Také druhá otázka nadhozená - poměr
náš k Němcům - je, myslím, obsažena
ve vládním prohlášení, a to v
apelu o snášenlivosti. Otázka tato stala se
akutní tím okamžikem, kdy začal německý
národ jednati se Čtyřdohodou, když začali
Němci jednati o vstup do Společnosti Národů.
Pro nás, domnívali jsme se, stala se akutní
zejména, když Němci chtějí se
súčastniti jednání o odzbrojení,
chtějí se súčastniti práce
na odvrácení válek a chtějí
se súčastniti na organisaci Evropy eventuelně
proti světu novému, ale jistě pro zájem
všech států evropských. Po zkušenostech,
kterých jsme nabyli ve Vídni, kterých jsme
nabyli ve starém Rakousku, měli jsme mnozí
pochybnosti, ale domnívali jsme se: nová doba přinesla
nové lidi, nové idee přinesly jiné
názory. (Posl. Windirsch [německy]: Tak by to
mělo býti na obou stranách!) Ale ano,
s naší strany jsme to dokázali. Pánové,
kdybyste vy byli, ne vy, ale Rakousko-Uhersko a Německo
vyhráli válku světovou, nevím, jak
by se nám vedlo. To by nebylo možno mluviti o nově
zřizovaných českých školách,
to by nebylo možno mluviti o snášelivosti národnostní,
ne, to se nemylte! Známe příliš germánskou
mentalitu. Ale domnívali jsme se, že po všem
tom, co předcházelo na mezinárodním
foru evropském, Němci uznají nutnost spolupráce
a snášenlivosti s námi, tady u nás v
republice, kde přece, doznáte, se Němcům
nikdy, co republika stojí, zle nevedlo a nevede se jim
zle ani teď. Máte nějaké doklady pro
to, že bychom vám chtěli opláceti to,
co nám dělala Vídeň, co jste nám
dělali vy před světovou válkou? Nemáte
pro to dostatek důkazů. Ale, páni, odpusťte,
nepaušaluji, jsem u toho, co říká pan
kol. Windirsch. Nepaušaluji, ale když člověk
slyší tady v této sněmovně od
Němců, že jsme národem zlodějským,
když tady člověk. slyší, že
naše republika je republikou lupičskou, když
tady člověk slyší, že my máme
krvavý režim, když tady člověk
slyší, že naše republika je svinskou republikou,
když tady člověk slyší zpívati
tu nejdivočejší, abych řekl, tu nejnadšenější
válečnou všeněmeckou píseň,
která se zpívala při vypovězení
války Srbům, při vypovězení
války světové, když člověk
vidí poslance, který si utírá ruku
po podání ruky ministerskému předsedovi
(Výborně! Potlesk.), pak se stydíme
za takové sousedy. A jestli byla ve vzduchu otázka
dorozumění o snášenlivosti, jestli někdo
věřil a byl tak optimistický, po tom, co
se stalo s těmito lidmi, kteří to dělají,
není možno mluviti o nějaké snášenlivosti.
Na surovost a nenávist nepatří snášenlivost,
ale opravdu silná ruka, opravdu silná pěst.
(Výborně! - Posl. Windirsch: Nepaušalisujte!)
Nepaušalisuji, pane kolego! Kdyby toto mělo býti
opravdovou ukázkou německé kultury, pak vám
řeknu otevřeně, že nepřáli
bychom si spoluobčanství s vámi. Ovšem,
pan kol. Windirsch mne žádá, abych nepaušaloval.
Ne, nepaušalisuji. Věřím, že jsou
mezi Němci také rozumní lidé. Bohužel,
prozatím vidíme, že je jich moc málo.
Jsou-li, pak se bojí před německými
nacionály se svým rozumem jiti na venek, a odváží-li
se někdo, jak tomu bylo, řekněme, u německé
strany agrární, která odevzdala hlasy pro
předsedu naší sněmovny, viděli
jste nejen německé nacionály, ale i kolegu
komunistu Neuratha, jak se do nich pustil, že zrazují
němectví, že zrazují pracující
lid a já nevím co všechno. Odpusťte, s
kým máme tu dohodu o snášenlivosti v
republice dělati, když ji nemůžeme dělati
s německou sociální demokracií a s
komunisty, kteří se přece holedbají,
že u nich národní otázka je dávno
překonaným stanoviskem. (Posl. Mikulíček:
Ale vždyť to byl kšeft z ručky do ručky.
