Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. dr Viškovský (pokračuje): Při
zvýšení cel rakouských od roku 1907
při clu 6,30 pro pšenici, byl v průměru
let od r. 1907 do r. 1914 účinek cla na cenu 4.95
K, tedy v průměru bylo využito pouze 78% celní
ochrany. (Bušení na stolky a hluk na levici trvá.)
Pánové, toto tlučení na lavice
nezmění na pravdě mých vývodů
naprosto nic. (Potlesk na pravici. - Výkřiky
na levici a bušení do stolků.)
Ale uvažme na základě těchto zkušeností
s celní ochranou zemědělskou, jaký
výchovný a hospodářský vliv
mělo clo ve starém Rakousku a zároveň
také v Německu na produkci. V období od r.
1907 do r. 1914 bylo v Rakousku oproti průměru let
1888-1906 osevných ploch věnovaných obilí:
při pšenici více o 10,7%, při žitě
o 7.8%, při pícninách o 12.3%. Výnosy
obilní v období od r. 1907 do r. 1912 stouply proti
r. 1901 až 1906... (Bušení na stolky na levici
trvá. - Výkřiky posl. Kreibicha.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Prosím p. posl. Kreibicha o klid.
Posl. dr Viškovský (pokračuje): ...
při pšenici o 7,1%, při žitě
více o 14,5%, při ječmeně více
o 12,3%, při ovsu více o 24%.... (Bušení
na stolky na levici trvá. Výkřiky posl. de
Witte.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Volám p. posl. de Witte k pořádku.
Posl. dr Viškovský (pokračuje): Roční
vyšší celkový výtěžek
plodin pouze z poli mimo lučin, tvořil průměrně
plus 16.2% a v peněžité hodnotě ročně
přibližně 337 mil. předválečných
korun. Kupní síla zemědělství
značně vzrostla. (Posl. de Witte tluče
zásuvkou na stůl.) Získal tím
i průmysl...
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Volám pana posl. de Witte podruhé k pořádku.
Posl. dr Viškovský (pokračuje): ...
neboť podle účetnických šetření
konsum zemědělský na živnostenských
a průmyslových výrobcích stoupl ročně
o 221 mil. předválečných korun. Účinek
cel bylo tedy ne snad jenom zvýšeni cen, ale také
zvýšení, značné zvýšení
produkce zemědělské, zvýšení
kupní a berní síly zemědělského
obyvatelstva, zvýšení odbytu průmyslu
a živností.
U nás bezcelný režim znamenal zpětnou
vlnu v produkci obili, znamenal pravé plenění
našeho zemědělství jako za válečného
režimu. (Výborně! Potlesk poslanců
strany republikánské.) Toť byla druhá
válka vyhlazovací proti zemědělské
produkci. Osevná plocha obilnin v naší republice
klesla od roku 1914 do roku 1925 o 633 tisíc ha. (Posl.
Kirpalová tluče stále zásuvkou na
stolek.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Volám pani posl. Kirpalovou naposled k pořádku.
Posl. dr Viškovský (pokračuje): Z
toho osevná plocha chlebovin klesla o 265 tisíc
ha. Tento pokles osevné plochy obilin rovná se celé
dnešní osevné ploše pšenice na Slovensku.
Celý úbytek produkce obilí na této
ploše činil by mírně počítáno,
7 až 8 mil. q obilí ročně. A tímto
celým obnosem stáváme se poplatnými
vůči cizině, stáváme se nejen
hospodářsky, ale i politicky závislými.
(Výborně! - Potlesk poslanců strany
republikánské.)
To je, pánové a dámy, přímo
úpadkové hospodářství, za které
si převezměte ručení a odpovědnost
vy (Potlesk poslanců strany republikánské.),
ale my za to dále nezodpovídáme. A současně,
pánové a dámy, celá intensita naší
produkce zůstává také státi.
Také za to nechceme vzíti odpovědnost. To
všechno zrcadlí se v našem zahraničním
obchodě, zrcadlí se ve finanční situaci
našeho státu a v celém národním
hospodářství.
