Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Za tím účelem koná se periodická kontrola detailních prodejních cen, prozatím mouky, chleba a pečiva stálými komisemi ze zástupců konsumentů a živnostníků u okresních politických správ, které se pravidelně scházejí a zkoumají ceny těchto potravin.

Když bylo ministerstvo zemědělství nuceno z veterinárních důvodů zakázati dovoz dobytka z Polska, jímž byly značně zásobovány naše trhy, učiněna byla ihned opatření, aby naše dobytčí trhy byly obesílány lépe domácím dobytkem a dováženo bylo dostatečné množství bezvadného masa.

Zmínky zasluhuje, že příhon domácího dobytka na pražské jatky proti dobám předválečným značně stoupl. Tak bylo r. 1912 přihnáno na pražské jatky 655.111 kusů vepřů, z toho 1180 domácích, roku 1924 291.010 kusů, z toho 86.534 domácích.

Lepším obesíláním trhu domácím dobytkem a zvýšeným dovozem masa podařilo se zásobování našich masných trhů udržeti na plné výši a zabrániti vzestupu cen. Tak platilo se za maso v Praze: Maso hovězí přední 16. března 8 až 11, 23. března 8 až 11, 30 března 8 až 10, maso hovězí zadní 16. března 11 až 11,50, 23. března 11 až 15, 30. března 10 až 14. Aby zlepšena byla jakost mléka, jehož produkce v poslední době u nás silně stoupla, zostřen byl-zdravotní dozor. Proti falšování, jež v poslední době pozorováno, zakročeno energicky a učiněna řada oznámení, jež se již u soudů projednávají. Na urychlené projednání naléhá ministerstvo pro zásobování lidu.

Jakost mléka se však celkem zlepšuje, takže předepsaná tučnost 3,2% se převážně dodržuje.

V obecních a okresních zdravotních radách, pro něž vydán byl v únoru t. r. jednací řád, vybudován nový orgán, který při náležité činnosti může mnoho vykonati, hlavně pokud se týče zlepšení jakosti všech potravin.

Másla vyrábíme nyní sami dostatek, takže kdysi čilý dovoz z ciziny skoro úplně ustal. Výroba trvanlivějšího domácího másla hledí se lidu zajistiti organisováním sběru a činí se pokusy o zušlechťování t. zv. selského másla, což by mělo příznivý vliv na jeho cenu.

Protože se v poslední době objevily spekulativní snahy pro zvýšení cen ovoce přeplácením sadů, činí se přípravy, aby znemožněno bylo přeplácení ovoce již na stromech a aby ceny ovoce v drobném byly udrženy v přiměřené výši.

Bramborů jest dostatek a ceny jich přiměřené.

Váha uhlí se kontroluje a zmenšuje se podstatný počet stížností na špatnou váhu.

Na snížení cen měla nemalý vliv i vzájemná součinnost úřadů se zájmovými svazy jednotlivých obchodních a živnostenských korporací, jako řezníků, uzenářů a pekařů, kdež v mnoha případech docíleno dohodou snížení cen jejich výrobků.

Vláda bude samozřejmě i dále působiti k tomu, aby životní potřeby nebyly uměle zdražovány. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dalším řečníkem je pan posl. Pechman. Dávám mu slovo.

