Otázka výživy obyvatelstva není v dnešním, století jistě jen otázkou neúrody nebo sucha, nýbrž je dnes jen otázkou dopravy. (Tak jest!) Jaké pak sucho, když za několik dní můžeme zde míti obilí třeba z Austrálie a když máme chladírny, ve kterých jsme s to dovážeti svěží, čerstvé maso na lodích přes největší oceány světa, třebas z Argentiny. Co se stalo v Rusku, to nezavinilo jen sucho, ale to bylo z největšího dílu. zaviněno okolností jednou, administrativní neschopností dnešní bolševické diktatury v Rusku, (Tak jest!) její naprostou impotencí při organisaci veřejné správy a veřejné dopravy. Lidé, kteří spustili na svět celý déšť prázdných proklamací, kteří se odvážili diktovati i u nás, co máme nebo nemáme dělati, nedovedou ve své vlastni zemi dáti do pořádku ani své vlastní železnice. (Výborně!) A celý svět se dnes musí dívati s hrůzou na to.... (Sen. Matuščák; Kapitalistická diktatura zavinila poměry v Rusku. - Sen. Jaroš: Rozlámali tam železnice, že ano! Nevěděli o Tobě! Kdyby byli o Tobě věděli, byli by na tom lépe!)... že v Rusku za této situace nebudou snad ani s to, to, co jim svět dá, dopraviti do území katastrofou nejvíc postiženého a že zubožené lidstvo v tomto území, stížené katastrofou, jest tím postaveno před neodvratný ortel smrti. (Sen. Chlumecký: Sociál-patrioti to zavinili! - Smích. -Tys na to přišel!) Pánové, a tato věc sama o sobě dokazuje, že dosavadní režim na Rusku není udržitelný, a že bodáky ruské armády, žaláři pro každého, kdo má jiné názory, zničením časopisů všech druhých stran, znemožněním všech řádných voleb, věčnými popravami policejní čerezvičajkou a jinými aparáty starého režimu carského, nelze trvale vládnouti, ani v zemědělském Rusku. (Sen. Matuščák: Tady máme černé bodáky a tam jsou rudé bodáky! - Hlas: Od krve rudé bodáky!)

Rusko mohlo býti již dávno venku aspoň z nejhorších dob poválečných, daleko dříve než státy průmyslové, Rusko mohlo býti dnes, když ne státem kvetoucím, aspoň tedy státem soběstačným a místo toho vidíme mrtvolu, která vola o milosrdenství celého světa. A tu říkám jedno: (Sen. Chlumecký: Pokrytectví!) Zhroutí-li se tento systém dnes nebo zítra, jest jen otázkou doby. A jestli všechen mezinárodní svět socialistický jest dnes naplněn.bolestí a smutkem nad tímto zjevem a jestli dnes všechna mezinárodní reakce nad tímto faktem přímo jásá, chystajíc se k útoku na všechny posice, kterých dělnické hnutí v době poválečné dobylo, chceme jen s klidem říci, že konec bolševistického komunismu na Rusi nebude koncem mezinárodního socialismu na světě! (Výborně!) A říkám, právě naopak, tato taktika bolševická není taktikou socialistickou. (Sen. Matuščák: Aby se udělala v naši republice občanská revoluce, napravte poměry, ne bodáky a četnictvem!) Tento bolševismus, tento va banque katastrofalismus, (Hlas: Sami pomáháte nám dělat revoluci!) který všechno vsadil na jednu kartu fantastických ilusí, okamžité revoluce světové, není žádnou aplikací socialistické vědy, vědy, jak ji založil veliký učitel dělnictva, Karel Marx. (Sen. Matuščák: Vy jste měli Rakoczi-marš!)

Proto mohu říci, že z počátku a konce moskevské anarchie a z vašeho spikleneckého komunismu (Sen. Matuščák: My ho zastupujeme vždy správně!) nasbírá moderní věda socialistická a socialistický proletariát jenom nové ohromné zkušenosti, aby tím bezpečněji a rychleji provedl svůj historický úkol osvobození pracujícího lidu od nespravedlivého vykořisťování diktaturou kapitalismu a založení hospodářského řádu světa na principech hospodářské demokracie a hospodářského pořádku ve výrobě a výměně zboží po celém světě. (Výborně!)

Pokud jde o otázky politiky vnitřní, lze říci toto: Naše strana vyslovila se jednomyslně pro odstraněna vlády úřednické a pro zřízení vlády parlamentární a pro účast dělnictva v této vládě. Bylo by však zločinem na dělnictvu i na republice, kdybychom v této historické době prchali ode vší práce positivní a ode vší zodpovědnosti a ponechali republiku úplně v rukou byrokracii anebo buržoasii. A teď si pamatuj, Matuščáku, co ti říkám. (Hlučná veselost.) Dobrý zákon... (Sen. Matuščák: Ten já mám v srdci!) Dobrý zákon, který může býti připraven za součinnosti anebo kontroly zástupců dělnictva, znamená často větší revoluční čin, než tisíce vašich prázdných demonstrací, (Hlas: A jejich oběti! - Výborně! Potlesk.) jimiž utrácíte zbytečně jenom čas a peníze dělníků. (Sen. Matuščák: Na Slovensku vyhazovali dělníky z práce, dělejte v tom pořádek! - Hluk a různé výkřiky. - Místopředseda Kadlčák zvoní.)

