No, teď všimněme si, jak mluvili někteří z našich řečníků. Pan dr. Heller: Mám za to, že se k tomu projevu neměl propůjčiti sociální demokrat německý, že to mohl mluviti - nevím, jak se ti pánové jmenují... (Hlas: Hartl!)... to jsou na př. pánové: Hartl, dr. Spiegel a jiní, ale prosím, sociální demokrat musí viděti, co zde dělá tato republika právě pro pracující lid, musí to uznati, co dělá pro kulturu i německou. Prosím: školy, školy! Podívejte se, kolik německých škol jsme zařídili Němcům i na Slovensku, nemluvím ani u nás. Zdá se mi, že pánové chtějí vyhoditi poslední trumf před Evropou. Bude dobře, když si zavoláme ty, kteří v Evropě politicky myslí, aby se podívali na skutečné poměry a na ty školy, o kterých mluvil kolega dr. Heller, na ty školy české a německé, aby se zkrátka svět přesvědčil, že má-li u nás kdo příčiny ke stížnosti, že jsme to my a ne Němci.
Tato cesta nepovede ke sblížení. U nás nevidíte žádného rozčilování a z našich úst neslyšíte slova, která by znamenala nenávist oproti Němcům. My jsme snili o tom, abychom šli vedle sebe za velikým cílem. Ale tu budou pánové nejdříve musiti cítiti švýcarsky, to jest míti úctu k státu, pak teprve si budou moci něco dovoliti. Nejméně však už jim přísluší, že si troufají pánové z tábora německého rozlišovati Slováky a Čechy. Pan dr. Heller i do tohoto problému si troufal sám zasáhnouti a povídal, že to není jen problém jednoty, že se to musí zkoušeti i etnograficky, škoda, že zde není! Ať si s tím ohněm moc nezahrávají, ať jsou opatrní, abychom my zase nepřišli s otázkou, že se příslušnost k němectví musí zkoumati etnograficky. (Veselost.)
Pan dr. Kovalik. Osobně zdá se býti slušný muž. Pan Klimko je už něco jiného! Všichni víme dobře, že Klimko byl největší "ras" proti každému Slovákovi, dokud nebylo Slovensko osvobozeno. Užil jsem slova "ras", ale to vám potvrdí každý Slovák. To nebyl jen on, to byli i jiní. To byl na př. Janček, o kterém jsem mluvil včera, který štval psy na protikandidáty a dával je kamenovati. Náš ministr Hodža mohl by vypravovati, co mu provedl Klimko. Myslím, že tenkráte docela způsobil, že byl Hodža zatčen. Ty podrobnosti dobře neznám, vím však, že jsou to ošklivé věci. Tito pánové charakteru Klimkova, ti nás nenávidí, ne proto že jsou Slováci a domáhají se slovenské autonomie, nýbrž proto, že jsou Maďaři. Ani některá nepříjemně a nehezky znějící slova z úst slovenských ludovců nezpůsobí, abychom my užili jediného zlého slova oproti Slovákům. Jestliže však říkají, že jsme dva národové, říkají naprostou nepravdu. Já jsem si na Slovensku - jak jsem již takovým sběratelem - koupil cechovní truhlu řeznického cechu ze 17. století. Dostal jsem ji s celým archivem. Podívejte se na 3 listiny, které jsem našel v tomto archivu těch cechů v Puchově, Modré atd. Podívejte se na listinu z roku 1660. Zde je druhá o něco pozdější a nejposlednější z r. 1734. Všechny tyto listiny slovenskými orgány vydané jsou psány a tištěny nejkrásnější a nejčistší češtinou a já bych řekl daleko krásnější a čistší češtinou, než jaké se užívalo u nás v té době. Když si vzpomenete na pokles našeho jazyka po bitvě na Bílé Hoře a ve století XVIII., musíte se podiviti jak biblicky přímo krásný jazyk český je právě na těchto slovenských úředních listinách, jak já je našel v tomto archivu. Není žádné