Dále nelze zapomínati, že právě
demokratický ústroj republiky s jedné strany
příliš zaostřuje stranický antagonismus,
jenž často nešetří velice citelných
zájmů protivníků, s druhé strany
poskytuje mnoho možnosti pro krajní demokratickou
agitaci, a pro to náš podkarpatoruský národ,
který neměl dosud možnosti vésti svobodný
politický boj, není dostatečně připraven
a vyškolen.
A že demagogie dosahuje u nás snadno úspěchů,
to má svou příčinu opět v těžkých
hospodářských poměrech.
Jest známo, že čím větší
jest hospodářské území, tím
snáze se dosahuje hospodářské rovnováhy,
tím snáze se vyrovnávají rozdíly
cen zboží a práce, tím rychleji se ustálí
hodnota peněz.
Podkarpatská Rus, vražená jako klín
do sousedství tří států, hospodářsky
méně rozvinutá, pocítila a cítí
ještě i dnes veškeré zlé následky
poválečných dob a velké změny
mezinárodních poměrů; ztratila své
odbytiště za Karpaty a za Tisou, a při tom
ztratila i přirozená území pro výdělek.
Na př. náš Verchovinec ve žních
v zatisských maďarských župách
si vydělal chléb na zimu, neboť na Verchovině
nerodí se ani pšenice ani žito. Majetník
vinic a sadů prodával hrozny, víno a ovoce
do Haliče. Lidé po tisících šli
do Haliče, do Bukoviny a do Sedmihradska na výdělek
v lesích a v dolech a nyní všechno to přestalo.
Před válkou ročně více než
5000 Rusínů stěhovalo se do Ameriky a nyní,
zvláště od roku 1924, po volbách, skorem
úplně vystěhovalectví přestalo.
Neboť jaký jest doma nedostatek práce, o tom
zřejmé svědectví vydává
to, že na př. ze Sasfalova denně 50 až
100 lidí chodí pěšky do kamenných
lomů u Sevljuše, ležícího asi 10
km daleko a tam si vydělává denně
5 až 6 Kč.
Avšak nepravím to proto, abychom pouze usnadněním
vystěhovalectví pomáhali Rusínům
k možnosti výdělku.
My můžeme i doma na samé Podkarpatské
Rusi vytvořiti lepší výdělečné
podmínky, než jaké může na,jíti
vystěhovalec v daleké cizině, avšak
vyžaduje to lepší hospodářské
politiky jak úřadů a úředníků,
tak také soukromého českého kapitálu.,
Nesmí se zapomínati, že Podkarpatská
Rus ze všech zemí republiky je nejméně
zalidněnou částí. V Čechách
připadá na 1 km2 128 lidí,
na Moravě 119, ve Slezsku 152, na Slovensku 62 a na Podkarpatské
Rusi pouze 48 lidí.
Avšak když přihlížíme k tomu,
že z velikého území Podkarpatské
Rusi třetina jest majetkem státním, a druhá
třetina majetkem velkostatkářským,
vidíme jasně, že ve skutečnosti Podkarpatská
Rus je hustě zalidněna, a protože se zde ještě
ani nezačalo s industrialisací, jest zde tak strašná
nezaměstnanost.
Hospodářská cena Podkarpatské Rusi
dosud ještě není objevena, zvláště
proto, že má nerozvinutou komunikační
síť a že nejsou známé její
výhodné přírodní síly.
Maďarská správa teprve v posledních
desítiletích začala se intensivně
zabývati naším krajem.
Po převratu Podkarpatská Rus, připojivši
se k Československé republice, stala se důležitým
hospodářským činitelem pro celou republiku
jako most k slovanskému východu a k Rumunsku. Tato
okolnost vzbudila v nás naději krásnějšího
rozvoje našich hospodářských sil.
A skutečně o naše lesy, naše nerosty,
naše víno, naše ovoce a jiné přírodní
poklady začala se zajímati daleká cizina,
kapitalisté z Holandska, Švýcarska a Anglie
byli ochotni investovati miliony do našeho chudého
kraje.
