Akciový kapitál obou společností jest stanoven částkou 250 milionů a zbytek 50 milionů korun úvěruje státní správa společnostem, aby nebyly příliš kapitálem zatíženy, s podmínkou, že tento úvěr společnostem poskytnutý, bude-li zisk podle toho, bude zúročen 2%. Kapitál je rozvržen na obě společnosti obnosem 125 milionů korun československých, a když se připočítá to, že se zabírá ten materiál, který jest na Dunaji, budou vlastně obě dvě společnosti stejně kapitálem dotovány. Stát přináší do těchto společností nikoli hotové peníze, nýbrž dává získaný materiál, plavidla a celé zařízení, jež jsou v přílohách smlouvy podrobně popsány, a bude teprve jeho povinností později, aby se v reparačním řízení dle své povinnosti podle kursu koruny s příslušnými činiteli zahraničními vyrovnal.

Z celkového akciového kapitálu každé společnosti jest 60% kapitálu kmenového, který přejímá státní pokladna,, a 40% kapitálu prioritního, který má prvenské právo při zúrokování a rozdělení čistého zisku. Z tohoto kapitálu prioritního přejímá státní správa 12%, z kapitálu kmenového přejímá státní správa celých 60%, konsorcium bankovní přebírá tedy veškerý ostatní prioritní kapitál, takže z toho vyplývá, že státní správa bude účastná vlastně 72% celkového akciového kapitálu. Soukromý kapitál bude míti většinu akcií prioritních, státní všecky kmenové a 12% prioritních akcií. Já tedy několika slovy jsem se zmínil o smlouvě, poněvadž máme dáti zmocnění zákonem, aby smlouva byla definitivně podepsána. Při rozprodeji akcií jest pamatováno také do budoucnosti, aby státní správa za všech okolností měla zabezpečen svůj vliv, poněvadž jest tu druhý kontrahent, soukromé podniky bankovní, aby tyto neměly volné ruce, jednak buď pod rukou rozprodávati jiným podnikům bankovním nebo do ciziny, aby nezískala cizina vlivu na naši plavbu, a stanoví se proto v jednom z odstavců smlouvy, že odprodej akcií jest omezen tím, že obě strany 38% akcií prioritních trvale si podrží a bankovní skupina, kdyby chtěla z těch 38% část, anebo těch zbývajících 52%, odprodati, že musí je dříve nabídnouti státní správě, aby státní správa měla předkupní právo. Bez svolení státní správy nesmějí se také akcie prodávati do ciziny. Tím má býti zabezpečen do budoucna vliv státní správy na celou tu společnost. Pro akcie přednostní, prioritní, rozhodla se vláda proto, aby za nynějších poměrů, to jest poměrů na trhu finančním, vzbudila zájem soukromého československého peněžnictví. Československá paroplavební akciová společnost labská vzejde z nynější československé paroplavební společnosti v Praze úpravou stanov a kapitálového základu této společnosti, a dosavadní pražská společnost udělá místo společnosti nové.

Československá akciová plavební společnost dunajská bude zřízena se sídlem v Bratislavě zakladatelským konsorciem, k němuž přistupuje ještě Banka československých legií a další jedna slovenská banka. Touto novou společností bude nahrazen také Dunajský dopravní úřad, zřízený ministerstvem obchodu roku 1919, a bude přenesen na novou společnost veškerý inventář.

Dnem 31. prosince 1921, tedy již v minulém roce - končila tato smlouva První dunajské paroplavební společnosti ve Vídni a československé paroplavební společnosti, která by byla touto smlouvou vázána, a přejdou do nové společnosti.

Obě společnosti, jak jsem řekl, mají býti co nejrychleji zřízeny a správa a provoz má býti uveden v chod na jejich účet ode dne 1. ledna 1922. Tato smlouva má platiti se zpětnou platností, třeba že se teprve teď o tom usnášíme, ode dne 1. ledna 1922, od kdy také plavidla a zařízení úřední republice naší náležejí.

