Čtvrtek 4. března 1926

Místopředseda Stivín (zvoní): Slovo dále má p. posl. Koczor.

Posl. Koczor (maďarsky): Vážené Národné shromaždenie! Zase bol predložený Národnému shromaždeniu taký návrh, ktorý je dôstojným výsledkom dnešného systému charakterizuje ho nado všetky slová.

V Rusínsku je už od rokov zrušená ustanovizeň poroty vzdor tomu, že vláda a jej tlač vždy a veľmi chlubila sa s mierovými pomery, ktoré v republike zavládly; a predsa pokladá vláda za nutné predložiť zase návrh, ktorým sa pôsobnosť poröt v Podkarpatskej Rusi na ďalší jeden rok odkladá. Je to len prirodzený dôsledok tej politiky pochybnej ceny, ktorú vláda prevádza a ktorá vo svojich skutkoch sama seba musí dezauvovať. Voči celému svetu a ľudu chlubí sa v rúchu demokracie, avšak vskutku u nás sa uplatňuje ten najprotidemokratickejší systém v celej Európe

Návrh, o ktorom pojednávame, poskytuje nám najúprimnejšie znázornenie toho sedemročného režimu, ktorý vláda za účelom obídenia ústavnosti uskutočnila na Slovensku v tomto prípade vlastne v Podkarpatskej Rusi.

Porotný súd - ač sú o ňom rôzné názory - je i dnes najdôležitejšou kautelou spravedlnosti a ľudských práv a o jeho oživotvorenie viedly sa dlhé boje a jeho uskutočnenie bolo pokladané za víťazstvo demokratického pokroku. A v istej časti Československej republiky, demokratickou nazývanej, niet porotného súdu; niet tam poroty, lebo, ako to vláda bez obalu a akýchkoľvek ceremonií vyslovila, ľud Podkarpatskej Rusi je k tomu ešte nezralý. Príčinu tohoto "výpadu úprimnosti" nie je nesnadno najsť. Treba hľadať dövody voči veľmociam a Spoločnosti národov k preukazu" prečo nemá obdržať mierovou smluvou i ústavnou listinou zaistenú autonomiu krajina, jejž kultúra a osveta bola pred siedmimi roky keď sa vraj" dobrovoľne" pripojila k republike - takou hrdosťou hlásaná a ktorá už pred tridsať rokmi požívala dobrodenia porotného súdu v tom, antidemokratickom Maďarsku. Táto "nezralosť" je práve takým koaličným podvodom, ako bola "dobrovoľnosť" v mierových smluvách a nespoliehajte sa na to, že sa tomu ešte dnes verí. Nemyslite si, že táto hra bude trvať na veky! Postaráme sa, aby veľmoci a verejná mienkasvetová dozvedely sa o tom, ako zachovávate vy mierové smluvy a ako vykladáte demokraciu. (Výkriky maďarských poslancov.)

Československá justicia postráda neodvislosti nezbytne nutnej; súd uponižuje sa na prostriedok vládnych účelov, snižuje sa úroveň súdu presadzovaním sudcov nižšej kvalifikácie a chyby tieto sa raz vymstia. Chyby tieto vyskytujú sa vždy hustejšie. Sudcovský sbor je kvalifikovaný ešte vždy za štátné úradníctvo; nemá zabezpečenú nepresaditeľnosť, nemá zvláštneho sudcovského štatútu, ktorý mu nezaisťuje ani najnovší úradnícky návrh. To všetko sú veci, za ktoré by sa mala demokratická vláda hanbiť, avšak tu, ako sa zdá, zabudli sa hanbiť. (Súhlas maďarských poslancov.)

Rovnako tak nemožno srovnať ani so spravedlnosťou ani s rozumom, a obzvlášte nie s autonomiou zaistenou Podkarpatskej Rusi, že Podkarpatská Rus nemá zvlaštnej súdnej tabule, pokiaľ sa týče, že jej rusínsky senát je v Košiciach, ktoré ležia na 100 km od hraníc západných a na 350 km od hraníc východných a že jej advokátska komora je na niekoľko sto kilometrov v Turč. Sv. Martine. (Výkriky maďarských poslancov.)

