Nové zdražení životních potřeb
a lichvu s potravinami pocítí konečně
velmi těžce i nemocní, ať v domácím
ošetřování nebo v nemocnicích,
a pro mnohé, kteří už dnes trpí
podvýživou a tuberkulosou, znamená návrh
celní koalice rozsudek smrti. Také úmrtnost
dětí stoupne. Celní koalici možno označiti
za moderního Herodesa, který se chystá vražditi
novorozeňata.
Budeme vás vždy znovu a znovu volati k odpovědnosti
za vše to, co přivodíte uskutečněním
vašeho celního návrhu, zejména čl.
VI., tohoto monstra bursovního pirátství,
tohoto důkazu zrůdnosti kapitalismu a nedosycenosti
agrárních velmožů.
Vaše a vašich časopisů zmatené
povídání, že se nesmí brojiti
proti usnesení umělé parlamentní většiny,
je k smíchu, když vy sami téměř
denně brojíte proti zákonům o osmihodinové
době pracovní a proti všem drobným vymoženostem
dělnickým, které byly po převratu
uzákoněny.
Spoléháte-li na policajty jízdní a
pěší, pak, pánové, vám
říkám s tohoto místa úplně
klidně: sebe ostřejší zbraně
zůstanou tupými, nebudou-li nošeny nadšenýma
rukama, a až i ti jízdní a pěší
policisti pocítí ve svých domácnostech
tíhu tohoto zločinného vašeho návrhu,
rozmyslí si, aby s nadšením nesli zbraň
sami proti sobě. (Tak jest! - Potlesk komunistických
poslanců.)
Je více než samozřejmé, že trvání
nebo odstranění každého zákona
je pouze otázkou moci. (Tak jest!) Vy dnes máte
moc učiniti návrh vaší celní
většiny zákonem. Záleží
jen na pracující třídě v Československu,
aby již zítra či pozítří,
za měsíc nebo za rok toto vaše usnesení
anulovala. (Tak jest! Výborně! - Potlesk
komunistických poslanců.)
Nutno jenom, aby všichni za mzdu pracující
dělníci rukou i duchem šli v boj proti tomuto
uzákoněnému okrádání
společně. (Tak jest!) Vyhlašujeme válku
bídě a hladu, vyhlašujeme válku zdražovatelům
a řetězovým obchodníkům! Voláme
do pohotovosti celou pracující třídu!
Dělníci, drobní zřízenci, živnostníci,
domkáři, malorolníci, gážisté,
pryč z vašich řad s vlasteneckými frásemi,
dejte stranou také zájem kapitalistického
státu a dejte v popředí zájem pracující
třídy! (Výborně! - Potlesk
komunistických poslanců.) Do boje za zvýšeni
životní úrovně všech pracujících
v městech i na venkově! Vše pro vymanění
pracující třídy z područí
městské i venkovské buržoasie! Vše
pro společný postup všech vykořisťovaných!
Kdo nepracuje, ať nejí, a nemá právo
ve státě rozhodovati! (Výborně!
- Potlesk komunistických poslanců.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Uděluji dále slovo p. posl. dr Viškovskému.
Posl. dr Viškovský: Slavná sněmovno!
Ocitáme se v posledním rozhodujícím
stadiu velkého zápasu za celní ochranu zemědělské
práce. (Výkřiky posl. Mondoka, Šafranko,
Mikulíčka, Jílka a Kreibicha. - Místopředseda
Stivín zvoní.)
Pane kolego Kreibichu, v klidu vyslechli jsme vašeho
řečníka a budeme také poslouchati
dále, nechte tedy také mluviti nás. (Výkřiky
posl. Mikulíčka.)
Hospodářské poměry, silnější
než jsou lidé, vytvořily novou konstelaci politickou
a způsobily nové seskupení politických
stran. Zemědělská krise prudká, hluboko
zasahující, vyžádala si živelní
silou řešení problému zemědělské
ochrany. A tak ocitáme se znovu tváří
v tvář problému, který jsme před
rokem řešili, ale nevyřešili proto, poněvadž
tento problém byl řešen pouze polovičatě.
Byla zavedena klouzavá cla a ukázalo se, že
ani výše těchto cel ani tato metoda se nemohly
osvědčiti. Vytýká se nám, že
klouzavá cla byla zavedena také spolu s naším
souhlasem a pomocí našich hlasů. Je to jenom
důkazem, že my využili jsme všech prostředků,
abychom dokázali svoji dobrou vůli, a bylo třeba
provésti důkaz ad absurdum, dříve
nežli se přistoupilo k úpravě trvalé.