Avšak hospodářský stav nejen že
se nezlepšil, nýbrž ještě se zhoršil.
Zvláště celní a tarifní politika
nepřipustila k nám cizího kapitálu
a stát sám nečinil takové investice,
které by zajistily obyvatelstvu zlepšení výdělečných
poměrů. Lesy se kácejí, avšak
pro nedostatek továren nezpracovává se dřevo
u nás, nýbrž vyváží se do
ciziny.
Splavnění vodních toků, otevření
nových cest, to jsou úkoly budoucnosti.
Také naše domácí hospodářská
zařízení nemohou se těšiti podpoře
vlády, a družstva stále ještě čekají
na dávno slíbený zákon.
Mnoho škody utrpěl náš lid i výměnou
peněz.
Chci zde ukázati ještě jen na to, že náš
národ je zemědělský, neboť více
než 70% se zabývá zemědělstvím
a chovem dobytka, a proto mnoho naděje skládáme
v pozemkovou reformu. Jak tomu jest na Podkarpatské Rusi
po této stránce, ukazují tyto číslice
z celého území Podkarpatské Rusi,
která zahrnuje 2,214376 katastrálních jiter.
Jen erár má z toho třetinu a druhá
třetina patří velkostatkářům,
takže jen 850000 zbývá obyvatelstvu, t. j.,
že na jednu osobu nepřipadá ani jedno katastrální
jitro.
Na jednom příkladě ukáži, že
proto velice pokročilo rozdrobení majetku. Beru
jednu prostřední obec. V užhorodské
župě v obci Nevickém žije 800 lidí,
domů jest tam 150, počet pozemků 160 osmin,
z těchto 160 osmin, což se rovná 640 katastrálním
jitrům, připadlo 40 katastrálních
jiter na průplav a železnici. Půda jest rozdělena
tak, že jest 15 zemědělců, kteří
mají méně než jedno katastrální
jitro, 8 hospodářů, kteří mají
po 1 katastrálním jitru, 13, kteří
mají po 2 kat. jitrech, 5 hospodářů,
kteří mají po 3 kat. jitrech, 42 hospodářů,
kteří mají po 4 kat. jitrech a pouze 3 hospodáři
mají po 12 kat. jitrech a více nemá ani jeden
hospodář.
Blízkost velkých erárních a panských
majetků jest pro ruské obce ještě proto
velice nebezpečná, že musí brániti
svá pole proti divoké zvěři z panských
lesů, která ničí plody půdy
zdělávané sedláky. Tuto zvěř
již v roce 1896, kdy blahé paměti Egan začal
svou tak zvanou ruskou akci, organisací družstev,
jistý spisovatel nazval panovníky Verchoviny, neboť
honební zákony nedovolovaly sedlákům
stříleti ji, a pánové, kteří
pachtovali honební práva, pouze pro zábavu
chodili na hony, avšak nechránili úrody zemědělců.
Když si náš sedlák zasází
trochu bramborů, musí si již zříditi
i hlídací boudu, neboť musí hlídati
pole proti divokým zvířatům. A když
dobytek sedláka vykročí z mezí zákona,
na erární půdu, jest již připravena
žaloba i trest.
Dříve aspoň ten užitek měli sedláci
z blízkých státních lesů, že
mohli tam sbírati houby, jahody a pod. Ale nyní
i to ztratili.
Totéž jest i s rybářstvím.
Jsou i jiné okolnosti, které působí
nespokojenost lidu a jichž vláda ještě
po 7 letech nemohla uvésti do pořádku. Zde
ukazuji na tyto nedostatky a prosím, aby se vláda
zabývala také ochranou majetku našich občanů
v cizině, zvláště v Rumunsku, kde rumunská
vláda zabrala našim sedlákům půdu
po 260 lei za katastrální jitro.
