Co se týče stanoviska posl. Hlinky v otázce Javoriny, tu bych se omezil jen na jednu poznámku, že učinil návrh, aby Javorina byla vydána za 2 obce Kacvín a Nedeca, (Sen. dr Kovalik: To nestojí!) Vy to budete věděti lépe než já.

Pak bych se obrátil ještě k tomu smělému plánu, který zde byl projeven, absorbovati Maďarony, a řekl bych jen tolik, že mám obavu, aby při tom absorbování ti Maďaroni neotrávili celou stranu. (Sen. dr Kovalik: Také vy ste absorbovali Rakušáky!) My zde v Čechách? (Sen. dr Kovalik: U vás sa ani nehovorí o tých Rakušákoch a nemecky smýšlajúcich Češích, ktoré ste absorbovali. Nebojte sa, my ich absorbujeme a Slovensko bude slovenským!) Nevím, co rozumíte pojmem absorbování. (Sen. dr Kovalik: Ale co sa má urobit s nimi? Majú zostať Maďarónmi? Tie budu absorbováni a poslovenčeni, nebojte sa!) Já mám jen obavu, že vás otráví. Když je dobře poslovenštíte, s pánem bohem, budu tomu rád. (Sen. dr Kovalik: Za 10 rokov bude 3 miliony Slovákov!) Ale my nechceme absorbovati nic, co je nám cizí. Myslím, že by to bylo pošetilé počínání a vidíme na svých odpůrcích, dovedli-li absorbovati a měli k tomu staletí. Co je maďarské, ať zůstane maďarské, a co je slovenské, ať je slovenské, ale poctivě a upřímně. Ostatně je jistou útěchou, že p. kol. Kovalik není mluvčím všech Slováků. Bylo to viděti z výkřiků, které mu odporovaly, a které pocházely z řad slovenských, a je to tak dobře, neboť je to zrovna důkazem, že on nemá aspoň celou pravdu. Já nechci podezřívati jeho snahy, jsem přesvědčen, že má ty nejlepší, ale nevěřím ve správnost jeho method a před těmi varuji.

A nyní, co se týče vlastního předmětu dnešního našeho jednání, vlastního zákona. Dovolím si jen v krátkosti naznačiti, oč vlastně jde, abych mohl odpověděti na další výtky zejména, našich spoluobčanů německých. Co se má tedy v tomto zákoně změniti, proti kterému se tolik bouří, jako by to bylo nějaké reakcionářství? Z odůvodnění bych vyj mul tento pasus. Je to hned první odstavec, který je velmi poučný a zasluhuje, aby byl přečten:

Zák. či. LXIII. z r. 1912 v hlavě I. dal vláde ďaleko siahajúciu výnimečnú moc, aby v čas války, - alebo keď je to v prípade válečných príprav potrebné, mohla určiť nastúpenie i prestatie výnimečného času, aby menovala vládnych komisárov so širokým oprávnením, aby smela zničiť župné a obecné uzavretia, aby mohla modifikovať pravidla o pasoch, vykázat a internovať jednotlivcov, prekutať osoby a příbytky, shabať rozmanité predmety, určiť cenu potravinám, obmedziť volnost pošty, telegrafu a telefonu, obmedziť právo spolkovitosti a shromáždení, zakázať schôdze, shabať tlačové výrobky, vyzdvihnúť poroty a sudy, utvoriť zrychlené trestné pokračovanie, regulovat uplatnenie privátno-právných pohladávok atď.

Prosím, to má býti všechno odstraněno. Já se táží jen, je-li odstranění něčeho takového nějakým reakcionářstvím, proti kterému by bylo důvodno takovým způsobem mluviti, jako jsme to tady slyšeli. Jedná se, prosím, předně o zrušení válečného stavu podle uherského zákona; ponechává se možnost stanného práva pouze pro obyčejné delikty nebezpečného rázu, anebo pro vzbouření ozbrojené, nikoliv pro vzbouření, jednoduché.

Tedy v případě rozmnožování politických deliktů nebude možno stanné právo zavésti. My tady v této věci jdeme mnohem dále nežli naši sousedí v Německé republice, kde má president republiky právo vyhlásiti válečný stav (Belagerungszustand) a kde také práva toho užil. Tedy s této strany přicházející výtky jsou věru málo důvodný a oprávněny.