pochybnosti, že vždycky jsme užívali jednoho a téhož jazyka. Zde dokonce na této listině i toho "ř" se užívá. To "ř" mne bez toho dosti mrzí, to bychom se mohli dohodnouti, pokud se týče toho "ř". (Veselost.) Prosím, jestli pan sen. Kovalik řekl a vypočítává, mnoho-li máme tam na Slovensku svých exponovaných úředníků, mnoho-li je tam na drahách a u pošt Slováků, kolik je profesorů Čechů a Slováků, mám za to, že se svými stížnostmi obrátil se pan Kovalik na špatnou adresu. On má proklínati Maďary a ne nás, Maďary, kteří nevychovávali inteligenci, která by uměla slovensky čísti a psáti a ovládala slovenský jazyk, ale ne nás, kteří trpělivě zakládáme spoustu škol obecných, občanských, gymnasií, universitu, aby se odčinily zločiny maďarské, aby se vychovala slovenská inteligence. My si toho přejeme a děláme to. Proč pan Kovalik neřekl také, mnoho-li je advokátů a lékařů Slováků. Tohle přece naše republika nezavinila, že jich tam není. Maďaři vychovávali maďarsky a jsou tedy maďarští advokáti a lékaři. A kde je slovenský obchod?
Není pochyby, že u Slováků je talent k obchodu, to víme z vlastní praxe. Podívejme se do Nitry a do kteréhokoliv města. To je otázka, které by si měli všichni všímati, kdo jsou slovenskými vlastenci, poněvadž jedná se také o otázku hospodářské emancipace. Befehl je Befehl. Pan sen. Kovalik jako poslušný voják ludové strany, když zde měl obergenerála na galerii, musil vystoupiti tímto zlým způsobem proti nám, ale neměl užíti těch ošklivých slov o husitismu. Prosím, to bylo v době, kdy nejlepší hlavy v křesťanství volaly po nápravě. Hus sám nezakládal nové církve, žádal jenom nápravu v katolické církvi. Ten husitismus je očistná idea a hořel nejkrásnějšími květy právě na Slovensku. Máme-li tam co věrného, oddaného státu, pak jsou to ti potomci Husitů. Ale to je otázka sama pro sebe. Ať však neříká, že tam husitismus pálil a loupil, poněvadž bych musil říci, že jestliže na Slovensku někdo pálil a loupil, pak byl to biskup jágerský. Do debát historických není třeba se zde ostatně dávati.
Pan kol. Bodnar některé věci akcentoval správně, pokud se týče Podkarpatské Rusi - já sám se ještě o tom zmíním - ale nemá práva, aby mluvil o tom, že my zde podporujeme bieloguardisty. Ano, jsou zde také, máme různé pochybnosti o tom právě my, ale, prosím, pan kol. Bodnar si musí uvědomiti, že máme tu spoustu socialistů-revolucionářů, kteří bojovali po celý svůj život za osvobození Ruska, kteří musili vlast opustiti, jakmile přišli komunisté k moci. To musí míti pan kolega na zřeteli. A když lidskost, tak lidskost. Nemůžeme opustiti těch ruských lidí, kteří nemají dnes ani kde by hlavy složili. Těch opustiti nemůžeme a mám za to, že to bude pro Rusy zde žijící i dobrou školou dívati se, jak národ náš je zorganisován, jak je zorganisováno naše školství, zemědělství, náš průmysl atd. To je škola pro příští Rusko. (Sen. Chlumecký: Ale trošku drahé pro nás!) Je to drahé, to já beze všeho říkám... (Sen. Havlena: Kdyby musili býti v Rusku, bylo by to lacinější, tam by to stálo kulku! - Sen. Chlumecký: Bude třeba revise!) Ano, bylo by třeba snad revise. Kdo je bolševikem, proč ho máme vydržovati, ten ať jde do Ruska. Já jsem pro to, aby ten obnos byl redukován, poněvadž 60 milionů je moc. Proto to trochu zredukujeme, aby byl kol. Chlumecký spokojenější.
