Zpravodaj sen. dr. Horáček: Navrhuji, aby z týchž formálních důvodů resoluce tato byla zamítnuta.
Předseda: Přikročíme k hlasování o resoluci sen. Kiesewettera a soudr. ke kap. XIII.
Kdo souhlasí s touto resolucí, prosím, ať zvedne ruku. (Děje se.)
To jest menšina. Resoluce se zamítá.
Prosím, aby byla přečtena resoluce sen. dra. Wiechowskiho ke kap. XIII.
Zástupce senátního tajemníka dr. Bartoušek (čte):
Resoluce sen. dra. Wiechowskiho a soudr. ke kap. XIII.:
"Vláda se vyzývá, aby předložila Národnímu shromáždění osnovy zákonů, dle nichž v době co nejbližší se zřizuje
1. Úplné vysokoškolské studium pro německé zvěrolékaře.
2. Úplné vysokoškolské studium pro německé studující věd báňských.
3. Německá vysoká škola obchodní."
Zpravodaj sen. dr. Horáček: Navrhuji z týchž důvodů, aby resoluce byla zamítnuta.
Předseda: Přikročíme k hlasování o přečtené resoluci.
Kdo souhlasí s touto resolucí, prosím, aby podzvedl ruku. (Děje se.) To je menšina. Resoluce tato se zamítá.
Prosím, aby byla přečtena další resoluce sen. Jelinka, Zulegera, dra. Naegleho, dra. Mayra-Hartinga, Fahrnera a soudr. ke kap. XIII.
Zástupce senátního tajemníka dr. Bartoušek (čte):
Resoluce sen. Jelínka, Zulegera, dra. Naegleho a dra. Mayra-Hartinga, Fahrneraa soudr. ke kap. XIII.:
"Vláda se vyzývá, aby vypracovala co nejdříve osnovu zákona, kterým se zrušuje zákon o školách národních, a jímž se nově upravuje školství na základě národní samosprávy."
Zpravodaj sen. dr. Horáček: Navrhuji z týchž důvodů, aby resoluce byla zamítnuta.
Předseda: Přikročíme k hlasování.
Kdo souhlasí s touto resolucí, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)
To jest menšina. Resoluce tato jest zamítnuta.
Prosím, aby byla přečtena resoluce dra. Soukupa, Donáta, dra. Krouského, Zavorala, dra. Brabce a soudr. ke kap. XIV.
Zástupce senátního tajemníka dr. Bartoušek (čte):
Resoluce dra. Soukupa, Donáta, dra. Krouského, Zavorala, dra. Brabce a soudr. ke kap. XIV.:
"Vláda se vyzývá, aby co nejdříve připravila a Národnímu shromáždění předložila osnovu zákona, kterou doplňuje se zákon ze dne 24. června 1920, č. 417 Sb. z. a n., o upisování IV. státní půjčky zejména v tom směru, aby dostalo se spravedlivé odškodnění majitelům válečných půjček sociálně slabým."
Zpravodaj sen. dr. Horáček: Navrhuji, aby tato resoluce byla přijata.
Předseda: Kdo souhlasí s právě přečtenou resolucí, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)
To jest většina, tato resoluce jest přijata.
Dále jest zde 17. resoluce sen. Jelínka, Zulegera a soudr. ke kap. XIV. Prosím, aby byla přečtena.
Zástupce senátního tajemníka dr. Bartoušek (čte):
Resoluce sen. Jelínka, Zulegera, dr. Naegleho, dr. Mayra-Hartinga, Fahrnera a soudr. ke kap. XIV.
,,Senát se přimlouvá za bezodkladnou stabilisaci požitků státních úředníků,a za vyrovnání požitků staro- a novopensistů."
Zpravodaj sen. dr. Horáček: Navrhuji, aby tato resoluce byla odkázána sociálně-politickému výboru.
Předseda: Kdo s návrhem pana zpravodaje souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh tento je přijat.
Čís. 19. Prosím, aby přečtena byla resoluce sen. Bartha a druhů.
Zástupce senátního tajemníka dr. Bartoušek (čte):
Resoluce sen. Bartha a druhů:
"Vláda se vyzývá:
1. Aby předložila návrhy, kterými by se zemědělské a lesní dělnictvo pojalo do pojištění proti úrazů, do pojištění proti nezaměstnanosti a do zákona o závodních radách.
