Předseda: Přikazuji:
Výborům zahraničnímu, rozpočtovému
a ústavně-právnímu:
224. Vládní návrh, kterým se předkládají
Národnímu shromáždění
Československé republiky 1. Úmluva mezi Rakouskem,
Italií, Polskem, Rumunskem, Královstvím Srbů,
Chorvatů a Slovinců a Československem o převodu
pohledávek a deposit z hospodaření poštovní
spořitelny ve Vídni, podepsaná v Římě,
dne 6. dubna 1922, 2. Dodatečná dohoda k úmluvě
podepsané v Římě dne 6. dubna 1922
mezi Rakouskem, Italií, Polskem, Rumunskem, Královstvím
Srbů, Chorvatů a Slovinců a Československem
o převodu pohledávek a deposit z hospodaření
poštovní spořitelny ve Vídni, podepsaná
v Římě, dne 23. února 1925.
Výborům soc.-politickému a ústavně-právnímu:
235. Vládní návrh zákona o úpravě
některých lhůt při smlouvách
nájemních. Výborům rozpočtovému
a zahraničnímu:
236. Vládní návrh zákona, kterým
se provádí článek 1. úmluvy
právně-finanční mezi republikou Československou
a královstvím Italským, č. 132/1924
Sb. z. a n., o způsobu vyrovnání pohledávek
a závazků vzniklých v korunách rakousko-uherských
mezi věřiteli nebo dlužníky československými
a italskými.
Navrhuji, aby k podání zprávy o těchto
vládních návrzích byly jmenovaným
výborům uloženy lhůty 8denní.
Kdo souhlasí s navrženými lhůtami, prosím,
nechť zdvihne ruku. (Děje se.)
To je většina. Lhůty jsou přijaty.
Přistoupíme k projednávání
pořadu schůze, a to nejprve k odst. 1, jímž
jest:
1. Druhé čtení schvalovacího usnesení,
kterým se souhlasí s úpravou obchodních
styků mezi republikou Československou a královstvím
Bulharským, sjednanou v Sofii dne 16. října
1925 a uvedenou v prozatímní platnost vládní
vyhláškou ze dne 4. listopadu 1925, č. 226
Sb. z. a n. (tisk 122).
Zpravodajem výboru zahraničního jest p. posl.
dr Hnídek, zpravodajem výboru pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živnosti p. posl. Geršl.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. dr Hnídek: Nikoli.
Zpravodaj posl. Geršl: Nikoli.
Předseda: Nejsou. Kdo v druhém čtení
souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak
je posl. sněmovna přijala ve čtení
prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení také ve čtení
druhém.
Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž jest:
2. Druhé čtení schvalovacího usnesení,
kterým se souhlasí s obchodní smlouvou mezi
republikou Československou a Hospodářskou
Unii belgo-lucemburskou podepsanou v Praze dne 28. prosince 1925
a uvedenou v prozatímní platnost vládní
vyhláškou ze dne 30. prosince 1925, číslo
262 Sbírky zákonů a nařízení
(tisk 151).
Zpravodajem výboru zahraničního jest p. posl.
Myslivec, zpravodajem výboru pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností za p. posl. Kleina,
který není přítomen, předseda
výboru toho p. posl. Pechman.
Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn
textových?
Zpravodaj posl. Myslivec: Nikoli.
Zpravodaj posl. Pechman: Nikoli.
Předseda: Nejsou. Kdo ve druhém čtení
souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak
je posl. sněmovna přijala ve čtení
prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím posl. sněmovna přijala
toto schvalovací usnesení také ve čtení
druhém.
Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, kterým jest:
3. Zpráva výborů zahraničního
a živnostenského o vládním návrhu
(tisk 223), kterým se předkládá Národnímu
shromáždění ke schválení
obchodní smlouva sjednaná mezi republikou Československou
a Japonskem v Praze dne 30. října 1925 (tisk 245).
Zpravodajem výboru zahraničního je pan posl.
dr Uhlíř, výboru živnostenskému
pan posl. Kyncl.
Dávám slovo prvnímu zpravodaji, panu posl.
dr Uhlířovi.