Posl. Pechman: Slavná sněmovno! Dalo se očekávati, že otázka pevných zemědělských cel tak jako v senátě stane se i v posl. sněmovně předmětem jednání. A u příležitosti právě projednávané smlouvy s Japonskem jsme se k tomuto jednání již také dostali. I když bylo známo, že k této otázce strany socialistické zaujmou zamítavé stanovisko, třebaže se rozchod koalice odůvodňuje předložením tohoto požadavku strany republikánské, věděli jsme také dobře, že otázka tato nedá se jen tak lehce sprovoditi se světa a že se nevyhneme jejímu rozřešení. To potvrdilo zahájené jednání v senátě a včera a dnes v této poslanecké sněmovně. Nezbývá tedy nic jiného, nežli s tímto faktem se smířiti a hledati východisko v přiměřeném, a pro všechny strany přijatelném řešení. Tímto se také potvrdilo, byla-li pevná zemědělská cla příčinou rozchodu koalice, že se tak stalo naprosto zbytečně, a jest jen co nejvíce litovati, že ve stranách koaličních nedošlo jako v jiných záležitostech také v této otázce k smírnému řešení. Jedno je třeba si uvědomiti, že tentokráte budou se cla zemědělská projednávati dosud u nás neobvyklou cestou a že pro odhlasování tohoto návrhu a k dosažení většiny v této sněmovně bude nutno, aby proti spojeným socialistickým stranám hlasovali zájemníci na těchto clech všech národností společně. K tomu došlo proto, že nepokusili jsme se v koalici o dohodu, nepokusili jsme se ani dříve o otázce této diskutovati. Do merita věci nepustili jsme se vůbec, ale zato musela býti neprodleně vyvolána krise vládní i koaliční, jež si vyžádala jako oběť život koalice. Nezkoumali jsme vůbec, zdali dosavadní klouzavá cla měla příznivý vliv na naše zemědělství, neřekli jsme také, jakou náhradu dáme zemědělcům za to, jestliže se těchto klouzavých cel vzdají. Nezjistili jsme také, jak působila klouzavá obilní cla na naši státní hospodářsko-obchodní politiku a jak byla také státu užitečná nebo prospěšná. Nezjistili jsme také, zdali odstranění klouzavých cel je v zájmu státu. Proto jsme nyní v tomto okamžiku povinni po všech těchto důležitých a přehlížených směrnicích jíti celé věci na kořen dříve, nežli padne definitivní rozhodnutí. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.) Jedna příčina, o níž se velmi málo uvažovalo, má také lví podíl na situaci, v níž jsme se octli. Abych mluvil přímo, mám na zřeteli státní politiku hospodářsko-obchodní. Zatím co se po celou dobu od převratu v tomto parlamentě jednalo o všechny možné zákony, jež nám mnohdy velice málo prospívaly nebo dokonce i stát poškozovaly, zapomínalo se vůbec na nejdůležitější stránku obchodní národohospodářské státní politiky, jíž jsou obchodní smlouvy. Právě při projednávání Japonské smlouvy vidíme, že teprve po 8 letech uzavíráme s různými státy obchodní smlouvy. Máme řadu toliko provisorních obchodních smluv a jsou státy a nám dosti blízké, s nimiž jsme obchodních smluv ještě ani neuzavřeli. Tak málo pozornosti bylo věnováno této vitální otázce státní, že následky toho dnes pociťujeme. Mnohé státy si ani nepřejí uzavírati s námi definitivní obchodní smlouvy, poněvadž v bezesmluvním stavu nebo za prozatímních obchodních smluv mají více výhod pro sebe, nežli by mohly v definitivních obchodních smlouvách získati. Dlužno také zdůrazniti, že nepamatovali jsme na to, aby smlouvy obchodní, pokud týká se cel na dovážené k nám průmyslové výrobky, byly vždy v kontaktu se cly zemědělskými, ačkoli toto by nám bylo ve velmi mnohých případech velice prospívalo. Vezměme si příklad ze sousedního Maďarska. Francie v té nedávné aféře padělání svých franků v Maďarii, kterouž jsme i my v tomto parlamentě náležitě odsoudili, právě v tomto okamžiku uzavřela s Maďarskem obchodní smlouvu, jež byla pro ni velice příznivá a která zajišťuje zejména dalekosáhlý dovoz francouzských textilií do Maďarska. Tuto smlouvu s Maďary vedle Francie uzavřelo také Rakousko. A my, stát, který je v bezprostředním sousedství, který má zejména tak vyspělý textilní průmysl a má povinnost právě v této hospodářské krisi hledati za hranicemi odbytiště pro své průmyslové výrobky a zejména u nejbližšího souseda, dali jsme si takovýmto způsobem před vlastníma očima zavříti dvéře. My jsme s Maďary dosud žádné obchodní smlouvy neuzavřeli, ačkoli víme, že již dnes za stavu bezesmluvního vyvážíme do Maďarska ročně za ³/₄ miliardy svých výrobků a že maďarské zemědělství má živý zájem na vývozu svých výrobků zemědělských k nám. A tu jest jisto, kdybychom byli využili v tomto případě příznivé situace, že mohli jsme předložiti maďarské vládě taková cla na jejich výrobky zemědělské, jež by byla bývala odpovídala kompensacím, jež by nám byli Maďaři při dovozu našich průmyslových výrobků poskytli. Jsouce si vědomi toho, že ve velmi mnohých případech bude potřebí v naznačeném směru obchodní smlouvy s jinými státy uzavírané uplatňovati, věříme, že nemůžeme použíti stejného měřítka zemědělských pevných cel v každém případě a i při každé smlouvě, nýbrž že budeme se musiti přizpůsobiti daným poměrům v každém jednotlivém případě. Za těchto nutných předpokladů, když naše strana uznává ochranu výroby průmyslové a tím i ochranu průmyslového dělnictva, musí také v zájmu práva a spravedlnosti uznávati tutéž ochranu výrobě zemědělské, poněvadž jednostranné podporování strany jedné znamenalo by páchati křivdu na straně druhé.

