Předseda (zvoní): Dalším
přihlášeným řečníkem
je pan posl. L. Wenzel. Dávám mu slovo.
Posl. L. Wenzel (německy): Dámy a
pánové! Od té doby, když se zde v této
sněmovně započal boj o agrární
cla, shledáváme, že téměř
ve všech odborových organisacích zemědělských,
dělnických a průmyslových se vášnivě
diskutuje a agituje. Prazvláštním je však
ledový klid v živnostenských organisacích
a živnostenských společenstvech. Není
to snad klid zvláštní spokojenosti, nýbrž
klid vyčkávání násilně
organisovaných živnostníků a řemeslníků,
oči živnostníků dnes vidí, co
se zde v této sněmovně děje. Kdežto
jinak se při všech možných otázkách
v německých živnostenských organisacích
docela živě diskutuje a politisuje, jde-li o dovolené
učňů, o sociální pojištění,
o zrušení nedělního klidu a podobné
jiné věci, dnes je přímo zvláštní,
že vůdcové živnostníků k
tomuto důležitému problému agrárních
cel zachovávají úplné mlčení.
Víme, že německý, český,
maďarský a slovenský stav živnostenský
je, jak známo, nuceně organisován v živnostenských
společenstvech a tato nucená organisace táhne
se celým Československem. Na německé
straně je jen v obvodu komory liberecké neméně
než 317 odborných společenstev a 271 živnostenských
společenstev smíšených. Nalézáme
tu živnostenské organisace stavitelů, knihkupců,
obchodníků s uměleckými předměty
a hudebninami, drogistů, zahradníků, obchodníků
s dřívím, fotografů, kominíků,
výrobců sodové vody, vyrabitelů likérů
a lihovin, malířů, natěračů
a lakýrníků, pozlacovačů, malířů
písma, podkovářů a kovářů
a sta jiných živnostenských povolání.
Nejrůznějšími organisacemi německého
živnostnictva byla vždy hlasitě vedena stížnost,
že nyní bylo na živnostnictvo uvaleno břemeno,
aby zaúčtovávalo a vybíralo nepřímé
a přímé daně podle výroby.
Živnostnictvo odmítlo ve všech svých odborových
organisacích dělati úřadu daňového
biřice. Dnes tedy vidíme, že se v této
sněmovně připravuje zákon, jenž
má státu přinésti na finančním
účinku opět 550 milionů korun. Dosud
bylo již tak jak tak řemeslnictvo a živnostnictvo
zatíženo tím, že pomáhalo vybírati
daň z obratu, že největší částkou
k ní přispívalo, že tato daň
z obratu přichází v částce
1590 mil. korun. Pak vidíme, že právě
cukr byl zdražen o daleko přes 170 milionů,
minerální oleje o 13 milionů, zápalky
o ohromnou částku 14,6 mil., uhelná daň,
jež pro nejmenší domácnost a pro živnostenský
podnik znamená značné břemeno, vyžaduje
sumy 300 milionů, hostinští a obchodníci
jsou povinni odvésti za nápoje, jež na venku
a v uzavřených městech se prodávají,
částku 257,5 mil. korun. Již při dosavadním
zdražení masa vidíme, že asi 113 milionů
je doslovně vykrádáno z kapes spotřebitelů.
A tak to jde dále. Všechny daně reální
vynášejí státu jen 232,5 milionů,
osobní daně vyžadují částky
1642 mil. korun, a tento přímý a nepřímý
systém daňový ohrozil existenci živnostnictva
lavinovitým vzrůstem všech nepřímých
daní, právě protože on, jako drobný
výrobce, musí kupovati suroviny od pramene teprve
prostřednictvím mnoha rukou.
Dnes se máme usnésti na agrárních
clech. Jak již praví samo jméno agrární
cla, jde pouze o věc jednoho dalšího celního
opatření při dovozu zemědělských
výrobků. Není snad žádné
pochybnosti, že tato vládou chystaná agrární
cla, dojde-li k nim, přinesou s sebou zvýšení
cen všech důležitých potravin. Nezbývá,
než nadhoditi otázku: Kdo pak má skutečný
zisk z těchto agrárních cel, kdo na druhé
straně ponese břemena těchto agrárních
cel ve výši 550 mil. korun? A jaký je vlastně
ten poměr? Odpověď není těžká.
