Než si dovolím pojednati o zákonu a jeho zvláštních
předpisech, které se opakují v tomto úředním
slohu, chci se ještě vrátiti k výdělečným
poměrům. Přečte-li si člověk
takový paragraf třikrát, je právě
tak moudrý jako před tím. Celá ta
stylisace ukazuje, že to není žádná
vážná práce. Musilo by se pamatovati
na ony oblasti, které se potom mohou udržeti jen tím,
poskytne-li se jim možnost výdělku podomním
obchodem i nadále. Především máme
tu Rudohoří. Podle jednoho paragrafu tohoto návrhu
nemůže manželka nebo manžel vykonávati
živnost, má-li podle §u 3, odst. 2 návrhu
jeden člen rodiny a také příbuzný
až do druhého stupně živnostenský
list. Nuže, mám na mysli oněch mnoho případů,
zvláště v území Císařského
lesa, které na tom není lépe než krajiny
v Rudohoří, odedávna prohlášené
za nouzové území. Poukazuji na Schönfeld,
městečko se 2000 obyvatelů, v němž
jest 70 oprávněných podomních obchodníků;
tam však podomní obchod úplně přestane,
bude-li přijat zákon v nynějším
svém znění, to jest, že provozuj e-li
manžel nebo bratr nebo syn nějakou živnost, není
již matka nebo otec oprávněn dostati podomní
knížku. Podali jsme tedy pozměňovací
návrh, který není na újmu živnostem,
nýbrž naopak směřuje ještě
k jejich ochraně a který jest stylisován
tak, aby druhá podomní knížka nebyla
vydávána. Hospodářský význam
má podomní obchod také pro ony živnostníky,
kteří zhotovují výrobky právě
pro zemědělce. Poukazuji na zboží provaznické,
kartáče, síťařské zboží,
které se pak nebude již směti na venkov dovážeti.
V těchto vysoko položených krajinách
v Rudohoří, v Císařském lese,
v tepelských horách, kde osady leží
ve výši 700 až 800 m, kde se vedle žita
a ovsa pěstují jen ještě brambory, stává
se často, že tyto polní plodiny nemohou býti
pod sněhem ani již sklizeny. Tam jest vyloučeno,
aby člověk žil z výtěžku
půdy, takováto práce nemůže se
vypláceti. Jestliže se tam musí provozovati
domácí výroba, má to jen ten účel,
aby si tito horalé opatřili pro své velmi
skromné nároky nějakou částku.
Jestliže tito lidé ve svých rozptýlených
domcích, osaměle ležících samotách
vyrábějí paličkované krajky
a výšivky, galanterní zboží, musí
míti také možnost, aby toto zboží
v příhodné roční době
opět venku prodali. V zákoně jsou sice z
části stanoveny úlevy, avšak vždy
to závisí na přednostovi okresní politické
správy, dostane-li se podomní knížka
či nikoliv. Bohužel, dnes jest v republice X
republik; v jednom okrese se zákon vykládá
tak, v jiném opět mírněji a opět
jinde sedí šovinista, který přísněji
jezdí po paragrafech a všecko německé
by tam nejraději zničil. Kdo jest podle tohoto zákona
spolehlivý? Takový člověk snad 28.
října někde v hostinci včas nekýchl
a již je zde příležitost, že četník
hlásí: Ten člověk je nespolehlivý.
Okresní hejtman nepotřebuje se vůbec vysloviti,
proč je nespolehlivý. Právě, poněvadž
nejsou spolehliví. A takový člověk
podomní knížku nedostane. Takové věci
viděli jsme právě letos 28. října.
Povětrnost byla na podzim velmi nepříznivá,
zemědělci nemohli opatřiti hospodářství
a mnoho otav leželo venku na lukách a nebylo je možno
svézti. A rolník nedbal, je-li právě
28. říjen, což má a musí dnes
pro něho býti zvláště význačný
den. Vykonával prostě své práce v
dobré víře, že nepáše žádného
hříchu proti státu, jestliže toho dne
pracuje. Přes to byli oni lidé předvoláni
a velmi příkladně potrestáni. Také
v naší krajině na Chebsku přinesl 28.