Rýchlemu, spravedlivému a lacnému prisluhovaniu spravedlnosti ako aj pravdepodobne zhýčkaniu Maďarstva malo slúžiť tiež zrušenie sedrie v Berehove, lebo veď kto by si mohol demokratickú republiku predstaviť ináč, ako tak, aby jej maďarskí obyvatelia nemohli vo svojich veciach pojednávať vo vlastnej svojej materinskej reči a museli k súdu robiť stokilometrové cesty.

Všetko to nechce vláda brať na vedomie; márne ju upozorňujú na to odborné kruhy a sväz advokátov, márne sa ozývajú z veľkej massy ľudu sťažnosti so dňa na deň. Vládny režim zapcháva si uši voči každému oprávnenému prianiu a spravodlivej sťažnosti. Lásku k nášmu ľudu a národu nazývajú iredentou, okyptené a ujarmené sťažnosti nášho ľudu poburovaním, jeho prosbu o ľudské zachádzanie potmešilou podkopnou prácou a rozvratnou snahou. Beda tu úprimnému slovu, čestnej úprimnosti, vernosti a láske k národu! Vaše zlé svedomie vidí vo všetkom nebezpečenstvo, skrytú dýku. Na vysoký trón nastolili ste a ako nasledovania hodný príklad predkladáte ľudu zradu, farizejstvo, nevernosť, predajnosť a podliactvo. Beda tomu, kto sa odváži prehovoriť čo len slovo proti tomu. (Výkriky maďarských poslancov.)

Možná, že bude marné každé naše výstražné slovo. Pokračujte tedy len ďalej na doterajšej ceste - ak sa vám to ľúbi - my pôjdeme po našej hrudnatej, trnitej ceste ďalej, na ktorej - vieme a verime, veď stáli sme už i voči silnejším a väčším mociam - očakáva nás vzkriesenie.

Návrh neprijímam. (Potlesk maďarských poslancov.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Slovo dále má p. posl. Kurťak.

Posl. Kurťak (malorusky): Vážené dámy a pánové! Jest tomu 7 let, co se podkarpatoruský národ dobrovolně připojil na základě autonomních práv k Československé republice v plné naději, že se bude svobodně rozvíjeti po stránce hospodářské, politické a osvětové. Celý svět uznal podkarpatoruský národ podle smlouvy saint-germainské ze dne 1. září 1919; nikoliv Čechové, nýbrž mírová konference zajišťuje mu tato práva, o nichž vláda nechce věděti. Nejen nechce věděti, nýbrž i toto právo béře ruskému národu, právo, jež za maďarské vlády bylo v našich rukou, a jehož za Maďarů podkarpatoruský národ užíval.

Zákon o porotních soudech z roku 1897 jest jedním z těch zákonů, kde byla zajištěna práva podkarpatoruského národa, neboť podle něho všechny hříšníky měl souditi zvolený prostý lid.

A nyní co vidíme u naší demokratické vlády? Dne 8. února 1922 zničila tento zákon, jejž dali Maďaři našemu národu, béře nám jej z našich rukou, suspenduje tento zákon a chce tuto suspensi prodloužiti i v nynějším zasedání předloženým novým návrhem zákona.

Protestuji proti tomu v zájmu našeho ruského lidu. Prostý náš lid již nyní neví, jaká práva má. Tato práva se mu berou ve prospěch vlády. Vláda jich užívá jako prostředku pro svoje účely, jak se to ukázalo ve věcech ředitelství rachovského a v četných jiných věcech, pro které byl příslušný porotní soud, od něhož měly vyslechnouti svůj rozsudek jako od zástupců lidu.

Nebudu se dlouho zabývati ve své řeči porotními soudy. Můj kolega Gáti již hovořil o tomto našem právu. Budu se zabývati jiným naším právem, jazykovou otázkou, jež byla upravena ministerským nařízením ze dne 3. února 1926 tak, že my, podkarpatští Rusíni, nemáme práva užívati svého jazyka jako jazyka úředního, nýbrž jen jako výpomocného, poněvadž český jazyk se stal úředním, oficiálním jazykem. (Výkřiky posl. Mondoka.)