2. Aby dosud platný, úplně zastaralý Čelední řád nahradila ve formě příslušné předlohy dělnickým právem prodchnutým sociálním duchem. Inspektoři buďtež vybaveni výkonnými právy. Pracovní řád pro zemědělské dělnictvo, jenž má býti vytvořen, nesmí právní poměry zemědělského a lesního dělnictva utvářeti nepřízni věj i, nežli jsou poměry dělnictva průmyslového. Ve spojení s tím, přichází v úvahu zřízení soudů pro zemědělské dělnictvo podle vzorů soudů živnostenských."
Zpravodaj sen. dr. Horáček: Navrhuji, aby resoluce tato byla přikázána sociálně-politickému a národohospodářskému výboru.
Předseda: Kdo s tímto návrhem pana referenta souhlasí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh tento je přijat.
20. resolucí je resoluce sen. Hellera a soudr. ke kap. XIX., titul 2. Prosím, aby resoluce tato byla přečtena.
Zástupce senátního tajemníka dr. Bartoušek (čte):
Resoluce sen. Hellera a soudr. ke kap. XIX., tit. 2.:
"Ministerstvo se vyzývá, aby rozhodnutí Nejvyššího soudu současně s vydáním v jazyce českém uveřejňovalo také v jazyce německém."
Zpravodaj sen. dr. Horáček: Navrhuji, aby resoluce tato byla zamítnuta.
Předseda: Kdo souhlasí s touto resolucí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je menšina. Resoluce tato se zamítá.
Prosím, aby byla přečtena resoluce 21. sen. Löwa a soudr. ke kap. XXI.
Zástupce senátního tajemníka dr. Bartoušek (čte):
Resoluce 21. sen. Löwa a soudr. ke kap. XXI.:
"Vláda se vyzývá, aby bezodkladně předložila Národnímu shromáždění návrh zákona o zabírání bytů."
Zpravodaj sen. dr. Horáček: Navrhuji, aby resoluce tato byla přikázána výboru sociálně-politickému.
Předseda: Kdo s návrhem pana zpravodaje souhlasí, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh je přijat.
Prosím, aby byla přečtena resoluce 22. sen. Starka, Löwa, Reyzla a soudr. ke kap. XXI.
Zástupce senátního tajemníka dr. Bartoušek (čte):
Resoluce 22. sen. Starka, Löwa, Reyzla a soudr. ke kap. XXI.:
"Vláda se vyzývá, aby ještě během t. r. předložila Národnímu shromáždění osnovu zákona, dle něhož podpora v nezaměstnanosti vypláceti se má všem nezaměstnaným dělníkům v plném rozsahu, tudíž také saisoním dělníkům a dělníkům přechodně zaměstnaným v poměrné částce."
Zpravodaj sen. dr. Horáček: Navrhuji, aby tato resoluce odkázána byla sociálně-politickému výboru.
Předseda: Kdo souhlasí s tímto návrhem, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh je přijat.
Prosím, aby byla přečtena resoluce sen. Perthenové a soudr. ke kap. XXI.
Zástupce senátního tajemníka dr. Bartoušek (čte):
Resoluce sen. Perthenové a soudr. ke kap. XXI.:
"Vláda se vyzývá, aby zamýšlenou novelu k zákonu o zaopatření válečných poškozenců předložila odborným organisacím k posudku, aby jejich projeveným přáním co nejvíce vyhověla a novelu takto změněnou ještě v tomto zasedám předložila Národnímu shromáždění."
Zpravodaj sen. dr. Horáček: Navrhuji, aby resoluce tato odkázána byla sociálně-politickému výboru.
Předseda: Kdo souhlasí s návrhem pana zpravodaje, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina, tato resoluce bude odevzdána sociálně-politickému výboru.
Prosím, aby byla přečtena resoluce 24. ke kap. XXI. sen. Hartla, dr. Herzigové a soudr.
Zástupce senátního tajemníka dr. Bartoušek (čte):
Resoluce 24. ke kap. XXI. sen. Hartla, dr. Herzigové a soudr.:
"Slavný senáte, račiž se usnésti: Vláda se vyzývá, aby z očekávaných úspor ministerstva sociální péče za rok 1921 věnovala peníz 10,000.000 Kč na opravu, zařizovací a jinaké práce na ústavech pro péči o mládež (dětské domoviny a pod.) a aby tuto částku co nejdříve poukázala zemským komisím, kteréž tyto ústavy vydržují."
Zpravodaj sen. dr. Horáček: Navrhuji, aby tato resoluce odkázána byla sociálně-politickému výboru.
Předseda: Kdo souhlasí s návrhem pana zpravodaje, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh je přijat.
Dám nyní hlasovati o druhém, třetím a čtvrtém odstavci resoluce sen. Heckera, Perthenové a soudr. ke kapitole XXI., tit. 3.
