Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Předseda (zvoní): Žádám o klid. (Hlučně výkřiky posl. Mikulíčka.)

Volám pana posl. Mikulíčka k pořádku.

Zpravodaj posl. dr Zadina (pokračuje): Nedostatečnost našich zemědělských cel projevila se v letošním období zejména oproti systému dovozních listů na obili a mouku v Německu a oproti importu zemědělských výrobků z Polska, kterýžto dovoz utvářel se silně konkurenčně pod vlivem mimořádného po klesu tamní valuty. (Vřava, pískání a bušení do stolků na levici neustává. - Hlučné výkřiky posl. Mikulíčka.)

Předseda (zvoní): Žádám o klid. Volám p. posl. Mikulíčka znovu k pořádku.

Zpravodaj posl. dr Zadina (pokračuje):

Nedostatečnosti celní ochrany našeho zemědělství využitkovaly některé státy také vybíráním vývozních cel neb poplatků, které dosahovaly často značných obnosů a do dnešní doby jsou udržovány ještě v Rumunsku ve výši, která u většiny výrobků přesahuje naše cla dovozní. Největších škod pod přívalem cizí konkurence utrpělo naše dobytkářství, na kterém jsou interesovány právě kruhy malých a středních zemědělců, poněvadž vedle poklesu cen projevila se též krise odbytová a nastalo hrozivé zavlékání nakažlivých chorob. Tento cizí dovoz jest škodlivý též s hlediska národohospodářského, poněvadž jak u dobytka hovězího, tak i vepřového máme po provedení pozemkové reformy příznivé předpoklady pro zajištění soběstačnosti.

Všechny tyto nepříznivé zjevy v našem zahraničním obchodě zemědělskými výrobky způsobily vážné důsledky pro domácí výrobu zemědělskou. Ceny zemědělských výrobků byly stlačovány pod výrobní náklady a odbyt těchto výrobků i při nízkých cenách značně vázl, takže domácí zemědělství utrpělo značných ztrát. Poměrná indexní čísla zemědělských výrobků a výrobních prostředků u zemědělců v závodech velikostní skupiny 5-20 ha zemědělské půdy v Čechách vykazují tento stav:

Z výkazu toho vyplývá, že vydání zemědělská převyšují celkovou tržbu u řepařů asi o 20% a u ostatních skupin asi o 30%, takže v tomto měřítku možno přibližně odhadovati ztráty domácího zemědělství v letošním hospodářském období. Krise domácího zemědělství doléhá nejhůře právě na nejslabší vrstvy zemědělců na našem venkově, tudíž především na malozemědělce a zejména všeobecně na rolnický lid v horských oblastech. (Neustálé výkřiky na levici a bušení do stolků.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. dr Zadina (pokračuje): Domácí zemědělství svou funkcí výrobní i nákupní představuje tak důležitého činitele v našem národním hospodářství, že krise zemědělská nezůstala bez nepříznivých účinků i pro ostatní vrstvy obyvatelstva. Zejména kupní síla našich zemědělců byla značně stlačena a důsledek toho projevil se znatelně i u ostatních výrobních odvětví, živností, obchodu, průmyslu, čímž utrpěla též jejich zaměstnanost.

Vždyť i náš exportní průmysl má zájem v první řadě na domácím trhu, na kterém naši zemědělci se svými potřebami hospodářskými a domácnostními představují nejdůležitějšího činitele. Poznání této hospodářské souvislosti proniklo již ve všech vrstvách obyvatelstva a dokladem toho jest přítomná doba, kdy na všech stranách uznává se těžká situace našeho zemědělství a potřeba jeho celní ochrany. (Výkřiky posl. Remeše a Zeminové.)

Stejně důležité jako předcházející úvahy pro posouzení zemědělských cel jest také hledisko konsumentské. A tu nutno především zdůrazniti, že navrhovaná vyrovnávací cla zemědělská nebudou míti žádného obávaného účinku zdražujícího, poněvadž dle prokázaných zkušeností budou se většinou přesunovati na cizí import. Nějaké zneužití zemědělských cel na domácím trhu jest vyloučeno, poněvadž tento trh při svém velikém rozsahu a úplné roztříštěnosti nabídky nemůže býti ovládán monopolově, nýbrž vyvíjí se při rozvětvené volné konkurenci na základě volné nabídky a poptávky, namnoze pod vlivem trhu světového. Naproti tomu náš konsum trpí jinými nedostatky, vyplývajícími namnoze z neustálenosti hospodářských a tržních poměrů, a zejména jest přímo nerozumné favorisování drahých výrobků cizích oproti levným domácím, jak se to projevuje u mouky, ovoce a j.

