Pan ministr financí nalezl velmi vřelé tóny pro obhájení našich bank před různými výtkami, které jim zde byly činěny. Jistě plně uznávám důležitost a význam bank pro dnešní hospodářský novodobý vývoj i pro naše hospodářství státní. Ale na druhé straně zdá se mi, že jisté příčiny k výtkám přece zde jsou, ač dokonce nechci generalisovati. Neboť slyšíme-li na př., že dnes některé banky nabízejí výpůjčku státní, která je 6% zúročitelna a slosovatelná, jejíž emisní kurs je 100, za kurs 80 a ještě níže, a to prostě z toho důvodu, že se jim podařilo nakoupiti staré renty od těch, kteří nemají prostředků novou měnovou výpůjčku upisovati, tak nízko, že na tom ještě získávají, tu ovšem se musíme tázati, zdali je toto jednání těchto bank vlastenecké a zdali to slouží úvěru státnímu?
Měl bych vůbec přání, aby naše banky v poměru ke státu někdy poněkud zapomněly na své zájmy soukromé a aby se cele postavily do služeb veřejnosti. (Výborně!) Chtěl bych, aby v tom poměru našich bank ke státu - pánové mně prominou to slovo není snad při bankách docela případné - bylo snad také trochu idealismu, aby zde nerozhodovalo vždycky jenom to slůvko "provise", nýbrž aby si naše banky byly vědomy svých povinností státoobčanských.
Pan ministr financí rozhovořil se také - a my zajisté všichni jsme mu za to povděčni - o naši otázce měnové. Já s ním do té míry souhlasím, že skutečně pokládám někdy za nutné, aby stát resp. ministerstvo financí vystupovalo proti spekulaci s naší valutou na trhu mezinárodním. Je ovšem otázka, jak daleko až zasahá pojem spekulace, a tu bych ovšem doporučoval velkou opatrnost. Já jsem již pravil, že jsem rozhodně proti tomu, aby kurs naší koruny nějak uměle byl zvyšován, ale jsem právě také proti tomu, aby kurs naší koruny uměle byl snižován. Ovšem při dnešním složení našeho bankovního výboru snad by někdy mohly v tom směru nastati jisté obavy. Chci prostě, aby hodnocení naší koruny na mezinárodním trhu ponechán byl pokud možno volný průběh. Tak nejspíše přiblížíme se dobám mírovým.
Já bych si vůbec přál, aby, pokud se týká budoucí úpravy naší měny, byl zde určitý pevný plán. Nemyslím nějaký tajný plán, poněvadž všechny tajné plány jsou velmi diskreditovány, myslím naopak, aby postupováno bylo otevřeně. Když v r. 1892 v Rakousku-Uhersku se přistoupilo k úpravě měny, byla pořádána velmi vážná diskuse o tom, velká anketa měnová. Bylo by záhodno, aby se i u nás také tak stalo, aby bylo vyloučeno jakékoli překvapování v těch směrech, abychom šli za pevným cílem, se kterým, byť i snad ne všechny vrstvy a zájmové skupiny, ale zajisté valná většina našeho obyvatelstva by souhlasila.
Tím bych končil. Jenom ještě o jednom bych se rád zmínil. V posledních dnech sběhly se jisté příhody, které snad - aspoň dle mého názoru - by mohly míti jistý vliv na stanovisko, které k našemu dodatečnému rozpočtu zaujímají pánové se strany německé, a já jsem zvědav, zdali skutečně takový účinek nastane a zdali snad právě při hlasování o tomto dodatečném rozpočtu neobjeví se nějaká bílá holubice, která by nám přinesla po dlouhé, tuhé zimě zelenou ratolest naděje budoucího míru a přátelské shody národnostní v tomto státě.
Znovu doporučuji, aby slavný senát schválil usnesení poslanecké sněmovny o dodatečném rozpočtu jakož i změnu finančního zákona a resoluce, které přijaty byly rozpočtovým výborem. (Hlučný potlesk u stran většiny.)
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Prosím, aby pánové zaujali svá místa. (Děje se.)