V celé Evropě a v celém ostatním světě
vyvstala velká vlna celní ochrany a celý
svět se uzavírá vůči produktům
ostatních států. Nechci říci,
zdali je to štěstím Evropy, zdali to bude právě
vésti k odčiněni škod vzniklých
válkou, ale s tím nutno počítati jako
s faktem. Rozmach našeho průmyslu je zabržděn
a musíme počítati s dalším poklesem
vývozu našeho průmyslu a s menší
jeho zaměstnaností. A kde budete hledati
náhradu pro naše hospodářství?
Je zde jedno ohromné pole, veliké pole zemědělské
výroby. V našem zemědělství jsou
ještě ohromné možnosti, které děkujeme
jak naši půdě, tak i našemu přičinlivému
zemědělci, zejména i našemu zemědělci
malému, který má k této půdě
tolik lásky a oddanosti. (Potlesk poslanců strany
republikánské. - Tlučení
na pulty a hluk na levici.)
Pánové a dámy, s těmi šuplíky
na tu živelní sílu našeho zápasu
nestačíte, o tom vás ujišťuji.
(Výborně! - Potlesk poslanců republikánské
strany.) Pánové a dámy, třicetikorunové
clo na pšenici, to není žádná doživotní
renta nebo starobní renta, z níž by bylo lze
se složenýma rukama pohodlně žíti.
My si představujeme, že celní ochrana musí
býti východiskem velké zvelebovací
práce zemědělské výroby. Celní
ochrana přináší tento závazek
a my tento závazek také přijímáme.
Prohlašuji, že zemědělství československé
pokládá za čestnou svou úlohu pracovati
k soběstačnosti zemědělství
v našem státě. Chceme hodnotiti celní
ochranu zvelebením zemědělské produkce.
Ale také stát musí chápati svůj
závazek vůči zemědělství.
Stát musí držeti zemědělství
tak, jako zemědělství musí držeti
stát. (Potlesk.) Velkorysý program zvelebovací
je nutným a musí býti důsledkem této
celní předlohy. Slovo má nyní
stát, zemědělské rady, školství
zemědělské, výzkumnictví, družstva
atd. Celý tento zvelebovací aparát musí
se k této akci celní připojiti.
Celní předloha není definitivním řešením
celní otázky pro nás a pro stát. Ona
je kompromisním dílem, ona znamená ústupek
právě tak průmyslové výrobě
jako i konsumu, ale ona likviduje pro nás poměr
méněhodnotnosti zemědělské
výroby proti výrobě ostatní, ona snímá
z nás to potupné znamení méněcennosti
a proto s touto osnovou souhlasíme, i kdyby ona nepřinášela
vše, co můžeme právem od ní požadovati.
(Hluk. - Místopředseda inž.
Dostálek zvoní.)
V tomto vědomí chceme hlasovati pro tuto
osnovu, ale domáháme se toho... (Hluk na levici
trvá.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. dr Viškovský (pokračuje): ...
aby celní otázka byla vyřešena již
systematicky, aby co nejdříve zasáhl tu stát
soustavnou úpravou celého celnictví a uzákoněním
autonomního celního sazebníku.
Budeme hlasovati pro tuto osnovu s klidným svědomím,
že vykonali jsme dobrý čin pro zemědělství,
ale i poctivý skutek vůči státu. (Hluk
a výkřiky na levici. - Potlesk poslanců
strany republikánské.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Dalším řečníkem je p. posl.
Krebs. Uděluji v mu slovo. (Hluk.)
Prosím o klid. (Výkřiky posl. Mikulíčka.)
Pana posl. Mikulíčka volám k pořádku.
(Hluk.)
Prosím o klid.
Žádám p. posl. Krebse, aby se ujal slova.
Posl. Krebs (německy): Slavná sněmovno!