Z úřední statistiky shledáváme,
že podle příslušnosti k povolání
se živí: lesním a polním hospodářstvím
39,56% obyvatelstva, průmyslem a živností 33,8%,
obchodem, peněžními obchody a dopravou 10,66%,
státními a veřejnými službami
a svobodnými povoláními 4,34% obyvatelstva,
u vojska je 1,18%, jinou námezdní prací a
domáckými službami 10,46% obyvatelstva. Vidíme
tedy, že poměrně největší
část obyvatelstva v Československu jsou spotřebitelé,
o něž jde jako o nositele cla.
K vlastním spotřebitelům patří
bez pochyby i živnostnictvo a obchodnictvo. Jmenuji-li zde
skupinu "obchodnictvo a živnostnictvo", pak rozumím
tím nejen samostatného, jenž dnes je již
v lepších poměrech, nýbrž myslím
tu na všechny ty drobné živnostníky, kteří
těžce zápasí, jsou méně
dobře postaveni a nemají majetku pozemkového.
Míním zde obuvníka naproti průmyslníku
obuví, malého mistra krejčovského
oproti velkému konfekcionáři, malého
kovopracovníka proti kartelovanému kovoprůmyslníkovi,
pekařského mistra proti tak zvané dělnické
pekárně a rafinovaně pracující
tovární pekárně chleba, oné
dělnické pekárně, jež hledí
k tomu, aby živnost zmizela, malého venkovského
řezníka proti městskému velkořezníku
a továrně na salámy, cukráře
proti průmyslu cukrářskému, vzpomínám
na drobné živnostníky v Boru, ve sklářském
kraji, kteří bydlí kolem Jablonce n. N.,
kde je domovem průmysl ozdobnický. Každá
koruna většího vydání znamená
pro tyto drobné, zápasící existence
další zadlužení. Kdo nezná obydlí
a dílny těchto drobných živnostníků
v městech a na venkově? Vlhké, temné
komůrky, tam bydlí ti ubožáci. V těchto
malých dílnách a také z bídných
příbytků zaznívá krutá
písnička bídy živnostníků.
Kdo zná poměry těchto drobných výrobců
v tomto směru, ví, co to znamená, dojde-li
v tomto směru k zatížení břemenem.
Ať posuzujeme předlohu zákona o clech jakkoli,
musí býti každému jasno, že je
to hospodářský zákon, jenž zasahuje
nejcitelněji z těch, jež byly kdy v této
sněmovně předloženy. Musí nám
býti jasno, že ze všech nejdůležitější
potraviny a potřeby budou těmito ochrannými
cly silně zdraženy a že toto nové zdražení
uloží všem stavům, odkázaným
na výdělek, veliká břemena.
Ujímám-li se dnes zde slova jako zástupce
německých živnostníků, z nichž
pocházím a který přede vším
jsem v nejužším styku s vedoucími živnostenskými
společenstevními organisacemi, pak je první
otázkou: Jaký účinek bude míti
tento celní zákon na tisíce existencí
řemeslníků a živnostníků?
Jaké změny způsobí v hospodářství
obchodníka a živnostníka celní sazby?
Rolníci zastávají mínění,
že pro živnostníka je přece zcela snadno
započítati tato nová břemena, jež
cla s sebou nesou, do výrobních nákladů.
Při tom se však zapomíná, že obuvník
velmi ostře soutěží s obuvnickým
průmyslem, krejčí s konfekcionáři
ve velkém, obchodník s velkoobchody. Jestliže
pak dále uvážíme, že ve zcela krátké
době musí živnostnictvo zaúčtovati
a započítati značnou položku budoucích
požadavků sociálního pojištění,
je přirozeně názor rolnictva, aby položka
režie byla zvýšena, neproveditelným. Přímým
a nepřímým daňovým systémem
je tak jako tak živnostenský život v každém
směru živnostenské a řemeslné
činnosti ochromen.
