Místopředseda Stivín (zvoní):
Slovo dále má p. posl. Koczor.
Posl. Koczor (maďarsky): Vážené
Národné shromaždenie! Zase bol predložený
Národnému shromaždeniu taký návrh,
ktorý je dôstojným výsledkom dnešného
systému charakterizuje ho nado všetky slová.
V Rusínsku je už od rokov zrušená ustanovizeň
poroty vzdor tomu, že vláda a jej tlač vždy
a veľmi chlubila sa s mierovými pomery, ktoré
v republike zavládly; a predsa pokladá vláda
za nutné predložiť zase návrh, ktorým
sa pôsobnosť poröt v Podkarpatskej Rusi na ďalší
jeden rok odkladá. Je to len prirodzený dôsledok
tej politiky pochybnej ceny, ktorú vláda prevádza
a ktorá vo svojich skutkoch sama seba musí dezauvovať.
Voči celému svetu a ľudu chlubí sa v
rúchu demokracie, avšak vskutku u nás sa uplatňuje
ten najprotidemokratickejší systém v celej
Európe
Návrh, o ktorom pojednávame, poskytuje nám
najúprimnejšie znázornenie toho sedemročného
režimu, ktorý vláda za účelom
obídenia ústavnosti uskutočnila na Slovensku
v tomto prípade vlastne v Podkarpatskej Rusi.
Porotný súd - ač sú o ňom rôzné
názory - je i dnes najdôležitejšou kautelou
spravedlnosti a ľudských práv a o jeho oživotvorenie
viedly sa dlhé boje a jeho uskutočnenie bolo pokladané
za víťazstvo demokratického pokroku. A v istej
časti Československej republiky, demokratickou nazývanej,
niet porotného súdu; niet tam poroty, lebo, ako
to vláda bez obalu a akýchkoľvek ceremonií
vyslovila, ľud Podkarpatskej Rusi je k tomu ešte nezralý.
Príčinu tohoto "výpadu úprimnosti"
nie je nesnadno najsť. Treba hľadať dövody
voči veľmociam a Spoločnosti národov
k preukazu" prečo nemá obdržať mierovou
smluvou i ústavnou listinou zaistenú autonomiu krajina,
jejž kultúra a osveta bola pred siedmimi roky keď
sa vraj" dobrovoľne" pripojila k republike - takou
hrdosťou hlásaná a ktorá už pred
tridsať rokmi požívala dobrodenia porotného
súdu v tom, antidemokratickom Maďarsku. Táto
"nezralosť" je práve takým koaličným
podvodom, ako bola "dobrovoľnosť" v mierových
smluvách a nespoliehajte sa na to, že sa tomu ešte
dnes verí. Nemyslite si, že táto hra bude trvať
na veky! Postaráme sa, aby veľmoci a verejná
mienkasvetová dozvedely sa o tom, ako zachovávate
vy mierové smluvy a ako vykladáte demokraciu. (Výkriky
maďarských poslancov.)
Československá justicia postráda neodvislosti
nezbytne nutnej; súd uponižuje sa na prostriedok vládnych
účelov, snižuje sa úroveň súdu
presadzovaním sudcov nižšej kvalifikácie
a chyby tieto sa raz vymstia. Chyby tieto vyskytujú sa
vždy hustejšie. Sudcovský sbor je kvalifikovaný
ešte vždy za štátné úradníctvo;
nemá zabezpečenú nepresaditeľnosť,
nemá zvláštneho sudcovského štatútu,
ktorý mu nezaisťuje ani najnovší úradnícky
návrh. To všetko sú veci, za ktoré by
sa mala demokratická vláda hanbiť, avšak
tu, ako sa zdá, zabudli sa hanbiť. (Súhlas
maďarských poslancov.)
Rovnako tak nemožno srovnať ani so spravedlnosťou
ani s rozumom, a obzvlášte nie s autonomiou zaistenou
Podkarpatskej Rusi, že Podkarpatská Rus nemá
zvlaštnej súdnej tabule, pokiaľ sa týče,
že jej rusínsky senát je v Košiciach,
ktoré ležia na 100 km od hraníc západných
a na 350 km od hraníc východných a že
jej advokátska komora je na niekoľko sto kilometrov
v Turč. Sv. Martine. (Výkriky maďarských
poslancov.)