Nebezpečný vzrůst nezaměstnanosti
jest způsoben i tím, že, ačkoliv zákon
zaručuje přednostní právo synům
našeho lidu, pokud jde o místa v úřadech,
zvláště v posledních dobách velice
zřídka jsou Rusíni přijímáni
do služby. Na př. v četnické službě
není skorem žádný Rusín a také
velice nepatrný jest počet našich synů
ve službě poštovní. A nejchladněji
zacházela s námi v posledních dobách
železniční správa, která nejen
že nepřijímá Rusíny, nýbrž
propouští i přijaté a nepřijímá
ty, kteří se vrátili z vojenské služby.
Nemáme ani jednoho Rusína mezi okresními
lékaři a mezi úředníky nemocenské
pokladny.
A hlavní příčinou tohoto zanedbávání
našich synů je příkré stranictví
a to, že šéfové úřadů
jsou exponenty stran.
Dále mohu ukázati na nedostatky po stránce
státní příslušnosti. Naši
Rusíni žili kdysi nejen na tom území,
kde jest dnes Podkarpatská Rus, nýbrž bývalá
Marchia Ruthenorum sahala za Tisu až k Debrecínu,
a mnoho Rusínů narodilo se na územích,
jež jsou nyní připojena k Maďarsku. A
tito lidé mají nyní mnoho starosti, když
jde o udělení státního občanství.
Také mohu poukázati na to, že se v oboru osvětovém
udělalo velice mnoho, avšak jsou ještě
velké nedostatky, zvláště pokud jde
o církevní školy, jejichž počet
klesl ze 346 na 90, a to následkem stranické politiky.
Nebudu zde mluviti o chybách církevní politiky,
která také způsobila mnoho nespokojenosti,
jíž využívají demagogové
proti republice.
Poznamenám jen tolik, že stále ještě
37 zabraných řecko-katolických kostelů
nebylo vráceno zákonitým majetníkům,
způsobené škody nebyly nahrazeny a stále
ještě působí revoluční
komitéty řecko-východní církve
bez zákonité organisace církevních
obcí.
Někteří úředníci velice
trpělivě se chovají k těmto revolučním
úkazům.
Proto v zájmu obnovení pořádku máme
a můžeme kritisovati úředníky,
jak to prohlásil pan ministr, avšak úředník
není státem, úředníka lze kritisovati,
avšak tuto kritiku nelze obraceti proti samé republice,
proti pravdě, konkrétní pravdě, kterou
jsem objektivně přiznal.
Podkarpatoruskému národu bylo způsobeno mnoho
křivdy i v oboru státoprávních poměrů,
zvláště pokud jde o slovensko-ruské
hranice, a také zákonem o svátcích,
jenž úplně zapomněl na to, že my
užíváme nikoliv Gregoriánského,
nýbrž Juliánského kalendáře.
To vše se mohlo státi hlavně proto, poněvadž
zájmy Podkarpatské Rusi nemají zástupce
v samé vládě. Jmenování ministra
pro Podkarpatskou Rus mělo by býti podle mého
názoru prvním krokem k řešení
politických a sociálních otázek Podkarpatské
Rusi.
Z této příčiny nebyl vhodně
podán také návrh zákona o porotních
soudech na Podkarpatské Rusi.
Předložený návrh zákona chce
omeziti poroty na Podkarpatské Rusi ještě na
jeden rok. Nejsem vůbec nadšen porotami, avšak
jsou-li poroty v celé republice, pak stejně musejí
býti i na Podkarpatské Rusi. První redakce
tohoto návrhu zákona zaujala i mne proti němu,
poněvadž dva roky - to by byla dosti dlouhá
lhůta k odstranění všech nedostatků,
pro které tyto soudy nemohly existovati. Ale zvláště
mne zaujalo proti tomuto návrhu zákona to, že
jsem nemohl přiznati, že by náš národ
nebyl schopen účastniti se těchto soudů.
(Výkřiky posl. Mondoka.)
Slyšeli jsme od pana ministra, že tento zákon
byl prodloužen jen z technických důvodů,
poněvadž ani v Hustě ani v Užhorodě
nebyla sedrie - teď se tam mají stavěti a budou
hotovy do konce tohoto roku - a dále že seznamy porotců
nebyly připraveny. Pokud jde o projev, že náš
národ není způsobilý k tomu. povím
jen to, že je-li způsobilý v košické
župě, kde žije tentýž Rusín,
jako na celé Podkarpatské Rusi, pak jest způsobilý
i na jiném místě.