Zpravodaj posl. dr Uhlíř: Slavná sněmovno!
V soustavě našich obchodně politických
smluv, jimiž si náš stát zabezpečuje
hospodářsky korektní a právně
jisté vztahy se státy ostatními, naše
obchodní smlouva s Japonskem je článkem zcela
normálním a pravidelným. Je pravda, že
při stále rostoucí hospodářské
koncentraci světové i smlouva se státem geograficky
tak nás vzdáleným má svůj positivní
význam. Ostatně naše styky s Japonskem nedatují
se teprve od světové války a tím tedy
tato smlouva 30. října 1925 sjednaná jest
i historicky zdůvodněna. Japonský textil
vyráběl koncem války i bezprostředně
po ní sukna pro naši armádu sibiřskou
a co Japonsko jako dohodová velmoc znamenalo v boji o naši
politickou samostatnost, nemusí býti znova a zvlášť
vyličováno.
Daná obchodní smlouva s Japonskem materiálně
se týká našeho vývozu i dovozu dosti
značně, lze konstatovati, že na př.
v období 1922 až 1924 náš celkový
export do Japonska dosáhl průměrné
výše 130 milionů Kč. Československý
chmel a slad, pak různé textilie, příze,
tkaniny, pletené rukavice a pod., výrobky sklářské,
železářské, drát, hřebíky,
roury atd., papír, klobouky, knoflíky, pak různé
chemikálie jsou předměty našeho vývozu
do Japonska. Naopak importujeme z Japonska všeliké
zboží koloniální, rýži,
konopné semeno, rostlinný vosk, bambus, kafr, eterické
oleje, brom a jod, hedvábí a jiné typicky
japonské exportní předměty.
Po stránce formální nevymyká se tato
smlouva z rámce obchodních smluv s výhodnostní
klausulí. Obě smluvní strany si zaručují,
že jejich poddaní nebo občané budou
moci zcela volně vstupovati a prodlévati na území
druhé strany a ovšem podrobovati se příslušným
zákonům, že budou ve všem, co se týče
cestování nebo pobytu, postaveni v každém
ohledu na roveň s poddanými nebo občany státu
požívajícího nejvyšších
výhod. Mohou tam stejnoprávně provozovati
obchod i výrobu (v mezích místních
zákonů) a to ať osobně, ať zástupci,
jednotlivě anebo společensky. Mohou vykonávati
svoje povolání jako každý jiný
příslušník státu požívajícího
nejvyšší výhody. Mohou míti ve
vlastnictví, v nájmu (nebo i v pronájmu)
domy, továrny, krámy, pozemky a vůbec jakýkoli
majetek movitý i nemovitý, pokud to nevybočuje
z mezí zákonných. Stejně budou požívati
stálé a úplné ochrany a bezpečnosti
pro svou osobu a majetek a budou nuceni platiti daně, poplatky,
dávky nebo platy jen takové, které platí
příslušníci domácí nebo
příslušníci státu s nejvyšší
výhodou.
Obě smluvní strany se dále zavazují,
že jejich příslušníci nebudou podléhati
povinné vojenské službě v druhém
státě ani vojenské taxe. Domácí
prohlídky a jiná pátrání mohou
se díti jen ve shodě se zákony domácími.
Dále si obě smluvní strany zaručují
vzájemnou svobodu obchodu a plavby a nejnižší
celní sazby, s výjimkou předmětů
státem monopolisovaných nebo hygienicky a jinak
závadných.
Krátce, všecky výhody platné v obchodně
politickém poměru mezi Japonskem a státem
jiným uplatniti se mají i v poměru Japonska
k Československu a obráceně. Výjimky
platí jen při tarifních úlevách,
které ta či ona smluvní strana poskytuje
svému sousednímu státu pro usnadnění
pohraničních styků, jak je to samozřejmé
z důvodů zeměpisně-hospodářských.
V závěrečném protokole Japonsko prohlašuje,
že se nebude dovolávati výhod, které
by budoucně byly poskytnuty republikou Československou
republice Rakouské v důsledku čl. 222 mírové
smlouvy saint-germainské, ani výhod poskytnutých
Maďarsku podle čl. 205 mírové smlouvy
trianonské. A ještě si obě strany zaručují,
že nebudou bránit zavedení nebo zachovávání
povolovacího řízení pro dovoz nebo
vývoz, bylo-li by třeba uspokojiti naléhavé
hospodářské potřeby země.