Co se týče tiskových věcí, zrušujeme preventivní censuru, která dnes je, a na kterou jistě jsou oprávněné stížností a na místě toho zavádíme ustanovení dřívějšího práva, kde je možno sice i bez soudního nálezu úřadům bezpečnostním naříditi censurování. Ale, prosím, my tu nejednáme tak výminečně a proti zásadám republikánským, poněvadž na př. i rakouský spolkový zákon ze dne 7. dubna 1922 o tisku v §u 37 podobnou věc ustanovuje a připouští. Stojí tam - budiž mně dovoleno, abych to citoval doslovně. Je to málo řádek. (Čte německy): >Vom Staatsanwalt und an Orten, wo kein Staatsanwalt seien Sitz hat; auch von der Sicherheitsbehorde kann ein Druckwerk vorläufig in Beschlag genommen werden,< A v druhém odstavci je věta, která vysvětluje dále delikt. (Čte německy): >Wenn das Druckwerk zu einem Verbrechen auffordert, aneifert oder zu verleiten sucht.< (Sen. Polach [německy]: To věříme, že se chlubíte shodou reakcionářskou!) Tedy hodně široká možnost censurování. Je vidět, že ty státy se nacházejí ve stejných mimořádných poměrech, vyvolaných světovou válkou, jako stát náš, a že tyto podmínky u nás jako u nich denně vyvolávají podobná opatření. To není reakcionářství, to je oprávněná obrana státního pořádku a státní bezpečnosti.

Nelze tady mluvit o nějakém >Scheinaufhebungu<, jak jsem dovodil, jedná se tu o reformu zákona skutečně, pokrokovou, je to změna zákona poctivě míněná a účelná, je to náprava dřívějšího stavu, zavedení legálního pořádku a nesporné sjednocení se zákonodárstvím, jaké platí v ostatních zemích republiky Československé, v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Pan sen. rektor Naegle mně promine, když se ho zeptám, proč mluvil dnes, považuje-li ten zákon za >Indiskutierbar<. Myslím, že to tak nemyslil s tou >Indiskutierbarkeit< příliš vážně, poněvadž sám diskutoval a dovolával se bratra Štefánikova. Myslím jen proto, poněvadž nemá dosti informací o tom, jaký je to pramen. Až se to jednou doví, pak asi nebude rád na to vzpomínati, že zrovna jeho se dovolával.

Co se týče Pittsburské smlouvy, to, myslím, je věc našimi zákony dávno vyřízena, pro které i Hlinka hlasoval, a tedy myslím, že by bylo zbytečno se s touto věcí mnoho obírati.

Prosím ještě za dovolení několika poznámek k vývodům p. kol. Polacha. On praví, že motiv zákona je čistě politický. Já se ho táži, zda zavádění pořádku a legálního stavu je nějaká špatná politika. Konečně každý zákon má politický motiv, poněvadž politika se právě zabývá správou věcí veřejných a zákony jsou k tomu určeny, aby věci veřejné uspořádávaly. (Výkřik sen. Polacha.)

Co se týče jeho poznámky o autonomii, tedy ovšem musím poznamenati, že nemyslím, že by autonomie tak, jak o tom mluvil, měla znamenati nepořádek, právě tak, jako mám za to, že demokracie znamená pořádek a ne zvůli. A to chceme zavésti v celé Československé republice. (Sen. Polach [německy]: Demokratickými jsou dnes všechny strany, i ty nejreakcionářštější! Každá činí nárok na demokracii!) Přijde! na to, jak ta strana tu demokracii chápe a jak ji také provádí. My musíme zaváděti demokratický pořádek všude a přirozeně také na Slovensku.

Co se týče odrakouštění, já jsem pro odrakouštění jen tam, kde v Rakousku bylo něco špatného, ale nenahlížím, proč bychom se neměli přidržovat toho, co je účelné a dobré z dřívějších zařízení. My jsme tak objektivní, že starému Rakousku to, co pří něm bylo dobré, neupíráme. (Sen. Polach [německy]: To ale nebylo dobré, to bylo to nejhorší!)

