Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

Návrh posl. Remeše:

Osnova postrádá náležitosti, které předpisuje § 19 j. ř. a § 41 úst. listiny. Náležitosti tyto jsou podstatnou součásti každého návrhu, který má býti předmětem jednaní, schází-li některá z nich, tedy návrh není předmětem jednání (§ 19).

Vzhledem k tomu, že iniciativní výbor nepřihlédl k této stránce, případně rozhodl v rozporu s předpisy jednacího řádu a ústavy, navrhuji, aby tisk 320 byl vrácen výboru iniciativnímu.

Předseda: Nemohu dáti hlasovati o tomto návrhu, poněvadž neodpovídá jednacímu řádu.

Předsednictva obou sněmoven v dnešní schůzi sněmovní vyslovila - vykládajíce jednací řád - právní zásadu, že věc nemůže býti vrácena výboru iniciativnímu, který, rozhodne jednou o přídělu iniciativního návrhu, nemůže se již věci znovu zabývati. (Posl. Remeš: Bylo toto usneseni jednomyslně? Nestalo se tak proti protestu?!) Nebylo protestu. (Posl. Remeš: Pak byla porušena ústava a jednací řád!)

Prve než udělím slovo pp. zpravodajům, sděluji, že pp. posl. dr Franke, Zeminová, Trnobranský, Buřívala spol. podali mně návrh podle §u 47, odst. 2 jedn. řádu na odročení jednání o této osnově.

Stejný návrh podal p. posl. dr Czech.

Kromě toho p. posl. Remeš podal návrh, o jehož přečtení žádám.

Sněm. tajemník dr Říha (čte):

Návrh posl. Remeše:

Vzhledem k tomu, že pan předseda nedal hlasovati o mém návrhu na vrácení osnovy iniciativnímu výboru, kteréžto rozhodnuti je v rozporu s ústavou (§ 41) i jednacím řádem (§ 19), navrhuji, aby bylo jednání o osnově odročeno, aby mohlo býti vyžádáno ve smyslu §u 9 jedn. řádu dobrozdání předsednictva sněmovny.

Předseda: Tyto návrhy vyhovují jednacímu řádu a dám o nich hlasovati, a to najednou.

Jsou proti tomuto způsobu hlasováni námitky? (Nebyly.)

Námitek není. Přikročíme tedy k hlasování.

Prosím, kdo souhlasí s uvedenými třemi návrhy na odročeni tohoto odstavce pořadu schůze, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrhy jsou zamítnuty.

Dále došly návrhy pp. posl. Remeše a soudr., posl. Cibulky, posl. Chlouby, posl. dr Czecha, Pohla a soudr., posl. dr Czecha a soudr. na vrácení osnovy výborům zemědělskému resp. rozpočtovému. Žádám o přečtení těchto návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Návrh posl. Remeše a soudr.:

Vzhledem k tomu, že na pořadu dnešní schůze pléna jest jednání o zprávě výborů zemědělského a rozpočtového o změně sazebníku celního a že výbor zemědělský neschválil písemné zprávy referentovy, jak je to předepsáno ustanovením §u 33 jedn. řádu, navrhuji, aby sněmovna usnesla se vrátiti věc výboru zemědělskému, aby především nedostatek tento odstranil a zprávu doplnil.

Návrh posl. Cibulky:

Navrhuji, aby předloha posl. Mašaty a spol. o celním sazebníku byla vrácena zemědělskému a rozpočtovému výboru k novému projednání.

Návrh posl. Chlouby:

Navrhuji vráceni předlohy posl. Mašaty a spol. o celním sazebníku výboru zemědělskému, poněvadž nebyl zpravodajem a zemědělským výborem dodržen § 33, odst. 1 jedn. řádu.

Návrh posl. dr Czecha a druhů:

Navrhujeme podle §u 47, odst. 2 jedn. řádu, aby návrh byl vrácen výboru zemědělskému ke slyšeni zástupců malozemědělských.

