Čtvrtek 4. března 1926

Posl. dr Gáti (pokračuje): Vláda chce toto moderní soudní sídlo zrušiti jen proto, že Beregszász a okres jsou maďarské. Osnova odůvodňuje zrušení činnosti porot nedostatkem místností, ale ruší při tom sborový soud, který má v Beregszászu ideální místnosti, a chce jej přeložiti. Protestujeme proti této nespravedlnosti, která je typickým zjevem národnostního utiskování a přivádí v niveč bývalé veliké kvetoucí město.

Na Podkarpatské Rusi, v území autonomním, není soudní tabule a ani advokátní komory. (Hluk.) Při svém protestu proti skandálnímu zákonu o omezení činnosti porot opírám se o memorandum Podkarpatoruského Svazu advokátů, nepolitického to spolku, který žádá: 1. Odstranění zákona o omezení činnosti porot, tohoto hanebného zákona. 2. Zřízení advokátní komory pro Podkarpatskou Rus, 3. Zřízení soudní tabule v Užhorodě.

Tyto požadavky jsou krajně spravedlivé. Tato situace nejen uráží sebevědomí rusínského lidu, nýbrž i materielní škody přináší položení soudní tabule na Slovensku. Protest buržoasních karpatoruských právníků proti zákonu o omezení činnosti porot dosvědčuje jasně, že koalice svým činem uráží nejen pracující vrstvy, nýbrž i buržoasii, t. j. celé obyvatelstvo.

Podání tohoto návrhu a hlasování o něm v této sněmovně musí otevříti oči každého obyvatele Podkarpatské Rusi. Po tomto jednání naše obyvatelstvo hmatatelně se přesvědčí, že smluvně zaručená práva, nýbrž na druhé straně odnímá Podkarpatské Rusi i zákonná práva, používaná všemi ostatními kraji republiky. Koloniální stav naší země bude tak doplněn a všemu obyvatelstvu bude zcela jasno, že od koaliční vlády nesmí zhola ničeho očekávati, naopak, že útisk bude se rok od roku zhoršovati a že jedině národnostní náš program je správný.

Jedině právo na sebeurčení, spojení všech ukrajinských, rusínských národností a zcela volný svaz sovětských států může uchrániti Podkarpatskou Rus před koloniálním vykořisťováním. (Výkřiky komunistických poslanců.)

Místopředseda inž. Dostálek (zvoní): Za řeči p. posl. dr Gátiho zvolal pan posl. Mikulíček na p. dr Králíka: "Sami jste kradli, jedna radost!" Pro tento výrok volám p. posl. Mikulíčka k pořádku. (Hluk. - Výkřiky posl. Mikulčíka a Kurťaka. - Místopředseda inž. Dostálek zvoní.)

Dalším řečníkem je pan posl. dr Koberg. (Posl. Kurťak [malorusky]: Ukradli autonomnímu zemědělskému sojuzu 20 tisíc hlasů!)

Pana posl. Kurťaka volám k pořádku. (Posl. Kurťak [malorusky]: Po Podkarpatské Rusi chodí samí korupční úředníci!)

Pana posl. Kurťaka volám po druhé k pořádku. (Výkřiky posl. Kreibicha.)

Pana posl. Kreibicha volám k pořádku.

Prosím pana posl. dr Koberga, aby se ujal slova.

Posl. dr Koberg (německy): Němečtí zástupci lidu! Dnes jest 4. března a jako prvý německý řečník nemohu si dáti ujíti příležitost, abych tohoto 4. března nevzpomněl oněch mrtvých obětí, jichž si před 7 léty vyžádala tato soustava, toto vojenské panství v tomto státě. (Předsednictví převzal místopředseda Stivín.) Tenkráte sešlo se ve Vídni rakouské národní shromáždění, do něhož jsme nesměli voliti, ačkoliv jsme o to žádali, opírajíce se o zásady práva sebeurčení. Dne 4. března vyšli ve městech i na venkově naši lidé na ulice a demonstrovali za právo sebeurčení a za svobodu německého národa. (Výkřiky: Heil!) Tenkráte vytáhlo proti nám vojsko a z kulometů a pusek střílelo do bezbranných lidí, žen a dětí, což si vyžádalo mnoho smrtelných obětí. Zarmouceni vzpomínáme občanů tenkráte padlých a jsme přesvědčeni, že krev jejich padne na ty, kdo tento zločin zavinili. (Výkřiky: Heil! Souhlas a potlesk na levici.)