Co se týče lhůty do 31. prosince 1930, prosím, aby bylo laskavě uváženo, že je ta lhůta 8¹/₂ léta určena k tomu, aby do té doby byla provedena reforma práva trestního a tiskového. Specielně právo trestní je tak ohromná látka, že myslím, že' jistě větší části této lhůty spotřebujeme, má-li býti na těchto důležitých reformách klidně, bez ukvapenosti pracováno a bez potřeby zase nějakého prodlužování, liteře by jistě vyvolávalo nové debaty a trpkostí; myslím, že je moudřejší, když si tuto lhůtu stanovíme. Ostatně nevím, nejsem tak velikým optimistou, abych se domýšlel, že poměry v Evropě se urovnají dříve než za 8 a půl léta. A kdyby se to stalo, považoval bych to za zvláštní štěstí.

Co se týče našeho poměru ke Slovákům, tedy bych prosil velmi, aby nebylo na německé straně žádných o to starostí, aby se do této naší čistě domácí starosti raději nemíchali. My si na Slovensku zavedeme pořádek, ale napravíme také křivdy a nesrovnalosti, které napáchali režimy dřívější a které dříve, když tam měly politickou moc, nejevily žádnou takovou starost (Hlas: O Slováky!), o Slováky, ano. Že nevládneme krutě, je viděti na př. z té okolnosti, že ani jeden civilní soud neodsoudil na Slovensku nikoho pro velezradu, ani jediného! Náprava je nutná a nemůže býti nápravy bez bolesti. Také nemůže býti bez určitého rozčilení, (Hluk.) jako každé léčení těžké nemoci a tak se musíme na ten celý případ dívati. Ale je nutno míti trpělivost a vzájemnou důvěru. (Hlas: A dobrou vůli!) Ano, dobrou, loyální vůli, a o tu bych prosil naše spoluobčany slovenské. Až zavedeme zákonný stav ve všech směrech, až napravíme křivdy na nich napáchané, nastane pořádek a důvěra a pak se také dostaví ta láska, o které zde bylo mluveno, že jí dosud není. (Výborně!)

Místopředseda Klofáč: Byly mně podány dva dostatečně podporované návrhy sen. Polacha, dr Hellera a soudr. Žádám p. zapisovatele dr Krouského, aby je přečetl.

Prosím také p. zapisovatele dr Krouského, aby přečetl návrh sen. dr Kovalika, Dúrčanského a spol.

Zapisovatel sen. dr Krouský (čte):

Návrh sen. dr Kovalika, Dúrčanského a spol.:

>Senát prechodí ku dennému poriadku nad usneseniem poslaneckej snemovny o vládnom návrhu zákona, ktorým sa čiastočne zrušuje zák. čl. LXIII. z r. 1912 o výjimečných opatreniach a mení opatrenia podla neho vydaná (tisk 1323).<

Návrh sen. Polacha, dr Hellera a soudr.:

Ke čl. II. odst. I.:

Slova >dnem 31. prosince 1930< mají pozměněné zníti >dnem 31. prosince 1923<.

Návrh sen. Polacha, dr Hellera a soudr. k tisku č. 1309.:

>Ku konci čl. II. připojen budiž tento nový odstavec: Všechna trestní a policejní opatření, učiněná na základě posavadních předpisů se zrušují.<

Místopředseda Klofáč: Prosím p. zpravodaje, zdali si přeje doslov, v němž by zaujal stanovisko k předloženým návrhům.

Zpravodaj sen. dr Daxner: Slávny senát! Bola domnienka, že keď vláda odstraní stanné právo, ktoré najviace poburovalo mysle rôznych strán, že nastúpí utíšenie a že v peknom súhlasu odhlasujeme odstránenie jednoho drakonického a surového zákona z předošlých predválečných dob. Bohužiaľ, nestalo sa tak. Vidíme, že rozhorčenosť z jednej i druhej strany ešte i teraz existuje, ale úplné neprávom, lebo práve protiva toho je pravda, čo tvrdia ctení pp. rečníci, ktorí sú proti vládnemu návrhu. Veď odstraniť sa má niečo takého, čo je krivdou chudobného i bohatého ľudu, čo je nebezpečné za dnešných našich čias a čo máme u nás ináč regulovať. Sme úplné presvedčení, že vláda v tom ohľade nenadržuje ten zákon, poneváč je to v zákone obsažené, že žiadneho nadužitia nebude možno ani so stromy vlády ani so strany niekoho iného, lebo garancie vidíme práve sami v sebe, t. j., že k Národnému shromaždeniu prijde otázka, či to môže byť štatariálne právo či nie, A keď ani tuto garanciu neuznáváme za dostatočnú, je darebno o všetkom hovoriť.