Sněmovna byla právě svědkem neslýchané
provokace českých stran. Representant téhož
systému, který v této zemi má na svědomí
právě v zemědělství neslýchaný
rozvrat a zpustošení jeho, systém, který
representuje pan Viškovský, který zašantročil
miliardy a miliardy bez kontroly, systém, který
v této zemi místo provádění
sociální pozemkové reformy, zahnal tisíce
sedláků, tisíce malých zemědělců
s hroudy a pachtýřských pozemků, týž
systém, který slavil v Mariánských
Lázních triumfy, ten se odvažuje poslati sem
tohoto člověka jako representanta systému,
který je v zemi nenáviděn a který
v zemědělství samém byl hlavní
příčinou, že právě nouze
jeho způsobila volání po clech. To je neslýchaná
provokace, kterou co nejrozhodněji odmítáme.
Vrátím se ještě dnes ve svých
vývodech k účinkům pozemkové
reformy pro zemědělskou produkci.
Dnes byl předložen poslanecké sněmovně
hospodářsko-politický zákon, návrh
Mašatův, o němž možno říci
bez přehánění, že v zákonodárství
může způsobiti nedohledné hospodářské
následky v politice vnitřní i zahraniční.
Jako ve všech zemích a ve všech dobách
nejen boj mezi volným obchodem a ochrannými cly,
nýbrž také otázka o výši
cel samých vyvolaly největší a nejúpornější
boje, oč spíše muselo by se tak státi
v zemi a v době, jak jest tomu právě v této
zemi a v této době. Československo jest více
než druhé státy závislé na svých
sousedech. Jestliže přehlížíme
situaci klasických bojů v celní otázce
v Anglii, v Německu, ba i ve starém Rakousku, vidíme,
že bylo všude třeba dlouholeté práce,
všude vedly se velké politické boje o cla.
Ba i celé volební boje byly bojovány o tuto
otázku. A kdo by chtěl popírati, že
při zavádění nebo zvyšování
cel nejde o životní otázku prvého řádu
pro veškeré obyvatelstvo? Nevidíme také,
že tento zákon musí přinésti
průměrem zdražení nejdůležitějších
potravin asi o třetinu dosavadní ceny? Jest dokonce
i posuzováno se stanoviska příznivců
cla zcela nesprávné, popírati velikost obětí,
které se ukládají tímto zákonem
obyvatelstvu. Avšak nejen to má značný
význam. Nutno také zkoumati, jaké otázky
hospodářské a následky pro zahraniční
politiku mohou s sebou přinésti cla. Československo
převzalo z konkursní podstaty starého Rakouska
65% až 80% veškerého průmyslu. Mnoho,
příliš mnoho, než aby mohlo své
výrobky samo doma spotřebovati. Při vývozu
je odkázáno především na státy
nástupnické a na státy sousední, zvlášť
na Německo a Rakousko. S částí nástupnických
států jest tento stát ve svazku politickém,
v tak zvané Malé Dohodě proti Německu.
Ve své hospodářské politice dal se
vesele na linii, která směřuje proti nástupnickým
státům a proti nim účinkuje. Mohli
bychom se těšiti z povrchnosti takové politiky,
poněvadž potvrzuje část našich
předpovědí. Avšak ona nás staví
před řadu ještě jiných důležitých
otázek. Zdá se, že také pro tento stát
nastal obrat. Avšak tento obrat není takový,
jaký by měl býti, rozumově vzato,
totiž směrem k uspořádání
politických a hospodářských poměrů
ve střední Evropě. Naopak pěstuje
politické styky s následnickými státy
a při tom zůstává politickým
odpůrcem toho Německa a Rakouska, které přijímá
85% vývozu této země, zejména z průmyslových
krajů Čech, Moravy a Slezska, které objímá
se třech stran úplně země historické,
a v jehož životním a sídelním prostoru
tento stát leží a trvale ležeti bude.
Tak přesvědčí se právě
účinky zákona o pravdivosti fakta, že
tento stát leží právě ve střední
Evropě, že vůči svým sousedům,
ať stojí k nim politicky jakkoliv, nemůže
snésti nepřátelství hospodářského.