Jsem povinen dnes několik slov říci aspoň o Podkarpatské Rusi. Nemůžeme se dovolati nápravy. Podkarpatská Rus je ovládána od doby Žatkoviče zlými duchy. Mysleli jsme, že bude náprava, když přijde nový guvernér. Nový guvernér je hodný, úctyhodný člověk, ale slabý. Já jsem jednou zde připomněl lidové pořekadlo, které platí pro Podkarpatskou Rus úplně: Kráva je z maštale pryč, ale smrad tam po ní všude zůstal. (Veselost.) Žatkovič je pryč, ale nic se tam nezměnilo. Nezměnilo se úřednictvo, zkrátka ten celý systém. Co jsme se naupozorňovali na jednotlivce na př. na Kozlera, a němž víme ještě z doby, když působíval u státní policie v Sarajevě. Co jsme se naupozorňovali! Teprve teď, když provedl defraudaci, bude konec jeho éry. Před tím tam byl muž, kterého považuji za jednoho z největších ničemů za války, který udával kde jakého českého člověka. Já bych sám mohl podati dokumenty. Třeba mne osobně neznal, první se hlásil na policii a vojenský soud. On dokonce podával návrhy, jak se má vyhladověti český národ za války a pod falešným jménem dr. Novák byl v Berehové. Myslili jsme, když přijde Rozsypal místo Ehrenfelda, že budou poměry změněny, ale nebyly. Nevím, je-li kletba v tom Užhorode, je to stále pořád totéž, nemyslí se na podkarpatoruský lid a provádějí se věci, proti kterým musí býti protestováno. Příští týden budeme míti předlohu, kde budu důrazně prositi, aby pan ministr vnitra byl přítomen, neboť ten je odpovědný za to, co se kutí a děje na Podkarpatské Rusi, je odpovědný za všechny zlořády tam.
Guvernér Rozsypal obklopil se zdánlivě loyálními maďarskými žurnalisty, t. zv.,>Polgári párt" a redaktorem Havasem "Uj közlöny" - toho jest viděti často v Praze, někdejší komunista, také desertoval, teď však slouží, to je radost, s redaktorem Bálintem "Keleti Ujság", dříve komunista, nyní "Polgári párt". Za těmito redaktory skrývá se finanční skupina užhorodské elektrárny Baán a Halasz. Od těchto styků osob, které zde jsou, je nutno odvozovati jiné věci. Tak si můžeme vysvětliti tu naprostou lhostejnost viceguvernéra Rozsypala ve věci pronájmu elektrárny užhorodské, mukačevské a berehovské. Kdo tam byl, potvrdí, co říkám. Smlouvami měst uzavřenými před reaktivováním obecní samosprávy s elektrárenskou společností užhorodskou byla tato tři města poškozena o 1 1/2 milionu korun ročně. Smlouva je dělána Maďary, je uzavřena na dobu 35 roků. Pasivita našeho viceguvernéra projevila se v této věci nejvýznačněji, když město Mukačevo, kde máme velmi počestné lidi ve správě, začalo spor se společností elektrárenskou. A dnes této maďarsko-židovské společnosti má býti zadána elektrisace celé Podkarpatské Rusi. Přál bych si, přátelé, abychom si tam zajeli a podívali se na ty velké projekty, které tam jsou. Také Slováci v tom byli angažováni, nyní se to má zadati této společnosti. A kdo pak za touto společností stojí, přátelé? Jméno je slovenské, to není pochybnost, jest to t. zv. "Slovenská úvěrní účastinná banka" se zahraniční podporou skupiny Rothschildovy, skupina Budapešť. Je naprosto lhostejno, který Slovák tuto společnost kryje. Ruce pryč, strejc nestrejc, se švestky dolů, jak říkáme lidově.