Slavný senát! Tento zákon, ktorý má byť čiastočne zrušený, bol donesený maďarskou vládou r. 1912 v predvečer velkej války a to v intenciach nemeckej výbojnej politiky. (Tak jest!) Je na divno dnes, že ctení naši pp. kolegovia Nemci pokladajú ten zákon za vlastné decko, ktoré má byť operované a že vo svojom materskom zúfalstve jeden chce operovať málo, druhý chce operáciou odstrániť celé, ale my ako nestranní, chladnokrevní lekári nesmieme pri tej operácii dovoliť len toľko, koľko náš stát snesie, strpí, a koľko je mu ku prospechu.

Mám niekoľko slov k cteným kolegom z ľudovej strany. Priznajme, že na našom Slovensku vidíme jednu veľkú otvorenú ránu, že naša katolická církev slovenská ešte není usporiadaná, že nemá autonomie, kdežto pečujeme od našich ctených kolegov z ľudovej strany, že autonomia na Slovensku je úplná. Ano, autonomia katolickej nieto. Veď sme svedkami po tieto dni toho, že málo početní evangelíci na Slovensku (Hlas: Panují!) nepanujú, ale spravili si svojou pilnosťou autonomiu, kterážto autonomia je obsažená v ich ústave, vláda po tieto dni potvrdila ich ústavu a po niekoľkých týždňoch počujete, ctení páni kolegovia, že evangelická církev je na Slovensku úplné v poriadku a má svoju autonomiu. Načo sú, ctení páni kolegovia, vaše reči o takých autonomiách, ktoré už Slováci májú? Tolko autonomií máme, koľko sme v stave ovládať, ale katolickej autonomie nemáte. Škoda vašich drahocených sil za takú prácu darebnú, obětí, keď nepostaráte sa o to, čo je vašou povinnosťou vybudovať na Slovensku.

Veľmi ľutujeme, slavný senát, že všetky návrhy, ktoré boly prednesené so strany ctených pánov kolegov, so strany nemeckej a ľudovej, osnove neposlúžily, a preto odporučujeme, aby boly pominuté a aby návrh zákona, bol prijatý tak, jak ho odporučil ústavný výbor. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Klofáč: Poněvadž byl předložen návrh pana sen. Kovalika a soudr., aby se přešlo k dennímu pořadu, dám hlasovati nejprve o tomto návrhu.

Kdo s tímto návrhem pana sen. Kovalika a soudr. souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina, návrh jest zamítnut. O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám, dáti hlasovati takto:

1. O čl. I. podle zprávy výborové.

2. O odstavci 1. článku II. podle pozměňovacího návrhu sen. Polacha a soudr.

3. Bude-li tento pozměňovací návrh zamítnut, podle zprávy výborové!

3. O odstavci 2., 3., 4. článku II. podle zprávy výborové.

4. O návrhu sen. Polacha a soudr. na doplnění čl. II. novým odstavcem.

5. O článku III., IV., V. nadpisu zákona a jeho úvodní formuli podle zprávy výborové.

Mají paní a páni senátoři nějaké námitky? (Námitek nebylo.)

Budeme tedy tak postupovati.

Kdo souhlasí se článkem I. podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Článek I. jest přijat podle znění zprávy výborové.

Kdo souhlasí s odstavcem 1. článku II. podle pozměňovacích návrhů sen. Polacha a soudr. ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Pozměňovací návrh sen. Polacha a soudr. jest zamítnut.

Kdo souhlasí s odstavcem 1. článku II. podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Odstavec l. článku II. jest přijat ve znění podle zprávy výborové.

Kdo souhlasí s odstavcem 2., 3., 4. článku II. podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Odstavce 2., 3., 4. článku II. jsou přijaty podle znění zprávy výborové.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Polacha a soudr., aby ke článku II. připojen byl novy odstavec, jím navrhovaný, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest menšina. Doplňovací návrh sen. Polacha a soudr. jest zamítnut.

Kdo souhlasí se články III., IV" V. s nadpisem zákona a jeho úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Články III,, IV., V., nadpis zákona a jeho úvodní formule jsou přijaty ve znění podle zprávy výborové.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned ke hlasování ve čtení druhém.

Táži se pana zpravodaje, zda-li má nějaké textové změny.

Zpravodaj sen. dr Daxner: Ano, Navrhujem opravu následujúcich tlačových chyb:

V článku I., bod 1., riadok 4., za slovem >v platnosti< vystane čiarka.

V článku I., bod 3., riadok 3. namiesto >J. M. E,< má byť >I. M. E.< - a namiesto >J. M.< má byť >I. M.<

V článku II., odstavec 4., riadok 2. namiesto >odst.< má stať >odstavec<,

V článku II., odstavec 4., riadok l, namiesto >§< má stať >§§!<.

V článku II., odstavec 4., riadok 4. namiesto >čl. zák.< - má stať >zák. čl.<

V článku II., odstavec 3., riadok 1. vystane čiarka za slovom >Sb. z. a n.<

Místopředseda Klofáč: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí a textovými změnami, na které upozornil pan zpravodaj tak, jak byly přijaty ve čtení prvém také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí a textovými opravami jsou přijaty také ve čtení druhém ve znění obsaženém v tisku č. 1309.

Na denním pořadu jest dále

2. Zpráva výboru ústavně-právního a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se doplňuje zákon ze dne 19. března 1876, čís. 28. ř. z. o lhůtách k opravným prostředkům v řízení před úřady finančními. Tisk 1333.

Zpravodajové jsou: za výbor ústavně-právní sen. dr Veselý, za výbor rozpočtový sen. dr Karas.

Prosím pana zpravodaje za výbor ústavně-právní, sen. dr Veselého, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr Veselý: Vážený senáte! Vládní návrh má za účel, aby uděleno bylo ministru financí zmocnění, aby nařízením mohl prodloužiti lhůtu k provádění opravných prostředků proti vyměřování daní. Jde tu hlavně o daň z majetku. Jest to neobyčejný návrh vládní, myslím, že jest to poprvé, kdy vláda se stará o to, aby ti poplatníci, kteří promeškali podat opravný prostředek proti daním, mohli přece jen proti nesprávnému vyměření daní se bránit.

Pohnutky k tomuto vládnímu návrhu spočívají v tom, že prý bylo podáno velmi mnoho žádostí o všelijaká vysvětlení, všelijaká sdělení finančním úřadům, a tyto úřady že neměly možnosti na všechny dotazy odpovídati a že tak mnozí poplatníci zmeškali lhůtu k podání řádného odvolání, a teď potřebují, aby jim bylo možno přece jen bránit se proti nespravedlivostem při vyměřování daní.

To jest tendence jistě velice ušlechtilá, která od ministerstva financí až překvapuje svou ušlechtilostí a naším příjemným úkolem jest jen to, abychom tento státní úmysl podporovali. Kromě toho § 3 umožňuje, aby vyřízení stížnosti nebylo přenášeno na ministerstvo financí, nýbrž na druhé stolice, tedy zemská ředitelství finanční.

Také to je účelné a tendence dobrá, poněvadž jíž v zákoně z roku 1919 jsme vyslovili zásadu, že ministerstvo financí nemá míti rozhodování ve věcí samé, ve věcech finančních, nýbrž pouhou správu celé organisace finanční.

Ústavně-právní výbor senátu Národního shromáždění doporučuje tedy, abyste tento zákon jako vhodný a účelný schválili. (Potlesk.)

Místopředseda Klofáč: Za výbor rozpočtový je zpravodajem pan sen. dr Karas.

Zpravodaj sen. dr Karas: Slavný senáte! Důvody k novele vládní uvedl pan referent ústavně-právního výboru. Rozpočtový výbor je si plně vědom, jak již také pan řečník přede mnou uvedl, že zákon ten bude míti za následek v leckterých směrech ztenčení příjmů státních, neboť umožní, po případě ulehčí podávání rekursů proti předpisům daní. Bude-li podáno mnoho rekursů, budou přirozeně některé rekursy vyřízeny příznivě, instance vyšší nahlédne, že instance nižší zachovala se nespravedlivě k poplatníkovi, a následkem toho státní finance budou zkráceny.

Ale rozpočtový výbor z důvodů správné morálky finanční přes to navrhuje slavnému senátu přijetí této osnovy, poněvadž nemůže býti naší zásadou, aby občanstvo bylo snad ještě nuceno platiti daně jdoucí nad zákon, daně nezákonné, poněvadž i nynější daně zákone jsou již tak vysoké, že obyvatelstvo je ztěží snese.

Z téhož důvodu rozpočtový výbor navrhuje slavnému senátu přijetí resoluce, která by umožňovala jednotné a spravedlivější řízení před úřady finančními. Podle dnešního stavu zákonného není dosud vůbec předpisů pro řízení to. Zákon z roku 1876 v paragrafu prvním, který se má měniti, ustanovuje lhůtu, kdy se mají podávati stížnosti, ale dalších ustanovení nemá. Ministerstvo financí u provádění tohoto zákona vydalo úřadům finančním - ne jako nařízení, uveřejněné v zákoníku říšském - nýbrž jen tajný výnos, jak mají vyřizovati rekursy nebo stížností poplatníky podávané, Bylo by si přáti, aby dnes, když se takový zákon vydává, když vláda v nejkratší době slíbila podati novou předlohu, jíž se upravují daně, byl v předloze brán zřetel k tomu, aby řízení ve věcech finančních bylo upraveno, a rozpočtový výbor proto navrhuje slavnému senátu resoluci, ve které se vláda vyzývá, aby k jistým těm směrům nebo potřebám, které během doby se ukázaly nutnými, brala skutečně zřetel, a příslušnou osnovu, kterou senátu podá, v tom směru doplnila.

Navrhuji tedy jménem rozpočtového výboru nejen přijetí vládní osnovy, nýbrž zároveň přijetí resoluce rozpočtového výboru. (Potlesk.)

Místopředseda Klofáč: K slovu není jinak nikdo přihlášen. Prosím, aby pánové zaujali místa, budeme hlasovati.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli (má pouze 4 §y) hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou proti tomu námitky? (Nebylo námitek.)

Budeme hlasovati tak, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jsou obsaženy v tisku sen, čís. 1312 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina, osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijaty jsou ve znění v tisku čís. 1312 ve čtení prvém a tím jest vyřízen druhý odstavec pořadu schůze.

Dále je na denním pořadu

3. Zpráva výboru rozpočtového a živnostensko-obchodního o usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Dietla a soudr. a o návrhu posl. Patzela a soudr. na změnu §§ 85 a 100 hlavy I. zákona ze dne 13. ledna 1913, čís. 13 ř. z. a z 23. ledna 1914, čís, 13 ř. z. o daní výdělkové. Tisk 1339.

Zpravodaji jsou za výbor rozpočtový pan sen. Ferd. Jirásek a za výbor živnostensko-obchodní, pan sen. Štelcl. Prosím, pana kol. Jiráska, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. Ferd. Jirásek: Vážení pánové! Podle usnesení poslanecké sněmovny schválen byl návrh zákona, kterým se mění ustanovení zákona ze dne 25. října 1896, týkající se zdanění družstev, založených na základě zákona ze dne 9. dubna 1873. Dosavadní platné předpisy stanovily, že družstva, jež nedosáhnou většího zisku jako 1200 korun, jsou osvobozena od daně. Vzhledem k valutovým a drahotním poměrům a vzhledem k tomu, že při osobní dani z příjmu bylo stanoveno vyšší existenční minimum, byla provedena v §u 85 odst. 1., druhá věta, změna v tom smyslu, že zvyšuje se toto nezdanitelné minimum na 6,000 korun. Vzhledem k tomu pak, že byla provedena reforma daně výdělkové podle hlavy I. zákona ze dne 26. října 1896, provedeno bylo také i odstupňované zdanění družstev, a to tak, že rovněž byly jednotlivé stupnice poněkud zvýšeny. Při dřívějším zdanění postulovalo to méně ostře. Bylo to od 1200 do 2800 korun a pak od 2800 korun do 4000 korun, kdežto nyní byla stanovena stupnice poněkud vyšší, poněvadž ziskové položky taktéž jsou vyšší. V tom směru byly také upraveny sazby - a to podle usnesení poslanecké sněmovny - tak, že při zisku do 20.000 korun činí 2¹/₂%, při čistém zisku od 20 do 40.000 Kč 3%, při ryzím zisku od 40 do 80 tisíc Kč 3¹/₂%, od 80,000 do 200.000 Kč 4% a při více než 200.000 korunách 5%. V tom směru do jisté míry pro družstva - ačkoliv se o nich tvrdí, že neplatí žádných daní - jak jsem to vypočetl a jak i zástupce ministerstva financí musil uznati - byla tato stupnice daleko nepříznivější. Ačkoliv se mnohým těmto družstvům, zejména stavebním a bytovým, přikládá všeobecně prospěšný význam, jsou na tom daleko hůře, nežli byli samostatní podnikatelé, poněvadž jejích stupnice zdaňovací, berní míra, byla daleko nižší a je daleko nižší, jak se na tem senát před krátkou dobou usnesl, totiž při zisku do 20.000 to bylo půl procenta. Ovšem živnostníci a průmyslníci platí ještě osobní daň z příjmu.

V důsledku toho bylo jednáno na základě usnesení společné korporace všech družstevních organisací, dělnických, zemědělských i živnostenských, a bylo vysloveno přání, aby do jisté míry, zejména u menších družstev - poněvadž byla silněji zdaněna než samostatní podnikatelé - byla změněna berní míra. Rozpočtový výbor senátu to učinil po dohodě s vládou a změnil stupnici, berní míru a to ze 2¹/₂% na 1%, pak ze 3% na 2%, ze 3¹/₂% na 3%. Stupnice 4. a 5, již zůstala.

Pokud se týče družstev nezvýhodněných, nechtěla vláda přistoupiti na přání zástupců družstevních organisací. Ale vzhledem k tomu, že se připravuje pronikavá reforma zdanění, rovněž otázka unifikace zdanění družstev na Slovensku a u nás je před řešením - poněvadž na Slovensku družstva vůbec daní neplatí, zástupci družstevního hnutí českého čekají, že do jisté míry jejích přání bude vyhověno. Na základě dohody se zástupci ministerstva financí změnil rozpočtový výbor senátu usnesení poslanecké sněmovny a žádá, aby toto pozměňovací usnesení bylo slavným senátem schváleno; rovněž také i resoluce, která byla rozpočtovým výborem schválena, aby vláda připravila osnovu zákona, jímž by bytová a stavební družstva, poněvadž vykonávají v přítomné době důležitou sociální funkci, byla osvobozena ode všech daní, dávek i poplatků.

Místopředseda Klofáč: Prosím, aby druhý pan referent sen. Štelcl ujal se slova.

Zpravodaj sen. Štelcl: Slavný senáte! Výbor živnostensko-obchodní prosí slavný senát, aby k tomu dal souhlas z důvodů, které uvedl pan řečník přede mnou.

Místopředseda Klofáč: Nikdo není přihlášen ke slovu, prosím tedy, aby páni zaujali svá místa. (Děje se.)

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli hodlám dáti hlasovati najednou.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Námitek není. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak jsou obsaženy ve zprávě výboru rozpočtového a živnostensko-obchodního ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí, jsou přijaty ve čtení prvém, ve znění zprávy výborů.

Na denním pořadu je dále

4. Zpráva. I. výboru technicko-dopravního, II. výboru živnostensko-obchodního a III. výboru rozpočtového o zprávě sen. dr Soukupa jako člena čsl. delegace o VII. mezinárodní parlamentární konferencí obchodní v Lisaboně. Tisk 1336.