Druhé čtení provedeme při vyřizování
odst. 8 pořadu, bude-li osnově této přiznáno
řízení zkrácené podle §u
55 jedn. řádu.
Rozhodneme ještě o resolucích.
Je tu resoluční návrh výboru ústavně-právního,
otištěný ve zprávě výborové.
Kdo souhlasí s výborovou resolucí, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Tím resoluce jest přijata.
Tím jest vyřízen 7. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž jest:
8. Návrh, aby řízením zkráceným
podle § 55 jedn. řádu projednána byla
osnova zákona o původcovu právu k literárním,
uměleckým hudebním a výtvarným
a fotografickým dílům (tisk 447).
K odůvodnění návrhu uvádím,
že jde o osnovu, jejíž brzké skoncování
po zevrubném přepracování nynějším
jest v zájmu materielních i immaterielních
statků duševních pracovníků.
Zkrácené projednání má se vztahovati
toliko na zkrácení lhůty mezi prvním
a druhým čtením a umožní dřívější
předložení osnovy této senátu.
Dám o návrhu hlasovati.
Kdo souhlasí, aby osnově této přiznáno
bylo zkrácené projednávání
podle §u 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Zkrácené jednání
jest přiznáno, a přistoupíme
tedy ihned ke druhému čtení této osnovy.
Ad 7. Druhé čtení osnovy zákona
o původském právu k dílům literárním,
uměleckým a fotografickým (o právu
autorském) (tisk 447).
Zpravodajem výboru ústavně-právního
jest p. poslanec dr Patejdl.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr Patejdl: Mám návrhy na
některé opravy, jejichž provedení odevzdávám
v tomto exempláři presidiální kanceláři.
Místopředseda inž. Dostálek: Kdo
ve druhém čtení souhlasí s osnovou
zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala
ve čtení prvém, s opravami navrženými
p. zpravodajem podle čtení druhého, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala tuto osnovu zákona také ve
čtení druhém, s opravami navrženými
zpravodajem, a to ve znění odchylném od předchozího
usnesení senátu.
Tím vyřízen jest 8. odstavec pořadu.
Přistoupíme k dalšímu odstavci, jímž
je:
9. Zpráva výboru pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností o usnesení
senátu (tisk 5), kterým se mění §§
82 a 54 živn. řádu a § 70 živn. zákona
pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi (tisk
417).
Zpravodajem je p. posl. Netolický, uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. Netolický: Slavná sněmovno!
Senát Národního shromáždění
republiky Československé usnesl se na změně
§u 82 a 54 živnostenského řádu,
a §u 70 živnostenského zákona pro území
Slovenska a Podkarpatské Rusi. (Předsednictví
převzal místopředseda Slavíček.)
O tomto usnesení senátu jednal výbor pro
záležitosti obchodu, průmyslu a živností,
a jelikož nemohl dospěti k určitému
dohodnutí, usnesl se poslanecké sněmovně
navrhnouti, aby žádala o prodloužení lhůty
o 4 1/2 měsíce, aby zákon tento mohl
býti v poslanecké sněmovně dodatečně
projednán.
Navrhuji proto jménem výboru pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností, aby poslanecká
sněmovna si vyžádala prodloužení
této lhůty o 4 1/2 měsíce. (Souhlas.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
K rozpravě není nikdo přihlášen,
budeme tedy hlasovati o návrhu p. zpravodaje na prodloužení
lhůty k projednání této osnovy.
Kdo souhlasí s návrhem p. zpravodaje, aby vyžádáno
bylo prodloužení lhůty k projednání
této osnovy o 4 1/2 měsíce, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, návrh je přijat.
Tím vyřízen je odst. 9 pořadu schůze.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž jest:
10. Zpráva výboru ústavně-právního
k usnesení senátu (tisk 2) o osvojení (tisk
427).
Zpravodajem je p. posl. dr Jos. Černý. Uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Jos. Černý: Slavná
sněmovno! Vzhledem k tomu, že nebylo dohody o tomto
návrhu a lhůta k projednávání
v nejbližších dnech končí, navrhuje
ústavně-právní výbor předsednictvu
poslanecké sněmovny, aby vyvoláno bylo usnesení
pléna, podle kterého lhůta k projednání
této osnovy má býti o 5 měsíců
prodloužena. (Souhlas.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
K rozpravě není nikdo přihlášen,
budeme tedy ihned hlasovati o návrhu p. zpravodaje na prodloužení
lhůty k projednání této osnovy.
