Zpravodaj posl. dr Patejdl: Slavná sněmovno!
Vláda republiky Československé podala dne
8. října 1920 senátu Národního
shromáždění návrh na novou zákonnou
úpravu práva původského (autorského).
V obšírné zprávě důvodové
uvedla jako hlavní motiv svého návrhu tu
skutečnost, že podle čl. 20 smlouvy, sjednané
v Saint-Germain en Laye dne 20. září 1919,
jest naše republika zavázána, aby do 12 měsíců
přistoupila k mezinárodní úmluvě
bernské na ochranu děl literárních
a uměleckých a přizpůsobila jí
své zákonodárství.
Přístup byl notifikován 22. února
1921 a potvrzen notou Švýcarské spolkové
rady ze 7. března 1921. Smlouva byla vyhlášena
pod č. 401 Sb. z. a n. z r. 1921 a nabyla mezinárodní
působnosti. Zbylo přizpůsobiti naše
zákony o původském právu, t. j. zák.
z 26. prosince 1895, č. 197 ř. z. a doplňující
jej zák. z 26. února 1907, č. 58 ř.
z., a zák. čl. XVI z r. 1884 této úmluvě.
Vláda vzala za základ svého návrhu
zákon z 26. prosince 1895, č. 197 ř. z.,
jako novější, opírajíc se o mínění
znalců, projevené v odborné anketě,
zejména univ. prof. dr Hermana Otavského.
Před podáním návrhu vyžádalo
si ministerstvo spravedlnosti odborné posudky znalců
a přihlíželo kromě toho k zákonům
druhých států, zejména k zákonům
říše německé z 19. června
1901 a z 9. ledna 1907, novelisovaným zákonem z
22. května 1910.
Senát Národního shromáždění
podrobil osnovu pečlivému zkoumání
ve výboru ústavně-právním i
v subkomitétu a usnesl se o ní 30. listopadu 1921.
Usnesením senátu provedena byla na vládní
osnově podle návrhu výboru řada změn:
tak změněn titul zákona a souhlasně
s ním text příslušných paragrafů,
provedeny změny v §§ 1, 2, 3, 7, 8, 11, 15, 19,
20, 24, 26, 31 až 37, 40 až 42, 46, 52, 55, 65 a j.
Jednou z podstatných změn provedených senátem
na vládní osnově bylo zkrácení
doby trvání práva původského.
Kdežto totiž podle vládní osnovy stanovila
se tato doba v §u 42 po čas života původcova
a zpravidla 50 let po jeho smrti, zkrátil senát
tuto ochrannou dobu na 30 let po původcově smrti.
V poslanecké sněmovně byla osnova předmětem
jednání a zkoumání od konce r. 1921.
S ní souvisel vládní návrh zákona
o smlouvě nakladatelské, který byl usnesením
senátu vyřízen současně a postoupen
rovněž této sněmovně. Zákon
o smlouvě nakladatelské byl poslaneckou sněmovnou
přijat již v květnu r. 1923 a publikován
ve Sbírce zák. a nař. dne 2. června
1923 pod č. 106. Ústavně-právní
výbor poslanecké sněmovny zvolil k projednání
osnovy, vzhledem k důležitosti její, k novému
zákonodárství evropských států
o téže materii a se zřetelem k pokroku vědy
(radiotelefonii) subkomitét, jehož členy pro
I. volební období (1920 - 1925) byli pánové:
dr Meissner, dr Matoušek, dr Nosek -
zpravodaj, dr Haas a dr Kafka a já. Jako
znalci fungovali universitní profesoři pp.: zesnulý
dr Frankl, dr Herman-Otavský, později univ. prof.
dr Miřička a advokát p. dr J. Löwenbach.
Subkomitét konal celkem 12 schůzí, a podrobil
osnovu důkladné revisi, jejímž výsledkem
bylo přepracování její značné
části.
Po volbách r. 1925 byl zvolen nový ústavně-právní
výbor a jím nový subkomitét, který
zrevidoval znovu celou osnovu a upravil znovu některé
otázky i nově se vyskytnuvší.
