Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1925 – 1929

Místopředseda Stivín (zvoní): Slovo má dále p. posl. Muna.

Posl. Muna: Předloha zákona, kterou projednáváme, je nejpochybnějším prostředkem k ochraně našich živnostníků. Naopak je to předloha svou povahou reakční, protisociální a řekl bych přímo policejní. Předloha vidí skoro v každém podomním obchodníkovi zločince, a proto taková policejní ustanovení. Předloha tato, kterou je nutno považovati za jeden z ústupků, které ostatní strany koaliční činí straně politických živnostníků, sotva pomůže těmto. Naopak ti, kdož by chtěli chrániti zájmy živnostníků, měli by se postaviti ne proti sociálně nejslabším, proti proletářům, kterými jsou podomní obchodníci, nýbrž měli by se postaviti společně s dělníky proti kapitalistům. Ostří této předlohy jest však namířeno ne proti kapitalistům, nýbrž proti sociálně nejslabším.

Přijetím této předlohy živnostníkům pomoženo nebude, naopak kapitalistický systém a rozvoj kapitalismu bude i nadále ubíjeti tisíce a tisíce živnostníků. Ale přijetím této předlohy bude zabita řada, ba veliké tisíce chudáků, kteří se živili těžkou, ale poctivou prací. Přijetím této předlohy bude jim znemožněno najíti existenci, a tak bude jen armáda nezaměstnaných a chudáků rozmnožena. Možná, že budou naplněny i kriminály. Předloha nejenom že zabíjí celé tisíce těchto chudáků, ale zabíjí taktéž řadu odborů domáckého průmyslu, jako jest hračkářství, krajkářství, korálkářství a řada jiných průmyslů domáckých. Jest řada obcí, a jsou to celé obvody, jichž obyvatelstvo vyrábí výrobky průmyslu domáckého a pak je podomním obchodem prodává. Jsou to obce na Šumavě, jako na př. Stachy a celé okolí, na Moravě je to Valašsko, v Čechách Železnobrodsko, celé Rudohoří, pak Slovensko a Podkarpatská Rus. Předloha znemožní domáckou výrobu v těchto krajích, buď zabije tento domácký průmysl vůbec, nebo zde bude proletarisovati tyto výrobce tím. že bude napomáhati a napomáhá meziobchodu. Výrobce nesmí prodávati svoje výrobky podomním obchodem, nýbrž předlohou tohoto zákona je nucen, aby je prodával obchodníku a aby se dal vykořisťovati od obchodníka. Tak na jedné straně budeme míti vykořisťované podomní obchodníky a na druhé straně poškozeného konsumenta, poněvadž mezi konsumenta a výrobce postaví se obchodník. Těmto lidem chcete předlohou pomoci!

Předloha, jak již jsem řekl, omezuje silně podomní obchod. Ten se dovoluje vlastně jen válečným poškozencům, kteří požívají důchodu. Ale my máme tisíce válečných poškozenců a hlavně vdov, kteří z různých důvodů důchodu nepožívají: pozdní přihlášky, zamítnutí z různých důvodů, atd. Tito chudáci mohli by nalézti svoji existenci při podomním obchodu. Předloha tato jim to úplně znemožňuje. My však máme nejen válečné poškozence, nýbrž i invalidy práce, máme zmrzačené dělníky, kteří v závodě utrpěli úraz a nedostávají buď žádnou nebo malou rentu, která naprosto nedostačuje k uhájení i té nejbídnější existence. A na ty předloha úplně zapomíná, tito jsou touto předlohou úplně vyloučeni z podomního obchodu.

Má se pomoci živnostníkům a největším nepřítelem živnostníků nejsou kapitalisté, nýbrž bába rybičkářka, která chodí po hospodách a nalézá tak obživu. Domníváte se, že konkurence této báby znemožní existenci obchodníků s lahůdkářským zbožím anebo restauratérů? Naopak. Nebo bába květinářka? Ta jest nebezpečná a proto musí býti těmto lidem, těmto chudákům jejich poctivá existence znemožněna! Chcete zakázati chudé ženě z venkova, když chce v městě prodati kousek másla nebo konev mléka, a odůvodňujete to tím, že má býti čeleno falšování potravin. Víme, že právě velkomlékárny a mlékárny v městech, pokud se prováděla nedostatečná kontrola, byly ve velkém počtu falšovateli mléka a másla. Víme, že lidé v městech, když chtějí dostati kousek poctivého másla neb nefalšované mléko, kupují právě od chudé ženy z venkova. A této chudé ženě chcete vy přijetím tohoto zákona znemožniti existenci. (Potlesk komunistických poslanců.)