O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)
Nejsou, budeme podle toho postupovati.
Budeme hlasovati.
Kdo souhlasí s návrhem výboru, aby dodatečný státní rozpočet, jakož i finanční zákon na rok 1921 schválen byl ve znění usneseném sněmovnou poslaneckou a vyznačeném v tisku čís. 1213 ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Dodatečný státní rozpočet a finanční zákon na rok 1921 přijímají se ve čtení prvém ve znění usneseném poslaneckou sněmovnou a vyznačeném v tisku čís. 1213.
Přistoupíme k dalšímu bodu denního pořadu, jímž je
2. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o usnesení poslanecká sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se doplňují a mění dosavadní předpisy o pojišťovnách. Tisk 1233.
Zpravodajem je pan sen. dr. Vlček.
Táži se pana zpravodaje, zdali má nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. dr. Vlček: V článku I. posledný odstavec za slovom "ďalší" je čiárka, ktorá nepatrí. Ináč všetko zôstáva tak, ako bolo usnesené poslaneckou snemovnou.
Místopředseda Kadlčák: Budeme tedy hlasovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijata je také ve čtení druhém ve znění otištěném v tisku č. 1187.
Dalším bodem jest
3. Druhé čtení zprávy ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o prozatímním dělení katastrálních parcel dle předběžných polohopisných nástinů, vyhotovených státním pozemkovým úřadem a jeho knihovním provedení. Tisk 1246.
Zpravodajem je p. sen. dr. Veselý.
Táži se pana zpravodaje, zdali má nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. dr. Veselý: Změn nemám, ani oprav.
Místopředseda Kadlčák: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí je přijata také ve čtení druhém ve znění otištěném v tisku č. 1214.
Následující odstavec denního pořadu jest
4. Druhé čtení zprávy I. ústavně-právního výboru, II. národohospodářského výboru o usnesení poslanecké sněmovny o usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona o plodinové burse v Bratislavě a o zákazu termínových obchodů obilím a mlýnskými výrobky na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Tisk 1247.
Zpravodajové: Za výbor ústavně-právní sen. dr. Krupka, za výbor národohospodářský sen. Hucl.
Táži se pánů zpravodajů, zdali mají nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. dr. Krupka: Nikoli.
Zpravodaj sen. Hucl: Nikoli.
Místopředseda Kadlčák: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byly přijaty ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijata jest také ve čtení druhém.
Dalším bodem jest
5. Druhé čtení zprávy I. zahraničního výboru, II. ústavně-právního výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění úmluva mezi republikou československou a republikou Rakouskou o vedení rakousko-československé hranice a některých souvislých otázkách, uzavřená v Praze dne 10. března 1921. Tisk 1248.
Zpravodajové: Za výbor zahraniční sen. dr. Krupka, za výbor ústavně-právní sen. dr. Procházka.
Táži se pánů zpravodajů, zdali mají nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. dr. Krupka: Nikoliv.
Zpravodaj sen. dr. Procházka: Nikoliv.
Místopředseda Kadlčák: Kdo souhlasí s ratifikačním usnesením tak, jak bylo přijato ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Ratifikační usnesení přijato je také ve čtení druhém podle zprávy výborové.
Místopředseda Kadlčák: Přistupujeme k dalšímu bodu, jímž jest
6. Druhé čtení zprávy kulturního výboru o vládním návrhu zákona, přijatém poslaneckou sněmovnou, jímž se upravuje vyučování v naukách obchodních, v moderních jazycích, v krasopise, v těsnopise a ve psaní na stroji. Tisk 1249.
Zpravodajem je p. sen. Hrejsa.
Táži se pana zpravodaje, zdali má nějaké textové změny.
Sen. Hybš: Není přítomen, já převezmu za něho zpravodajství. Nenavrhuji žádných textových změn.
Místopředseda Kadlčák: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí přijatou ve čtení prvém, také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijata jest také ve čtení druhém.
Budeme hlasovati o tištěných resolucích výboru.
Kdo souhlasí s navrženými resolucemi, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina, resoluce jsou schváleny.