To ukazuje naši vytrvalost a trpělivost. Učíme
se z chyb a škod, jako, bohužel, v naší
republice ve velmi mnohých případech se dálo
a také děje. (Trvalý hluk komunistických
poslanců.) Nemám-li já pravdu, pak odpovídejte.
(Potlesk poslanců strany republikánské.)
Pánové, příroda dala člověku
lidský rozum a dala mu artikulované hlásky,
aby mohl také své myšlenky uplatňovati.
Ale, co vy tam děláte? Vy neužíváte
artikulovaných hlasů, mluvíte rukama a nohama,
a napodobujete zvířecí zvuky. To je, pánové,
ideový boj, tak se bojuje za idee? Nechte tedy alespoň
nás, kteří se odvoláváme na
argumenty rozumu, mluviti, když vy chcete mluviti argumenty
rukou a nohou. (Potlesk poslanců strany republikánské.)
Musila, pánové, přijíti těžká
zemědělská krise, nesoucí v zápětí
zárodky krise průmyslové, aby se pochopilo,
že to, co se stalo s klouzavými cly, nedostačuje
na ochranu zemědělské práce. A celé
národní hospodářství v naší
republice je tímto nedostatkem ochrany práce zemědělské
ohroženo, neboť nelze zájmy zemědělství
a průmyslu navzájem isolovati, to jsou spojité
nádoby, a není možno, aby na ubohém,
chudém sedláku byl postaven silný a zdravý
stát se zdravým hospodářstvím.
(Výborně! - Potlesk poslanců strany
republikánské.) Je to, pánové,
přímo bolestná ironie, že jest ještě
třeba v demokratickém státě a mezi
lidmi, kteří stále mají na jazyku
pracujícího člověka, dokazovati potřebu
ochrany zemědělské práce, ve státě,
který je obklopen vysokými cly průmyslovými...
(Hlučné výkřiky komunistických
poslanců.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Žádám o klid.
Posl. dr Viškovský (pokračuje):...
který jest obklopen vysokou zdí ochrany, téměř
prohibicí celní, a že tu musíme teprve
probojovávati myšlenku celní ochrany zemědělské,
a že musilo dojiti k těžkým krisím,
k rozpadu koalice, že musí se k tomu ztráceti
čas a síly pracovní v parlamentě.
A jestliže jste si přáli, aby také zájmy
zaměstnanců státních byly hájeny,
aby předloha zaměstnanecká byla co nejdříve
projednána, pánové, před půl
rokem se tak mohlo státi, půl roku mohli již
státní zaměstnanci míti tuto ochranu.
A vy jste mařili tyto věci tím, že jste
mařili dohodu o věci celní. Ať státní
zaměstnanci zúčtují s vámi
a ne s námi!
Slavná sněmovno! My litujeme rozpadu koalice pracovní
většiny, protože jsme do této koalice
investovali velmi mnoho práce, dali jsme jí veškerou
svoji loyalitu, protože přinesli jsme ochotu, řešiti
veškeré problémy státu a lidu, a také
jsme řešili loyálně napřed veškeré
otázky sociální, tak významné
věci, jako je sociální pojišťování.
(Potlesk poslanců strany republikánské.
Trvalý hluk socialistických poslanců.)
Jestliže dnes část bývalé pracovní
koalice nachází se v táboře jiném,
proticelním, pak nemáme dnes v této věci
a z těchto příčin ani co vymlouvati,
ani co omlouvati. (Potlesk. - Trvalý hluk.)
My jsme, pánové, nenechali nikoho na pochybách
o našem stanovisku v celní ochraně. My jsme
proklamovali plnou paritu zemědělské a průmyslové
výroby a práce. (Stálý hluk. -
Místopředseda Stivín zvoní.)
To byla jedna ze zásadních součástí
programu koaličního. (Výkřiky a
pískot na levici.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Žádám o klid. (Výkřiky
a pískání trvají.)
Posl. dr Viškovský (pokračuje): Pánové,
se zvířecími zvuky já nepolemisuji.
(Potlesk poslanců strany republikánské.)
Náš koaliční program byl postaven proto,
aby se prováděl a ne aby zůstal neproveden
na papíře. (Potlesk poslanců strany republikánské.)