Předloha zákona zapovídá obchod s obnošeným šatstvem a prádlem z důvodů hygienických. Pro podomního obchodníka platí důvody hygienické, ale pro vetešníka, který má v městě obchod s obnošeným šatstvem, již důvody hygienické neplatí.

Ostří této předlohy jest namířeno proti sociálně nejslabším a na jejich účet má býti chráněna existence živnostníků. Agentům různých kapitalistických firem, které daleko více poškozují živnostníky, se nebrání, naopak těm se ponechává úplná volnost k provozování obchodu.

Celá tato osnova jest sociálně reakční, jest přímo policejní, poněvadž - jak jsem již řekl - v každém podomním obchodníku spatřuje se zločinec. Proto my budeme hlasovati proti této předloze.

Chápeme, že strany měšťácké, strany sociálně reakční mohou hlasovati pro tuto předlohu. Jestliže pro tuto předlohu budou hlasovati i strany vládních socialistů, je to jen dokladem, jak daleko jsou vzdáleni od bídy chudého lidu, jak daleko jsou proniknuty duchem měšťáckým. (Souhlas a potlesk komunistických poslanců.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Slovo dále má pan posl. Netolický.

Posl. Netolický: Slavná sněmovno! Zákon o podomním obchodě, který projednáváme, je nejen unifikací dosavad roztříštěně platných ustanovení pro země historické a pro Slovensko a Podkarpatskou Rus, nýbrž i zákonem, který na moderní základ staví u nás podomní obchod. Dosavadní ustanovení o podomním obchodě byla vydána patentem z r. 1852. Jak jevila se nutnost od té doby až do nynějších dnů patent tento upraviti a podomní obchod na správnější základ postaviti, dokazuje nejlépe okolnost, že od té doby již šestkráte v bývalé říšské radě vídeňské byly podány návrhy, které podomní obchod měly položiti na nový zákonný podklad. Stalo se tak r. 1894, 1897, 1900, 1901, 1907 a 1911. Podomní obchod bylo by možno zařaditi do živnostenského řádu, kdyby nebyla zde zvláštní nutná ustanovení, která jej přece jen daleko odlišují od obchodů a živností, které živnostenskému řádu de facto podléhají.

Nynější osnova zákona, dříve ještě než byla vydána, byla předmětem dalekosáhlého jednání a slyšení všech zájmových odborových organisací a korporací, a jest tedy výsledkem vzájemné dohody. I podomní obchodníci, kteří mají svoji odborovou organisaci, byvše slyšeni, nečiní vážných námitek proti ustanovením celé této předlohy, až na některé paragrafy, o kterých se ještě zmíním. Této úpravy bylo nutně zapotřebí, aby se vyhovělo moderní době a denním našim potřebám. Na předlohu tuto nutno se dívati s několika hledisek. Ani ne s hlediska, myslím, usedlého obchodu, ani ne s hlediska samotných zájemníků, ale nutno vzíti na potaz zájmy a potřeby našich konsumentů. Všechny tyto tři složky našeho hospodářského života musí býti brány v potaz, má-li zákon o podomním obchodě vyhovovati všem těmto třem složkám a upraviti podomní obchod tak, aby žádná z těchto složek nebyla poškozena a nijakým způsobem těžce postižena.

Nutno zdůrazniti, že zákon o podomním obchodě, který projednáváme, jest ochranou usedlého obchodu. Jiné byly poměry při vydání patentu z r. 1852 a jiné od té doby za 74 roky v nynější době. Usedlý obchod sám, který byl kolikráte - ne podomním obchodem, ale jednotlivci, podomními obchodníky - poškozen, volal neustále po tom, aby podomní obchod byl upraven novým zákonem.

Zákon tento není, jak zde bylo předřečníkem kol. Munou řečeno, nějakou výsadou nebo ústupkem straně živnostenské, poněvadž na zákoně tomto pracovalo se v minulé době snad celá dvě léta, než byl vypracován v nynější formě, jak je předložen k ústavnímu schválení. Byl hotov ještě před posledními volbami, kdy živnostenská strana nebyla v koalici, a to je nejlepším důkazem, že tvrzení, že by byl ústupkem straně živnostenské, neodpovídá pravdě. Zákon sám upraven je, jak jsem řekl, s těch tří hledisek pro kraje, ve kterých podomní obchod bude obmezen oproti dosavadním ustanovením, a pro kraje, které podle ustanovení §u 17 budou míti určité výhody a výsady oproti dosavadním ustanovením. S toho hlediska sociální momenty a potřeby chudých krajů jsou v zákoně tomto jistě zdůrazněny a je na ně v plné míře pamatováno.