Kdo souhlasí s návrhem p. zpravodaje, aby vyžádáno
bylo prodloužení lhůty k projednání
této osnovy o 5 měsíců, nechť
zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, návrh je přijat
a tím vyřízen je odst. 10 pořadu schůze.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž je:
11. Zpráva výboru ústavně-právního
k usnesení senátu (tisk 3) o trest. stíhání
presidenta republiky a členů vlády podle
§§ 34, 67 a 79 úst. listiny (tisk 428).
Zpravodajem je p. posl. dr Meissner. Uděluji mu
slovo.
Zpravodaj posl. dr Meissner: Slavná sněmovno!
Předloha, o které máme jednati, byla přikázána
ústavně-právním výborem subkomitétu.
Subkomitét byl týž, který projednával
předlohu zákona o právu autorském.
Poněvadž práce o předloze o právu
autorském vyžadovala příliš dlouhé
doby, nebylo možno přikročiti k poradám
o zákonu o stíhání presidenta republiky
a členů vlády.
Proto ústavně-právní výbor
doporučuje, aby sněmovna žádala o prodloužení
lhůty o další 4 1/2 měsíce.
(Souhlas.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
K rozpravě není nikdo přihlášen,
budeme tedy hlasovati o návrhu p. zpravodaje na prodloužení
lhůty k projednání této osnovy.
Kdo souhlasí s návrhem p. zpravodaje, aby vyžádáno
bylo prodloužení lhůty k projednání
této osnovy o 4 1/2 měsíce, prosím,
aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina, návrh je přijat
a vyřízen je odst. 11 pořadu schůze.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce, jímž je:
12. Zpráva výboru rozpočtového
k usnesení senátu (tisk 4) o vládním
návrhu zákona (tisk sen. 2170 a 2180-1), jímž
se poskytují daňové úlevy pro případ
znovuzřízení budov, strojů a zařízení,
poškozených živelními pohromami (tisk
187).
Zpravodajem je p. posl. dr Jos. Černý. Uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Jos. Černý: Slavná
sněmovno! Osnovou, která byla přijata senátem
Národního shromáždění,
mají býti odstraněny vážné
hospodářské závady vzešlé
ze zdanění pojistných náhrad, vyplacených
za škody vzniklé živelními pohromami,
a to potud pokud náhrady tyto převyšují
bilanční hodnotu poškozených předmětů.
Podle dosavadní praxe finanční správy,
potvrzené také nálezem nejvyššího
správního soudu ze dne 16. března 1922 č.
2500/22, podléhá totiž diference mezi vyplacenou
pojistnou náhradou a bilanční hodnotou poškozených
předmětů zásadně zdanění
podle zákona čís. 329 z r. 1921, při
čemž může tato daň s připočtením
veškerých přirážek samosprávných
i válečných dosáhnouti až i 80%
této diference.
Tento názor finanční správy neměl
v dobách stability měny žádných
vážnějších důsledků,
poněvadž nejevila se zpravidla žádná
diference mezi knihovní, případně
pořizovací hodnotou pojištěné
věci a mezi vyplacenou pojistnou náhradou, čímž
také zdaňovací důvod odpadal.
Jinak je tomu však dnes, kdy musí podniky svoje budovy,
stroje a zařízení, které mají
ve svých bilancích oceněny v korunách
předválečných, pojistiti vzhledem
ku znehodnocené měně daleko vyšším
obnosem, a to mnohdy i několikráte vyšším,
aby si zaopatřily dostatečných prostředků
k jejich znovuzřízení. Dosavadním
zdaněním odňala by se dotyčnému
podniku vůbec možnost jakéhokoliv znovuzřízení
a pojištění stalo by se ilusorním.
Obdobně se má věc i v případech,
kde jde o podniky patřící osobám fysickým,
co do daně z příjmu.
Úleva poskytuje se postiženým podnikům
jen v tom případě, byly-li neb budou-li v
letech 1923 až 1930 znovuzřízeny, a sice daněprostým
odpisem rozdílu mezi poslední bilanční
hodnotou poškozených předmětů
a pojistnou náhradou na znovuzřízení
skutečně vynaloženou.
Zákon tento má upraviti dotyčnou otázku
zpětně od roku 1923 z toho důvodu, aby ani
oni poškození, kteří z technických
důvodů nemohli využíti dobrodiní
zákona ze dne 3. března 1921, čís.