Zástupce senátního tajemníka dr. Bartoušek (čte):
"Návrh sen. Heckera, Perthenové a soudr. ke kap. XXI., tit. 3.
1. Pro živnostenskou inspekci buďtež kromě 3,429.300 Kč, které jsou již vykázány ve státním rozpočtu, zařazeny ještě další 2 miliony Kč k rozmnožení živnostenských inspektorátů a k vybudování inspektorátů již zřízených.
2. Zemědělské a lesnické podniky buďtež pojaty do živnostenské inspekce.
3. Živnostenským inspektorátům budiž udělena výkonná moc ve všech věcech ochrany dělníků, jež jsou upraveny zákonem.
4. K živnostenské inspekci buďtež povolávám na návrh odborových organisací také dělníci. Mimo to buďtež ustanoveny ženské inspektorky, zvláště pro inspekční službu v podnicích, kde jsou zaměstnány ženy jako dělnice."
Zpravodaj sen. dr. Horáček: Navrhuji, aby tato resoluce byla odkázána sociálně-politickému a národohospodářskému výboru.
Předseda: Kdo souhlasí s návrhem pana zpravodaje, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh je přijat.
Prosím, aby byla přečtena resoluce senátora Bartha a soudr. ke kap. XXII.
Zástupce senátního, tajemníka dr. Bartoušek (čte):
Resoluce sen. Bartha a soudr. ku kap. XXII.:
"Vláda se vyzývá:
1. Aby sněmovně předložila podrobné zprávy o státních ústřednách v likvidaci, jako jest obilní ústav, tuková ústředna, lihová a cukerní komise, jakož i ošacovací ústředna.
2. Ječmene a sladu, volného k vývozu z přebytků žní, budiž použito jako kompensačních předmětů za pšenici a chleboviny.
3. Vývoz dobytka budiž co nejpřísněji zakázán."
Zpravodaj sen. dr. Horáček: Navrhuji, aby tato resoluce byla odkázána národohospodářskému výboru.
Předseda: Dám hlasovati o návrhu pana zpravodaje.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)
To je většina. Návrh je přijat.
Přikročíme k druhému odstavci denního pořadu, jímž je
2. Zpráva výboru sociálně-politického a výboru pro veřejné zdravotnictví a tělesnou výchovu o vládním návrhu zákona o započtení válečné služby vojenské do odborné činnosti lékárnické. Tisk 1124.
Zpravodajem je p. sen. dr. Brabec. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. dr. Brabec: Slavný senáte! Sociálně-politický výbor pojednal ve schůzi dne 17. listopadu t. r. o vládním návrhu osnovy zákona na započtení válečné služby vojenské do odborné činnosti lékárnické. Osnova tohoto, zákona má za úkol zmírniti následky světové války též ve stavu lékárnickém, ovšem aniž by'při tom byly ohroženy nějak zájmy veřejné. Tomu také znění osnovy, jak vyplývá ze všeobecné části odůvodnění, které mají pánové tištěno v ruce, plně vyhovuje. Sociálně-politický výbor uznal jak znění'navrhovaného zákona, tak i obsah jeho odůvodnění, předložený vládou, za úplně správný a neučinil v něm změn.
Dovoluji si k tomu zcela stručně poukázati, že, pokud magistři farmacie byli po dobu válečné služby zaměstnáni ve vojenských lékárnách, byla to stejná odborná činnost, jako jest v lékárnách civilních. Pokračovali ve své praksi a nemůže býti věcných námitek proti tomu, aby jim tato služba do prakse byla započítána. Avšak pokud byli zaměstnáni mimo vojenské lékárny v různých laboratořích bakteriologických a chemických a prováděli rozbory léků, po případě také ovšem v různých skladištích, tu snad by z věcného hlediska mohla býti činěna námitka. Ale tu dlužno uvážiti, že jednak by bylo nespravedlivo, aby, o tuto dobu magistři farmacie byli připraveni tím, že se jim nezapočítá do odborné činnosti. Tu dlužno uvážiti, že většinou byli demobilisováni hned po 28. říjnu nebo během r. 1919, nejdéle začátkem r. 1921, takže mají dosti času, a podle zkušenosti také mohli té doby použíti k tomu, aby doplnili své praktické vzdělání v nynější době v tuzemských lékárnách. Nebudou tedy trpěti na svém odborném vzdělání následkem nedostatku praktické činnosti. (Hlas: Do 28. trpěli, pravda?) Do 28. byli ve válečné službě, po 28. říjnu 1918 byli brzy demobilisováni a měli příležitost, a také se skutečně vetovali, jak mám o tom zkušenosti, odborné činností, takže dohonili zase to, co během války zanedbali.