Co by si pomyslili naši lidé, ale co by si mohli pomysliti
rovněž naši spojenci, kdybychom se ukázali
tak slabými a kdybychom nežádali a nevymohli
si provedení vlastního programu a vlastních
požadavků? (Potlesk poslanců strany republikánské.
Stálý hluk. - Místopředseda
Stivín zvoní.)
My jsme zůstali koaličnímu programu věrni
až na konec. (Potlesk.) Koalice, to nejsou osoby,
koalice to jsou myšlenky, to je program. Pokud stojí
program, stojí také koalice. Padl-li program, musela
padnouti také koalice.
Parlamentní vláda není pro to, aby obsazovala
křesla, ale aby obstarávala potřeby lidu.
Kdo chce říditi osudy státu, musí
míti vůli řešiti všechny problémy
státu a potřeby lidu, ne vybírati populární
věci. My jsme ukázali tuto vůli řešiti
všechny otázky tohoto státu, otázky
všeho lidu. (Ustavičný hluk a výkřiky
na levici.)
Otázka většiny, to je otázka dohody
a spolupráce pro všechny tyto společné
úkoly státní a nikdo není z této
většiny pro budoucnost vyloučen, kdo sám
neuzavírá se těmto potřebám
a kdo se nevylučuje sám. (Potlesk poslanců
strany republikánské, stálý hluk oposice.)
Trváme nezlomně na stanovisku celní ochrany,
poněvadž běží o návrat k
rovnocennosti zemědělství s ostatními
vrstvami a ostatní výrobou, poněvadž
toho vyžaduje životní zájem zemědělského
lidu a celého státu. (Výborně!
Potlesk poslanců strany republikánské.)
Dovedli jsme býti - a ukázali jsme to při
tolika předmětech - kompromisními - více
než kterákoli jiná strana a zatížili
jsme si tímto kompromisním stanoviskem často
účet své strany u voličstva. (Hluk.
Vřava. Výkřiky posl. Bolena.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Vyzývám pana posl. Bolena, aby nerušil
jednání. (Výkřiky. Trvalý
hluk. - Místopředseda Stivín zvoní.)
Žádám pány poslance o klid. Nepřerušujte
jednání! (Hluk. Výkřiky. Dupáni
a pískot na levici. - Hlučné výkřiky.
- Posl. Horpynka buší do stolku.)
Volám p. posl. Horpynku k pořádku.
Posl. dr Viškovský (pokračuje): Pravil
jsem, že dovedli jsme býti kompromisními, ale
tam, kde běží o životní zájmy
zemědělství, kde věci dotýkají
se životních kořenů tohoto stavu, tam
kompromis, který by ustoupil od požadavků ochrany
zemědělství, byl by nejen slabostí,
nýbrž zradou. A toho, pánové, od nás
nemůže žádati nikdo. My jsme zůstali
věrni celému koaličnímu programu,
i když některé strany koaliční
selhaly při celní ochraně. Jestliže
odmítají onu celní směnku, která
je dána v koaličním programu, chceme my přece
plniti dále ostatní součásti tohoto
programu, (Výborně! Potlesk poslanců strany
republikánské.) a my chceme také, jak
svého času ohlásil náš předseda,
plniti a honorovati velikou směnku platového zákona
úřednického, (Výborně!)
Potlesk poslanců strany republikánské.) neboť
my víme, že ve státě musí býti
jistá politická bezpečnost, že musí
býti důvěra lidu ve vedoucí politické
kruhy. (Výborně!) Jdeme za svým cílem
pevně a odhodlaně. My neznáme nenávisti
a rekriminací. Potřebujeme celní ochranu
a ne politické sensace a politické spory. Byla-li
potřeba boje, pak bojujeme čestnými zbraněmi,
a tato věc celní ochrany našeho zemědělství
stojí za ten čestný boj. (Potlesk.)
Litujeme upřímně demagogie, které
se zde používá v tomto celním zápase.
Litujeme matení veřejného mínění.