Pro kraje, jichž seznam bude vydán vládním nařízením, neplatí ustanovení omezovací, ani ne ustanovení §u 12, které vylučuje všechny podomní obchodníky z měst, která budou čítati více než 10000 obyvatelů a kde jiným obcím dává právo, aby po slyšení obchodních komor a dotčených společenstev a se schválením okresních politických úřadů podomní obchod ze svého obvodu vyloučily. Tato ustanovení, která i pro podomní obchodníky jiných krajů budou míti platnost, nevztahují se na kraje, kde dotčení jednotlivci jsou odkázáni na podomní obchod a na kraje, kde domácký průmysl jest domovem. Z toho důvodu není správné tvrzení, že by to byla předloha reakční nebo že by byla namířena nějak proti chudým vrstvám naší republiky, naopak, vezmeme-li zřetel ještě k tomu, že pro válečné poškozence platí tytéž výsady jako pro obyvatele chudých krajů, vidíme, že osnova po té stránce sociálním potřebám našich nejchudších vrstev a dotčených krajů vychází plně vstříc.

Byly zde činěny námitky proti tomu, že podomním obchodníkům ukládá se povinnost, dříve než je jim dáno povolení, že musí zaplatiti daň výdělkovou a daň z obratu. To pokládáme za samozřejmé z toho důvodu, že podomní obchodník se zřetelem na jeho pohyblivost a nestálé bydliště přece jen neskýtal by jistotu a nebyl by takovým předmětem k vymáhání daní a poplatků, jako je tomu u obchodníka usedlého. Bylo vysloveno přání, aby povolení k podomnímu obchodu dáváno bylo na tři roky, na místo ustanovení zákona, kde povolení k podomnímu obchodu dává se pouze na jeden rok. Pokládám za správnější ustanovení předlohy zákonné, a to proto, že jde také o kontrolu jednotlivých oprávnění, která, když by měla rozsah tří let, nebylo by možno omeziti při příští žádosti o prodloužení oprávnění k podomnímu obchodu.

Kde však musíme se pozastaviti, je ustanovení §u 6. § 6 zdá se mi z předlohy o podomním obchodu nejtěžším a proti němu snad v prvé řadě a snad jedině činěny jsou námitky se strany zájemníků - podomních obchodníků. V prvé řadě poukazuje se k tomu - a to je nejdůležitější námitka - že je to obtěžování podomních obchodníků, musí-li k vidování své povolovací knížky ubírati se na okresní politickou správu toho kterého okresu. V tom nutno viděti opravdu určité zatížení.

Bylo by si přáti, aby toto kruté ustanovení bylo prováděcím nařízením uděláno schůdnějším a přístupnějším. Jsouť u nás politické okresy, jejichž rozsah tvoří několik hodin cesty. Tedy když s jednoho konce má jíti do místa okresní správy politické a ta okresní správa politická podle ustanovení zákona má právo určiti lhůtu minimálně na 5 dnů, která je mu povolena k obchodování v obvodu celého okresu, tu ovšem ustanovení toto pro podomní obchodníky označil jsem jako příliš kruté.

Pokud se týče §u 9, tam ustanovení odst. 5, lit. c), "vstupovati do cizích domů nebo selských dvorců za soumraku", také poněkud poškozuje podomní obchod, neboť najmě zemědělci, zvláště v létě a i jinak, nejsou snad ani přístupni a i dělníci atd., kteří jsou v práci; tedy ustanovení, že je taková domácnost v hodinách večerních nepřístupná, bude jistě omezovati podomní obchod. Ovšem když dotyčný bude vyzván přednostou domácnosti, nemůže býti proti němu činěno žádných námitek.

V §u 15 jest ustanovení, pokud se týče pohraničních míst, že musí býti ono povolení a obchodování omezeno jen na politický okres bydliště. Tedy snad i zde by bylo možno vyjíti podomním obchodníkům vstříc ustanovením, že jeho povolení by se rozšiřovalo v celém pohraničním obvodu.