Po stabilisování naší valuty ustalují se též naše poměry výrobní a spotřební a jest zajisté příznivým zjevem, že index životních nákladů pohybuje se na paritě valutové. Při porovnávání těchto indexů ve zlatě se státy jinými jeví se v posledním období tento poměr: Československo 102, čili parita předválečná, kdežto jinde jsou indexy daleko vyšší: v Anglii 176, v Německu 140, v Italii 135, ve Švýcarsku 160 a ve Spojených Státech Amerických 180.

Při řešení otázky výše celní ochrany zemědělské uplatňují se různé zásady a konečné rozhodnutí jest velmi důležité, poněvadž dnes, kdy jest již všeobecně uznávána potřeba trvalé a spravedlivé ochrany domácího zemědělství, soustřeďuje se diskuse veřejná toliko na otázku potřebné míry této ochrany. S hlediska rovnocennosti a rovnoprávnosti domácího zemědělství s průmyslem v oboru hospodářské politiky vůbec, kterážto zásada byla akcentována též ve vládním programu koaliční vlády v roce 1922, přednášejí kruhy zemědělské požadavek, aby celní ochrana zemědělská byla vyřešena na podkladě úplné parity s celní ochranou průmyslovou. Se zřetelem na žádoucí postupný vývoj takovýchto důležitých úprav hospodářských bylo pro přechod k tomu navrhováno vyřešení cel dle parity předválečné, tudíž na podkladě předválečných sazeb s celním koeficientem 6. Politicky byla tato zásada uznána roku loňského v tehdejší vládě koaliční a legislativně byla tehdy vyřešena obnovením zemědělských cel na této basi ve čl. I. vládního nařízení ze dne 4. června 1925, č. 111 Sb. z. a n. Jelikož účinnost některých obnovených cel byla přechodně článkem II. suspendována a mimo to cla na obili a mouku byla vyřešena přechodně systémem cel pohyblivých, který se úplně neosvědčil, byl formulován požadavek, aby tento článek II. byl zrušen a tak zjednána plná účinnost zemědělským clům, obnoveným na paritu předválečnou ve čl. I. Tuto programovou zásadu obsahoval návrh sen. Donáta a druhů, který byl schválen většinou senátu dne 19. května t. r. Stejný obsah má prvý návrh posl. Mašaty a druhů, podaný poslanecké sněmovně dne 6. května t. r., který je současně předmětem projednávání sněmovního. (Trvalá vřava na levici. - Předseda zvoní.)

Jelikož tento návrh posl. Mašaty a druhů obsahuje toliko všeobecnou zásadu o obnoveni zemědělských cel a vyzývá vládu, aby ji provedla vládním nařízením, naproti tomu však objevila se účelnost toho, aby otázka zemědělských cel a ostatní otázky obchodně-politické s tím souvisící byly řešeny zákonem, obsahuje druhý návrh posl. Mašaty a druhů návrh zákona o podrobné úpravě celních sazeb a dalších změnách a doplňcích k našemu celnímu sazebníku. Nová osnova zákona o zemědělských clech obsahuje účelné kompromisní řešení, při které byl brán zřetel na všechny zúčastněné zájmy, jednak na potřebu nutné ochrany nejdůležitějších odvětví zemědělské výroby, při čemž byla věnována plná pozornost krajinám nížinovým, obilnářským i horským a zejména též Slovensku a Podkarpatské Rusi, jednak na zájmy spotřebitelů, aby nebyla nepříznivé dotčena životní míra všech vrstev spotřebitelů. Na této střední cestě bylo hledáno řešení zejména při nejdůležitějších potravinách, jako u mouky, masa, tuků, zeleniny a jiných. (Stálá vřava na levici.)