Velice těžce pak neseme, pakliže jsme za toto objektivní stanovisko napadáni a odsuzováni. My jsme dosud v tomto parlamentě hlasovali pro všechny zákony, jež znamenaly sociální a hospodářské výhody pro dělnickou třídu, stejně spravedlivě hlasovati chceme pro odůvodněné a ospravedlněné potřeby lidu zemědělského.

Právě před okamžikem paní kol. Zeminová, kritisujíc naši stranu a předsedu našeho poslaneckého klubu kol. Najmana, uvedla, že jsme filiálkou strany agrární. My si zase myslíme, že čeští socialisté jsou filiálkou strany soc.-demokratické. Až budeme hlasovati pro požitkový zákon, budeme zase filiálkou socialistickou, a budeme-li hlasovati také pro úpravu kněžské kongruy, budeme podle této logiky zase filiálkou klerikálů. Tak se zdá, že je přece dobře, když máme tolik filiálek a každé straně můžeme vyhověti. (Veselost.) Bylo by dobře, kdyby tyto všechny politické strany staly se filiálkami živnostenskými, aby nás tak vzájemně podporovaly, jako my podporujeme je. (Výborně!)

My jsme hlasovali pro sociální pojištění dělnické, budeme hlasovati pro požitkový zákon, bude-li osnova téhož předložena v naznačených námi směrnicích, budeme hlasovati pro příští zákon o stavebním ruchu, také pro zákon o osobách přestárlých, předpokládajíce, že také bude v tomto směru živnostnictvo uspokojeno, a již z tohoto dá se dedukovati naše povinnost hlasovati pro cla zemědělská. Ovšem strany socialistické nechápou dobře této naší dobré vůle.

Pro požitkový zákon neměli jsme žádných závazků, také nežádáme od státního zaměstnanectva žádných vděků a uznání, ale z naznačené povinnosti budeme pro tento zákon hlasovati a toto hlasování nám jistě socialistické strany vyčítati nebudou. Vyčítají nám však, že se vyslovujeme pro zavedení pevných zemědělských cel, a to takových, jež by byla úměrná a spravedlivá zejména výdělkovým poměrům pracující a živnostenské třídy. My nicméně půjdeme za svými vytčenými směrnicemi své rozumné a umírněné politiky, prospěti v každém případě našemu lidu bez rozdílu, ať pracuje v továrně nebo venku na poli. Jestliže se předpokládá, že by nás pevná zemědělská cla poškodila, pak by bylo dobře upustiti od nich, zároveň však by bylo pak potřebí zrušiti veškerá cla průmyslová. Tím by vedle volné soutěže zemědělské nastala také volná soutěž průmyslová, po snížení dnešních cen výrobků zemědělských došli bychom také ke snížení výrobků průmyslových. Tím, že by ceny všech životních potřeb klesaly, snad nebylo by potom ani potřebí nového požitkového zákona, o nějž se již tak dlouho jedná, a tak snad nejsnáze by se rozřešily ony palčivé otázky, jež byly předmětem povalení koaliční vlády a rozejití se koalice. Následkem toho by bylo umožněno, aby úřednická vláda byla likvidována a české strany státotvorné mohly by se zase navrátiti opět v ono souručenství, v němž se nacházely před 17. březnem t. r. Jsem přesvědčen, přes to, co jsem uvedl, že žádná politická strana pro tento způsob rozřešení celé kritické situace z pochopitelných příčin se nerozhodne.