Agrární cla tvoří základ k
novým velkým bojům a možná i
k válečným zápletkám. Nepamatujeme
se již na vývoj protiv mezi Rakousko-Uherskem a Srbskem
před více než dvěma desetiletími,
nemyslíte na to, jak se tato celní politika bude
posuzovati, a nyní již posuzuje v Polsku, v Jugoslavii,
ba i v Rumunsku? Říká-li se nám dnes,
že různá tato zmocnění potřebujeme
pro sjednávání hospodářských
smluv, pak se přesvědčíte ve velmi
krátké době, že veškerá
zmocnění jsou bezcenná, nebo že musí
v táboře našich sousedních států
vyvolati největší hospodářský
odpor vůči nám. Otázka takového
významu, jako jsou cla, vyřizuje se v této
sněmovně v několika dnech. Nechci poukazovati
na to, že návrh Mašatův byl podán
teprve 27. května t. r., tedy sotva před 14 dny,
avšak jak dlouho vůbec projednává se
u nás veřejně otázka ochranných
cel? Před několika měsíci viděli
jsme první skromné náběhy k takovým
snahám, při nichž nebylo naprosto řeči
o zavedení cel. Jsem přesvědčen, že
kdyby došlo k volebnímu boji o otázce celní,
že bychom dostali zcela jiné složení této
sněmovny. (Posl. Hackenberg [německy]: Tak se
také stane!) Zajisté, stane se tak. V těchto
několika dnech bylo učiněno všechno,
aby se zamezilo objasnění otázky a vyšetření
předpokladů pro cla. Nebyly slyšeny ani odborné
resorty, ani příslušní ministři,
ani hospodářští anebo vynikající
odborníci. Ba i návrhy oposice na slyšení
odborných referentů a odborných ministrů
byly od celní většiny prostě přehlasovány.
Kdo se tu může diviti, že při takovém
projednávání zákonné předlohy
nejvyššího významu jsou massy obyvatelstva
vydány napospas následkům jejím, aniž
o nich vědí. Není toto projednávání
celního návrhu vůbec typické pro sněmovnu,
pro ducha v této sněmovně, pro ducha, který
vládne v celém státě, kdo se tu může
diviti, že parlamentarismus upadá, že se stává
prázdným hlasovacím strojem bez ducha, bez
obsahu, bez jakékoliv schopnosti životní? Složení
většiny se sice změnilo, vládnoucí
duch však zůstal starý, zůstala diktatura
opírající se o formální celní
většinu, o majoritu a nic jiného. O diskusi,
rozborech, vývodech, o boji duchů není vůbec
řeči.
Hlavní věcí jest většina třinácti
nebo patnácti hlasů a s tou se vládne. Všechno
ostatní ať vezme čert! Tak dosud druhé
většiny dělaly zákony a tak to zůstalo
nyní také při této většině
nové.
Velectění! Věnujme nyní pozornost
zákonu samému! Jest zajisté nepopřenou
okolností, že cla způsobí především
značné zdražení. Při tomto tvrzení
naprosto neopíráme se o prázdné teorie,
máme pro sebe nejenom zkušenosti v mnoha jiných
státech a zemích, máme pro sebe nejenom to,
co jsme opětovně zažili ve starém Rakousku,
nýbrž i důležitá svědectví
z vědy politické a národohospodářské.
Jeden z nejznamenitějších učitelů
národního hospodářství
ve starém Rakousku prof. univ. Phillipovich praví
ve svém díle "Základy politického
národního hospodářství"
o účinku ochranných cel toto: "Ochranná
cla nutně způsobí zdražení, zdražení
musí býti právě placeno odběrateli
chráněného zboží. Ochranná
cla podle své povahy a podle svého účelu
nutně zdražují, ať již nastane skutečné
zvýšení cen anebo se zamezí poklesu
cen." Velectění! Nastává však
také zvýšení cen půdy, jež
naprosto nemůže býti lhostejno, a především
také zdražení nejenom potravin, nýbrž
i těch předmětů potřeby, které
se na venkově vyrábějí. Pro toto tvrzení
máme také ještě množství
jiných svědků, kteří nyní
mají vynikající význam a velkou vážnost
na veřejnosti. To je na přiklad svědectví
vrchního rady Meissnera, který ve své řeči,
kterou promluvil 29. května a jež vyšla v brožuře,
praví výslovně: "Také zvýšení
cen při spotřebním zboží způsobí
cla, a je jenom otázka, jak to vypadá v Československu
se zisky překupníků." A to jest otázka,
kterou se dnes ještě budeme musiti zabývati
trochu podrobněji.