říjen mnoho trestů lidem, jimž důvěra
usedlíků v obci hodila na krk úřad
obecního starosty. Poněvadž tito lidé
dostali rozkaz, aby vyvěsili prapory na veřejných
budovách, řekli správci školy: Škola
je veřejná budova, vyvěste tam 28. října
včas prapor, abyste snad nebyl potrestán. Jemu samotnému
vsak ani nenapadlo, že jeho prastarý statek stal se
najednou veřejnou budovou, tím, že se on stal
obecním starostou, ačkoliv úřaduje
ve škole. A přes to dostal tento člověk
vysvětlení, v němž se pravilo: "Podívejte
se, váš dům dostal najednou docela jinou cenu.
Dívejte se na něj jinýma očima, neboť
je to veřejná budova, na ní musíte
vyvěsiti tak a tak dlouhý, tak a tak široký
a tak vysoko prapor, jinak, neučiníte-li to, budete
zavřen." Tito lidé nedostali výstrahu,
nýbrž ihned byli potrestáni 200 až 300
Kč. To ovšem není najisto výchovným
prostředkem k loyalitě, neboť jestliže
někoho podle starého osvědčeného
způsobu položíte na. lavici a vysázíte
mu lískovkou pětadvacet, nemůžete žádati,
aby se obrátil a řekl: "Ruku líbám,
milostivý pane, jste příliš laskav"
Tak nevychováte k loyalitě nikoho. A jestliže
s naší důvěrou již v takovýchto
maličkostech takto nakládáte, pak nemůžete
přece žádati, abychom hned ráno, jak
vstaneme, nebo večer, když jdeme spat, překypovali
samou důvěrou a loyalitou. Tak se stane podomní
obchod v rukou úřadů svévolným
nástrojem proti těm, kteří si troufají
pronésti přímo a čestně své
rozhořčení a svou nevoli nad poměry
; jestliže potom takový člověk zažádá
o oprávnění k živnosti, pak nebudou
se mu jen dělati potíže, nýbrž
zabrání se mu také, aby mu byla taková
listina vydána. (Předsednictví převzal
místopředseda Slavíček.)
Jsme proti omezení podomního obchodu, zvláště
podomního obchodu, jejž neprovozují domácí
obyvatelé. Jsou to především všude
trpění židé a tu, bůhví
odkud přicházejí lidé, příslušející
do republiky, z těch tmavých, hlubokých lesů,
kteří přinášejí všechen
možný brak a šmejd, hřeší
na lehkověrnost venkovského obyvatelstva a snaží
se tam odbýti zboží z konkursu nebo jinaké
výrobky, které mají od velkoobchodníků,
kdežto našim lidem se dělají s jejich
výrobky potíže.
Z horských krajin došel nás dotaz, pro která
území mají platiti výjimečná
ustanovení, která území se zamýšlejí
pojmouti do těchto seznamů. Já sám
nechci se vysloviti o zákonu, o němž jsem řekl,
že byl z velké části opsán z
císařského patentu z roku 1852 a také
ze staršího patentu o podomním obchodě
z roku 1811, neboť nestojí to za to, ztráceti
slovo o takovém zákoně. Avšak jednu
věc musím zde říci: jelikož nás
k tomu povolala důvěra obyvatelstva, musíme
pronésti výstrahy a upřímně
vysloviti názory, které vlastně byly by ve
vašem zájmu. Vy jste se nás netázali,
právě naopak, zákon se předkládá
hotový. Nám to může býti vhod.
Čím dříve a čím rychleji
dostane se celá věc do konkursu, tím dříve
přijdou pro nás dny, které jistě nebudou
horší než dnes.
Abych dokázal, jak tento zákon byl zpracován
lehkomyslně a bez vážnosti, chci uvésti
jen několik věcí. 34 paragrafů tohoto
zákona jest spojeno v sedmi různých hlavách.
A tu jest nápadné, že právě čtvrtá
hlava o trestních ustanoveních má vlastně
nejvíce paragrafů. (Posl. dr Hanreich [německy]:
Vždyť se vládne pendrekem!) Ano, jestliže
pan ministr doporučuje takovéto prostředky,
pak se nelze diviti, když ho poddaní napodobují.