Pro elektrisaci Podkarpatské Rusi má býti vytvořena akciová společnost s kapitálem, jak jsem výše naznačil a hlavním ředitelem této společnosti má býti referent ministerstva veřejných prací v Užhorode inž. Millantz. (Hlas: Vyhoditi také pana inženýra.) Budeme musiti s naším ministerstvem veřejných prací i o jiných věcech promluviti. Již máme dost toho hospodářství olejového ve Gbelích. Je to správné, aby referent a šéf úřadu, spravujícího a zadávajícího elektrisaci v Podkarpatské Rusi, měl pro sebe připraveno místo generálního ředitele společnosti, které on sám připravuje podmínky a zadává provedení? Je to možné? Na nátlak pana Baána rozpustil viceguvernér Rozsypal židovskou náboženskou společnost v Mukačevě. Do těchto židovských věcí nerad strkám prsty, ale zde jsem povinen, a dělám zástupce a protektora karpatoruských židů. Vládním komisarem této komise jmenován pan Neuman, nohsled pana Halasza a Baána. Neuman je mezi židy diskreditován a mnohá akta zde leží. Nechci to vyšetřovati. Týká se to lichvy, která je na Podkarpatské Rusi doma. Když tam někdo krade málo, je to solidní obchod, ale když to provádí ve velkém, musí se přirozeně také zakročiti. Musilo se zakročiti, pokud se týče pana Neumana, ale ta akta leží ututlána. A tento muž, který je mezi židy nenáviděn, jest jmenován zde, abych tak řekl, tím vládním komisarem. To nejde! Takto nahání režim Rozsypalův lid pod vliv maďarských židů a pana gráfa Schönborna. Ti, kdo poměry na Podkarpatské Rusi znají, vědí, co znamená hrabě Schönborn na Podkarpatské Rusi. Když jsme mluvili o Schwarzenberkovi nebo Lichtensteinovi, to nebylo nic proti moci Schönborna v Podkarpatské Rusi. Podkarpatská Rus, to byl Schönborn. Bohužel, ne obráceně.
Teď zde máme novou aféru tak zv. "Libertinů" z Velkých Luček. Bylo to zajímavo vyzvěděti, jaké smlouvy byly uzavřeny v případě inž. Ostrovského, který předstíral zakládání společnosti pro vytěžování uhelného bohatství na Podkarpatské Rusi, a kdo měl býti ředitelem této společnosti.
Pokud se týče těch "Libertinů", je to spor, který se odedávna táhne mezi "Libertiny" a mezi Schönbornem. Teď se našel jistý kompromis. Teď jde o ty duby, které tam za těch 50 let vyrostly. Vyrostly tam ohromné stromy, ale zase tato židovská společnost pánů, které jsem jmenoval, která to všechno čachruje, má to dostati, ač to měli dostati tito mužíci v Podkarpatské Rusi. To je politika, které nerozumíme. Tímto způsobem ženeme ten lid do tábora pana sen. Chlumeckého.
Napřed musí býti láska k lidu, musíme proň pracovati. To řekl docela dobře francouzský ministerský předseda Herriot: Nejlepším lékem proti bolševismu je starati se o lid. Dobrá sociální politika ho upokojí. V Podkarpatské Rusi děje se pravý opak. Naše ministerstva jsou velmi nesprávně informována, řekl bych v každém směru a ve všech oborech, a důsledky cítíte při volbách. A jsme překvapeni, že ten hodný, negramotný lid v Podkarpatské Rusi volí komunisticky. Kdybyste prožívali jeho stav a žili v těch poměrech, jako on, poznali byste, co má dělati, když nikde nenalézá podpory. Pan Balasz a Baán jsou vedoucími Podkarpatské Rusi. My jsme v tomto senátu popravovali pana Žatkovice a po druhé pana Ehrenfelda. Mám za to, že je na čase, aby odešel pan Rozsypal, který se naprosto neosvědčil, zejména když pan Baán je velmi hodný člověk, ale slabý.