Tytéž poměry jsou ještě dnes u nás a na Podkarpatské Rusi. Abyste aspoň poněkud pochopili můj akademický zájem o otázku obmezení působnosti porot na Podkarpatské Rusi, dovoluji si představiti se vám především jako právník ze správní služby. Avšak také jako člověk a zvláště jako člen německé národní strany, která, jak známo, napsala na svůj prapor právo sebeurčení, právo sebeurčení, které stejně jako nám bylo také dosud odpíráno podkarpatským Rusům, účastním se prakticky projednávání této otázky. Tento návrh zákona vrhá pronikavé světlo na to, jak se zde nakládá se všemi národními kmeny, které nepatří k vládnoucímu národu, které mají tedy tu vrozenou chybu, že nejsou Čechy. Vládní návrh jest malým, avšak mnohomluvným příkladem method, jimiž mají býti umlčeny menšiny v tomto státě právě tak jako jazykovým nařízením.

Než se pustím do podrobností, dovolte mi, abych především zcela krátce promluvil všeobecně několik slov o zřízení porotních soudů: Jak známo, pochází z Anglie, tedy ze spojeneckého státu. Po francouzské revoluci převzala je Francie, tedy stát, stojící této republice nejblíže, jehož zařízení v Praze jsou přece jinak úplně bez rozmyslu napodobována. Francouzští občané byli přibráni nejen ke tvoření zákonů, nýbrž i k soudnictví, a nečinil se při tom rozdíl mezi jednotlivými departementy, ačkoliv i ve Francii jsou také zaostalá území, a ačkoliv nelze každou francouzskou obec srovnávati s Paříží. Code d'instruction criminelle z r. 1808 přikázal hlavni zločiny s konečnou platností a všude porotcům a tak to zůstalo dodnes. Tyto zásady byly roku 1848 převzaty také v Německu. Ovšem, byly tam vzneseny těžké pochybnosti proti odloučení otázky viny od otázky trestu a proti přikázání obou otázek různým činitelům. Avšak, poněvadž již jednou žijeme v demokratické republice, která převzala zařízení porotních soudů jako přirozený následek demokracie, jest naprosto jisto, že celé státní území a všechny vrstvy obyvatelstva bez výjimky mají nárok, aby se s nimi nakládalo v každém směru stejně, také v trestním řízení. Vím sice, že v Podkarpatské Rusi žije ještě velmi mnoho analfabetů, než nikoliv na posledním místě jest tím vinna přece vláda. Neboť za 7 let bylo by bývalo jistě možno u tohoto nikterak nenadaného obyvatelstva, aby se povzneslo všeobecné lidové vzdělání více než se to skutečně stalo, tím spíše, že tam přece mezi Rusíny žije 100.000 Maďarů a 90.000 Židů, kteří jsou jistě schopni se vzdělati a vláda byla by měla této příležitosti rozhodně použíti. Ovšem, vláda, která úroveň vzdělání 3 1/2 milionu Němců soustavně rok od roku stále více snižuje, vláda, která zavírá 4000, německých školních tříd, a nehne při tom brvou, vláda, která nechává jako pány jen v Čechy a dnem i nocí usiluje, aby všechny ostatní, pokud možno, učinila heloty a otroky, taková vláda nedbá ovšem, a to s lehkým srdcem, 600000 lidí na Podkarpatské Rusi a nakládá s nimi prostě jako s domorodci nějaké černošské kolonie. Nejsou však tito lidé právě tak Evropany jako my a páni v Praze a nepřísluší nám všem totéž právo jako Čechům,v Praze? Což nebylo nám to výslovně zaručeno mírovou smlouvou Saint-Germainskou a ústavou? To jest tak vychvalovaný duch Locarna, o němž ministr dr Beneš znovu mluvil? Není to spíše neblahý duch Metternichův, který se uplatňuje při omezování všech svobod potlačených poddaných? Rozhodně však, páni Čechové, děláte s tím odrakouštěním proklatě špatné pokroky, neděláte si s tím žádnou čest a neděláte dobrý dojem. S tím odrakouštěním jest to zatroleně špatné a bylo by rozhodně lepší, kdybyste zvolili jako heslo pro tento stát: "Nazpět, nazpět, Don Rodrigo", než poněkud nevhodně znějící heslo: "Pravda vítězí". Neboť ve skutečnosti tento národnostní stát, přes to, že byla nalezena tak krásná pohádka o československém národním státě, není nic jiného než špatný otisk starého rakouskouherského mocnářství ve zmenšeném a zhoršeném vydání. A podivuhodná směs národů na Podkarpatské Rusi jest věrným miniaturním obrazem této slavné republiky.