Slyšeli jsme od pana ministra, že jest zajištěno,
že od 1. ledna následujícího roku začnou
i u nás působiti poroty, a to nás může
uspokojiti, a proto budu hlasovati pro tento návrh zákona.
(Výborně! Potlesk.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Debata je skončena.
K věcné poznámce se přihlásil
pan posl. dr Gáti. Uděluji mu slovo. (Hlasy:
Není přítomen!)
Jelikož pan řečník k věcné
poznámce přihlášený není
přítomen, ztrácí nárok na tuto
poznámku a budeme pokračovati v dalším
jednání.
Došel pozměňovací návrh. Žádám
o jeho přečtení.
Sněm. tajemník dr Říha (čte):
Pozměňovací návrh posl. dr Štefana,
Vološina, inž. Nečase, dr Gagatky, dr Hajna,
Vávry a druhů:
§ 1 mějž toto znění:
"Účinnost zákona č. 50/1922 Sb.
z. a n. prodlužuje se do 31. prosince 1926."
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Pozměňovací návrh je opatřen
dostatečným počtem podpisů a je předmětem
jednání.
Žádám pana zpravodaje, aby se ujal slova k
doslovu.
Zpravodaj posl. dr Králík: Vážená
sněmovno! Mimořádné poměry
vyžadují mimořádných opatření.
Chtěl jsem se po debatě, která se tu rozvinula,
zabývati vývody jednotlivých pánů
řečníků, ale předešel
mne pan ministr dr Viškovský, který
se obíral veškerými jejich vývody, takže
já, kdybych mluvil, musil bych opakovati to, co on řekl.
Já s jeho míněním úplně
souhlasím a navrhuji slavné sněmovně
přijetí osnovy zákona podle zprávy
výborové se změnou obsaženou v pozměňovacím
návrhu posl. dr Štefana, Vološina,
inž. Nečase, dr Gagatky, dr Hajna,
Vávry a druhů, že účinnost
zákona číslo 50 Sb. z. a n. z r. 1922 má
míti platnost do 31. prosince 1926 a nikoliv do 31. prosince
1927. (Souhlas.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Míním dáti hlasovati takto:
Osnova zákona má 2 paragrafy, nadpis a úvodní
formuli.
Poněvadž k §u 1 byl mi podán přečtený
návrh pp. posl. dr Štefana, Vološina,
inž. Nečase, dr Gagatko, dr Hajna,
Vávry a druhů, dal bych hlasovati:
o §u 1 nejprve ve znění pozměňovacího
návrhu; kdyby nebyl přijat, podle zprávy
výborové.
o §u 2 nadpisu a úvodní formuli zákona
podle zprávy výborové.
Jsou proti tomuto způsobu hlasování námitky?
(Nebyly.) Není jich.
Přistoupíme tedy ke hlasování.
Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)
Sněmovna jest způsobilá se usnášeti.
Kdo souhlasí s §em 1 osnovy ve znění
pozměňovacího návrhu pp. posl. dr
Štefana, Vološina, inž. Nečase,
dr Gagatko, dr Hajna, Vávry a druhů,
k němuž se připojil také pan zpravodaj,
nechť zvedne ruku. (Děje se.),
To je většina. Přijato.
Odpadá tudíž hlasování o tomto
paragrafu podle zprávy výborové.
Kdo souhlasí nyní s § 2 osnovy, s nadpisem
a s úvodní formulí zákona podle zprávy
výborové, nechť zvedne ruku. (Děje
se.)
To je většina. Přijato.
Tím poslanecká sněmovna přijala
tuto osnovu zákona ve čtení prvém.
Druhé čtení navrhnu na pořad schůze
příští.
Tím vyřízen jest 1. odstavec pořadu.
Přistoupíme k projednávání
dalšího odstavce pořadu, jímž jest:
2. Druhé čtení osnovy zákona, jimž
se mění některá ustanoveni o přímých
daních a stanoví se mimořádné
přirážky státní ku přímým
daním na rok 1926 (tisk 13).
Zpravodajem výboru rozpočtového jest p. posl.
dr Hnídek.
Zpravodaj posl. dr Hnídek: Není žádné
korektury.
Místopředseda inž. Dostálek:
Pozměňovacích návrhů není.
Kdo tedy ve druhém čtení souhlasí
s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna
přijala ve čtení prvém, nechť
pozvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Tím poslanecká sněmovna
přijala tuto osnovu zákona také ve
čtení druhém.
Tím vyřízen jest 2. odstavec pořadu.
Přistoupíme k dalšímu odstavci, jímž
jest:
3. Zpráva výboru zahraničního a
výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu
a živnosti o vládním návrhu (tisk 19),
kterým se předkládá Národnímu
shromáždění úmluva mezi Československem
a Polskem o usnadnění pohraničního
styku, sjednaná v Praze dne 30. května 1925 (tisk
124).
Zpravodajem výboru zahraničního jest p. posl.
Prokeš, zpravodajem výboru pro záležitosti
průmyslu, obchodu a živností p. posl. Chalupník.
Uděluji slovo prvému zpravodaji p. posl. Prokešovi.
Zpravodaj posl. Prokeš: Slavná sněmovno!
Aby umožněny byly styky mezi obyvatelstvem ležícím
v pohraničních obcích Těšínska
jak na straně Československé, tak i na straně
Polské, které v denním životě
objevují se nezbytnými a. aby toto obyvatelstvo
v pohraničním pásmu snáze mohlo hranice
přestupovati, když toho žádá jeho
materielní zájem pro nerušené provozování
živnosti, pro výkon hospodářských
prací na hospodářstvích hranicí
přeťatých a rozdělených, při
provozování prakse lékařů,
zvěrolékařů, porodních asistentek,
dále aby umožněn byl přestup žáků
k návštěvě škol na druhé
straně hranice, jakož aby i duchovní mohli
bez překážek obstarávati duchovní
správu za hranicemi anebo aby i hasičským
sborům byla dána možnost v případu
požáru poskytnouti záchranné práce
blízkým sousedům na druhé straně
hranic, uzavřena byla 30. května 1925 mezi zástupci
vlády Československé republiky na straně
jedné a zástupci republiky Polské na straně
druhé tato prozatímní smlouva, jejíž
ratifikace má nastati 14 dnů ode dne výměny
ratifikačních listin.
Úmluva tato obsahuje 34 články, pojednávající
o celé této materii.
Nebudu se zabývati podrobně jednotlivými
paragrafy této smlouvy. Chci se jen krátce
o některých zmíniti a stručně
obsah jejich připomenouti.
§ 1 mluví o pohraničním pásmu
okresů po obou stranách hranice, kterážto
šíře nemá přesahovati 15 km na
každé straně, může však přesahovati
i těchto 15 km. O které obce tohoto pohraničního
pásma běží, má býti nejvhodnějším
způsobem oznámeno.
§ 2 mluví o osobách usedlých v pohraničním
pásmu, jimž mohou býti propustky ať již
jednorázové anebo propustky trvalé nebo dokonce
propustky hospodářské vystaveny.
§ 4 vytyčuje, k čemu opravňuje přepustka
majitele, t. j. k přestupu hranice na ustanovených
přechodných místech pěšky nebo
koňmo, v povozech neb automobilu. Úřad vydávající
propustku je povinen zpraviti o tom úřady druhé
smluvní strany.
Podle článku 5 propustky vydávají
se se strany polské správními úřady
prvé stolice, se strany české správními
úřady I. stolice nebo bezpečnostními
úřady I. stolice.
§ 6 pojednává o jednorázových
propustkách s platností nejvýše
14denní, kdežto § 7 vytyčuje, za jakých
podmínek vydávají se propustky s platností
6timěsícní určitým osobám,
§§ 8 až 13 pojednávají o propustkách
hospodářských, t. j. o oněch, které
se vystavují osobám, majícím pozemky
na druhé straně za hranicemi, anebo jejich zaměstnancům
a jiným lidem v jejich hospodářství
zaměstnaným. § 15 pojednává o
možnostech přejíždění hasičů
a důlní stráže v určitých
potřebách za hranice.
Paragrafy další, 17tým počínaje,
mluví o úlevách, jež mohou býti
poskytovány v malém styku při překročení
hranic. Vypočítávají možnost
přenášení předmětů,
jsou-li zachovávány celní předpisy
aneb běží-li o pícniny pro dobytek sklízené
na polnostech dotyčného majitele za hranicí.
Přiznání zvláštních úlev
osobních nebo věcných v pohraničním
pásmu jest vyhrazeno dohodě příslušných
úřadů obou smluvních stran.
Tedy v tomto případě neběží
o nic jiného, nežli o zjednodušení přecházení
hranic pro obyvatele na jedné i druhé straně
hranic, ať již v Polsku nebo v Československu,
kteří svým denním povoláním
nebo majetkovými poměry jsou nuceni tyto hranice
častěji překročovati.
Doporučuji proto ke schválení tento návrh,
který předkládá zahraniční
výbor slavné sněmovně: "Národní
shromáždění republiky Československé
souhlasí s Úmluvou mezi Československem a
Polskem o usnadnění pohraničního styku,
sjednanou v Praze dne 30. května 1925 a uvedenou v prozatímní
platnost vládní vyhláškou ze dne 14.
listopadu 1925, č. 238 Sb. z. a n." (Souhlas.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Uděluji slovo druhému zpravodaji p. posl. Chalupníkovi.
Zpravodaj posl. Chalupník: Slavná sněmovno!
Nově stanovenými hranicemi mezi republikou Československou
a Polskou vznikla pro obyvatelstvo tohoto rozděleného
území řada obtíží, ježto
byl znemožněn vzájemný styk obyvatelstva
následkem platných předpisů pro přestup
hranic.
Úmluvou sjednanou dne 30. května 1925 mezi Československem
a Polskem má se usnadniti pohraniční styk
obyvatelstva obou států a umožniti hospodářský
život na území, nově stanovenými
hranicemi rozděleném.
Pro přestup hranic na místo pasu budou vydávány
propustky k tomu účelu zvlášť upravené,
aby zabezpečeno bylo obyvatelstvu v pohraničním
pásmu nerušené provozování živnosti,
výkon hospodářských prací na
hospodářstvích hranicí přeťatých
a rozdělených, provozování prakse
lékařů, zvěrolékařů
a porodních asistentek; dále umožňuje
se přestup žákům k návštěvě
škol atd.
Pamatováno jest i na případy požárů
a jiných nehod tím, že se dává
možnost rychlého zásahu záchranným
sborům.
Živnostenský výbor ve schůzi dne 25.
února projednal tuto sjednanou úmluvu a doporučuje
poslanecké sněmovně její schválení.
Při této příležitosti pojednal
též živnostenský výbor o obtížích,
jimž vystaveny jsou osoby, zprostředkující
vzájemný hospodářský život
mezi jednotlivými státy, dnešními předpisy
pasovými, celními prohlídkami, předkládáním
spousty dokumentů, zejména pak požadavkem stvrzenky
berních úřadů o zaplacených
daních. Aby působeno bylo ke zjednodušení
formalit a usnadněn byl přestup hranic obchodním
cestujícím a jiným činitelům
obchodu a průmyslu, usnesl se živnostenský
výbor doporučiti slavné sněmovně
ke schválení resoluci, jejíž obsah otištěn
jest v předložené zprávě výboru
pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností
tisk 124. (Souhlas.)
Místopředseda inž. Dostálek:
K rozpravě o této věci jsou přihlášeni
tito řečníci: pp. posl. Krebs, Peter
a Śliwka.
Nežli udělím slovo prvému z nich, navrhuji,
aby podle usnesení předsednictva lhůta pro
jednoho řečníka stanovena byla na 20 minut.
Námitek není? (Nebylo.)
Námitek není. Lhůta jest tedy stanovena
20 minutami.