Dalším bodem jest:
7. Druhé čtení zprávy I. sociálně-politického výboru a II. rozpočtového výboru senátu Národního shromáždění R. ČS. o usnesení poslanecké sněmovny stran vládního návrhu zákona o vystěhovalectví. Tisk 1250.
Zpravodaji jsou za výbor sociálně-politický sen. Cholek, za výbor rozpočtový sen. Havlena.
Táži se pánů zpravodajů, zdali mají nějaké textové změny?
Zpravodaj sen. Cholek: Ano.
Oddíl, počínající § 33., sluší správně označiti IV.
Na str. 19. v posledním odstavci, za číslicí "33" má býti čárka a na str. 20., § 38, I. odst., za číslicí 3., má býti čárka škrtnuta. Jiných chyb není.
Místopředseda Kadlčák: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí tak, jak byla přijata ve čtení prvém, s navrženými opravami také ve ctění druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Osnova zákona s jeho nadpisem a úvodní formulí přijata jest také ve čtení druhém.
Budeme hlasovati o tištěných resolucích.
Kdo souhlasí s navrženými tištěnými resolucemi, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina, resoluce jsou schváleny.
Přistupujeme k následujícímu odstavci denního pořadu:
8. Zpráva I. ústavně-právního výboru, II. výboru zahraničního o usnesení poslanecké sněmovny, které se týče vládního návrhu zákona, jímž se žádá, aby Národní shromáždění schválilo mezinárodní úpravu o zřízení ústředního patentního úřadu, podepsanou v Paříži dne 15. listopadu 1920. Tisk 1251.
Zpravodajem jest za výbor ústavně-právní pan sen. dr. Franta a za výbor zahraniční sen. Konečný.
Uděluji slovo panu sen. dr. Frantovi.
Zpravodaj sen. dr. Franta: Slavný senáte! Nutnost jednotného postupu v této věci byla uznávána dávno. Před válkou mělo vlastně, může se říci, jenom Německo upraveno patentní úřad, že vyhovoval tak, jak jsme si to představovali od tohoto budoucího patentního úřadu, ale nebyl přece ještě tak vybudován, jak v budoucnosti se vybudovati musí. Musí se ulehčiti geniálním, chudým vynálezcům, aby se mohli se svými vynálezy dostati do světa; to jest ideál, který ovšem nemůže býti ihned uskutečněn, ale potěšitelno jest, že se na to myslí, a že teď přistoupilo mnoho států k tomu, aby podobný úřad, který by zkoumal patenty a rozšiřoval je, byl zřízen. Takový duševní majetek, jako je patent, dostává se velice těžko do ciziny. Tento centrální úřad v Bruselu má býti k tomu povolán, aby, jak jsem pravil, umožnil i vynálezci, který nemá příliš mnoho prostředků, aby rozšířil vynález do světa. Já bych si také přál, aby poplatky, které bude musit vynálezce platiti, byly pokud možno nejmenšími. Je potěšitelné, že tedy v tomto směru se něco stane a že se to stane brzy a že ústřední patentní úřad ochranu práv vynálezců v různých státech ulehčí. Vzhledem K tomu, že je věc velmi důležitá, velmi vítaná a kulturní, doporučuje ústavně-právní výbor, aby osnova tato byla přijata.
Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo panu zpravodaji sen. Konečnému.
Zpravodaj sen. Konečný: Slavný senáte! Zahraniční výbor pojednal ve své, dne 30. ledna konané, schůzi o mezinárodní úpravě ústředního patentního úřadu ve smyslu úmluvy, jak byla podepsána v Paříži 15. listopadu 1920. Po uvážení této úpravy mezinárodní ústředního patentního úřadu doporučuje zahraniční výbor příslušné usnesení poslanecké sněmovny, tisk č. 1211, slavnému senátu ke schválení, jak to přede mnou učinil pan zpravodaj ústavně-právního výboru p. dr. Franta.
Místopředseda Kadlčák: Ke slovu není nikdo zapsán, rozprava jest skončena. Budeme hlasovati. Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
Kdo souhlasí s ratifikačním usnesením, obsaženém ve zprávě výborové, ve čtení prvním, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina, ratifikační usnesení se přijímá ve čtení prvém podle zprávy výborové.