Nejprve se však tažme, k jakému zdražení
dojde? Názory o tom se rozcházejí. Všichni.
kteří mohou cla posuzovati, se však jistě
shodují v tom, že ke zdražení dojde. Ceny,
uplatní-li se cla zplna, u nejdůležitějších
potravin budou zdraženy nejméně o 30%. Máme
zvýšení celní sazby na pšenici
60 Kč, u žita 56 Kč, u ječmene 44 Kč,
u ovsa 48 Kč, u tuků na 360 Kč, mouky na
120 Kč, tedy průměrně uvádím
jenom nejdůležitější potraviny
zvýšení o 30% základní ceny.
Dojde-li zplna k takovému zvýšení cen,
a já jsem přesvědčen, že dle
zkušeností v jiných zemích se zvýšení
ukáže v plné výši, nanejvýše,
že při náhodné, velmi bohaté
sklizni zůstanou něco pod touto výší
- pak nastane zdražení živobytí v každé
jednotlivé rodině, které musí býti
označeno jako nesmírné, srovná-li
se s tím poměr důchodů u masy pracujícího
obyvatelstva. Předpokládáme-li, že jedna
rodina nyní potřebuje ročně asi 400
kg chlebovin, 100 kg masa a 50 kg tuku a tukových výrobků
- jmenuji tu jenom ty nejdůležitější
potraviny - pak se ukáže, že budeme míti
zvýšení cen u chlebovin o 240 Kč, u
mas o 200 Kč, u tuků o 180 Kč. Tedy jenom
u těchto tří nejdůležitějších
potravin zvýšení dohromady o 620 Kč
na hlavu za rok. Velectění! Co to znamená
při dnešní situaci pracujícího
obyvatelstva v této zemi, pokusím se vám,
s dovolením, krátce v líčiti.
Jaká jest situace dělnictva, jaká jest situace
středního stavu, živnostnictva a těch
tisíců státních zaměstnanců,
kteří již celé měsíce
čekají na svůj zákon státně-zaměstnanecký?
Velectění! V našem hospodářství
vládne nesmírná nezaměstnanost, krise,
kterou možno nazvati dvojnásobnou: veřejná
nezaměstnanost, kterou zjišťují statistické
úřady, a nezaměstnanost skrytá. Veřejnou
nezaměstnaností jest ta, která je gentským
systémem vůbec zjišťována a vykazována,
která nám ukazuje, že stát vlastně
má jenom poměrně malý počet
nezaměstnaných. Avšak statisticky se dnes nezjišťují
masy tisíců a tisíců nezaměstnaných,
kteří nemají nároku na dobrodiní
gentského systému, kteří jsou buď
již vůbec vyřazeni, poněvadž mají
za sebou již těch 13 týdnů nároku
na podporu nezaměstnanosti nebo ony tisíce a tisíce,
kteří jí vůbec nikdy nepožívali
- poněvadž nepříslušejí
k žádné organisaci a v takové statistice
zachyceni nejsou. Mám zde na mysli ony tisíce a
tisíce dělníků, horníků,
dělníků textilních a mnohé
jiné, kteří, jsouce pouze částečně
zaměstnáni, mají více než o polovici
menší výdělek než v normálních
pracovních dobách. Průměrná
mzda zaměstnaných dělníků nesmí
býti ani se 150 Kč uváděna jako příliš
vysoká.
A nyní vás prosím, velectění,
považte účinky, které musí způsobiti
zdražení živobytí o průměrně
více než 600 Kč na domácnost jedné
rodiny. A uvažte účinky takového zdražení
při příjmu 600 Kč měsíčně.