102 Sb. z. a n., prodlouženého co do staveb zákonem
ze dne 21. prosince 1922, čís. 403 Sb. z. a n. na
rok 1923, mohli býti účastni výhod
zákona tohoto.
Rozpočtový výbor doporučuje posl.
sněmovně přijetí usnesení senátu
beze změny. (Souhlas.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen. Rozprava
odpadá. Přikročíme hned ke hlasování.
Osnova zákona má 6 paragrafů, nadpis a úvodní
formuli. Jelikož nebyly podány pozměňovací
návrhy, dám hlasovati o celé osnově
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek proti tomu není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 6 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí,
ve znění navrženém panem zpravodajem
a shodném s předchozím usnesením senátu,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
tuto osnovu ve čtení prvém, a
to ve znění shodném s předchozím
usnesením senátu.
Druhé čtení provedeme při vyřizování
odst. 17, bude-li této osnově přiznáno
zkrácené řízení podle §u
55 jedn. řádu.
Tím vyřízen je odst. 12 pořadu.
Přikročíme k dalšímu odstavci,
jímž je:
13. Zpráva výboru rozpočtového
o vládním návrhu (tisk 14) zákona,
kterým se prodlužuje účinnost zákona
ze dne 4. července 1923, č. 151 Sb. z. a n., ve
znění zákona ze dne 2. července 1924,
č. 163 Sb. z. a n., o poplatkových a dalších
daňových úlevách při splynutí
(fusi) nebo při přeměně právního
útvaru podniků veřejně účtujících
a společností s ručením obmezeným,
dále při přeměně pravovárečných
měšťanstev ve společnosti akciové
(tisk 193).
Zpravodajem je p. posl. dr Jos. Černý. Uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. dr Jos. Černý: Slavná
sněmovno! Vládní návrh (tisk 14) navrhoval
prodloužení platnosti zákona č. 151/23
Sb. z. a n. ve znění zákona č. 163/24,
pokud jeho účinnost končí 31. prosince
1925, do konce června 1926. Poněvadž doba rozhodná
pro uplatňování daňových a
poplatkových úlev byla v těchto zákonech
různá, připínajíc se k charakteru
dávek a zvláště při poplatcích
závisela na termínech, které vinou jednání
úředního, tedy bez zavinění
stran, mohly míti za následek ztrátu poplatkových
výhod, byly v osnově navrženy termíny
pro uplatňování daňových a
poplatkových výhod na vlivu jednání
úředního nezávislé, tedy pro
strany příznivější. Tím
má býti současně docílena unifikace
termínů pro daňové a poplatkové
úlevy.
Podle pozměněné osnovy, předložené
výboru zástupcem min. financí, byla doba
platnosti zákona prodloužena do konce prosince 1926,
a to proto, poněvadž akce podpor ze zvláštního
fondu pro zmírnění ztrát, povstalých
z poválečných poměrů (zákon
č. 273/24), bude pravděpodobně ukončena
teprve v květnu 1926 a některým sanovaným
podnikům bude uložena fuse s jiným podnikem,
kterou musí připraviti.
Dále byla osnova doplněna §em 2, kterým
se přiznávají opět komanditním
společnostem výhody odňaté jim zákonem
čís. 163/24, aby se umožnilo těmto společnostem,
pokud v den vyhlášení zákona čís.
151/23 již právně existovaly a výhod
tohoto zákona nevyužitkovaly, tak učiniti.
Většího finančního dosahu opatření
toto nemá.
K návrhu Svazu okresních hospodářských
záložen se v novém §u 3 poskytují
tytéž úlevy pro splynutí občanských
záložen s okresními hospodářskými
záložnami.
K návrhu zpravodaje rozpočtového výboru
škrtnuto bylo v §u 1 vládní osnovy před
slovem "transakcí" slovo "těchto".
Dále byla v prvním souvětí §u
1 slova "za výmaz" nahrazena slovy "oznámení
likvidace", poněvadž řízení
za výmaz může trvati dlouhou dobu a termín
tento je tedy nevýhodným.
Ze všech těchto důvodů navrhuje rozpočtový
výbor, aby poslanecká sněmovna schválila
vládní návrh zákona v textu přijatém
rozpočtovým výborem. (Souhlas.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava
odpadá. Přikročíme k hlasování.
Osnova zákona má 4 paragrafy, nadpis a úvodní
formuli.
Jelikož nebyly podány pozměňovací
návrhy, dám hlasovati o celé osnově
najednou podle zprávy výborové. (Námitky
nebyly.)