Dva průvodní listy vyměněné
mezi plnomocníky obou stran posléze precisují
výklad některých odstavců článku
I. a X.
Výbor zahraniční pojednav o této smlouvě
doporučuje poslanecké sněmovně, aby
tuto obchodní smlouvu schválila touto formulí:
Národní shromáždění republiky
Československé schvaluje obchodní smlouvu
mezi republikou Československou a Japonskem, sjednanou
v Praze dne 30. října 1925. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Dávám
slovo druhému zpravodaji panu posl. Kynclovi.
Zpravodaj posl. Kyncl: Slavné Národní
shromáždění! Živnostenský
výbor zabýval se ve schůzi, konané
dne 23. dubna 1926, vládním návrhem tisk
223 o obchodní smlouvě s Japonskem a po provedené
debatě zaujal shodné stanovisko s usnesením
výboru zahraničního, a dovoluje si uvedenou
předlohu zákona doporučiti Národnímu
shromáždění ku schválení.
(Souhlas.)
Předseda (zvoní): K tomuto odstavci
pořadu jsou podány řečnické
přihlášky. Zahájíme proto rozpravu.
Navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta
řečnická byla 30minutová. (Námitek
nebylo.) Námitek není, lhůta je tedy
stanovena 30 minutami.
Ke slovu jsou dosud přihlášeni: "proti"
pp. posl. Schäfer, Windirsch, Jos. Peter,
Burian, dr Hanreich, "pro" pp.
posl. Brožík, Mašata.
Dávám slovo prvnímu řečníku
na straně "proti", panu posl. Schäferovi.
Posl. Schäfer (německy): Slavná
sněmovno! Veřejnost, zvláště
pak dělnická třída celého světa
žije několik dní pod dojmem velkého
boje, který se vede v Anglii. Naše prvé slovo
v dnešní schůzi týká se tedy
našich bojujících třídních
soudruhů v Anglii.
V Anglii bojuje se nejmocnější odborový
boj, jaký dějiny znají. Anglický proletariát
prožívá generální stávku.
Jest to daleko více, oč zde jde, než mzdový
boj, neboť i když jde právě jen o odražení
útoku na mzdy a pracovní dobu horníků,
přece hlubší příčina sporu
tkví v nemožnosti, aby anglické hornictví
bylo dále vedeno na soukromokapitalistickém podkladě.
Angličtí dělníci zápasí
tedy o vítězství socialistické zásady
nad kapitalistickým hospodářstvím.
Proto také my, právě tak jako proletáři
a proletářské strany všech zemí,
se zatajeným dechem sledujeme gigantický boj anglické
dělnické třídy, s palčivým
zájmem prožíváme všechna jeho jednotlivá
období a udatným bojovníkům přejeme
z celého srdce rychlého a pronikavého vítězství.
Cítíme, že v tomto přání
jsme za jedno s veškerým mezinárodním
proletariátem, který v boji anglického dělnictva
spatřuje boj za svou vlastní věc, za věc
socialismu.
S podivem pozorujeme velkolepý nástup dělnictva
a jsme přesvědčeni, že třída,
která dovede takto bojovati, nemůže podlehnouti.
Víme však také, že velmi brzy může
připadnouti nám úkol, abychom bratrskou solidaritu,
kterou zde projevujeme, dokázali také činem.
Jsme připraveni a vyzbrojeni, takže zavolají-li
nás angličtí dělníci, vyzve-li
nás naše internacionála, ochotně a ze
všech svých sil uposlechneme a budeme pyšni,
že svým dílem můžeme přispěti
k úspěchům našich anglických
bratří. Naše srdce jsou však u nich a
s palčivou touhou očekávají vítězství!
(Potlesk něm. soc. demokratických poslanců.)
Předseda (zvoní): Dalším
řečníkem je p. posl. Brožík.
Dávám mu slovo.
Posl. Brožík: Slavná sněmovno!