Přistoupíme k dalšímu bodu denního pořadu, jímž je
9. Zpráva I. rozpočtového výboru, II. branného výboru o usnesení poslanecké sněmovny ve příčině vládního návrhu zákona, jímž se povoluje úvěr až do výše 500,000.000 Kč na opatření výzbroje, výstroje, zásob a různého vojenského materiálu. Tisk 1252.
Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan sen. dr. Karas a za výbor branný sen. Kouša.
Uděluji slovo panu sen. dr. Karasovi.
Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavný senáte! Prohlášení mobilisace mělo za následek, že vláda musila ihned opatřiti a doplniti výzbroj, výstroj, zásoby a různý vojenský materiál pro nově narukovavší členy ozbrojené moci. K nákupu tomu musila použíti jednak položek v rozpočtu z roku 1921 a jednak musila žádat o zmocnění, aby pro případ, kdyby bylo nutno platiti opatření těchto věcí již v roce 1921 na účet rozpočtu pro rok 1922, směla těchto položek pro rok 1922 použíti ještě v roce 1921, neboť osnova dotyčná byla předložena Národnímu shromáždění ještě v říjnu r. 1921, tedy po předložení rozpočtu na r. 1922, a proto zmocnění toto nemohlo býti v rozpočtu na rok 1922 a ve finančním zákoně na r. 1922 odůvodněno.
Poněvadž ke krytí dotyčných položek do pokladny státní plynoucí daně docházeti bude teprve roku 1922, vláda však těch peněz potřebovala již v roce 1921, bylo nutno učiniti opatření, aby si je vláda zatím mohla opatřiti, a to vydáním zvláštních bonů postupitelných rubopisem jako směnky, ale aby tyto bony neměly pak za následek skutečné rozmnožení nekrytých státovek, je zároveň v zákoně ustanovení, že bony tyto musejí býti určitě do konce roku 1922 splaceny.
Dotyčná osnova byla by bývala zbytečnou, kdyby poslanecká sněmovna při projednávání rozpočtu do zákona finančního hned byla vložila toto zmocnění. Poněvadž však osnova ta se projednala až po schválení řádného rozpočtu - poslanecká sněmovna schválila ji 27. ledna 1922 - je tedy nutno, abychom ještě teď dodatečně toto zmocnění vládě dali.
Vzhledem k tomu, že ten náklad byl naprosto nezbytný, neboť bylo to nutné doplnění výzbroje válečné moci naší, navrhuje rozpočtový výbor, aby slavný senát usnesení poslanecké sněmovny zplna schválil.
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Uděluji slovo druhému zpravodaji, panu sen. Koušovi.
Zpravodaj sen. Kouša: Slavný senáte! Branný výbor projednal tento vládní návrh a usneseni poslanecké sněmovny a připojuje se jednomyslně k usnesení výboru rozpočtového. Prosím, aby slavný senát tuto zprávu schválil.
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Uděluji slovo panu sen. Reyzlovi a navrhuji, aby lhůta řečnická byla stanovena na čtvrt hodiny. Námitek proti tomu není? (Nebyly.) Námitek není, návrh jest přijat.
