Zpravodajové jsou za výbor technicko-dopravní sen. Trčka, za výbor živnostensko-obchodní sen. dr Přikryl, za výbor rozpočtový sen. dr Fáček. Prosím, p. sen. Trčku, aby se laskavě ujal slova.

Zpravodaj sen. Trčka: Slavný senáte! Za technicko-dopravní výbor stručně referuji o podané zprávě člena československé delegace sen. dr Soukupa ze VII. mezinárodní parlamentární konference obchodní v Lisaboně, která se konala ve dnech 25. až 28. května 1921.

Zastoupeny byly kromě naší republiky i jiné státy a to: Belgie, Brazílie, Čína, Francie, Itálie, Japonsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Spojené království Srbů, Chorvatů a Slovinců, Španělsko a Velká Britanie.

Účel těchto parlamentárních konferencí obchodních je jíž určen dosti jasně samým titulem. Vzájemnou diskusí povolaných činitelů a zástupců různých parlamentů maje se zjednávati shodné názory k položení základů jednotného zákonodárství, předpisů a nařízení, které by znamenaly ulehčení obchodních styků mezinárodních, odstranění dosavadních značných obtíží poválečných, jakož i dosažení vzájemné pomoci a ochrany.

Stejně se probírají a budou se probírati dále podmínky smluvní, výrobní, otázky celní, dopravní, finanční a sociální a podobné, které s výrobou a obchodem jsou v souvislosti. Dále se hledí k tomu, aby se odstranily stávající diference a překážky a vyhledal konečný modus pro společné zákony a 'předpisy, čili, aby byla provedena jejích účelná a zdravá unifikace.

Poslední Lisabonská konference věnovala se zvláště řešení problémů, jako je: Předně měna, t. j. oběhu papírových peněz, zamezení inflace, zamezení znehodnocování valuty atd. Za druhé: Podíl dělnictva na čistém zisku. Za třetí: Doprava po železnicích, vodních cestách s přímými nákladními listy, mezinárodní cesty po řekách mezinárodních zvláště se zřetelem k průplavům. Jednalo se současně o nabytí zvláštních koncesí těch států, které nemají vlastních přístavů mořských. Dále bylo na řadě zjednodušení celních formalit, obchodní smlouvy a vyšší obchodní školství.

Projednáváním všech těchto složitých a namnoze i velmi ožehavých otázek, jehož se zúčastnili činně všichni naší parlamentní zástupci, dospělo se ke společným usnesením ve formě resolucí, liteře parlamentům zúčastněných států vyslovují a doporučují určité směrnice a zásady, k nimž při sdělávání shora řečených zákonů a nařízení by se měl vzíti náležitý zřetel. Poněvadž jde pouze o společné náměty nebo vyslovené názory a nikoliv o zákony samé, považuji za vhodné nezabývati se široce detaily a podrobnostmi, ač jinak velice důležitými a pozoruhodnými.

Dále byl v generální radě učiněn návrh, aby v r. 1922 byla konference další v Itálií, buď v Římě nebo v Benátkách. Definitivní rozhodnutí o tom mělo se učiniti v Brusselu a dnes podle zpráv myslím, že bylo učiněno rozhodnutí jiné, a to, že další konference má se konati v Paříži.

Výbor technicko-dopravní, pojednav o těchto zajímavých a důležitých popudech konference Lisabonské, navrhuje slavnému senátu, aby předně zprávu o sedmé mezinárodní parlamentární konferenci obchodní vzal na vědomí, za druhé, aby resoluce přijaté na této konferenci byly doporučeny Národnímu shromáždění a i vládě, aby k nim vždy braly náležitý zřetel. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Klofáč: Prosím pana referenta sen. dr Přikryla, aby se ujal slova.

Zpravodaj sen. dr Přikryl: Odbor živnostensko-obchodní vítá podobné konference, jaká byla konána v Lisaboně, a očekává velký zisk od toho, že unifikace zákonů, nařízení a předpisů obchodních přinese zisk nejen obchodu a průmyslu, nýbrž celé republice. Vedle úpravy vyššího obchodního školství a zamezení inflace papírových peněz považuje výbor za oportunní a veledůležité jednání o otázce dopravnictví, dále o úpravě a zjednodušení celních formalit a úpravě obchodních smluv. Ohledně otázky dopravnictví vítá agendy a jednání, aby smíšené tarify pro přímou dopravu železniční a vodní byly rozšířeny ve stycích mezinárodních. Dále, aby určité velké dráhy pozemní nebo mořské a určité přístavy byly účastný mezinárodního statutu, jenž by zaručoval zájmům této dopravy právo svobodného jednání a jakési suverenity, která by měla vrch nad právy místně suvereními.