Ovšem nemůže to platiti také pro druhou
stranu. Rozhodně si však nedáme vzíti
právo, bude-li toho třeba, dopomoci si k právu
sami. Ubohý podomní obchodník, jestliže
se jen poněkud odchýlí od zákonem
vytyčené cesty, bude potrestán trestem až
do 1000 Kč. (Posl. dr Hanreich [německy]: Právě
aby se neodchyloval s cesty, ať jde po silnici!) Často
však se přece, pane kolego, člověk dostane
lehčeji kupředu, jde-li postranními cestami.
Má-li sehnati pokutu 1000 Kč, musí snad prodati
své malé hospodářství, svůj
domeček nahoře v horách. Do toho ovšem
úřadům nic není. U nás jedné
vdově, když jí byl dodán příkaz
k zaplacení dlužných daní, a když
v úzkosti -a starostech běžela k úřadu
a prohlásila, že by musila jíti žebrotou,
kdyby měla zaplatiti dlužné daně, dostalo
se jí klidně za odpověď, ať jen
jde žebrat, místo prodávat. Tato ustanovení,
která jsou shrnuta v 6 trestních paragrafech jsou
tak krutá a lze jich použíti při každé
příležitosti, že jich naprosto nemůžeme
přijmouti. Jaká jest situace podomních obchodníků,
toho nejlepším důkazem jest, že se o tuto
živnost ucházejí jen rodiny, které byly
donuceny nouzí, aby se postaraly o vedlejší
zaměstnání. Neboť náklad na vydání
a potíže při obstarání podomní
knížky jsou velmi značné. Nejprve kolky,
pak opatření lékařského vysvědčení,
pak vysvědčení zachovalosti a ostatní
doklady. Již to způsobí žadateli dosti
veliké útraty. A když už pak má
všechno pohromadě, jde teprve dotaz na četnictvo.
A jestliže pak někdo, kdo neumí ani deset slov
německy, řekne, aby toho člověka odmítli,
jest také odmítnut a všechna vydání
byla marná.
Podali jsme sice několik pozměňovacích
a doplňovacích návrhů. Jejich osud
známe již předem, avšak nechceme nésti
odpovědnost, že jsme rovněž vinni touto
lehkomyslností při zdělávání
zákonů. Slyšíme-li venku u lidí
od některé exponované úřední
osoby: Vy jste přece zákonodárci, proč
neděláte lepší zákony ? člověk
nemůže jim odpověděti nic jiného
než to, že přece musejí znát poměry
v Praze. Jedna část poslanců obstarává
celé zákonodárství a my máme
jen to smutné potěšení přihlížeti,
jak zákony dělány býti nemají.
Podali jsme různé pozměňovací
návrhy, směřující k ochraně
živnosti. Přáli bychom si zde ještě
jedno ustanovení a to stran očkování.
Ať si každý myslí o očkování,
co chce. Jestliže však jsou připuštěni
k podomnímu obchodu jen lidé, kteří
byli s úspěchem očkováni aspoň
pro dobu 5 let, jest to nesmysl. Kdybych se na příklad
chtěl ucházeti o podomní knížku,
mohl bych býti k smrti uočkován, než
by se dostavil výsledek. Neboť jsou lidé, jimž
se neštovice neujmou.
Část těchto zákonných předpisů
praví, že podomní knížku lze dostati
v 21 letech, pak také v 35 letech a 30 letech. Starý
rakouskouherský zákon ustanovil hranici 30 let.
Zde bylo dnes docela správně řečeno,
že svěří-li se lidem v 21 letech do
ruky bříza, pak lze jim také svěřiti
podomní knížku, zvláště
pro ty krajiny, jež máme na mysli. Podali jsme také
pozměňovací návrh, podle něhož
má podomní knížka platiti nikoliv na
jeden rok, nýbrž na tři léta, aby nebylo
třeba každého roku této sekatury a těchto
výdajů. Není žádného živnostenského
povolení tak úzce ohraničeného a jež
lze dostati s tak velikými potížemi, jako chce-li
člověk dostati podomní knížku.