Sen. Reyzl (německy): Pánové! Jaké stanovisko zaujímáme my sociální demokraté ke všem úvěrům, jichž se dožaduje vojenská správa, jest známo. Myslím, že nemusím tudíž v tomto smyslu opakovati naše připomínky. Chci jen krátce ohledně tohoto úvěru říci toto: V rozpočtovém výboru zaujali jsme stanovisko k této předloze a učinili dotazy na zpravodaje a na zástupce ministerstva národní obrany, i shledali jsme při tom, že tato předloha jest vlastně zcela zbytečnou. Řekl nám to nejen zástupce ministerstva, nýbrž také sám zpravodaj a také ostatní řečníci většinových stran byli téhož názoru. Přes to projednávala se tato předloha a byla nám nyní předložena k usnesení. Tato předloha má za účel úvěr 500 milionů korun, tudíž půl miliardy, na výzbroj vojska, na jeho ošacení atd. Příznačným jest, že se tento úvěr povoluje na rok 1922 a že se jím ministerstvu zároveň dává svolení, aby tohoto úvěru použilo také na výdaje za rok 1921. Mohli bychom se tudíž domnívati, že to jest úvěr, jenž má za účel uhraditi výlohy mobilisace. Působí podivným dojmem, že za vlády, která spořivost napsala na svůj prapor, zachovává se zdání spořivosti tím, že se bez jakýchkoli škrtů zkrátka spolknou požadavky vojenské správy, jež jdou do miliard. Myslíme, že kdyby se skutečně mělo spořiti, také v tomto oboru by se mohlo spořiti. Podíváme-li se na rozpočet, o kterém jsme se před krátkou dobou radili, shledáváme, že obnosy, jež byly povoleny pro sociální péči, pro školy atd., nutno označiti ničím oproti sumám, jež povolujeme na militarismus. Poukazuji také na to, že jsme před krátkou dobou projednali zákon, jenž na starobní a invalidní zaopatření povoluje celkem 130 milionů. Musí přece vám samým vzniknouti pochybnosti, co tomu říká a co tomu řekne obyvatelstvo a vaše voličstvo, když uslyší, že obratem ruky povolujete půl miliardy pro účely militarismu - jež neuznává každý za oprávněné, neboť jest valná část obyvatelstva, která není toho názoru, že musíme absolutně míti tak silnou a velkou armádu - kdežto s výlohami pro účely sociální péče se tak velice spoří. A kdybychom chtěli projíti celý rozpočet, pak shledáme, že se spoří všude, kde to je jen poněkud možno, na zařízeních, jež jsou určena vychovávati děti lidu v státní občany, kdežto právě u militarismu o této spořivosti ničeho pozorovati nelze. Lituji, že nemám po ruce vývody, jež v americkém domu representantů přednesl americký diktátor pro spoření, dle jakého systému se tam spoří, a myslím, že by v prvé řadě bylo povinností této vlády osvojiti si tato pravidla, ježto si spoření takřka napsala na svůj prapor. My, sociální demokraté, nechápeme, že i když zástupcové většinových stran prohlašují, že tento úvěr, tato předloha jest zbytečná, že se přes to trvá na přijetí této předlohy. Máme za to, že se zde vojenské správě dostává přílišné volnosti a že dodatečné úvěry, o kterých jsme zde již od delší doby pro ministerstvo národní obrany vždy jednali, byly dosti velké, abychom si museli říci, že tento militarismus musí míti konečně jednou dosti, a že přece nesmí stále přicházeti s takovými úvěry. S těmito 500 miliony korun bylo by lze vybudovati sociální péči zcela jinak než tomu jest u nás. (Sen. Lorenz [něm.]: Mohlo by se pečovati o nezaměstnané.) Chci jen poukázati na to, že péče o nezaměstnané jest u nás provedena takovým způsobem, že ani nezasluhuje názvu péče o nezaměstnané. Prohlašujeme tudíž, že budeme hlasovati proti této předloze; nemůžeme se s touto předlohou smířiti již proto, poněvadž státní hospodářství, jež takovýmto způsobem vyřizuje svůj rozpočet, nemůže býti vzorem. Myslím, že hospodářství každého dělníka vyřizuje svůj rozpočet jinou formou, hospodárnější formou, než to činí tento stát. Neboť sotva rozpočet jest vyřízen, přicházejí dodatečné požadavky a dodatečné úvěry a z těchto předloh přichází ještě zvláštní předloha, která od nás žádá půl miliardy. Prohlašujeme tudíž, že budeme hlasovati proti této předloze. (Souhlas na levici.)
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Ke slovu dále není nikdo přihlášen, rozprava je skončena.
Přeje si pan zpravodaj slova?
Zpravodaj sen. dr. Karas: Slavný senáte! Pan předřečník kol. sen. Reyzl pozastavoval se nad tou okrouhlou číslicí tohoto požadavku a z toho snad dedukoval, že nebylo potřebí takové položky a že vojenská správa snad dostává příliš široký pouvoir, aby tak disponovala těmito penězi. Právě z povahy této položky vyplývá, že nemohla býti přesnými číslicemi stanovena. Předloha ta byla podána na počátku v první době mobilisace. Nevěděli jsme, jak mobilisace dopadne, co se z ní vyvine. Vláda musila míti jistý pouvoir, aby až do sumy této částkou mohla disponovati. Tím není vláda povinna účtovati dotyčnou částku, tím se neříká, že má vláda všech těch 500 milionů vydati, nýbrž bude potřebí na všechno dáti doklady, k čemu a jakým způsobem této částky použila. Vytýká též výši nákladu ministerstva národní obrany oproti jiným požadavkům, zejména na invalidy, na nezaměstnané, na starobní pojištění a pod. Myslím, že my všichni budeme šťastni, až budeme moci omeziti válečné náklady ministerstva národní obrany ke prospěchu těchto lidumilných potřeb. Ale železná nutnost dnes ještě káže, abychom to, čeho armáda nutně potřebuje pro udržení míru nejenom, vnitřního, ale i zevnějšího, té armádě povolili, a tu myslím, že slavný senát bude souhlasiti s rozpočtovým výborem, když prohlásím jeho jménem, že trváme na tom, aby usnesení poslanecké, sněmovny bylo přec jen schváleno.
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Prosím, račte zaujmouti místa. (Děje se.)
Budeme hlasovati. O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli dám hlasovati najednou.
Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Nejsou. Budeme takto postupovati.
Kdo souhlasí s osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata je ve čtení prvém, ve znění, obsaženém v tisku číslo 1225. (Zvoní.)
Dalším bodem denního pořadu jest
10. Zpráva I. technicko-dopravního výboru, II. živnostensko-obchodního výboru a III. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se upravuje poměr československé státní správy k československým plavebním společnostem Labské a Dunajské. Tisk 1253.
Zpravodajem za výbor technicko-dopravní je pan sen. Havlena, za výbor živnostensko-obchodní sen. dr. Stojan a za výbor rozpočtový sen. dr. Procházka.
Uděluji slovo panu sen. Havlenovi.
Zpravodaj sen. Havlena: Slavný senáte! Výbor technicko-dopravní zabývá se usnesením poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se upravuje poměr československé státní správy k plavebním společnostem Labské a Dunajské. Předloha sama sestává ze 3 paragrafů. V prvním paragrafu dává zákon vládě zmocnění, aby podepsala smlouvu s konsorciem československých bankovních ústavů o utvoření dvou paroplavebních společností: jednak společnosti Labské a jednak společnosti Dunajské. V paragrafu 2 tohoto zákona se stanoví, aby lodní dopravní prostředky se svým inventářem, jak byly rozhodčím naší republiky přiřčeny, a rovněž i potřebné součástky k těmto objektům, byly osvobozeny od dovozního cla anebo jakýchkoliv dovozních poplatků. A paragraf 3 dává jakési zmocnění, aby v budoucnu, ukáže-li se toho nutnost a možnost, eventuelně snížen byl akciový kapitál, čtvrtý paragraf je potom již zakončení rázu obvyklého, že se totiž ministr zmocňuje atd.
Slavný senáte, já poukazuji k tištěné zprávě technicko-dopravního výboru a dovoluji si k ní přičiniti jen některé poznámky. Mírovými smlouvami versailleskou, saint-germainskou a trianonskou a podle rozhodnutí arbitra rozhodčího bylo přiznáno naší republice na Labi 48 různých plavidel, tedy lodí, parníků různého druhu s hnací silou 19.409 koňských sil, dále potom různá plavidla, různé čluny a lodi, celkem 254 s celkovou tonáží 138.293 tun.
Jak v přílohách smlouvy je uvedeno, jedná se také o všechna přístavní zařízení a skladiště firmy "osterreichische Nordwest Dampfschiffahrtgesellschaft" v Československu, o skladiště firmy Schulz se zařízením, překladním v Magdeburce a o kotviště v Magdeburce. Arbiter ustanovil cenu tohoto postupu, pokud se týká zařízení a lodí na Labi obnosem 8,350.000 německých marek ve zlatě, které zúčtovány a vyrovnány budou způsobem reparačním. Na Dunaji nám bylo potom přiznáno dohromady 10 parníků a 116 vlečných lodí. Cena tohoto lodního materiálu činí 7,145.294 šv. fr., bude však změněna odečtením sumy na opravu tohoto materiálu. Suma za správu tohoto materiálu bude určena národními komisemi, tedy za přibrání rozhodčího arbitra. Dosavadní plavba na Dunaji jest provozována ve státní režii jednak najatým lodním parkem, jednak čtyřmi vlastními rychloparníky o 280 koňských silách a 500 tunách nosnosti, a to Dunajským dopravním úřadem v Bratislavě.
V důvodové zprávě vládní se uvádí, že plavba dunajská jest provozována s úspěchem, takže městu Bratislavě kyne jako budoucímu hlavnímu přístavu Československé republiky tímto novým opatřením slibná budoucnost. Jakmile rozhodčím byla nám tato plavidla a lodní a přístavní zařízení přiznána, bylo starostí vlády, aby učinila vhodné opatření, aby těchto zařízení a plavidel co nejdříve bylo použito v našem provozu, aby získaný materiál byl náležitě a rychle převzat a náležitě s patřičnou pozorností ošetřen a uveden v provoz. A poněvadž provozní rok plavební počítá se od prvého března, jeví se předloha naléhavou a bude přes to, že ve smlouvě, která jest nerozlučnou částkou tohoto zákona, nebo lépe řečeno, že zákon vlastně vládu splnomocňuje, aby tuto smlouvu již dohodnutou podepsala, jsou nějaké nedostatky, přece jest k urychlení celé věci nutno, abychom podle usnesení technicko-dopravního výboru předlohu schválili. Bylo tedy potřebí, jakmile tato věc byla rozhodčím stanovena, rozhodnouti se, jakým způsobem provoz plavební má býti u nás proveden, a všechny tyto směrnice a toto stanovisko, jak se udává v důvodové zprávě vládní, zaujímala již vláda první.
Zde bude tedy vyvolán v život podnik soukromý za účasti soukromého kapitálu a za náležitého zabezpečení vlivu pro státní správu. Tedy při řešení tohoto problému přišly vládní kruhy k tomu, že dotyčný soukromý podnik, který bude plavbu provozovat, musí poskytnouti státu záruku do budoucnosti se zřetelem na všeobecné potřeby našeho průmyslu a obchodu a nesmí býti takový podnik veden pouze jen ohledy na zisk soukromopodnikatelský. Problém byl rozřešen tak, že zřízeny byly dvě společnosti, Labská a Dunajská, a pamatuje se při tom - abych tak řekl - na jednotné organické, technicko-dopravní vedení, a to jednak v poměru k našim státním zaměstnancům - anebo třeba zaměstnancům polostátním - po případě vztažmo v budoucnosti i pro vodní cesty, které by teprve v budoucnosti byly vybudovány.
Po stránce finanční bylo získáno konsorciem více bank, které společně postarají se o organisaci plavby labské a dunajské. Toto konsorcium sestává z těchto bank: Agrární banka československá, Pražská úvěrní banka, česká průmyslová banka, Slovenská banka, živnostenská banka v Praze, jakož i československá paroplavební akciová společnost. Tyto společnosti uzavřely by s vládou smlouvu, dle níž zcizuje se státní plavební zařízení a lodní park na obou jmenovaných veletocích a zřizuje se jednak nová československá akciová společnost labská, jednak československá akciová společnost dunajská za státního účastenství. Státní správa počítá s obnosy, které to bude vyžadovati, a poněvadž není možno stanoviti při pohyblivé valutě tuto částku v našich korunách, tedy stanovila státní správa po dohodě s bankovním úřadem sumu, na které by bylo možno celou budovu té společnosti a toho finančního založení vykonstruovati, v dohodě s bankovním úřadem obnosem 300,000.000 Kč.