Pokládáme za svou povinnost u příležitosti
této prvé schůze poslanecké sněmovny
učiniti projev sympatií anglickému dělnictvu,
které počátkem tohoto týdne bylo donuceno
chopiti se nejkrajnějšího prostředku,
všeobecné stávky. Tento největší
zápas dělnické třídy, v němž
přímo zúčastněno je na 5 milionů
lidí, budí pozornost celého světa.
Dělnictvo všech států a také
dělnictvo naší republiky jest si vědomo,
že v tomto zápasu nejde jen o zájmy dělnictva
v Anglii, nýbrž o zájmy dělnické
třídy jako celku. Ohromný tento zápas
je klasickým dokladem nedostatečnosti dnešních
výrobních řádů a dokumentuje
neschopnost soukromo-kapitalistického režimu. Snaha
tohoto režimu, poválečné obtíže,
z největší části jím samým
zaviněné, řešiti bezohlednými
útoky na zhoršení mzdových a pracovních
poměrů dělnictva, musí naraziti na
krajní odpor. Dělnictvo anglické plným
právem brání se zhoršení své
existence a v tomto hrdinném a imposantním zápasu
stojí s ním za jedno dělnictvo všech
ostatních států. Tento zápas dělnictva
musí nalézti sympatie také u všech kruhů,
jimž vážně jde o to, aby hospodářské
a výrobní poměry za dnešních
chaotických poměrů byly stabilisovány.
Zbídačení dělnické třídy,
snížení její konsumní síly
jako největšího konsumenta je cesta ke zvýšení
rozvratu a chaosu.
Z těchto důvodů prohlašujeme se solidárními
s bojujícím anglickým dělnictvem a
prohlašujeme, že na podporu jeho velkého zápasu,
který uznáváme za svůj, jsme ochotni
přispěti ze všech svých sil. (Výborně!)
Organisované hornictvo naší republiky v
souhlasu s odborovými ústřednami oznámilo
uhelným podnikatelům a ministerstvu veřejných
prací, že nepřipustí zvýšení
vývozu našeho uhlí, jímž by všeobecná
stávka horníků v Anglii měla býti
poškozena. (Výborně!) Upozorňujeme
vládu na konsekvence, které by v opačném
případě musily se dostaviti, a žádáme,
aby použila svého vlivu k tomu, aby podnikatelé
a obchodní koncerny nevrhali pochodeň požáru
do uhelných revírů republiky, v nichž
horníci stojí jednomyslně za anglickými
bojujícími kamarády. Všeobecné
stávce anglického dělnictva přejeme
plného zdaru. (Výborně! Potlesk čsl.
soc. demokratických poslanců.)
Předseda (zvoní): Dalším
řečníkem je pan posl. Windirsch. Dávám
mu slovo.
Posl. Windirsch (německy): Slavná
sněmovno! Nynější rozčilení
pro požadavek zemědělských ochranných
cel jest následkem chorobného, nervosního
stavu, v němž se ocitl veřejný život
v tomto státě. Třídění
duchů, jež zahájilo voličstvo při
posledních volbách do sněmovny a jež
dalo převahu stranám pravice, nepokračovalo
ještě v samém parlamentě, jest to cíl,
jehož ovšem dlužno ještě dosáhnouti.
Ostatně ani počátek není příliš
slibný, neboť důkazem toho jest oslava 1. května
na elektrické městské dráze, ačkoliv
ministerstvo železnic zakázalo zastaviti dopravu na
drahách. Hluk, jenž nyní povstal, když
se žádalo pro zemědělství stanovení
pevných ochranných cel, jest neoprávněný.
Tento požadavek není lehkovážný,
nýbrž jest to přirozená nutnost v zájmu
udržení zemědělství. Moje strana
se proto postavila již v senátě za návrh,
jejž podala česká agrární strana
a činí totéž také v poslanecké
sněmovně. (Německé výkřiky:
Slyšte! Slyšte!) Tento samozřejmý
postup mé strany podrobily ostré kritice nikoliv
pouze veškeré socialistické strany, nýbrž
také německé občanské strany
a německé časopisy stojící
v jiných táborech, a to také na pravo. S
mnoha stran bylo projeveno mínění, že
se podporou návrhu na zavedení zemědělských
ochranných cel podporuje úřednická
vláda a nové ustavení koalice. Takové
výčitky však úmyslně přehlížejí,
že jde o iniciativní návrh, jenž nežádá
ničeho jiného než to, co také již
naše strana v nově zvolené sněmovně
žádala návrhem Mayerovým. Také
tento návrh volá, aby byla co nejdříve
zavedena zemědělská ochranná cla.
Podpora návrhu na zavedení zemědělských
ochranných cel nemá však vůbec nic společného
s národně politickými úvahami. (Posl.
Schweichhart [německy]: Jen s měšcem!) Také
vy se zastáváte svého měšce.
Zastáváme se... (Posl. Pik: Kde jde o kapsu,
tam se sejdou všichni! Vlastenectví necháte
vzadu!) Také vás, pane kolego Piku, lze
tam nalézti, (Posl. Pik: Proti dělnictvu je všechno
dobré!) Vás sem nepřivádí
jedině váš idealismus, abyste se zastával
zájmů dělnictva, nýbrž také
vaše potřeba, abyste z toho něco měl
pro svou kapsu. Zastáváme se toho, co jsme slíbili
příslušníkům naší
strany, německým sedlákům, a to posledně
na podzim, když se připravovaly sněmovní
volby v listopadu 1925, když se poznalo, že vládní
nařízení č. 111 Sb. z. a n. z loňského
roku a stanovená v něm pohyblivá cla neprospívají
zemědělství, nýbrž měla
účinek jen ve prospěch několika velkodovozníků
obilí. Zmiňuji-li se o tom, rád bych v souvislosti
s tím podal přehled o výši celních
sazeb a to od prosince loňského roku, když
počala účinkovati zavedená pohyblivá
zemědělská cla. V prosinci 1925 nebylo na
pšenici a pšeničnou mouku žádné
clo, naopak na žito bylo clo 11.60 Kč na 100 kg žita
a 16 Kč na 100 kg žitné mouky. Pivovarský
ječmen mohl býti dovážen beze cla, pro
ječmen ke krmení bylo clo 5,60 Kč na 100
kg a na 100 kg ovsa clo 9,60 Kč. V lednu začalo
poprvé platiti ochranné clo pro pšenici a pšeničnou
mouku. Na první plodinu bylo clo 12.60 Kč, na druhou
22 Kč na 100 kg. Mimo to se také po prvé
objevilo clo na pivovarský ječmen, jež rovněž
bylo stanoveno 5.60 Kč na 100 kg pivovarského ječmene.
Pro oves zůstalo clo stále stejné a to až
do května tohoto roku. V únoru se pšenice a
pšeničná mouka znovu dovážely beze
cla, v březnu a dubnu byla celní sazba stejně
vysoká jako v lednu, tedy 12,60 Kč na 100 kg pšenice
a 22 Kč na 100 kg pšeničné mouky. V
květnu nacházíme, že znovu vešlo
v platnost osvobození od cla. Zdůrazňujeme-li
to, děje se to zvláště proto, poněvadž
pšenice a pšeničná mouka jest plodinou,
jíž se užívá v nejširších
vrstvách spotřebitelů a bylo by zvláště
zajímavo zjistiti, zdali spotřebitelé zpozorovali,
že se cena mouky nebo pečiva poněkud změnila,
nebo zdali snad v těch měsících, kdy
se neplatilo clo, spotřebitelé dostávali
lacinější mouku, nebo zda snad v těchto
měsících bylo pečivo za stejnou cenu
větší. Okolnost, že tomu tak nebylo, ukazuje,
že tato pohyblivá cla vůbec nesplnila svého
účelu a také nemohla zabrániti, aby
cena obilí neklesla hluboko pod výrobní náklady.
Stran žita byla celní sazba od března až
do května nepatrně zvýšena a to z 11.60
Kč na 17,40 Kč. Celní sazba na žitnou
mouku byla ve stejné době zvýšena ze
16 Kč na 24 Kč. (Posl. Wünsch [německy]:
To nazýváte nepatrným?) Což sníte
v jednom měsící chleba z jednoho metrického
centu žita? Nevím, zdali máte tak velký
žaludek. Z toho může přece býti
dobře živa celá rodina s velkým počtem
členů po celý měsíc. Jen nepřehánějte!
Jest tedy naprosto nevěcné, když se postup
mé strany ve věci zavedení zemědělských
ochranných cel demagogicky podezřívá.
Dávají-li se nám dnes s nezemědělské
strany rady ve věci zemědělských ochranných
cel, musíme takové nežádoucí
vměšování zdvořile odmítnouti.
(Posl. Wünsch [německy]: Čtěte jen
"Reichenberger Zeitung"!) K tomu se ještě
vrátíme, pane Wünschi, o tom ještě
budeme mluviti.
Pokud jde o pojetí této věci, jsme dosti
staří, abychom poznali dosah svého požadavku
a máme také dosti zkušeností, abychom
věděli, co máme v tomto případě
činiti. My jsme se přece také kdysi nemíchali
do úmyslu jiných stran, jak mají hlasovati,
když se v prvním zvoleném parlamentě
za času koaliční vlády hlasovalo o
výlučně vládních návrzích,
jež byly schváleny nejen hlasy vládních
stran, nýbrž také hlasy několika německých
stran. Připomínám zde hlasování
o podpoře v nezaměstnanosti, o podpoře stavebního
ruchu, o zákonu na ochranu nájemníků,
o zákonu stran dovolených učňů,
a konečně na poslední zákon, jenž
stojí dosti peněz, na hlasování o
zákonu o sociálním pojištění.
(Posl. Wünsch [německy]: Tomu neříkáte
demagogie?) Právě zmínka tohoto posledního
zákona připomíná mi výrok pana
senátora Niessnera ve včerejší
schůzi předsednictva senátu. V této
schůzi jednalo se o Donátově návrhu,
jenž má býti v krátké lhůtě
projednán a vyřízen v rozpočtovém
výboru senátu. Pan senátor Niessner
varoval při tom, aby se tato věc neprojednala unáhleně,
a pravil: "Nepromyšlených pokusů naše
hospodářství právě dnes nesnese".
Jsou to slova, která tučně tištěná
jsou zdůrazněna ve dnešním vydání
časopisu "Socialdemokrat". Nyní se však
táži: Srovnáme-li účinek zákona
o sociálním pojištění s účinkem
zavedení stálých zemědělských
ochranných cel, můžeme přece říci,
že působnost zákona o sociálním
pojištění jest v našich poměrech
něco úplně nového a neznámého
a právě v dnešních poměrech,
kdy prožíváme hospodářskou krisi,
dlužno provádění zákona o sociálním
pojištění označiti za velice nebezpečný
pokus. (Posl. Grünzner [německy]: Proto také
chcete to protahovati! Vměšovali jste se do sociálního
pojištění!) Vměšovali se ti,
kdož mají na to dáti peníze. (Hluk
na levici.) A sice vměšovali se ti, kdož
jsou zde povoláni pro to, aby zastupovali také zájmy
jiných stavů. (Hluk na levici. - Posl.
Taub [německy]: Při sociálním pojištění
jde přece o 21/2 milionů
lidí, ale u zemědělských cel pouze
o zlomek tohoto počtu!) Ostatně vám na
to odpovědí ještě vaši vlastní
lidé. Označuje-li se řešení otázky
zemědělských ochranných cel za pokus,
pak to není správné.
Jest jisto, že zavedení stálých ochranných
cel udrží zemědělství, jež
jest v národě a ve státě nejdůležitějším
základem. Při tom chci poukázati na poznámky
bývalého říšského ministra
financí von Schliebena v německé říšské
sněmovně při prvním čtení
návrhu zákona o celních změnách
ve schůzi německého říšského
sněmu dne 24. června t. r. Rozpravu o tom zahájil
říšský ministr financí von Schlieben,
jenž tehdy pravil: Jest nutno dosáhnouti jasných
poměrů, neboť jinak se jednání
o obchodní smlouvy zastaví. Dlužno se zbaviti
zbytků válečných opatření,
jimiž v dobách vnuceného hospodářství
byla přechodně zrušena cla na mnoho výrobků.