Také vidování jest zbytečně
ztíženo ; chce-li někdo obchodovati v pohraničním
území, musí se odebrati do města,
kde jest finanční úřad a jestliže
náhodou nikoho nezastihne, může se státi,
že docela bez užitku promešká den. Stálo
by jistě za to, jak se to dnes také částečně
stalo, pustiti se jednou podrobněji do jednotlivých
předpisů zákona a jeho výkladu. Víme
však, že to, co zde dnes přednášíme,
má jen ten účel, aby bylo zapsáno
v těsnopiseckých zprávách. Mluvíme
zde k hluchým uším. Nechceme vám také
udělovati rad, udělejte si to, jak chcete. Avšak
zcela rozhodně odmítáme takovéto zdělávání
zákonů. (Souhlas a potlesk na levici.)
Místopředseda Slaviček (zvoní):
Dále má slovo pan kol. Böllmann.
Posl. Böllmann (německy): Slavná
sněmovno! Cítím se povolaným, abych
promluvil také několik slov k tomuto právě
projednávanému zákonu. Vláda cítí
potřebu, upraviti podomní obchod. Úprava
směřuje k ztížení podomního
obchodu. Na jedné straně vidíme, že
vláda snaží se v chudých, nehostinných
krajích připoutati lid k půdě tím,
že jim utvoří domácí průmysl.
Na druhé straně vláda ztěžuje
možnost odbytu výrobků tohoto domácího
průmyslu. Velké a rozsáhlé oblasti
nemohou žíti z toho, co se vytěží
z chudého políčka. Lidé, kteří
tuto půdu obdělávají, jsou nuceni
hledati si ještě jiný výdělek.
V některých rodinách provádí
se domácí práce, úkolem jiných
členů rodiny neb obyvatelů vesnice jest odbýti
tyto výrobky. Bylo tomu tak po desítiletí
a jest tomu bohužel ještě dnes tak, a to prostě
proto, že tyto výrobky nelze jinak prodati. Nejen
Rudohoří, ale i část Šumavy a
Orlických hor jsou odkázány na to, aby podomním
obchodem získaly peníze k zajištění
živobytí. V Rudohoří zavedli jsme v
západní a střední části
průmysl krajkářský a průmysl
vyšívačský a pletařský.
Používáme-li výrazu "průmysl",
jest to více méně nesprávný
výraz, neboť vztahuje se většinou jen
na domáckou práci, kterou obyvatelstvo zde konává.
Již od nejmladších let musí se dítě
dáti do služeb domácí výroby,
aby zajistilo rodině živobytí.
Stát zřídil sice k lepšímu umožnění
živobytí v některých oblastech Rudohoří
krajkářské školy. Tyto krajkářské
školy měly obyvatelstvu umožniti novými
vzory a jinými pracovními způsoby vyrobiti
výrobky lehčeji odbytné. Tyto krajkářské
školy neměly by však účelu a neprospěly
by obyvatelstvu, kdyby zde nebyl podomní obchodník,
který by obstaral odbyt těchto výrobků.
Vždyť zboží, které se zde vyrábí,
není vždy takové, aby mohlo býti odbyto
do ochotně kupující ciziny. Jest to zboží,
které má svůj odbyt doma a musí jej
najíti i dnes. Ale rozbitím rakousko-uherského
mocnářství, rozbilo se též odbytiště
těchto výrobků a pouze v části
tohoto bývalého státu, v Československé
republice, lze podomním obchodníkům odbýti
tyto výrobky krajkářského, vyšivačského
a pletařského průmyslu. Vidíte, jak
těžce jest tím postiženo chudé
obyvatelstvo, a nyní ještě ztížena
možnost odbytu. Ale stalo se ještě více,
válkou byl průmysl paličkovaných krajek
odvlečen z rudohorských krajů, a to do Číny
a tam v Číně vyrábějí
se krajky ve velkém množství za cenu, která
znemožňuje našim domácím obyvatelům,
kteří se zabývají paličkováním
krajek, konkurovati s Číňanem. Dříve
tak ceněné odbytiště Spojených
států bylo z velké části ztraceno.
Směrodatné kruhy československé vlády
byly si vědomy závazku opatřiti náhradu.
