Posl. dr Gáti (pokračuje): Vláda
chce toto moderní soudní sídlo zrušiti
jen proto, že Beregszász a okres jsou maďarské.
Osnova odůvodňuje zrušení činnosti
porot nedostatkem místností, ale ruší
při tom sborový soud, který má v Beregszászu
ideální místnosti, a chce jej přeložiti.
Protestujeme proti této nespravedlnosti, která je
typickým zjevem národnostního utiskování
a přivádí v niveč bývalé
veliké kvetoucí město.
Na Podkarpatské Rusi, v území autonomním,
není soudní tabule a ani advokátní
komory. (Hluk.) Při svém protestu proti skandálnímu
zákonu o omezení činnosti porot opírám
se o memorandum Podkarpatoruského Svazu advokátů,
nepolitického to spolku, který žádá:
1. Odstranění zákona o omezení činnosti
porot, tohoto hanebného zákona. 2. Zřízení
advokátní komory pro Podkarpatskou Rus, 3. Zřízení
soudní tabule v Užhorodě.
Tyto požadavky jsou krajně spravedlivé. Tato
situace nejen uráží sebevědomí
rusínského lidu, nýbrž i materielní
škody přináší položení
soudní tabule na Slovensku. Protest buržoasních
karpatoruských právníků proti zákonu
o omezení činnosti porot dosvědčuje
jasně, že koalice svým činem uráží
nejen pracující vrstvy, nýbrž i buržoasii,
t. j. celé obyvatelstvo.
Podání tohoto návrhu a hlasování
o něm v této sněmovně musí
otevříti oči každého obyvatele
Podkarpatské Rusi. Po tomto jednání naše
obyvatelstvo hmatatelně se přesvědčí,
že smluvně zaručená práva, nýbrž
na druhé straně odnímá Podkarpatské
Rusi i zákonná práva, používaná
všemi ostatními kraji republiky. Koloniální
stav naší země bude tak doplněn a všemu
obyvatelstvu bude zcela jasno, že od koaliční
vlády nesmí zhola ničeho očekávati,
naopak, že útisk bude se rok od roku zhoršovati
a že jedině národnostní náš
program je správný.
Jedině právo na sebeurčení, spojení
všech ukrajinských, rusínských národností
a zcela volný svaz sovětských států
může uchrániti Podkarpatskou Rus před
koloniálním vykořisťováním.
(Výkřiky komunistických poslanců.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Za řeči p. posl. dr Gátiho zvolal
pan posl. Mikulíček na p. dr Králíka:
"Sami jste kradli, jedna radost!" Pro tento výrok
volám p. posl. Mikulíčka k pořádku.
(Hluk. - Výkřiky posl. Mikulčíka
a Kurťaka. - Místopředseda inž.
Dostálek zvoní.)
Dalším řečníkem je pan posl.
dr Koberg. (Posl. Kurťak [malorusky]: Ukradli autonomnímu
zemědělskému sojuzu 20 tisíc hlasů!)
Pana posl. Kurťaka volám k pořádku.
(Posl. Kurťak [malorusky]: Po Podkarpatské Rusi
chodí samí korupční úředníci!)
Pana posl. Kurťaka volám po druhé k
pořádku. (Výkřiky posl. Kreibicha.)
Pana posl. Kreibicha volám k pořádku.
Prosím pana posl. dr Koberga, aby se ujal slova.
Posl. dr Koberg (německy): Němečtí
zástupci lidu! Dnes jest 4. března a jako prvý
německý řečník nemohu si dáti
ujíti příležitost, abych tohoto 4. března
nevzpomněl oněch mrtvých obětí,
jichž si před 7 léty vyžádala tato
soustava, toto vojenské panství v tomto státě.
(Předsednictví převzal místopředseda
Stivín.) Tenkráte sešlo se ve Vídni
rakouské národní shromáždění,
do něhož jsme nesměli voliti, ačkoliv
jsme o to žádali, opírajíce se o zásady
práva sebeurčení. Dne 4. března vyšli
ve městech i na venkově naši lidé na
ulice a demonstrovali za právo sebeurčení
a za svobodu německého národa. (Výkřiky:
Heil!) Tenkráte vytáhlo proti nám vojsko
a z kulometů a pusek střílelo do bezbranných
lidí, žen a dětí, což si vyžádalo
mnoho smrtelných obětí. Zarmouceni vzpomínáme
občanů tenkráte padlých a jsme přesvědčeni,
že krev jejich padne na ty, kdo tento zločin zavinili.