Když se to vše uváží, jakož i to, že všude jinde válečná služba ve všech stavech, zejména státním úředníkům, byla plně započítána do postupu, tedy se4 stanoviska spravedlnosti se doporučuje, aby se tak stalo i při magistrech farmacie, činím tudíž uctivý návrh, aby slavný senát vládní návrh zákona, jak byl schválen výborem sociálně-politickým a také výborem zdravotním, o čemž bude ještě kol. Trčka referovat, beze změny schválil. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Uděluji slovo panu zpravodaji sen. Trčkovi.
Zpravodaj sen. Trčka: Vážený senáte! Kolega sen. Brabec šířeji osvětlil podaný návrh zákona. Já jménem zdravotního výboru mohu tento návrh zákona také plně doporučiti, poněvadž předložený zákon o započítám válečné služby farmaceutům do odborné jejich činnosti lékárnické sdělán je opravdu.takovým způsobem, že všestranně vyhovuje, jak na straně jedné postiženým studujícím farmacie, praktikantům i magistrům, tak i na druhé straně zaměstnavatelům. Já sám měl jsem příležitost konferovati s oběma stranami. Se strany zaměstnavatelské není naprosto žádných věcných důvodů, které by se stavěly proti tomu. A nejen to. Současně tento návrh zákona dobře vyhovuje, aby nebylo ohroženo minimální vzdělání a prakse, poněvadž je v tom zákoně také pamatováno na to, aby toto minimální vzdělání a prakse byly dodrženy. Je to tedy jen kus sociální spravedlnosti vůči těm postiženým, kteří byli vytrženi ze svého zaměstnání a studií a vrženi do proudu světové války. Tímto zákonem doplňuje se ta mezera zákona z r. 1906 a 1907 s výnosu byv. uherského ministra kultu a vyučování z r. 1912.
Jménem výboru zdravotního plně doporučuji tento zákon ke schválení. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda Kadlčák (zvoní): Ke slovu není dále nikdo přihlášen. Debata je skončena. Přistupujeme k hlasování.
Má pan zpravodaj nějaké dodatky?
Zpravodaj sen. Brabec: Nikoliv.
Místopředseda Kadlčák: Prosím pány, aby zaujali svá místa. (Děje se.)
O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovat najednou. (Má pouze 7 paragrafů.)
Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)
Nejsou, budeme tedy podle toho pokračovat. Kdo souhlasí s osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To jest většina. Osnova zákona, jeho nadpis a úvodní formule jsou přijaty ve čtení prvém.
Tím je tento odstavec denního pořadu vyřízen a přikročíme k třetímu, jímž jest
3. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se mění částečně § 3 zákona ze dne 13. března 1919, čís. 139 Sb. z. a n., jímž se upravuje vyhlašování zákonů a nařízení. Tisk 1126.
Zpravodajem jest pan sen. Lukeš. Uděluji mu slovo.
Zpravodaj sen. Lukeš: Slavný senáte! Podle posavadních našich zákonů, a to zákona původního z 2. listopadu 1918, č. 1 Sb. z. a n., a na to zákona z 13. března 1919. č. 139 Sb. z. a n., bylo pouze české znění zněním původním, autentickým. Zákony a nařízení byly do jazyka slovenského stejné jako do jazyka německého překládány a uveřejňovány ve znění slovenském pouze v "Úradných novinách". Dle jazykového zákona ze dne 29. února 1920. č. 122 Sb. z. a n., který byl usnesen později, než zákony, jimiž stanoveno bylo znění české ve Sbírce zákonů a nařízení jako znění původní, autentické, jest jazyk slovenský v životě státním postaven jazyku českému na roven. Důsledkem toho bylo potřebí změniti též zákon z 13. března 1919, č. 139 Sb. z. a n., jímž bylo určeno ve Sbírce z. a n. pouze znění české jako znění původní, autentické. Podle projednávaného zákona budou ve Sbírce zákonů a nařízení texty české a slovenské jako původní, autentické se střídat, a sice znění zákona bude takové, na jakém se usnese Národní shromáždění, a pokud se týče nařízení, v jakém znění budou tato buď ústředními státními úřady nebo zemskými úřady vydána. Překládání do jazyka slovenského přestane, neboť jest jazyk slovenský jazyku českému v životě veřejném postaven na roven. Jestli ve Sbírce zákonů a nařízení bude vyhlášen zákon neb nařízení ve znění českém - tedy uveřejněno bude znění, slovenské v Úradných novinách a naopak právní ustanovení vyhlášená ve Sbírce ve znění slovenském uveřejněna budou v českém úředním listě ve znění českém. Jako novum je, že k překladu německému přibudou ještě překlad polský a maďarský, kterých jsme dosud neměli. Tím jaksi vejdou právní ustanovení vždy, když budou zákony ve Sbírce zákonů a nařízení uveřejněny, ihned v nejširší známost a tím nastane v celém československém státě, pokud se týče všech národností stát náš obývajících, právní jistota, která je jistě žádoucí.
Navrhuji, aby osnova tak, jak byla vládou předložena a jak se na ní usnesla poslanecká sněmovna, též slavným senátem byla přijata. (Souhlas.)
Místopředseda Kadlčák (zvoní): K slovu je přihlášen pan sen. dr. Spiegel. Uděluji mu je.
Sen. dr. Spiegel (německy): Slavný senáte! Předloha, kterou nyní projednáváme, nedosahuje zajisté významu předlohy, kterou jsme před tím vyřídili, totiž rozpočtu, a rovněž nedosahuje významu předlohy úřednické, kterou nám bude vyříditi v nejbližších dnech. Ale přes to jest osnova zákona, kterou zde nyní projednáváme, přece velice zajímavou pro příštího historika, obzvláště pro příštího kulturního historika. Jedná se zdě o novelu k zákonu, na kterémž se usneslo revoluční Národní Shromáždění roku 1919. Tehdy bylo nařízeno, že sbírka zákonů má vycházeti ve třech vydáních, česky, slovensky a německy. české vydání obsahovalo autentický text, ostatní vydání obsahovala úřední překlady. My Němci byli bychom si zajisté přáli, aby také německý text měl autentický ráz a přejeme si toho také podnes. Poznamenávám to zde ke zjištění, aby nám pak nebylo řečeno, že jsme se toho zřekli. Ale uskutečnění našeho přání úzce souvisí se změnou parlamentního jednacího řádu, jíž se také dožadujeme, jenže změna jeho dnes nenastane.
Nyní navrhuje se změna zákona z roku 1919, a sice má sem býti pojato ustanovení, které zajisté vítáme, pokud k nynějším vydáním sbírky zákonů přistupuje vydání polské, maďarské a vydání určené pro Podkarpatskou Rus, při čemž není dosud zjištěn jazyk, jehož si obyvatelé Podkarpatské Rusi přejí. To jest zajisté něco, co vítáme; poznamenáváme však, že jestliže sbírka zákonů vychází ve státní oficielní řeči, v německé řeči, v polské, maďarské a v řeči Podkarpatské Rusi, že pak ovšem jest těžko držeti se, byť i jen formálně, národního státu, jehož existenci stále tvrdíte.
Ale mimo to obsahuje novela ustanovení, jež považujeme za pochybené. Zavádí totiž, místo dosavadních dvou vydání vydání jediné, místo českého a slovenského vydání vydání československé. Musíme se ptáti, proč nebylo již v roce 1919 stanoveno toto československé vydání, ačkoli již tehdy beze vší pochybnosti československý stát trval. Tehdy toto vydání proto nebylo žádáno a zavedeno, poněvadž tehdy československý jazyk - nevím, mám-li říci ještě nebyl objeven, nebo ještě nebyl vynalezen. V roce 1919 byl znám jen jazyk český a slovenský a také ještě při mírovém jednání v Paříži a v Saint-Germainu tento československý jazyk ještě znám nebyl, jinak nebylo by do smlouvy o ochraně menšin bývalo pojato ustanovení o jazyce českém. Slovo "československá řeč" tam přichází, a přece není pochybnosti, že, kdyby tento jazyk již tehdy byl býval objeven, členové české delegace mírové byli by toho dosáhli, aby tento jazyk do smlouvy byl pojat; není pochybnosti o tom, že státy dohodové, které o našich poměrech nejsou orientovány, kdyby se jim bylo řeklo, že řeč, kterou se zde mluví, jest československá, byly by to vzaly na vědomí a byly by to pojaly do smlouvy. Zásluha vynálezu anebo objevu československého jazyka přísluší ústavnímu výboru dřívějšího Národního Shromáždění, jenž se na sklonku roku 1919 a začátkem roku 1920 zabýval osnovou zákona jazykového. Jazykový zákon stanoví jazyk československý jakožto jazyk státní o oficielní a tomuto jazykovému zákonu má se nyní přizpůsobiti také zákon o sbírce zákonů.