Pro nás za zvláště důležitou považuje výbor živnostensko-obchodní otázku o přístupu k moři a je přesvědčen, že bude řešena také ve prospěch republiky i našeho obchodu. Velmi důležitými jsou resoluce o zjednodušení celních formalit a výbor uznává, že je vhodná doba, aby se všeobecně přijal postupný návrat k zvyklostem předválečným, pokud se vztahovaly na pasy a celní prohlídku jednotlivých cestujících v zájmu obchodu a mezinárodních styků, a aby byla zavedena jednotná prohlídka celní, a to ve všech oborech.

Ohledně obchodních smluv uznává, výbor za důležitá usnesení a přání, aby byly obchodní smlouvy ve všech státech upraveny a znovu uzavřeny a dále, aby žádná dodatečná a tajná dohoda nebyla připuštěna, aby byly uzavřené obchodní úmluvy registrovány v Mezinárodním ústavu obchodním.

Rovněž je důležito pro obchod a průmysl, aby klausule o nejvyšších výhodách byla dodržena všemi národy spojeneckými.

Z těchto důvodů navrhuje živnostensko-obchodní výbor, aby tato zpráva vzata byla na vědomí. (Výborně!)

Místopředseda Klofáč: Uděluji slovo zpravodaji za výbor rozpočtový p. sen. dr Fáčkovi.

Zpravodaj sen. dr Fáček: Připojuji se k návrhům obou výborů a navrhuji, aby zpráva byla vzata na vědomí.

Místopředseda Klofáč: Uděluji slovo panu sen. Niessnerovi.

Sen. Niessner (německy): Dámy a pánové! Z vývodů tří pánů zpravodajů má vysvítati, že se zde jedná o velmi důležitou věc. Nemá také býti popíráno, že sedmá mezinárodní parlamentární konference obchodní v Lisabone má právě tak jako všechny podobné konference veliký význam, a že tento význam vzhledem k našim rozervaným hospodářskými poměrům má tím větší aktualitu. Na konferencí jednáno bylo o celé řadě velmi důležitých otázek, Slyšíme-li, že mluveno bylo o peněžnictví, o uzavření obchodních smluv, o zjednodušení celních formalit a o podílu dělnictva na čistém zisku a konečně o úpravě a sjednocení dopravnictví, pak musíme zajisté přiznati, že to jsou věci velice význačné, jejíchž úprava by měla nastati co nejdříve. Válka, a netoliko válka, nýbrž také poměry poválečné, roztrhly mnoho hospodářských pout mezí státy, aniž by se posud bylo podařilo opětně je navázati. Dlouho dosti panoval mezí státy egoismus, poněvadž se domnívaly, že mohou existovati každý sám pro sebe. Jest netoliko uvítati, že konečně hledána jest cesta k opětnému společenství a ku společné práci, ze kteréžto společné práce, která také v této konferenci došla výrazu, nabýti lze přesvědčení, že stále uzrává a sílí poznání, že žádný stát pro sebe žíti nemůže, že poukázán jest na spolužití s jinými státy.