Již můj klubovní kolega Krebs dokázal
ve svých vývodech, jak agrární cla
těžce zatěžují výdělkové
poměry dělníků a zaměstnanců.
Nynější agrární politikou ničíme
velkým dílem vlastní chlebodárce a
zaměstnavatele řemeslnictva a živnostnictva.
Budoucí celní zákon vyvolá dále
nové těžké mzdové boje v celém
hospodářství, také živnostnictvo
bude tímto zjevem těžce otřeseno. Celním
zákonem poklesne, jak jsem již zdůraznil, kupní
síla dělníků a úředníků
a odbyt v živnosti a obchodu bude ještě bídnější,
než tomu bylo dosud. Nahlédneme-li do zpráv
živnostenských organisací, shledáváme,
že křivka vyrovnání a konkursů
stoupá. Ptejte se venku nebo v městě obuvníka,
krejčího, řezníka, pekaře nebo
kupce, všichni vám prohlásí, jak těžký
je obchodní život. Život dělníků
a zaměstnanců není nyní beztoho nikterak
růžový, a jestliže nyní přistoupí
k tomu ještě toto nové břemeno agrárních
cel, zhorší se ještě dále. Kdo
dnes kupuje u maloživnostníka, kdo je hlavním
zákazníkem? Není pochyby, že živnost
vysokou měrou je závislou na kupní síle
dělníků, zaměstnanců a úředníků.
Staré přísloví praví: Má-li
dělník peníze, žije celý svět!
Nemá-li zaměstnanec příjmu, jako v
dobách nezaměstnanosti, nebo klesne-li příjem
pod normální úroveň, pak pocítí
to především drobný obchodník,
jehož odbyt zboží počne váznouti.
Nájemné, režie, mzdy, daně, otop, světlo,
všechny tyto výdaje běží pro obchodníka
dále a nutno je ihned zaplatiti. Že význam
agrárních cel je mohutný, vychází
již z toho, že říšská jednota
obchodníků zaujala v poslední době
na obchodnickém sjezdu v Jablonci n. N. stanovisko proti
ničivému systému vysokých ochranných
cel a proti vysokým clům agrárním.
Mohlo by se mi lehko dostati pověsti, že na agrární
cla hledím jednostranně. Tomu však tak není.
Proto jako důkaz nechám mluviti usnesení
říšského svazu obchodníků.
V něm se praví: "Obchodnictvo obrací
se co nejostřeji proti každému dalšímu
pronikání stále zhoubněji působícího
systému vysokých ochranných cel, zvláště
jestliže v nynější chvíli, když
se sledují jednostranné zájmy stavovské,
postihuje potraviny a jiné k životu důležité
předměty. Nemůže-li tu býti přiznána
celní svoboda, nesmí celní ochrana nikdy
jíti přes nutné meze. Za takové pokládáme
nejvýše při zemědělských
clech stará smluvní cla s koeficientem 3. Nad to
jest obchodnictvo toho názoru, že se zavedením
pevných cel muselo by se počkati až do té
doby, kdy budou známy výsledky naší
nejbližší žně, neboť jen znalost
těchto výsledků může býti
rozhodující pro druh a výši cel."
Avšak nejen organisované obchodnictvo vyslovuje se
proti agrárním clům. Vidíme stejnou
nechuť proti agrárním clům i na schůzích
obecních a městských zastupitelstev. Tak
nám posílá mezi mnoha jinými obecní
úřad v Dolním Litvínově-Lipětíně
v politickém okresu Most, resoluci, jež se vyslovuje
zásadně proti obilním clům. Tato resoluce
zní: "Obecní zastupitelstvo v Dolním
Litvínově zasedajíc dne 29. května
1926, protestuje se vší rozhodností proti návrhu
senátora Donáta, aby na místo pohyblivých
cel zavedena byla cla stálá. Přijetí
tohoto návrhu mělo by za následek, že
by všechny mlýnské výrobky, maso, tuk,
koloniální zboží, byly zdraženy.
Zvýšeným clem zdražil by se kilogram mouky
o 60-70 haléřů. Zavedení šestinásobného
obilního cla doby předválečné,
zvýšení ostatních cel podle návrhu
Donátova zatížilo by pětičlennou
rodinu vyšším výdajem 800 až 900
korun za potraviny. To se zamýšlí v době,
kdy berní správa zatěžuje nově
líh a kuřivo, jízdné na dráze
má býti zvýšeno o 22%. Právě
v nynější době, kdy zkrácení
doby pracovní a nezaměstnanost snižuje příjem
dělníků, musila by nová vlna drahoty,
způsobená cly a novými daněmi postihnouti
ohromnou většinu obyvatelstva dvojnásob těžce
a vehnati je v náruč nejvyššího
zoufalství. Jménem obyvatelstva Dolního Litvínova
a Lindavy vyzývá obecní zastupitelstvo jednohlasně
všechny poslance našeho volebního kraje, bez
rozdílu stran, aby se postavili na obranu proti tomuto
chystanému atentátu na živobytí našeho
lidu a aby porazili návrh Donátův."
Aby ctěné Národní shromáždění
vědělo, z jakých politických stran
skládá se tamní obecní zastupitelstvo,
uvádím, že vedle socialistických stran
pro to hlasovali i němečtí majetníci
domů a strana živnostenská, křesťansko-sociální
strana lidová a i strana svazu zemědělců.
Podobná resoluce proti obilním clům byla
usnesena v Teplicích-Šanově, rovněž
spolu s křesťansko-sociální stranou
lidovou. Jako místostarosta svého domovského
města Podmokel musím sděliti, že schůze
městského zastupitelstva v Podmoklích konaná
v poslední době, vyslovila se rovněž
proti agrárním clům. My, národní
socialisté, tvrdíme, že dnešní
nálada pro agrární cla nepřinese ničeho
jiného, než že si bankéři a bursiáni
nacpou měšce. Kapitalisticky zaujatý tisk přináší
již v posledních dnech pro to nejlepší
důkazy. Tak je to v jedné zprávě o
Pražské plodinové burse z 8. června
t. r.: "Nejistota v otázce pevných cel znamená
hlavní pohnutku, která měla vliv na bursu
a měla za následek pevnou náladu, jmenovitě
na trhu obilním. Spotřeba snaží se ještě
před zavedením obilních cel rychle uhraditi
potřebu a zvětšuje tím poptávku,
čímž je dána základna pro pevnou
náladu. Nejpříznačnější
bylo dnes zpevnění kukuřice, po kterémžto
zboží je největší poptávka,
takže i nejznačnější nabídka
objevila se příliš nepatrnou, aby plně
uspokojila zájem. I obilní trh byl převážně
pevný. Největší poptávka byla
po kukuřici a ovsu. I na trhu moukou panovala částečně
zlepšená nálada. Z krmiv pokračují
ve vzestupu seno a sláma." Takové jsou zprávy
bursovních keťasů a spekulantů. To je
malá zpráva o náladě, je to etapa
počátku ke všeobecnému zdražení.
Lepšího důkazu možno snad sotva přinésti
pro to, že agrární cla nesou s sebou vlnu zdražení.
Zkoumejme jen účinky celní předlohy
na jednotlivá řemesla a živnosti. Jaký
bude na př. následek zdražení mouky,
másla a tuků - a v několika týdnech
i cukru - při živnosti pekařů jemného
pečiva a cukrářů? Mouka dostane celní
přirážku 120 Kč na 1 q, tuky budou docela
postiženy clem 360 Kč, nastane tedy podstatné
zdražení surovin pro cukráře. Jejich
ceny musí tedy stoupnouti. Zároveň však
poklesne příjem jejich hlavních zákazníků,
kteří si posud ještě mohou dovoliti
koupiti si alespoň nějaké pečivo.
Nesmí se zapomínati, že zboží cukrářské
má v sobě nepochybně vysoký obsah
živin. Cukrářská živnost bude tedy
takto ve své mateřské zemi, kde cukr doslova
roste, v pravém slova smyslu ohrožena a zatlačena
na pokraj propasti úpadku.
Čeho se však dožijí řemesla zpracující
maso? Dnes vidí, celkem vzato, každý tak jako
tak v každém jednotlivém mistru řeznickém
zdražovatele potravin, ačkoli řezník
mohl svou potřebu hovězího dobytka krýti
nejen doma, nýbrž i v cizině. Nastávajícími
agrárními cly je mistru řeznickému
znemožněno nakupovati svou potřebu dosavadním
způsobem v cizině. Tak, jak dnes kurs je, dožijí
se spotřebitelé a řezničtí
mistři divů. Velmi silné zatížení
cen dobytka je jistě očekavatelným následkem
celního sazebníku. Zde musím ty věci
poněkud zřetelněji vylíčiti.
Nejprve musí býti konstatováno, že jsme
v roce 1925 dovezli z ciziny neméně než 54.000
kusů hovězího dobytka a 134.000 kusů
vepřů. Podle celního sazebníku, který
má tato sněmovna přijmouti, bude jeden kus
dobytka postižen clem 300 Kč a vepř 220 Kč.
Byli bychom tedy musili podle toho v minulém roce zaplatiti
na své hlavní dovozy masa více než 16
milionů Kč cla na hovězí dobytek a
29 milionů cla na vepře - tedy více než
45 milionů Kč dovozních cel. Kdo nám
chce tu namlouvati, že tato ohromná spotřeba
masa mohla by býti od nynějška hrazena doma
a kdo chce dále tvrditi, že tyto celní přirážky
budou bez vlivu na zvýšení cen živého
dobytka? Co však znamená drahé maso pro živnost
zpracující maso? Co bude v budoucnu státi
v hostinci nebo v hotelu guláš nebo jednoduché
masité jídlo? Zase se pak bude útočiti
na živnostnictvo zpracující potraviny. Tyto
skupiny živností budou pak musiti opět býti
obětním beránkem pro některé
politické štváče. Co nám přinášejí
tyto poměry? Přinášejí nám
úbytek spotřeby, zhoršení a otřes
živnostenského chodu obchodu. Takto bude živnost
řeznická, hotelierská, hostinská těžce
postižena. A konečně, co bude z té dlouhé
řady mistrů zámečnických, kovářů,
truhlářů, obuvníků, krejčí,
a jak se ty všechny jednotlivé skupiny živností
jmenují? Co bude pro všechnu budoucnost z těch
řemeslnických rodin, které podle starého
tradičního způsobu sedají společně
u oběda se 6 až 8 tovaryši a učeníky,
kteří doslovně jedí z jedné
mísy? Tyto zjevy pro stav řemeslný a živnostenský
povedou k tomu, že živnost a obchod budou ještě
více zproletarisovány.
A jestliže bude těžkými cly postiženo
všechno zboží u kupce, jestliže máslo,
sádlo, umělé máslo, margariny, rybí
tuk, lůj, olivy, kukuřice a olej slunečnicový,
jestliže oleje v lahvích, sago, tapioka, houby, vosk,
rýže, vše má-li býti zdraženo
celními přirážkami, myslíte,
že to poctivého kupce, slušného živnostníka
těší? Jako kupec ví přespříliš
dobře, že přes to, že musí za zboží
mnohem více žádati, výtěžek
jeho obchodu nebude větší. Bude míti
jen prokletí proti objevivší se krisi, ba nastane
i pokles odbytu v obchodu i živnosti.
Jménem německých živnostníků,
které zastupují, musím s tohoto místa
protestovati co nejrozhodněji proti takové celní
a hospodářské politice. Vidíme v ní
jen těžké poškozování živnostenského
stavu a budeme proti ní bojovati všemi prostředky.
Německé živnostnictvo nebylo nikdy nepřátelsky
naladěno proti rolnictvu. I my si přejeme a chceme,
aby rolníku dostalo se slušného zisku za jeho
těžkou a namáhavou práci. Jsme však
toho názoru, že cesta, kterou se chystá jíti
celní většina nyní, musí vésti
k velmi těžkým poruchám v našem
hospodářství, v našem životě
výdělečném. Není pochyby, že
nynější vlna drahoty přinese s sebou
zvláště v německých krajích
pohraničních těžké krise a hospodářské
zmatky, užitek z celé věci budou míti
jen velkostatkáři a bursovní spekulanti.
Semkněme se raději k boji všech poctivě
pracujících lidí proti neslýchanému
otroctví úrokovému, proti daňové
lichvě, proti dani z obratu a pro boj o levné potraviny
a krásnější budoucnost! Budeme právě
i v zájmu živnostníků, malorolníka,
dělníka a úředníka, krátce
pracujících stavů, hlasovati proti této
předloze, jež byla sněmovně předložena.
(Potlesk na levici.)
Předseda (zvoní): Listina řečníků
k povšechné rozpravě přihlášených
je vyčerpána. Rozprava povšechná je
tedy skončena.
Podotýkám, že páni zpravodajové
vzdali se slova k doslovu.
Podle §u 53 jedn. řádu hlasuje se po skončené
povšechné debatě, zdali osnova - a je-li několik
osnov, která z nich - má býti základem
rozpravy podrobné. Prve však je rozhodnouti o návrhu
na přechod k pořadu.
Návrhy na přechod k pořadu přes projednávanou
předlohu celního sazebníku podali p. posl.
Remeš, p. posl. Kreibicha pp. posl.
dr Czech, Pohl, Tauba druzi.
Dám o těchto souhlasných návrzích
hlasovati a prosím paní a pány poslance,
aby se posadili na svá místa. (Děje se.)
Sněmovna je schopna se usnášeti.
Projevenému přání, aby bylo provedeno
sčítání hlasů, vyhovuji a prosím
p. zapisovatele Rýpara, aby provedl sčítání
hlasů v úseku prvním a druhém, p.
posl. Chalupníka v úseku třetím
a čtvrtém a posl. dr Petersilku v úseku
pátém a šestém a na presidiální
tribuně. (Hlasy: Posl. Chalupník není
přítomen!)
Poněvadž pan posl. Chalupník není
přítomen, prosím, aby pan posl. dr Petersilka
sečetl hlasy také v úseku čtvrtém
a pan posl. Rýpar ještě v úseku
třetím. Kdo souhlasí se shodnými návrhy
posl. Remeše, posl. Kreibicha a posl. dr Czecha
a druhů, na přechod k dennímu pořadu,
nechť zvedne ruku. (Děje se.)
(Po sečtení hlasů:)
Podle sděleného výsledku sčítání
hlasů vyslovilo se pro návrh 110, proti 140 hlasům.
Je tedy návrh na přechod k dennímu pořadu
zamítnut 140 hlasy proti 110 hlasům.
V závěru referátu pánů zpravodajů
bylo navrženo, aby osnova zprávy výborové
byla základem také rozpravy podrobné.
Prosím, kdo souhlasí, aby osnova zprávy výborové
vzata byla také za podklad rozpravy podrobné, jak
navrhují páni zpravodajové, nechť zvedne
ruku. (Děje se. - Hluk.)
To je většina. Návrh je přijat.
Prve ještě než zahájím rozpravu
podrobnou, sděluji, že pp. posl. dr Czech,
Pohl, Taub a soudr. podali tyto návrhy podle §u 46,
odst. 2 jedn. řádu:
1. aby ministři zemědělství, obchodu,
průmyslu a živností, financí a pro zásobování
lidu byli vyzváni, aby v dnešní schůzi
podali zprávu o stanovisku vlády ke změněným
celním sazbám,
2. aby ministr pro věci zahraniční byl vyzván,
aby v této schůzi podal zprávu o účincích
tohoto článku na uzavírání
příštích obchodních smluv,
3. aby byl pozván ministr obchodu, průmyslu a živností,
aby v této schůzi podal vysvětlení
o účincích tohoto článku na
celní řízení,
4. aby posl. sněmovna vyzvala pana předsedu vlády,
aby v této schůzi podal vysvětlení
1. zda vláda vůbec stojí na stanovisku, že
jest třeba zmocnění, obsaženého
ve čl. IV, 2. prohlásí-li že ano, z
jakých důvodů a 3. jak zamýšlí
tohoto zmocnění použíti,
5. aby posl. sněmovna vyzvala pana ministra pro věci
zahraniční, aby podal sněmovně zprávu,
jaké účinky bude asi míti stanovení
minimálních cel na uzavírání
příštích obchodních smluv,
6. aby ministr obchodu, průmyslu a živností
byl vyzván, aby v dnešní schůzi posl.
sněmovny podal vysvětlení o obchodně
politickém významu systému dovozních
listů,
7. aby ministr pro věci zahraniční byl vyzván,
aby v dnešní schůzi podal zprávu o nynějším
stavu vyjednávání o obchodních smlouvách
a podal vysvětlení, proč není možno,
aby uzavřené smlouvy byly včas sněmovnou
vyřízeny,
8. aby ministr financí byl vyzván, aby v dnešní
schůzi posl. sněmovny podal zprávu, zda a
v které zemi lze očekávati znehodnocení
peněz, pro něž by snad bylo nutno užíti
článku VIII,
9. aby ministr pro věci zahraniční v této
schůzi podal zprávu, není-li nebezpečí,
že retorsní opatření ustanovená
čl. VIII nezpůsobí zahraničních
zápletek,
10. aby ministr soc. péče podal posl. sněmovně
zprávu o sociálních poměrech v zemích,
jež především mají význam
pro obchodní styky s Československou republikou,
aby bylo lze posouditi, jaký účinek bude
míti užití čl. VIII na pracovní
podmínky v tuzemsku,
11. aby ministr obchodu podal vysvětlení o obchodně
politických zjevech, pro něž musí býti
užito čl. VIII k ochraně domácí
výroby.
Návrhy odpovídají požadavkům
§u 46, odst. 2 jedn. řádu a budeme tudíž
o nich hlasovati.
Poněvadž všechny tyto návrhy týkají
se téhož předmětu, mám v úmyslu
dáti hlasovati o všech těchto návrzích
najednou. (Výkřiky. Hluk.)
Jsou proti tomu nějaké námitky? (Posl.
dr Czech [německy]: Požádal jsem již o
oddělené hlasování! - Hluk.
Výkřiky. - Předseda zroní.)
Prosím o klid.
Pan posl. dr Czech ohlásil tento svůj návrh
také v kanceláři. Proto dám o něm
hlasovati. (Hluk. - Předseda zvoní.) Prosím
o klid.
Kdo souhlasí s návrhem p. posl. dr Czecha,
prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrh posl. dr Czecha je zamítnut
a tím je schválen způsob hlasování,
jak jsem jej navrhl. (Hluk.)
Budeme tedy hlasovati o všech podaných návrzích
najednou.
Prosím, kdo souhlasí s podanými návrhy
pana posl. dr Czecha a soudr., jak jsem je přečetl,
aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Návrhy jsou zamítnuty.
Zahájíme podrobnou rozpravu, k níž jsou
dosud přihlášeni řečníci:
"proti" pp. posl. Karpíšková,
Buříval, Dietl, Geršl,
inž. Záhorský, Riedl, inž.
Nečas, Netolický, Tučný,
"pro" pp. posl. Nitsch, Budig, Hodina.
Měl bych nyní dáti úvodní slovo
pánům zpravodajům, ale poněvadž
se ho vzdali, dávám slovo prvému zapsanému
řečníku na straně "proti",
pí posl. Karpíškové.
Posl. Karpíšková: Slavná sněmovno!
Mohutný hospodářský zápas,
vedený na půdě parlamentu, v němž
jde o zdražení základních potřeb
životních zavedením značně vysokých
pevných cel agrárních, sledují s pozorností
a živým zájmem statisíce žen v
našem státě.
Zájem ten, žel, je vyvolán úzkostí
a strachem, co bude s jejich dětmi, s jejich rodinami,
až zhoubný účinek cel se projeví
v novém přívalu drahoty, jež dnes již
v míře sotva snesitelné doléhá
na nižší i střední vrstvy obyvatelstva.
V rodinách nezaměstnaných neb polozaměstnaných
dělníků je pak už za dnešních
poměrů přímo katastrofální.
(Hluk.) Pane předsedo, prosím vás,
zjednejte mně klid.