(Posl. dr Luschka [německy]: To jsou libovolné
výpočty!) Co to znamená? Jestliže
pan dr Luschka mluví dnes o libovolném výpočtu,
pak vám na to odpovídám, že celá
většina nám vůbec nepředložila
žádného statistického po kladu. (Souhlas
na levici.) My se snažíme vylíčiti
vám z praktického života a na základě
svých skutečných zkušeností bídu
mas, našich odborových organisací a svazů,
a již v rozpočtovém výboru jsme poukázali
k tomu, jakou nesmírnou krisi veškerý náš
průmysl nyní prodělává. Člen
živnostenské strany kolega Pekárek nám
na to odpověděl: "Ano, náš průmysl
jest příliš veliký, musíme svůj
průmysl o 30% omeziti." Tu se otevírá
problém nesmírného významu a tu se
ukazuje veškerá brutalita nynějšího
plánu. Nejprve chtěl bych se tázati, zda
pánové, kteří dnes mluví o
obmezení průmyslu, nevědí, že
průmysl byl již silně obmezen? Nevíte,
že ve falknovském průmyslovém území
bylo zaměstnáno před válkou 13.000
horníků, nyní však nemnoho přes
5500? Nevíte, že máme v textilním průmyslu
tisíce a tisíce nezaměstnaných? Nevíte,
že velká část našeho textilního
průmyslu zamýšlí se odstěhovati,
nevíte, že na příklad také velké
průmyslové podniky, jako na příklad
velké Schichtovy podniky v Ústí n. L., musily
následkem rozdrobení hospodářského
území přeložiti velkou část
výroby do ciziny, což znamená již mnohem
více než 30% obmezení? Jestliže v tomto
průmyslovém podniku, který před válkou
zaměstnával 3000 dělníků, jest
dnes zaměstnáno sotva 1300 dělníků,
pak je to důkazem, že v určitých odvětvích
průmyslu došlo ke snížení nejenom
o 30, nýbrž o 60%. Viděli jsme, že následkem
zahraniční obchodní politiky této
země, která jest úplně pod vlivem
šovinistického diktátu, stěhoval se
po válce v průmysl v takové míře,
že není pro to příkladu. Velmi četné
textilní továrny odmontovaly své stroje a
poslaly je do Maďarska, do Rumunska, do Jugoslavie a do Polska.
Sta průmyslových závodů zašlo
a vůbec nemohou nikdy již provoz zahájiti.
Máme tedy takové snížení průmyslu
již za sebou a přes to musíme konstatovati,
že jdeme z krise do krise. Jak je to se zatížením
daňovým, které přece také jest
jednou z nejdůležitějších příčin
zániku našeho průmyslu a vůbec našeho
hospodářství a také existence každého
jednotlivce? V předválečných dobách
měli jsme v území nynějšího
Československa 75 K daní na jednoho člověka.
Oceňuje-li se to dle nynějšího stavu
měny, činí to 500 až 600 Kč daně
na jednotlivce, avšak podle úředních
statistických výkazů měli jsme v roce
1922 na hlavu obyvatelstva daňového zatížení
1051 Kč. Vmyslete se do situace poplatníka, našeho
pracujícího obyvatelstva, co pro ně znamená
toto neslýchané zatížení, zostřené
nyní ještě clem, které ještě
dále musí býti snášeno. Dělnictvo
to ví zcela dobře, že se nyní na ně
valí velká těžká břemena.
Se značnou jistotou možno předpovídati,
že v nejbližších měsících
musíme očekávati nové zvýšení
nájemného. Dne 1. července t. r. nabude účinnosti
sociální pojištění, které
zase právě vrstvám pracujícím
ukládá velká nová břemena.
Nyní máme ještě břemeno celní.
Jaké účinky to bude míti na náš
střední stav a na naše živnostníky,
o tom pojedná v debatě ještě podrobně
můj druh kol. Wenzel.
Mým úkolem jest jenom vyšetřiti zatížení,
které budou musiti nésti samostatně výdělečně
činní. V brzké době budou pravděpodobně
vyřízeny zákony o úřednických
platech. Státní zaměstnanci mají dostati
dlouho očekávané a dlouho toužené
malé zvýšení příjmů.
Číslice, které tu vidíme, ukazují
nám, jak skromné jsou prostředky, které
právě na skupinu nižších a středních
státních zaměstnanců připadnou.
Zajisté vyšší úředníci
v ministerstvech obdrží z tohoto zákona poměrně
o něco vyšší zlepšení. (Posl.