Rýchlemu, spravedlivému a lacnému prisluhovaniu
spravedlnosti ako aj pravdepodobne zhýčkaniu Maďarstva
malo slúžiť tiež zrušenie sedrie v
Berehove, lebo veď kto by si mohol demokratickú republiku
predstaviť ináč, ako tak, aby jej maďarskí
obyvatelia nemohli vo svojich veciach pojednávať vo
vlastnej svojej materinskej reči a museli k súdu
robiť stokilometrové cesty.
Všetko to nechce vláda brať na vedomie; márne
ju upozorňujú na to odborné kruhy a sväz
advokátov, márne sa ozývajú z veľkej
massy ľudu sťažnosti so dňa na deň.
Vládny režim zapcháva si uši voči
každému oprávnenému prianiu a spravodlivej
sťažnosti. Lásku k nášmu ľudu
a národu nazývajú iredentou, okyptené
a ujarmené sťažnosti nášho ľudu
poburovaním, jeho prosbu o ľudské zachádzanie
potmešilou podkopnou prácou a rozvratnou snahou. Beda
tu úprimnému slovu, čestnej úprimnosti,
vernosti a láske k národu! Vaše zlé
svedomie vidí vo všetkom nebezpečenstvo, skrytú
dýku. Na vysoký trón nastolili ste a ako
nasledovania hodný príklad predkladáte ľudu
zradu, farizejstvo, nevernosť, predajnosť a podliactvo.
Beda tomu, kto sa odváži prehovoriť čo
len slovo proti tomu. (Výkriky maďarských
poslancov.)
Možná, že bude marné každé
naše výstražné slovo. Pokračujte
tedy len ďalej na doterajšej ceste - ak sa vám
to ľúbi - my pôjdeme po našej hrudnatej,
trnitej ceste ďalej, na ktorej - vieme a verime, veď
stáli sme už i voči silnejším a
väčším mociam - očakáva
nás vzkriesenie.
Návrh neprijímam. (Potlesk maďarských
poslancov.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Slovo dále má p. posl. Kurťak.
Posl. Kurťak (malorusky): Vážené
dámy a pánové! Jest tomu 7 let, co se podkarpatoruský
národ dobrovolně připojil na základě
autonomních práv k Československé
republice v plné naději, že se bude svobodně
rozvíjeti po stránce hospodářské,
politické a osvětové. Celý svět
uznal podkarpatoruský národ podle smlouvy saint-germainské
ze dne 1. září 1919; nikoliv Čechové,
nýbrž mírová konference zajišťuje
mu tato práva, o nichž vláda nechce věděti.
Nejen nechce věděti, nýbrž i toto právo
béře ruskému národu, právo,
jež za maďarské vlády bylo v našich
rukou, a jehož za Maďarů podkarpatoruský
národ užíval.
Zákon o porotních soudech z roku 1897 jest jedním
z těch zákonů, kde byla zajištěna
práva podkarpatoruského národa, neboť
podle něho všechny hříšníky
měl souditi zvolený prostý lid.
A nyní co vidíme u naší demokratické
vlády? Dne 8. února 1922 zničila tento zákon,
jejž dali Maďaři našemu národu, béře
nám jej z našich rukou, suspenduje tento zákon
a chce tuto suspensi prodloužiti i v nynějším
zasedání předloženým novým
návrhem zákona.
Protestuji proti tomu v zájmu našeho ruského
lidu. Prostý náš lid již nyní neví,
jaká práva má. Tato práva se mu berou
ve prospěch vlády. Vláda jich užívá
jako prostředku pro svoje účely, jak se to
ukázalo ve věcech ředitelství rachovského
a v četných jiných věcech, pro které
byl příslušný porotní soud, od
něhož měly vyslechnouti svůj rozsudek
jako od zástupců lidu.
Nebudu se dlouho zabývati ve své řeči
porotními soudy. Můj kolega Gáti již
hovořil o tomto našem právu. Budu se zabývati
jiným naším právem, jazykovou otázkou,
jež byla upravena ministerským nařízením
ze dne 3. února 1926 tak, že my, podkarpatští
Rusíni, nemáme práva užívati
svého jazyka jako jazyka úředního,
nýbrž jen jako výpomocného, poněvadž
český jazyk se stal úředním,
oficiálním jazykem. (Výkřiky posl.
