Víme ze zkušenosti, když prohlížíme
celní sazebník, že to, čeho zemědělství
nutně potřebuje, jest chráněno značně
vysokými celními sazbami. Ostatně mohl jsem
také nedávno čísti právě
v časopise, o němž se zmiňuje kol. Wünsch,
v "Reichenberger Zeitung", článek, jenž
se zabýval radami, jak rozřešiti hospodářskou
krisi. V těchto radách bylo mezí jiným:
A čeho si máme přát? Především
musí stát konati svou povinnost. Musí zmírniti
tíži krise pro všechny hospodářské
síly svého státu. Může to učiniti
předně zvýšením celní
ochrany zdejší výroby na obranu proti cizozemskému
dovozu. To by způsobilo oživení zdejší
výroby a tím nepřímo zesílení
zdejší kupní síly. Proti zmenšení
dovozu musí státi jako protiváha zvýšený
vývoz. Čteme-li to a podle toho zkoumáme
minulost, nalézáme, že právě
pokud jde o vývoz zemědělských výrobků,
byly mu činěny největší překážky.
V souvislosti s tím mohu vám říci,
že můj kolega posl. Wagner se již po několik
týdnů namáhá, aby pro jižní
Moravu dosáhl volného vývozu nebo vůbec
možnosti vývozu mléka, ranné zeleniny
a jiných zahradnických výrobků, jež
dříve vždy ve velké míře
odebírala Vídeň a sousední Dolní
Rakousy. Kolega Wagner může si dnes zbytečně
uběhati nohy, nepodaří se mu přesvědčiti
rozličná úřední místa,
že jest nutno dáti souhlas k vývozu, a následek
toho jest, že lidé prostě nevědí,
co si mají s mlékem počíti, a musí
se dívati, jak jejich ranná zelenina a jejich zahradnické
výrobky, podléhající rychlé
zkáze, se kazí. (Posl. Wünsch [německy]:
A co by tomu řekli rakouští agrárníci?)
Dotyčný pisatel, jenž jistě není
agrárníkem - jest to jakýsi pan Kuno Grohmann
- žádá v článku, jenž vyšel
v časopise "Reichenberger Zeitung", dále
též zavedení celní ochrany, a to pro
obilí. Vidíme tedy z celého vylíčení,
že pochází od osoby, která umí
úplně oceniti hospodářskou souvislost
a zcela správně si řekne: trpí-li
zemědělství, nemůže tento stav
utrpení prospívati ani průmyslu.
Rozvinutí otázky nutnosti zemědělských
ochranných cel užívá se také
k tomu, aby se odloučili drobní zemědělci
od větších. Drobným zemědělcům
se stále namlouvá, že u nich stojí v
popředí zájmy spotřebitelské.
To však není správné. Neboť i drobný
zemědělec jest výrobcem, jenž právě
tak jako větší musí prodávati
své výrobky, neboť musí získati
peníze, (Různé výkřiky.),
také on potřebuje peněz, aby mohl zaplatiti
daně, a on musí také leccos kupovati, zač
prodávající nebéře vajec, másla
nebo mléka, nýbrž jen peníze. (Posl.
Grünzner [německy]: Dělníci, drobní
zemědělci budou zde již docela jinak mluviti!
Vy přece snižujete mzdy!) Pane kolego, to víte
z vlastní zkušenosti, že jsme se nikdy nebránili
přiměřeně vysokým mzdám
dělníků (Odpor a hluk.) a zvláště
my v severních Čechách, v libereckém
území, kde žijeme přímo s dělníky,
víme zcela dobře, že dělníci
jsou také odběrateli zemědělství.
Nepřipisujte nám klamných úmyslů.
Přejeme vám hodně vysoké mzdy, abyste
také nabyli kupní síly. Avšak s druhé
strany musíte také vy přáti zemědělcům
vyšších příjmů, aby zase
oni získali kupní sílu. Má-li zemědělství
kupní sílu, žije z toho průmysl a z
toho znovu dělníci. Víme přece z vlastní
zkušenosti, že to jest ve vzájemném poměru.
Sedláci přece nejsou sami na světě.