Na nás pustili úředníky všelikého druhu a úředníci všemi silami počali počešťovati ruský národ v úřadech a ve školách. Rusín na svoji ruskou otázku nedostane odpověď ruským jazykem, nýbrž českým. Tak čeští úředníci chtějí dosáhnouti všelikých zásluh na Podkarpatské Rusi, a když si náš úředník dovolí podle autonomního zákona úřadovati rusky, jest již dávno vyhozen z úřadu a nešťastník bloudí po své zemi a očekává lepšího osudu, ne tak smutného, do jakého ho uvedli naši čeští bratři.

Nebudu uváděti jména, neboť,vidím, že to jest marné. Ty interpelace a dotazy, které my, podkarpatští poslanci jsme podali, nepřinesly, jak vidíme, žádného úspěchu podkarpatským Rusínům. Jsme přesvědčeni, že kdyby podkarpatští úředníci povznesli svůj hlas na ochranu našeho jazyka, hned by byli ze všech úřadů propuštěni, neboť Podkarpatská Rus jest zemí obětovanou nikoliv ruskému úředníku, není domovem ruskému lidu, nýbrž českým úředníkům.

Proti tomuto jazykovému nařízení na štěstí veškeré strany souhlasně protestovaly, a podaly interpelaci. Odvolává se lid, odvolávají se družstva, avšak vláda nechce jich vyslechnouti a z předloženého návrhu zákona o porotních soudech jest zřejmo, že náš lid považují i v nynější době jen za slepého Rusína.

Jak vidíme, toto počešťování, jež nyní kvete na Podkarpatské Rusi, potlačuje náš ruský národ, jenž se vždy držel svého jazyka, chránil jej pod maďarskou vládou po tisíc let. A nyní, za těchto 7 let, máme ztratiti více než za oněch tisíc let, kdy naše děti nosily svou azbuku ukrytou pod paždím, pod svými kazajkami?

Ve školách děti ani nevědí, jakým jazykem jsou vyučovány. V Hustě máme dvě střední školy: občanskou školu a gymnasium. V občanské škole jest vyučovacím jazykem tento: především vyučují česky, vyučují velkorusky, vyučují naším jazykem, a k tomu přistupuje ještě jazyk latinský, francouzský, německý a reálné předměty, ale když dítě má konati zkoušky, neumí ani jeden předpis správně napsati. Když o dítě vykoná zkoušku dospělosti, přijde do vyšších škol a zde jest úplně nepřipraveno a proto trpí. Trpí na vysokých školách pro tento jazykový zmatek, jenž panuje na Podkarpatské Rusi. (Výkřiky posl. Mondoka.)

Plán na toto počeštění jest založen na špatných základech a nepočítá s psychologií našeho lidu, neví se, že náš,lid vidí násilí na sobě málo těch utiskovatelů, kteří by jej násilím donutili k jinému jazyku. Ruský lid nechce ani ukrajinštiny, ani velkoruštiny, jen ke svému jazyku lne (Výkřiky posl. Mondoka.), neboť ví, že když nebude uznán jeho jazyk, pak nebude uznán za živý národ a podle toho Podkarpatská Rus nebude uznána za autonomní území, nýbrž jen za kolonii české republiky.

Sláva našemu ruskému národu, že se držel tak svého ruského jazyka, a hanba těm násilníkům, kteří se nestydí také ministerskými nařízeními, zákony, policisty a četníky podporovati nařízení, aby náš ruský lid pod tlakem násilí užíval cizího jazyka!

Podal jsem proti tomu interpelaci, ale vím. že tato interpelace nebude míti žádný výsledek. To dokazuje praxe, jak za bývalé sněmovny tak i za nynější.