Patzel [německy]:
Zákon přece dělal svobodný
odborový přednosta!) Ano,
tak to vypadá. Avšak uvidíme, jaké částky
velká masa středních a menších
úředníků dostane z takzvaného
zvýšení platů, pro něž již
zase byly vymyšleny nové pobuřující
daně, pro něž má býti zdražen
cukr a líh, jimiž se popuzuje proti úředníkům
masa obyvatelstva. Částky dělají 400,
500, 600 Kč, v některých případech
o něco více. Na druhé straně vyřizuje
se před tímto platovým zákonem jiný
zákon, který státním zaměstnancům
béře tutéž sumu, kterou mají
dostati nyní jako zvýšení své
hospodářské úrovně. Strany,
které jsou pro ochranná cla - řekly již
také, že zemědělství má
právě tak nárok na ochranu jako průmysl
a že jest důležitým členem národního
hospodářství, poněvadž 38% našeho
obyvatelstva jsou zemědělci. To beze všeho
přiznáváme. Říkáme nejen,
že zemědělství je důležitým
členem našeho národního hospodářství,
nýbrž pravíme, že zemědělská
výroba představuje dokonce nejdůležitější
výkon ve státu. Pravíme také, že
ochrana zemědělství jest nám věcí
naprosto samozřejmou. Zemědělci jsou nejen
dělníci, nýbrž oni musí také
tíže a často déle pracovati, aspoň
v jistých dobách, než velký počet
ostatního dělnictva. Avšak jisto jest také,
že cesta, která tu byla nastoupena, aby byla zemědělství
poskytnuta pomoc, není tou cestou, která by zemědělcům,
národnímu hospodářství a pracujícímu
obyvatelstvu v tomto státě vůbec byla ku
prospěchu. Tážeme se nejprve: Nemáme
celou řadu celních položek, které způsobují
jako nutný následek zdražení živočišné
produkce? Není celá řada krmiv značně
zatížena cly? Nelze očekávati od cel
na oves, viku a lupiku značné zdražení
zemědělských krmiv? Není zdražení
fosfátů následkem cel rovněž
zdražením zemědělské výroby?
Není uvalení cel na zemědělské
stroje rovněž zdražením zemědělské
výroby? Co pak jsme na stanovisku jako před 50 lety,
když zemědělství nemělo vůbec
žádného anebo jen mimořádně
nepatrného zařízení strojového?
Vrchní rada Meissner, o němž se již v
celních rozpravách ve výboru stala zmínka,
poukázal ve své řeči na cenové
poměry v zemědělství a pravil: Na
letošní hospodářské květnové
výstavě v Praze byly velmi zajímavé
diagramy zemědělského ústavu pro účetnictví
a spravovědu, z nichž čerpáno bylo srovnání
cen nejdůležitějších potravin na
jaře v roce 1922 a v dubnu 1926 jednak u prvovýrobců
a jednak při nákupu spotřebitelově
v dobrém obchodě. Tyto ceny u výrobce činí
při 100 kg pšenice v roce 1925 275 Kč a v dubnu
1926 184 Kč, tedy zlevnění o 67%, u 100 kg
žita v roce 1925 cena 234 Kč, v dubnu 1926 pak 121
Kč, tedy pokles ceny o 52%, u bramborů cena 58 Kč
- na jaře 1925 a 37 Kč v dubnu 1926, tedy pokles
o 64%. Živá váha hovězího masa
klesla z 8,47 Kč v minulém roce na 8,10 Kč
v roce letošním. A jak je s cenami při nákupu?
Prosím, to je v periodě, kdy jsme neměli
celní ochrany, kdy jsme tedy v zemi měli volný
obchod se zemědělskými výrobky. Máme
tu tyto číslice: V minulém roce 1 kg žemlí
z bílé domácí mouky 6,25 Kč,
letos zase 6,25 Kč, 1 kg chleba 2,60 Kč, letos 2,56
Kč, tedy 98%, 100 kg brambor v minulém roce 115
Kč, letos 95 Kč, maso v minulém roce 16,50
Kč, letos 16 Kč.