Chtěly tuto náhradu opatřiti tím,
že chtěly přiměti krajkářky,
aby vzaly do práce cennější kusy, avšak
tyto cennější kusy vyžadují mnohem
delší výuční doby, aby byl vytvořen
kus, který jest bezvadným zbožím. Tyto
kusy, které jsou již uměleckými výrobky,
lze ovšem v cizině odbýti. Ale ne každá
krajkářka a ne každá paličkováním
krajek se zabývající osoba jest schopna vytvořiti
takový umělecký výrobek. Patří
k tomu též jistá peněžní
záloha, která umožní krajkářům,
kteří takový kus zhotovují, žíti
5 až 6 měsíců, třeba i celý
rok. Vždyť takový kus vyžaduje vždy
také dlouhou dobu a krajkářka dostane mzdu
až při prodeji nebo až odvede dílo podomnímu
obchodníku neb obchodníku s krajkami. Tyto výrobky,
zvláště v průmyslu krajkářském,
podléhají však také velice změnám
mody. Tato měnlivost v možnosti odbytu doléhá
tak hrozně na toto obyvatelstvo, že se musí
chopiti každé možnosti, aby v tak obtížných
časech, jaké nyní prožíváme,
odbylo svůj výrobek. Chtěl bych nyní
na to poukázati, že nutno při vylíčených
poměrech v každé době podporovati odbyt,
a této podpoře odporuje zvláště
odstavec 2 §u 3, který zní: "Taktéž
nemohou nabýti povolení k podomnímu obchodu
osoby, které samy neb jejichž manžel nebo jejichž
příbuzný v pokolení přímém
vůbec a až do druhého stupně v pokolení
pobočném provozují již živnost
se stálým stanovištěm neb živnost
trhoveckou".
Chtěl bych se otázati, jak se to může
určiti, když venku na vesnici příbuzenstvo
možno zjistiti od domu k domu. Jest všude příbuzenstvo
a nyní toto obmezení. Ale tento způsob stylisace
tohoto odstavce 2 se mně zvláště nedotýká,
nýbrž to, co se může do tohoto odstavce
vložiti a co se ponechává správním
úřadům. Nestojíť v tomto odstavci
2, pro který obvod tento zákaz platí, zda
platí pouze pro bydliště dotčené
osoby, která žádá podomní knížku
neb zda platí pro okres, kraj, župu, zemi aneb pro
celé československé státní
území. Vidíte, jaké množství
prostředků zůstavuje se úřadům,
aby šikanovaly takového muže neb ženu, kteří
se ucházejí o podomní knížku,
aby jim to znemožnily. Proč nebyl tento odstavec stylisován
tak, aby se znemožnilo správním úřadům
provésti změnu smyslu podle jejich libovůle?
Proto žádáme, aby se aspoň částečně
zabránilo případnému úřednímu
omezení vydávati podomní knížky
osobám, které jsou spřízněny
s nějakým živnostníkem podle §
2 odstavce 3, aby tento odstavec, a to jest to nejmírnější,
co můžeme žádati, alespoň neplatil
pro podomní obchodníky podle § 17. Neboť
tam jsou uvedeny oblasti, které byly označeny za
chudé kraje. V § 4 v odstavci 1 se praví: Povolení
k podomnímu obchodu uděluje úřad politický
prvé stolice na jeden rok. V pozměňovacím
návrhu žádáme udělení
na 3 roky. Tento náš požadavek odůvodňujeme
tím, že nelze tak chudým lidem, kteří
jsou nuceni žádati o podomní knížku,
zbytečně ukládati výlohy, výlohy
na penězích, výlohy na čase a námaze
a na zbytečném prodlévání v
předsíních různých úřadů.
Ale můžeme to též požadovati vzhledem
k tomu, že vláda vždy klade důraz na reformu
správy v tom směru, aby pracovala laciněji,
úsporněji a rychleji. Tím odůvodňujeme
vydávání na 3 léta, aby nebyl úřad
obtěžován příliš často
za sebou žádostmi o vydání podomní
knížky. § 5 stanoví, že povolení
k podomnímu obchodu může se vztahovati na obvod
příslušného zemského župního
svazu, na Podkarpatské Rusi na celé území
Podkarpatské Rusi. Když bylo možno zde říci,
na kterou oblasť se povolení vztahuje, proč
nevědělo se to při stylisaci §u 3 odstavce
2? Uvésti tento § 3 v soulad s § 5 bylo by proto
přirozeným důsledkem, aby se úřadům
úřadování usnadnilo a dosáhlo,
aby mohly drahocenný svůj čas věnovati
jiným správním úkolům.