(Výkřiky: Heil! Souhlas a potlesk na levici.)
Tytéž poměry jsou ještě dnes u
nás a na Podkarpatské Rusi. Abyste aspoň
poněkud pochopili můj akademický zájem
o otázku obmezení působnosti porot na Podkarpatské
Rusi, dovoluji si představiti se vám především
jako právník ze správní služby.
Avšak také jako člověk a zvláště
jako člen německé národní strany,
která, jak známo, napsala na svůj prapor
právo sebeurčení, právo sebeurčení,
které stejně jako nám bylo také dosud
odpíráno podkarpatským Rusům, účastním
se prakticky projednávání této otázky.
Tento návrh zákona vrhá pronikavé
světlo na to, jak se zde nakládá se všemi
národními kmeny, které nepatří
k vládnoucímu národu, které mají
tedy tu vrozenou chybu, že nejsou Čechy. Vládní
návrh jest malým, avšak mnohomluvným
příkladem method, jimiž mají býti
umlčeny menšiny v tomto státě právě
tak jako jazykovým nařízením.
Než se pustím do podrobností, dovolte mi, abych
především zcela krátce promluvil všeobecně
několik slov o zřízení porotních
soudů: Jak známo, pochází z Anglie,
tedy ze spojeneckého státu. Po francouzské
revoluci převzala je Francie, tedy stát, stojící
této republice nejblíže, jehož zařízení
v Praze jsou přece jinak úplně bez rozmyslu
napodobována. Francouzští občané
byli přibráni nejen ke tvoření zákonů,
nýbrž i k soudnictví, a nečinil se při
tom rozdíl mezi jednotlivými departementy, ačkoliv
i ve Francii jsou také zaostalá území,
a ačkoliv nelze každou francouzskou obec srovnávati
s Paříží. Code d'instruction criminelle
z r. 1808 přikázal hlavni zločiny s konečnou
platností a všude porotcům a tak to zůstalo
dodnes. Tyto zásady byly roku 1848 převzaty také
v Německu. Ovšem, byly tam vzneseny těžké
pochybnosti proti odloučení otázky viny od
otázky trestu a proti přikázání
obou otázek různým činitelům.
Avšak, poněvadž již jednou žijeme v
demokratické republice, která převzala zařízení
porotních soudů jako přirozený následek
demokracie, jest naprosto jisto, že celé státní
území a všechny vrstvy obyvatelstva bez výjimky
mají nárok, aby se s nimi nakládalo v každém
směru stejně, také v trestním řízení.
Vím sice, že v Podkarpatské Rusi žije
ještě velmi mnoho analfabetů, než nikoliv
na posledním místě jest tím vinna
přece vláda. Neboť za 7 let bylo by bývalo
jistě možno u tohoto nikterak nenadaného obyvatelstva,
aby se povzneslo všeobecné lidové vzdělání
více než se to skutečně stalo, tím
spíše, že tam přece mezi Rusíny
žije 100.000 Maďarů a 90.000 Židů,
kteří jsou jistě schopni se vzdělati
a vláda byla by měla této příležitosti
rozhodně použíti. Ovšem, vláda,
která úroveň vzdělání
3 1/2 milionu Němců
soustavně rok od roku stále více snižuje,
vláda, která zavírá 4000, německých
školních tříd, a nehne při
tom brvou, vláda, která nechává
jako pány jen v Čechy a dnem i nocí usiluje,
aby všechny ostatní, pokud možno, učinila
heloty a otroky, taková vláda nedbá ovšem,
a to s lehkým srdcem, 600000 lidí na Podkarpatské
Rusi a nakládá s nimi prostě jako s domorodci
nějaké černošské kolonie. Nejsou
však tito lidé právě tak Evropany jako
my a páni v Praze a nepřísluší
nám všem totéž právo jako Čechům,v
Praze? Což nebylo nám to výslovně zaručeno
mírovou smlouvou Saint-Germainskou a ústavou? To
jest tak vychvalovaný duch Locarna, o němž
ministr dr Beneš znovu mluvil? Není to spíše
neblahý duch Metternichův, který se uplatňuje
při omezování všech svobod potlačených
poddaných? Rozhodně však, páni Čechové,
děláte s tím odrakouštěním
proklatě špatné pokroky, neděláte
si s tím žádnou čest a neděláte
dobrý dojem. S tím odrakouštěním
jest to zatroleně špatné a bylo by rozhodně
lepší, kdybyste zvolili jako heslo pro tento stát:
"Nazpět, nazpět, Don Rodrigo", než
poněkud nevhodně znějící heslo:
"Pravda vítězí". Neboť ve
skutečnosti tento národnostní stát,
přes to, že byla nalezena tak krásná
pohádka o československém národním
státě, není nic jiného než špatný
otisk starého rakouskouherského mocnářství
ve zmenšeném a zhoršeném vydání.
A podivuhodná směs národů na Podkarpatské
Rusi jest věrným miniaturním obrazem této
slavné republiky.
A při takovýchto zapletených poměrech
odvažuje se vláda v osmém roce republiky navrhovati,
aby poroty na Podkarpatské Rusi byly dále omezeny?
Právě toto území má zajisté
nárok, aby soudci z lidu, pocházející
z vlastních řad, rozsuzovali všechny těžké
kriminální případy, poněvadž
Češi, kteří tam byli přeloženi,
neznají přirozenou povahu tohoto nárůdku
a jeho zvláštní morálku a proto vynášejí
v mnoha případech chybné rozsudky, které
musí tamější usedlé obyvatelstvo
ovšem velice rozhořčiti. Totéž
platí také vice versa o českých soudcích
z povolání, přeložených do našeho
německého území, kteří
projevují právě tak málo pochopení
pro náš německý svéráz,
jako pro maloruský. Proto i my, sudetští Němci,
se vší rozhodností obracíme se proti
cizím soudcům a spojujeme své stížnosti
se stížnostmi podkarpatských Rusů. Dáváme
jim naprosto za pravdu, jestliže vášnivě
pozvedají svého hlasu proti novému odstrčení
svého národa a proti jeho pranýřování
před celým světem, jako by byl tlupa idiotů
a pitomců. Potřebovali-li jste již této
ruky, napřažené k Rusku, v zájmu panslavismu,
nechtěli-li jste postrádati tohoto mostu k rumunským
svým společníkům, aby Malá
Dohoda byla lépe pohromadě. měli jste zato
dbáti přece aspoň nejprostších
lidských práv obyvatelů Podkarpatské
Rusi. Připouštíme, že politická
zralost obyvatelstva jest tam nepatrná, avšak nebylo
by ji lze povznésti právě tím, že
lidé, pokud jsou aspoň poněkud způsobilí,
přiberou se k veřejnému životu a tedy
také k úřadu porotců?
Podkarpatští Rusové pod vlivem dra Žatkoviče
připojili se, jak známo, k Československu
s podmínkou, že jejich území zůstane
nezávislé. V Saint Germainu se toho ovšem nedbalo.
Avšak autonomie byla jim přece zaručena. (Výkřiky
posl. Horpynky.) Ústava oslabila tyto ústupky
ještě více, a skutečný stav zůstává
opět ještě daleko za tím. Na Podkarpatské
Rusi není ani zemského sněmu, ani nějakého
náběhu ke kulturní samosprávě.
(Výkřiky na levici.) Ve skutečnosti
jest to dnes ještě území, ovládané
diktátorsky - známka velkolepě konsolidovaných
poměrů. Co platí v Praze sliby, přísahy
a smlouvy? Tato ubohá země. v níž násilí
a korupce jsou, pokud je to možno, ještě horší
než v našich německých pohraničních
územích, jest školským příkladem
soustavy, jíž jest tato nejdemokratičtější
republika uměle udržována pohromadě.
(Výkřiky na levici.) Roztrpčení
obyvatelstva projevilo se ve výsledku voleb, neboť
byli tam převážně zvoleni komunisté,
zřetelné méně tekel pro pražskou
oligarchii. Přes to však tito zpozdilci stále
ještě uzavírají svůj sluch ke
spravedlivým požadavkům této trýzněné
země, právě tak jako ke stížnostem
všech ostatních potlačených národů,
které byly vtěsnány do tohoto státu,
nebo které se do něho dostaly jako Pilát
do kreda. Bohužel rada Svazu Národů nenašla
si dosud ještě volné chvíle za bývati
se stížnostmi z Podkarpatské Rusi, právě
tak, jako nějakým pamětním spisem
utlačených menšin, došlým z Československa.
Za to činíme odpovědným především
našeho velice čilého a velice zaměstnaného
pana ministra věcí zahraničních dr
Beneše. Nad ním a jeho činy, které
přes to, že prý byla odstraněna tajná
diplomacie, velmi často se musí obávati denního
světla, zasedne jednou k soudu vyšší forum,
než jest tato sněmovna, totiž dějiny,
kterým klidně ponecháváme rozsudek.
