Posl. Krumpe (německy): Slavná sněmovno!
Tímto návrhem zákona stává
se zákonná norma ze zvyku, prováděného
již od převratu. Ačkoliv lze velice vítati,
že právní nejistoty stále ubývá,
přece tento návrh jest s to, aby mnoha státním
občanům odňal poslední naději,
že jim budou zaplaceny oprávněné pohledávky.
Mírové smlouvy versailleská a trianonská
naprosto neupravily úplně celého souboru
pohledávek občanů za starým Rakouskem,
které přešly na nový stát. Tento
návrh zákona béře však státním
občanům všechny možnosti, aby jim stát
ještě zaplatil oprávněné požadavky.
Právní cit se bouří proti tomu, že
se státním občanům nezaplatí
za majetkové hodnoty, které odevzdali státu.
S tohoto hlediska byl již také přerušen
dosavadní postup při placení nezaplacených
válečných dodávek. Jestliže však
státním občanům nebyly ještě
zaplaceny majetkové hodnoty, které dnes ještě
jsou úplně v držení československého
státu, pak ovšem tito občané hledají
pomoci, aby se domohli svých oprávněných
požadavků.
Vyjímám zvlášť křiklavý
případ, a to věc děčínského
řetězového mostu. Děčínský
řetězový most vystavělo obyvatelstvo
prostřednictvím akciové společnosti,
která sebrala své peníze z části
také mezi drobným lidem v okrese. R. 1917 převzal
rakouský stát děčínský
řetězový most se závazkem, že
odškodní akcionáře. Převzal nejen
řetězový most v bezvadném stavu, nýbrž
převzal také celý reservní fond společnosti
v částce 147.000 K, aby mohl ponenáhlu vylosovati
akcie, ba ještě více, vložil na okres,
na města Děčín a Podmokly závazek,
aby ročně přispívaly státu,
částkou 10.000 K, aby se akcie řetězového
mostu umořily do roku 1930. Takové slosování
konalo se jen jednou, a to prvního ledna 1918. Od té
doby všechny žádosti akcionářů
řetězového mostu zůstaly bez odpovědi.
Tak zbývá ještě dnes 774 akcií
v částce 325.000 K k vylosování. Při
převzetí byly tyto akcie, jež měly tehdy
prodej ní cenu 750 K, oceněny na 420 K, tak že
stát jest dnes tuto částku svým občanům
přímo dlužen. Poněvadž až
tento zákon nabude platnosti, nárok držitelů
akcií v okresu děčínském bude
musiti býti úplně zamítnut, dovoluji
si podati resoluční návrh k §u 1, jímž
se vláda vybízí, aby přes ustanovení
tohoto zákona přiměřeně odškodnila
držitele akcií řetězového mostu
v okrese děčínském. (Souhlas.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Byl mně podán resoluční návrh
pp. posl. Krumpeho a soudr. Prosím o přečtení.
Sněm. tajemník dr Říha (čte):
Resoluční návrh posl. Krumpeho, Böhma
a druhů:
Vláda se vybízí, aby přiměřeně
odškodnila majitele akcií řetězového
mostu v Děčíně, převzatého
dne 1. července 1917 státem.
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Tento návrh jest dostatečně podporován
a bude se o něm jednati.
Ke slovu není již nikdo přihlášen,
rozprava je skončena.
Uděluji závěrečné slovo zpravodaji
p. posl. Hrušovskému.
Zpravodaj posl. Hrušovský: Veľactená
snemovňa! Proti samému návrhu ústavne-právneho
výboru, ktorým sa doporučuje prijatie zákona
už usnesením senátu schváleného,
nebola prednesená pánom predrečníkom
žiadna vecná námitka.
Na koľko sa týka rezolúcie, ktorú páni
posl. Krumpe, Böhm a spol. predložili,
podľa ktorej sa vláda vyzýva, aby odškodnila
majiteľov akcií reťazového mostu v Dečíne
prevzatého dňa 1. červenca 1917, táto
ich žiadosť, ktorú si žiadajú mať
uvedenú v rezolúcii, není v žiadnom
skutkovom súvise s predlohou zákona, ktorú
ústavne-právny výbor prejednal, a preto navrhujeme,
aby slávna snemovňa túto rezolúciu
odmietla.
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Přistoupíme k hlasování.
Osnova zákona má 5 paragrafů, nadpis a úvodní
formuli.
Jelikož mně nebyly podány žádné
pozměňovací návrhy, dám hlasovati
o celé osnově najednou podle zprávy výborové.
(Námitky nebyly.)