(Posl. dr Stern [německy]: Pro drobné zemědělce
to není přece nic, co zde chcete, nýbrž
jen pro vás velké!) Mluvíme-li o drobných
zemědělcích, jest o nich známo, že
oni, myslím-li zde především na horské
sedláky, nepěstují obilí, nýbrž
chovají dobytek, zabývají se mlékařstvím,
výrobou másla a prodejem vajec. Prohlédneme-li
však to, co se žádá v Donátově
návrhu, nalezneme také, že pokud jde o zvířecí
výrobky, o hovězí dobytek a vepře,
pomýšlí se rovněž na zajištění
cen v tom směru, že se platné celní
sazby rovněž přiměřeně
zvýší. (Posl. Kaufmann [německy]:
Pak pomýšlejte také na přiměřené
zvýšení mezd průmyslových dělníků!)
My také na to myslíme. (Posl. Heeger [německy]:
Pouze na to myslíte!) Budou-li sedláci moci
hodně kupovati, budete i vy míti vyšší
mzdy. Stav jest nyní takový, myslíme-li na
návrh, jenž dříve byl podán v
senátě, že tento návrh, a bude jistě
i v této sněmovně opakován, žádá,
aby vládním nařízení č.
111 Sb. z. a n. z loňského roku byl škrtnut
čl. II - to jsou pohyblivá cla - a aby nabyl platnosti
čl. I. V čl. I tohoto vládního nařízení
jest u celních sazeb z předválečné
doby uveden součinitel šest. Prosím tedy pány
ze socialistické strany, aby se nelekli, když jim
řeknu, že se nám tento součinitel šest
zdá příliš nízký (Výkřiky
posl. Tauba.) a to z toho důvodu: součinitel
šest nesouhlasí se skutečností. Víme,
že znehodnocení peněz proti předválečné
době jest značně vyšší než
šestinásobné a že číslicí
osm bylo by lze se tomu asi přiblížiti. (Posl.
Grünzner [německy]: Mzdy také nejsou osminásobné!)
Proto bylo by nutno, aby se také po této stránce,
až se později přikročí k poradám
o autonomním celním sazebníku, provedlo nutné
přizpůsobení k předválečné
době. (Posl. Grünzner [německy]: Pak také
u mezd!) Nemluvte stále o mzdách, víte
to přece z vlastní zkušenosti, a potvrdil jsem
vám to nyní, že vám přejeme vysoké
mzdy. (Výkřiky. Hluk.) Ovšem, mluvíte-li
o zemědělských mzdách, musíte
si říci, že když zemědělec
z výnosu své práce nemá nic, bude
mu velice těžko moci vyhověti všem mzdovým
požadavkům, které kladou socialistické
strany. (Výkřiky.) Nesmíte také
zapomenouti, že budou-li se zemědělské
výrobky také příště prodávati
za ceny, které jsou nižší než výrobní
náklady, že zvláště drobný
zemědělec, jenž jest přece dělníkem
ve svém zemědělském podniku, a jenž
béře důchod ze svého podniku poněkud
jako mzdu, dozná újmy ve výši svého
důchodu ze mzdy. Cítíte-li tedy skutečně
sociálně, musíte mi přiznati, že
drobný zemědělec, pro nějž jevíte
zvláštní zájem, nemůže býti
živ. (Potlesk.) Zde budete moci dokázati, jste-li
s to, abyste splnili sliby, jež bylo lze slyšeti z vašich
úst tu a tam na agitačních schůzích
v době voleb. Nyní byla také vám předložena
směnka, kterou jste kdysi na sebe vydali. Jest také
vaší povinností tuto směnku zaplatiti.
U drobných zemědělců převažují
jejich zájmy jako chovatelů dobytka. Pokud jde o
ceny dobytka, učí zkušenost - a tu prosím,
abyste se dotázali drobných sedláků
v horách - že sedláci nemohou vůbec
najíti odběratele pro svůj dobytek. (Odpor
na levici.) Ovšem, budou-li chovatelé dobytka
dobytek rozdávati, nalezne se vždy někdo, kdo
jim jej odebéře. Ale nemají k tomu podnětu,
neboť přijde berní pochop a žádá
od drobného sedláka daně. Pak musí
sáhnouti do kapsy a vytáhnouti své trpce
vydělané koruny a haléře a dostáti
svým berním závazkům.