Úprava cel jest provedena tím způsobem, že ve čl. I. jsou uvedeny vyšší všeobecné sazby celní, které jsou jen prostředkem smluvně kompensačním, kdežto efektivní cla, podstatně nižší, jsou uvedena ve čl. II. Článek V. obsahuje minimální cla, která nesmějí býti snížena v obchodních smlouvách. Nejdůležitější položku představuje mouka, a tu právě se očekává, že při značné diferenci cen drahé mouky cizí a levnější mouky domácí, kterážto diference činí často 30-50 Kč u 1 q, navrhované clo Kč 70.- za 1 q nezpůsobí žádného zdražení chleba a pečiva v drobném prodeji, naopak přispěje spíše ku většímu dovozu pšenice na místo cizí drahé mouky, poslouží většímu zaměstnání domácích mlýnů a povede ku většímu konsumu levnější mouky domácí. Z toho důvodu také clo na pšenici, u které vykazujeme určitý schodek, stanoví se sazbou nejnižší ze všech druhů obilí, ačkoliv do budoucnosti bude důležitým úkolem napomáhati též obchodně-politicky ku pronikavému stupňování této produkce. U dalších obilovin, žita, ovsa a ječmene, jedná se spíše o cla vyrovnávací oproti cizině, poněvadž u těchto plodin vykazujeme zpravidla soběstačnost a často i přebytky, zejména u ječmene velmi značné, a z toho důvodu ceny na domácím trhu vyvíjejí se zpravidla dle uplatňující se konkurence světového trhu. Clo na rýži zůstává na výši, která jest minimální a zůstává značně pod celní sazbou, vázanou v obchodní smlouvě s Italií.

Cla na dobytek a zvířecí výrobky mají velikou důležitost, poněvadž chrání nejdůležitější odvětví výroby zemědělské, na kterém jsou interesovány právě nejširší vrstvy středních a malých zemědělců, přes to však sazby celní, navrhované v této osnově zákona, jsou zcela minimální. Zejména u dobytka vepřového ponechává se v zájmu uzenářského průmyslu a exportu uzenářského zboží nižší sazba celní u kusů ve váze od 50-80 kg na dobu 3 roků, poněvadž se s určitostí očekává, že zejména po provedení pozemkové reformy toto odvětví chovu značně se povznese. Nižší sazbou celní jest pamatováno též na těžké kusy přes 120 kg, poněvadž jejich dovoz slouží ku získání tuku. Ve skupině tuků bylo provedeno odstupňování celních sazeb dle všech momentů v úvahu přicházejících, a v to podle kvality, cen, používání v lidovém konsumu a odvislosti od dovozu z ciziny, takže nižší clo se navrhuje zejména pro vepřové sádlo a margarin, pro jehož výrobu se ponechává bezcelnost všech pomocných surovin, takže nesmí se projeviti žádné zdražení tohoto zboží. Clo na maso jest upraveno dle průměrné relace cel na dobytek. Že byl brán náležitý ohled na nejdůležitější lidové potřeby, jest dokladem ta okolnost, že právě v současné době projednává. Rakousko zvláštní clo na mléko (21 Kč za 100 kg), na chléb a na palivové dříví, kteréžto předměty zůstávají v našem státě beze cla.

Jinak všechna ostatní cla zemědělská byla řešena tak, aby aspoň s částečnou úměrností zapadla do rámce celého systému našeho provisorního celního tarifu, při čemž u celé řady předmětů s ohledem na zájmy spotřebitelů zavádějí se cla nižší nebo udržuje se úplná bezcelnost.

Vedle úpravy zemědělských cel obsahuje osnova zákona vyřešení též některých cel průmyslových, pokud se toho pociťuje potřeba s hlediska současného hospodářského vývoje. Tak zejména zavádí se nové clo na umělé hedvábí, vápno, superfosfáty, dusíkaté vápno a j., kterážto odvětví jsou v jiných státech rovněž chráněna clem. Také dosavadní ustanovení zákona o cle na automobily a automobilové motory ze dne 12. srpna 1921, č. 351 Sb. z. a n., pozbudou účinnosti a osnova zákona převádí dosavadní clo ad valorem na clo dle váhy, při čemž na traktory a motorové pluhy zavádějí se celní sazby částečně snížené oproti dřívějšímu stavu. (Vřava na levici trvá.)

Osnova zákona upravuje dále některé důležité otázky obchodně-politické, jak se toho pociťuje potřeba v zájmu dalšího rozvoje našeho zahraničního obchodu. Ve článku II. se dává zmocnění vládě, aby suspendovala platnost nižších celních sazeb, v tomto článku c uvedených, oproti státům, které nás diferencují. Ve čl. III. upravuje se vyclívání zboží podle čisté a hrubé váhy.

Ve čl. IV. zmocňuje se vláda, aby při mimořádných změnách hospodářských poměrů upravila přiměřeně též celní ochranu dle analogického ustanovení čl. II zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 349 Sb. z. a n. Ve čl. V zmocňuje se vláda, aby v případě mimořádné nouze mohla cla na důležité potraviny dočasně zrušiti nebo snížiti, a to buď pro celé území státní anebo pro určitou část hranic. Ve čl. VI upravuje se systém dovozních listů na obilí a mlýnské výrobky, od kterého se očekávají cenné prospěchy pro konsum, mlynářský průmysl, zemědělství i obchod se zřetelem na teritoriální rozlohu našeho státu a odlehlost produkčních oblastí od oblastí konsumentských, při čemž přichází v úvahu především Slovensko a Podkarpatská Rus.