Jestliže jisté strany, i ty, které byly dříve
ve vládní většině, nemohly nebo
nemohou pro cla hlasovati, pak to mohly a měly říci
včas, měly to říci upřímně,
ale ne dělati nyní z nouze ctnost a jiti spolu s
ostatními, kteří nutí a ženou
je do tohoto zápasu. Jak je tomu dlouho, kdy pan dr Meissner
s tohoto místa při debatě o vládním
prohlášení zde mluvil apologii demokracie,
parlamentarismu, positivní práce ve státě
- a hle, nyní muži, který byl po léta
strážcem parlamentarismu v tomto domě, připadl
úkol, aby vyzkoušel obstrukční taktiku
na základě onoho jednacího řádu,
který on tak přísně hájil.
Nemáme chuti následovati někdy tohoto příkladu,
ale upozorňuji jen na nebezpečí tohoto používání
obstrukční taktiky, které může
se jednou obrátiti proti nim, a volám: Principiis
obsta!
Totéž platí také o používání
prostředků demagogie. Demokracie má největší
zájem na pravdě, lid má býti vychováván
pro pravdu. Máme-li zákon na ochranu republiky,
pak bych řekl, kdyby to bylo možné, (Neustálý
hluk. - Místopředseda Stivín zvoní.)
že první paragraf měl by zníti na
ochranu re publiky proti demagogii politické. To by byla
nejsilnější ochrana republiky.
Demagogicky dá se ledačeho využíti.
Chápu, že celní otázka přináší
mnoho argumentů pro ulici, ale já se ptám,
jaký prospěch mají tyto demagogické
argumenty pro republiku? A konec konců myslím, že
my všichni, (obrácen k lavicím strany komunistické)
mimo ono křídlo, s republikou to smýšlíme
dobře, protože tuto republiku potřebujeme a
bez ní nemůžeme existovati. (Místopředseda
Stivín zvoní.) Ale aranžováni stávkové
demonstrace proti celní ochraně zemědělské
práce? (Místopředseda Stivín zvoní.)
Stávka, pánové, nedokazuje nic a nikdy
nic nedokáže. Je to věcí dělnictva,
pokládá-li za vhodné, zejména po zkušenostech
s Anglií, stávkovati proti svým zaměstnavatelům,
to ponecháváme posouditi jemu, ale jestliže
má vyvzdorovávati stávkami průmyslové
dělnictvo proti zemědělské práci
a její ochraně, pak to pokládám přímo
za absurdní. (Potlesk poslanců strany republikánské.
- Výkřiky na levici a bušení
do lavic. - Místopředseda Stivín zvoní.)
Nová konstelace politická, nová t. zv. celní
většina, je předmětem prudkých
útoků oposičních stran. Toto seskupení
stran, které stojí za celní předlohu,
není žádnou věcí rozmaru politického,
ani nějakým úspěchem kuloární
diplomacie. Tato většina vyrostla ze síly poměrů,
vyrostla z tlaku a bídy zemědělského
lidu. A jestliže slovenský sedlák a jeho zástupce
bez ohledu na politické zabarvení a jestliže
zástupce německého zemědělského
lidu stojí také v této většině,
je to proto, že tento člověk cítí
také tu zemědělskou bídu a také
on cítí, že jedině celní ochranou
může si zlepšiti své postavení.
Socialisté hájí svoji internacionálu
a své styky s celým světem socialistickým,
a společný postup českého, slovenského
a maďarského zemědělstva by měl
býti hříchem anebo závadou?
Není také naší vinou, když místo
socialistických stran, které nechtějí
hlasovati pro předlohu tuto, nastupují strany jiné.
My nemáme práva je odmítati, aby hlasovaly
pro životní zájmy svého lidu, právě
jako socialistické strany nebudou nikdy odmítati
ony strany a hlasy, které budou se angažovati pro
potřeby dělnictva průmyslového. Mám
úctu i k názorům opačným, (Trvalý
hluk, bušeni do pultů a hvízdání
některých komunistických poslanců.
Potlesk poslanců strany republikánské.)...
ale nechápu jednu věc: když socialisté
jsou pro celní ochranu jdoucí až do prohibice
ve věcech průmyslu, jak mohou býti proti
ochraně zemědělské práce? Jestliže
princip, pak princip všude, a to bylo heslo, které
jsme vždy hájili, hájili jsme stanovisko: buďto
cla pro všecky nebo pro žádného. (Předsednictví
převzal místopředseda inž. Dostálek.)
Chápu stanovisko komunistů, poněvadž
oni potřebují hospodářský rozvrat
a bídu, která je živnou půdou komunismu...