Členy subkomitétu v II. vol. období byli
pánové: dr Černý (dr Halla),
dr Daněk, dr Meissner, dr Hajn, Ostrý,
dr Gažík, dr Gáti, dr Mayr-Harting
a já jako zpravodaj.
Jako znalci byli povoláváni: univ. prof. dr Herman-Otavský,
univ. prof. dr Miřička a dr Löwenbach.
Subkomitét konal celkem 14 schůzi.
Schůzí subkomitétu jak v prvním, tak
v druhém voleb. období zúčastnili
se zástupci ministerstva školství a nár.
osvěty a některých i pan ministr spravedlnosti.
Všeobecně třeba ještě uvésti,
že subkomitét za vzácné součinnosti
znalců a zástupců ministerstev přihlížel
také k novým zákonům o právu
autorském, zejména švýcarskému
ze dne 7. prosince 1922, k rakouské novele z 13. července
1920 a pak k nejnovějším zákonům:
italskému ze 7. listopadu 1925 a polskému z 29.
března 1926.
Výsledkem obsáhlých porad subkomitétu
doznalo usnesení senátu úplného přepracování,
tak že lze říci, že byly pozměněny
všechny paragrafy a osnova byla doplněna řadou
nových ustanovení, upravujících otázky
dosud neřešené.
Elaborát subkomitétu byl projednán ústavně-právním
výborem ve schůzích dne 14. a 15. června
1926 a po provedení některých změn
schválen. V řadě podstatných změn
provedených na usnesení senátu sluší
uvésti zejména:
1. Restituování 50leté doby trvání
práva původského ve smyslu §u 42 vládní
osnovy (§ 38).
Důvodem toho bylo jednak jednomyslné přání,
projevované z kruhů interesentů a jednak
novější zákonodárství
o právu autorském, které se rovněž,
jako na př. zákon italský, přiklonilo
k delší, 50leté ochranné době.
2. Ochranu díla proti znehodnocování na újmu
jeho vážnosti nebo hodnoty: § 16, odst. 3.
Ustanovení to vychází z všeobecně
pociťované potřeby, aby díla, která
mají všeobecný význam pro umění,
vzdělání nebo povznesení obyvatelstva,
nebyla po původcově smrti zpracováním,
provozováním nebo jinou změnou profanována.
Právo k zakročení pořadem soukromého
práva poskytnuto bylo podpůrně, není-li
tu právního nástupce autorova nebo opomíjí-li
zakročiti, veřejným i soukromým korporacím,
do jejichž činnosti podle předpisů nebo
stanov náleží péče o zájmy
literární, hudební nebo umělecké.
Poskytnutím takového práva po vzoru actio
publica bylo ovšem třeba položiti mez proti soudnímu
zakročování s několika stran. To se
stalo formulováním dodatku, že další
žaloby proti téže osobě pro totéž
zneužití nejsou přípustny, jakmile byla
věc u příslušného soudu zahájena
nebo pravoplatně rozhodnuta.
3. Zvláštní ustanovení o provozovacím
honoráři v §u 30 při zásahu do
práva původského k dílům hudebním.
Ustanovení to jest výjimkou z pravidla normovaného
v §§ 57 a 58, podle kterého poskytuje se při
zásahu do práva autorského oprávněnému
proti zasahovateli nárok na náhradu škody,
jakož i ušlého zisku, po případě
nárok na odškodné a nárok na vydání
obohacení.
Výjimka ta odůvodněna jest praktickou potřebou,
a vychází se jí vstříc volání
z kruhů interesentů, odborných sdružení,
zabývajících se vybíráním
provozovacích honorářů u děl
hudebních.
Bylo při tom zjištěno, že převážná
většina autorů děl hudebních
přísluší k takovým odborným
sdružením, která vedou v patrnosti díla
jimi provozovaná a chrání majetkové
jich zájmy proti poškozování neoprávněným
provozováním.
4. Zkušenosti z praktického provádění
zákona o smlouvě nakladatelské zejména
ustanovení §u 13, odst. 4 vyvolaly stále se
množící přání interesentů
i odborníků z řad právnických,
aby ustanovení to a souvisící s ním
§ 32 téhož zákona byly novelisovány.
Tomu vyhovuje znění §u 20, kterýmž
následky nesplnění smlouvy stanoveny jsou
podle zásad, vytčených v ob. zákoníku
občanském v §§ 918 a 919 ve znění
třetí dílčí novely.
5. Bedlivá pozornost byla věnována otázce
přípustnosti exekuce a zajišťovacích
prostředků na právo původské
samo, na originály děl původcových
a jejich rozmnoženiny a napodobeniny.
Výsledkem obsáhlých porad a úvah jest
§ 14 osnovy.
Nepřipouští exekuci a zajišťovací
prostředky na právo samo, pokud přísluší
původci, jeho dědici nebo odkazovníkovi.
V posledním směru doplňuje se § 17 usnesení
senátu tím, že odkazovník jest postaven
na roveň dědici. Nepřipouští
se exekuce na originály původským právem
chráněné, s výjimkou staveb a děl
výtvarného umění k prodeji zhotovených.
V tom jest podstatná změna usnesení senátu,
podle kterého od okamžiku, kdy dílo bylo uveřejněno
nebo oprávněným k uveřejnění
určeno, exekuce byla přípustna.
Stanoví se zásada, že při exekuci šetřiti
jest povždy nemajetkových zájmů původcových.
6. Ustanovení o ochraně původského
práva, pokud spadají do oboru práva trestního
hmotného i procesního, doznala za spolupráce
univ. prof. dr Miřičky úplného přepracování.
Zásahy do práva autorského kvalifikovány
jako přečiny v případech těžších,
jde-li o vědomý zásah (§ 45) nebo stal-li
se zásah v úmyslu klamati (§ 46).
Zásahy rázu lehčího, vzniklé
nedopatřením nebo porušením zákazu
kvalifikovány jsou jako přestupky (§ 47).
Tresty jsou buď tresty na svobodě nebo v tresty peněžité;
mohou býti uloženy elektivně podle uvážení
soudu, mohou býti však také kumulovány.
V §u 49 stanoví se příslušnost
pro řízení trestní. Konati řízení
přísluší obecným soudům
trestním i v tom případě, byla-li
obviněna osoba vojenská, neboť bylo uznáno,
že není žádné příčiny
k úchylnému foru v této věci.
O promlčení pojednává § 51. Jsou
zde ustanovení zvláštní proti dosavadnímu
platnému právu jak co do lhůty promlčecí
- 2 léta u přečinů, 6 měsíců
u přestupků - tak také v tom, že kromě
uplynutí lhůty promlčecí nežádá
se splnění dalších podmínek dosud
platným právem trestním hmotným žádaných.
Ustanovení §u 57 osnovy jsou obsahu civilně-právního.
Právo na náhradu tam stanovené lze uplatňovati
buď připojením k trestnímu řízení
nebo pořadem práva civilního. Zvláštností
osnovy jest objektivní řízení podle
§u 59, podle kterého povolí trestní
soud na návrh oprávněného propadnutí
bezprávných rozmnoženin a pomůcek, nebo
zničení předmětů propadlých
nebo nařídí, aby byly učiněny
neupotřebitelnými, i když se nestíhá
určitá osoba pro přečin zásahu
podle §u 45 osnovy.
Zvláštní ustanovení odst. 2 §u
49 svěřuje trestní řízení
o přestupcích podle práva autorského
(§ 47) okresnímu soudu v sídle sborového
soudu první stolice.
Pokud se týče vysvětlivek k jednotlivým
paragrafům, dovoluji si dovolávati se zprávy
výborové, a chci k této zprávě
ještě dodati:
V §u 1 byla vynechána slova: "a to i v územích,
která se stala nebo stanou jejími součástmi."
Tato slova byla na místě, kdy byl podán návrh
a kdy nebylo ještě území republiky konečně
stanoveno, není jich však nyní již třeba
po přivtělení území. Proto
byla vynechána.
Věcně nezměněný § 2 má
jasněji vyznačiti, že jde o díla cizích
státních občanů, která nejsou
chráněna již podle §u 1.
§ 4 byl v odst. 1 jednak doplněn v úvodních
slovech slovy "Literárními neb uměleckými",
na rozdíl od odst. 3 pak vyznačením, že
jde o díla literatury t. zv. krásné i vědecké,
tedy vůbec díla literární, a že
při tom nerozhoduje ani rozsah, účel a stupeň
hodnoty, takže chráněna býti může
sebe menší stať, vtip a pod., jakmile má
ráz literárního díla, nebo podobně
umělecká črta, jednak zjednodušen hledíc
k slovům "všechny výtvory" vynecháním
slov "ať byly jakýmkoli způsobem anebo
v jakékoli způsobě zhotoveny nebo rozmnoženy".
Není pochybno, že i jednotlivý dopis, jako
jejich sbírky, jsou slovesnými díly, chráněnými
podle zákona, jakmile vyjadřuje individuelní
duševní myšlenkový obsah ve zvláštní
literární formě. K návrhu p. prof.
dr Hermana-Otavského byly proto vypuštěny v
odst. 2 pod čís. 1 "dopisy, nebo jejich sbírky,
denníky a jiné soukromé záznamy",
sbírky pojaty do nového §u 5 a jiným
dopisům (neliterárním), denníkům
a záznamům důvěrnostním poskytnuta
obdobná ochrana proti nepovolanému uveřejnění
a vydání v §u 26. Že této ochrany
zasluhují, vůbec se pociťuje, zvláštním
samostatným zákonem je chrániti není
vhodno, a ježto jim přísluší ochrana
podobná původskému právu, byly zařazeny
do tohoto zákona, byť se uznávalo, že
nejsou zcela kryty nadpisem. V ostatních ustanoveních
§u 4 byly provedeny jen stylistické změny,
zejména byla díla užitého umění,
zahradní architektury a uměleckého průmyslu
a plány k nim zařazeny pod samostatným číslem
7, kdežto díla kinematografická byla zde vynechána,
ježto o nich jedná již č. 2.
V novém §u 5 o sbírkách bylo vytčeno,
že takový celek osobitého rázu je chráněn,
i když obsahuje součásti, které o sobě
chráněny nejsou.
V §u 6 byly vyňaty a tedy podrobeny ochraně
výklady ryze odborné, neveřejně pronesené,
byť byly učiněny ve veřejných
záležitostech, což odůvodněno věcí.
§ 7 byl přestylisován a rozveden pod souhrnným
označením "zpracování",
nemění však věcně obsah dřívějšího
ustanovení. Volbou výrazů "vydání"
a "vyjití" bylo nutno nově upraviti §
8 a vyložiti pojem obou těchto výrazů.
Rovněž § 9 byl podrobněji proveden, hledíc
k různým možným způsobům
zpracování. Původní doplnění
odst. 3, že za původce fotografických děl
zhotovených po živnostensku pokládati jest
majitele živnosti jako v platném právu, bylo
pak vynecháno a tím také změněn
odst. 1 §u 15 usnesení senátu, ježto zásadně
platiti má, že původcem jest ten, kdo dílo
vytvořil, a bylo-li by několik osob zúčastněno
jako je možno při fotografování, na
př. vyhledáním předmětu, exposicí,
vyvoláním, retušováním a kopírováním
- dlužno jim ponechati, aby dohodou nebo svou význačnější
účastí rozhodly, kdo z nich jsou původci.
Bude to vždy quaestio facti.
U §u 10 bylo uvažováno a uznáno, že
nebude třeba odkazovati spolupůvodce na pořad
práva, nýbrž že obdobně jako při
společenství bude možno a výhodněji
rozhodnouti v nesporném řízení, kdyby
se nedohodli o nakládání společným
dílem.
Věcně nezměněný § 11 byl
jen upraven s tou změnou, že označen byl ten,
kdo příspěvky sebéře a v celek
uspořádá, pořadatelem naproti vydavateli
v běžném smyslu, kterým bývá
často i nakladatel, a připojen odst. 1 u §u
12.
§ 11 usnesení senátu (obdobný §u
3 něm. zák. z 19. června 1901) byl vynechán,
ježto jeho obsah je kryt §§ 11 a 13 a nebylo uznáno
za nutné, dáti zvláštní ustanovení
pro právnické osoby veřejného práva
(úřady a pod.).
V novém §u 11 bylo však doplněno, že
původce díla hudebního má svému
spolupracovníku-libretistovi dáti přiměřený
podíl na odměně, aby tato povinnost byla
jasně vyslovena.
§§ 13 a 14 byly přestylisovány bez podstatných
věcných změn, až na tu, že bylo
vynecháno ustanovení, že díla uveřejněná
pod známým literárním anebo uměleckým
jménem jsou rovna dílům s pravým jménem.
Bylo považována za pochybné, kdy stane se takové
jméno známým, a poukázáno,
že anonymní nebo pseudonymní původce
může si zachovati právo přihláškou
do původského rejstříku, čímž
se stává veřejně známým.
§ 15 byl přeřazen do §u 34, pokud se týče
§u 33, č. 8 a §u 36, odst. 3 a byl v nich upraven.
§ 16 byl vynechán jako zbytečný.
Ustanovení o exekuci na původské právo
a dílo bylo formulováno v §u 14, aby bylo vyznačeno,
že není vyloučena exekuce ze smluvního
poměru mezi původcem a tím, komu bylo dílo
přenecháno (nakladatelem, nabyvatelem díla),
a výhoda nynějšího práva byla
rozšířena výslovně na odkazovníka,
ale vyloučen novým zněním ten, jemuž
by se dostalo darem. Ježto nyní chráněna
jsou i díla stavitelského umění, bylo
třeba připustiti výslovně exekuci
na prováděné stavby.
§ 34 řeší právo na vlastním
obraze ve smyslu dlouholetého vědeckého studia
prof. dr Hermana Otavského.
Konečně sluší uvésti, že
výbor ústavně-právní schválil
po návrhu subkomitétu změnu nadpisu zákona,
takže bude zníti, jak se nyní navrhuje, totiž
"o původském právu k dílům
literárním, uměleckým a fotografickým
(o právu autorském) "
Subkomitétu byla navržena prof. dr Mayr-Hartingem
ku přijetí resoluce, kterou se vláda
vyzývá, aby při zřizování
znaleckých sborů podle §u 62 osnovy vzala zřetel
na národnostní poměry.
Resoluce ta jest shodná s resolucí, přijatou
senátem, a proto subkomitét ji výboru doporučil
a výbor ji většinou hlasů schválil.
Všeobecně lze uvésti, že subkomitét
i výbor byly vedeny snahou vytvořiti a veřejnosti
odevzdati dílo dobré, aby mohlo se ctí konkurovati
se zákonodárstvím států druhých
a aby přes obtížnost a jemnost upravované
látky byla jednotlivá ustanovení zákonná
jasná a srozumitelná nejen pro kruhy odborné,
nýbrž pro každého a především
pro ty, jichž zájmy mají býti tímto
zákonem chráněny.
Navrhuji proto jménem výboru ústavně-právního:
Slavná sněmovno, račiž přijati
osnovu ve znění usneseném výborem,
kteréž jest odchylné od usnesení senátu,
a račiž schváliti i resoluci výborem
přijatou, shodnou s resolucí senátní.
(Souhlas.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Ke slovu se nikdo nepřihlásil, rozprava odpadá.
Žádám o přečtení podaných
návrhů.
Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška
(čte):
Pozměňovací návrhy posl. dr Meissnera,
dr J. Černého, dr. Daňka, Ostrého,
Hrušovského, dr Hajna a druhů:
1. Čís. 5 §u 23 má zníti:
"5. otiskne již vydaný text náležející
k hudebnímu dílu, buď ve spojení s hudebním
dílem anebo pro jeho provozování, je-li tento
účel z otisků patrný a nezakázal-li
původce takového užití na díle,
z něhož otisk se stal, nutno při tom udati
původce neb užitý pramen. Vyňaty jsou
však texty oratorií, kantát, oper, operet a
zpěvoher vůbec."
2. V §u 35 mají odst. 1 a 2 zníti:
"(1) Původci díla výtvarného
umění, kromě staveb, jakož i tomu, kdo
dědictvím aneb odkazem vstoupil v jeho původské
právo, přísluší nárok
na podíl v nepřiměřeně vysokém
čistém zisku, jehož se dostalo vlastníku
při prodeji původního díla nebo rozmnoženiny
nebo napodobeniny osobitého rázu původcem
zhotovených.
(2) Tento nárok může oprávněný
uplatniti žalobou u soudu příslušného
podle obecného sudiště vlastníkova (odst.
1). Soud rozhodne o něm přihlížeje k
majetkovým poměrům obou stran, přisouditi
může nejvýše 20% docíleného
čistého zisku."
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Návrhy mají dostatečný počet
podpisů a bude se o nich jednati.
Uděluji slovo zpravodaji p. posl. dr. Patejdlovi k
doslovu.
Zpravodaj posl. dr Patejdl: Slavná sněmovno!
Oba podané pozměňovací návrhy
slouží k jasnějšímu a srozumitelnějšímu
textování osnovy zákona. Proto se k nim přizpůsobuji
a doporučuji, aby tyto dva pozměňovací
návrhy byly přijaty.
Zároveň doporučuji resoluci ústavně-právního
výboru, otištěnou ve zprávě výborové.
(Souhlas.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Přistoupíme k hlasování.
Poněvadž byly podány pozměňovací
návrhy, míním dát hlasovati takto:
O §§ 1 až 22 hlasovali bychom podle zprávy
výborové, ježto není pozměňovacích
návrhů.
O §u 23 hlasovali bychom nejprve podle pozměňovacího
návrhu pp. posl. dr Meissnera, dr. Černého,
dr Daňka, Ostrého, Hrušovského, dr Hajna
a druhů; kdyby takto nebyl přijat, podle zprávy
výborové.
O §§ 24 až 34 bychom hlasovali podle zprávy
výborové, neníť pozměňovacích
návrhů.
O §u 35 bychom hlasovali nejprve podle pozměňovacího
návrhu pp. posl. dr Meissnera, dr Černého,
dr Daňka, Ostrého, Hrušovského, dr Hajna
a druhů; teprve kdyby takto nebyl přijat, podle
zprávy výborové.
O §§ 36 až 70, dále o nadpisu a úvodní
formuli zákona, jakož i o nadpisech oddílů
a paragrafů hlasovali bychom podle zprávy výborové.
Jsou proti tomuto způsobu hlasování nějaké
námitky? (Nebyly.)
Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem v právě
uvedl.
Kdo souhlasí s §§ 1 až 22 ve znění
zprávy výborové, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Jsou přijaty.
Kdo nyní souhlasí s §em 23, a to ve znění
pozměňovacího návrhu pp. posl. dr
Meissnera, dr Černého, dr Daňka, Ostrého,
Hrušovského, dr Hajna a druhů, jež doporučil
p. zpravodaj, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Je přijato. Tím
odpadá hlasování o §u 23 podle zprávy
výborové.
Kdo souhlasí s §§ 24 až 34 ve znění
zprávy výborové, nechť pozvedne ruku.
(Děje se.)
To je většina. Jsou přijaty.
Kdo nyní souhlasí s §em 35, a to ve znění
pozměňovacího návrhu pp. posl. dr
Meissnera, dr Černého, dr Daňka, Ostrého,
Hrušovského, dr Hajna a druhů, jež doporučil
p. zpravodaj, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Je přijato a odpadá
hlasování o §u 35 podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí s §§ 36 až 70, dále
s nadpisem a úvodní formulí zákona,
jakož i s nadpisy jednotlivých oddílů
a paragrafů ve znění zprávy výborové,
nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Přijato.
Tím poslanecká sněmovna přijala
tuto osnovu zákona ve čtení prvém,
a to ve znění odchylném od předchozího
usnesení senátu.