Námitky proti tomu, že dříve mohly vidovati podobné knížky obce, kdežto dnes právo toto je přiznáno zákonem pouze politickým správám, nutno na druhé straně omluviti tím, že je potřebí, aby zde byla určitá kontrola také v zájmu podomního obchodu samého, neboť obce nemohou přece viděti, kolik obchodníků snad jednoho oboru v celém politickém okresu se nachází, a tím ovšem také vzrůstá konkurence a nemožnost dotčeného obchodníka, aby nějaký obchod udělal. Zde toto ustanovení §u 6 musí býti podle mého mínění vykládáno a upraveno správou státní tak, aby bylo přijatelné a aby nepoškozovalo podomní obchod a podomní obchodníky samé.

Při debatě, která byla rozvinuta, bylo také dotčeno kočovných živností. Ovšem ty nespadají pod rámec podomního obchodu, poněvadž jsou upraveny zákonem zvláštním. Mimo to z kruhů výrobců živnostenských byla přednášena také přání, aby některé živnostenské výrobky byly vyňaty z oprávnění podomního obchodu. Podle mého mínění nelze na takové žádosti bráti zřetel, poněvadž vyloučením jednotlivých výrobků živnostenských přirozeně i ostatní odvětví živnostenské výroby podobné požadavky by předložila a tím by podomní obchod byl znemožněn.

V debatě byla některá ustanovení zákona označena jako šikanování podomního obchodu. To bylo upřílišněné, poněvadž přece jen zájem obchodu usedlého i zájem konsumenstva leží v tom, aby podomní obchod byl regulován a upraven a pod dozor postaven. Víme, že většina podomních obchodníků jsou obchodníci reelní, poctiví, ale přece jen nelze se ubrániti tomu, že se mohou vyskytnouti jednotlivci, anebo i více lidí, kteří by zneužívali tohoto oprávnění. A tu je třeba míti možnost, aby takový nepoctivý podomní obchodník mohl býti nějakým způsobem omezen. Tedy právě ustanovení zákona dávají tu možnost, aby takovým některým nepoctivým podomním obchodníkům bylo to znemožněno. A to nelze jen nazvati šikanou všeobecně, nýbrž nutným ustanovením v zájmu reelního obchodu i konsumentstva. Pokud zde bylo vytýkáno, že předloha zabíjí tisíce chudých existencí a že je nebezpečím pro domácký průmysl, v tom směru je nutno poukázati jen na výjimky §u 15 a 16, které jasně zní, že krajům, které jsou odkázány na domácký průmysl a prodej podomní, dostává se i jejich domáckému průmyslu i tisícům existencí tam usazeným dostatečné ochrany a svobody, snad větší, nežli byla poskytnuta dosavadním platným ustanovením patentu z r. 1852.

Pro nás jako socialisty není předloha tato žádným reakčním ustanovením nebo ohrožením existence, naopak vítáme ji jako dílo, které má na zřeteli upraviti obchod, chrániti konsumentstvo před eventuelními nástrahami a nepoctivostí některých podomních obchodníků. Z těchto důvodů, jako socialisté vítáme tuto předlohu a budeme pro ni hlasovati. (Potlesk.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Slovo má dále pan posl. Fischer.