Ve čl. VII dává se vládě zmocnění k uzavírání obchodních smluv až do vydání nového definitivního autonomního tarifu celního. Důležitou jest též klausule ve čl. VIII o mimořádné soutěži, která se projevuje z cizích států, a vládě klade se za úkol zjednávati domácí výrobě úplnou ochranu proti všem mimořádným a spekulačně založeným konkurenčním vlivům.

Obnovení zemědělských cel pokládá se právem za nejdůležitější úkol naší hospodářské politiky v současné době a v souvislosti s tím jest třeba vyřešiti další obchodně-politické otázky pro obor našeho zemědělství v cestě administrativní tak, aby zemědělství bylo postaveno na roveň průmyslu. S důvěrou se očekává, že vliv zemědělských cel na. náš hospodářský život bude příznivý a přispěje k povznesení našeho zemědělství a k posílení celého národního hospodářství. (Vřava na levici neustává. - Předseda zvoní.)

Jsme přesvědčeni, že vyřešení zemědělských cel je nejdůležitější hospodářskou otázkou v tomto státě. Chováme pevnou naději, že zavedení zemědělských cel vykoná pro celý náš hospodářský život vliv velmi příznivý, přispěje k záchraně našeho zemědělství, poslouží obchodní politice a přispěje k posílení celého národního hospodářství a státu.

Z toho důvodu doporučuji slavné sněmovně, aby iniciativní návrh zákona o zemědělských clech schválila současně s pěti resolucemi obsaženými v důvodové zprávě a aby návrh ten byl podkladem pro rozpravu všeobecnou i podrobnou. (Hluk. - Výkřiky a bušení komunistických poslanců do stolků trvají.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Dalším zpravodajem je pan posl. Adámek, za výbor rozpočtový. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Adámek: Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor projednával v několika schůzích iniciativní návrh, podaný poslanci z klubu strany republikánské, klubem lidovým, luďáckým a který podepsán byl také poslanci některých jiných klubů. Tento iniciativní návrh žádá, aby byla uzákoněna změna celního sazebníku pro československé celní území. Nežádá změny celého sazebníku, jak by si bylo přáti, a také ani většina této sněmovny, která za tímto navrhovaným zákonem stojí, nežádá projednávání změny celého celního sazebníku a zatím spokojuje se tím, co je dosažitelno a co je možno. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Rozpočtový výbor projednal tento návrh po stránce finanční. Je pravda, že posuzován byl také, jmenovitě poslanci oposičními, i se stránky nefinanční, se stránky úpravy cen produktů i potravin a také s jiných hledisek. Rozpočtový výbor jako takový posuzoval projednávaný návrh po té stránce, že je potřebno a naléhavo, aby už také po sedmi a půl letech v naší republice bylo jednou přikročeno v zákonodárné síni k projednávání zákona, který má umožniti existenci zemědělců vůbec. (Posl.. Harus hází na zpravodaje sněmovní tisky a volá: To jest zástupce lidové strany!)

Předseda (zvoní): Volám pana posl. Haruse k pořádku.

Zpravodaj posl. Adámek (pokračuje): V této sněmovně projednávána byla již veliká řada různých zákonů, ale málo bylo těch, které směřovaly ke zlepšení hmotné existence producentů-zemědělců. A teď, kdy má slavná sněmovna projednávati zákon zlepšující existenci státních zaměstnanců, učitelů a lékařů, přicházíme, abychom projednali také zákon, který mění celní sazebník našeho československého celního území a kterým podle vyjádření některých národohospodářů a finančníků má. býti situace pokladny našeho státu zlepšena.

Nevěřím tomu, že pokladna ministra financí obohacena bude o 1/2 miliardy korun, nevěřím tomu, že cla na zemědělské produkty vynesou 1/2 miliardy korun, ale připouštím, že určité zlepšení státní pokladny dostaviti se musí. (Hluk a výkřiky komunistických poslanců. - Bušení do stolků.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Adámek (pokračuje): Vezmeme-li statistiku dovozu zemědělských produktů, dovážených do naší republiky, můžeme konstatovati, že průměrně doveze se do naší republiky na 40 tisíc vagonů obilí. Počítáme-li, že průměrem bude zavedeno clo 30 Kč na 1 q, docházíme k číslici 120 mil. korun, kterou vynésti mají cla na zemědělské produkty, na obilniny. Clo na kukuřici, bude-li této dováženo k nám 40 tisíc vagonů ročně po 18 Kč, vynese také slušnou číslici 72 milionů korun. Nežádáme se stanoviska státně finančního, aby se toto kvantum produktů zemědělských k nám dováželo... (Hluk. - Výkřiky komunistických poslanců a bušeni do stolků.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Adámek (pokračuje): ... a aby toto clo bylo vybíráno proto, aby se potraviny zdražily. Žádáme je proto, aby od nás nevyvážely se naše koruny za hranice za produkty zemědělské a nesloužily tak k znehodnocení našeho platidla. (Výkřiky posl. Haruse.)