Opakuji svůj úvod. Chci se ještě zmíniti o ministerstvu národní obrany. Reorganisace jeho je nezbytností v zájmu státu. Nechceme si snad zahrávati s armádou, toho nedopustí z nás nikdo. Jsem povděčen, že už pan dr. Herben ukázal na to, co znamená civilní element v ministerstvu národní obrany. Tento civilní element je na stráži, aby ministerstvo neprovádělo jisté hlouposti. Ono je to potřebí dosti často. Když jsem já byl ministrem, měl jsem také takovou vartu, poněvadž jsem ji také potřeboval. Musí to býti stráž civilních odborníků, právníků a znalců ústavy, aby se nestávaly případy takové, jako právě v těchto dnech. Nechci přiváděti pana ministra do rozpaků, aby tomu nemusil tady kývati. Dojista civilní živel musí tam býti zastoupen. Přál bych si aby pan ministr měl v presidiu takového rádce, který by byl nestranný, aby každou chvilku se nemusily vyrovnávati spory mezi ministerstvem národní obrany a jinými ministry. Ti to také neradi vidí a nemohou k nim mlčeti. Zdá se mi, že si generální štáb u nás začíná osvojovati větší práva, než mu náležejí. Není možno, aby všechno bylo sestaveno v generálním štábu.
Civilní kontrola byla zavedena v ministerstvu národní obrany na základě usnesení parlamentě a velmi dobře se osvědčuje. Nedovolíme, aby tato instituce byla zde najednou odstraňována. Tato kontrola je nezbytná a potom je jí potřebí pro styky mezi ministerstvem a parlamentem. Pánové, z vás někteří byli s námi ve vídeňském parlamentu. Vědí dobře, jak bylo organisováno ministerstvo zeměbrany ve Vídni. Výborně, daleko lépe a moderněji, než ministerstvo války. V ministerstvu zeměbrany bylo zvláštní politické oddělení s řadou vynikajících civilních právníků. Pamatujeme se všichni na sekčního šéfa, excelenci dr. Reitera, který udržoval styk mezi armádní správou, parlamentem a ministerstvem zeměbrany a námi poslanci. Toto civilní oddělení mělo velikou úlohu a myslím, že odstranilo leckterý kámen, který by byl ležel v cestě správě vojenské a osvědčilo se. To, co bylo v ministerstvu zeměbrany ve Vídni, může býti také u nás. Máme ministra parlamentáře a žádám, aby nepodléhal ve všem vlivům vojenským.
Jsem pln úcty před francouzskou missí. Velice si osobně vážím generála Mittelhausera, který nám ukázal své porozumění při vpádu bolševiků na Slovensko. Vím, jak statečně se choval v Nových Zámcích na nádraží, kde padl plukovník Jelínek. Všechna čest. Potřebovali jsme ze začátku cizí autority, poněvadž po válce jsme neměli autorit domácích. Jsem také pln úcty k těmto mužům a zejména i generálu Mittelhauserovi. Říkám, že je na čase, aby u nás byl tentýž poměr mezi cizími důstojníky, v tomto případě francouzskými a našimi, jako je v Polsku, že je potřebí po šesti letech dokázati, že jsme také svéprávní a že také něco dovedeme.
Jsou-li zde důvody - a ty zde jistě jsou - pak ať Francouzové jsou s námi jako poradcové, ale je samozřejmé, že duchu, mentalitě svého národa rozumí jen náš člověk a nikdo jiný, i kdyby byl sebe šlechetnější a sebe vzdělanější ve svém oboru, nemůže rozuměti této mentalitě tak, jako právě naši lidé. Ne bez příčiny upozorňuji na tuto okolnost. Nebude to s naší strany nevděčnost a nezdvořilost, jako se bráníme tomu, aby kontrolorem našich financí byl nějaký Zimmermann, i po této stránce vojenské správy, prosím, abychom ukázali svou soběstačnost, zejména, když dobře víme, že máme mezi našimi důstojníky řadu vynikajících mužů, kteří by docela dobře toto místo v generálním štábu a ve vedení generálního štábu mohli zastávat.
Nedávná anketa, ke které jsme byli pozváni a kterou svolal Svaz důstojníků a rotmistrů, pověděla, že je tu cosi nezdravého. Pro svou osobu bych si přál, aby tato anketa nebyla svolána Svazem důstojníků a rotmistrů. Je to nezdravý zjev, má-li tuto anketu svolati Svaz důstojníků a rotmistrů. Já bych si přál, aby to byl generální štáb a ministerstvo národní obrany, které by přišlo s konkrétními žádostmi k nám, aby ukázali nám neudržitelnost stavu našeho důstojnictva a rotmistrů. To by bylo lepší. Stalo se. Tato nedávná anketa nám pověděla, že stav naší armády je neudržitelný. Málokdo si uvědomí, že nemáme poručíků a nadporučíků. Není možno, aby nám šli sloužiti za těch pár krejcarů. Ale někdo řekne: "Ale žaludek mají všichni stejný." To je pravda, ale jestliže někdo chodí od 5 hodin ráno do večera, má větší výměnu látek a více spotřebuje. Tuberkulosa opravdu řádí ukrutně všude. U důstojníků a rotmistrů stoupla o 100 %. Na to nemůžeme se dívati lhostejně. Jsem povděčen tomu, že na našem sjezdu zástupce té někdejší antimilitaristické mládeže navrhl zvláštní odstavec resoluce, že se musí upraviti platy rotmistrům a důstojníkům, aby nám aspoň neumírali hladem nebo tuberkulosou.
Jsem povinen na tuto anketu zde upozorniti. To byly strašné žaloby, které jsem slyšel, pokud se týká ubytování a zdaňování. Proč tito lidé jsou zdaňováni? Slyšel jsem to s místa velmi vlivuplného. Jestliže žádáme větší oběti, musíme na druhé straně to nějakým způsobem kvitovati. Mám za to, že je na čase ujasniti si: chceme armádu, nebo nechceme? Jestliže chceme, postarejme se o to, aby naši důstojníci mohli být živi a rovněž rotmistři se svými rodinami, ale pak je, prosím, nezbytné, aby byla provedena unifikace. Nevěřím, že toto ministerstvo je schopno provésti unifikaci, ačkoliv všichni víme, že dnes máme trojí druh důstojnictva a následkem toho rozvrat v důstojnickém stavu. Máme důstojníky legionáře, důstojníky, kteří přišli ze starého Rakouska, a důstojníky, které jsme častokráte prosili, aby zůstali dále sloužit. To jsou záložní důstojníci, zejména důstojníci různých sborů a trup, jako technických, železničních a jiných. Ty jsme prosili: zůstaňte, nikoho nemáme! Podívejte se však na jejich postavení. Je ubohé. Podívejte se na jejich kariéru, kterou udělali, zatím, co jejich kolegové inženýři v civilu získali nepoměrně krásnější a zajištěnější postavení.
Není možno, abychom mlčeli k tomuto trialismu v našem důstojnickém sboru. Je potřebí, aby konečně byla provedena unifikace. Já pro svou osobu jsem to vždy otevřeně říkal. Nám je lhostejné, z jaké kategorie ten který důstojník vyšel, zdali z legionářské, poněvadž legionářství honoruje se zcela jinak, zdali z t. zv. domácí armády, nebo ze záložních důstojníků. Na každé místo musí přijíti schopný a jen schopný člověk, a nic jiného, a jen to může zde rozhodovati! My nebudeme už nikomu hodnosti škrtat, ale je potřebí nyní postup upraviti spravedlivým způsobem. Mám za to, že bude musiti parlament sám se vzchopit a udělat komisi unifikační. Ztratil jsem poslední špetku naděje, že by ministerstvo bylo schopno tuto unifikaci provésti. My sami jsme podali velmi obšírný návrh nového branného systému a reorganisace československé armády. Mám za to, že nám nikdo nebude vytýkati demagogii, neboť postupujeme čistě věcně. Jde o totéž, co po nás později vyslovil francouzský ministr války generál Nollet, který radil snížení presenční služby jako přípravu národa na dobu mobilisace a války.
Pánové, ať už jste byli vojáky, nebo nebyli, každý cítíte, co se děje v Evropě. My sami jsme dali do branného zákona v roce 1919 pasus, že stojíme na stanovisku milice. Zase se nebudeme hádati o slova. Švýcarskou milici u nás zaváděti nebudeme. Americká milice je něco jiného než ve Švýcarsku a italská je zase něco jiného, a to, co generál Nollet nazývá ozbrojením národa, je zase něco jiného. Podívejte se na t. zv. teritoriální systém v Anglii, ale hlavně a především podívejte se, co dělají národové poražení. My jsme se po válce uspali v takový klid, majíce za to, že nebude žádných válek, protože Německo a Maďarsko jsou donuceny míti směšně malé kontingenty stálého vojska. Podívejte se do Maďarska, kde vlastně se organisuje kde kdo počínaje od četníků, strážníků, policie, celníků atd. Podívejte se, jak se tam zřizují školy poddůstojníků, jak od 18. roku se tam vychovávají důstojníci ve čtyřleté škole, ale podívejte se zejména do Německa. Já jsem ve svém referáte velmi podrobně vylíčil, jak vypadají ilegální organisace v Německu. Jediné Bavorsko má 350.000 lidí vojensky organisovaných. Zkrátka a dobře, Němci, když se přesvědčili, že vítěz jim uložil takové a takové podmínky, jsou dobrými organisátory a hledali všechny cesty, aby mírové podmínky obešli a obcházejí je. (Sen. dr. Witt: Kdo to platí?) To Ti, bohužel, nemohu říci, v té věci jsem sláb, když jde o to, kdo to platí. (Hlas: Když to nikdo neplatí, je to dobrá věc!) Ale někdo to platí. Organisoval se tam generální štáb, znovu se tvoří válečný průmysl. Pán bůh živí ptáky, ale že by živil vojáky, jsem ještě nikdy neslyšel. Je jisto, že to neplatí ty továrny, že to bude někde v položkách státního rozpočtu ukryto. V jediném Bavorsku je organisováno 350.000 lidí.
Vedle toho kádrového systému, vedle těch vojáků v kasárnách, kteří se stávají pouhým sborem instrukčních důstojníků a poddůstojníků, máme de facto ozbrojený a k válce připravený národ, a to nám ukládá také povinnosti. Mysliti na ozbrojení národa můžeme ovšem teprve tenkrát, když budeme míti odvahu čeliti té utkvělé myšlence, že voják musí sloužiti v kasárnách bůh ví jak dlouho. Přicházeli odborníci a dokazovali to a zase přicházeli jiní odborníci, a těch si vysoce vážím, kteří říkali, že je to neštěstí, když voják tak dlouho je zdržován v kasárnách. Není pravda, že je potřebí 18 měsíců k výcviku vojáka. My nejsme žádnými hazardéry a nebudeme žádati, aby se hned skočilo do nízké presenční služby, ale žádáme, aby se to u některých těles již zkoušelo, co to je devítiměsíční služba. Trváme na tom, aby v příštím roce jako přechod k příští devítiměsíční službě byla zavedena 14timěsíční presenční služba, která naprosto stačí.
Zde někdo vykřikl: "A co artilerie?" Myslím, že ten pán o artilerii nikdy neslyšel, že slyšel jen o tom kanonýru Jabůrkovi. (Veselost.) Artilerista je pouhý nádeník u stroje, ten se nejsnadněji může vycvičiti za tu dobu. Jedná se o poddůstojníky a budeme se zajisté starati o to, abychom si je mohli vychovati jako záložní důstojníky. Tato zkrácena presenční služba stačí. Mám za to, že hlavní věcí jest ovšem předvýchova. Co s ní dělá bolševické Rusko! Podívejte se na návrhy gen. Hallera v Polsku, podívejte se, co se děje v Maďarii, Itálii, o čem se mluví ve Francii, kde budou zajisté konkrétní návrhy co nejdříve podány. O tom musíme přemýšleti také my. Proč se má 20 letý a 22 letý muž učiti těmto povelům, pochodům atd. Tomu se může naučiti již ve škole, ona tím nebude militarisována, ale vždyť je to v zájmu zdraví toho mladého člověka, ven s tou mládeží, na zdravý vzduch, tam ať pochodují, tam ať se jim velí. Tím může býti mladý člověk velmi dobře připraven, abychom pak vojáka nezatěžovali při tom výcviku presenční služby. Z kasáren všechno pryč, co tam nepatří! U kavalerie co času se promrhá přípravami na různé slavnosti, závody jezdecké atd. To všechno nemá žádného smyslu. Ani t. zv. varty. Ty hlídky mají smysl v poli, ale ne v kasárnách, kde máme samou stráž. Jeden den vede kapitán 80 vojáků, druhého dne má jen 20 vojáků, to jest potřeba? Ti, kdož jsou používáni k různým službám, ti musí míti klasifikaci "B". Tito lidé pro případ války jsou u pracovních oddílů. Do kanceláří nedávejme zdravé lidi. Máme tam invalidy a přál bych si, aby otázka invalidů zaměstnaných v kasárnách byla vážně řešena. Tím ušetříme své zdravé muže pro skutečnou vojenskou službu. Nepřeji si, aby vojáci klasifikace "A" byli zaměstnáváni kdekoliv ve službě v kancelářích. Máme míti dnes u roty 65 % Čechoslováků a 35 % nečechoslováků. Ve skutečnosti jest to obráceně. Máme u roty 35 % našich spolehlivých českých lidí, ani ne, a 65 % nespolehlivých. Tak to nepůjde, to je úplně vyloučeno. Také je potřebí, by odvody byly pokud možno promyšlenější. Odvádí se někdy nesvědomitě a máme po nástupu vojáků do služby plné nemocnice lidí se srdečními vadami a jinými nemocemi. To nás stojí peníze a je to zbytečné týrání lidí, kteří potřebují léčení. Ve Švýcařích jsem byl také u odvodů, vlezl jsem tam všude, když jsem tam byl s kolegy z poslanecké sněmovny. Tam i röntgenují každého vojáka při odvodu, svědomitě se zkouší jeho stav. Když je skutečně zdráv, pak ho odvedou a v kasárnách může skutečně jen cvičiti. To pak, říkám, může býti "vojna jako řemen", když krátká doba presenční, tak "vojnu jako řemen". 9 měsíců budeš dělat, abychom si tě vychovali pro ochranu naší svobody a republiky, ne pro vojáčkování. Nejsme militaristy, to nemusím říkati, to nám bylo vždycky nesympatické, ale dokud není provedeno odzbrojení a dokud není záruka míru v celé Evropě, do té doby by to bylo více než nesvědomité a nevlastenecké, kdybychom nechali národ nepřipravený a neozbrojený na věci, které ještě, bohužel, mohou přijíti. Co žádáme? Předně vycvičiti co největší počet občanů ve zbrani. Já nejsem pro snížení kontingentu. To řeknu otevřeně. Snížení kontingentu znamená, že dělníci budou sloužiti, a bohatí synkové půjdou domů. Důsledek milice a demokracie: Každý je povinen hájiti své vlasti, dokud je v nebezpečí. I ten, kdo má kratší nohu, může jíti, poněvadž se mu uleví na příklad u telefonů atd. Dokonce každá žena je povinna, ze všech vrstev, muže dělati ošetřovatelku atd. Je potřebí, aby v rodinách naše ženy zabývaly se více otázkami zdravotními. Každý je povinen hájiti vlasti, když je ohrožena.