Návrh posl. dr Czecha, Pohla a druhů:

Navrhujeme podle §u 47, odst. 2 jedn. řádu, aby byl návrh vrácen výboru rozpočtovému ke slyšení zprávy ministra financí o finančním dosahu osnovy.

Předseda: Návrhy vyhovují předpisům §u 47, odst. 2 jedn. řádu a dám o nich nyní hlasovati, a to najednou.

Kdo souhlasí s přednesenými návrhy, aby věc vrácena byla... (Posl. Haken: Navrhuji oddělené hlasování!)

Nyní je již pozdě. (Odpor poslanců strany komunistické.)

Vyhovím přání pana posl. Hakena a sněmovna rozhodne o jeho námitkách. (Posl. Haken: Tak si napřed přečtěte jednací řád!)

Pane kolego, prosím, abyste předsedu sněmovny neupozorňoval na to, co je jeho povinností.

Pan posl. Haken podal námitky proti obmýšlenému provedení hlasování o všech přečtených návrzích najednou.

Dám o těchto jeho námitkách hlasovati.

Kdo souhlasí s námitkami, které proti způsobu hlasování podal pan posl. Haken, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tím jsou námitky pana posl. Hakena zamítnuty.

Přikročíme tedy k hlasování o pěti přečtených návrzích.

Kdo souhlasí, aby projednávaná zpráva výborů zemědělského a rozpočtového byla vrácena výborům zemědělskému resp. rozpočtovému ve smyslu podaných návrhů, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tím návrhy byly zamítnuty.

Posl. Landová-Štychová a soudr. podali návrh podle §u 46, odst. 2 jedn. řádu, aby před projednáváním celní předlohy dostavil se do sněmovny pan ministr zdravotnictví.

Žádám o přečtení návrhu.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Návrh posl. Landové-Štychové a soudr.:

Navrhujeme, aby před projednáváním předlohy zákona o změně celního sazebníku dostavil se do sněmovny pan ministr zdravotnictví a podal zde zprávu o účincích podvýživy na zdravotní stav pracujících vrstev.

Předseda: Návrh vyhovuje jednacímu řádu, dám o něm rozhodnouti prostým hlasováním bez rozpravy.

Kdo tedy souhlasí s přečteným návrhem posl. Landové-Štychové a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh je zamítnut.

Podle usnesení předsednictva míním podle §u 43 jedn. řádu rozděliti rozpravu na povšechnou a podrobnou. (Hluk.) Prosím o klid.

Tím je zároveň vyhověno také přáním předneseným panem posl. Kreibichem a panem posl. dr Czechem. (Hluk.) Prosím o klid.

Jak k povšechné, tak k podrobné rozpravě obdrží slovo nejprve páni zpravodajové.

Zahajuji tedy povšechnou rozpravu a udílím slovo prvému zpravodaji, panu dr Zadinovi. (Hluk. - Předseda zvoní.)

Prosím, aby pan zpravodaj posl. dr Zadina ujal se slova. (Různé výkřiky a pískání komunistických poslanců.)

Zpravodaj posl. dr Zadina: Slavná sněmovno! (Trvalý hluk komunistických poslanců.) Otázku zemědělských cel jest možno posuzovati s různých hledisk, zejména především s hlediska zájmů domácího zemědělství, dále se stanoviska celého národního hospodářství, rovněž s hlediska konsumentstva a konečně se stanoviska naší obchodní politiky. Vedle těchto úvah, odnášejících se k zásadní otázce hospodářské nutnosti a účelnosti zemědělských cel, jest dále důležitá otázka výše celní ochrany zemědělské, jakož i způsob vyřešení zemědělských cel.

S hlediska naší obchodní politiky jest především možno konstatovati, že obchodní politika ta ve svém vývoji prodělává několik stadií. Po světové válce udržoval náš stát stejně jako státy jiné, zejména státy sousední, systém úplného regulování zahraničního obchodu, prováděného povolovacím řízením na dovoz i vývoz, při čemž byly uplatňovány zásady merkantilistické, aby podporován byl vývoz hotových výrobků a dovoz brzděn a připouštěn dle možnosti jen u surovin a nezbytných předmětů. Při změněných poměrech státně-politických ve střední Evropě byla hledána nová orientace pro příští úpravu poměrů hospodářských k státům cizím. (Trvalý hluk komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. dr Zadina (pokračuje): Bylo přikročeno též k úpravě celního tarifu pomocí koeficientů se zřetelem na stav naší valuty, kterážto úprava byla však provedena úplně toliko pro průmysl.

V roce 1923 nastává přechod od tohoto systému k období obchodních smluv, které zahájeno bylo obchodní smlouvou s Francií, načež následovala smlouva s Italií, Rakouskem a j. Postupné s touto smluvní úpravou našich obchodních styků s cizinou, která se děje na základě zásady poskytování nejvyšších výhod, bylo odbouráváno též povolovací řízení v zahraničním obchodu. Na odstraňování všech omezení tohoto druhu v zahraničním obchodě bylo naléháno též na celé řadě mezinárodních hospodářských konferencí evropských států a také skutečně skoro všechny státy evropské povolovací řízení zrušily a zavedly úplnou volnost zahraničního obchodu, spoléhajíce toliko na soustavu ochranných cel.

Tento vývoj naší obchodní politiky postupoval rychleji toliko u průmyslu, kterému záhy byla zjednána úplná celní ochrana a volnost v zahraničním obchodě, kdežto pro domácí zemědělství z různých předsudků a nedorozumění zůstávají nutná opatření..... (Trvalý hluk komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. dr Zadina (pokračuje): ... obchodně-politická až dosud nevyřešena. Tak především celní ochrana pro zemědělství byla dosud vyřešena měrou zcela nedostatečnou, dovoz zemědělských výrobků byl liberálně povolován, smluvní dovozní kontingenty pro různé zemědělské výrobky byly bezdůvodně překročovány, naproti tomu však vývoz zemědělských výrobků byl zakazován nebo brzděn, a to i u odvětví přebytkových. Toto zanedbávání zemědělských zájmů působilo nejen těžké škody domácímu zemědělství, ale i veliké obtíže naší obchodní politice, zejména při sjednáváni obchodních smluv se zemědělskými státy, takže nikoliv v poslední řadě trpěl tím i náš průmysl. Pronikalo správné poznání, že náš provisorní celní tarif bez cel zemědělských není spolehlivou základnou pro sjednávání obchodních smluv, a mimo to stále stoupající dovoz zemědělských výrobků utvářil se nepříznivě v naší obchodní bilanci.

Ze statistiky zahraničního obchodu za rok 1925 možno uvésti pozoruhodná data. která jsem vložil do zprávy výborové:

Máme tedy celkový dovoz přes 5 miliard Kč a vývoz 1.894,000.000 Kč.

Z toho jest zřejmo, že v zemědělských položkách jest naše obchodní bilance pasivní obnosem 3413.2 mil. Kč, což jest obnos velmi povážlivý. Tato pasivita se sice zmenšuje. připočteme-li k tomu hlavní výrobky hospodářského průmyslu a dříví:

(Trvalé výkřiky a hluk komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. dr Zadina (pokračuje): Připočteme-li tyto položky k položkám zpředu uvedeným, jeví se nám tento obraz:

celkový dovoz…….……… 5484,3 mil. Kč,

celkový vývoz...………….. 5393,2 mil. Kč,

takže se tu jeví pasivita……. 91,1 mil. Kč.

Tato přibližná rovnováha jest udržována výrobky hospodářského průmyslu ze zemědělských surovin, jejichž značný vývoz jest do jisté míry korektivem veliké pasivity v oboru zemědělských výrobků vlastních. Zvýšením celní ochrany pro zemědělské výrobky umožní se další zintensivnění a zvelebení naší výroby zemědělské, zmenší se dovoz zemědělských výrobků z ciziny, uvolněním vývozu zemědělských výrobků stupňuje se náš export a takto všestranně přispěje se k posílení aktivity naší obchodní bilance. Po vyřešení zemědělských cel bude nutno odstraniti povolovací řízení, všechny zákazy vývozu a dovozu, a dáti našemu zahraničnímu obchodu úplnou volnost. Potřebujeme silného aktiva naší obchodní bilance, abychom posílili též aktivum naší bilance platební.

S hlediska zemědělského jest nutno vyzvednouti jako nejvážnější důvod pro celní ochranu zemědělskou vyšší výrobní náklady, podnikané pro udržení zvýšené intensity zemědělského podnikání v zájmu zabezpečení výživy.... (Hluk na levici trvá. - Někteří komunističtí poslanci tlukou do stolků.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. dr Zadina (pokračuje):.... obyvatelstva. Mají tudíž zemědělská cla v našem státě charakter cel vyrovnávacích, poskytovaných naší kvalitní výrobě domácí oproti cizímu extensivnímu zemědělství. Nelze též přehlížeti, že v některých směrech jsou zvýšené výrobní náklady domácího zemědělství důsledkem hospodářské, daňové a sociální politiky státu a proto jest zajisté též úkolem státu napomáhati k zjednání přiměřené ochrany v zájmu udržení rentability domácí výroby. V této souvislosti jeví se přiměřená celní ochrana zemědělská též ochranou a zabezpečením hospodářského, sociálního a kulturního pokroku na našem venkově. (Komunističtí poslanci stále pokřikuji a buší do pultů.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Zpravodaj posl. dr Zadina (pokračuje): Má-li obchodní politika určitého státu upravovati jeho hospodářské vztahy ke státům cizím, nemůže přehlížeti také vývoj a prostředky obchodní politiky těchto cizích států. A tu nutno vyzvednouti ten fakt, že všechny státy sousední v posledních letech uznaly, a provedly celní ochranu pro své zemědělství, a to v míře mnohonásobně větši, než jak dosud jsou vyřešena zemědělská cla v našem státě, jak zřejmo z následujícího porovnání našich cel na hlavní zemědělské výrobky se cly v Německu a Maďarsku, tedy s jedním státem převážně průmyslovým a s druhým státem převážně zemědělským, v našem bezprostředním sousedství:

(Hluk na levici a bušení do stolků neustává.)

Z výkazu toho jest zřejmo, že zemědělská cla v Německu a Maďarsku jsou značně vyšší než v našem státě, dokonce u některých položek 5kráte až 10kráte vyšší. Německo zavedlo vedle cel obilních též dovozní listy na obilí a mouku a projektuje obchodní společnost se státním úvěrem 30 milionů Mk. zl. (240 milionů Kč) pro udržování ceny žita a podle potřeby též pšenice, na které mají bráti účast vedle zemědělců též jiní interesenti ve výši 25 %, a sice mlynáři, obchodníci a konsumentská družstva. Dosti značná cla zemědělská zavedla též Jugoslavie (pšenice a žito má minimální clo 33 Kč a mouka 66 Kč), dále Polsko a v poslední době projednává se zvýšení zemědělských cel též v Rakousku.

Za takovéto situace poukazují kruhy zemědělské na to, že do našeho státu, vykazujícího v celé střední Evropě nejnižší cla zemědělská, soustřeďuje se příval přebytků zemědělských výrobků z ostatních států s extensivním hospodařením, což jest na škodu nejen našemu zemědělství, ale i obchodní bilanci. Jelikož také vývoz zemědělských výrobků byl dosud zakazován a bržděn, pracovala domácí spekulace na stlačování cen u některých zemědělských výrobků hluboko pod ceny světové. Zejména ceny obilí v letošním hospodářském období pohybovaly se u nás hluboko pod cenami na amerických bursách. (Hlučně výkřiky komunistických a něm. soc. demokratických poslanců. - Bušení do stolků a pískání.)