V našem parlamentě se neprojednávají podkarpatoruské věci podle autonomního práva, podle zákonů, nýbrž tak, jak to klamně představuje ten stařec, exponent agrární strany, Rozsypal, jenž sem přišel s komunistickými žurnalisty a za pěkné peníze ukazuje světu šťastný a blažený stav Podkarpatské Rusi v takové míře, že by tam nebylo třeba si přáti ničeho více, neboť podkarpatoruský lid jest v tak dobrém postavení jako rodilý Čech. (Výkřiky posl. Mondoka.) Vláda, aby ukázala, jak dobrý jest stav na Podkarpatské Rusi, pokud jde o ruský lid, ukazuje na toho vyhozeného četnického kapitána, který deset večerů žere jako prase, a tím dokazuje, že na Podkarpatské Rusi jest hmotný blahobyt, dokazuje, že tento blahobyt schází jen Kurťakovi a oposici.

Ukáži před celou sněmovnou na druhý příklad, na pana kol. Králíka, jenž byl chudý na Podkarpatské Rusi a nyní prodal za 100.000 Kč les, jenž stál 400.000 Kč, a to také dokazuje, v jakém postavení jest Podkarpatská Rus.

Chci dodati pouze to, že dokud bude česká vláda utlačovati podkarpatský lid, my všichni budeme proti tomu bojovati všemi prostředky v tomto parlamentě i za hranicemi, tak, jako čeští bratří bojovali za dob rakouské vlády, kdy jim nedovolovali národně se obroditi. Budeme bojovati proti těm věznicím a četnickým bodákům, jež máme od dnešní vlády, budeme uplatňovati svá práva a tato práva budeme chrániti na každém místě.

Prohlašuji, že předloženého návrhu zákona o prodloužení suspense porotních soudů na Podkarpatské Rusi nepřijímám a trvám na autonomních ustanoveních, že na Podkarpatské Rusi nemá vládnouti český parlament, nýbrž karpatoruský sněm zvolený lidem, neboť jen tento lid má právo dávati směrnice, a tyto směrnice prováděti. (Souhlas na levici.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Slovo si vyžádal pan ministr spravedlnosti dr Viškovský. Uděluji mu je.

Ministr dr Viškovský: Slavná sněmovno! Budiž mi dovoleno, abych s hlediska svého resortu stručnými slovy osvětlil motivy, které vedly justiční správu k podání této osnovy. Byl bych velmi nerad, aby justiční správě byla podkládána nesprávná vodítka při předložení této osnovy, jak se stalo také již v debatě, zejména aby osnova tato byla vykládána snad jako výron hledisek politických anebo dokonce politické persekuce na Podkarpatské Rusi, anebo jako výron nepřátelského stanoviska justiční správy vůči lidovému soudnictví, které dochází výrazu v instituci porot. Tomu tak naprosto není a předem konstatuji, že nejsou tu žádné politické důvody, které vedly k této osnově, a že vše jiné rozhodovalo pro tuto osnovu, jen ne politika. (Výkřik posl. dr Gátiho.)

Suspense porot bývá velmi ráda vykládána vzhledem k dřívějším politickým zkušenostem jako součást výjimečných politických opatření. V tomto případě však, jak dovolím si prokázati, tomu tak není. Vláda a justiční správa má nejméně v úmyslu sahati na občanské výsady obyvatelstva vůbec, pokud běží o lidové soudnictví, a také ne v Podkarpatské Rusi. Naopak. My chceme touto osnovou a tím, že chceme získati ještě času pro reaktivování porot, brániti morálním škodám a zejména nedůvěře v soudnictví lidové, které by mohly vzniknouti tehdy, kdybychom překotně, bez splnění nutných podmínek pro aktivování porot "uváděli je již nyní v život. (Hluk. - Výkřiky na levici.)

Byly to vážné překážky, které vedly na Podkarpatské Rusi k tomu, aby působnost porot byla na čas vyloučena. (Výkřiky posl. Wünsche.) Račte mne nechat domluvit! Já stojím zde proto, abych vám dal vysvětlení, a myslím, že mám nárok na to, abych mohl mluviti. (Výkřiky posl. Wünsche.) Jestliže se bojíte pravdy, (Hluk. - Výkřiky na levici.) pak jest vaše postavení slabé. (Výborně! - Hlučný potlesk koaličních poslanců.) Tyto vážné překážky, o kterých... (Výkřiky a hluk na levici.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Prosím o klid. (Výkřiky posl. Kreibicha.)