Kapitálovou účast státu ve formě kmenových akcií na obou společnostech nutno považovati za jakousi investici, jež přijde k dobru celkovému hospodářskému životu, zejména při dovozu surovin a pro průmysl a také při vývozu. Naproti tomu byly soukromému kapitálu poskytnuty jisté výhody ve formě přednostních akcií z ohledu na okolnost všeobecně známou, že jak jsem již uvedl, aby byl vzbuzen zájem kapitálově se angažovat, ale také hlavně s ohledem na to, že za nynějších poměrů paroplavebních na řekách po delší dobu není jisto, jestli bude s celou pravděpodobností ihned plavba výnosná a jest tedy při tom značné jednostranné risiko (Sen. dr. Kovalik: Jestli se také banky mohou zúčastniti?) a potom jest zde ještě také to, že společnost, nehledě k tomu, že jest tady překapitalisována, tudíž peníze jsou rozředěny, že bude s počátku míti velké investiční a organisační výdaje a budou kromě toho nuceny slevovati po případě také na svých tarifech. (Sen. dr. Kovalik: Jsou tam, tedy jenom banky?) Stát, řekl jsem, stát se zúčastní, má všecky kmenové akcie, těch jest 60%, a vedle toho má 12% prioritních akcií. (Sen. dr. Kovalik: Která slovenská banka jest tam?) Slovenská banka jest jmenována a vedle toho má býti jedna další přivzata. Dáváme k tomu zmocnění a potom jest to věcí dotyčných společností, který slovenský ústav k tomuto konsorciu bude přivzat. (Sen. dr. Kovalik: Jsou určité sumy, kterými se mohou zúčastniti?) Není zde ničeho uvedeno. Obě společnosti budou provozovati veškerou plavbu v republice na řece Labi i Dunaji i v zahraničí. Zatím to byly jenom obě řeky, poněvadž se další upraví, poněvadž smlouva platí do té doby, nejméně dokud společnost trvá. Společnost existuje nejdéle na 50 let a do té doby žádné nové společnosti nedostane se koncese, vedle toho jest zde celá řada závazností pro ty společnosti, i také zase dále závazky, co musí společnosti samy konati, jednak v patrnosti míti a šetřiti náležitě materiál a zařízení, na druhé straně se poskytuje smlouvou možnost, že také dostanou smluvní společnosti i takové zařízení, kdyby někde ještě nové přístavy a zařízení se objevily. Na to všechno je v té smlouvě pamatováno. Slovem řečeno, obě tyto společnosti mají vlastně organisovati celý provoz v naší republice, pokud v naší republice vůbec plavba se provozuje.

Chtěl bych skončiti tím, že zřízením obou společností získává československá plavba úplnou samostatnost; naše obchodní politika nebude záviseti od politiky našich sousedů, bude postaráno o dovoz surovin i vývoz našich výrobků bez vlivů ciziny na zdražování našich potřeb a snižování konkurenční schopnosti našeho exportu. Chtěl bych jenom poukázati na jednu věc, o které jsem se již zmínil. Stát náš se angažuje z veliké míry kapitálově, třebaže nedává hotových peněz, ale dává to v materiálu. Ale v jednom článku smlouvy se mi zdá, že stát dosti si nezabezpečil, aby měl větší vliv přímo ve správní radě a potom v t. zv. užším výboru. V té smlouvě mluví se o valné hromadě, a přirozeně při tom o správní radě a o jakémsi užším výkonném výboru. V tom užším výkonném výboru má býti paritní zastoupení. Ve správní radě vyhrazuje si oproti dvoutřetinové většině konsorcia bank státní správa pouze ¹/₃ zastoupení, a ještě z toho, jak je z jednoho článku patrno, chce jeden hlas přiřknouti novému podniku peněžnímu, který by se dodatečně zúčastnil. Já jsem si již v rozpočtovém výboru dovolil poukázat na tuto okolnost, a to je jediné, co bych této smlouvě vytýkal jako zpravodaj. Chtěl bych poukázati na to, že stojíme před 1. březnem, kdy je potřebí plavební provoz zahájit, a že je opravdu zrovna naléhavé, abychom tu smlouvu schválili, aby tak ten lodní park a všechno zařízení neleželo ladem a nezužitkováno a aby se nepromeškal čas.

Poslanecká sněmovna na původním vládním návrhu učinila změny. Poněvadž to nebylo znovu tištěno, je rozdána jen zpráva, výslovně konstatuji, že je potřebí v tom směru zákon doplniti, poněvadž i s těmito změnami technicko-dopravní výbor doporučuje návrh ke schválení v tom znění, jak jej usnesla poslanecká sněmovna. Tedy tyto změny týkají se §u 3. Poslanecká sněmovna usnesla k §u 3 dodatečnou novou větu: "vláda je povinna podati o tom neprodleně zprávu Národnímu shromáždění". To totiž týká se té okolnosti, kdyby někdy bylo možno přikročiti ke snížení akciového kapitálu.