(Hluk komunistických poslanců.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. dr Viškovský (pokračuje): ...
ale jestliže ostatní strany socialistické
stojí dnes proti zlepšení poměrů
zemědělského pracovnictva... (Výkřiky
posl. Kirpalové.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Paní posl. Kirpalovou volám k pořádku.
Posl. dr Viškovský (pokračuje): ...
pak mimoděk padají komunistům do léčky.
(Výkřiky posl. Kirpalové a Blatné.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Paní posl. Blatnou volám k pořádku
a po druhé volám k pořádku pí.
posl. Kirpalovou.
Posl. dr Viškovský (pokračuje): Platí
o nich: Incidit in Scyllam, qui vult vitare Charybdim, jestliže
chceš se vyhnouti jednomu úskalí, padáš
do druhého, a jestliže sociální demokraté
a českoslovenští socialisté chtěli
se vyhnouti clům zemědělským, pak
upadli mimoděk, snad proti své vůli, přímo
do náruče komunistů. (Výkřiky
posl. Kirpalové.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Paní posl. Kirpalovou volám po třetí
k pořádku.
Posl. dr Viškovský (pokračuje): Bylo
zde mým p. předřečníkem praveno,
že cla jsou hlad a podvýživa. To jest jedno z
hesel, kterými se pracuje. Pánové a dámy!
Máme a budeme míti v republice vždycky účinnou
zbraň proti hladu, a tato zbraň je práce.
Za práci v naší republice vždycky bude
chleba jakožto výsledek tvrdé práce
rolníkovy. Za více práce více chleba.
(Potlesk poslanců strany republikánské.)
Pánové, práci za práci. To jest
spravedlivá a poctivá výměna. Kdybyste
takto, pánové, soudili, pak se vždycky sejdeme,
pak se vždycky pochopíme a znovu se sblížíme.
Pan posl. Bolen vyhlašoval zde jménem své
strany válku hladu. Ano, hlásejte práci a
zvýšenou práci a pak provedete tuto válku
nejúčinnějším způsobem!
(Potlesk poslanců strany republikánské.
- - Komunističtí poslanci buši
do pultů.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. dr Viškovský (pokračuje): Pan
posl. Bolen maloval zde čerta na stěnu. On
mluvil o zkrácení komisárků vojákům,
mluvil o nedostatku potravin v nemocnicích. Protestuji
proti tomu, aby tento boj šel tak daleko, aby se mluvilo
okny do kasáren a vnášela tam třídní
zášť. Vojáci konají svou těžkou
povinnost k své vlasti, ale také my známe
svou povinnost a povinnost státu k vojákům.
Jestliže spekulujete na to, aby se vojáci poštvali
proti státu hladem, pak se ve své spekulaci velmi
mýlíte, neboť nepřipustíme, aby
vojsku byl zkracován jeho chléb.
Pan posl. Stříbrný mluvil nedávno
obsáhlou řeč o celní otázce
a vyhlašoval boj proti zdražovatelům a proti
potravinové lichvě. Chci říci k tomu:
Ano, my jdeme s sebou proti těm, kteří bezdůvodně
zdražuji chléb a kteří s potravinami
provozuji lichvu. (Výborně! Potlesk poslanců
strany republikánské.) Cla však jsou ochranou
práce, práce toho nejchudšího a nejubožejšího
dělníka na půdě, a ne lichvou. Celní
hranice je stanovena zákonem, tato hranice jest o mnoho
nižší než u celní ochrany práce
průmyslové. (Hluk neustává.) A
není tu ani záruky plného využiti a
uplatnění těchto cel, neboť zkušenost
národohospodářská ukázala,
že jenom z malé části cla plně
se využívají. Já o tom ještě
promluvím.
Také zemědělec nemá oněch prostředků,
aby mohl cla plně vykořisťovati, poněvadž
nemá jako malý člověk možnosti
tvořiti kartely, syndikáty a podobné spekulační
prostředky. On musí počítati jenom
s tím využitím cel, které objeví
se jako výsledek konkurence mezi jeho prací a mezi
dovozem ze zahraničí.
Pan posl. Stříbrný nabízel
nám také součinnost ke snížení
cel průmyslových místo úpravy cel
zemědělských. Jestliže teď přichází
pan posl. Stříbrný s tímto
návrhem, pak musím říci: "Pozdě
přicházíš, hrabě Isolani."