Posl. Fischer (německy): Slavná sněmovno! Na tomto vládním návrhu zákona o úpravě podomního obchodu opět se ukazuje, jak se povrchně a přímo lehkomyslně projednávají a.stylisují zákony, jak jsme tomu ovšem zvyklí již u mnoha jiných zákonů. Již při projednávání ve schůzi výboru jsme pozorovali, že tento zákon byl posuzován jen theoreticky a na skutečné potřeby všedního života se nepamatovalo. Hned na počátku bylo tam již při projednávání poukázáno na to, že tento zákon vůbec nebude měněn a tedy řečeno, že zákon má býti prostě spolknut tak, jak nám byl předložen k poradě ve schůzi výboru. Důkazem toho také bylo, že když se již určitou dobu mluvilo a jednalo o části paragrafů, navrhl jeden český kolega, aby všechny ostatní paragrafy, které obsahují zvláště podstatná a pronikavá ustanovení o podomním obchodu, byly přijaty en bloc od §§ 25 až 34 najednou, což se také stalo. Pro nás znamená úprava podomního obchodu v mnoha územích rozřešení existenčních otázek. Jestliže tedy bez vášně a zcela nestranně zaujmeme stanovisko k zákonu o podomním obchodě, neděje se to nikterak, abychom se snad dostali do rozporu se stanoviskem živnostenské strany. Naopak, i my jsme toho mínění, že podomní obchod má býti podstatně omezen, poněvadž právě venku, na venkově ukazují se velmi mocně výstřelky podomního obchodu často na škodu venkovského obyvatelstva. Na druhé straně jest však naše stanovisko přece jen různé, poněvadž ve v elké části našich území a zvláště v horských krajinách, tak Rudohoří, Císařském lese, tepelském a doupovském území máme poměry, které, má-li se obyvatelstvo a tyto krajiny silně obydlené na dále udržeti, vyžaduj í, aby se v zákoně o podomním obchodě zvláště přihlíželo k výdělečné činnosti těchto vrstev, zvláště když již ve starém Rakousku bylo zákonnými předpisy postaráno o zajištění výdělečných poměrů v těchto krajinách. Avšak nebyl to jen, jak již dnes o tom byla učiněna zmínka, císařský patent ze dne 4. září 1852, který dalekosáhlými předpisy přinesl jistotu do podomního obchodu, byl to již starý patent o podomním obchodu ze dne 5. května 1811, jehož se opět císařský patent z velké části dovolává. Jest to zvláštní, že i v tomto vládním návrhu, který nám byl dnes předložen, vidíme, že velká část byla opsána ze zákona z roku 1852, jak pokud jde o vynětí českého Rudohoří v § 17, tak také v mnoha jiných směrech. Než starý zákon byl v jednom směru tolerantní: Pokud jde o stáří, měl podstatně nižší hranice, poněvadž se řeklo, že začínati v 35 letech jako podomní obchodník jest v některých rodinách již příliš pozdě, že i vydáním podomní knížky ženě nebo manželce dosáhne se toho, že i ona přispívá podomní živností k výživě rodiny a tím ulehčí osud svých milých. To jest velmi důležité i pro nynější vládní návrh a pro nás, že se vracíme opět k oněm předpisům, které stran krajin, jež vyžadují nezbytné výjimky, mají býti ještě dalekosáhlejší, jak to navrhujeme v našich pozměňovacích návrzích a k nimž musíte přihlížeti.

Při projednávání - má-li to vůbec nějakou cenu, že se k těmto návrhům zaujímá stanovisko - vychází na jevo, že zákon o podomním obchodu má dvojí tvář, podle různých zájmů, které u mnohých ustanovení mluví pro nebo často také proti. Při svém objektivním posuzování máme především na mysli, že se musí činiti rozdíl mezi domácími a cizími podomními obchodníky. Podomní obchod sám o sobě značně poklesl. Dnes vidíme na venkově podomní obchodníky mnohem řidčeji než dříve. Tím více podomních obchodníků... (Posl. dr Hanreich [německy]: Ale politických podomních obchodníků přibývá!) To je také výnosnější. Za to však vidíme tím více polských židů ze Slovenska se všemi možnými výrobky - odkud pocházejí ostatní, nevím - kdežto podomním obchodníkům, kteří pocházejí z německých krajin, činí se při vydávání obchodní knížky nesmírné potíže.

Již několikráte bylo dnes na to poukázáno, že při spolehlivosti osob přednosta okresní politické správy - venku nemáme již téměř žádného německého přednosty - vždy zahajuje zcela zvláštní šetření, zda snad nelze něco nalézti, aby se žadateli o podomní knížku nemusela již povoliti. Znám několik velmi zajímavých případů, na příklad kde 36letá žena, aby mohla uživiti svou četnou rodinu, což muž sám nemohl dokázati, ucházela se o podomní knížku. Přišlo se na to, že jako 15leté děvče dopustila se přečinu, a to ještě svedena k tomu několika jinými, tak zvané krádeže ve společnosti a dostala za to několik dní vězení. A to bylo překážkou, aby tato žena po tak dlouhé době nedostala podomní knížku. Když se již poukazuje na sociální stránku podomního obchodu, chtěl bych se zmíniti, že se přihodila tato věc: Manželka byla několik dní v týdnu z domu s těžkým břemenem a přinesla něco na výživu rodiny. To mělo za následek, že její muž jednoho dne dostal výměr, že se mu zastavuje invalidní důchod, poněvadž jeho žena vydělá tolik a tolik a poněvadž prý existence jeho rodiny není ohrožena. Takovéto případy, když jsem je vyšetřil a poukázal na jejich nezákonnost, byly také napraveny.