Námitek není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to je
s jejími pěti paragrafy, nadpisem a úvodní
formulí ve znění navrženém panem
zpravodajem a shodném s předchozím usnesením
senátu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona ve čtení prvém,
a to ve znění shodném s předchozím
usnesením senátu.
Druhé čtení provedeme při vyřizování
odst. 17, bude-li této osnově přiznáno
zkrácené řízení podle §u
55 jedn. řádu.
Rozhodneme ještě o resoluci, která zde byla
přečtena.
Kdo souhlasí s touto resolucí, proti které
se vyslovil pan zpravodaj, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
Upozorňuji, že hlasujeme o resoluci, proti které
se vyslovil pan zpravodaj. (Posl. Šrámek: Jaká
je to resoluce?)
Prosím, aby resoluce byla přečtena.
Zástupce sněm. tajemníka Nebuška
(čte):
Resoluce posl. Krumpeho, Böhma a soudr.:
Vláda se vybízí, aby přiměřeně
odškodnila majitele akcií řetězového
mostu v Děčíně, převzatého
dne 1. července 1917 státem.
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Proti této resoluci se vyslovil pan zpravodaj.
Kdo souhlasí s resolučním návrhem
pana posl. Krumpeho a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Resoluce je přijata.
Tím je vyřízen odst. 14 pořadu schůze
a přikročíme k odst. 15, jímž
je:
15. Zpráva výboru pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností k návrhu
posl. Najmana, Horáka, Anděla a druhů (tisk
208) na změnu ustanovení zákona ze dne 5.
února 1907 č. 26 ř. zákona, jímž
se mění a doplňuje živnostenský
řád, a živnostenského zákona
pro Slovensko a Podkarpatskou Rus ze dne 10. října
1924, č. 259 Sb. z. a n. (tisk 404).
Zpravodajem je p. posl. Náprstek. Uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. Náprstek: Slavná sněmovno!
Předložená zpráva výboru pro
záležitosti obchodu, průmyslu a živností
doporučuje, aby živnost fotografická byla prohlášena
ve všech svých oborech za živnost řemeslnou.
Návrh zákona byl ve schůzi výboru
prodebatován a osnova projednána s plnou pečlivostí.
Zásada úplné svobody živností,
zavedená živnostenským řádem
ze dne 20. prosince 1859, č. 227 ř. z., se v praktickém
životě neosvědčila a r. 1883 při
novelisaci živnostenského řádu znovu
zaveden průkaz způsobilosti pro celou řadu
řemesel. Při pozdějších novelisacích
a i cestou nařizovací později seznam doplněn.
Rozvoj živnostenské a průmyslové výroby
donucuje jednotlivé obory k péči o řemeslný
dorost nejen praktickým, ale i theoretickým vzděláním.
Do učebního poměru vstupují dnes děti
příslušníků všech stavů
a zákony zabezpečující vyučencům
řemeslných živností určitou ochranu
jejich kvalifikace, nejsou požadovány pouze od samostatných
živnostníků, ale i od pomocníků.
Snaha tato jest plně oprávněna neboť
odstavec učebné smlouvy obsahující
povolání otce nastávajícího
učně ve většině případů
vyplňuje se slůvkem "dělník".
Živnost fotografická nebyla zařaděna
mezi živnosti řemeslné ani při novelisování
živnostenského řádu r. 1883 ani při
pozdějších zákonných novelách.
(Předsednictví se ujal předseda Malypetr.)
K částečné úpravě došlo
ministerským nařízením ze dne 12.
prosince 1911 a prohlášen díl živnosti
fotografické (fotografování podobizen) za
živnost vázanou na průkaz způsobilosti.
Z nejasné úpravy právního pojmu rozdělení
živnosti vznikly spory, které těžce postihly
rozvíjející se živnost fotografickou.
S osnovou zákona projevil ve výboru živnostenském
souhlas i zástupce ministerstva obchodu. Poukázal
na jednání mezi ministerstvem obchodu a ministerstvem
školství a zdůraznil, že návrh
zákona odpovídá zmíněnému
jednání.
Zákon sám výslovně stanoví,
že nedotýká se fotografie amatérské,
umění, vědy a průmyslu, a tím
jest vyhověno hlasům, obávajícím
se úzkoprsého výkladu zákona.
Do zákona vložen výborem nový paragraf
v zájmu osob, činných v živnosti fotografické
v době účinnosti zákona.
O výchovu dorostu fotografického starají
se dnes odborová společenstva a odborové
školství, a jak kol. posl. Slavíček
prohlásil ve výboru živnostenském,
domáhá se zřemeslnění fotografické
živnosti v plném rozsahu i pomocnictvo zmíněné
živnosti.