Mondoka.)
Na nás pustili úředníky všelikého
druhu a úředníci všemi silami počali
počešťovati ruský národ v úřadech
a ve školách. Rusín na svoji ruskou otázku
nedostane odpověď ruským jazykem, nýbrž
českým. Tak čeští úředníci
chtějí dosáhnouti všelikých zásluh
na Podkarpatské Rusi, a když si náš úředník
dovolí podle autonomního zákona úřadovati
rusky, jest již dávno vyhozen z úřadu
a nešťastník bloudí po své zemi
a očekává lepšího osudu, ne tak
smutného, do jakého ho uvedli naši čeští
bratři.
Nebudu uváděti jména, neboť,vidím,
že to jest marné. Ty interpelace a dotazy, které
my, podkarpatští poslanci jsme podali, nepřinesly,
jak vidíme, žádného úspěchu
podkarpatským Rusínům. Jsme přesvědčeni,
že kdyby podkarpatští úředníci
povznesli svůj hlas na ochranu našeho jazyka, hned
by byli ze všech úřadů propuštěni,
neboť Podkarpatská Rus jest zemí obětovanou
nikoliv ruskému úředníku, není
domovem ruskému lidu, nýbrž českým
úředníkům.
Proti tomuto jazykovému nařízení na
štěstí veškeré strany souhlasně
protestovaly, a podaly interpelaci. Odvolává se
lid, odvolávají se družstva, avšak vláda
nechce jich vyslechnouti a z předloženého návrhu
zákona o porotních soudech jest zřejmo, že
náš lid považují i v nynější
době jen za slepého Rusína.
Jak vidíme, toto počešťování,
jež nyní kvete na Podkarpatské Rusi, potlačuje
náš ruský národ, jenž se vždy
držel svého jazyka, chránil jej pod maďarskou
vládou po tisíc let. A nyní, za těchto
7 let, máme ztratiti více než za oněch
tisíc let, kdy naše děti nosily svou azbuku
ukrytou pod paždím, pod svými kazajkami?
Ve školách děti ani nevědí, jakým
jazykem jsou vyučovány. V Hustě máme
dvě střední školy: občanskou
školu a gymnasium. V občanské škole jest
vyučovacím jazykem tento: především
vyučují česky, vyučují velkorusky,
vyučují naším jazykem, a k tomu přistupuje
ještě jazyk latinský, francouzský, německý
a reálné předměty, ale když dítě
má konati zkoušky, neumí ani jeden předpis
správně napsati. Když o dítě
vykoná zkoušku dospělosti, přijde do
vyšších škol a zde jest úplně
nepřipraveno a proto trpí. Trpí na vysokých
školách pro tento jazykový zmatek, jenž
panuje na Podkarpatské Rusi. (Výkřiky
posl. Mondoka.)
Plán na toto počeštění jest založen
na špatných základech a nepočítá
s psychologií našeho lidu, neví se, že
náš,lid vidí násilí na sobě
málo těch utiskovatelů, kteří
by jej násilím donutili k jinému jazyku.
Ruský lid nechce ani ukrajinštiny, ani velkoruštiny,
jen ke svému jazyku lne (Výkřiky posl.
Mondoka.), neboť ví, že když nebude
uznán jeho jazyk, pak nebude uznán za živý
národ a podle toho Podkarpatská Rus nebude uznána
za autonomní území, nýbrž jen
za kolonii české republiky.
Sláva našemu ruskému národu, že
se držel tak svého ruského jazyka, a hanba
těm násilníkům, kteří
se nestydí také ministerskými nařízeními,
zákony, policisty a četníky podporovati nařízení,
aby náš ruský lid pod tlakem násilí
užíval cizího jazyka!
Podal jsem proti tomu interpelaci, ale vím. že tato
interpelace nebude míti žádný výsledek.
To dokazuje praxe, jak za bývalé sněmovny
tak i za nynější.
V našem parlamentě se neprojednávají
podkarpatoruské věci podle autonomního práva,
podle zákonů, nýbrž tak, jak to klamně
představuje ten stařec, exponent agrární
strany, Rozsypal, jenž sem přišel s komunistickými
žurnalisty a za pěkné peníze ukazuje
světu šťastný a blažený stav
Podkarpatské Rusi v takové míře, že
by tam nebylo třeba si přáti ničeho
více, neboť podkarpatoruský lid jest v tak
dobrém postavení jako rodilý Čech.