Ale přece postrádáme, ačkoli běží o veliké, důležité a vážné otázky, tomu odpovídající vážnosti při projednávání této věci. Postrádáme této vážnosti tou měrou, že nám není možno se zprávou souhlasiti. Litujeme toho, nemůžeme však jinak. Neboť konference konala se od 25. do 28, května předešlého roku a dnes teprve podává se nám o tom zpráva. Uplynul tudíž celý rok, nežli zastupitelství lidovému předložena byla zpráva o tom, co konference státům doporučuje k následování a ku provedení. Dámy a pánové! Nepřeceňují usnesení, která na této konferenci byla učiněna Co zde v resolucích jest obsaženo, jsou většinou zbožná přání. Usnesení tato nemohla míti závazné moci a musela se omeziti na to, aby ve velkých rysech sdělila směrnice jednotlivým státům, na konferencí zastoupeným. Ale mám přece za to, že to, co tam bylo usneseno, není pouze věcí delegátů, kteří to klidně celý rok nosí u sebe, aniž by z toho nevznikla povinnost, podati o tom zprávu také korporacím, jež je do této konference v Lisabone vyslaly. Prosím, mám za to, že nemůžeme se spokojiti pouze tím, že jednotliví delegáti navštívili Lisabon a obohatili tím poklad svých vzpomínek, že nabyli nových zkušeností, nýbrž domnívám se již, jestliže jsme došlí k poznání a k přesvědčení - to vysvítalo z řečí tří pánů referentů - že to jsou důležité, ožehavé a nutné otázky, že pak třeba sobě pospíšiti a nečekati celý rok,.nežli se senátu předloží zpráva, Z toho mluví nevážnost. Budeme-li pokračovati touto rychlostí, tímto hlemýždím tempem při vyřizování otázek toho druhu, pak věru potrvá to celé století, nežli budeme vůbec moci něco vykonati, nežli aspoň zpola nastane obnova hospodářství a nežli skutečně navázány budou všeobecné hospodářské styky, kteréž zde jsou vylíčeny jako zbožná přání.

Jsou zde ještě další důkazy pro nevážnost, s jakou všechny tyto otázky byly projednávány. Především sestavení konference. Ve zprávě čteme, že na konferenci zastoupeno bylo 14 států, mezi nimi státy jako Brazílie, Čína, Japonsko, Řecko. Zajisté velíce úctyhodné státy, se kterými však máme velíce málo styků, se kterými navázání styků a zjednodušení dopravnictví sotva přichází v úvahu, se kterými uzavření obchodních smluv pro nás ničeho neznamená. Myslím, že dohodovati se s Čínou, Japonskem a Brasilií o otázce úpravy vyššího obchodního školství atd., zjednodušení celních formalit, jsou věci podřízeného významu. Ale budiž. Také tyto státy mají býti zastoupeny. Kde však zůstávají naše bezprostřední sousední státy, nejdůležitější státy, s nimiž hospodářský náš život tisícetonásobně jest spiat, ačkoli to z nacionalistických důvodů bývá odpíráno? Německo a Rakousko na konferenci zastoupeny nebyly. (Sen. dr Heller [německy]: Maďarsko také ne!) Maďarsko také nikoli. Předkládá se nám o konferenci zpráva, která nemůže znamenati zhola ničeho, poněvadž nemůže se zmiňovati o nejdůležitějších otázkách našeho bezprostředního života, o tom, čeho potřebujeme, neboť konečně jsou přece styky s Portugalskem, Brasilií a Řeckem atd. podřízenějšího významu a naše styky s Čínou jsou teprve velice nepatrný, zejména pokud jde o styky obchodní. Mluví z toho jistý systém, jisté podceňování naších vztahů ku státům, které jsem před chvílí označit jako nejdůležitější pro naše styky. Mluví také ještě jiné symptomy pro to. Víme přece, že obchodní smlouva s Německem uměle byla protahována (Sen. dr Heller [německy]: A fest protahována!) a stále ještě jest protahována. Víme, že po dloubou dobu naše tak zvaná hospodářská politika nesla se za tím založiti čínskou zeď oproti Rakousku, pěstovati politiku vzdoru, politiku pletich, aniž by se povážilo, že se při tom řežeme do vlastního masa, že škoda, kterou působíme těmto jiným státům stává se také vlastní škodou. Jali vidíme ze zprávy, nejsme stále ještě vyhojení z této domněnky stále ještě leží před námi zpráva ke schválení, která se týká konference, ve které právě naše sousední státy byly nechány nepovšimnuty a které z nacionalistických důvodů, z této poválečné psychosy do této konference připuštěny nebyly.

Nejdůležitější důvod však, jenž nás vede k tomu, abychom této zprávě odepřeli svůj souhlas, jest obsažen v resolucí o valutě, o peněžnictví. Praví se tam v zásadě, že mezinárodní parlamentární konference obchodní vyslovuje přání, aby všem státům, které jsou věřitely Německa, dostalo se plných jistot a plných záruk, aby, pokud se jedná o úhradu a placení jejich pohledávek, obdržely plnou jistotu, i vyslovuje se také přání, aby se jim na tyto jejich pohledávky dokonce poskytl úvěr. To předkládá se v době, kdy také ve vítězných státech silně otřesena byla víra v to, že reparace, strašná břemena reparací, jež Německu byla uložena, znamenají výhodu i pro ty státy, které na reparacích, jsou zúčastněny. Ve všech ostatních státech, kde již předem kriticky na to bylo nazíráno, došli dávno přesvědčení, že setrvati na těchto neslýchaných břemenech, která Německu jsou uložena, v plné jejích výši, tak jak stanovena jsou mírovými smlouvami, znamená netoliko zkázu Německa, nýbrž také zkázu ostatních států, ba dokonce celého světového hospodářství. Je to při nejmenším jedním z hlavních činitelů, kteří podmiňují naše smutné hospodářské poměry, že toto lpění na ustanoveních mírových smluv se děje tak křečovitě a tak strnule. Ve zprávě se praví, že vzrůst kursů znamená nebezpečí pro průmysl vývozních států, že tento vzrůst valuty působí sociální obtíže, že nese sebou nevýhody a že naopak podporuje státy se slabší valutou, jako na př. Německo. Mluví z toho poznání, které v resoluci naprosto projeveno není. Z resoluce mluví starý nacionalistický a imperialistický duch, který uvrhl svět do záhuby, jak před válkou, tak také svým působením po dobu války a po válce, právě ten kapitalistický duch, jenž způsobil všechny potíže, pro které těchto konferencí dnes jest zapotřebí, kdežto naopak ve zprávě jíž vyjádřeno jest poznání, že tento rozdíl ve valutě - a uložení reparačních platů přece podmiňuje toto klesání německé valuty - že tedy tento rozdíl ve valutě také našemu státu velice jest na škodu.

Co na konferenci bylo usneseno, to zdá se nám dnes ovšem trochu zastaralým. Nevěřím tomu ani dobře, že by to ve všech svých částech, zúplna odpovídalo přáním a názorům naších vůdčích státníků, že skutečně dnes spatřujeme svojí úlohu v tom, o to pečovati, aby Německo rychle a přesně plnilo své platy reparační, aby z tohoto zlatého deště co nejvíce spadlo na

Francii, Myslím, že také u nás se jíž poznává, že nesmírná nezaměstnanost a úpadek v průmyslu dosti jasně mluví pro to, že toto lpění na reparačních platech namířeno jest proti zájmům našeho národního hospodářství a tím také proti zájmům našeho.státu. Nemůžeme tudíž za takovýchto okolností souhlasiti se zprávou, která nám byla předložena, poněvadž nemůžeme a nechceme přiznati, aby náš stát, naši zodpovědní státníci se uplatňovali jako přisluhovači Francie, poněvadž zde stalo se usnesení o věcí, která by mohla ještě více zostřiti naši beztak kritickou a těžkou hospodářskou situaci. Dnes, kdy známe hospodářské následky mírových smluv, dnes, kdy víme, že musíme trpěti strašnými následky reparačních platů Německa, dnes předkládati nám resoluci, která ještě sesíliti a rozmnožiti chce záruku za jistotu těchto reparací, to pokládáme za něco, co musíme zamítnouti. Budeme tudíž hlasovati proti tomu, aby zpráva byla vzata na vědomí. (Potlesk na levici.)

Místopředseda Klofáč: Pan zpravodaj přeje si několik slov k této řeči.

Zpravodaj sen. Trčka: Jest beze sporu, že v této zprávě jsou obsaženy otázky veliké důležitosti, které by se jistě měly řešiti, ale já jsem zdůraznil hned na počátku své řeči - na což upozornil i řečník přede mnou p. místopředseda Niessner - že toto není žádná osnova zákona, o níž bychom se měli starati a pojednávati, nýbrž že jsou to pouhé náběhy, náměty, určitě vyslovené zásady, o nichž každý stát resp. jejich parlamenty mají jednati.

Na výtku, kterou učinil p. kol. Niessner, že teprve téměř po roce podává zprávu náš delegát, je mi těžko odpověděti, poněvadž neznám žádný z těch důvodů, které způsobily, že až teprve dnes byla podána tálo zpráva ku projednání, ale myslím s určitostí, že úmyslu tendenčního zde nebylo, a že to musila býti jiná věc důležitější, která zabránila, aby tato zpráva byla podána dříve. Myslím, že vzniklá škoda by se mohla snadno nahraditi, jestliže by naše parlamentární sbory hleděly co možná využíti těch zvláštních důležitostí a otázek a zpracovati je a vtělit v zákony, které by jistě obyvatelstvu pomohly.

Další výtka sen. kol. Niessnera týkala se hlavně toho, že nebyly Německo, Maďarsko a republika Rakouská snad přizvány nebo krátce účastný na jednání této konference tím více, že tam byla Čína a Řecko a Brasilie atd. atd. Jest velmi litovati - a já se svého stanoviska řeknu otevřeně, že jest velmi litovati - že Německo, Rakousko a Maďarsko - zejména Německo jako vážný hospodářský činitel ve střední Evropě, zejména, do budoucna - nebyly snad momentálně přizvány a přítomny. Ale to jistě neleží, vážení pánové, snad v intencích naší vlády, jistě to není také součástkou naší politiky, a také i ten vliv, kdybychom se toho chtěli snad domáhati, byl by tak nepatrný, že nevím, jak bychom v tom případě pochodili. To jest poválečná éra, to jsou důsledky - jak vyvozoval sám p. kol. Niessner - z těch mírových smluv atd. Je to zvláštní poměr, jak stojí Německo oproti dohodě atd., který my nemůžeme změniti. V té příčině jistě není možno naší vládě resp. našim delegátům činiti výtky. Opakuji znova, že doporučuji tuto zprávu slavnému senátu ke schválení.

Místopředseda Klofáč: Budeme hlasovati. Prosím pány, aby zaujali místa. (Děje se.)

Kdo souhlasí s návrhy výborů, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrhy výborů jsou přijaty.

Velice rád bych to udělal, ale bylo již konstatováno, že návrh je přijat.

(Sen. dr Heller [německy]: Nebylo nám popřáno času! Hlásil jsem se hned, ale pan předsedající se nedivá!- Výkřiky.-Prosím o konstatování poměru hlasů!) Prosím, je již odhlasováno a je možno okamžitě konstatovati, že jsme byli kompetentní. (Sen. dr Heller [německy]: Prosím o konstatování poměru hlasů, poněvadž pochybujeme, že je to většina! - Odpor.) Docela jistě to byla většina, ale jest již konstatováno, že návrhy výboru jsou přijaty a na věci nemohu ničeho měniti.

Byl mně podán dostatečně podporovaný návrh sen. dr Franty a soudr. na vyslání delegátů senátu na osmou mezinárodní parlamentární konferencí obchodní.

Žádám pana zapisovatele, aby návrh přečetl.

Zapisovatel sen. dr Krouský (čte):

Návrh sen. dr Franty, Donáta, R. Pánka, dr Procházky, Svěceného, Zavorala a druhů:

>Podepsaní navrhují, aby jako členové československé delegace na VIII. mezinárodní parlamentární konferencí obchodní za senát Národního shromáždění republiky Československé delegováni byli senátoři dr Brabec a dr Soukup.<

Místopředseda Klofáč: Kdo s tímto návrhem souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To jest nesporně většina. Návrh je přijat.

Na denním pořadu dále jest

5. Návrh vlády, aby senát podle §u 4. jedn. řádu usnesl se na obnově, pokud se týče pokračování v pracích o vládním návrhu zákona, jímž se vláda zmocňuje, aby v územích pohraničních prováděla změny úředních obvodů. Tisk číslo 1173 sen.

Žádám pana zapisovatele sen. dr Krouského, aby přečetl příslušný přípis vlády.

Zapisovatel sen. dr Krouský (čte):

>Předsednictvu senátu Národního shromáždění republiky Československé v Praze.

Vzhledem k přerušení sněmovních prací dle §u 4 odst. 4. jedn. řádu sen. při zakončení předešlého zasedání Národního shromáždění dovoluje si vláda dle pra ve uvedeného předpisu zákona navrhnouti, aby senát Národního shromáždění republiky Československé usnesl se v jedné ze svých příštích schůzí nynějšího zasedání povoliti obnovu resp. pokračování v senátních pracích též u vládního návrhu zákona, jímž se vláda zmocňuje, aby v územích pohraničních prováděla změny úředních obvodů (čís. tisku 1173 sen.).

Vláda doporučuje, aby tento vládní návrh byl přikázán výboru ústavně-právnímu k podání zprávy v přiměřené lhůtě.<

Místopředseda Klofáč: O tomto vládním návrhu jest nám jednati a to ve smyslu §u 4 jedn. řádu usnesením bez rozpravy.

Kdo souhlasí, aby výbor ústavně-právní, jemuž se přikazuje vládní návrh zákona, jímž se vláda zmocňuje, aby v územích pohraničních prováděla změny úředních obvodů, pokračoval v poradě na základě výborových usnesení v předchozím zasedání senátu již učiněných, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh vlády jest přijat.

Dnes byly tiskem vyloženy naléhavé interpelace a to tisk 1328. sen. Fahrnera, dr Naegle, dr Mayra-Hartinga, Zulegera, Jelínka a soudr. na vládu ve příčině použití sankcí proti Německu a tisk 1329 sen. dr Hellera, Niessnera a soudr. na pana ministra věcí zahraničních ve příčině použití sankcí proti Německu.

Ve smyslu §u 68 jest bez rozpravy rozhodnouti, zda a kdy jest o těchto naléhavých interpelacích zahájiti rozpravu.

Byl mi podán dostatečně podporovaný návrh sen. dr Brabce a soudr., aby o těchto interpelacích zahájena byla rozprava dne 31. května 1922 pří projednávání zahraničních smluv obchodních s Německem, Španělskem a republikou Rakouskou.

Žádám p. zapisovatele sen. dr Krouského, aby tento návrh přečetl.

Zapisovatel sen. dr Krouský (čte):

Návrh sen. dr Brabce, dr Franty, Donáta, R. Pánka, dr Procházky, Rozkošného, Svěceného, dr Soukupa, Zavorala a druhů:

>Podepsaní navrhují, aby rozprava o naléhavých interpelacích sen. Fahrnera, dr Naegle, dr Mayra-Hartinga, Zulegera, Jelínka a druhů na vládu ve příčině použití sankcí proti Německu, č. t. 1328, a dr Hellera a soudr. na pana ministra věcí zahraničních ve příčině použití sankcí proti Německu, č. t. 1329, zahájena byla dne 31. května 1922 zároveň s rozpravou o prohlášení pana ministerského předsedy.<

Místopředseda Klofáč: Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Naléhavost těchto interpelací je přijata a rozprava bude zahájena 31. května t. r.

Navrhují, aby se příští schůze konala zítra ve středu dne 24. května 1922 o 12. hodině s tímto

1. Druhé čtení zprávy výboru ústavně-právního a rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se doplňuje zákon ze dne 19. března 1876, čís. 28 ř. z. o lhůtách k opravným prostředkům v řízení před úřady finančními. Tisk 1333.

2. Druhé čtení zprávy výboru rozpočtového a živnostensko-obchodního o usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Dietla a soudr. a o návrhu posl. Patzela a soudruhů na změnu §§ 85 a 100 hlavy I. zákona z 13. ledna 1913, čís. 13 ř. z. a z 23. ledna 1914, č. 13 ř. z. o dani výdělkové. Tisk 1339.

3. Zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona, kterým se stanoví spotřební dávka z tabáku, sloužící za základ ku vyměřování trestu při důchodkových přestupcích tabákových. Tisk 1334.

4. Zpráva výboru zahraničního a rozpočtového o vládním návrhu zákona o úpravě osvobození osob exterritoriálních od státních a jiných veřejných daní a dávek. Tisk 1335.

5. Zpráva I. výboru pro veřejné zdravotnictví a tělesnou výchovu, II. výboru sociálně-politického a III. výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 764) o potírání pohlavních nemocí. Tisk 1332.

6. Zpráva výboru zahraničního a výboru technicko-dopravního o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 1310) o vládnom návrhu, ktorým se predkládá Národnému shromaždeniu úmluva stanoviaca definitívný dunajský štatut, podpisaná v Paríži dňa 23. červenca 1921. Tisk 1343.

Jsou nějaké námitky proti tomuto návrhu? (Nebyly.) Není.

Končím schůzi.