Odhlasováním zmíněného zákona
upraví sněmovna spravedlivě poměry
v živnosti fotografické ku spokojenosti všech
súčastněných stran.
Jménem výboru pro záležitosti obchodu,
průmyslu a živnosti navrhuji slavné sněmovně
schválení předloženého zákona
ve znění zprávy výborové. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava tedy odpadá.
Budeme hlasovati.
Osnova zákona má 6 paragrafů, nadpis a úvodní
formuli.
Jelikož nebyly podány pozměňovací
návrhy, dám hlasovati o celé osnově
najednou podle zprávy výborové. (Námitek
nebylo.)
Námitek proti tomu není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 6 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí
ve znění navrženém panem zpravodajem,
prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala tuto osnovu zákona ve čtení
prvém.
Druhé čtení provedeme při vyřizování
odstavce 17, bude-li této osnově přiznáno
řízení zkrácené podle §u
55 jedn. řádu.
Tím vyřízen jest odst. 15 pořadu.
Přikročíme k dalšímu odstavci,
jímž jest:
16. Zpráva výboru sociálně-politického
o návrhu posl. Kleina, Brožíka, Tayerle, Johanise
a druhů (tisk 322) zákona, jímž se zachovávají
pro pensijní pojištěnce a pro členy
báňských bratrských pokladen v platnosti
některá ustanovení právních
předpisů o nemocenském pojištění
(tisk 441).
Zpravodajem je p. posl. Klein. Dávám mu slovo.
Zpravodaj posl. Klein: Vážená sněmovno!
Již při projednávání dělnického
sociálního pojištění bylo poukazováno
právem na nutnost reformy pojištění
soukromých zaměstnanců. Ministerstvo soc.
péče vyhovělo požadavkům odborových
organisací soukromých zaměstnanců
a dosadilo před 2 lety ministerskou komisi s úkolem,
aby vypracovala materiál a osnovy k zákonům
o reformě pojištění. Tato komise rozdělila
se ve tři subkomitéty.
První subkomise pracovala na reformě pensijního
pojištění. Dlužno však litovati,
že obsáhlý materiál, který byl
zpracován odborníky i zástupci zájemců,
nebyl včas dokončen, aby posl. sněmovna i
senát měly možnost ještě v tomto
zasedání tak důležitý zákon
uskutečniti. Je známo, že dávky z pensijního
pojištění podle posledního zákona
z r. 1920 neodpovídají skutečným hospodářským
a finančním poměrům a že je mezi
pensijními pojištěnci jednomyslnost v tom,
že je potřebí zákon o pensijním
pojištění soukromých zaměstnanců
reformovati.
Druhá subkomise ujala se úkolu připraviti
osnovu k zákonu o nemocenském pojištění
soukromých zaměstnanců. Jestliže v první
subkomisi pro pensijní pojištění byla
určitá shoda mezi zájemci a odborníky,
nelze to konstatovati u komise druhé, kde se vyskytly velmi
podstatné diference rázu organisačního.
Třetí subkomise, která měla se zabývati
materiálem o pojištění nezaměstnaných
pensijních pojištěnců, své práce
přerušila, poněvadž zatím vstoupil
v platnost zákon o gentském systému. Jest
známo, že část nemocenského pojištění
v zákoně č. 221 z r. 1924 je zhoršena
proti stavu dnešnímu. Zástupci dělnických
stran snažili se, aby aspoň dosavadní materielní
část nemocenského pojištění
byla uchována také v zákoně o soc.
pojištění, leč bylo nutno hledati dohodu,
aby soc. pojištění stalo se skutkem, neboť
je to první dílo u nás, kterým zavádíme
také starobní a invalidní pojištění
pro průmyslové a zemědělské
dělníky. S poukazem na obtíže se strany
občanských stran se pak koncedovalo to, že
se dosavadní třídenní karenční
lhůta zrušila a že vedle toho byly zrušeny
dvě fakultativní třídy podle dnešního
nemocenského zákona. Zejména zrušení
dvou tříd fakultativních velmi těžce
poškozuje soukromé úředníky a
odpadá zde zejména argument, že se dává
někomu, kdo ještě nemá soc. pojištění,
méně na nemocenském pojištění,
poněvadž soukromí úředníci
mají své pensijní pojištění
již od r. 1909.
Totéž, co jsem uvedl pro opodstatnění
našeho návrhu, platí také pro členy
báňských bratrských pokladen, u nichž
je pensijní pojištění ještě
staršího dna než u soukromých úředníků.