Ministr dr Viškovský (pokračuje): Ještě jste nic neslyšeli, pánové, a již děláte hluk. (Výkřiky na levici.)

Místopředseda Stivín (zvoní):. Prosím o klid. (Posl. Kreibich: Pozemková reforma je veliký švindl! - Hluk. - Místopředseda Stivín zvoní.)

Žádám pana posl. Kreibicha, aby nemařil jednání schůze. (Výkřik posl. Kreibicha.)

Ministr dr Viškovský (pokračuje): Pánové, dnes mluvíme o porotách a o pozemkové reformě si promluvíme podruhé, a nebudeme se báti vaší kritiky. (Výborně! - Potlesk koaličních poslanců. - Hluk. - Výkřiky na levici.) Nepřebíhejte, pánové, na jiné pole, nikdo se nebojí odpovědnosti za to, co jsme v pozemkové reformě na Podkarpatské Rusi dělali. (Souhlas.)

Ony vážné překážky, které vedly na Podkarpatské Rusi k dočasné suspensi porot zákonem z 8. února 1922, vládou nebyly zaviněny a také nemohly ještě dodnes býti plně odstraněny. (Stálý hluk.) Byly to předně závady technického rázu, o kterých již pan referent dr Králík se zde zmínil. Je to hlavně nedostatek místností soudních v Užhorodě a Hustu, kdežto v Berehově jsou místnosti takové již k disposici. V obou těchto mě stech, Užhorodě a Hustu, staví se nákladné soudní budovy, které již v provedení značně pokročily. (Hluk. - Výkřiky na levici.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Žádám, aby pan řečník nebyl vyrušován!

Ministr dr Viškovský (pokračuje): Pánové, mohu já, jako ministr spravedlnosti, za to, že stavitelé ještě nedostavěli letos budovy? Konstatuji jenom, že byla učiněna všechna opatření, aby tyto budovy v nejkratší době byly k disposici, a konstatuji dále, že jsem jménem svého resortu obrátil se i na pana ministra veřejných prací se žádostí, aby také jeho resort co možná urychlil provedení těchto staveb. Doufám, že napřesrok budeme míti budovy tyto již k disposici. (Výkřik posl. Krebse.)

Bylo při debatě, zejména ve výboru, poukazováno k tomu, že by mohlo býti použito náhradních místností a že by mohly býti najaty soukromé budovy, zejména bylo poukazováno k jistému hotelu, který prý by byl k disposici, a kterého by mohlo býti použito k odbývání porot. Je to, pánové, věc vkusu, soudí-li kdo, že by soudy a zejména poroty, kde se rozhoduje o životě nebo bezživotí, mohly býti odbývány v hospodách. Já, pánové, příliš si vážím spravedlnosti a příliš mám úctu k jejímu výkonu, než abych svolil k tomu, aby po hospodách se vykonávaly porotní soudy. (Výborně! - Potlesk.),

Bylo také poukazováno k tomu, že by bylo možno přiděliti porotní věci soudu v Berehově, kde místnosti jsou. Ale, prosím, uvažte, jak velké nesnáze by byly s tím spojeny, kdyby svědkové a všechny zúčastněné osoby, porotci atd. musili obětovati cestu do Berehova a kdyby kromě toho soud berehovský byl neobyčejně obtížen všemi případy, které v obvodu těchto všech sedrií se naskytnou a porotám přináležejí.

Poukazuji dále ke značné trestní agendě, která dosud trvá na Podkarpatské Rusi a kterou nebylo možno pro množství nevyřízených věcí" které přejaly naše soudy po převratu, ještě úplně zmoci. Upozorňuji, že v listopadu r. 1921 měli jsme tam 1527 nevyřízených trestních případů a že z toho půl třetího sta trestních případů nevyřízených zbývalo ještě z let 1915 až 1918.

Poroty po převratu byly značně přetíženy a vazby obžalovaných protahovaly se na mnoho a mnoho měsíců, takže bylo přímo povinností a diktátem humanity, abychom zde zjednali nějakou úlevu, a to právě ve prospěch těch, kteří byli vyšetřováni a obžalováni. Kromě toho byly zde velké jazykové obtíže, poněvadž porotci neměli potřebných jazykových znalostí a v případě delegace některého soudu mimo Podkarpatskou Rus vznikaly zase velké finanční náklady a obtíže s ubytováním svědků a obžalovaných. Proto právě byl vydán zákon z r. 1922, který byl prodloužen pak o další dva roky, a nyní osnova žádá prodloužení o nové 2 roky.

O které zločiny, dámy a pánové, nyní jde a které mají dočasně porotám na Podkarpatské Rusi býti odňaty? Porotám na Podkarpatské Rusi patří podle zákona těžké zločiny proti bezpečnosti těla, vražda, úmyslné zabití, odložení a opuštění dítěte, těžké poškození těla v kvalifikovaných případech, zločiny proti veřejnému zdravotnictví, zejména otravování studní, loupež dítěte, únos, loupež, žhářství, způsobení povodně a pod. Pánové, jaké jsou to politické věci, jichž odnětí porotám se obáváte, když ve skutečnosti běží zde čistě o sprosté zločiny proti bezpečnosti života, nebo proti bezpečnosti a majetku? Zde se o politice naprosto nemůže jednati. (Výborně!) Politické delikty se porotám neodnímají. (Hluk.) Buďto tyto politické delikty nepatří dnes vůbec podle zákona před porotu, nýbrž patří na příklad před státní soud nebo před senát" nebo před poroty patří a pak se jim také ponechávají. Ovšem pokud nebudou zatím poroty na Podkarpatské Rusi uvedeny v činnost, musí tyto věci býti při,kázány delegovaným porotám jiným. Jsou to zejména některé zločiny podle zákona na ochranu republiky při navrhovaném trestu nad 5 let. (Hluk a výkřik na levici.) Ty zůstávají porotám. Je to zločin... (Hluk a výkřiky. - Místopředseda Stivín zvoní.) vzpoury podle §u 153 až 155 uherského trest. zákona, navrhuje-li se trest nad 5 let. Jsou to dále některé zločiny podplácení, zločiny proti zákonu o třaskavinách, zločiny proti zákonu o vystěhovalectví "dále zločiny a přečiny spáchané tiskopisy. Také tiskové delikty neodnímají se totiž porotám a také tyto budou dále souzeny delegovanými porotami, pokud ovšem tiskové věci nenáležejí jakožto osobní urážky před t. zv. kmetský soud.

Místo porot soudí, jak zde bylo konstatováno také panem referentem, 4členný senát. A tu chci konstatovati k upokojení veřejnosti na Podkarpatské Rusi, že, zní-li obžalovací spis na zločin vraždy a možno-li počítati s výkonem trestu smrti, má se v tomto případě delegovati vždy některý porotní soud mimo Podkarpatskou Rus. Není tedy nebezpečí, že by některý čtyřčlenný senát vyřkl trest smrti. (Hluk a výkřiky.) S touto námitkou bylo zde v debatě operováno a já zejména poukazuji na to, co pan posl. kol. dr Gáti vytýkal, že se naskýtají případy (Výkřik posl. dr Gátiho.), kde věci přijdou před čtyřčlenný senát anebo před cizí porotu, která pak odsoudí příslušníka Podkarpatské Rusi k smrti. Abych, pánové, vám vysvětlil lichost této námitky, (Hluk a výkřiky. - Místopředseda Stivín zvoní.) chci konstatovati, že rozsudek smrti za nynějšího režimu nebyl vyřknut a tím méně proveden na,Podkarpatské Rusi mimo jediný případ podle stanného práva před více lety. Normálními soudy se tak nestalo. Tedy zde se operuje s ně čím, co vůbec neexistuje.

Pan referent poukázal již také - a nepotřebuji se o tom podrobněji šířiti - na obtíže, které se vyskytují při sestavování lavice porotců (Hluk a výkřiky. - Místopředseda Stivín zvoní.) v zemi tak polyglotní, v zemi s tolika náboženskými rozdíly, rozdíly rasovými a tak značnou kulturní rozdílností vrstev, jako je tomu na Podkarpatské Rusi. Oproti tomu je nutno klásti váhu na to, aby lavice porotců byla sestavována z homogenních živlů, a zejména nutno se vyvarovati toho, aby v porotních soudech národnost soudila národnost, rasa rasu a jedno náboženství aby soudilo druhé, místo aby porotci s vyššího hlediska soudili obžalovaného-člověka. (Výborně!) A jenom tehdy, jestliže budeme míti záruku takového sestavování porot, můžeme právem k reaktivování porot na Podkarpatské Rusi přistoupiti. (Výborně! Potlesk.)

Prozatím podle nynějšího zákona o porotách vyskytují se jisté obtíže, zejména v tom, že podmínkou pro úřad porotčí je věk 35 let, dále znalost státního jazyka, znalost čtení a psaní, a že jsou, vyloučeni resp. mohou odmítnouti úřad porotců veřejní úředníci, zřízenci, duchovní. Bude nutno uvažovati o tom, zdali tyto předpisy vesměs hodí se na poměry v Podkarpatské Rusi a zdali za účelem vhodného sestavení lavic porotních nebude snad nutno učiniti jistou remeduru, pokud běží o tyto předpisy.

Ve všech těchto směrech pracuje vláda, aby umožnila návrat k porotnímu soudnictví. Vláda navrhovala, aby zákon o suspensi porot na Podkarpatské Rusi byl prodloužen do konce roku 1927. Naproti tomu činí se návrh, aby zákon tento prodloužen byl pouze do konce tohoto roku. Mohu říci, že s těžkým srdcem bych mohl souhlasiti,s tímto návrhem, avšak přes to vše nechci se brániti tomuto návrhu, maje nejlepší vůli, abych připravil vše, co je nutno pro reaktivování soudů porotních, a abych vyloučil podezření, že justiční správa za každou cenu porotním soudům na Podkarpatské Rusi se brání.

Dovolte mi, pánové, abych se ještě několika slovy dotkl některých vývodů, které učiněny byly v debatě a které snad přece neměly by zůstati nezodpověděny. Pan posl. dr Gáti dotkl se jazykových předpisů na Podkarpatské Rusi a prohlásil tyto předpisy za nezákonné, odporující ústavě. O této věci dámy a pánové, bude jednáno v této sněmovně a vláda bude míti ještě příležitost prokázati naprostou nepodstatnost této námitky. Ruskému obyvatelstvu na Podkarpatské Rusi bylo nařízeními, která byla vydána, zabezpečeno plné užívání jeho jazyka ve všech úřadech, něco, čeho se tamní ruský národ ještě před desíti či méně lety ani nenadál. (Výkřiky posl. Kurťaka.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Žádám pana posl. Kurťaka, aby zachoval klid a nerušil řečníka.

Ministr dr Viškovský (pokračuje): Nechtěje již nyní předbíhati debatě, která zde bude vykonána, musím aspoň zde odmítnouti tvrzení, že ruský jazyk podle těchto nařízení my býti trpěným jazykem. Právě naopak, jest jazykem plně uznaným, jazykem plnoprávným, a není v té příčině důvodů, aby těmto nařízením byly činěny výtky. Pravím, že o této věci bude ještě provedena podrobná debata, že vláda bude míti příležitost, aby prokázala, že měřila nejspravedlivější měrou a v duchu zákonů ústavních národu ruskému na Podkarpatské Rusi. (Výkřiky na levici.) Padla zde slova od p. posl. dr Gátiho, kterých velmi lituji. Pan dr Gáti zde mluvil o referentovi, který konal svůj poslanecký úkol, a pravil, že koná úkol katovský. Pan referent nekonal snad žádnou demagogickou věc v této chvíli, ale konal úkol velmi seriosní a v plném přesvědčení svém, ne aby se zalíbil na chvíli ulici... (Hluk. Výkřiky posl. Kurťaka.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Žádám o klid. Ministr dr Viškovský (pokračuje):... nýbrž, aby hájil důstojnost práva. (Výborně! Potlesk.) Pan dr Gáti pravil, že prý Maďaři v leckterém ohledu...., (Hluk. Výkřiky posl. Kurťaka.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP