Chci se nyní krátce dotknouti těchto zisků. Brambory stály na pražské burse: v létech 1909 až 1913 7,69 kor., v drobném prodeji 9,16 kor., byl tudíž zisk 1,74 kor., tedy 100 %, - dne 1. ledna 1923 16,50 Kč, v drobném prodeji 34,50 Kč, tudíž zisk 18 Kč, t. jest dvanácteronásobný, jako v době předválečné, dne 15. listopadu 1923 34,50 Kč, v drobném 62,50 Kč, tudíž zisk 28 Kč, to jest devatenácteronásobný doby předválečné. Účtárna zemědělského ústavu podává nám přece nejlepší informace o výrobních nákladech našich druhů obilních, a mám-li při tom na zřeteli rok 1922 tu vychází toto: u pšenice kolísají výrobní náklady mezi 122,75 Kč až 568,25 Kč za metrický cent. Žito 95 až 882,42 Kč, ječmen 68,89 Kč až 343,75 Kč, oves 79,39 až 334,34 Kč, brambory 18,72 Kč až 136,12 Kč za jeden q. Průměrná tato čísla vzata byla z 15 selských podniků, a při tom vychází najevo, že ztráty činí průměrně na l ha při pěstění rostlin mezi 221,96 a 1648 Kč, při chovu dobytka však mezi 14 Kč až 760 Kč, při čemž však bylo dále zjištěno, že l kg vepřového masa živé váhy přijde na 23,80 Kč.
Podobné můžeme také zjistiti při výtěžku z mléka, při čemž počítá průměrný výkon dojné krávy pouze 1128 litry ročně, a na základě toho přijde výrobní náklad za l litr mléka na 2,80 Kč, kdežto prodejní cena činí průměrně pouze 2,78. Zrovna tak se to má s hodnocením vajec: Tu přijdou výrobní náklady na l vejce na 1.20 Kč, prodejní cena je pouhých 80 haléřů až l Kč. Vypočítá-li zemědělský ústav sám tato čísla a můžeme těmto plně věřiti, tu jest samozřejmým, že jest naprosto na místě mínění ministra zemědělství, prohlašuje-li, že se naše obilní ceny musí přizpůsobiti cenám světového trhu a že se za všech okolností musí zameziti jejich poklesu. To přece vyplývá z jeho vývodů tím, že prohlašuje, že se ceny obilí zdražily pouze 6 1/4 krát, a kdežto mzdy stouply 8 až 10 krát a uhlí 11 1/2 krát.
Ze všeho, co tu vylíčeno, vyplývá, že zemědělství potřebuje nutně ochrany. Neposkytne-li se a nebude-li povznesena výroba, hrozí mu úpadek. Na. druhé straně nesmí se však zapomínati, že rozumnou ochrannou politikou nemůže nastati vzestup cen životních potřeb, poněvadž přece pak zvýšenou výrobou přijde dost domácího obilí na trh. Ať se jen sníží sazby a dopravní náklady. Ať se připustí ve zvýšené míře zlevnění uhlí, při čemž pochodí dobře i konsument.
Když bylo zrušeno vázané hospodářství, to bylo nářku. Byly obavy, že bude nouze o poživatiny a že se tyto zdraží; leč hle: stal se pravý opak, a podobně to bude také, dostane-li se větší ochrany výrobcům zemědělským, obilí a dobytku. Skýtá-li se průmyslu všemožná podpora a péče, musí se věnovati také zemědělství zvýšená péče, a to i německému zemědělství. Jak se to však u nás provádí, to vylíčil přece včera tak případně kol. Zuleger. Tuto nynější celní a obchodní politiku, bude-li se tak dále provozovati, musíme označiti nejen za protiněmeckou a protiselskou, nýbrž přímo za protistátní. Není to snad pouze v našem zájmu. Přispívá-li německé zemědělství tak vynikajícím způsobem svými daněmi tomuto státnímu hospodářství, přísluší nám také právo, abychom kritisovali tyto nedůstojné poměry a žádali dostatečnou ochranu pro zemědělství. Neboť nezůstali jsme do dneška co do výkonu pro tento stát ani o puntík za druhou stranou; požadujeme tedy, aby se s námi stejně nakládalo, žádáme právo sebeurčení a samosprávy nejen v národním, nýbrž i v hospodářském ohledu. Nám patří hrouda, kterou obděláváme a oséváme, a žádná moc světa nebude s to, aby otřásla tímto pevně stmeleném majetkem, neboť německo-národní síla, vůle našeho venkovského lidu překoná vítězně všecky nevraživostí a překážky. Tím končím. (Potlesk na levici.)
Místopředseda Kadlčák: Slovo má dále pan sen. Ackermann.
Sen. Ackermann: Slavný senáte! Při dotování státních rozpočtových položek shledáváme při horských krajích, že na horské okresy nebylo pamatováno v jejich potřebách tak, jak by potřebovaly ke svému rozvoji a sociálnímu postavení. Podle položek dotovaných ve státním rozpočtu mohl bych souditi, že při sestavování rozpočtu bylo se řízeno slovy pana presidenta republiky, která pronesl v jedné ze svých prvních řečí po svém příjezdu do republiky při projevených přáních, na která odpověděl, že >nemusíme míti všechno najednou<. Slova velice významná, kdyby byla ale pojímána spravedlivě. Sledujeme-li však státní rozpočet, shledáváme, že městům ve středu zemí ke státu přidělených věnuje se více pozornosti oproti městům a průmyslovým obcím v horských krajích republiky. Mám tu na mysli zejména: Českomoravskou vysočinu, dále Orlické hory, Podkrkonoší, Brdské pohoří, Pošumaví, dále horské okresy na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku. Sledujeme-li celý postup, nesnáze a bídu, které prodělávají obyvatelé ve jmenovaných horských okresích, vidíme, že v těchto okresích byl vždy nejsvědomitější, nejpracovitější dělný lid, který nejvíce bídy nyní prodělává, poněvadž poválečnými poměry přišel o zaměstnání, kterého se mu dostávalo před válkou mimo hranice našeho státu. Obyvatelé v těchto obvodech spoléhali se na rychlé provedení pozemkové reformy, spoléhali se na příděl půdy, ze které nahradili by si ztrátu na výdělku v dřívějším svém povolání.
Na zdlouhavé provádění přídělu půdy stěžoval si již kolega Petřík, nebudu se tedy jíž touto věcí zabývati.
V mnohých místech, kde průmyslníci nebyli usazeni, nechávali pracovati pouze ve mzdě, jako v přibyslavském obvodu, v Borové, Strmilově a v mnohých jiných nespočetných místech, kde se pracovalo ponejvíce rukodílně, po domácku, v textilním průmyslu a na Skutečsku a Vysokomýtsku, Luži a jinde, kde pracovalo se po domácku v obuvnickém průmyslu. V těchto obvodech není nyní žádného rukodělného průmyslu a není také žádného zařízení, které by umožňovalo tamnímu obyvatelstvu zaměstnání.
V místech, kde průmysl jest v těchto horských krajích, jest nedostatečná komunikace, chybějí silnice a dráhy. Obce s průmyslem textilním a obuvnickým, které stále trpí krisí, nemohou nově na ně kladeným požadavkům vyhověti, a stát, jak jsem uvedl, v dotování rozpočtových položek je pomíjí. Šetření na těchto okresích bude se těžce v krátké budoucnosti vymstívat zase jen státu, poněvadž, zakrní-li nám tam dosud zdravý, pracující lid, stane se k práci nezpůsobilým, a bude jen přítěží státu. Pan kolega dr Herben uvedl zde včera, že 70 % dětí rodin důstojníků jest tuberkulosních. Kdybychom šli do těch horských okresů, myslím, že shledali bychom větší procento tuberkulosních dětí i dospělých lidí, než zde již uvedl pan kolega dr Herben. Šetřme, kde by se šetřit mělo, nešetřme ale tam, kde škody budou veliké. Dejme příležitost tamějšímu lidu k práci budováním cest, regulováním řek a jejich přítoků, urychleme stavby vodních přehrad, aby průmysl mohl v těchto oblastech zakotviti a bude odstraněna bída a těžké postavení pracujícího horského lidu.
Co může sloužiti rozvoji našeho průmyslu? Rozvoji našeho průmyslu může sloužiti, když budou odborně kvalifikované a teoreticky vzdělané pracovní síly. Co se ale děje v poslední době pro tento úspěch, aby skutečně mohl náš průmysl náležitým způsobem se rozvíjet a mohl také v uvedených okresích horských zakotviti? Překvapuje, že zavírány jsou odborné školy pro vzdělání mládeže a dospělých pracovníků, zejména v textilním průmyslu. Má se státi, že má býti zavřena odborná škola textilní v Rychnově n. Kn., v Humpolci. Ministerstvo školství a národní osvěty vymlouvá se na slabé návštěvy. Měl jsem možnost některé školy prohlédnouti, a řekl bych, že jsou spíše slabě vybaveny, že nevyhovují nynější době, což má vliv na návštěvu uvedených škol. Stává se v této době, že objevují se jednotlivci, kteří mají snahu zavádět zde nové druhy výroby textilní, které u nás ještě nejsou zavedeny, a potřebují-li k tomu náležité zapracovaných sil, že jich zde nemáme, že musíme připouštět zde pobyt zahraničních pracovních sil, aby zde zaučovaly naše pracovní síly.
Příčiny v ochabnutí návštěvy v uvedených školách dlužno hledati v nedostatečném vybavení škol. Školy jsou slabě vybaveny, nevyhovují době. Myslím, že by spíše prospívalo, aby také učitelstvo těchto odborných škol bylo vysíláno do zahraničních států, aby tam zkoumalo výrobu, zkoumalo tam techniku, aby našemu dorostu v odborných školách nebyly vštěpovány jen theorie, ale aby také bylo mu vykládáno něco z praktického vedení závodů a průmyslů, aby mu byly dávány příklady, které dnes již jsou zde po ruce, zejména pokud se týče velice bohatého spisu: >Ztráta v průmyslové výrobě<, vydaného Masarykovou akademií práce, sestaveného americkými inženýry.
(Předsednictví převzal místopředseda Klofáč.)
Děje se pak také, že je naříkáno, že v těchto školách je nedostatek posluchačů a že posluchači, kteří mají zájem, aby sledovali třetí ročníky, kteří navštěvovali příkladně odbornou školu v Ústí nad Orlicí, nemohli na třetí ročník v této škole býti ponecháni, poněvadž prý tam je nedostatek posluchačů, a chtějí-li třetí ročník dodělati, byli nuceni jíti do škol: odborné školy v Jilemnici a odborné školy v Lomnici nad Pop. Do těchto dvou sousedních škol soustředilo ministerstvo vyučování dva kursy, t. zv. účetnické, a humpolecká škola, která by tento kurs mohla míti, aby se tam dosti posluchačů mohlo soustřediti, bude zavřena. To se také má státi u odborné školy v Rychnově nad Kněž.
Uvedl jsem, co má sloužiti k rozvoji průmyslu. Odůvodňuji, že může se tak státi odbornými školami a, jestli se zavírají odborné školy z důvodu, že jich je mnoho, myslím, že je jich spíše nedostatek. Je jich nedostatek proto, že máme velké textilní obvody, kde vyrábí se specielní druhy, o kterých velice málo se na dosavadních školách posluchačům přednáší. Mám tu na zřeteli celý okres chotěbořský, a celý okres hlinecký. Kdo měl z pánů kolegů příležitost projíti tamější místa, jistě každý byl překvapen, co tamější rukodělný dělník dovede dělati. Mohlo by se dnes zdáti, že tato výroba je pomíjena, není tomu tak, je vyhledávána, potřebuje jen ještě skutečně v této době více pozornosti a podpory. Bylo to nejlépe viděti před měsícem, když na Perštýně u firmy Panýrek za výkladem pracoval z jilemnického okresu rukodílný tkadlec ručníky, že tam stály zástupy pražského obyvatelstva, kteří obdivovaly, co ten ruční tkadlec dovede udělati a jaká je jeho práce. Uvedl jsem ty okresy chotěbořský a hlinecký, přecházím na Podkrkonoší a na Jilemnicko. Přecházím na okres červenokostelecký, kde všude ještě dnes se uchovávají nejlepší druhy rukodílné výroby. Chotěbořský a hlinecký okres, zejména má svou specielní výrobu, která potřebuje, aby jí bylo věnováno více pozornosti z odborného hlediska, aby tamějšímu dělnictvu, zejména dorostu, bylo umožněno, aby mohl v blízkosti někde, v tomto případě ve Hlinsku, navštěvovati řádnou odbornou školu, kde by se vyučovalo kobercové výrobě všech druhů výroby, kde by se vyučovalo výrobě plyšů, krimů a kde se vyrábí celá řada módních věcí dekoračních, ale na školách je o nich málo přednášeno. My potřebujeme, zůstávám-li u tohoto školství, aby bylo co nejrychleji a nejdokonaleji vybudováno naše odborné školství textilní. Jeví se toho potřeba se zřetelem k tomu, že v poslední době poválečné vidíme, jak se rozvíjí průmysl v zemích a státech, kam dříve se naše výrobky dovážely. Čteme, co se děje v Japonsku, v Indii, Číně, Austrálii, Brasilii a Argentině. Do těchto zemí se zboží vyváželo přímo, v těchto jmenovaných zemích a státech by se jistě ty obchody mnohem oživily, kdyby skutečně také se strany ministerstva obchodu bylo věnováno jim více pozornosti vyslaneckými úřady a konsuláty, aby v uvedených okresích dosavadní ještě umírající výroba mohla se povznésti a aby obyvatelstvu okresu chotěbořského a hlineckého mohla býti dána práce.
Jedná se o nová odvětví průmyslu textilního. Uvedl jsem, že dostavují se zde případy, že máme jednotlivé snaživé lidi, kteří mají dobrou vůli, aby se zde zaváděla náhradní výroba, která zde ještě není. Mám tu na zřeteli v poslední době dostavivší se snahu, že se zde zahajuje výroba umělého hedvábí. Jsou zařízeny tu již tři závody, jeden v Teresienthale u Hostinného, jeden v Lovosicích a jeden na Slovensku. Toto nové odvětví průmyslu zdá se býti slibným. Při jeho započetí není možno se nezmíniti, že zaměstnávají tyto 3 továrny již přes 20.00 dělníků. Ale podle posledních zpráv je jejich situace kritická, protože na dovoz umělého hedvábí ze zahraničí není uvaleno žádné clo. Nebudiž snad vykládáno, uvádím-li to, že není na umělé hedvábí sem dovážené uvaleno clo, že bych byl přímluvčím, aby na toto umělé hedvábí bylo clo uvaleno. Já i celá naše strana jsme pro uvolnění a spíše pro odstranění celních tarifů, jistě budeme i tady pro to, když se vláda postará o to, aby také byla zrušena cla na potřebné chemikálie k výrobě tohoto umělého hedvábí. Ale, jelikož zdejší výrobci chemikálií potřebných k výrobě umělého hedvábí jsou chráněni vysokými celními tarify, čímž znemožňují zase továrnám umělého hedvábí výrobu a znemožňují jim na našem domácím i zahraničním trhu konkurenci, budeme pracovat pro to, aby clo na dovoz.umělého hedvábí bylo uvaleno, aneb clo na dovoz potřebných chemikálií k výrobě umělého hedvábí, aby bylo sníženo. Bylo snad tento týden s ministerstvem obchodu o té věci jednáno, a já bych se vřele za to přimlouval v zájmu dělnictva, vraceje se zase k těm nešťastným horským okresům, jako je Trutnovsko a jiné, kde tamější dělnictvo ve lněných továrnách skoro 3 roky trpělo nezaměstnaností, kde dostavuje se tímto jedním závodem, v němž je zaměstnáno kolem 800 dělníků, možnost zaměstnání, aby clo na chemikálie potřebné k výrobě umělého hedvábí bylo zrušeno a aby bylo rychle jednáno. Nebude-li rychle jednáno, nestane-li se rychle náprava, bude toto dělnictvo z větší části opět z práce vysazeno.
Dále je si stěžováno, že na ohrožení naší výroby mají veliký vliv vysoké úroky. Slavný senáte! O tom již bylo mnoho a mnoho proslovených řečí, mnoho a mnoho pronesených žádostí í se strany zástupců dělnictva, aby vládní kruhy se snažily, aby úroková míra jednou byla snížena, jak toho dané poměry a hodnota koruny vyžaduje, ale dosud vidíme, že volání toto zůstává planým, že hlasů volajících není slyšeno, a snad, až dostaví se nám ještě horší poměry, se tak stane, ale bude již pozdě.
Podle posledních zjevů dá se souditi, že opatření vlády, ve snížení cen uhlí a celních tarifů, začíná se jeviti v některých odvětvích průmyslu zlepšení chodu. Pozoruji v textilním odboru, že firmy, které jsou snaživé, v této době hlásí větší zaměstnanost, že také dožadují se, aby mohly dostáti svým závazkům, od dělnictva připuštění práce přes čas. Kolego Matuščáku, nevrťte hlavou! (Sen. Matuščák: To není správný názor!) Řekněte to dříve, kolego Matuščáku, svým lidem, kteří dávají pro to první souhlas! (Hlas: Správně!) Já Vám řeknu případ, který se odehrál tento týden u závodu firmy Hernychovy, v Doudlebách, Ústí nad Orlicí a Vamberku. Byli to vaši přátelé z odborových organisací Mezinárodního všeodborového svazu textilního, kteří dali souhlas, proti naší vůli, aby se připustila práce přes čas. Řekněte to dříve svým lidem a pak přijďte nás poučovati. (Sen. Matuščák: Stalo se to pod tlakem s vaší strany!) Pod žádným tlakem s naší strany. Vždy, nežli začnete, kolego Matuščáku, útočiti, buďte si jist, že mám tolik přehledů a materiálu, abych vás vždy dovedl usvědčiti z nepravdy. (Sen. Matuščák: Jakmile budeme viděti, že nemáme žádného nezaměstnaného člověka, jsem pro to, aby pracováno bylo přes čas!) Já, pane kolego, znám tu hrůzu bídy tisíců nezaměstnaných, jaká je. Ale v Rusku potřebují látky a potraviny a mají tam také přes milion, ne-li více, nezaměstnaných, potřebují práci a proč je tam tedy nezaměstnanost? Pro nedostatek fínančních prostředků. Totéž jeví se také u nás, tím trpíme také my. (Sen. Matuščák: Nechť platí vláda podpory v nezaměstnanosti!) K tomu ještě přijdu, pane kolego, ale nesmíte zase křičeti a chtíti, aby se platily větší podpory pro dělníky, než kolik by byly jejich příjmy v zaměstnání.
Jak jsem již uvedl, jeví se náprava ve snížení cen uhlí a snížení dopravních tarifů. Ještě bych se přimlouval u příslušných ministerstev hospodářských, aby věnovala skutečně tomuto novému průmyslu, o kterém jsem mluvil, péči, aby se mohl u nás ještě více rozvinouti. Přimlouval bych se, aby postup ministerstva obchodu a celé vlády byl takový oproti výrobcům chemikálií, potřebných k výrobě umělého hedvábí, jaký byl nyní, při snížení dopravních tarifů a cen uhlí i u celních tarifů.
Jest ještě něco, co nás tíží: tíží nás drahota. Já se zde také zmíním o povolovacím řízení. Ale nebudu ho tak kritisovati, jako jsem slyšel včera, co snad některý z pánů kolegů zde uváděl. Chci je kritisovati jen skutečně v tom směru, ve kterém nám škodí. Povolovací řízení v některých případech prospívá a v některých škodí. Škodí zejména v povolovacím řízení mouky a obilí. Dokladem toho je výkaz, vydaný státním statistickým úřadem za jediný měsíc, co bylo vyvezeno. Za jediný měsíc bylo vyvezeno 271.118 q ječmene, 62.789 q ovsa, ostatního obilí 59.596 q, sladu 18.777 q, luštěnin 18.310 q, mouky pšeničné 8.634 q, mouky žitné 7.274 q, mouky z ostatního obilí a luštěnin 2071 q a ostatních mlýnských výrobků 274 q. Kdyby mělo se tak postupovati od měsíce k měsíci, stane se v krátké době, že dostaví se u nás nedostatek životních potřeb, poněvadž dovoz k nim nedostupuje výše vývozu.
Spekulace, která ovládá náš trh obilím a moukou, jest nebezpečná pro pracující třídu, jako třídu ve většině stát obývající. Posloužila jen nepatrně menšině pěstitelů na úkor většiny. Dosavadní stav je neudržitelný. Uvedenými povolovacími opatřeními stoupají cen v životních potřeb. Dokladem toho je následující:
Podle záznamu ze 7. srpna t. r. byly na pražské plodinové burse tyto ceny: mouka pšeničná 140-150 Kč, mouka žitná 95 až 100 Kč, ječmen 100-110 Kč. Na místo toho, aby se ceny odbourávaly, vidíme, že povolovacím řízením, skorem v téže době nařízeným, ceny stouply. Pšenice stoupla na 170-180 Kč, žito na 122-127 Kč, ječmen na 125-135 Kč. Včera zde uváděl pan kolega dr Karas, že se má zvýšiti cena piva, a uváděl, že je mu divné, jak se to může státi. Nyní se dočítáme, proč bude dražší pivo. Poněvadž ječmen se prodává za 135 Kč a chmel, který stál z loňské sklizně 500 Kč za 50 kg, stojí nyní 3500 Kč. Tento obrovský rozdíl bude se jistě přenášeti na výrobu piva, přes to, že ve všech odvětvích i tady, mzdy dělnictva poklesly.
Na základě toho přirozeně trpce neseme, že životní potřeby jsou stále 8 až 10 kráte vyšší proti poměrům cen předválečných, kdežto mzdy a služné pohybují se na výši šesteronásobné. Tato diference v příjmech, jak u dělníků, tak u úředníků má velký vliv na konsumování, je příčinou stálé naší průmyslové krise, poněvadž příjmy dělníků a úředníků stačí sotva ke krytí toho nejpotřebnějšího. Příčiny těchto drahotních poměrů vymstívají se v tom, že většina obyvatelstva podléhá tuberkulose, čehož dokladem je výkaz, kde naše republika je mezi 18 státy na místě pátém. Žádáme proto, aby povolaní činitelé účinnými opatřeními působili pro odstranění povolovacího řízení životních potřeb, a příslušnými opatřeními proti lichvě a všemu tomu, co dělnická třída bez rozdílu druhu práce a povolání k svému životu nezbytně potřebuje.
Co se týče kritiky úřednictva povolovacího řízení: nechci býti jeho obhájcem, ale nerad slyším, když se paušálně obviňuje veškeré úřednictvo. Měl jsem příležitost nahlédnouti do věcí a mohu říci, že v jednotlivých odděleních jsou charakterní úředníci. Myslím spíše, že ten, kdo kritisuje povolovací řízení anebo úředníka - samotný úřad nehájím, nejsem pro to, aby byl zachován, jako celá strana, ke které patřím, nepřeje si jeho zachování - by se měl postarati, aby byl zjištěn pravý viník, a každý z pánů kolegů by měl jmenovati přímo viníka, a ne, aby za to musilo trpěti veškeré úřednictvo a podléhalo posměchu, který se tu dostavil včera.
Nyní, velectění, mám ještě jednu žádost. Pamatujete se jistě, vždyť nás dělí teprve několik měsíců od toho, že jsme teď rok připravili špatného Ježíška našim státním zaměstnancům.
Jistě trpce jsme nesli, co se stalo. Jest jistě zase potřeba, jestliže jsme jim dali špatného Ježíška loňského roku, aby zase zákonodárné sbory některá nedopatření letos napravily. Mám na mysli, aby zákon ze dne 22. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n., se v jednotlivých paragrafech změnil. Návrh byl předložen poslanecké sněmovně, která jej projednává, a já již, než přijde k nám, apeloval bych na pana ministra financí, aby nezbraňoval zlepšení trudného života státních zaměstnanců. Jest to nezbytná potřeba. Jestliže si někteří kolegové stěžovali na neochotu úřednictva, jestliže si stěžovali na průtahy v řízení a na práci státních zaměstnanců, mám dojem, že to jest jen snad jejich zaujatost, že nejsou za své výkony náležitě odměňováni. Zejména, uvážíme-li o poměrech nižších kategorií. Kdo máme trochu zkušeností z praktického života, víme nejlépe, že nastoupíme-li někdo do místa, že se po něm sveze kde kdo, že uloží se mu práce za dva, za tři, že ty nejnižší kategorie, které nejvíce musejí vykonávat, jsou potom hmotně snad nejvíce postiženy a nejhůře odměňovány. Zlepšeme tento poměr a snad za rok se sejdeme s jinými zjevy, snad za rok nebudeme si musiti stěžovati, jak se k nám chovají státní úřady, a snad také se dostaví lepší život mezi námi.
Mám zde dále ještě jednu žádost k panu ministrovi financí a ministrovi sociální péče. V zákoně o podpoře v nezaměstnanosti ze dne 12. srpna 1921 v §u 3 novely 2. zákona v odst. 1. se praví: >Nároku na podporu v nezaměstnanosti pozbývá: Kdo byl již nepřetržitě podporován po dobu půl roku. Ministr sociální péče v dohodě s ministrem financí může uvedenou lhůtu pro dělníky jednotlivých odborů a obvodů prodloužiti až za dobu l a půl roku<. Toto slovíčko >může< nám dělá v novele zákona veliké potíže. Máme případy nejen v textilním oboru nebo obuvnickém, ale i u jiných průmyslových odvětví, že jsou zde postižení nezaměstnaností dělníci přes rok neb dva roky. Je sice pravda, že ministerstvo sociální péče vynasnažilo se, aby i do 12 měsíců podporu v nezaměstnanosti udrželo, třeba jen ve snížených procentech. Jest to podpora nedostatečná v těchto 12 měsících, ale přece jen jest to podpora, je to přece příjem alespoň k zaopatření toho nejnutnějšího. Ale tam, kde po 12 měsících odřekne se úplně podpora, a takových okresů máme u nás v Československé republice celou řadu, lidé by rádi dělali, kolego Matuščáku, lidé by rádi šli za prací jinam, aby se tam nepracovalo přes čas, ale není tam bytů, není možno je tam zaměstnati proto, že není možno je tam ukrýti. (Sen. Matuščák: Kdybyste nevyráběli pušky a šavle pro důstojníky, pak by bylo bytů dost!) Až nebudou pušky a šavle míti v Rusku, nebudeme my je míti také, a až vy nebudete Trockému voziti šavle do Ruska, pak je také u nás nebudeme potřebovati. (Potlesk.) Tu bych prosil, by pan ministr financí, když už příslušné resorty nebo odbory v ministerstvu financí, které mají o této věci rozhodovati, zdráhají se příznivě rozhodovati, by sám pan ministr se přičinil, aby rozhodnutí bylo příznivé, aby těm ubožákům, postiženým nezaměstnaností již 14, 15 měsíců, dostalo se alespoň teď, na Vánoce, také nějaké náhrady, nějakého příspěvku, aby se mohli radovati s těmi, kteří měli možnost alespoň částečného zaměstnání.
Bylo by třeba na mnohé si postěžovati, neb na mnohé nesnáze poukázati. Je tu otázka bytová, otázka příčin zdražování životních potřeb a průmyslových výrobků, ochrana dělnictva, stížnosti státních a soukromých zaměstnanců, dále placení daně z příjmů u dělnictva, daň z obratu až přepychu. Jsou to věci, se kterými není třeba dnes příliš široce se zabývati, poněvadž všechno, co jsem uvedl, nachází se v projednávání Národního shromáždění, a my budeme míti možnost, ještě snad než ukončíme předvánoční zasedání, těmito věcmi se zabývati a snad to, co nás bude boleti, nebo co budeme viděti prospěšného při projednávání těchto novelisací nebo nových zákonů, budeme moci uplatniti. Apeloval jsem na vládu a na příslušné ministry a pravím, že spokojený lid jest nejpevnějším základem státu.
Aby spokojenosti bylo docíleno, připojuje se náš klub sociálně-demokratický v senátě k velkému sociálně-demokratickému pracovnímu návrhu klubu poslanců sociálně-demokratických Národního shromáždění, který obsahuje požadavky, které nejen že by sloužily pracující třídě, ale které mají sloužiti všem vrstvám a které mají dávati základ ke spokojenosti a základ k pevnému pilíři státu. Náš poslanecký klub připojuje se k následujícím návrhům pracovního programu našeho klubu v Národním shromáždění:
Žádáme sociální pojištění, zákonnou ochranu kolektivních smluv, provádění zákona o zprostředkování práce, novelisaci živnostenského řádu, komory práce, uzákonění dovolené dělníků a učňů, zrušení čeledního řádu, rozšíření platnosti úrazového zákona na zemědělské dělnictvo, osnovu o uznání a právech důvěrníků v malých závodech do 30 dělníků, novelisaci zákona o závodních výborech, reformu živnostenského soudnictví a rozšíření na další kategorie zaměstnanců - zemědělské dělnictvo - změnu zákona o rozhodčích soudech, ochranu zaměstnanců podléhajících zákonu o obchodních pomocnících, nedělní klid v živnostech obchodních a kancelářích, stavební povinnost, ubytování zaměstnanců zemědělských podniků, novelisaci nemocenského zákona - pojištění služek, úpravu podpor v nezaměstnanosti, novelisaci zákona o domovnících, ochranu mateřství.