(Výkřiky posl. Mondoka.) Vláda, aby
ukázala, jak dobrý jest stav na Podkarpatské
Rusi, pokud jde o ruský lid, ukazuje na toho vyhozeného
četnického kapitána, který deset večerů
žere jako prase, a tím dokazuje, že na Podkarpatské
Rusi jest hmotný blahobyt, dokazuje, že tento blahobyt
schází jen Kurťakovi a oposici.
Ukáži před celou sněmovnou na druhý
příklad, na pana kol. Králíka,
jenž byl chudý na Podkarpatské Rusi a nyní
prodal za 100.000 Kč les, jenž stál 400.000
Kč, a to také dokazuje, v jakém postavení
jest Podkarpatská Rus.
Chci dodati pouze to, že dokud bude česká vláda
utlačovati podkarpatský lid, my všichni budeme
proti tomu bojovati všemi prostředky v tomto parlamentě
i za hranicemi, tak, jako čeští bratří
bojovali za dob rakouské vlády, kdy jim nedovolovali
národně se obroditi. Budeme bojovati proti těm
věznicím a četnickým bodákům,
jež máme od dnešní vlády, budeme
uplatňovati svá práva a tato práva
budeme chrániti na každém místě.
Prohlašuji, že předloženého návrhu
zákona o prodloužení suspense porotních
soudů na Podkarpatské Rusi nepřijímám
a trvám na autonomních ustanoveních, že
na Podkarpatské Rusi nemá vládnouti český
parlament, nýbrž karpatoruský sněm zvolený
lidem, neboť jen tento lid má právo dávati
směrnice, a tyto směrnice prováděti.
(Souhlas na levici.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Slovo si vyžádal pan ministr spravedlnosti dr
Viškovský. Uděluji mu je.
Ministr dr Viškovský: Slavná sněmovno!
Budiž mi dovoleno, abych s hlediska svého resortu
stručnými slovy osvětlil motivy, které
vedly justiční správu k podání
této osnovy. Byl bych velmi nerad, aby justiční
správě byla podkládána nesprávná
vodítka při předložení této
osnovy, jak se stalo také již v debatě, zejména
aby osnova tato byla vykládána snad jako výron
hledisek politických anebo dokonce politické persekuce
na Podkarpatské Rusi, anebo jako výron nepřátelského
stanoviska justiční správy vůči
lidovému soudnictví, které dochází
výrazu v instituci porot. Tomu tak naprosto není
a předem konstatuji, že nejsou tu žádné
politické důvody, které vedly k této
osnově, a že vše jiné rozhodovalo pro
tuto osnovu, jen ne politika. (Výkřik posl. dr
Gátiho.)
Suspense porot bývá velmi ráda vykládána
vzhledem k dřívějším politickým
zkušenostem jako součást výjimečných
politických opatření. V tomto případě
však, jak dovolím si prokázati, tomu tak není.
Vláda a justiční správa má
nejméně v úmyslu sahati na občanské
výsady obyvatelstva vůbec, pokud běží
o lidové soudnictví, a také ne v Podkarpatské
Rusi. Naopak. My chceme touto osnovou a tím, že chceme
získati ještě času pro reaktivování
porot, brániti morálním škodám
a zejména nedůvěře v soudnictví
lidové, které by mohly vzniknouti tehdy, kdybychom
překotně, bez splnění nutných
podmínek pro aktivování porot "uváděli
je již nyní v život. (Hluk. - Výkřiky
na levici.)
Byly to vážné překážky,
které vedly na Podkarpatské Rusi k tomu, aby působnost
porot byla na čas vyloučena. (Výkřiky
posl. Wünsche.) Račte mne nechat domluvit! Já
stojím zde proto, abych vám dal vysvětlení,
a myslím, že mám nárok na to, abych
mohl mluviti. (Výkřiky posl. Wünsche.) Jestliže
se bojíte pravdy, (Hluk. - Výkřiky
na levici.) pak jest vaše postavení slabé.
(Výborně! - Hlučný potlesk
koaličních poslanců.) Tyto vážné
překážky, o kterých... (Výkřiky
a hluk na levici.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Prosím o klid. (Výkřiky posl. Kreibicha.)