Předseda (zvoní): Žádám pana posl. Haruse, aby nerušil jednání.

Zpravodaj posl. Adámek (pokračuje): Vyvážením naší koruny znehodnocujeme své platidlo na peněžním trhu světovém. (Posl. Harus opětně hází po zpravodaji tisky. - Různě výkřiky komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Volám p. posl. Haruse k pořádku.

Zpravodaj posl. Adámek (pokračuje): Z důvodů státně finančních musíme pracovati k tomu, aby naše koruna byla udržena na přiměřené výši, abychom jí neplýtvali, abychom našich korun do ciziny nedávali. To může se státi jedině tenkráte, jestliže budeme soběstačni ve své produkci, jestliže dovedeme zásobiti obyvatelstvo našeho státu vším tím, co ke své existenci potřebuje. To chceme udělati, chceme zásobiti všechno naše obyvatelstvo všemi zemědělskými produkty a potravinami, aby nikdo u nás nestrádal hladem a aby naši lidé nemusili utíkati do ciziny a hledati práci a výživu někde za hranicemi, kde jim nekyne příjemná budoucnost.

Podíváme-li se na statistiku dovozu za měsíc duben 1925 a 1926, vidíme, že dovoz zemědělských produktů do našeho státu v předminulém měsíci poklesl. Je to jenom vítati, je to dobrý zjev, že už nevyvážíme našich korun do ciziny, naopak, že už náš lid je schopen sám sebe zásobiti, sám sebe udržeti, sám sebe uživiti. (Hluk. - -Výkřiky komunistických poslanců a bušení do stolků.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Adámek (pokračuje): Máme velikou naději, že k soběstačnosti dospějeme, že se jí dopracujeme.

Jest nám namítáno, že zavedením zemědělských cel, které mají skýtati ochranu zemědělské produkci, budou zvýšeny ceny životních potřeb. Měl bych možnost statistickými výkazy pražské plodinové bursy za léta předválečná i poválečná dokázati poměr cen zemědělských produktů k cenám mouky. Nebudu se podrobně těmi věcmi zabývati, ale pánové kteří dělají oposici, kteří proti zemědělským clům bouří, měli by se zamysliti, jestli tak činí opravdově, poctivě a upřímně. (Výkřiky posl. Zeminové a dr Gagatka.) Podle bursovního záznamu pražské plodinové bursy ze dne včerejšího, 8. t. m., vidíme, že obilí a moučné produkty o něco na burse včera zlevnily. Konstatuji, že z našich referentů o celní předloze ani pan kolega dr Zadina ani moje maličkost v cenové komisi plodinové bursy pražské včera jsme nebyli a na ceny - jak úřední kursovní list praví, že ceny poklesly - žádný nátlak nevyvinuli, nýbrž pokles zemědělských produktů dostavil se sám sebou větší nabídkou. Nabídka by zde byla a jen proto, že zde nabídka je, žádáme ochranu zemědělské výroby, poněvadž zemědělci až doposavad z loňské sklizně mají nadbytek produktů a nemohou jich odbýti a prodati. Jestliže zemědělci nebudou tržiti, nebudou-li míti možnosti obilí a dobytek odprodati, nebudou míti také možnosti nakupovati, nejsou schopni podporovati průmyslové dělnictvo, aby jeho zaměstnanost v továrnách byla obstojná. (Hluk. - Výkřiky a vřava komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. Adámek (pokračuje): Vzhledem k tomu, že výbor rozpočtový po schůzích, 55 hodin s malými přestávkami trvajících, věnovaných projednávání návrhu na změnu celního sazebníku, se usnesl doporučiti návrh ke přijetí, žádám slavnou sněmovnu, aby vyslovila souhlas jak s návrhem, tak i s resolucemi ve zprávě rozpočtového výboru otištěnými. (Vřava, bušení na pulty a pískot na levici. - Hlučný potlesk lidových poslanců.)