Za Malypetra Spinu!) Odpusť, pane kolego, ty rozumíš
kšeftu dobře, to já vím. (Potlesk.)
Také tento problém budeme jednou řešiti,
ale ten je už svízelnější. S těmito
pány, kteří tak mluví o našem
národě a o naší republice, strana čsl.
socialistů nikdy jednati nebude. (Výborně!)
Strana naše má úctu k hrdosti národní,
respektujeme hrdost národní, jsme kusem národa,
a urazilo-li to národ, urazilo to i nás. Představte
si, v jakém postavení byste asi byli vy, kdybychom
my takto surově na vás útočili? Vy
pravděpodobně byste nám dali pár facek
a vyhodili nás z tohoto domu. My si hodně rozmyslíme
s těmito pány z německé strany mluviti
a jednati o snášenlivosti. I v politickém světě,
i v boji politickém, i v boji stranickém v zákonodárných
sborech měla by býti zachovávána určitá
noblesa. Neviděli jsme nikde nikdy takové zášti
proti státu a proti národu, jako jsme viděli
z řad německých nacionálů.
(Výkřiky posl. Zeminové.) Velice litujeme,
že bude-li se jednati o nějaké dorozumění,
že toto dorozumění budou dělati občanské
strany a že se o ně nepokusili socialisté.
Kolegové z řad německé sociální
demokracie mně odpustí, když jim řeknu,
že oni propásli historický okamžik; jestliže
někdo byl, kdo mohl překlenouti - nechci říci
rozpory - ale zájmy národnostní, pak to měla
býti sociální demokracie, která přec
již svým vztahem mezinárodním byla k
tomu předurčena. Nezazlí mi kolegové
z německé sociální demokracie, když
řeknu, že té chuti, té vůle jsme
u ní neviděli. Já se pamatuji na mrzutost,
kterou jsem měl s kol. dr Czechem, předsedou
klubu něm. soc. demokracie, protože jsem mu vytkl,
že jakožto místopředseda poslanecké
sněmovny ani jednou neúřadoval. Já
nevěřím, že by p. dr Czech byl
nechtěl úřadovati z nějakého
osobního justamentu, ale jistě nechtěl úřadovati
pod tlakem německo-nacionálního smýšlení.
Domnívám se, že sociální demokracie
byla povolána k tomuto dílu, a velice jsme litovali,
že nepochopila ani nás, velice jsme toho litovali,
leč my jsme jí byli odpůrcem, kterého
nikdy v lásce neměla. Dlužno však litovati,
že nepochopila ani stanovisko české sociální
demokracie. Velmi často jsme českou sociální
demokracii obviňovali z přílišného
ohledu k německé sociální demokracii
a omlouvali jsme to mezi sebou vírou české
sociální demokracie v možnost nějakého
socialistického souručenství anebo, mírně
řečeno, nějaké socialistické
spolupráce. Nestalo se tak. (Posl. dr Hanreich [německy]:
Kolego Slavíčku, myslíte, že kol. Spina
bude úřadovati? Bude úřadovati pod
podmínkou, jestliže jako předseda nám
bude moci alespoň překládati to, co musí
říci česky! Pouze česky nebude předsedati!)
Řeknu vám svůj názor - nikoli názor
strany: doktora Spinu považuji za velmi inteligentního,
vzdělaného člověka, a jestliže
vy mu nezlomíte politicky krk, může předsedati
i s českou řečí jednací. (Posl.
dr Hanreich [německy]: Zaveďte opět staré
rakouské zvyky do sněmovny!) To je vaše
věc! (Posl. dr Hanreich [německy]: To není
naší věcí, to je věcí
jednacího řádu, který nebyl ani z
rakouského opsán a který je horší
než rakouský!) Jednací řád
náš jasně předpisuje, jak má
býti veden tento dům. (Hlas: Tusar ve Vídni
také předsedal německy a dr Spina jest lektorem
české řeči na německé
universitě!)
Když došlo k rozpolcení sociální
demokracie a vyvstala zde silná strana komunistická,
domnívali jsme se, že strana komunistická by
mohla tedy pokusiti se o vyřešení této
otázky. Chce ji řešiti velmi pěkně!