Obilí, maso, tuky, zelenina, výrobky mléčné
mohou se ještě dovážeti beze cla a to
jest veliká mezera v ochraně německého
hospodářství. Jest povinností říšské
vlády, aby znovu zavedla zemědělská
cla a tím vyhověla dvěma důležitým
účelům: Za prvé, aby vytvořila
potřebnou zbraň ve formě cel pro vyjednávání,
již potřebujeme, abychom mohli uzavírati tarifní
smlouvy s jinými zeměmi, zvláště
se zeměmi se značnější zemědělskou
výrobou, smlouvy, jež by podporovaly náš
vývoz, za druhé pak aby se zemědělství
jako tak významnému činiteli národní
práce zajistila ta ochrana, jež mu musí býti
z důvodů parity poskytnuta proti průmyslovým
clům. (Posl. Wünsch [německy]: Následkem
německých cel stoupla pak drahota!) To nám
přece nevyprávějte. (Posl. Grünzner
[německy]: Drobní zemědělci
to již ucítí!) O těch budeme ještě
mluviti. I já sám budu ještě míti
příležitost splniti toto přání
a říci vám, jak drobní zemědělci
sami smýšlejí o této věci. Srovnáme-li
to, co se v německém říšském
sněmu již před rokem mluvilo o nutnosti zavésti
zemědělská cla, s našimi poměry,
musím říci, že to trvalo dlouho, než
se vážně začali zabývati řešením
této otázky v československém státě.
Prvním, jenž poukázal na nutnost stanoviti
zemědělská ochranná cla, byl dr Brdlík,
bývalý ministr zemědělství,
jenž ve svém ústavu pro účetnictví
číselně z uzávěrek účtů
provedl důkaz, že jest nutno naši domácí
zemědělskou výrobu chrániti zavedením
zemědělských ochranných cel. Druhým,
jenž pak hlasitě a zřetelné prohlásil,
že rozhodně musejí býti zavedena ochranná
cla, byl bývalý ministr zemědělství
pan dr Hodža, jenž rovněž ze svých
zkušeností prokázal, že nutno zavésti
zemědělská ochranná cla. Sice již
mnohem dříve také celní výbor
stálé delegace zemských zemědělských
rad žádal totéž, ale poněvadž
tento pramen měl příliš zemědělský,
příliš agrární nátěr,
nebylo vůbec dbáno jeho požadavku a čekalo
se ještě delší dobu, až konečně
veškeré zemědělství v tomto státě
bez rozdílu národní příslušnosti
žádalo, aby byla zavedena zemědělská
ochranná cla. Mluví-li se o nutnosti zavést
zemědělská ochranná cla, slyšíme,
zvláště se socialistické strany, často
jako opačný důkaz vývody a obsah rozličných
novinářských článků,
které na podzim 1924 a v zimě 1925 pod nadpisem
"Řešení a oprávnění
zemědělských cel" uveřejnil tajný
rada dr Äreboe z Berlína. Dr Äreboe kdysi stran
zemědělské výroby... (Posl. Wünsch
[německy]: Tyto důvody jsou z Berlína, členové
Svazu z Prahy nepíší?) Znáte asi
jen velké vůdce vašeho politického směru,
ty znáte dobře, jiné učence neznáte.
Znáte snad pana Krasina a jiné, kteří
se zabývají takovými věcmi, ale jména
Äreboe ještě neznáte, nevíte, že
jest profesorem na vysoké škole zemědělské
v Berlíně a že právě on to byl,
který se zastával osvobození zemědělských
výrobků od cla. (Posl. Schweichhart [německy]:
Kdysi, nyní již nikoliv!) Ano, ale došel
k jinému názoru. Myslím, že také
pan posl. Schweichhart jednou citoval dra Äreboe.
On proto nabyl jiného mínění, poněvadž
úplně scházejí předpoklady
pro osvobození zemědělských výrobků
od cla, neboť pravil, že osvobození zemědělských
výrobků od cla předpokládá
opět osvobození od cla sílícího
krmiva, hnojiva, strojů, krátce všeho, co zase
sám zemědělec potřebuje. (Potlesk
poslanců strany republikánské a klubu "Bund
der Landwirte".)