Ministr dr Viškovský (pokračuje):
Ještě jste nic neslyšeli, pánové,
a již děláte hluk. (Výkřiky
na levici.)
Místopředseda Stivín (zvoní):.
Prosím o klid. (Posl. Kreibich: Pozemková
reforma je veliký švindl! - Hluk. -
Místopředseda Stivín zvoní.)
Žádám pana posl. Kreibicha, aby nemařil
jednání schůze. (Výkřik
posl. Kreibicha.)
Ministr dr Viškovský (pokračuje):
Pánové, dnes mluvíme o porotách
a o pozemkové reformě si promluvíme podruhé,
a nebudeme se báti vaší kritiky. (Výborně!
- Potlesk koaličních poslanců. -
Hluk. - Výkřiky na levici.) Nepřebíhejte,
pánové, na jiné pole, nikdo se nebojí
odpovědnosti za to, co jsme v pozemkové reformě
na Podkarpatské Rusi dělali. (Souhlas.)
Ony vážné překážky, které
vedly na Podkarpatské Rusi k dočasné suspensi
porot zákonem z 8. února 1922, vládou nebyly
zaviněny a také nemohly ještě dodnes
býti plně odstraněny. (Stálý
hluk.) Byly to předně závady technického
rázu, o kterých již pan referent dr Králík
se zde zmínil. Je to hlavně nedostatek místností
soudních v Užhorodě a Hustu, kdežto v
Berehově jsou místnosti takové již k
disposici. V obou těchto mě stech, Užhorodě
a Hustu, staví se nákladné soudní
budovy, které již v provedení značně
pokročily. (Hluk. - Výkřiky na
levici.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Žádám, aby pan řečník
nebyl vyrušován!
Ministr dr Viškovský (pokračuje):
Pánové, mohu já, jako ministr spravedlnosti,
za to, že stavitelé ještě nedostavěli
letos budovy? Konstatuji jenom, že byla učiněna
všechna opatření, aby tyto budovy v nejkratší
době byly k disposici, a konstatuji dále, že
jsem jménem svého resortu obrátil se i na
pana ministra veřejných prací se žádostí,
aby také jeho resort co možná urychlil provedení
těchto staveb. Doufám, že napřesrok
budeme míti budovy tyto již k disposici. (Výkřik
posl. Krebse.)
Bylo při debatě, zejména ve výboru,
poukazováno k tomu, že by mohlo býti použito
náhradních místností a že by
mohly býti najaty soukromé budovy, zejména
bylo poukazováno k jistému hotelu, který
prý by byl k disposici, a kterého by mohlo býti
použito k odbývání porot. Je to, pánové,
věc vkusu, soudí-li kdo, že by soudy a zejména
poroty, kde se rozhoduje o životě nebo bezživotí,
mohly býti odbývány v hospodách. Já,
pánové, příliš si vážím
spravedlnosti a příliš mám úctu
k jejímu výkonu, než abych svolil k tomu, aby
po hospodách se vykonávaly porotní soudy.
(Výborně! - Potlesk.),
Bylo také poukazováno k tomu, že by bylo možno
přiděliti porotní věci soudu v Berehově,
kde místnosti jsou. Ale, prosím, uvažte, jak
velké nesnáze by byly s tím spojeny, kdyby
svědkové a všechny zúčastněné
osoby, porotci atd. musili obětovati cestu do Berehova
a kdyby kromě toho soud berehovský byl neobyčejně
obtížen všemi případy, které
v obvodu těchto všech sedrií se naskytnou a
porotám přináležejí.
Poukazuji dále ke značné trestní agendě,
která dosud trvá na Podkarpatské Rusi a kterou
nebylo možno pro množství nevyřízených
věcí" které přejaly naše
soudy po převratu, ještě úplně
zmoci. Upozorňuji, že v listopadu r. 1921 měli
jsme tam 1527 nevyřízených trestních
případů a že z toho půl třetího
sta trestních případů nevyřízených
zbývalo ještě z let 1915 až 1918.
Poroty po převratu byly značně přetíženy
a vazby obžalovaných protahovaly se na mnoho a mnoho
měsíců, takže bylo přímo
povinností a diktátem humanity, abychom zde zjednali
nějakou úlevu, a to právě ve prospěch
těch, kteří byli vyšetřováni
a obžalováni. Kromě toho byly zde velké
jazykové obtíže, poněvadž porotci
neměli potřebných jazykových znalostí
a v případě delegace některého
soudu mimo Podkarpatskou Rus vznikaly zase velké finanční
náklady a obtíže s ubytováním
svědků a obžalovaných. Proto právě
byl vydán zákon z r. 1922, který byl prodloužen
pak o další dva roky, a nyní osnova žádá
prodloužení o nové 2 roky.
O které zločiny, dámy a pánové,
nyní jde a které mají dočasně
porotám na Podkarpatské Rusi býti odňaty?
Porotám na Podkarpatské Rusi patří
podle zákona těžké zločiny proti
bezpečnosti těla, vražda, úmyslné
zabití, odložení a opuštění
dítěte, těžké poškození
těla v kvalifikovaných případech,
zločiny proti veřejnému zdravotnictví,
zejména otravování studní, loupež
dítěte, únos, loupež, žhářství,
způsobení povodně a pod. Pánové,
jaké jsou to politické věci, jichž odnětí
porotám se obáváte, když ve skutečnosti
běží zde čistě o sprosté
zločiny proti bezpečnosti života, nebo proti
bezpečnosti a majetku? Zde se o politice naprosto nemůže
jednati. (Výborně!) Politické delikty
se porotám neodnímají. (Hluk.) Buďto
tyto politické delikty nepatří dnes vůbec
podle zákona před porotu, nýbrž patří
na příklad před státní soud
nebo před senát" nebo před poroty patří
a pak se jim také ponechávají. Ovšem
pokud nebudou zatím poroty na Podkarpatské Rusi
uvedeny v činnost, musí tyto věci býti
při,kázány delegovaným porotám
jiným. Jsou to zejména některé zločiny
podle zákona na ochranu republiky při navrhovaném
trestu nad 5 let. (Hluk a výkřik na levici.)
Ty zůstávají porotám. Je to zločin...
(Hluk a výkřiky. - Místopředseda
Stivín zvoní.) vzpoury podle §u 153 až
155 uherského trest. zákona, navrhuje-li se trest
nad 5 let. Jsou to dále některé zločiny
podplácení, zločiny proti zákonu o
třaskavinách, zločiny proti zákonu
o vystěhovalectví "dále zločiny
a přečiny spáchané tiskopisy. Také
tiskové delikty neodnímají se totiž
porotám a také tyto budou dále souzeny delegovanými
porotami, pokud ovšem tiskové věci nenáležejí
jakožto osobní urážky před t. zv.
kmetský soud.
Místo porot soudí, jak zde bylo konstatováno
také panem referentem, 4členný senát.
A tu chci konstatovati k upokojení veřejnosti na
Podkarpatské Rusi, že, zní-li obžalovací
spis na zločin vraždy a možno-li počítati
s výkonem trestu smrti, má se v tomto případě
delegovati vždy některý porotní soud
mimo Podkarpatskou Rus. Není tedy nebezpečí,
že by některý čtyřčlenný
senát vyřkl trest smrti. (Hluk a výkřiky.)
S touto námitkou bylo zde v debatě operováno
a já zejména poukazuji na to, co pan posl. kol.
dr Gáti vytýkal, že se naskýtají
případy (Výkřik posl. dr Gátiho.),
kde věci přijdou před čtyřčlenný
senát anebo před cizí porotu, která
pak odsoudí příslušníka Podkarpatské
Rusi k smrti. Abych, pánové, vám vysvětlil
lichost této námitky, (Hluk a výkřiky.
- Místopředseda Stivín zvoní.)
chci konstatovati, že rozsudek smrti za nynějšího
režimu nebyl vyřknut a tím méně
proveden na,Podkarpatské Rusi mimo jediný případ
podle stanného práva před více lety.
Normálními soudy se tak nestalo. Tedy zde se operuje
s ně čím, co vůbec neexistuje.
Pan referent poukázal již také - a nepotřebuji
se o tom podrobněji šířiti - na obtíže,
které se vyskytují při sestavování
lavice porotců (Hluk a výkřiky. -
Místopředseda Stivín zvoní.) v
zemi tak polyglotní, v zemi s tolika náboženskými
rozdíly, rozdíly rasovými a tak značnou
kulturní rozdílností vrstev, jako je tomu
na Podkarpatské Rusi. Oproti tomu je nutno klásti
váhu na to, aby lavice porotců byla sestavována
z homogenních živlů, a zejména nutno
se vyvarovati toho, aby v porotních soudech národnost
soudila národnost, rasa rasu a jedno náboženství
aby soudilo druhé, místo aby porotci s vyššího
hlediska soudili obžalovaného-člověka.
(Výborně!) A jenom tehdy, jestliže budeme
míti záruku takového sestavování
porot, můžeme právem k reaktivování
porot na Podkarpatské Rusi přistoupiti. (Výborně!
Potlesk.)
Prozatím podle nynějšího zákona
o porotách vyskytují se jisté obtíže,
zejména v tom, že podmínkou pro úřad
porotčí je věk 35 let, dále znalost
státního jazyka, znalost čtení a psaní,
a že jsou, vyloučeni resp. mohou odmítnouti
úřad porotců veřejní úředníci,
zřízenci, duchovní. Bude nutno uvažovati
o tom, zdali tyto předpisy vesměs hodí se
na poměry v Podkarpatské Rusi a zdali za účelem
vhodného sestavení lavic porotních nebude
snad nutno učiniti jistou remeduru, pokud běží
o tyto předpisy.
Ve všech těchto směrech pracuje vláda,
aby umožnila návrat k porotnímu soudnictví.
Vláda navrhovala, aby zákon o suspensi porot na
Podkarpatské Rusi byl prodloužen do konce roku 1927.
Naproti tomu činí se návrh, aby zákon
tento prodloužen byl pouze do konce tohoto roku. Mohu říci,
že s těžkým srdcem bych mohl souhlasiti,s
tímto návrhem, avšak přes to vše
nechci se brániti tomuto návrhu, maje nejlepší
vůli, abych připravil vše, co je nutno pro
reaktivování soudů porotních, a abych
vyloučil podezření, že justiční
správa za každou cenu porotním soudům
na Podkarpatské Rusi se brání.
Dovolte mi, pánové, abych se ještě několika
slovy dotkl některých vývodů, které
učiněny byly v debatě a které snad
přece neměly by zůstati nezodpověděny.
Pan posl. dr Gáti dotkl se jazykových předpisů
na Podkarpatské Rusi a prohlásil tyto předpisy
za nezákonné, odporující ústavě.
O této věci dámy a pánové,
bude jednáno v této sněmovně a vláda
bude míti ještě příležitost
prokázati naprostou nepodstatnost této námitky.
Ruskému obyvatelstvu na Podkarpatské Rusi bylo nařízeními,
která byla vydána, zabezpečeno plné
užívání jeho jazyka ve všech úřadech,
něco, čeho se tamní ruský národ
ještě před desíti či méně
lety ani nenadál. (Výkřiky posl. Kurťaka.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Žádám pana posl. Kurťaka, aby
zachoval klid a nerušil řečníka.
Ministr dr Viškovský (pokračuje):
Nechtěje již nyní předbíhati
debatě, která zde bude vykonána, musím
aspoň zde odmítnouti tvrzení, že ruský
jazyk podle těchto nařízení my býti
trpěným jazykem. Právě naopak, jest
jazykem plně uznaným, jazykem plnoprávným,
a není v té příčině
důvodů, aby těmto nařízením
byly činěny výtky. Pravím, že
o této věci bude ještě provedena podrobná
debata, že vláda bude míti příležitost,
aby prokázala, že měřila nejspravedlivější
měrou a v duchu zákonů ústavních
národu ruskému na Podkarpatské Rusi. (Výkřiky
na levici.) Padla zde slova od p. posl. dr Gátiho,
kterých velmi lituji. Pan dr Gáti zde mluvil
o referentovi, který konal svůj poslanecký
úkol, a pravil, že koná úkol katovský.
Pan referent nekonal snad žádnou demagogickou věc
v této chvíli, ale konal úkol velmi seriosní
a v plném přesvědčení svém,
ne aby se zalíbil na chvíli ulici... (Hluk. Výkřiky
posl. Kurťaka.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Žádám o klid. Ministr dr Viškovský
(pokračuje):... nýbrž, aby hájil
důstojnost práva. (Výborně! Potlesk.)
Pan dr Gáti pravil, že prý Maďaři
v leckterém ohledu...., (Hluk. Výkřiky
posl. Kurťaka.)