Máme velice mnoho dobytka ve státě (Veselost.),
prosím, abyste se nesmáli a přihlíželi
pouze k počtu noh. (Veselost.) Vloni se prováděl
soupis dobytka a to koncem prosince. Bylo by si přáti,
aby se státní statistický úřad
konečně odhodlal uveřejniti číslice
získané při soupisu dobytka. Z těchto
číslic bychom se dověděli, že
máme skutečně velice mnoho hovězího
dobytka, nedosti na tom, že máme chlévy naplněné,
ještě se z ciziny dováží ohromný
počet dobytka. Pokud jde o data získaná při
soupisu dobytka, máme již zkušenosti pro několik
severočeských a východočeských
okresů, poukazuji na okres broumovský, vrchlabský,
na Liberec, kde lze zaznamenati zcela značný přírůstek
domácích zvířat. Právě
nyní bych ještě - a to bude zajímati
pány ze sociálně demokratické strany
- poukázal na toto. Vidím, že jest zde jistý
pán, jenž přichází z Jizerských
hor. (Výkřiky posl. Neuratha.) Vás
nemíním, pane Neurathe, vy jste již
tak prozřetelný, abyste se neusadil tak vysoko.
Jste raději blízko, v ústředí,
kde se dá něco sebrati. (Různé
výkřiky.) Právě v Jizerském
pohoří vidíme, že velice mnoho dělníků
sklářského průmyslu jest také
drobnými zemědělci. Z úst těchto
lidí z Polubného, Grünthalu atd. můžeme
stále znovu slyšeti: "Pečujte o zlepšení
prodejních cen, pečujte o ulehčení
zemědělského provozu, zvláště
pokud jde o veřejné dávky. (Hluk.) Neboť
to, co dostaneme v továrně na mzdě, musíme
zase doma dosaditi do hospodářství."
Jest znamením, že tito drobní lidé naprosto
nic nemají ze zemědělského provozu.
Jestliže přes to dnes tito lidé se ještě
pokoušejí udržeti ve svých rukou zemědělský
provoz, souhlasí to s jejich zjevnou nebo nevědomou
láskou k jejich německé domácí
půdě, kterou nechtějí tak beze všeho
ztratiti. (Výkřiky komunistických poslanců.)
Slavná sněmovno! Dochází-li k řešení
této otázky zemědělských ochranných
cel, rád bych vám ponechal k uvážení
jedno: Nepřistupujte k řešení této
otázky s klamnými pocity (Výkřiky
něm. soc. demokratických poslanců.),
rozřešte tuto otázku rozumně a bez vášně.
(Potlesk poslanců republikánské strany
a klubu Bund der Landwirte.)
Předseda (zvoní): Dalším
řečníkem je pan posl. Mašata.
Posl. Mašata: Slavná sněmovno! Pokládám
za svou povinnost ohlásiti slavné sněmovně,
že klub poslanců republikánské strany
zemědělského a malorolnického lidu,
k němuž kladu si za čest náležeti
a jehož jsem místopředsedou, spolu s některými
jinými poslaneckými kluby v této sněmovně
podává stejně tak, jako již dříve
učinil klub senátorů republikánské
strany zemědělského a malorolnického
lidu v senátě, slavné sněmovně
návrh, aby vládě republiky Československé
bylo uloženo zrušiti ustanovení článku
II vládního nařízení ze dne
4. června 1925, č. 111 Sb. z. a n., o částečné
úpravě celního sazebníku pro československé
celní území a urychliti práce pro
brzké uzákonění nového definitivního
celního sazebníku.
K podání návrhu byli jsme donuceni, poněvadž
všechno naše poukazování na hrozící
nebezpečí zemědělské krise,
která rychlým tempem se vyvíjela z neurovnaných
hospodářských poměrů v zemědělství
a hlavně pak z disparity cen výrobků zemědělských
s výrobky průmyslovými a z neúměrných
zatížení veřejnými břemeny
daňovými, přirážkovými
a ze sociálních opatření vzniklými,
vycházelo jak v této sněmovně, tak
i v senátě, v našem tisku a na veřejných
projevech našich stoupenců a zemědělců
vůbec na prázdno. Zemědělská
krise stupňována byla pochybenou hospodářskou
a obchodní politikou ve státě, která
vydala zemědělskou výrobu v plen konkurenci
zahraničního dovozu zemědělských
produktů a která na základě zrušení
celní ochrany pro zemědělství, eventuelně
nedostatečné celní ochrany pro zemědělství,
naši zemědělskou výrobu přivedla
skoro na pokraj hospodářského rozvratu. Marno
bylo naše upozorňování, že zemědělská
výroba v našem státě má daleko
větší výrobní náklady,
daleko větší veřejná břemena
nežli ve státech nám konkurujících
a k nám dovážejících a proto
že musí býti upravena i cena výrobků
zemědělských úměrně
na odpovídající výši.