Její názory na naši republiku, některými
řečníky zde pronesené, jsou takového
rázu, že nelze očekávati od strany komunistické
nijakých vážných pokusů v tomto
směru. Nedivíme se nijak p. kol. Neurathovi,
že otevřel své ledví, ale divíme
se velmi českým komunistům, že mu při
tom asistují. Strana komunistická nemůže
se ovšem tak holedbati, jak to namnoze činí,
že jen ona jest oprávněna mluviti jménem
dělnictva a jménem proletariátu, neboť
nechť nezapomene, že ona při svých 41
nebo 40 mandátech má jen 13 % obyvatelstva našeho
státu za sebou. (Hlas: Prozatím to stačí!
- Veselost koaličních stran.) Strana komunistická
nechť vezme laskavě na vědomí, že
strašáků jejích se už nikdo nebojí,
rovněž ne my. Strana komunistická velmi dobře
ví, že to, co hlásá o násilném
převratu a diktatuře, patří v naší
Československé republice do říše
snů. Jestli se methody její hodily na poměry
ruské, kde ubohý mužík ruský
byl zdeptán na prvém místě kulturně,
kde neměl půdy, kde byl ubohým tvorem, zvyklým
jen na carskou nahajku, nehodí se na poměry naše.
(Posl. Mikulíček: 60 milionů dáváte
starým tyranům ruských mužíků
ročně!) Nikoliv, pane kolego, ty dáváme
ruským profesorům a ruským studentům
a umožňujeme jako jediný stát kulturní
vyžití ruské emigrace. Dovolte těm ruským
profesorům a studentům návrat do Ruska, zřiďte
jim tam university, a oni tam půjdou. Milí přátelé,
o této věci bude psát jednou historik jako
o naší nejkrásnější věci
národní. (Posl. Mikulíček: O vaší
nejreakčnější věci!) Pane
kol. Mikulíčku, ani v jednom případě
nemůžete dokázati, že by se Československá
republika stavěla za reakční rejdy ruských
vystěhovalců. Strana komunistická ví
velmi dobře, že ruští bolševici opírají
se hlavně o mužíky, o venkov. Venkovu dali
půdu revolucí. (Výkřiky odporu
komunist. poslanců.) Nejdříve, páni,
do nájmu; když si však ruský mužík
postavil hlavu, abyste nepřišli o panství nad
ním, dali jste jim půdu do vlastnictví. Co
chcete dáti našim zemědělcům
do vlastnictví po dosažení diktatury? Půdu?
Tu již dávno naši zemědělci mají.
(Posl. Mikulíček: Vaši kolegové se
stydí za zlodějství na lichtenbergském
panství! - Odpor poslanců československé
strany socialistické.) Nejsme-li s mnohými věcmi
spokojeni, neznamená to, že celý zákon
nestojí za nic. Vždyť jiné státy
berou si vzor z naší pozemkové reformy (Posměch
komunistických poslanců.) a je zajímavé,
že také řada komunistů byla účastna
přídělu půdy. Kdybyste přišli
a řekli: "socialisté dohromady", myslil
bych si: snad to myslí opravdově. Ale když
mluvíte o vládě dělníků
a sedláků, těch sedláků, kterým
nemůžete nic dáti, tedy je mně to -
věřte - k nepochopení. (Výkřiky
komunistických poslanců.)
Kolik pak máte vy kapitalistů mezi sebou? Pánové,
fama vypravuje, že v řadách komunistických
poslanců sedí také milionář
a v řadách komunistických senátorů
také majitelé domů. Takovými jste
chudáky! (Posl. Mikulíček: A vy jste dostali
500.000 na volby od cukrovarů. My nedostali nic!) Ať
žijí ruské miliony u pana dr Housera nalezené!
Kde jste vy vzali peníze na ty vaše akce? Od těch
dělníků? O nikoli! (Odpor komunistických
poslanců.) To jsou zajímavé prameny,
které vy máte, to jsou velice zajímavé
prameny! Věříte, že 80 % obyvatel tohoto
státu by si dalo od vás 13 % diktovati? (Výkřik:
Nikdo to nechce!) Ale, jak pak ne! Snad, pane kolego, vy nikoli,
poněvadž jste ještě mladý poslanec.
(Posl. Zeminová: Vylučte ho, kacíře!)
Vy tomu snad opravdu nevěříte. (Posl.
Zeminová: To je shnilý element! - Vylučte
ho!) Pánové! Pášete hřích
na dělnické třídě, že
její silou plýtváte nadarmo, planě,
balamutíte dále lid. (Hlučný potlesk.
- Posl. Mikulíček: Kdo spáchal větší
zločin na dělnictvu než vy prosincovým
zákonem č. 394 a zákonem č. 286?)
Předseda (zvoní): Prosím o
klid. (Výkřiky poslanců komunistických
a poslanců čsl. strany socialistické.)
Posl. Slivíček (pokračuje): Povídáte
komunistům pohádky o červené karkulce.
Nikdo vám nemůže věřiti.
Pojďte sem a hlasujte pro nové zákony, mějte
kuráž! Toto neučiníte, protože
jste zbabělci, nepřiznáte pravdy. (Výborně!
Potlesk.) Nemáte odpovědnosti před lidmi.
To je hraní komedie s pracujícími vrstvami
lidu. Páni, páni, jen počkejte, povíme
si o tom. Řeč p. dr Šmerala nebyla na
plano pronesena. (Hlasy komunistických poslanců:
Nebyla!) To máte pravdu! Já tomu věřím,
že nebyla. Povíme si za čas o ní a o
jejích důsledcích, až SSSR půjde
ruku v ruce s měšťáckými státy
do Společnosti Národů. (Výkřiky
komunistických poslanců: Toho se nedočkáte!)
Páni, páni! Kdybyste s takovou energií
bojovali proti kapitalistům, proti měšťákům,
jak vy říkáte, s jakou bojujete proti nám,
pak bych to chápal, ale kde a jakým způsobem
vybíjíte svou sílu? Na ubohých dělnících
a proti socialistickým stranám. To je hrdinství!
Máte jméno v kruzích průmyslových,
že s vámi, s komunistickým dělnictvem,
průmyslníci lehčeji vyjdou než s českými
socialisty a se sociálními demokraty. (Výkřiky
poslanců čsl. strany socialistické.) Jednu
věc vám přiznávám a vítězíte
v ní, to je pravda! (Výkřiky poslanců
čsl. strany socialistické: V demagogii!) Vítězíte
nebo máte úspěchy při zesilování
byrokracie, zpátečnictví a všech důsledcích
vaší taktiky. (Výborně! Potlesk!)
Víte, jaký následek má vaše
taktika? Zneklidňování, bouření
myslí, udržování větší
moci četnické, strážnické, úřadů,
soudů atd. (Potlesk čsl. socialistických
poslanců. - Hluk a výkřiky komunistických
poslanců.) To je ovoce vaší taktiky! Má
to však za následek ještě jiné
věci. Ano, vy tak tu dělnickou třídu
podporujete, že hrozbou o diktatuře podlamujete podnikání,
že lidé se bojí investovati peníze do
svých podniků a unikají se svými přebytky
finančními do ciziny. Čtěte výkazy
Anglické banky o tajných vkladech, ku kterým
se nikdo nehlásí. Také od nás, když
zneklidňujete u nás hospodářský
život, utíká hospodářská
síla pryč do ciziny. To jsou vaše úspěchy!
Věru, člověk se zamyslí... (Výkřiky
komunistických poslanců. - Hluk.)... Jsme tu
několik dní a strana komunistická vždycky
je tam, kde je boj proti republice. Tleskali jste německým.
měšťákům, tleskali jste Hlinkovcům.
(Odpor a výkřiky komunistických poslanců.)
Největší vaše útoky jsou namířeny
proti socialistickým stranám. Kde je ten váš
socialismus, boj proti kapitalistům, proti měšťákům,
o nichž tak mluvíte? (Hlas: Jste hausknechty buržoasie!)
Můžete se smáti, můžete nás
nazývati socialpatrioty, můžete nás
nazývati posluhovači měšťáků,
my to sneseme snáze, než to snesla komunistická
strana a v Maďarsku, v Italii, v Německu a jinde.
Proč jsem o těchto zjevech mluvil? Proto, abychom
dělnictvu jasně řekli s této tribuny
o té vaší komedii. (Potlesk. - Hlas:
Abyste buržoasii zbavili toho strachu!) Jen jediné
přirovnání, pane kolego, vám dám
o buržoasii a komunistech. V Anglii je dnes u vesla konservativní
strana a ani se dělnictvu v Rusku nezdá o tom, co
konservativní strana v Anglii dělá po stránce
sociálně-politické.
A chci vám říci jen toto: Proč? Inu
proto, poněvadž je tlačena mocnou organisací
dělnickou. (Hlas: Mimo parlament?) Ano. Ale také
v parlamentě dělnictvo tam má své
poslance. Rozuměl bych tomu, kdybyste vy dělali
oposici a tlačili nás k intensivnější,
radikálnější taktice pro socialistické
věci. Rozuměl bych tomu... (Výkřiky
komunistických poslanců.) ale vstup váš
do tohoto domu a vystoupení vaše proti nám
nenasvědčuje tomu, že byste to chtěli
dělati. (Výkřiky komunistických
poslanců.)
Máme-li my socialisté ztíženu posici
v tomto státě a máme-li ztíženu
posici v koalici, pak máte o to valnou část
zásluhy svojí naprostou negací v sociální
politice. Počkáme, co vy svojí taktikou pro
dělnictvo vybojujete. Ale právě proto, že
jsme oslabeni v posici, tím větší povinnosti
máme a k tomu se otevřeně hlásíme.
My věříme - jak už jsem na počátku
řekl - že občanské strany koaliční
pochopí ne stranickou situaci nás socialistů,
ale že pochopí požadavky a potřeby pracujícího
lidu a že mluvíce o národu, o jeho zájmech,
budou míti na paměti, že ohromná část
národa jsou vrstvy pracující, které
potřebují řešení všech sociálních
otázek.
Ve víře, že bude pochopení pro věci
kulturní, pro věci socialistické, šli
jsme do koalice, věříme koalici, věříme
vládě a prohlášení její
schvalujeme. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): Ke slovu je přihlášen
dále pan dr Gáti. Uděluji mu slovo.
Posl. dr Gáti: Dámy a pánové!
K prohlášení vlády nemáme my
poslanci z Podkarpatské Rusi žádných
poznámek, poněvadž nám Švehla
nic nového neřekl. Ač i sám dr
Kramář uznává nutnost radikálních
změn na Podkarpatské Rusi, trvá Švehla
na dosavadním způsobu vládnutí a místo
chleba posílá nám na Podkarpatskou Rus české
agrárnické vykořisťovatele lidu.
S tohoto místa dokazoval jsem již několikráte,
že náš "k republice Československé
z vlastní vůle se připojivší
lid" a na papíře "požívající
plné autonomie" krajně jest vykořisťováním
české buržoasie rozhořčen a jest
hotov provésti revoluci. Co však se - přes
to, že nespokojenost karpatoruského lidu je vládnoucím
kruhům dobře známa - dělo za posledních
voleb, přesahuje všechny meze. Lid je od posledních
voleb soustavně persekvován za to, že volil
komunisty. Bylo stříleno ve Svaljavě a dělníci
probodáváni v Poljaně, lidu nedostává
se se strany úřadů ani v nejmenších
záležitostech žádných příznivých
rozhodnuti, není prováděna pozemková
reforma, nikdo se nedovolá svého zákony zaručeného
práva. A toto koloniální hospodářství
na Podkarpatské Rusi odůvodňují rozhodující
činitelé před zahraničním veřejným
míněním tím, že karpatorusínský
lid "jako státu nepřátelský živel"
není hoden ničeho lepšího. Při
posledních volbách změnila se tato všeobecná
diktatura v diktaturu mocných příslušníků
agrární strany. Agrárníci za špiritusové
miliony nakoupili si nejzáhadnější elementy;
viceguvernér Rozsypal dostal ohromnou pravomoc, na vesnice
vrženy byly celé hordy agitátorů agrární
strany s ohromnými finančními prostředky,
agrární strana terorisovala v pravém slova
smyslu notáře, úředníky, zejména
lesní a vyhrožovala každému přímo,
že ten, kdo nebude přísahati na vítězství
agrární strany a ze všech sil se o ně
přičiňovati, bude z úřadu svého
vyhozen. Veřejně rozšiřována
byla v Podkarpatské Rusi verse, že v rukou agrárníků
leží celé bohatství, zákony i
další osud Podkarpatské Rusi. A poněvadž
vyšší úřady byly skutečnými
exponenty agrární strany, nebyla verse tato dementována,
takže se před volbami zdálo, že celá
Karpatská Rus s veškerým živým
i mrtvým obsahem je vlastnictvím agrární
strany.
Takovéto přípravy byly ovšem pro agrární
stranu nezbytně nutny, neboť náš lid nenávidí
sice do krajnosti příslušníky všech
vládních stran, ale agrárníky ještě
více. A tak strana Švehlova nemohla býti
vybíravou ani v prostředcích, ani v lidech.
Proto kandidovala na prvním místě špinavého
horthyovského špiona proti republice Štefana
a na druhém místě českého
hlavního služného dr Králíka.
Fotografii Štefanovu předal jsem veřejnosti
s tohoto místa již před volbami. Tento dobrodruh,
ničeho se neštítící, sloužil
r. 1918 až 1919 postupně nejprve maďarské
buržoasii, později maďarské dělnické
vládě rad. Konjunkturní šplhavec tento
hned po pádu maďarské republiky rad vstoupil
do služeb katana Horthyho a až do posledního
okamžiku před volbami organisoval v Polsku maďarsko-polsko-rusínské
legie, které měly pro Horthyho zabrati vojensky
Podkarpatskou Rus a Slovensko. (Hluk. Výkřiky.)
Několik nevinných lidí - mezi nimi Fankovič
(Výkřiky. - Předseda zvoní.),
kterého zastupoval vládní poslanec dr Gagatko
před košickou sedrií - bylo nevinně
odsouzeno jen pro podezření ze styků se Štefanem.
Nevinné oběti padly do žaláře,
hlavní viník dostal se však do této
sněmovny jako poslanec za stranu českých
agrárníků, příslušníků
strany min. předsedy dr Švehly.
A v sobotu představil se nám zde druhý poslanec
této krásné strany, pan posl. dr Králík
za bouřlivých scén. Koaliční
poslanci byli nuceni potvrditi svým odporem naše již
tak dávno vznášené obžaloby proti
tomuto režimu. Cituji nedělní číslo
koaličního časopisu "České
Slovo". "České Slovo" píše:
"Jakmile začal mluviti posl. dr Králík,
sestoupili se před ministerskými lavicemi všichni
socialističtí poslanci z Podkarpatské Rusi,
mezi nimi bratr posl. dr Gagatko a československý
sociální demokrat Nečas. Vývody
řečníkovy budí u nich bouři
nevole, kterou projevují jednak ostrými výkřiky,
a dochází také mezi touto skupinou a republikány
ke slovním potyčkám, při nichž
zanikají slova řečníkova. Z nesčetných
výkřiků bylo slyšeti: Ven s korupčníky!
Ven se zachráncem korupčního systému,
viceguvernérem Rozsypalem! Proč Štefan nesedí
v kriminále, nýbrž zde ve sněmovně?
Štefan byl generálem maďarsko-polské legie
proti naší republice! Vyšli jste z voleb s koupenými
hlasy! (Výkřiky komunistických poslanců.)
Rozházeli jste miliony státních peněz!
Devastovali jste lesy na volby! Prováděli jste pozemkovou
reformu za hlasy v sobotu před volbami!" (Předsednictví
převzal místopředseda Stívín.)
Co znamenají tyto citáty z "Českého
Slova"? Znamenají jen, že již v minulé
sněmovně mluvil jsem pravdu, při čemž
koaliční páni poslanci krotce mlčeli.
Teď však, když už i na jejich vlastní
kůži sáhl teror agrárníků,
otevřeli svých úst. Ale toto jejich velké
rozhořčení není vážné,
poněvadž jsou daleci toho, aby vyvodili důsledky
a vystoupili z koalice. Naopak, zůstanou ve spolku s korupčníky.
Správně uvažuje nedělní číslo
"Venkova", které poučuje nové revolucionáře,
že posl. Brodecký se namáhal přivésti
posl. Nečase k rozumu a až se vyčistí
volební ovzduší, není pochyby o tom,
že i v složité otázce Podkarpatské
Rusi nastane v koalici jednomyslnost. O tom my komunisté
také nepochybujeme, poněvadž sociálně
patriotické strany vždy se dohodnou i s nejkorupčnější
buržoasií.
Nemohu však zde zamlčeti, že dr Králík,
který se s tíží naučil několik
maďarských slov, agitoval v maďarských
vesnicích a okresích čistě maďarsko-nacionálními
šovinistickými protirepublikánskými
hesly. (Hluk. - Posl. dr Králík: To musíte
dokázat!) To dokáži. Chtěl se tímto
způsobem vetříti do přízně
karpatoruského lidu. A tento vybarvený zástupce
karpatoruského lidu nestyděl se ani trochu v první
schůzi ústavně-právního výboru
býti referentem k návrhu zákona, kterým
se má ještě na dobu jednoho roku odsunouti
činnost porot v Podkarpatské Rusi a který
byl provázen takovou důvodovou zprávou, že
sama koalice musila ji změniti. (Hluk. - Výkřiky.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Prosím o klid.
Posl. dr Gáti (pokračuje): Zástupce
Podkarpatské Rusi nestyděl se tvrditi, že jeho
voličové nejsou kvalifikováni pro členství
v porotním soudu. A dr Králík měl
dosti smělosti k tomu, aby mluvil o cizích státních
příslušnících a o revisi státního
občanstvi na Podkarpatské Rusi. (Hluk.)
Agrární strana vzala si příklad z
rumunských voleb při prosazování svých
čistých pánů kandidátů
do této sněmovny. A po neslýchaných
volebních machinacích chlubí se ještě
tajemník Zajíc tím, že se agrární
straně podařilo "získati" několik
desetitisíců hlasů na úkor komunistické
strany.
Ve skutečnosti byly nám však tyto hlasy ukradeny.
Naši členové volebních komisi a důvěrníci
byli vyháněni agrárníky od uren, koho
mohli, toho si agrárníci koupili, hlasy byly počítány
v nepřítomnosti zástupců jiných
stran a bez kontroly a na přiklad v Dobroni, kde kmotr
pana Králika je notářem, před
očima voličů vybráno bylo několik
set kandidátních listin z urny a nahrazeno kandidátkami
strany agrární. Tímto způsobem mohli
sice páni agrárníci vykázati ve volbách
na Podkarpatské Rusi nějaký výsledek,
ale je to výsledek jakosti Potěmkinových
vesnic, poněvadž dokud se poměry nezmění,
nezmění se ani nálada lidu a v Podkarpatské
Rusi může býti zavedena konsolidace pouze vládou
proletariátu.
Proti diktatuře buržoasie jest jediným lékem
náš národnostní program v Podkarpatské
Rusi. Zdůrazňuji znovu, že proletariát
Podkarpatské Rusi a Československa a proletariát
mezinárodní bojovati bude za naprosté sebeurčovací
právo národů Podkarpatské Rusi. (Tak
jest! Výborně! - Hluk.)
Rusínský lid Podkarpatské Rusi cítí
se býti Rusy a poněvadž Rusové žijí
na souvislém teritoriu od Severního moře
přes Halič až do jižní hranice
Podkarpatské Rusi, přeje si spojiti se se svými
bratry v sovětském Rusku ve bratrské Federaci
s proletariátem národů Československa
a s proletariátem celého světa. Nikoli odloučení,
nýbrž dobrovolné připojení je
zde vedoucí ideou, což jest však možno pouze
proletářskou revolucí a za systému
sovětového. Nikoli vymezení hranic nových,
nýbrž odstranění hranic vůbec
jest zde vedoucí ideou, jakož i jednotnost bratrských
národů a nejvýhodnější
výběr kulturních i hospodářských
složek. Pouze mezinárodní buržoasie a
její lokajové mohou se třásti před
touto myšlenkou a jejím uskutečněním,
kdežto mezinárodní a tudíž i český
proletariát je nadšen touto myšlenkou a bojuje
za ni. Pouze národové volní mohou býti
silní a mocí zbraní ani silou útisku
nelze nespokojené národy udržeti pohromadě
v jednom státě. (Hluk. - Výkřiky.)
Trpící národové Podkarpatské
Rusi lnou mocnou slovanskou solidaritou ke svým bratrům
v Haliči, Bukovině, Ukrajině a Rusku. Podkarpatská
Rus je dnes nejjižnějším výběžkem
ruských národů a jest jejím životním
zájmem, aby republika ihned uznala de jure Federaci sovětských
republik. Čilé obchodní styky se sovětským
Ruskem a změna orientace zahraniční politiky,
jakož i intimní spojenectví se sovětskými
státy znamenají pro nás půdu, práci,
průmysl a obchod. Národové Podkarpatské
Rusi upozorňují vládu, že jest to jediná
cesta, která může znamenati dobrovolné
a mocné spojenectví veškerých národů
republiky. Dnešní režim však přiblíží
proletariát republiky ke konečnému boji a
vítězství. (Výborně! - Potlesk
komunistických poslanců. - Výkřiky.
- Hluk.)
Místopředseda Stivín (zvoní):
Slovo má dále pan kol. Bergmann. (Stálý
hluk.)