Při této příležitosti, když jsem objasnil zásadní stanovisko naší strany k ventilované otázce pevných zemědělských cel, mám za povinnost, abych poukázal také na dnešní neutěšený stav obchodnictva a živnostnictva a připomněl všem těm, kteří pro své požadavky požadují od nás úsluhy a ochoty, aby si uvědomili, že živnostenská strana není v tomto parlamentě jen proto, aby se bila za zájmy všech tříd obyvatelstva tohoto státu a při tom byla stále odstrkována, nýbrž že v tomto okamžiku také akcentujeme, že neupustíme již od toho, aby koaličním závazkům k nám bylo bez průtahu vyhověno. Pozorujeme, že zejména za této úřednické vlády kurs protiživnostenský se přiostřuje, aniž by k tomu bylo jakékoli příčiny. Čekali jsme, že ministr zásobování se vynasnaží, aby bylo co nejdříve zlikvidováno zbytečné a státní rozpočet zatěžující ministerstvo zásobování, které sice nikoho již nezásobuje, ale zato svými lichevními orgány zase více šikanuje a pronásleduje naše obchodnictvo. Ministr financí, což loyálně kvitujeme, snaží se zjednati v daňových věcech pořádek a chce smírnou cestou vyříditi nedoměrky daní. Nechce také krutým způsobem placení daní vymáhati, jsa si vědom těžké hospodářské krise, v níž se zejména živnostnictvo a obchodnictvo octlo. A co vidíme? Berní správy sabotují všechny intimáty, které v tomto směru pan ministr vydává, nesnaží se daňové nedoplatky s poplatníky urovnávati, naopak provádějí bezohledné exekuce a dražby zabavených movitostí. Právě včera byl jsem nucen dovolávati se ochrany u pana ministra financí v tom případě, že v jedné malé obci dne 10. téhož měsíce byla nařízena celá řada dražeb, v nichž mezi různými předměty a zbožím mělo býti také prodáno 28 kusů dobytka. Dovedete si zajisté představiti, jaké jitření a vzrušení za těchto poměrů v obyvatelstvu nastává. V mé župě, a jak je zjištěno, také v jiných župách, řádí lichevní orgány jako smyslu zbavené, a celá řada živnostníků je zase poháněna nespravedlivě před lichevní úřady a soudy. Pan ministr obchodu měl by odstraniti onen známý, starý, nezákonitý stav, který jest v obchodních a živnostenských komorách. (Výborně!) Marně jsme volali po celých 8 roků, aby správní komise v obchodních a živnostenských komorách byly odvolány a aby po době 13 roků konečně byly vypsány volby do těchto institucí, do nichž si obchodnictvo a živnostnictvo platí. Ovládla je jedna politická strana, která v živnostnictvu nemá půdy, a tak obchodnictvo a živnostnictvo, které má na nich svůj interes, nemůže v nich svého rozhodujícího hlasu uplatniti. Taktéž náš návrh zákona, kde v těchto korporacích dožadujeme se nového volebního řádu demokratického tak, jak již byl zejména v samosprávě i ve státě uplatněn, nedostal se ještě na pořad jednání sněmovního.

Celou řadu svých neodkladných požadavků projevili jsme ve vládním prohlášení a předseda klubu našeho, kol. Najman, v debatě o vládním prohlášení je znovu zdůrazňoval.

Obchodnictvo a živnostnictvo netrpělivě čeká na zákon o nekalé soutěži, na reformu živnostenského řádu, na spravedlivou a přijatelnou reformu daňovou. Stav hostinský volá marně po svém dávném požadavku, po průkazu způsobilosti pro tuto živnost.

Musíme znovu poukázati na anarchii, která povstává při provádění a zavádění celonedělního klidu zemskou politickou správou. I v takových okresích, kde vyslovilo se stejně obyvatelstvo i obchodnictvo a živnostnictvo proti zavádění celonedělního klidu, a to zejména v okresech zemědělských, odpovídá na protestní projevy a podání zemská politická správa takovým sebevědomým a ironisujícím způsobem, jako by nad jejím neoprávněným a také nespravedlivým rozhodováním nebylo již činitelů, kteří by toto zlo mohli zlomiti. Skoro všechny politické strany podaly návrhy na uzákonění nedělního klidu, ovšem navzájem si odporujíce, a proto je nejvýše potřebí, aby co nejdříve také nedělní klid byl jedině cestou zákona upraven a nařízen. Předpokládáme, že bude vzat zřetel v tomto zákoně na spravedlivé existenční požadavky živnostnictva a obchodnictva.

Trváme také plně na tom, aby do té doby, nežli dojde k aktivování žup, nastala reorganisace okresních správních komisí i zemské správní komise, aby se tak živnostnictvu a obchodnictvu po právu a podle početnosti a politického klíče podle nejnovějších výsledku voleb do Národního shromáždění také dostalo náležitého zastoupení.

Tím byly jen zhruba zrekapitulovány hlavní požadavky obchodnictva a živnostnictva. Oprávněným těmto našim požadavkům lze vyhověti nejsnáze, poněvadž na rozdíl od ostatních neznamenají žádného finančního zatížení státu ani obyvatelstva jeho. Jde tudíž jen o pochopení a uznání živnostenských požadavků, a toho již vzhledem k tomu, co jsem uvedl a co konáme pro ostatní třídy obyvatelstva, nesouce tím současně tíži finančního nákladu, s nímž jsou spojeny, myslím, že si plnou měrou zasloužíme.

Z těchto důvodů můžeme s dobrým svědomím vysloviti se pro zavedení pevných cel obilních. V jejich zavedení spatřujeme uplatnění spravedlivého požadavku parity mezi zemědělstvím a průmyslem, vidíme v tom zájem hospodářské prosperity našeho zemědělského lidu, s nímž živnostenský stav spojen je nejužším a nejsrdečnějším společenstvím zájmů. Neváháme tudíž pro tento společný požadavek středních stavů se vysloviti a pro jeho uskutečnění bez obav pracovati. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Slovo má dále p. posl. Chlouba.

Posl. Chlouba: Do jaké míry je vládní politika vzdálena toho, provozovati politiku malozemědělskou, třeba veškerou politickou moc měla v rukou agrární a průmyslová buržoasie, toho typickým příkladem je Československo. Agitace agrární buržoasie - popřevratové selské šlechty - která namlouvá malorolnickým kruhům, že jedině vysoká celní ochrana zabezpečí výnosnost a blahobyt rolnictvu a ochrání jej od dnešní zhoubné krise zemědělské, jest pouhým pokračováním sobecké politiky předválečné, kterou před válkou vedla společnou a nerozdílnou rukou s Hohenblumem a ostatními maďarskými velkostatkáři. Tato politika sobectví byla jednou z příčin, která vyústila ve strašlivé světové drama r. 1914.

Také dnes, jako r. 1906, tedy po 20 letech, dostává se selská buržoasie do těsného souručenství s německou a maďarskou buržoasií, aby převážnou většinu obyvatelstva uvrhla ještě do větší mravní a kulturní bídy, nežli v jaké do dnešní doby vězí. (Tak jest!)

Celní politika agrární buržoasie je pouhým pokračováním hrabivosti agrárních veličin, hrabivosti, která se tak klasicky projevila při provádění pozemkové reformy. Politické motivy pozemkové reformy byly: 1. Odvrátiti pozornost venkovské chudiny a malorolnických kruhů od revolučních tendencí a cílů proletariátu. 2. Vytvořiti na venkově posici kontrarevolučního stavu a pomocí zbytkových statků vytvořiti na venkově novou šlechtu, která svou hospodářskou nadvládou má udržeti agrární buržoasii při politické moci.

Nyní se této selské popřevratové šlechtě, dosazené zvláštní agrární mafií, má zajistiti blahobyt bez vlastního přičinění. Zbytkové statky, selská jízda a k tomu celní tarif, to je politická diagnosa těch, kdož se jedinečným způsobem tak chabrusácky podílejí na parcelaci panské půdy.

Zemědělská krise má býti řešena celním tarifem. Jaké byly výsledky celní politiky na rakouské půdě? Když po roce 1906 vešel celní tarif v platnost a když tehdejší alpský agrární poslanec rytíř Pantz nepřestával dokazovati škodlivost celního tarifu alpským sedlákům, pověřilo tehdejší ministerstvo zemědělství prof. Hofmeistera, aby vyšetřil škodlivost obilních cel pro alpské dobytkářství. Hofmeister konal šetření a přišel k šeredným závěrům, které byly takového rázu, že tehdejší ministerstvo zemědělství, v jehož držení byl agrárník, zakázalo prof. Hofmeisterovi uveřejniti výsledky jeho šetření.

Obchodní bilance po roce 1906 klesala každým rokem. Tak na příklad r. 1908 obchodní bilance vykazovala pasivum 77 mil. K, r. 1909 již 346 mil. K, r. 1910 342 mil. K, r. 1911 692 mil. K a r. 1912 825 mil. K. Tehdy byla zvýšena cla na chleboviny, maso a jiné potraviny o 20 až 40%. To pak mělo ovšem za následek, že úměrně stoupla drahota o 20% i více i u těch produktů, na které cla uvalena nebyla. Výnos zemědělců, velkých zemědělců ovšem, stoupl na účet konsumentů. To mělo také za následek velké protidrahotní bouře, které se r. 1911 vystupňovaly.

Před krátkým okamžikem bylo tady poukazováno ústy ministerského předsedy, jakých bude použito prostředků, aby čeleno bylo případné drahotě. I tehdejší vláda rakouská dělala určité opatření, ale opatření to zůstalo opatřením na papíře stejně tak, jako zůstane na papíře všechno opatření nynější vlády proti případnému zdražování životních potřeb, které zcela určitě nastane při provádění celní politiky.

Co přivodí cla? Cla dají cizině do ruky zbraň proti našemu hospodářství. Bylo-li zde poukázáno na to, že do Maďarska vyvážíme za jednu miliardu Kč, pak je jisto, že maďarské kruhy rolnické obrátí se k naší republice zády, a to bude míti za následek, že dnešní průmyslová krise se zvýší, že se zvýší nezaměstnanost, tedy jedním slovem z krise do krise. Clo bude signálem odvety pro ostatní zahraniční státy, které přirozeně podle toho budou zařizovati svoji politiku.

Je tudíž třeba právě těm, kdo jsou horlivými stoupenci celní politiky, položiti otázku, pro koho vlastně chcete tato cla? Tato cla budou pro zbytkaře - já k té kapitole ještě přijdu. Z celkového počtu zemědělských držebností v sudetských zemích 1,473.000 je 1,226.000 držitelů zemědělských usedlostí do 5 ha půdy, 103.000 držitelů zemědělských usedlostí od 5 do 10 ha půdy. To tedy znamená, že celní politika a celní tarif pro tuto obrovskou armádu zemědělských držebností nebude míti naprosto žádného nebo pranepatrného významu. Naproti této obrovské armádě zde zbývá 153.000 držitelů, kteří ovšem budou míti určitý prospěch z celní politiky. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi jest ten poměr ještě horší. Tam z celkového počtu 543.000 zemědělských držebností je 281.773 držitelů do 5 katastrálních jiter půdy, vedle těchto 115.912 držitelů od 5 do 10 katastrálních jiter půdy. To znamená, že na 400.000 držitelů zemědělských usedlostí vlastní od nuly až do deseti katastrálních jiter půdy.

To tedy v majetkovém poměru. A nyní co do počtu obyvatelstva. V republice je 13 a ¹/₂ milionu obyvatel, a protože statistika říká, že 35% je obyvatelstva zemědělského, znamená to v československém případě 4,700.000 obyvatel. Odečteme-li však obrovskou armádu těchto drobných držitelů, zůstává zde nepatrný počet držitelů velkých a středních usedlostí, pro něž má býti celní politika zavedena. Republikánská strana si ovšem tento proces udělala velmi jednoduchým: Ona svůj počet voličů z 15. listopadu loňského roku znásobila čtyřmi a říká: To je armáda, která se vyslovila pro celní politiku. Kdyby právě tito lidé, kteří z určitých příbuzenských vztahů, a abych tak řekl, pod určitým hospodářským terorem, jdou ještě dnes s agrární buržoasií, měli se vysloviti o této celní politice, pak by ovšem soud vypadl jinak. Ale představitelům celní politiky, kteří se chtějí v tomto případě schovávati za malozemědělce, je třeba říci, že, jestliže chtějí prováděti určitou politiku malozemědělskou a namlouvati malozemědělcům prospěšnost celního tarifu, pak se měli postarati při provádění pozemkové reformy o to, aby tito malozemědělci dostali panskou půdu do svých rukou. A tu jest třeba, abychom si při té příležitosti posvítili poněkud na chabrusáctví, čili - jak to v případě lounském nazval sám president pozemkového úřadu dr Viškovský - na to svinstvo, které se jmenuje pozemkovou reformou. Z celkového počtu 7,760.000 ha půdy v zemích sudetských patří prvé mnou citované skupině do 5 ha 1,044.000 ha půdy, od pěti do deseti ha 744.000 ha půdy, čili do 10 ha půdy s počtem 1,329.771 držitelů vlastní tito lidé jen 1,788.243 ha půdy, čili průměrně připadá na jednu tuto zemědělskou držebnost 1¹/₄ ha půdy. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi z celkového počtu 8,800.000 kat. jiter patří prvé skupině mnou citované 512.942 kat. jiter, druhé skupině od 5 do 10 ha 835.681 kat. jiter půdy, čili těmto dvěma skupinám patří 1,348.624 kat. jiter půdy, průměrně něco přes 3 kat. jitra půdy.

A nyní jak vypadá tato věc po parcelaci? Ve statistice pozemkového úřadu se praví, že během dosavadní doby přišlo do drobného přídělu 581.836 ha půdy asi 360.000 přídělců včetně zaměstnanců, z toho 84.000 bezzemků. Průměr drobného přídělu je cirka 1,40 ha, což v tomto případě činí asi 504.000 ha půdy. Zvětšilo se tedy v sudetských zemích parcelové hospodářství o 84.000 bezzemků s úhrnným počtem 500.000 ha půdy.

Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi se mnoho nezměnilo, poněvadž tam parcelace teprve začíná.

Pan sen. Vraný parceluje 2000 panských dvorců. Jak ta parcelace vypadá, můžeme se přesvědčiti na příklad z jednoho čísla "Venkova" (ukazuje číslo "Venkova"). To jest intensivní parcelace 2000 panských dvorců, kterou provádí agrární buržoasie a její pomahači. Zde vidíte serii zbytkových statků a serii ze záboru propuštěných dvorců, to jest účinek agrární mafie, která postrkuje presidium pozemkového úřadu a diktuje správnímu výboru pozemkového úřadu pozemkovou reformu. Tu vidíte (ukazuje noviny), že pozemkový odbor Agrární banky a pozemkový odbor statkářů a nájemců půdy tu dává k disposici statky a celé dvorce. To je v jednom čísle agrárního "Venkova" a takových typických dokladů možno přinésti celou serii. Na Lounsku, Slánsku, Mladoboleslavsku a Mělnicku se parcelace točí kolem jednotlivých politických činitelů agrární buržoasie. Na Lounsku a Slánsku podělovalo se příbuzenstvo Malypetra, tu bratranec, onde švagr, jinde zase tchán dr Krále, osobního tajemníka bývalého ministra; od Tmáně, Nového Dvora přes Lisovce, Stradonice, Velký Páleč, Holič, Toužetín, Citoliby, Veltěže, hněte kdekoli, hýbá se celá pupečná šňůra agrárního příbuzenstva. Sama kol. Zeminová napsala své doby na adresu sociálních demokratů a agrárníků, že v jedné schůzi správního výboru pozemkového úřadu odhlasovali na 70 dvorcích několik set zbytkových statků. Fráňa Zeminová se tu příliš rozčilovala na tuto politiku, ačkoli je třeba konstatovati, že tuto politiku celou řadu let dělají pěkně s sebou a že se docela nic nepřičinili, aby tuto pupeční šňůru také přetrhli a aby se pozemková reforma prováděla směrem k malozemědělcům.