Proto by bylo křivdou, aby tyto dvě důležité
kategorie nesly tyto důsledky dohody v sociálním
pojištění dělnickém a v uvážení
poměrů soukromých úředníků
i členů báňských bratrských
pokladen soc.-politický výbor jednomyslně
schválil osnovu, kterou jsme předložili, a
dovoluji si proto jako referent navrhovati slavné sněmovně,
aby taktéž osnovu schválila. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Ke slovu není
nikdo přihlášen, rozprava odpadá a přistoupíme
proto k hlasování.
Osnova zákona má 3 paragrafy, nadpis a úvodní
formuli.
Poněvadž mně nebyly podány žádné
pozměňovací návrhy, dám hlasovati
o celé osnově najednou podle zprávy výborové.
(Námitky nebyly.)
Námitek proti tomu není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 3 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí,
ve znění navrženém panem zpravodajem,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala tuto osnovu zákona ve čtení
prvém.
Druhé čtení provedeme při vyřizování
odstavce 17 pořadu, bude-li osnově této přiznáno
zkrácené projednávání podle
§u 55 jedn. řádu.
Tím vyřízen jest 16. odstavec pořadu.
Přistoupíme k 17. odstavci, jímž jest:
17. Návrh, aby řízením zkráceným
podle §u 55 jedn. řádu byly vyřízeny
osnovy:
a) zákona, jímž se poskytují daňové
úlevy pro případ znovuzřízení
budov, strojů a zařízení, poškozených
živelními pohromami (tisk 187);
b) zákona, kterým se účinnost zákona
ze dne 4. července 1923, č. 151 Sb. z. a n., ve
znění zákona ze dne 2. července 1924,
č. 163 Sb. z. a n., o poplatkových a dalších
daňových úlevách při splynuti
(fusi) nebo při přeměně právního
útvaru podniků veřejně účtujících
a společností s ručením obmezeným,
dále při přeměně pravovárečných
měšťanstev ve společnosti akciové
prodlužuje a doplňuje ustanoveními o společnostech
komanditních a okresních hospodářských
záložnách (tisk 193);
c) zákona o pohledávkách ze závazků
vzniklých bývalému Rakousku, bývalému
Uhersku, bývalému mocnářství
Rakousko-uherskému, říši Německé
a německým státům (tisk 388);
d) zákona, kterým se prohlašuje živnost
fotografická ve všech svých oborech za řemeslnou
(tisk 404);
e) zákona, jimž se zachovávají pro
pensijní pojištěnce a pro členy báňských
bratrských pokladen v platnosti některá ustanovení
právních předpisů o nemocenském
pojištění (tisk 441).
Návrh na zkrácené projednávání
těchto osnov činím z toho důvodu,
aby předlohy právě uvedené mohly býti
co nejdříve dodány senátu Národního
shromáždění -. pokud se týče
- aby mohla býti zkrácena 24hodinová lhůta,
která normálně má uplynouti mezi prvním
a druhým čtením.
Kdo tedy souhlasí s mým návrhem, aby jmenovaným
osnovám přiznáno bylo zkrácené
řízení, nechť pozvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Návrh můj jest přijat.
Přistoupíme proto ihned ke druhému čtení
uvedených osnov.
Ad 12. Druhé čtení osnovy zákona,
jímž se poskytují daňové úlevy
pro případ znovuzřízení budov,
strojů a zařízení, poškozených
živelními pohromami (tisk 187).
Zpravodajem výboru rozpočtového je pan posl.
dr Jos. Černý.
Má pan zpravodaj nějaké změny anebo
opravy textové?
Zpravodaj posl. dr Jos. Černý: Nemám.
Předseda: Není tomu tak.
Kdo tedy ve druhém čtení souhlasí
s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala
ve čtení prvém, prosím, aby zvedl
ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu zákona také ve čtení
druhém, a to ve znění shodném
s předchozím usnesením senátu.
Ad 13. Druhé čtení zákona, kterým
se účinnost zákona ze dne 4. července
1923, č. 151 Sb. z. a n., ve zněm zákona
ze dne 2. července 1924, č. 163 Sb. z. a n., o poplatkových
a dalších daňových úlevách
při splynutí (fusi) nebo při přeměně
právního útvaru podniků veřejně
účtujících a společnosti s
ručením obmezeným, dále při
přeměně pravovárečných
měšťanstev ve společnosti akciové
prodlužuje a doplňuje ustanoveními o společnostech
komanditních a okresních hospodářských
záložnách (tisk 193).
Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan posl.
dr Jos. Černý.
Má pan zpravodaj nějaké návrhy oprav
nebo textových změn?