Snad přichází s tímto návrhem
proto, že je pozdě. My jsme již po několik
let propagovali myšlenku parity celní ochrany průmyslové
se zemědělskou buď na nízké nebo
na vysoké úrovni, ale mluvili jsme marně,
mluvili jsme k hluchým uším. Nehrozili jsme,
nestávkovali, to nejsou naše metody, a proto snad
nebyl tenkrát náš hlas oceněn, ale my
jsme vytrvali a vytrváme také dnes ve svém
zápasu. (Pískání. Bušení
na stolky a neustálá vřava na levici.)
Pan posl. Stříbrný také poukázal
na to, že celní osnova znemožňuje nebo
znesnadňuje nám obchodní smlouvy s cizinou
a pravil: "Nevěřím, že se nám
podaří, aby celní sazby na průmyslové
výrobky v sousedních státech agrárních,
jako je Polsko, Maďarsko, Rumunsko a Jugoslavie, byly nám
sníženy, když jim nemůžeme poskytnouti
žádných mimořádných výhod
povolením dovozu agrárních výrobků."
Předně poukazuji k tomu, že v osnově
máme dvojí sazby, z nichž nižší
sazby má býti použito pro státy, které
s námi mají smlouvu anebo které nenakládají
s našimi výrobky hůře než s výrobky
jiných států. Tedy tomuto požadavku
je vyhověno.
Ale ptám se: Co jsme my mohli až dosud při
dosavadním stavu celního zákonodárství
jiným státům vůbec nabízeti
za výhody? (Obrovská vřava. Posl. Kirpalová
tluče zásuvkou do stolu.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Paní posl. Kirpalovou volám opět
k pořádku.
Posl. dr Viškovský (pokračuje): Maďarsko
dováželo k nám za sta milionů svých
hospodářských výrobků a nedalo
nám za to žádné koncese. (Souhlas.)
To byla naše celní politika a řezali jsme
a řezali jste do svého vlastního masa a do
masa průmyslové výroby a průmyslového
dělnictva. Naše strana má smysl pro negociační
cla a nebude dělati pštrosí politiku obchodní,
ani pokud jde o zájmy průmyslu. Jsme dobrými
agrárníky, ale víme také, co značí
pro tento stát průmysl a co znamená jeho
vývoz pro naši republiku. Právě v zájmu
našeho průmyslu měli jsme míti negociační
cla a budeme je také důsledkem nového celního
tarifu míti. (Hluk.)
Mluví se o účincích cel ochranných
a celních sazeb na ceny plodin hospodářských
a potravin, na produkci zemědělskou a na konsum.
(Vřava. Bušení na stolky a pískáni
na levici neustává.)
Pravil jsem již dříve, že tento účinek
celních sazeb není mechanický (Hluk.)
a že věc není tak jednoduchá, jak
si někteří představují, že
prostě celní sazba připočte se k ceně
cizího výrobku a že to tvoří
tak cenu místní ve státě clem chráněném.
Ty věci vypadají úplně jinak, a ten,
kdo vědecky touto věci se zabýval, musí
býti informován o tom, jak působí
celní ochrana na tvoření cen ve chráněném
území. (Trvalý hluk.)
Tento proces je závislý předně na
tržním tlaku zásob domácího obilí
a domácích potravin vůbec, dále na
vlastní regulaci konsumu, a to jak co do kvanta, tak i
co do směru konsumu, volby druhů obilí, kvality
atd.
Dále závisí tento proces také na vlivu
celní ochrany na produkci, která celní ochranou
je povznášena a zvelebována. (Bušení
na stolky a hluk na levici trvá.) Zejména jsou
to změny v osevných plochách obilnin a dále
je to zvýšení intensity zemědělské
produkce. Kromě toho mají cla i vliv na exportní
ceny v cizích státech, které jsou odkázány
na exportování a které musejí následkem
cel případně i své ceny snížiti,
aby mohly soutěžiti se státy jinými.
(Stálé bušeni a hluk na levici.) Všecky
tyto okolnosti ve svém celku pak tvoří ocenění
plodin ve státě clem chráněném.
Jak jsem již pravil, není tu žádná
mechanika.
Staré Rakousko za svého původního
celního režimu od r. 1888 do r. 1906 při clu
na pšenici 3,57 korun předválečných
vykořisťovalo průměrně pouze
1,69 kor. cla na zvýšené ceně pšenice
oproti státům celně nechráněným.
(Bušení na stolky a hluk na levici trvá.)