A potom v §u 4. Poslanecká sněmovna opravila stylisticky § 4, který zní nyní takto: "Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení a provedení jeho ukládá se ministru obchodu v dohodě se zúčastněnými ministry." To jest jen stylistická oprava, poněvadž se tam dříve jmenovali všichni ministři, se kterými je potřebí zákon provádět. Zde se to říká jednoduše: "v dohodě se všemi zúčastněnými ministry". Výbor technicko-dopravní se usnesl, aby slavný senát přijal zákon v plném znění, jak byl usnesen poslaneckou sněmovnou, a jak jsem to nyní uvedl se změnami, které nejsou v tisku, a i s opravou tiskovou, aby v §u l byla opravena tisková chyba, a to v řádce deváté, kde označení firmy má zníti správně "československá akciová plavební společnost dunajská".

S těmito změnami a s touto opravou tiskovou doporučuje technicko-dopravní výbor, aby předloha byla schválena.

Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo panu sen. dr. Stojanovi.

Zpravodaj sen. dr. Stojan: Slavný senáte! živnostensko-obchodní výbor přistupuje k dobrozdání technicko-dopravního výboru a zplnomocnil mne, abych prohlásil, že navrhuje, aby slavný senát schválil beze změny usnesení poslanecké sněmovny. Mám zajisté to jediné přání, aby tato plavební společnost co nejvíce prospěla republice, a to naše tiché Labe a Dunaj aby co nejvíce peněz naplavily do československé republiky. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Kadlčák: Dále uděluji slovo panu zpravodaji sen. dr. Procházkovi.

Zpravodaj sen. dr. Procházka: Vážený senáte! Pan zpravodaj technicko-dopravního výboru již tak obšírně a důkladně přednesl svoji zprávu, že mně jako zpravodaji rozpočtového výboru již nelze mnoho připojiti. Já jen konstatuji, že stát na účet svého přínosu obdržel prioritních akcií v ceně 15,000.000 Kč, pak kmenových akcií v ceně 75,000.000 Kč, dohromady 90,000.000 Kč, tedy 72%, takže má rozhodující moc v těchto paroplavebních společnostech. Pak obdrží stát hotově 35,000.000 Kč za ty akcie, které převezmou tyto jednotlivé banky, resp. i československá akciová paroplavební společnost co se týče Labe, a dále uvěří 25.000.000 Kč těmto společnostem. To je obsahem článku druhého a třetího, které zkoumal rozpočtový výbor s hlediska finančního.

Dále zde máme velmi důležité ustanovení finanční ve článku čtvrtém, pokud se týká rozdělování čistého výnosu: napřed reservní fond, potom se hradí náklady vzniklé ze zřízení akciové společnosti, na to se přidělí akciím prioritním dividenda 1%, dále 10% tantiéma z čistého zisku správní radě, dále pak akciím kmenovým dividenda nejvýše 5% a konečně 2% úroky z pohledávek státních, a co zbude, rozdělí se pak jako superdividenda na prioritní i kmenové akcie. Konečně se pomýšlí hned ve smlouvě na to, že na stát, co se týče úroků ze zapůjčených peněz, mnoho nepřipadne. I v tom směru článek jedenáctý praví, že tento nedoplatek ceny přínosů se bude úrokovati 2% jen tehdy, když provozovací výsledky společnosti dovolí vypláceti z akcií prioritních 7% dividendu, a z akcií kmenových 5% dividendu.

Jinak není závady s hlediska finančního proti této smlouvě^ a proto rozpočtový výbor také doporučuje přijetí této zákonně osnovy i se smlouvou tak, jak byla schválena poslaneckou sněmovnou. Rozpočtový výbor však usnesl se k návrhu pana sen. Havleny na resoluci, kterouž vyzývá se vláda, aby se vynasnažila zabezpečiti ve smlouvě se společnostmi plavebními zastoupení ve správních radách a v užších výkonných výborech, přiměřenou finanční účastí státu, o čemž se již zmínil také pan zpravodaj technicko-dopravního výboru, neboť ve správní radě je zde poměr 10 : 5, totiž 5 zástupců vlády a 10 zástupců těch bank a dřívější paroplavební akciové společnosti, a ve výkonném výboru poměr 2 : 3. V tom směru také podotýkám hned, že do článku 10. smlouvy vloudila se chyba, očividně tisková, kde se praví, že výkonný výbor sestává z předsedy správní rady a dalších 4 členů, ale dále je nesprávně uvedeno ze 3 - má státi ze dvou - ze skupiny zastupující kapitál státní a dvou se skupiny zakladatelských bank. To ovšem bude nutno opraviti ve druhém čtení, jako tiskovou chybu. Dále v resoluci též se žádá, aby byl zmírněn podíl na zisku pro členy správních rad, kde obnáší tantiéma 10%, a konečně, aby bylo učiněno smluvní opatření, by případnému převzetí v majetek a správu státu nebyla smlouva na závadu a převzetí aby mohlo býti provedeno za podmínek pro stát příznivých. Já jménem rozpočtového výboru připojuji se k předneseným zde návrhům a žádám rovněž, aby zákon i se smlouvou byl schválen tak, jak se na něm usnesla poslanecká sněmovna.

Místopředseda Kadlčák: Rozprava je skončena, přistupujeme ke hlasování. O celé osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou.

Jsou námitky proti tomu? (Nebyly.) Nejsou, budeme tedy dle toho postupovati.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule jest přijata ve čtení prvém, ve znění obsaženém v tisku 1232.

Přistupujeme k dalším bodu, jímž jest

11. Zpráva I. ústavně-právního výboru, II. zahraničního výboru o usnesení poslanecké sněmovny, jež se týče vládního návrhu, kterým se žádá, aby Národní shromáždění schválilo úmluvu, učiněnou v Paříži dne 18. ledna 1921 mezi republikou Francouzskou a republikou československou o statcích, právech a zájmech soukromých. Tisk 1254.

Zpravodajem je za výbor ústavně-právní pan. sen. dr. Franta a za výbor zahraniční pan sen. dr. Krupka.

Uděluji slovo panu sen. dr. Frantovi.

Zpravodaj sen. dr. Franta: Slavný senáte! Jde o věc, která spěchá. Jak ráčíte věděti, za války stala se sekvestrace našeho majetku ve Francii. Jsme na tom velmi zúčastněni, naše účastenství je více než 50 milionů franků. Jde o to, aby konečně bylo odstraněno, co trvalo od roku 1914. Naše delegace, která jela do Francie po převratu, aby uzavřela obchodně-politickou smlouvu, měla také úkol ve sboru, který měl právě o otázce desekvestrace jednati, ujednati podmínky pro uvolnění československého majetku. Ale za jednání této komise bylo vysloveno se strany francouzské přání, aby se jednání - rozšířilo také na úpravu otázky restituce statků, práv a zájmů a také na různé klausule mírových smluv.

Tedy jde o dvě věci, o uvolnění čili desekvestraci a o vrácení, to jest restituci. Ve výboru ústavně-právním nebyly činěny proti této osnově žádné námitky. Proto také ústavně-právní výbor doporučuje, aby tato úmluva, která je velice přátelskou úmluvou mezi oběma státy, byla přijata, ježto se hledí v ní vyhověti velice přesným a může se říci, takřka dokonalým způsobem zájmům příslušníků obou států. Povinnost provésti restituce francouzských majetků, práv a zájmů vlastně přísluší státům, dříve nepřátelským, hlavně státu německému, republika československá přejímá však tuto povinnost za tím účelem, aby se urychlila věc a vše prakticky bylo úplně provedeno. Nutno je připomenouti, že právě Francie byla první, která již učinila praktický krok a provádí již dříve, než tato úmluva je ratifikována, desekvestraci. Poněvadž tedy majetku našeho ve Francii sekvestrovaného jest ještě mnoho a tím různé obchodní a hospodářské zájmy trpí, doporučuje ústavně-právní výbor tuto osnovu tak, jak v poslanecké sněmovně byla přijata, i slavnému senátu k přijetí.

Místopředseda Kadlčák: Uděluji slovo p. sen. dr. Krupkovi.

Zpravodaj sen. dr. Krupka: Slavný senáte! Zahraniční výbor připojuje se k návrhu ústavně-právního výboru v této otázce a chci jen několika slovy dotknouti se krátce obsahu této úmluvy.

Desekvestrace mohla se přirozeně týkati pouze našich státních občanů a to těch, kteří po zákonu občanství státní již měli, nebo později je nabyli a to zákonným způsobem. Máme zde také ustanovení, které čelí tomu, aby snad podloudným způsobem někdo právě za tím účelem, aby byl účasten těchto výhod, nabyl státního občanství. To je dosti cenné ustanovení.

Pak máme zde také ještě úmluvu mezi tak zvanými stranami "odloučenými". To jsou oni občané, kteří byli občany nepřátelského státu, který však byl pak anektován buďto francouzským nebo československým státem a proto příslušní občané stali se nyní francouzskými nebo československými státními občany. Tito uzavřeli třeba smlouvy, které byly dotyčnými vládami uznány za neplatné. Pokud se týče těchto smluv, ustanovuje tato úmluva, že dlužno je pokládati tím okamžikem za zrušené, jakmile dotyčná anexe skutečně byla provedena. Jestliže však se to týká zájmů obecných, považují se tyto úmluvy za platné, ale dává se náhrada našim, resp. francouzským občanům. V případě sporu rozhoduje zvláštní rozhodčí soud.

Mimo to pokud se týče likvidace majetku našich státních občanů, má vzíti v tom okamžiku za své. pokud ještě nikdo žádných práv nenabyl. Nabyl-li práv, má býti dána slušná náhrada. Mimo to pokud se týče těch odloučených stran, dlužno poukázati na to, že zde jsou různé lhůty, na př. při těch obchodních jednáních, pokud se týče lhůty k presentaci směnek, preklusivní a promlčecí, které tou anexí byly přerušeny, obsahuje nyní tato úmluva ustanovení, že tyto lhůty se všechny prodlužují, tedy zajisté ustanovení účelné.

Mimo to ještě ve smyslu mírových smluv bylo ustanoveno, že stát nebo příslušníci některého státu, pakliže použili po dobu válečnou práv vlastnictví literárního, uměleckého a průmyslového, že za tuto dobu nemají dotyční občané žádného nároku na náhradu a nemohou ji žalobou dobývat. To je také dosti cenné ustanovení, poněvadž podle mírových smluv mají býti po době válečné všechna tato práva zase restituována.

Připojuji se k návrhu podanému ústavně-právním výborem a prosím za jeho schválení.

Místopředseda Kadlčák: Rozprava je skončena. Přikročíme k hlasování.

Kdo souhlasí s ratifikačním usnesením, obsaženým ve zprávě výboru, ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Ratifikační usnesení je přijato ve čtení prvém podle zprávy výborové.

Přerušuji další projednávání denního pořadu a navrhuji, aby se příští schůze konala zítra ve čtvrtek dne 16. února 1922 o 10. hodině dopolední s tímto

1. Zpráva I. kulturního výboru a II. rozpočtového výboru o návrhu posl. Landové-Štychové, Zemínové, Pechmanové, Sladkého, Slavíčka, Sajdla a spol., aby upravena byla organisace dívčích škol odborných a právní poměry učitelstva těchto škol v republice československé. Tisk 1255.

2. Zpráva národohospodářského výboru o usnesení poslanecké sněmovny o usnesení senátu Národního shromáždění republiky Československé o vládním návrhu zákona, kterým se upravuje užívání pozemků v Podkarpatské Rusi za podíl jich naturálního výnosu. Tisk 1256.

3. Zpráva I. ústavně-právního výboru, II. národohospodářského výboru a III. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o výpovědi smluv nájemních a pachtovních, týkajících se některého ze statků a majetku, připadlých podle mírových smluv československému státu, nebo mající za předmět těžbu užitků některého ze statků a majetku takového. Tisk 1257.

4. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o soupisu právních nároků a závazků československých příslušníků vůči cizincům. Tisk 1258.

5. Zpráva I. ústavně-právního výboru, II. národohospodářského výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se vydávají přechodná ustanovení k zákonu ze dne 8. dubna 1920, čís.

329 Sb. z. a n. (zákonu náhradovému), pokud jde o převzetí a náhradu za jednotlivé parcely nebo části parcel ze zabraného majetku pozemkového. Tisk 1259.

6. Zpráva I. ústavně-právního výboru, II. rozpočtového výboru, týkající se usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o mimořádné župní přirážce na Slovensku. Tisk 1260.

7. Zpráva I. výboru zdravotního. II. výboru zahraničního o vládním návrhu, kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění návrh na přístup republiky Československé k mezinárodní úpravě o zřízení Mezinárodního úřadu pro veřejné zdravotnictví, podepsané dne 9. prosince 1907 v Římě. Tisk 1261.

8. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. rozpočtového výboru o návrhu sen. Hrejsy a druhů na poskytnutí pomoci pohořelým v obci Sušicích, pól. okres Uh. Hradiště. Tisk 1262.

9. Zpráva I. rozpočtového výboru a II. sociálně-politického výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona stran státní záruky výrobním a pracovním družstvům dělnickým. Tisk 1263.

10. Zpráva I. výboru rozpočtového a II. národohospodářského výboru o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona stran státní záruky zemědělským družstvům, vyjma družstva úvěrní a konsumní. Tisk 1264.

11. Zpráva I. výboru rozpočtového a II. výboru živnostensko-obchodního o usnesení poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o státní záruce svazům družstev živnostenských. Tisk 1265.

12. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny, jež se týče změny zákona z 15. dubna 1920, čís. 328 Sb. z. a n., o organisaci kanceláře sněmovny poslanecké a senátu. Tisk 1266.

13. Zpráva rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se stanoví pro Slovensko a Podkarpatskou Rus válečné přirážky k přímým daním (s výjimkou daně důchodkové) za léta 1922 a 1923 a dočasně se zrušují některá ustanovení o přímých daních. Tisk 1268.

14. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o válečných přirážkách k přímým daním (s výjimkou daně z příjmu) za léta 1922 a 1923 mimo Slovensko a Podkarpatskou Rus. Tisk 1269.

15. Zpráva I. výboru technicko-dopravního a II. výboru zahraničního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu na přistoupení československé republiky k mezinárodní úmluvě o soustavě metrické, podepsané 20. května 1897 v Paříži. Tisk 1270.

16. Zpráva I. sociálně-politického výboru, II. branného výboru a III. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o vojenských požitcích zaopatřovacích. Tisk 1271.

17. Zpráva výboru zdravotního o usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. dr. Holitschera, Palmeho, Kirpalové a soudruhů na vydání zákona o zákazu podávání alkoholických nápojů mladistvým. Tisk 1273.

18. Zpráva výboru ústavně-právního a rozpočtového o návrhu sen. dr. Soukupa a spol. na změnu jednacího řádu senátu. Tisk 1274.

19. Druhé čtení zprávy výboru rozpočtového o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se stanoví změna finančního zákona ze dne 17. prosince 1920, čís. 682 Sb. z. a n., a dodatek ke státnímu rozpočtu a rozpočtu státních investic na rok 1921. Tisk 1240.

20. Druhé čtení zprávy I. ústavně-právního výboru a II. zahraničního výboru o usnesení poslanecké sněmovny, které se týče vládního návrhu zákona, jímž se žádá, aby Národní shromáždění schválilo mezinárodní úpravu o zřízení ústředního patentního úřadu, podepsanou v Paříži dne 15. listopadu 1920.

21. Druhé čtení zprávy I. rozpočtového výboru, II. branného výboru o usnesení poslanecké sněmovny ve příčině vládního návrhu zákona, jímž se povoluje úvěr až do výše 500,000.000 Kč na opatření výzbroje, výstroje, zásob a různého vojenského materiálu. Tisk 1252.

22. Druhé čtení zprávy I. technicko-dopravního výboru, II. živnostensko-obchodního výboru a III. rozpočtového výboru o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, jímž se upravuje poměr československé státní správy k československým plavebním společnostem Labské a Dunajské. Tisk 1253.

23. Druhé čtení zprávy I. ústavně-právního výboru, II. zahraničního výboru o usnesení poslanecké sněmovny, jež týče se vládního návrhu, kterým se žádá, by Národní shromáždění schválilo úmluvu, učiněnou v Paříži dne 18. ledna 1921 mezi republikou Francouzskou a republikou československou o statcích, právech a zájmech soukromých. Tisk 1254.

24. Zpráva výboru imunitního o žádosti okresního soudu ve Vyš. Svidníku za vydání sen. Juraja Lažo pro přečin urážky na cti podle § 2 z. čl. 41 z roku 1914. Tisk 1122.

25. Zpráva výboru národohospodářského o usnesení poslanecké sněmovny, týkajícím se usnesení senátu o vládním návrhu zákona, kterým se doplňuje či. II. zákona ze dne 2. prosince 1920, čís. 687 Sb. z. a n., jímž se ruší nebo mění některá ustanovení zákona o dani z lihu. Tisk 1272.

Jsou proti tomu námitky. (Námitek nebylo.) Nejsou.

Končím schůzi.