Idea sebeurčení dojde jednou platnosti a stane se
skutkem také i přes všechny násilnosti
i pro Podkarpatskou Rus, právě tak jako pro naše
území sudetských Němců. O tom
jsme plně přesvědčeni. Lid, žijící
v Podkarpatské Rusi, v Rudohoří, na Šumavě,
v Krkonoších a horách Pradědských,
který od svého domnělého osvobození
Čechy stále více trpí tyfem z hladu
a tuberkulosou, lid násilně vytržený
z přirozeného životního celku a proto
čím dále tím více chudnoucí
a bezpříkladně zanedbaný, rozlomí
jednoho dne násilně okovy a navždy vyjde z
těchto neutěšených poměrů.
Poněvadž nedostává svobody ve státě,
musí přirozeně usilovati o svobodu od státu.
Nevymlouvejte se, pánové z vlády, pokud jde
o Podkarpatskou Rus vždy na dřívější
maďarské hanebné hospodářství,
vzpomeňte si konečně jednou raději
nesmyslných hranic a českého hanebného
hospodářství v anektovaných provinciích
a v tom hledejte skutečné příčiny
rozpadu v těchto územích. Právě
v maďarských krajinách tak jako také
u nás v pohraničních územích
nepovznesli Češi kulturu, nýbrž drancovali,
soustavně ničili kulturu a hospodářství.
O tom podává pamětní spis, který
zaslal posl. Kurťak Svazu Národů v roce
1924, bohatý materiál, jak pokud jde o hospodářství,
tak také o duševní kulturu. Všude táž
soustava: Školy a školky jsou hromadně zavírány,
bývalí legionáři, kteří
sami nemají slušného školního vzdělání,
přijdou jako učitelé na nově zřízené
české školy a správu obstarávají
čeští úředníci pochybné
jakosti; nelze se pak diviti, že se v Praze dívají
na Podkarpatskou Rus stále ještě jako na deportační
zem, jako na druhou Sibiř, takže jsou tam překládáni
úředníci ještě s horší
kvalifikací než do německého pohraničního
území, ač sotva bychom to pokládali
za možné po všem tom, co jsme s hrůzou
za těch 7 let zažili na svém vlastním
těle. Byla-li však autonomie dosti dobrá jako
lákadlo pro připojení k Československu,
musí se z toho také vyvoditi důsledek a konečně
odstraniti stav bezpráví, který tam stále
ještě vládne. Průkaz dospělosti
a za ručená rovnoprávnost byla jednou vložena
do kolébky Podkarpatské Rusi; avšak i kdyby
tomu tak nebylo, i kdyby Podkarpatská Rus byla právě
tak připojena jako německé území
Čech a sudetské území, byl by nejvyšší
čas, aby se pomýšlelo na zbavení poručenství.
Vy Čechové ve své nenasytné touze
po území strhli jste na sebe toto území
právě tak jako německá pohraniční
území, hleďte nyní, abyste to sousto
strávili tak, aby vám nezůstalo ležeti
v žaludku. Jedině s podplácením nevystačíte
trvale ani tam, ani jinde a vláda bodáků
netrvala ještě nikdy věčně. Vaším
neslýchaným utiskováním budou utlačované
národy v tomto státě dříve
či později - přinuceny, aby ruku v ruce šly
proti vám, ačkoliv dnes ještě většinu
jich nelze pro to získati. Jednou budete toho trpce želeti,
že jste ve svém zaslepení zašlapali právo
a spravedlnost a tím jste si ponenáhlu ze všech
jiných národů učinili nepřátele.
Jazykové nařízení jest posledním
projevem tohoto vašeho šílenství. Sám
Mussolini vystoupil nyní urbi et orbi jako hlavní
svědek proti vašemu zotročování.
Staré přísloví praví: "Koho
bohové chtějí zničiti, raní
ho slepotou." Vy Čechové jste již tak
raněni slepotou, že dnes již lze s jistotou předpověděti
vaši zkázu. Dobře! Budete nás ještě
nějakou dobu moci hůře zotročovati
a zbavovati práv než dosud, doženete své
panství k vrcholu, a vyprázdníte pohár,perversní
rozkoše až do dna, trýzníce své
nečeské spoluobčany až do krve, zasadíte
nám jistě ještě těžké
a hrozné rány, avšak tím jistěji
jest tento stát zasvěcen zkáze. Doba a vaše
mentalita pracují pro nás.
Přijde jednou den, kdy nebude již vládnouti
pyšná Praha ubohým Podkarpatským Rusům,
Maďarům a Němcům, toho jsme si jisti.
Pokud však bude trvati nynější násilnické
panství. budeme je potírati, ať bude namířeno
proti komukoliv. Proto německá národní
strana bude samozřejmě hlasovati proti tomuto návrhu
zákona. (Potlesk na levici.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Ke slovu je dále přihlášen p. posl.
de Witte. Uděluji mu slovo.
Posl. de Witte (německy): Slavná sněmovno!
Návrh, jejž projednáváme, jest novým
těžkým bezprávím na obyvatelstvu
Podkarpatské Rusi; k mnoha porušením ústavy,
jež tato vláda má již na svědomí,
opět nové. Vypadá to již skoro tak,
jakoby již na jednom nebo několika nezáleželo.
Ústavní práva jsou zrušována,
lidové soudy nemohou se již zřizovati a tento
slib se oddaluje rok za rokem. Odůvodňuje se to
tím, že obyvatelstvo není na to zralé,
že by tím mohlo trpěti soudnictví, že
by nalézání práva při tom utrpělo.
Takovéto výmluvy jsou ovšem velmi laciné.
Obyvatelstvo jest ovšem dosti zralé, aby vykonávalo
vojenskou službu, platilo daně a v každém
směru bylo k disposici státu, avšak lidové
soudnictví se vyloučí a nad oněmi
lidmi se vládne prostě policejními obušky.
(Souhlas na levici.) A nejen na Podkarpatské Rusi,
i jinde v našem státě nepostupuje se proti
jiným menšinám jinak. Abychom předvedli
ilustraci, musíme zde promluviti o tom, co se přihodilo
v úterý v Karlových Varech.... (Německé
výkřiky: A v neděli v Ústí
nad Labem!) ano, ale v úterý to bylo nejhorší
v Karlových Varech. Jest naší povinností,
abychom jednou pojednali o této soustavě a zabývali
se jednou státní policií a celým tím
pendrekářstvím. Události, které
se přihodily v úterý v Karlových Varech,
vyžadují, aby byly co nejpřísněji
vyšetřeny, neboť není to zásluhou
policie, že při tom nebylo mrtvých. Kdyby nebyli
bývali naši dělníci, naši pořadatelé,
naši "rudí obránci" méně
rozvážní, nebylo by zůstalo jen při
tom, že ženy, mladistvé osoby a děti byly
sraženy k zemi pouze gumovými obušky, byli bychom
se dožili v Karlových Varech po druhé dne,
jehož sedmileté výročí naplňuje
nás právě dnes bolestí a hněvem.
Byli bychom zažili po druhé 4. březen. Vyšetřování,
jehož žádáme, představujeme si
však jinak, než bylo vedeno tenkráte po 4. březnu
1919. Tím nebylo učiněno zadost, jestliže
se opět tak bude lháti a všechno se úplně
obrátí, jako tenkráte po vraždění
dne 4. března. Události roku 1919 prodělal
jsem od počátku až do konce, viděl jsem,
jak vojsko provokovalo dosud klidné davy lidu, to slepé
střílení do lidí, styděl jsem
se, že jsem současníkem toho, co potom v oficielní
zprávě bylo nestydatě vylíčeno
právě opačně. Byl jsem také
osobním svědkem událostí, k nimž
došlo v úterý na karlovarské schůzi,
a budu pomáhati, aby se zabránilo tomu, aby se z
černého nedělalo bílé a obráceně
z bílého černé. (Hluk na levici.)
Karlovy Vary mají již po 4 roky státní
policii. Od té doby prodělala trpělivost
obyvatelstva těžkou zkoušku, neboť od prvopočátku
snažila se státní policie ukázati silnou
pěst a hráti úlohu zemského fojta
Gesslera. Hned prvého dne své přítomnosti
v Karlových Varech ohrožovala státní
policie obušky členy karlovarské městské
rady, kteří chtěli jíti do schůze,
a na protest starostův v této věci nedošla
dodnes odpověď. (Hluk na levici.) Všechna
osobní svoboda v Karlových Varech od toho dne prostě
zmizela a lze si přibližně představiti,
když se u nás, v Karlových Varech, postupuje.
takto, jak se asi daří obyvatelstvu na Podkarpatské
Rusi. (Souhlas na levici.) Nejen že každá
schůze u nás, v Karlových Varech, každá
sebemenší schůzka jest pod policejním
dozorem a (Posl. Wünsch [německy]: Každá
komunistická schůze se zakazuje!) na každém
kroku se nám poručníkuje. Na schůze
přichází policie hromadně, ozbrojena.
Souhlasím se zvoláním kol. Wünsche
a konstatuji: Sám jsem byl svědkem, že
na komunistické schůzi bylo více policistů
než účastníků schůze.
Na okresní letní slavnosti sociálně
demokratické strany hemžilo se to strážníky,
při každé slavnosti jest policie zdrojem nepokojů.
Při spolkové slavnosti použila policie toho,
že děti nesly malé praporky, aby způsobila
rvačku a výtržnosti. Na chebské krojové
slavnosti (Hluk na levici trvá.), která se
konala za přítomnosti asi 20 tuctů účastníků,
došlo. dík policii. ke kravalům a výtržnostem.
K tomu si představte ještě nejpřísnější
výklad shromažďovacího zákona.
Mimo to s policií v Karlových Varech nelze uzavírati
smlouvy; sjedná smlouvu s pořadateli schůzí
a pak do lidí, kteří postupují podle
smlouvy, buší gumovými obušky. (Výkřik
posl. Kreibicha.) Opozdí-li se ohlášení
o hodinu, znamená to zákaz schůze. (Hluk
trvá. - Místopředseda Stivín
zvoní.), sebemenší zábava jest pod
dozorem policie. Minulého roku - zde lze posuzovati poměry
na Podkarpatské Rusi - uspořádala místní
organisace sociálně-demokratické strany v
Karlových Varech masopustní ples v lázeňském
domě; na tento ples byli vysláni 3 policejní
úředníci, 2 detektivové, několik
strážníků a 10 lidí mělo
pohotovost. Útraty za to byly započítány
účastníkům plesu. (Výkřiky
na levici.) Text každé přednášky
jest podroben přísné censuře (Výkřiky
na levici.) a při tom nálezy zůstávají
ležeti několik let. Dnes máme 4. března
a musím připomenouti událost, která
jest příznačná pro panství,
které se zde zahnízdilo. Loňského
roku měl jsem míti březnovou slavnostní
řeč. Žádalo se ode mne, abych nejprve
předložil znění své řeči,
a na konec se mi zakázalo, abych mluvil o březnu
1919. (Výkřiky na levici.) Pro státní
policii existují revoluce jen do roku,1848. Vše, co
je po roce 1848, státní policie prostě netrpí.
Při slavnosti na paměť březnových
padlých v Karlových Varech, kterou uspořádala
naše strana, nesmělo se učiniti ani zmínky
o mužích, kteří padli a o příčině
toho. (Německé výkřiky: Slyšte!
Slyšte!) Není hospodské společnosti
bez policie. Mužstvo jest placeno bídně. uboze,
dostává žebrácký plat a aby mohlo
žíti, musí vybírati poplatky, které
jsou nesnesitelné, Jiný příklad: V
Karlových Varech máme sociálně-demokratickou
organisací žen. Jednou za čas sejde se také
k nenucené zábavě. při čemž
se přednášejí všelijaké
věci; najde-li se mezi přítomnými
někdo, kdo dovede hrát na housle nebo na piano,
něco zahraje. Nic se za to neplatí, nevybírá
se žádné vstupné, jest to čistě
domácí zábava. Tak se to provádí
desítiletí. Nyní však přijde
dovnitř strážník, urazí přítomné
a žádá za to 60 Kč poplatku. (Výkřiky
na levici.) V malé nevinné domácí
schůzce nastane proto již výtržnost. A
tak to jde bez přerušení dále, vyzývavost
nemá prostě konce.
Mohu jistě říci, že jen pro nezměrnou
trpělivost obyvatelstva bylo možno, aby to vše
bylo dosud vydrženo. To je státní policie,
která se v úterý dopustila výtržnosti
v Karlových Varech. Jaké názory má,
o tom svědči vyřízení našeho
ohlášení schůze. Praví se zde:
Všech nařízení intervenujícího
policejního úředníka jste povinen
jakož i všichni ostatní pořadatelé
uposlechnouti. Zároveň vás vyzývám,
abyste resoluci, která snad bude podána, předložili
intervenujícímu úředníkovi
nejpozději při zahájení schůze
k nahlédnutí. "Jste povinen uposlechnouti",
"vyzývám vás", tak se neodvážil
žádný c. k. okresní hejtman mluviti
s císařskými poddanými. Tento panský
tón, tento kasárnický tón, tento zpupný
tón jest příznačný pro situaci.
A nyní několik slov o schůzi samé.
(Stálé výkřiky.) Případ
budete znát z novin. Tři velké schůze
byly by skončily naprosto klidně a důstojně.
Účastníci schůze chtěli táhnouti
kolem okresní politické správy to se již
stalo v Karlových Varech stokráte, a nedošlo
k žádnému vybočení nebo porušení
veřejného pokoje a řádu. U městského
divadla zadržel průvod revírní inspektor
Kaša, to jméno si musíme zapamatovati. Tento
bývalý c. k. rytmistr, o němž jest známo,
že nemá o službě ani ponětí,
ruší celý průvod, ruší konec
schůze a velmi citelně ruší pořádek.
Dlužno si představiti: asi 15000 lidí se dere
ku předu a ten člověk chce s hrstkou policistů
zadržeti průvod. Zakročuji a on mi odpovídá:
"Průvod není ohlášen". Odpovím
mu na to: "To je nesmysl, vidíte přec tyto
davy lidu, ty půjdou kolem. Nebudete tomu přece
překážeti, nechcete přece způsobiti
neštěstí". Poté prohlásil,
že průvod pustí na mou odpovědnost.
(Výkřiky na levici.) Nuže, tyto davy
snaží se nyní jíti kupředu a
teď dojde k onomu šílenému činu.
Policie se náhle obrátí a bije obušky
bezhlavě do lidí, bije staré ženy, které
náhodou přišly do prvé řady,
mladistvé a děti, kteří se k tomu
naskytli. Byla vydána úřední policejní
zpráva. Praví se v ní: "Poněvadž
část účastníků dávala
najevo, že zamýšlí vniknouti do budovy
okresní politické správy, chtěla jí
v tom stráž zabrániti. Při tom se účastníci
průvodu dopustili násilností. Na stráž
bylo házeno kameny. Dav napadl policejního inspektora
Vecha a strážníka Kropáčka".
Od začátku až do konce lež, lež a
nic než lež. (Hluk trvá.) Bilo se dlouho
ještě, než se došlo k okresní politické
správě. Nejsou tam také kameny, aby se jimi
mohlo házeti. Neházelo se, lidé netloukli,
ale byli tlučeni. Vpředu stojící tlačili
se zpět, davy, které se tlačily kupředu,
posunovaly přední opět kupředu. Pro
policii bylo jen jediné řešení, uvolniti
cestu. Chci uvésti jen jako příklad, abyste
si dovedli představiti situaci, že mi bota s pravé
nohy byla na kusy roztrhána. (Výkřiky
na levici. Trvalý hluk.) Taková byla tlačenice
a takový zmatek při této bitvě s policií.
Policie bila do utíkajících, do žen
a mladistvých; a teprve nyní jednotliví lidé
rány vraceli. A komu vraceli tyto rány? Kdo je to
ten Kropáček? Včera večer jsem se
teprve dověděl, že nedávno byl na dva
měsíce dán mimo službu pro podezření
z nepříčetnosti. (Hluk na levici.) A
kdo je to Kaša? Hodinu před touto výtržností
cvičil se svými lidmi, jak se postupuje proti demonstrantům.
Působí to dojmem, že jsme se zde setkali při
nejmenším s pomateným, troupovským a
nesvědomitým člověkem, který
by v kulturním státě nesměl zůstati
ani minutu na svém místě. (Posl. Horpynka.[německy]:
Zde bude povýšen!) Jistě. Nešlo to
ani kupředu ani zpět. Lidé byli hnáni
ke břehům Teplé a tam byli biti. Několik
jich skočilo do řeky "aby se zachránili.
Část demonstrantů pronikla až k Puppovu
mostu, chtíc utéci přes Starou Louku. Tam
se proti nim postavila opět policie s revolvery v rukou.
Mám svědky na to, že jednotliví policisté
na Staré Louce, kde jsou kameny, zdvihali je a strkali
do kapsy, aby měli pro každý případ
důkazy v rukou. Postranní ulice byly uzavřeny,
hlavní ulice s obou stran uzavřeny a policie bila
do davu obušky. Mnoho lidí, přes to, že
byla zima, naskákalo do Teplé. Zakročení
bylo nemožné. Kolega Hillebrand chtěl
zakročiti, ale policejní úředník
křičel na něho: "To je mi docela jedno,
kdo jste". (Výkřiky na levici.) Také
senátor Löw chtěl zakročiti,
bylo mu však řečeno: "Kdybyste byl raději
zůstal doma". Přednosta policejního
úřadu byv telefonicky zavolán, prohlásil,
že průvod jest dovolen; přes to však pokračovalo
se v bití. Lze říci, že naši lidé
sami zachránili situaci, zraněné odklidili,
lidi upokojili, přes to, že i je policie bila, sám
jsem byl mezi nimi. Pořadatelům byly strženy
pásky. (Posl. dr Czech [německy]: Konstatujeme,
že policie pravoplatně průvod dovolila a přes
to proti němu vystoupila!) Kdyby náš lid
nebyl býval disciplinovanější než
policie, bylo by došlo k strašlivé krvavé
lázni. (Výkřiky na levici.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. de Witte (pokračuje): A nyní
k charakteristice poměrů v tomto státě.
Táž státní policie jest také
censurním úřadem. Jak censuru vykonává,
pro to máte zde příklad (ukazuje časopis
"Volkswille".). Jest to zpráva, která
byla doslova uveřejněna v různých
jiných časopisech, v časopise "Volkswille"
byla však zabavena. To jest jistě vrchol nestydatosti:
Policie zbije obušky pokojné občany a červenou
tužkou zabrání, aby se o tom psalo! To je odrakouštění!
Chcete za každou cenu zabrániti, aby se pověděla
pravda, nesnesete ji prostě. My však nechceme nic
jiného než pravdu, nechceme nic než právo,
avšak to chceme zde hájiti proti veškerému
násilí. Chceme je hájiti před rozsudkem
celého světa.
Jménem své strany mám učiniti k těmto
událostem toto prohlášení:
Pobuřující události v Karlových
Varech strhly opět jednou masku této vládní
soustavě. Na vážný a důstojný
projev vůle pracujícího obyvatelstva není
jiné odpovědi než násilí. Konstatujeme,
že se v Karlových Varech v plném klidu shromáždilo
tisíce dělníků a naprosto klidně
demonstrovalo. Konstatujeme, že o způsobu projevu
byla sjednána dohoda a že policie tuto dohodu porušila,
pokojné demonstranty přepadla a rozehnala. Bezohlednost,
jakou byl násilně umlčen pokojný projev
proti sociální a národní reakci, jen
posílí odpor pracujících vrstev proti
vládnímu absolutismu, jen zvětší
ještě roztrpčení proti jeho methodám.
Protestujeme co nejvášnivěji a nejrozhodněji
proti surovému násilí policie, které
není ojedinělým zjevem, nýbrž
výronem soustavy, a prohlašujeme, že jsme odhodláni
pokračovati v boji proti této celé soustavě
byrokratické svévole a utlačování
nyní teprve řádně všemi prostředky
a se vší energií.
Nemám již, co bych k tomu připojil. Jen jednu
věc chtěl bych říci všem oněm
pánům, zvláště žurnalistům
z koalice, kteří tak často nás nazývají
"národní", poněvadž se bráníme
a zvláště "Prager Presse", která
prohlásila, že to, co jsme učinili v Karlových
Varech a jinde, jistě nelze sloučiti s duchem marxismu.
Pánové představují si jistě
marxismus tak, že si musíme dáti líbiti
každé padoušství, každou ničemnost
a každé násilí. Řekli bychom
panstvu jen jedno: Jestliže máte takovéto názory,
důkladně se zklamete. Lid, který jste tak
rozeštvali, tyto hladovějící, trýzněné,
zotročené a ušlapané lidi nepřivedete
ke klidu! Vždy jsme se bránili proti bezpráví,
ať přišlo s kterékoliv strany. Bránili
jsme se proti tomu ve starém Rakousku a děláme
to ještě dnes také, bránili jsme se
proti bezpráví, když bylo šlapáno
po jiných, a bráníme se nyní teprve,
když se šlape po nás. Pokládali jsme to
jako sociální demokraté za svou povinnost,
tuto povinnost jsme dosud plnili a budeme ji plniti i nadále
přes všechna vaše trýznění
a násilnosti. Vím to a víme to všichni:
s tím, co děláme, obstojíme před
rozsudkem světa. Zda také vy obstojíte před
rozsudkem světa, jest jiná otázka. (Potlesk
na levici.)