A při takovýchto zapletených poměrech odvažuje se vláda v osmém roce republiky navrhovati, aby poroty na Podkarpatské Rusi byly dále omezeny? Právě toto území má zajisté nárok, aby soudci z lidu, pocházející z vlastních řad, rozsuzovali všechny těžké kriminální případy, poněvadž Češi, kteří tam byli přeloženi, neznají přirozenou povahu tohoto nárůdku a jeho zvláštní morálku a proto vynášejí v mnoha případech chybné rozsudky, které musí tamější usedlé obyvatelstvo ovšem velice rozhořčiti. Totéž platí také vice versa o českých soudcích z povolání, přeložených do našeho německého území, kteří projevují právě tak málo pochopení pro náš německý svéráz, jako pro maloruský. Proto i my, sudetští Němci, se vší rozhodností obracíme se proti cizím soudcům a spojujeme své stížnosti se stížnostmi podkarpatských Rusů. Dáváme jim naprosto za pravdu, jestliže vášnivě pozvedají svého hlasu proti novému odstrčení svého národa a proti jeho pranýřování před celým světem, jako by byl tlupa idiotů a pitomců. Potřebovali-li jste již této ruky, napřažené k Rusku, v zájmu panslavismu, nechtěli-li jste postrádati tohoto mostu k rumunským svým společníkům, aby Malá Dohoda byla lépe pohromadě. měli jste zato dbáti přece aspoň nejprostších lidských práv obyvatelů Podkarpatské Rusi. Připouštíme, že politická zralost obyvatelstva jest tam nepatrná, avšak nebylo by ji lze povznésti právě tím, že lidé, pokud jsou aspoň poněkud způsobilí, přiberou se k veřejnému životu a tedy také k úřadu porotců?

Podkarpatští Rusové pod vlivem dra Žatkoviče připojili se, jak známo, k Československu s podmínkou, že jejich území zůstane nezávislé. V Saint Germainu se toho ovšem nedbalo. Avšak autonomie byla jim přece zaručena. (Výkřiky posl. Horpynky.) Ústava oslabila tyto ústupky ještě více, a skutečný stav zůstává opět ještě daleko za tím. Na Podkarpatské Rusi není ani zemského sněmu, ani nějakého náběhu ke kulturní samosprávě. (Výkřiky na levici.) Ve skutečnosti jest to dnes ještě území, ovládané diktátorsky - známka velkolepě konsolidovaných poměrů. Co platí v Praze sliby, přísahy a smlouvy? Tato ubohá země. v níž násilí a korupce jsou, pokud je to možno, ještě horší než v našich německých pohraničních územích, jest školským příkladem soustavy, jíž jest tato nejdemokratičtější republika uměle udržována pohromadě. (Výkřiky na levici.) Roztrpčení obyvatelstva projevilo se ve výsledku voleb, neboť byli tam převážně zvoleni komunisté, zřetelné méně tekel pro pražskou oligarchii. Přes to však tito zpozdilci stále ještě uzavírají svůj sluch ke spravedlivým požadavkům této trýzněné země, právě tak jako ke stížnostem všech ostatních potlačených národů, které byly vtěsnány do tohoto státu, nebo které se do něho dostaly jako Pilát do kreda. Bohužel rada Svazu Národů nenašla si dosud ještě volné chvíle za bývati se stížnostmi z Podkarpatské Rusi, právě tak, jako nějakým pamětním spisem utlačených menšin, došlým z Československa. Za to činíme odpovědným především našeho velice čilého a velice zaměstnaného pana ministra věcí zahraničních dr Beneše. Nad ním a jeho činy, které přes to, že prý byla odstraněna tajná diplomacie, velmi často se musí obávati denního světla, zasedne jednou k soudu vyšší forum, než jest tato sněmovna, totiž dějiny, kterým klidně ponecháváme rozsudek. Idea sebeurčení dojde jednou platnosti a stane se skutkem také i přes všechny násilnosti i pro Podkarpatskou Rus, právě tak jako pro naše území sudetských Němců. O tom jsme plně přesvědčeni. Lid, žijící v Podkarpatské Rusi, v Rudohoří, na Šumavě, v Krkonoších a horách Pradědských, který od svého domnělého osvobození Čechy stále více trpí tyfem z hladu a tuberkulosou, lid násilně vytržený z přirozeného životního celku a proto čím dále tím více chudnoucí a bezpříkladně zanedbaný, rozlomí jednoho dne násilně okovy a navždy vyjde z těchto neutěšených poměrů. Poněvadž nedostává svobody ve státě, musí přirozeně usilovati o svobodu od státu.

Nevymlouvejte se, pánové z vlády, pokud jde o Podkarpatskou Rus vždy na dřívější maďarské hanebné hospodářství, vzpomeňte si konečně jednou raději nesmyslných hranic a českého hanebného hospodářství v anektovaných provinciích a v tom hledejte skutečné příčiny rozpadu v těchto územích. Právě v maďarských krajinách tak jako také u nás v pohraničních územích nepovznesli Češi kulturu, nýbrž drancovali, soustavně ničili kulturu a hospodářství. O tom podává pamětní spis, který zaslal posl. Kurťak Svazu Národů v roce 1924, bohatý materiál, jak pokud jde o hospodářství, tak také o duševní kulturu. Všude táž soustava: Školy a školky jsou hromadně zavírány, bývalí legionáři, kteří sami nemají slušného školního vzdělání, přijdou jako učitelé na nově zřízené české školy a správu obstarávají čeští úředníci pochybné jakosti; nelze se pak diviti, že se v Praze dívají na Podkarpatskou Rus stále ještě jako na deportační zem, jako na druhou Sibiř, takže jsou tam překládáni úředníci ještě s horší kvalifikací než do německého pohraničního území, ač sotva bychom to pokládali za možné po všem tom, co jsme s hrůzou za těch 7 let zažili na svém vlastním těle. Byla-li však autonomie dosti dobrá jako lákadlo pro připojení k Československu, musí se z toho také vyvoditi důsledek a konečně odstraniti stav bezpráví, který tam stále ještě vládne. Průkaz dospělosti a za ručená rovnoprávnost byla jednou vložena do kolébky Podkarpatské Rusi; avšak i kdyby tomu tak nebylo, i kdyby Podkarpatská Rus byla právě tak připojena jako německé území Čech a sudetské území, byl by nejvyšší čas, aby se pomýšlelo na zbavení poručenství. Vy Čechové ve své nenasytné touze po území strhli jste na sebe toto území právě tak jako německá pohraniční území, hleďte nyní, abyste to sousto strávili tak, aby vám nezůstalo ležeti v žaludku. Jedině s podplácením nevystačíte trvale ani tam, ani jinde a vláda bodáků netrvala ještě nikdy věčně. Vaším neslýchaným utiskováním budou utlačované národy v tomto státě dříve či později - přinuceny, aby ruku v ruce šly proti vám, ačkoliv dnes ještě většinu jich nelze pro to získati. Jednou budete toho trpce želeti, že jste ve svém zaslepení zašlapali právo a spravedlnost a tím jste si ponenáhlu ze všech jiných národů učinili nepřátele. Jazykové nařízení jest posledním projevem tohoto vašeho šílenství. Sám Mussolini vystoupil nyní urbi et orbi jako hlavní svědek proti vašemu zotročování. Staré přísloví praví: "Koho bohové chtějí zničiti, raní ho slepotou." Vy Čechové jste již tak raněni slepotou, že dnes již lze s jistotou předpověděti vaši zkázu. Dobře! Budete nás ještě nějakou dobu moci hůře zotročovati a zbavovati práv než dosud, doženete své panství k vrcholu, a vyprázdníte pohár,perversní rozkoše až do dna, trýzníce své nečeské spoluobčany až do krve, zasadíte nám jistě ještě těžké a hrozné rány, avšak tím jistěji jest tento stát zasvěcen zkáze. Doba a vaše mentalita pracují pro nás. Přijde jednou den, kdy nebude již vládnouti pyšná Praha ubohým Podkarpatským Rusům, Maďarům a Němcům, toho jsme si jisti. Pokud však bude trvati nynější násilnické panství. budeme je potírati, ať bude namířeno proti komukoliv. Proto německá národní strana bude samozřejmě hlasovati proti tomuto návrhu zákona. (Potlesk na levici.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Ke slovu je dále přihlášen p. posl. de Witte. Uděluji mu slovo.

Posl. de Witte (německy): Slavná sněmovno! Návrh, jejž projednáváme, jest novým těžkým bezprávím na obyvatelstvu Podkarpatské Rusi; k mnoha porušením ústavy, jež tato vláda má již na svědomí, opět nové. Vypadá to již skoro tak, jakoby již na jednom nebo několika nezáleželo. Ústavní práva jsou zrušována, lidové soudy nemohou se již zřizovati a tento slib se oddaluje rok za rokem. Odůvodňuje se to tím, že obyvatelstvo není na to zralé, že by tím mohlo trpěti soudnictví, že by nalézání práva při tom utrpělo. Takovéto výmluvy jsou ovšem velmi laciné. Obyvatelstvo jest ovšem dosti zralé, aby vykonávalo vojenskou službu, platilo daně a v každém směru bylo k disposici státu, avšak lidové soudnictví se vyloučí a nad oněmi lidmi se vládne prostě policejními obušky. (Souhlas na levici.) A nejen na Podkarpatské Rusi, i jinde v našem státě nepostupuje se proti jiným menšinám jinak. Abychom předvedli ilustraci, musíme zde promluviti o tom, co se přihodilo v úterý v Karlových Varech.... (Německé výkřiky: A v neděli v Ústí nad Labem!) ano, ale v úterý to bylo nejhorší v Karlových Varech. Jest naší povinností, abychom jednou pojednali o této soustavě a zabývali se jednou státní policií a celým tím pendrekářstvím. Události, které se přihodily v úterý v Karlových Varech, vyžadují, aby byly co nejpřísněji vyšetřeny, neboť není to zásluhou policie, že při tom nebylo mrtvých. Kdyby nebyli bývali naši dělníci, naši pořadatelé, naši "rudí obránci" méně rozvážní, nebylo by zůstalo jen při tom, že ženy, mladistvé osoby a děti byly sraženy k zemi pouze gumovými obušky, byli bychom se dožili v Karlových Varech po druhé dne, jehož sedmileté výročí naplňuje nás právě dnes bolestí a hněvem. Byli bychom zažili po druhé 4. březen. Vyšetřování, jehož žádáme, představujeme si však jinak, než bylo vedeno tenkráte po 4. březnu 1919. Tím nebylo učiněno zadost, jestliže se opět tak bude lháti a všechno se úplně obrátí, jako tenkráte po vraždění dne 4. března. Události roku 1919 prodělal jsem od počátku až do konce, viděl jsem, jak vojsko provokovalo dosud klidné davy lidu, to slepé střílení do lidí, styděl jsem se, že jsem současníkem toho, co potom v oficielní zprávě bylo nestydatě vylíčeno právě opačně. Byl jsem také osobním svědkem událostí, k nimž došlo v úterý na karlovarské schůzi, a budu pomáhati, aby se zabránilo tomu, aby se z černého nedělalo bílé a obráceně z bílého černé. (Hluk na levici.) Karlovy Vary mají již po 4 roky státní policii. Od té doby prodělala trpělivost obyvatelstva těžkou zkoušku, neboť od prvopočátku snažila se státní policie ukázati silnou pěst a hráti úlohu zemského fojta Gesslera. Hned prvého dne své přítomnosti v Karlových Varech ohrožovala státní policie obušky členy karlovarské městské rady, kteří chtěli jíti do schůze, a na protest starostův v této věci nedošla dodnes odpověď. (Hluk na levici.) Všechna osobní svoboda v Karlových Varech od toho dne prostě zmizela a lze si přibližně představiti, když se u nás, v Karlových Varech, postupuje. takto, jak se asi daří obyvatelstvu na Podkarpatské Rusi. (Souhlas na levici.) Nejen že každá schůze u nás, v Karlových Varech, každá sebemenší schůzka jest pod policejním dozorem a (Posl. Wünsch [německy]: Každá komunistická schůze se zakazuje!) na každém kroku se nám poručníkuje. Na schůze přichází policie hromadně, ozbrojena. Souhlasím se zvoláním kol. Wünsche a konstatuji: Sám jsem byl svědkem, že na komunistické schůzi bylo více policistů než účastníků schůze. Na okresní letní slavnosti sociálně demokratické strany hemžilo se to strážníky, při každé slavnosti jest policie zdrojem nepokojů. Při spolkové slavnosti použila policie toho, že děti nesly malé praporky, aby způsobila rvačku a výtržnosti. Na chebské krojové slavnosti (Hluk na levici trvá.), která se konala za přítomnosti asi 20 tuctů účastníků, došlo. dík policii. ke kravalům a výtržnostem. K tomu si představte ještě nejpřísnější výklad shromažďovacího zákona.

Mimo to s policií v Karlových Varech nelze uzavírati smlouvy; sjedná smlouvu s pořadateli schůzí a pak do lidí, kteří postupují podle smlouvy, buší gumovými obušky. (Výkřik posl. Kreibicha.) Opozdí-li se ohlášení o hodinu, znamená to zákaz schůze. (Hluk trvá. - Místopředseda Stivín zvoní.), sebemenší zábava jest pod dozorem policie. Minulého roku - zde lze posuzovati poměry na Podkarpatské Rusi - uspořádala místní organisace sociálně-demokratické strany v Karlových Varech masopustní ples v lázeňském domě; na tento ples byli vysláni 3 policejní úředníci, 2 detektivové, několik strážníků a 10 lidí mělo pohotovost. Útraty za to byly započítány účastníkům plesu. (Výkřiky na levici.) Text každé přednášky jest podroben přísné censuře (Výkřiky na levici.) a při tom nálezy zůstávají ležeti několik let. Dnes máme 4. března a musím připomenouti událost, která jest příznačná pro panství, které se zde zahnízdilo. Loňského roku měl jsem míti březnovou slavnostní řeč. Žádalo se ode mne, abych nejprve předložil znění své řeči, a na konec se mi zakázalo, abych mluvil o březnu 1919. (Výkřiky na levici.) Pro státní policii existují revoluce jen do roku,1848. Vše, co je po roce 1848, státní policie prostě netrpí. Při slavnosti na paměť březnových padlých v Karlových Varech, kterou uspořádala naše strana, nesmělo se učiniti ani zmínky o mužích, kteří padli a o příčině toho. (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte!) Není hospodské společnosti bez policie. Mužstvo jest placeno bídně. uboze, dostává žebrácký plat a aby mohlo žíti, musí vybírati poplatky, které jsou nesnesitelné, Jiný příklad: V Karlových Varech máme sociálně-demokratickou organisací žen. Jednou za čas sejde se také k nenucené zábavě. při čemž se přednášejí všelijaké věci; najde-li se mezi přítomnými někdo, kdo dovede hrát na housle nebo na piano, něco zahraje. Nic se za to neplatí, nevybírá se žádné vstupné, jest to čistě domácí zábava. Tak se to provádí desítiletí. Nyní však přijde dovnitř strážník, urazí přítomné a žádá za to 60 Kč poplatku. (Výkřiky na levici.) V malé nevinné domácí schůzce nastane proto již výtržnost. A tak to jde bez přerušení dále, vyzývavost nemá prostě konce.

Mohu jistě říci, že jen pro nezměrnou trpělivost obyvatelstva bylo možno, aby to vše bylo dosud vydrženo. To je státní policie, která se v úterý dopustila výtržnosti v Karlových Varech. Jaké názory má, o tom svědči vyřízení našeho ohlášení schůze. Praví se zde: Všech nařízení intervenujícího policejního úředníka jste povinen jakož i všichni ostatní pořadatelé uposlechnouti. Zároveň vás vyzývám, abyste resoluci, která snad bude podána, předložili intervenujícímu úředníkovi nejpozději při zahájení schůze k nahlédnutí. "Jste povinen uposlechnouti", "vyzývám vás", tak se neodvážil žádný c. k. okresní hejtman mluviti s císařskými poddanými. Tento panský tón, tento kasárnický tón, tento zpupný tón jest příznačný pro situaci.

A nyní několik slov o schůzi samé. (Stálé výkřiky.) Případ budete znát z novin. Tři velké schůze byly by skončily naprosto klidně a důstojně. Účastníci schůze chtěli táhnouti kolem okresní politické správy to se již stalo v Karlových Varech stokráte, a nedošlo k žádnému vybočení nebo porušení veřejného pokoje a řádu. U městského divadla zadržel průvod revírní inspektor Kaša, to jméno si musíme zapamatovati. Tento bývalý c. k. rytmistr, o němž jest známo, že nemá o službě ani ponětí, ruší celý průvod, ruší konec schůze a velmi citelně ruší pořádek. Dlužno si představiti: asi 15000 lidí se dere ku předu a ten člověk chce s hrstkou policistů zadržeti průvod. Zakročuji a on mi odpovídá: "Průvod není ohlášen". Odpovím mu na to: "To je nesmysl, vidíte přec tyto davy lidu, ty půjdou kolem. Nebudete tomu přece překážeti, nechcete přece způsobiti neštěstí". Poté prohlásil, že průvod pustí na mou odpovědnost. (Výkřiky na levici.) Nuže, tyto davy snaží se nyní jíti kupředu a teď dojde k onomu šílenému činu. Policie se náhle obrátí a bije obušky bezhlavě do lidí, bije staré ženy, které náhodou přišly do prvé řady, mladistvé a děti, kteří se k tomu naskytli. Byla vydána úřední policejní zpráva. Praví se v ní: "Poněvadž část účastníků dávala najevo, že zamýšlí vniknouti do budovy okresní politické správy, chtěla jí v tom stráž zabrániti. Při tom se účastníci průvodu dopustili násilností. Na stráž bylo házeno kameny. Dav napadl policejního inspektora Vecha a strážníka Kropáčka". Od začátku až do konce lež, lež a nic než lež. (Hluk trvá.) Bilo se dlouho ještě, než se došlo k okresní politické správě. Nejsou tam také kameny, aby se jimi mohlo házeti. Neházelo se, lidé netloukli, ale byli tlučeni. Vpředu stojící tlačili se zpět, davy, které se tlačily kupředu, posunovaly přední opět kupředu. Pro policii bylo jen jediné řešení, uvolniti cestu. Chci uvésti jen jako příklad, abyste si dovedli představiti situaci, že mi bota s pravé nohy byla na kusy roztrhána. (Výkřiky na levici. Trvalý hluk.) Taková byla tlačenice a takový zmatek při této bitvě s policií. Policie bila do utíkajících, do žen a mladistvých; a teprve nyní jednotliví lidé rány vraceli. A komu vraceli tyto rány? Kdo je to ten Kropáček? Včera večer jsem se teprve dověděl, že nedávno byl na dva měsíce dán mimo službu pro podezření z nepříčetnosti. (Hluk na levici.) A kdo je to Kaša? Hodinu před touto výtržností cvičil se svými lidmi, jak se postupuje proti demonstrantům. Působí to dojmem, že jsme se zde setkali při nejmenším s pomateným, troupovským a nesvědomitým člověkem, který by v kulturním státě nesměl zůstati ani minutu na svém místě. (Posl. Horpynka.[německy]: Zde bude povýšen!) Jistě. Nešlo to ani kupředu ani zpět. Lidé byli hnáni ke břehům Teplé a tam byli biti. Několik jich skočilo do řeky "aby se zachránili. Část demonstrantů pronikla až k Puppovu mostu, chtíc utéci přes Starou Louku. Tam se proti nim postavila opět policie s revolvery v rukou. Mám svědky na to, že jednotliví policisté na Staré Louce, kde jsou kameny, zdvihali je a strkali do kapsy, aby měli pro každý případ důkazy v rukou. Postranní ulice byly uzavřeny, hlavní ulice s obou stran uzavřeny a policie bila do davu obušky. Mnoho lidí, přes to, že byla zima, naskákalo do Teplé. Zakročení bylo nemožné. Kolega Hillebrand chtěl zakročiti, ale policejní úředník křičel na něho: "To je mi docela jedno, kdo jste". (Výkřiky na levici.) Také senátor Löw chtěl zakročiti, bylo mu však řečeno: "Kdybyste byl raději zůstal doma". Přednosta policejního úřadu byv telefonicky zavolán, prohlásil, že průvod jest dovolen; přes to však pokračovalo se v bití. Lze říci, že naši lidé sami zachránili situaci, zraněné odklidili, lidi upokojili, přes to, že i je policie bila, sám jsem byl mezi nimi. Pořadatelům byly strženy pásky. (Posl. dr Czech [německy]: Konstatujeme, že policie pravoplatně průvod dovolila a přes to proti němu vystoupila!) Kdyby náš lid nebyl býval disciplinovanější než policie, bylo by došlo k strašlivé krvavé lázni. (Výkřiky na levici.)

Místopředseda Stivín (zvoní): Prosím o klid.

Posl. de Witte (pokračuje): A nyní k charakteristice poměrů v tomto státě. Táž státní policie jest také censurním úřadem. Jak censuru vykonává, pro to máte zde příklad (ukazuje časopis "Volkswille".). Jest to zpráva, která byla doslova uveřejněna v různých jiných časopisech, v časopise "Volkswille" byla však zabavena. To jest jistě vrchol nestydatosti: Policie zbije obušky pokojné občany a červenou tužkou zabrání, aby se o tom psalo! To je odrakouštění! Chcete za každou cenu zabrániti, aby se pověděla pravda, nesnesete ji prostě. My však nechceme nic jiného než pravdu, nechceme nic než právo, avšak to chceme zde hájiti proti veškerému násilí. Chceme je hájiti před rozsudkem celého světa.

Jménem své strany mám učiniti k těmto událostem toto prohlášení:

Pobuřující události v Karlových Varech strhly opět jednou masku této vládní soustavě. Na vážný a důstojný projev vůle pracujícího obyvatelstva není jiné odpovědi než násilí. Konstatujeme, že se v Karlových Varech v plném klidu shromáždilo tisíce dělníků a naprosto klidně demonstrovalo. Konstatujeme, že o způsobu projevu byla sjednána dohoda a že policie tuto dohodu porušila, pokojné demonstranty přepadla a rozehnala. Bezohlednost, jakou byl násilně umlčen pokojný projev proti sociální a národní reakci, jen posílí odpor pracujících vrstev proti vládnímu absolutismu, jen zvětší ještě roztrpčení proti jeho methodám. Protestujeme co nejvášnivěji a nejrozhodněji proti surovému násilí policie, které není ojedinělým zjevem, nýbrž výronem soustavy, a prohlašujeme, že jsme odhodláni pokračovati v boji proti této celé soustavě byrokratické svévole a utlačování nyní teprve řádně všemi prostředky a se vší energií.

Nemám již, co bych k tomu připojil. Jen jednu věc chtěl bych říci všem oněm pánům, zvláště žurnalistům z koalice, kteří tak často nás nazývají "národní", poněvadž se bráníme a zvláště "Prager Presse", která prohlásila, že to, co jsme učinili v Karlových Varech a jinde, jistě nelze sloučiti s duchem marxismu. Pánové představují si jistě marxismus tak, že si musíme dáti líbiti každé padoušství, každou ničemnost a každé násilí. Řekli bychom panstvu jen jedno: Jestliže máte takovéto názory, důkladně se zklamete. Lid, který jste tak rozeštvali, tyto hladovějící, trýzněné, zotročené a ušlapané lidi nepřivedete ke klidu! Vždy jsme se bránili proti bezpráví, ať přišlo s kterékoliv strany. Bránili jsme se proti tomu ve starém Rakousku a děláme to ještě dnes také, bránili jsme se proti bezpráví, když bylo šlapáno po jiných, a bráníme se nyní teprve, když se šlape po nás. Pokládali jsme to jako sociální demokraté za svou povinnost, tuto povinnost jsme dosud plnili a budeme ji plniti i nadále přes všechna vaše trýznění a násilnosti. Vím to a víme to všichni: s tím, co děláme, obstojíme před rozsudkem světa. Zda také vy obstojíte před rozsudkem světa, jest jiná otázka. (Potlesk na levici.)


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP