Naopak, my budeme daleko liberálnější, než jsou jinde, než jsou na příklad v Německu, jak to zde bylo již řečeno. Na př. v Německu není dovoleno radioamatérství a tam dokonce vědecká činnost vysokých škol je podrobena státní kontrole. Bylo zde řečeno, tuším panem dr Spieglem, že to je něco neslýchaného, když se má omezovati vědecká činnost na poli radiotelegrafie, nazval dokonce tento zákon zákonem policejním. Ano, je policejním zákonem, říkám to otevřeně. Jestliže věda chce se stavěti do služeb špionáže a militarismu, (Sen. dr Spiegel [německy]: Ale! Ale!) pak jest třeba tohoto zákonu. Naprosto nepřístojno bylo, jestliže pan dr Spiegel srovnával tento zákon, anebo vynález radiotelegrafie s röntgenovými paprsky. Ano, kdyby bylo zneužíváno röntgenových paprsků tohoto vynálezu proti státu, a proti bezpečnosti občanské, také bychom vydali zákon takový a jiné státy také! (Sen. Trčka: Naši profesoři, pane kolego, jsou větší národovci, než vy!) To nepopírám, že jsou dobrými vlastenci, ale jednali v nedorozumění a vy také jste, pane kolego Trčko, zaměňoval tuto předlohu s projednávaným telegrafním zákonem. To je největším dokladem, že jste byl vědeckými kruhy špatně informován.

Zbytečně vyvolaly některé vědecké kruhy odpor proti tomuto zákonu a tak snad mimoděk - jak to ještě vysvětlím - stavěly se jaksi do služby říšsko-německého radiotelegrafického průmyslu, jehož expansivita, myslím, jest všeobecně známa v celém světě, a právě proto musím vysloviti svoje podivení, že i zdejší kruhy průmyslové a živnostenské, ačkoliv tento zákon nemá omezovati výrobu, stavěly se také po bok tomuto dravému říšskoněmeckému radiotelegrafickému průmyslu. Nutno přece přesně rozlišovati telegrafní zákon, ve kterém si vyhrazuje státní správa, tedy poštovní správa, kontrolu nad provozem telegrafů, telefonů a radiotelegrafů a radiotelefonů, která to činí státním monopolem, a nutno rozlišovati tento zákon, který má na mysli kontrolovati výrobu, přechovávání radiotelegrafních zařízení a jejich dovoz z ciziny sem. To jest kontrola, pouhá kontrola nad výrobou, což ovšem není žádným monopolem. Telegrafním zákonem si vyhrazuje - a musím to vysvětliti, poněvadž se příslušné kruhy pletou - státní správa výlučně pro sebe a to monopolem provoz telegrafů, telefonů a radiotelegrafie a také si vyhrazuje zadávati koncese na radiotelegrafní stanice, ať vysílati nebo přijímati, a samozřejmě, že tyto koncese bude udělovati jen spolehlivým osobám. To jest přece samozřejmá věc, to v zájmu bezpečnosti státu. (Sen. dr Spiegel [německy]: Jako na př. pánům, které jmenoval pan senátor Trčka!) povíme si ještě o tom a to v zájmu bezpečnosti státu. Již při projednávání zákona telegrafního jsem poukázal na nebezpečí, které by hrozilo našemu státu, kdybychom ponechávali naprostou volnost zřízení radiostanice, zdůrazňoval jsem zde a konstatoval jsem, že v tom malém místě v Lánech bylo 7 tajných stanic. K jakému důvodu byly zřízeny? Aby zachycovaly zprávy, které docházejí do Lán. A nyní jsme odhalili dokonce na dvou místech v Československé republice vysílací stanice, což je mnohem nebezpečnější a což pan sen. Trčka sám doznává a dokonce v bezprostřední blízkosti vojenských objektů. (Hlasy: Slyšte!) Tedy proti telegrafnímu zákonu nemůže býti žádných námitek a též to zde pan ministr obchodu naznačil. I to Rakousko volá po takovém telegrafním zákonu a říká, že ten zákon v Československu je velmi dobrý a stačilo by jej prostě opsat. Také Anglie se vyslovila s uznáním nad tímto zákonem. Žádný stát, který chce míti pořádek ve státě, který chce míti bezpečnost státu a občanstva, nedá si vzíti kontrolu nad provozem, a jestliže si vyhrazujeme přísnou kontrolu nad provozem, musíme si vyhraditi přísnou kontrolu nad výrobou radiotelegrafních součástí a zařízení, poněvadž by to nemělo smyslu, kdybychom připustili volnost výroby, kontrola by byla nad provozem znemožněna a tím by byla ohrožena bezpečnost státu. A právě k tomu směřuje tato předloha, kterou projednáváme, která má za účel zříditi kontrolu nad výrobou radiotelegrafních součástek. A dlužno jenom litovati, že jsme s telegrafním zákonem neprojednali tuto předlohu současně, poněvadž vidíme, že se stále a stále k nám podloudně dopravují radiotelegrafní zařízení z ciziny, čímž je ohrožena bezpečnost státu a náš průmysl. A jestliže zde pan dr. Spiegel mluvil o jakési lampě, tak mu říkám (Sen. dr Spiegel [německy]: Dr David mluvil o nějaké lampě a já jsem to říkal po něm!), že to není žádná petrolejová lampa, ono to vypadá jako lampa, a právě celní úředníci propouštěli tato telegrafická zařízení, která vypadala jako lampa. Ano, prosím, já zdůrazňuji, že to není lampa, vypadá jako lampa. Radiotelegrafie není posud mezinárodně upravena, pouze radiotelegrafie lodní. V jednotlivých státech vůbec není upraven provoz radiotelegrafní a v jednotlivých státech se stále úpravy mění. Z důvodů státní bezpečností je u nás třeba největší opatrnosti po této stránce, možná dost a zde to bylo naznačeno panem dr Spiegelem, že budeme řešiti tuto otázku mezinárodně, jako jsme upravili provoz telegrafní, telefonní, poštovní atd. A právě proto musíme býti velice opatrnými, abychom eventuelně se nedostali do konfliktu s pozdějšími eventuelními mezinárodními úmluvami. (Sen. dr Spiegel [německy]. Přísnějšími nebudete!) Prosím, možná že tento zákon, který dnes chceme uzákonit, je ještě příliš liberální, možná, že okolnosti nám ukáží, že ho budeme musiti zpřísnit a budeme vidět, jak se budete chovat a toho telegrafního provozu, jak se bude používat, poněvadž my Československo máme přísný zákon telegrafní, musíme míti přísný zákon o výrobě radiotelegrafních zařízení.

Holandsko by nám mělo býti odstrašujícím příkladem v této věci. V Holandsku byla také naprostá volnost, jak v přijímání tak i vysílání radiotelegrafických depeší, a dnes to Holandsko lituje a ty hrozné důsledky ve volnosti marně chce zachytiti. Říká se o Anglii - poměry jsou tam přece jiné než v Československu - že tam každý občan má radiotelegrafickou stanici v kapse u vesty. Ale k jakým důsledkům to dospělo. Tam panuje v radiotelefonickém provozu naprostý chaos. Korespondence stanic se vzájemně ruší a je tedy bezcenná, telegrafní tajemství tam vůbec neexistuje, a jsem přesvědčen, že by se naše občanstvo velmi poděkovalo, kdybychom ohrozili telegrafní tajemství. A konečně v Anglii, je pravda, tam si vynutili výrobci naprostou svobodu, volnost ve výrobě zařízení, každý klempíř může vyráběti radiotelegrafická zařízení. Ale jakou mají ta zařízení cenu. (Hlas: Lepší než dodává >Radioslavie<.) Nevím, já jsem si žádnou stanici nekupoval. Ale vím tolik, že mnoho občanů kleje na to zařízení v Americe, poněvadž každý musí si koupiti i 8 až 10 aparátů, než přijde na ten dobrý. Hájím také zájem, občanstva, aby se mu dostalo aparátů dobrých. O >Radioislavii< ještě budeme mluviti, že prodává aparáty a nemá ještě koncesi. V Anglii existuje jediná firma British B. Jediná společnost, která sprostředkuje prodej radioaparátů, ona má také jediný vysílací monopol. (Hlas: Monopol?) Ano, tam je výslovně monopol a nesmí se tam dovážeti žádný radioaparát. A u nás by to mělo býti dovoleno? O Německu již byla řeč, tam dokonce není dovoleno radioamatérství. Ovšem, chceme to míti pod kontrolou, chceme to míti v evidenci. Řekl jsem, že jsou i vysoké školy, pokud se týče vědecké činnosti, pod kontrolou, a řeklo se, že tam panuje naprostá svoboda ohledně výroby. Tam je výroba omezena na několik firem a těm firmám určuje stát typy radioaparátů. Tam jsou přístroje plombovány na určitou délku vlny, je tam omezenost na celé čáře. Budeme daleko liberálnější. Ale proč se ohlížeti po cizině, my musíme věděti, jak si zaříditi tyto záležitosti, musíme si je zaříditi prostě podle svých poměrů a ne ohlížeti se na Anglii, Ameriku, Rakousko atd. Máme velmi mnoho zahraničních a vnitřních nepřátel a musíme býti velmi opatrni a tuto věc, která je tak choulostivá, jak dokáži konkrétními příklady, ne takovými, jaké mám slíbil kolega Trčka. (Sen. Trčka: Já jsem je také uvedl!) My si to zařídíme tak, jak to vyžaduje bezpečnost státu, státní zájem v této věci je nade vše i nad zájem amatérů. Předloha je přísná, to nepopírám, ale je rozumná. Je rozumno a správno, jestliže ve věci tak choulostivého rázu, ve věci posud nevyzkoušené a zcela nové, která podléhá stálému vývoji a pokroku, budeme z počátku poněkud opatrnější a přísnější, abychom z té přísnosti později mohli něco slevovati. Neříkám, že nebudeme z toho slevovati, ale možná, že nás poměry donutí, abychom tento zákon, který se mi zdá příliš liberálním, učinili ještě přísnějším.

V tisku se o tom mluvilo, to je to jediné, co přinesl pan kolega Trčka nového proti této předloze, a zejména z vědeckých kruhů, ale jak kvalifikované jsou tyto protesty, o tom nejlépe svědčí ta okolnost, že prostě si nedali práci stejně jako pan kolega Trčka, aby rozlišovali tuto předlohu od telegrafního zákona a prováděcích nařízení k němu. V protestech mluví se ponejvíce o telegrafním zákoně, a o této předloze mluví se velmi málo. Pobouřila se veřejnost a to mělo ovšem svůj skrytý smysl, že se chce podvázati vědecká činnost v oboru radiotelegrafie. To prostě proto, poněvadž si to velký říšsko-německý radioprůmysl nepřál a poněvadž mu to překáží. Proto se mluvilo o té vědecké práci. Právě vědecká práce s touto předlohou nemá naprosto nic společného. Kdo pak nejvíce bojoval proti tomuto zákonu? Obě vysoké školy, a bohužel také Masaryková Akademie Práce. (Výkřik: Bohužel?) Ano, poněvadž byli infikováni. Mám jistě velikou úctu před vysokým učením, ale teď vyjde na jevo celá věc s těmi vysokými školami. Nač bychom to zapírali, že se tu chtěl usaditi říšskoněmecký radiový průmysl a že se za něj postavil koncern >A. E. G. Union Telefunk< a za tuto společnost se postavili jednotlivci a také vysokoškolští profesoři. To je to nejsmutnější. Na všech těchto protestech - budu ho jmenovati veřejně - podepsal se pan univ. prof. Žáček, který také ve společnostech vědeckých bojoval proti tomuto zákonu. Ovšem ten jednal vědomě, kdežto Šimek jednal bona fide. Jakou může míti cenu takový protest univ. prof. p. Žáčka, když, jak se dá zjistiti, jest na jedné radiotelegrafické společnosti říšsko-německého průmyslu, která se zde chtěla usaditi, osobně zúčastněn. (Hlas: Slyšte!) Jsem přesvědčen, že kdyby nechtěla tato společnost, o kterou jde, a za kterou stojí pan prof. Žáček, koncese, kdyby ta koncese odpadla, že by více jak 50% těchto protestů odpadlo.

A dále pan univ. prof. Šimek doznal - to vyplývá z toho, co tu bylo čteno a co těžko pochází od těch dvou universitních profesorů - ovšem potom doznal, že se mýlili, že zaměnil tuto předlohu, že ji zaměňoval s chystaným prováděcím nařízením k telegrafnímu zákonu. Mám za to, že by spíše vysokým školám slušelo, aby nám konaly přednášky v radiotelegrafii, aby nám vychovávaly dorost, kterého postrádáme a tyto obchodní věci, aby zanechaly, aby skutečně věnovaly se vědecké práci, a proto myslím, že by bylo stačilo vysokým školám místo plamenných protestů, kdyby se byly dotázaly příslušného úřadu, vždyť myslím, že z university a techniky není tak daleko do Karlovy ulice na Smíchov, kde je ministerstvo pošt - jak to vlastně myslíte, jest to pravda, že chcete podvázati vědeckou činnost - a bylo by se jim tam dostalo autentického vysvětlení, že se nijak nepomýšlí a ani pomýšleti nemůže na podvázání vědecké práce v oboru radiotelegrafie.

Další protest jest, že prý se chce vytvořiti monopol a tím se má pověřiti jedna firma: >Radioslavie<. To také není pravda, vždyť text - přečtěte si prosím text předlohy - nemluví o nijakém monopolu nebo společnosti. Konstatuji, že posud žádné z našich společností nedostalo se koncese, což jest nejlepším vyvrácením těchto zpráv. Ani >Radioslavie< ani >Radiojournal<, jak se vykládá, který ostatně nemá s tím nic společného, vždyť jest to pouhá zpravodajská kancelář, a ohledně >Radioslavie<, že prodávala aparáty, konstatuji, že to byly aparáty, které před dlouhou dobou byly dovezeny z Francie, bylo jich asi 40 a ty se dovolily prodati. To je vše, co se může klásti za vinu >Radioslavii< a nic více. Ale o té věci ještě si pohovoříme.

Ministři pošt a obchodu prohlásili zcela jasně, že se nepomýšlí naprosto na vybudování monopolu na výrobu radiotelegrafních zařízení. Ale většina protestů, které jsme slyšeli a které jsou zařízeny proti státní správě, vlastně stala se proto, poněvadž nadřízené úřady dbají toho, aby byl plněn zákon. Prosím, vytklo se také v denním tisku, že na př. firmě Krešl nebylo dovoleno vystavovati radioaparáty na pražském veletrhu. To není logické; jestliže se až dosud nikomu neudělila koncese, nikdo u nás v Československu aparáty vyráběti nesmí a aparáty nemá, abychom pojednou dovolili, aby vystavoval. V tom by nebylo žádné logiky. Anebo pan kolega Trčka se zmínil o jistém vysokoškolském profesoru. To byl asistent pan Hajíček, že prý ministerstvo pošt v důsledku toho brzdí pokrok, že prý zabavilo dokonce vysoké škole technické radiotelegrafickou stanici. Ovšem, to by bylo hrozné. (Sen. Trčka: To se stalo v Českých Budějovicích!) Pan asistent Hajíček si vzpomenul a postavil si v Č. Budějovicích soukromou - pravím soukromou - radiotelegrafickou stanici a nikomu nic neřekl. (Sen. Trčka: On to včas oznámil!) Neoznámil nic. Kdyby to byl oznámil, věc by byla jasná. (Sen. Trčka: Trvám na tom, že oznámil!) Nepřikládám takové víry vaším vývodům, poněvadž jsem se přesvědčil, že nejsou pravdivé. (Sen. Trčka: Jak jste se o tom přesvědčil?) Co jste mluvil o protestu vysokých škol, já jsem to vysvětlil, že to nebyly protesty vysokých škol, nýbrž jednotlivých vysokoškolských profesorů, kteří byli na věci interesováni, tedy jednotlivých vysokoškolských profesorů, z nichž jeden byl interesován a druhý řekl výslovně (Sen. Lukeš: A ten Šimek byl také interesován v Olomouci!) Jak? Šimek také byl interesován, to jsem ani nevěděl. Jak to je v Čes. Budějovicích? Pan asistent postavil si radiotelegrafní stanici a nikomu nic neřekl, a když to úřad náhodou odhalil a pan asistent věděl, že je zle, schoval se za vysokou školu technickou a tato vysoká škola technická řekla teprve post festum, že je to její aparát, a že on tam výzkumně pracoval. (Výkřik. Sen. dr Wiechowski [německy]: Tak tedy lhal?) Ano, on to teprve post festum řekl. Vysoká škola technická postavila se za pana asistenta, když viděla, že by se mohl dostati do konfliktu se státní správou. Řekla potom, to je aparát vysoké školy technické a bylo to zřízeno s dovolením pana profesora. Ačkoliv tento pan profesor žádné koncese nemůže udělovati ke zřizování radiotelegrafních aparátů. A poněvadž ministerstvo pošt dbá zákonů a poněvadž tento pan asistent porušil zákon, vysoká škola technická se za něho postavila, a má býti špiněno ministerstvo pošt, že snad brzdí pokrok? (Sen. Trčka: >Radioslavie< také postavovala aparáty!) Posud nic nepostavila. A jistě že to oznámila nadřízeným úřadům. Bylo by stačilo, kdyby vysoká škola technická nebo pan asistent vzal půl archu papíru, a kdyby to byl býval oznámil ministerstvu pošt. (Sen. dr Spiegel [německy]: To není pravda! Je to výslovně přece v zákonu!) Zajisté že ano.

A ještě prosím, jsou tu protesty snad určitých firem, které jistě měl na mysli pan kolega Trčka, totiž ona firma, patrně v domnění, že v republice je dovoleno všecko, poněvadž zde se mluví o demokracii a že je dovoleno všecko, i co je protizákonné, začala prostě vyráběti radiotelegrafní aparáty a poněvadž nyní mají obavu, že jim nebude udělena koncese, poněvadž tato předloha, kterou právě projednáváme, obsahuje takové ustanovení, že ti, kteří se prohřeší proti zákonu, že jim nebude udělena koncese, tedy v obavě, aby jim tato koncese odepřena nebyla, tedy z toho důvodu brojí tyto firmy tolik proti tomuto zákonu.

A ještě něco, co je velmi charakteristické pro naše poměry. Zde se mluvilo o radioamatérství. Radioamatérství je dosud u nás zakázáno a řekli jsme, jakmile bude předloha tato odhlasována, že budou se udělovati koncese a že jistě budeme postupovati v této věci velice liberálně, a přes všecko to, že amatérství je u nás zakázáno, objevil se tu ještě jistý pan redaktor Štěpánek - a ještě že se ho nikdo neujal - který veřejně organisoval radioamatéry a přednášel jim, jak mají organisovati a zařizovati radiotelegrafii. (Sen. Trčka: Vždyť je to inženýr!) Ale není k tomu zákonem oprávněn. On prostě stavěl se jako duševní vůdce toho hnutí radioamatérského u nás a teď se z něho vyklubal - a bude proto vyšetřován - nekoncesovaný prodavač radiových aparátů a zařízení, které podloudně dovážel z Francie a hlavně z Německa. (Sen. Trčka: On to dělá podle >Radioslavie<<>!) Tato má povolení a nesmíte to směšovati dohromady, to není správné, tuto >Radioslavii< s tím Štěpánkem. A ovšem, teď má pan Štěpánek obavu před vyšetřováním a proto právě brojí a štve proti tomuto zákonu. U nás, pánové, je potřebí nejvyšší opatrnosti po této stránce, jak jsem již naznačil, že se nejedná jenom o přijímací stanice, ale hlavně také o vysílací stanice. Že jsme je zde odhalili, a je to v soudním vyšetřování a kromě toho, co je v soudním vyšetřování. (Sen. dr Spiegel: Špiritus!) Také na to přijdeme, až budu odpovídati panu prof. Spiegelovi o tom špiritusu. Pánové, nesmíte mysliti, že je to jenom u nás, to není jenom u nás. Pan dr Spiegel to uvedl v souvislosti s demokracií. V monarchii byl také špiritus, jen si vzpomeňte, jaké bonifikace udělovala rakouská vláda. (Sen. Lukeš: A měli dispoziční fondy!) Ano, a kdo se proti tomu stavěl? To byl prosím pan posl. Diamand.

Prosím, ještě o jedné věci chci promluviti. Totiž zde bylo konstatováno - a je to soudně vyšetřeno - že bylo zneužito školního aparátu pro zachycování bursovních zpráv a že tento, že jiný zachycovač, který zneužil aparátu, je místním obchodníkům prodával. Zde je dokladem, jak musíme býti opatrni a jak vyžaduje bezpečnost státu a občanstva, jak by radiotelegrafie mohlo býti po každé stránce zneužito. A nyní ještě některé věci. Pan dr Spiegel mluvil zde o tom, že snad senát kapituloval před vládou, před dr Davidem. No, úředník se snadno napadne, jak zde bylo řečeno, poněvadž se nemůže hájiti, a že výbor neschválil to, na čem se usnesl subkomitét. Prosím, subkomitét není ještě žádným výborem. Ale na čem se usnesl subkomitét? Subkomitét se usnesl, že se koncese mají udělovati zemskou správou politickou. Jistě, že se vám jedná o to, aby byla v této věci jednotná praxe. Že ano. Ale tu musí rozhodovati jeden úřad, ne několik, poněvadž praxe by byla různá. Možná dosti, že až uvidíte později, jak se budou věci vyvíjeti, možná že budou moci zemské správy politické udělovati koncese, ale nyní musí býti, dokud není věc vyzkoušena, z ohledu bezpečnosti státu v rukou jednoho úřadu, t. j. ministerstva pošt. (Sen. dr Spiegel [německy]: To přece není jediná změna subkomitétu!) Ano, zajisté, že ne, také že by se udaly důvody, může býti žádost zamítnuta, prosím, buďte rádi, že to tam je. Vždyť vy si podobným způsobem pomáháte také sami, když nechcete říci do očí pravdu, a úřady si pomáhají jiným způsobem. Někdo žádá o místo, je zamítnut bez udání důvodů. Proč? My máme podezření, že by mohl zákona zneužíti pro špionáž atd., nemůžeme to napsati a dáti černé na bílém, proto buďte rádi, že zamítáme bez udání důvodu. (Výkřiky německých senátorů.) Prosím, já to nemyslím na vás, ani mně to nenapadá, ale jistě, že když zde ty případy jsou, musíme se přirozeně jaksi proti každé možnosti hájiti, musíme se předem zabezpečiti proti všem možným případům. (Sen. Trčka: Jen aby toho nebylo zneužíváno.) To je pak naší věcí, aby toho nebylo zneužíváno. Buďte ujištěni, že jistě věříme v poctivost naší správy poštovní i ministerstva obchodu, aby se to zneužívalo.

A teď prosím, ještě, pane kolego Trčko, vy jste vytýkal, že pan sen. Lukeš do své zprávy vložil a zmiňoval se o tom, že takový aparát přijímací stojí 900 Kč a že se tím prejudikuje příštím cenám, ale promiňte, to je příliš naivní, co chtěl tím naznačiti? Že dnes je to nepoměrně levná věc, kterou si může každý přirozeně levně opatřiti, a právě z toho důvodu, že je to poměrné velmi levné, musíme býti opatrni v této věci udílení koncesí atd., také ohledně evidence radiotelegrafní stanice přijímací a vysílací. Vysílací jsou ovšem, poněkud dražší. Nejsou to žádné strašlivé dokumenty, jak zde řekl pan kolega Trčka, a doufám, že jsem všechny ty vývody náležitě vyvrátil. Ještě něco. Mám velice rád kolegu Trčku, ale když zde mluvil o tom, jak by to bylo třeba z důvodů vojenských, abychom povolili radioamatérství - povolíme je, o tom není sporu, budeme to dělati jako ve Francii - ale kolega Trčka mluvil jako radiotelegrafní generál, on tak odborně zde ty věci přednášel, že mám podezření, že mu to bylo dodáno z ministerstva národní obrany některým důstojníkem, který musí býti ve styku s těmi firmami, kterým by šlo o to, aby zde panovala naprostá volnost nebo, aby se sem mohl ten radiotelegrafní průmysl dovážeti. (Sen. dr Heller [německy]: Kde tu je důvěra k úředníkům?) Zajisté, samo sebou se rozumí, že máme takové úředníky, kteří prostě prozrazují tajemství, o tom není sporu. (Sen. dr Witt: Ale senátor si může, pane kolego, opatřiti informace!) Zajisté, ale já mu to také nikterak nechci zazlívati, já si ji také opatřuji, samo sebou, ale chci naznačiti, že to je jistě souvislost práce trochu nápadná. (Sen. dr Witt: To je insinuace, to bych s tím nesouhlasil!) Bude-li potřebovati vojenská správa náležitě vycvičeného vojáka v radiotelegrafii, ona si ho jistě vycvičí. A to amatérství bude asi velmi málo platné. Také se mluvilo o obchodní komoře. Pokud jsem se informoval, obchodní komora právě tak se mýlila a byla tak v omylu, jako ty vysoké školy. (Sen. Matuščák: Jenom vy máte pravdu!) Konečně, to je samozřejmé, jako vy chcete míti pravdu, tak i my chceme míti pravdu. Na konec v našem slavném senátě bude míti pravdu jen kol. Matuščák. Pane kolego, vy jistě si to pletete, určitě o tom jsem pevně přesvědčen, že si to pletete. (Sen. Matuščák: V budoucnosti se o tom přesvědčíte!) Konečně bylo zde také řečeno a kolega dr. Witt se tak zastával, já jsem nikoho nejmenoval z těch důstojníků, že je to insinuace, ale kolega Trčka přímo jmenoval úředníky. (Sen. dr Spiegel [německy]: To je daleko lepši, alespoň se mohou brániti!) To je něco docela jiného. Konečně zde také kolega Trčka mluvil o poštovním radovi Málkovi. Já žádného neznám a jsem pošťák. (Sen. Trčka: Jest v Soběslavi!) V Soběslavi nemáme žádného poštovního radu, ti jsou jen u poštovního ředitelství. To je nejlepší doklad, na jakých základech spočívají vaše argumenty, když říkáte, že v Soběslavi je poštovní rada, tam není ředitelství! Také se zde mluvilo o Červeném kříži. (Sen. Polach [německy]: Přece není možno znáti úředníky všech hodnostních tříd!). Bylo třeba, aby byl správně jmenován, abychom mohli zjistiti, odpovídá-li to skutečnosti. Takto musím říci, že poštovní rada Málek v Soběslavi neexistuje. Mluvilo se o Červeném Kříži a Osvětovém Svazu, že se připojili k protestu. A zatím Červený Kříž a Osvětový Svaz jest v >Radiojournalu<, proti kterému kol. Trčka tolik táhl do boje. Jak se to rýmuje, že Červený Kříž a Osvětový Svaz jsou proti této předloze, když jsou ve svazku Radiojournalu, který jaksi za touto předlohou stojí? (Sen. Trčka: To si můžete zjistit!) Když něco řeknu z této tribuny, musím to míti >bombenfest!< Mohu říci - a teď jaksi parafrasuji kol. Trčku - že s poctivostí - on totiž řekl, že s poctivostí bychom nemohli souhlasiti s tímto zákonem, - já naopak mohu prohlásiti, že chci býti poctivým - nejsem v žádné správní radě - a pro tento zákon hlasovati budu. (Potlesk.)

Předseda: Ke slovu je přihlášen pan sen. dr Heller. Uděluji mu slovo.

Sen. dr Heller (německy): Slavný senáte! Kolega Pánek se pokusil přenésti ve svých vývodech debatu na zcela jiné pole, než jak ji předtím vedli řečníci, kteří mluvili proti zákonu. Pokusil se obzvláště v první polovicí svých vývodů vylíčiti věc tak, jako by někdo chtěl namítati něco proti vytvoření radiového zákona jakožto takového. Pokud vím, mluvili ti, kdož mluvili proti tomuto zákonu, přece jen proti obsahu tohoto zákona. Nebylo jednoho řečníka, jenž by byl řekl něco proti ustanovením, která do zákona byla pojata za tím účelem, aby zaručila bezpečnost státu a pod. Naopak, každý z nás jest naprosto přesvědčen, že takovýto zákon - neboť jest jasno, že se může zneužíti radiových zařízení - musí obsahovati ustanovení, která zabraňují takovémuto zneužití, obzvláště v případu války. Za míru mohu si těžko představiti zneužití radiových zařízení, a mluví-li se o špionáži, která se zde provádí, pak pravím: pánové, špionáži, kterou zde provádějí jíní, a špionáži, kterou také provádíte vy, kterou zkrátka provádějí všechny státy, žádným zákonem se světa nesprovodíte. Ani za války nebylo lze zabrániti špionáži. Existovala od prvního do posledního dne války. Nesčetný počet vyzvědačů byl chycen, potrestán anebo popraven, a přes to existovala špionáž do posledního dne. Proti tomu není žádné pomoci, proti tomu nepořídíte také ničeho tímto zákonem.

Proti čemu se však bráníme, jest toto: pro výrobu, prodej a přechovávání radiových zařízení - při přechovávání bylo by to již těžší, - mohl se zříditi státní monopol. To bylo by bývalo možné. A nepravím, že bychom byli bývali proti tomu, poněvadž vůbec máme za to, že takovéto věci nejlépe a nejnezávadněji, objektivně vzato, může vésti stát. Zdali ovšem po všech zkušenostech, které jsme nyní učinili od pěti let, právě tento stát by byl způsobilým spravovati také ještě tento monopol, jest jiná otázka. Neboť vidíme přece, že státní správa všeobecně nemá obzvláště příznivých výsledků. Odvolával se sice nedávno jeden z pánů na tabákový monopol, ale ten přece, jak známo, jedná podle hesla >drahé a špatné<, a poněvadž to právě jest monopol, dociluje pod tímto heslem velikých zisků. (Sen. Šťastný: Ve Vídni jsou horší než u nás!) Tento výkřik jest velice zajímavý. Předně jsou ve Vídni tabákové výrobky lacinější nežli u nás. (Sen. Roháček: Tak si to kupte ve Vídni!) Když tam jedu, koupím si, co potřebuji, nejsem však zvyklý pašovati, to přenechávám jiným pánům. Mne na hranici ještě nikdy nechytli, jako jiné pány. Přicházíte vždy s cizinou. Co je nám do ciziny? Také v tomto zákoně se poukazuje na německá zařízení a již na příští rakouská zařízení. My nemluvíme o tom, do toho nám ničeho není. Jest někdo zde povolán, aby hájil zákony, které si dali Němci? To přece nemůže býti naší úlohou. V Německu jsou asi právě tak špatné zákony jako u nás. O tom vůbec není řeči.

Tedy, pánové, řekl jsem, že se mohl utvořiti monopol. Nestalo se tak, naopak, výroba a obchod s těmito výrobky byl do jisté míry uvolněn a vázán na koncesi. Dobře, také to jest cesta, kterou lze jíti, také proti tomu nebylo by námitek se stanoviska stávajícího společenského řádu, ale proti čemu se musíme obrátiti, jest to, že se tímto zákonem státní správě umožňuje, jednati libovolně a nestejnoměrně, vybírati si, kdo se správě hodí a kdo nikoli. Jest přece nesmírně příznačno, a musím již říci, že jsem strnul, když jsem slyšel, že pan ministr obchodu až do toho okamžiku, kdy se stal ministrem, byl správním radou >Radioslavie< a nyní, kdy jest ministrem, pokouší se, aby prosadil tento zákon, o kterém každý člověk říká, že se dělá pro >Radioslavii<. (Výkřik [německy]: Snad se chce zase vrátiti!) Nevím, zdali se chce zase vrátiti. Již jednou jako poslanec prosadil cla na automobily, a byl podílníkem automobilní firmy; nyní jest to táž věc. Ustrnul jsem, když jsem to slyšel, neboť právě proto byl by musil v této otázce zachovati zcela obzvláštní zdrženlivost. Po mém názoru jest to velká věc. Ale po tom, co nám vypravoval kolega Pánek, budeme znenáhla musit věřiti všemu.