Poukazovali jsme na to, že nízká, výrobním
nákladům a povšechné hladině
cenové neodpovídající cena výrobků
zemědělských přivádí
do našeho zemědělství ony nezdravé
důsledky, které stanou se příčinami
nejen žalob a nespokojenosti zemědělců
samých, nýbrž i těch, kteří
od zemědělství jsou odvislí, a že
nastane všeobecný hospodářský
úpadek se všemi jeho důsledky. Snaha naše
o úpravu hospodářských poměrů
v zemědělství a poskytnutí ochrany
zemědělské výrobě označována
byla hlavně zástupci strany komunistické
a stran socialistických za vyděračnou politiku
agrárních zbohatlíků a zemanů,
a bylo a jest bohužel stále ještě tvrzeno,
že drobní zemědělci na ochraně
zemědělské výroby, hlavně ochraně
celní, a na vyšších cenách produktů
zemědělských nemají zájmu a
že politika naše jest jim spíše škodlivá,
než prospěšná. A přece, jak skutečnost
dokazuje, pravý opak je pravdou.
Zemědělská krise postihuje dnes nejdříve
zemědělce nejmenší (Souhlas.),
neboť jsou hospodářsky nejslabší
a nemohou s takovou odolností čeliti důsledkům
krise, jako zemědělci hospodářsky
silnější. (Výborně!)
Drobný zemědělec musí počítati
s každým haléřem svého příjmu.
Jestliže jeho příjem je snížen
pod výrobní náklady a všeobecnou hladinu
cenovou, znamená to u něho bídu a nedostatek,
neboť nemůže dosazovati z hotového jmění,
aniž by tím neporušil častokráte
nedostatečnou základnu svého hospodářského
podnikání, od něhož jest odvislá
jeho existence.
Příjem drobného zemědělce spočívá
v tržbě za obilí, brambory, řepu, ovoce,
dobytek, vepře, drůbež a zvířecí
produkty, jako mléko, máslo, vejce, peří
a pod., tedy výrobky prvotní, na které nebylo
buď vůbec žádného cla anebo nedostatečné.
Zemědělci větší, velkostatkáři,
jsou obyčejně účastníky zemědělských
průmyslových závodů, jako cukrovarů,
lihovarů, pivovarů, mají specielní
výkrmy dobytka a mlékařství. Jim jde
v prvé řadě o ceny produktů zpracovaných
v jejich závodech a proto mají větší
zájem na ceně cukru než na ceně řepy,
větší zájem na ceně lihu než
bramborů a obilí, na ceně piva než ječmene
a sladu, na ceně jatečného dobytka než
dobytka na zástavu, na ceně mléka a mléčných
výrobků než na ceně dojnic. Proto nízká
cena zemědělských plodin a dobytka chovného
jim spíše prospívá, než škodí.
Ve velkém hospodářství je více
příležitosti k získání
hospodářské rovnováhy než v podniku
malém, a proto při zemědělské
krisi drobný zemědělec trpí bídou
a existenčně se ničí, kdežto
větší zemědělec buď se vyrovnává
zemědělským průmyslem, nebo přechází
od intensivního hospodaření k extensivnímu
a tak se zachová. Proto slyšíme dnes nejvíce
žalob a nespokojenosti z řad drobných zemědělců,
ovšem skutečných zemědělců,
kteří jsou živi ze zemědělské
práce. (Výborně! Potlesk.)
Poměry u drobných zemědělců
následkem krise zemědělské vytvořily
se tak, že jsou úplně bez finančních
prostředků, a mnozí, kteří
musili pod cenou prodati, jsou zadluženi a ožebračeni,
a jenom rychlá náprava může jim pomoci.
(Výkřiky posl. Čulena.)
Částečná náprava poměrů
může býti zjednána jenom dostatečnou
celní ochranou, která může zajistiti
dostatečnou rentabilitu zemědělské
práce a zajistiti tak existenci drobného zemědělce.
Není možno nadále zachovati dosavadní
stav, kdy zemědělství nuceno je vyráběti
a prodávati za ceny konkurenční, kdežto
průmysl a práce jsou chráněny vysokými
cly a sociálními opatřeními. Nechceme
nic jiného než spravedlnost a aby nám bylo
stejně měřeno jako všem ostatním.
(Potlesk.)
Jestliže socialisté při našem požadavku
celní ochrany zemědělských produktů
uplatňují svůj stranickosobecký zájem
a nechtějí-li vzíti odpovědnost před
svými voliči, kteří jsou konsumenty
našich výrobků, za spravedlivou věc
naši, připomínám jim: Myslíte,
pánové, že nás naši voliči
chválili, když jsme hlasovali pro náklady,
na př. na opatření laciné mouky z
Ameriky, a při tom ponechali státní vázané
hospodářství se šikanami hospodářských
rad a lichevních soudů a zaváděli
ještě při tom moučnou dávku i
pro chudého domkáře a živnostníka
ve prospěch konsumentů s příjmem 30.000
Kč? (Výborně!) Myslíte, pánové,
že nás chválili, když jsme hlasovali i
pro ostatní vaše věci, jako sociální
pojištění, podporu v nezaměstnanosti?
(Různé výkřiky komunistických
poslanců.) Ne, pánové, nechválili
nás, ale volali nás k odpovědnosti! A my
jsme tuto odpovědnost na sebe přijali, my jsme přišli
a také jsme se zodpověděli, ačkoli
vaše věci znamenají pro naše lidi poplatní
zatížení. (Výborně! Potlesk.)
A co děláte vy, když jde o sociální
zabezpečení hospodářsky slabých
zemědělců, o odvrácení hospodářské
a politické krise ve státě, o hospodářské
zabezpečení státu samého? Od své
odpovědnosti utíkáte. Myslíte, že
si tím posloužíte? Ba ne! Dnes jeví
se nedostatek příjmů zemědělců
v poklesu jich platební schopnosti, pokud jde o daně
a veřejné dávky, v poklesu kupní schopnosti
zemědělců vůbec. U berních
úřadů hromadí se nedoplatky daní,
v záložnách neplatí se úroky
z dluhů, zadlužení se zvyšuje, vklady,
pokud tam jsou, se vybírají Řemeslníci
a živnostníci na venkově i obchodníci
ve městech nemají dnes již zákazníků.
Viděl jsem v těchto dnech výroční
trhy, 22. dubna v Uherském Hradišti, ve čtvrtek
25. dubna v Olomouci, 3. května v Benešově.
Vážení pánové! Co bylo viděti?
Prodávajících mnoho, ale kupující
žádný. Nejsou prostě na venkově
peníze, nezbývá na vydání,
co se nemusí koupiti, to se nekoupí. A to pocítí
brzy také průmysl, továrny a obchod. (Tak
jest!) A nejmenší zemědělci nebo
zemědělští dělníci, kteří
na podkladě extensivního hospodářství
pozbudou zaměstnání, co ti budou dělati?
Ti půjdou do měst a do míst průmyslových
nabízeti svou práci, poněvadž budou
chtíti býti také živi, a rozmnoží
tím jenom řady nezaměstnaných. (Výkřiky
komunistických poslanců.) To bude důsledek
vaší politiky. Ovšem, vy komunisté byste
si toho přáli, moc byste si toho přáli.
Naše obchodní bilance bude horší a horší,
neboť dovoz zemědělských výrobků
bude stoupati a vývoz průmyslových výrobků
bude klesati; účinek krise projeví se v poklesu
výroby zemědělské a tím v nesoběstačnosti.
Poukaz na nutnost zlepšování naší
obchodní bilance stupňováním vývozu
výrobků průmyslových není možno
akceptovati, neboť světové výrobní
poměry v průmyslu vytvářely se za
světové války a po válce tak, že
skoro každý stát snažil se pracovati k
soběstačnosti ve výrobě průmyslové,
čímž vzalo za své mnoho trhů
výrobků průmyslových, jichž dovoz
ze států exportních byl omezen, soustavně
klesá a do mnohých států byl vysokou
celní ochranou přímo znemožněn.
Máme-li toto na zřeteli, přicházíme
k poznání, že obchodní naše bilance
dá se zlepšiti jedině omezením dovozu
výrobků, které možno vyrobiti u nás
(Výkřiky.), hlavně pak výrobků
zemědělských. Že toto opatření
jest jedině správné, poučuje nás
nejen hospodářská politika, nýbrž
i obchodní politika všech velkých průmyslových
států (Výkřiky.), z nichž
namátkou jmenuji Anglii, Německo a Švýcarsko.
Slavná sněmovno! Anglie provádí heslo
"kupovati jen domácí výrobky",
což působí soustavný pokles dovozu do
Anglie. Velikými státními podporami snaží
se Anglie vybudovati hlavně cukerní průmysl.
Na ochranu své domácí výroby zavádí
tento stát, který byl vzorem volného obchodu,
ochranná cla. Výrobu zemědělskou,
kterou svou politikou volného obchodu téměř
zničila, snaží se velikými finančními
obětmi znovu vybudovati.
Švýcarsko na příklad, které je
ze 75% státem průmyslovým a obchodním,
svoji obchodní bilanci zlepšovalo omezením
dovozu výrobků zemědělských
tím, že vystupňovalo zemědělskou
výrobu domácí zvýšenou celní
ochranou a obilním monopolem; platí za domácí
obílí premii 8 fr za 1 q nad světovou cenu,
čímž dalo na příklad r. 1923
domácímu obilnářství příspěvek
v částce téměř 17 mil. franků,
což je více než 100 mil. Kč. (Výkřiky
komunistických poslanců.)
Německo, které tak často jest u nás
bráno za příklad, sleduje zcela jinou hospodářskou
a celní politiku, než se děje u nás.
Naši průmyslníci bojí se konkurence
průmyslu německého, který v poslední
době stupňuje svůj export. Srovnejme, za
jakých podmínek německý export průmyslových
výrobků se stupňuje a za jakých náš
export upadá. Náš exportní průmysl
vyrábí pod vlivem celní politiky, která
nechrání zemědělství téměř
vůbec, kdežto německý exportní
průmysl je zatížen zemědělskými
cly, která jsou tíživější
než v míru a jichž vliv je stupňován
dovozními listy, cla tato mají býti v nejbližší
době ještě zvýšena. Opatření
toto znamená posílení kupní schopnosti
domácího konsumu a tím ještě
i značnou oporu pro výrobu průmyslovou, kdežto
u nás protizemědělskou politikou se kupní
síla zničila, vnitřní trh rozvrátil
a zahraniční trh se nezískal. (Výborně!
Potlesk.)
Všechny státy, které před válkou
zemědělské produkty dovážely,
rozhodují se chrániti výrobu zemědělskou
ochrannými cly, i sovětské Rusko. Celní
ochrana neznamená pro nás jen cla obilní,
nýbrž cla na zemědělské produkty
vůbec, z nichž dobytek a zvířecí
produkty musí dostati v zájmu drobných zemědělců
definitivní zvýšenou ochranu, neboť jsou
v prvé řadě produkcí drobných
zemědělců. (Výborně! Tak
jest!)
Hospodářská a obchodní politika ve
státě musí pracovati k tomu, aby trvale dosaženo
bylo co největšího národohospodářského
důchodu nejen pro stát, ale i pro jeho obyvatelstvo.
Hospodářská a obchodní politika má
dále za úkol, shromážditi národní
statky v takové míře, aby tvořily
reservu pro doby katastrofální, event. aby tvořily
národní bohatství. Proto hospodářská
a obchodní politika nesmí býti jednostrannou
a musí přihlížeti stejně k zajištění
zemědělství jako průmyslu a obchodu,
neboť tak zajišťuje zároveň i práci
pro dělnické vrstvy. (Výborně!
Potlesk.)
Každé jednostranné působení hospodářské
a obchodní politiky porušuje hospodářskou
rovnováhu a přivádí škody nejen
výrobnímu odvětví, ale i dělnictvu
v něm zaměstnanému, ba i celému národnímu
hospodářství vůbec. A protože
jednotlivá výrobní odvětví
úzce souvisí mezi sebou, porucha nezasahuje jen
odvětví poškozovaná přímo,
nýbrž odvětví všechna. Následky
špatné hospodářské a obchodní
politiky přivoďují napřed krisi v postiženém
odvětví a jako důsledek další
hospodářskou krisi ve státě, která
pravidelně končí krisí politickou.
Dnešní doba přinesla nám jeden z nejvážnějších
argumentů. Celý svět pozoruje generální
stávku v Anglii, která otřásá
základy celého hospodářského
života tohoto hospodářsky nejsilnějšího
státu v Evropě a je velmi poučná i
pro náš stát právě v době,
kdy projednává se tu celní problém
ochrany domácího zemědělství
a v souvislosti s tím rozhoduje se zároveň
o základních liniích naší hospodářské
i obchodní politiky.
Anglie představuje v Evropě přímo
typický stát, který založil celou svoji
hospodářskou politiku na průmyslu, a opíraje
se o své kolonie, obětoval úplně své
zemědělství.
A nyní nad slunce jasněji před tváří
celého světa se dokumentuje ten fakt, že stát
výhradně průmyslový má úplně
ohroženou svou rovnováhu nejen hospodářskou,
ale i sociální, ba i státně-politickou.
Nechceme posuzovati, zda příčina celého
tohoto zápasu, totiž spor o mzdy a pracovní
dobu v hornictví, je tak důležitou, aby vyvolal
se konflikt, otřásající přímo
základy státu, ale tolik je jisto, že není
morálně ani sociálně hospodářsky
rozumné, aby stát doplácel obrovské
obnosy majitelům dolů na udržování
vysokých mezd na účet veškerého
občanstva, jak tomu bylo v Anglii, a což tvoří
vlastně předmět zájmu.
Tolik však doufáme, že tento obrovský
zápas dostačí všem státům
a také vědě národohospodářské
k poučení, že každá jednostrannost
v hospodářském životě, zejména
jednostrannost ve směru industrialisace státu, je
více než riskantní a přímo hazardní
hrou.
V našem státě není ještě
tak pozdě, aby přikročeno bylo ke zjednání
rovnováhy v hospodářském životě,
která byla v posledních letech přímo
nebezpečným a neodpovědným způsobem
povážlivě porušena, a aby nastoupena byla
rozumná a zdravá hospodářská
politika pro stejnoměrnou podporu a ochranu jak průmyslu,
tak zemědělství (Potlesk.), které
svým rozvojem může nejvydatněji přispěti
k posílení hospodářského života
ve státě a přispěti i k rozvoji průmyslu
zajištěním domácího trhu a do
jisté míry paralysováním nepříznivých
zjevů, vyplývajících často
z upřílišněné industrialisace.
Slavná sněmovno! V zájmu drobných
zemědělců, kteří při
veliké akci národohospodářské
- pozemkové reformě - vzali na sebe úkol
převzíti přes 1/2 mil.
ha půdy a kteří na této půdě
dnes jsou usazeni a pracují, je nutno, aby hospodářské
poměry jejich byly upraveny, aby na této půdě,
kterou dříve drželi latifundisté, také
zemědělsky pracující člověk
mohl býti živ. (Potlesk.)
Jménem několika milionů malých a středních
pracujících zemědělců (Výkřiky
komunistických poslanců.) - vás nedbám,
co řvete, poněvadž vy budete řváti
věčně - obracím se ke všem politickým
stranám v této sněmovně s důtklivou
výzvou, aby postavily se za spravedlivé požadavky
lidu zemědělského. V dnešní kritické
době nepomohou nám sliby, ale také nepomohou
nám vaše křiky a nejsou možny také
žádné odklady. Otázka rovnocennosti
a rovnoprávnosti výroby zemědělské
s výrobou průmyslovou na základech naprosté
parity celní musí býti řešena
ihned.
Zemědělský lid věří,
že tato sněmovna splní jeho spravedlivý
nárok a tak umožní zemědělství
splnění velkých úkolů, dopracovati
se k úplné soběstačnosti v zájmu
zabezpečení výživy všech vrstev
obyvatelstva celého státu. (Výborně!
Potlesk poslanců republikánské strany.)
Předseda (zvoní): Dalším
řečníkem je pan posl. Jos. Peter.
Dávám mu slovo.