Chtěl bych nyní, nechtěje opakovati vše,
co moji kolegové uvedli, prositi o to, aby se slavná
sněmovna neuzavřela umírněným
požadavkům, které jsme přednesli a které
směřují jen k tomu, dáti lidem možnost
výdělku v oblastech, kde na tuto možnost výdělku
jsou odkázáni. Jsou to kraje, které odjakživa
byly nouzovými kraji a zůstanou jimi také
v Československé republice. V kraji Přísečnice,
Blatné, Šmídeberku, Hory Sv. Šebestiána
nemohou lidé život svůj obhájiti svým
kouskem půdy a země. Jsou odkázáni
na podomní obchod a jako se již staré Rakousko-Uhersko
muselo těchto lidí ujmouti, jste také vy
povinni, ujmouti se života a blaha lidí, kteří
s bezmeznou láskou lpí na své hroudě.
Vyžádali jste si v Paříži a St.-
Germain tyto kraje pro sebe a máte nyní odpovědnost,
starati se o obživu tamějších lidí.
Žádáme pro tyto lidi rovnoprávnost s
oněmi státními občany, kteří
musí žíti a bydleti v chudých krajích,
jež jsou kraji českými nebo slovenskými.
Přejeme těmto lidem všechny výhody,
které jsou jim poskytovány tím neb oním
úřadem. Protože však nechceme, aby byli
v tomto státě občané jedné
nebo druhé jakosti a jedné nebo druhé třídy,
žádáme pro své německé
oblasti stejnou výhodu ve všech oborech.
Tu musíme vznésti stížnost, že
se ministerstvo železnic této rovnoprávnosti
uzavírá. Žádali jsme loňského
roku v ministerstvu železnic, aby byla lidem, kteří
provozují podomní obchod s krajkami, vyšívkami
a zbožím pleteným dána stejná
výhoda, jaká jest poskytována podomním
obchodníkům s plátnem z krajiny náchodské
nebo také podomním obchodníkům ze
Slovenska. Je-li uznáváno nutným poskytovati
lidem z těchto krajin, kteří jsou jistě
chudí, slevy na jízdném, musí je obdržeti
i naši lidé. Proto chtěl bych zde při
této příležitosti pana ministra železnic
poprositi, aby výnosem ministerstva železnic čís.
54068/III/3 z roku 1925 poskytnutá sleva pro trhovce a
jisté podomní obchodníky byla poskytnuta
i těm osobám, které obdrží podomní
knížky podle § 16 a § 17 tohoto tisku. Tuto
výhodu jest poskytnouti již pro rok 1926.
Rovnoprávnost pro všechny, zejména pro chudé
a utiskované, kteří svou výživu
musí dobývati za nejtěžších
podmínek! Této výhody se dožadujeme
dnes tím více, že nám pan finanční
ministr prohlásil, že jest nucen navrhnouti zvýšení
jízdních cen o 22%. Kdyby k tomuto zvýšení
skutečně došlo, nebylo by mnohému podomnímu
obchodníku možno, aby při svém skrovném
výdělku ještě sehnal zvýšený
poplatek za jízdu, a kdyby jej sehnal, musil by jej strhnouti
z výdělku, který musí dáti
domáckému dělníku za výrobu.
Nelze připustiti, aby v tomto státě byly
poskytovány průmyslu na všech stranách
velké výhody, aby mu byly umožňovány
velké stavby a tak dále, (Souhlas na levici)
a aby těmto lidem, kteří přec
peněz nemají, kteří nejsou s to, aby
provozovali něco jiného než podomní
obchod, bylo znemožněno odbýti to málo,
co s těžkou námahou a vynaložením
mnoha času vyrábějí. Úkol státní
záleží v tom, aby byl sociální
a humánní ke všem občanům státu,
kteří musí v tomto státu žíti,
a s tohoto místa žádáme pro chudé
obyvatele státu žijící v nejnuznějších
poměrech nejen blahovůli, nýbrž také
podporu a umožnění života vůbec.
(Souhlas a potlesk na levici.)
Místopředseda Slavíček (zvoní):
Dále má slovo pan posl. Hrušovský.
Posl. Hrušovský: Veľactená snemovňa!
Prihlásil som sa k slovu v debate o vládnom návrhu
zákona o podomnom obchode ako rodák toho kraja na
Slovensku, pre ktorý je špeciálne tento zákon
dôležitý, kraja podjavorinského. Obyvateľstvo
tohoto kraja je dosť početné, lebo v obciach,
ktoré sem spadaj ú a živia sa podomným
obchodom, v Starej Turej, Hrušovom, Lubine, Horných
Bzinciach, Dolných Bzinciach, Vadovciach a Kostolnom, nachodí
sa 17340 duší podľa posledného sčítania,
ktorí sa väčšinou podomným obchodom
zaoberaj ú. Tento kraj je hornatý, má nepriaznivé
klimatické i horopisné pomery, ornej pôdy
je málo, a tak je nútený k podomnému
obchodu.
Boly po prevrate hneď tendencie, aby boly zrevidované
všetky zákonné ustanovenia o podomnom obchode
a pokiaľ možno podomný obchod tak obmedzený,
že by to znamenalo vlastne znemožnenie podomného
obchodu. Tým by však u nás bol zabitý
domáci priemysel, ktorý je široko rozvetvený,
a práve domáci priemysel na Slovensku je umožnený
výlučne podomným obchodom. Nemôže
byť cieľom zákonodarstva našeho, aby sme
tak dôležité odvetvie výroby, ako je
priemysel ľudový na Slovensku, zabili. Preto §
17 tejto osnovy umožňuje, aby v týchto kraj
och, v ktorých je podomný obchod tradičný
a v súvise s ľudovým priemyslom, zostal nedotknutý.
Podotýkam, že práve tie najbiednejšie
kraje boly tie, ktoré dodávaly najväčší
kontingent vojakov našich zahraničných legií.
Sú to tie kraje, ktoré sú nacionálne
najuvedomelejšie. Dnes, keď už odpadly tie územia,
v ktorých pred tým obchodovali, k iným štátom,
menovite k Pešti a Viedni, sú tieto kraje odkázané
jedine na územie Československej republiky, tedy
na terén o mnoho menší než predtým.
Už cisársky patent z r. 1852, č. 252 r. z.,
počítal s touto nevyhnuteľnosťou podporovať
podjavorinský kraj usnadnením jeho podomného
obchodu.
Tu boly prednesené so strany nemeckej opozície námietky
proti tomuto zákonu a bolo poukazované, že
snáď práve nemecké kraje, tedy kraje
menšinami obydlené, budú vydané na pospas
správnym šikanám. Naopak, ja sa domnievam,
že tento zákon má práve voči
Nemcom veľké výhody, poneváč
sa tu hovorí o pohraničných pásmach,
tedy o území nemeckom eventuelne maďarskom,
ktoré majú byť ušetrené konkurencie
podomným obchodom. Práve kraje, ktoré na
príklad na Slovensku sú nie chudobné, ale
sú bohaté, zúčastnia sa tých
výhod zákona, že v týchto pohraničných
okresoch sú vylúčení podomní
obchodníci, nakoľko nespadajú pod kategoriu
označenú v § 17. Tedy námietky nemeckej
opozície proti tomuto zákonu neobstoj a, naopak
práve z dôvodov štátnej bezpečnosti
bolo provodzovanie podomného obchodu obmedzené a
upravené tak, že v pohraničných okresoch
podomný obchod sa obmedzuje o mnoho silnejšie než
inde; tedy tým je chránený podomný
obchod práve v nemeckých krajoch.
Ja sa domnievam, že ministerstvo obchodu, poťažne
vláda, nakoľko vydá podľa §u 17 soznam
krajov, v ktorých domáci priemysel a podomný
obchod je tradičný, pojme v prvom rade kraje podjavorinské,
kraje, v ktorých podomný obchod už po stáročia
je domáci.
Odporúčam slávnej snemovni, aby vládny
návrh zákona o podomnom obchode prijala nezmenene.
(Potlesk.)