Námitek proti tomu není.
Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest
s jejími 4 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí,
ve znění navrženém panem zpravodajem,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala tuto osnovu zákona ve čtení
prvém.
Druhé čtení provedeme při vyřizování
odstavce 17, bude-li této osnově přiznáno
řízení zkrácené podle §u
55 jednacího řádu.
Tím vyřízen je odst. 13 pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího, jímž je:
14. Zpráva výboru ústavne-právneho
k usneseniu senátu (tisk 316) o vládnom návrhu
zákona (tisk sen. 68 a 81) o pohľadávkach zo
záväzkov vzniklých bývalému Rakúsku,
bývalému Uhorsku, bývalému mocnárstvu
Rakúsko-uhorskému, ríši Nemeckej a nemeckým
štátom (tisk 388).
Zpravodajem je p. posl. Hrušovský. Uděluji
mu slovo.
Zpravodaj posl. Hrušovský: Veľactená
snemovňa! Ústavne-právny výbor prejednal
usneseme senátu k vládnemu návrhu zákona
o pohľadávkach zo záväzkov vzniklých
bývalému Rakúsku, bývalému
Uhorsku, bývalému mocnárstvu Rak.-uhorskému,
ríši nemeckej a nemeckým štátom.
Mierové smluvy versailleská, st.-germainská
a trianonská síce určily, že český
štát nie je povinný nahradiť, resp. platiť
veriteľom bývalého eráru rak.-uhorského
a ústredne nemeckého, alebo jednotlivých
nemeckých štátov, okrem určitých
položiek, ako sú na pr. papiere rentové, bony,
obligácie, hodnoty a bankovky. Vzhľadom k tomu, že
r. 1919 ešte pred zakončením mierovej konferencie
sa ešte nevedelo, aké budú všetky finančné
záväznosti na území Rak.-uhorska vzniklých
nových štátov, bolo nariadené moratorium.
Poneváč s vymáhaním týchto
pohľadávok vznikly spory a spory o náklady
týchto sporov, a boly tiež zavedené exekúcie,
bolo nutno, následkom toho vnútorným zákonodarstvom
postaviť jasne líniu pre súdnictvo naše,
aby toto bolo vyvarované akýchkoľvek pochybností.
Návrh zákona znovu vyslovuje, že Československá
republika nie je povinná okrem výslovne v mierových
smluvách zmienených titulov plniť žiadne
iné záväzky, ktoré by jednotliví
veritelia mali proti Československu, ako cesionárovi
bývalého Rakúska resp. Uhorska. Ohľadom
nákladov sporov o tieto pohľadávky už
vedených, stanoví navrhovaný zákon,
že ich má niesť každá strana zo svojho,
nakoľko sa týče nákladov vzniklých
pred uvedením do účinnosti tohoto zákona.
Ruší sa tiež týmto zákonom zákon
z 23. júla 1919, č. 440 Sb. z. a n., ktorým
bolo nariadené moratorium pre pohľadávky vzniklé
proti eráru rakúskemu, uhorskému, rakúsko-uhorskému
a nemeckému. Tiež exekučné tituly sa
zrušujú, nakoľko boly namierené proti
československému štátu. Ale zákon
výslovne stanoví, že zostáva v platnosti
zákon z 9. októbra 1924, č. 236 Sb. z. a
n., ktorým sa vláda zmocňuje prevziať
pohľadávky vzniklé z dodávok za doby
války. Tiež nebudú týmto zákonom
dotknuté tie zákony a aktá Československej
republiky, ktorými náš štát vzal
výslovne na seba splnenie záväzkov uvedených
v §e 1 tohoto zákona, na pr. jedná sa tu o
válečných pôžičkách.
Ústavne-právny výbor navrhuje poslaneckej
snemovni, aby usnesenie senátu k vládnemu návrhu
zákona o pohľadávkach zo záväzkov
vzniklých v bývalom Rakúsku, Uhorsku, Rakúsko-Uhorsku
a ríši Nemeckej v nezmenenom znení prijala.
(Potlesk.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
K této věci jsou přihlášky
řečnické. Zahájím proto debatu.
Prve však navrhuji podle usnesení předsednictva,
aby lhůta řečnická stanovena byla
20minutová. Je nějaká námitka proti
tomu? (Nebyla.)
Není námitek, řečnická lhůta
je stanovena 20 minutami.
Ke slovu je přihlášen "proti"
p. posl. Krumpe. Uděluji mu slovo.