Za Rakouska jsme dělali revoluce demonstracemi a někdy třeba i pěstí, v republice, musíme dělat revolucí v první řadě odbornými pracemi a hlavou. (Výborně! Potlesk. - Sen. Matuščák: To já uznávám, ale dělejte to!) Vláda koaliční neznamená pro nás žádný klid zbraní a neznamená žádný kompromis nebo resignaci na program. Koaliční vláda znamená pro nás svobodu programu všech stran v ní zúčastněných, a při tom nepřetržité, každodenní zápasy třídní, ale zápasy vedené pod jedním, nutným společným úhlem zorným: zachování, udržení republiky, její upevnění na venek a její vybudování uvnitř. (Výborně! Hlučný projev souhlasu. Sen. dr Spiegel [německy]: Na útraty menšin!) Dělnictvo, které mělo republiku ve svém programu od samého počátku svého moderního hnutí, které bylo republikánské od samého počátku československé revoluce, které nikdy ani na okamžik se neohlíželo po žádném jiném králi, ani ruském, ani anglickém, naopak vždy věrně šlo za svým republikánským průkopníkem Masarykem, které republiku miluje, nikoliv k vůli pouhému pojmu, nýbrž proto, že ví, že republikánské zřízení jest nezbytným fundamentálním předpokladem zdaru práce socialistické, - toto dělnictvo vychovávané a vyzkoušené v řadách československé sociální demokracie, nemůže u nás státi stranou v době, kdy se jedná o osudy dělnictva a národa snad na celá staletí do budoucnosti (Tak jest! Výborně! Hlučný projev souhlasu.), nýbrž je povinno dokázat, že dovede nejen starý svět bořiti, ale nový svět také budovati. (Výborně! Hlučný potlesk. Sen. Chlumecký: Že byste něco budovali, to nevidíme!) Jenom zbabělci..., (Hlas: Vy dovedete budovaí (policejní stát!), jenom zbabělci, (Hluk a různé výkřiky. Místopředseda Kadlčák, zvoní.), jenom spekulanti s lidskou bídou, jenom mandátolovci jsou dnes s to utíkati od zodpovědnosti, všem ve státě spílat, poctivých lidí pomlouvati a vyčkávati opatrně, až jak to dopadne. (Hlas: A pomlouvají samého presidenta!) Takovou chytráckou a ramenářskou politiku sociální demokracie nikdy nedělala a dělat také nebude, protože je příliš poctivou a svědomitou a příliš dobře ví, že vývoj věci a život sám dá jí na konec za pravdu.

Vážení pánové! V poslední době vystoupili z vlády většiny slovenští členové katoličtí, jak ve sněmovně, tak i u nás v senátě. Je známo, že k této secesi došlo jedině proto, že parlamentární vláda nepovolila - a nemohla povoliti - zřízená 3 konfesionálních středních škol na Slovensku. Nutnost těchto středních škol konfesionálních na Slovensku byla mezi jiným dokazována i tím, že jest potřeba na Slovensku mládež vésti ke křesťanské pravdě. Jak vypadá tato křesťanská pravda? Jak vypadá ľudová strana slovenská ve skutečnosti? O tom jsem dostal tento týden jeden doklad, doklad o straně, která na Slovensku, si činí na tuto pravdu křesťanskou největší monopol. Je to publikace, která byla vydána nákladem katolického fondu v Ružomberku pod názvem: Naša Slovenská Ľudová Strana. Čo ona chce? a Za co bojuje? Pánové, já se o této publikaci zmiňuji nejenom proto, že je na ní podepsán také Andrej Hlinka, farář v Ružomberku, pan dr Martin Mičura, pravotár a nynější ministr na Slovensku, ale že je tam podepsán p. kol. dr Jan Kovalik, profesor v Žilině a nynější předseda novébo klubu ľudového poslanecké sněmovny i v našem senátě. (Sen. Ferd. Jirásek: Jsme zvědavi!) Pochopíte, že nás zajímá, a velmi zajímá to, co a jak se k tomu slovenskému ľudu mluví, a že nás poznání té pravdy křesťanské zejména svrchovaně interesuje.

Pánové, otázka je jedna. Tato brožura se táže, jak vznikla Československá republika a jak došlo k osvobození slovenského ľudu. Na tuto otázku odpovídá p dr Mičura, Andrej Hlinka, odpovídá s nimi také p. profesor Kovalik toto: To jest úvod této brožurky: Slovenský národ vždy bol Bohu věrný a oddaný, preto Boh pomyslel si naň a učinil koniec jeho tisícročnému utrpeniu. To je úvod té brožurky. (Sen. Ferd. Jirásek: Pán Bůh je největší revolucionář!) Tedy, pánové, žádná revoluce, žádné oběti na životech a krvi, žádný Masaryk a Beneš, žádné legie, žádná světová demokracie - nic. Vše se stalo zázrakem, pán Bůh si jednou za tisíc let na Slováky vzpomněl a dal jim svobodu. A jak si ten pán Bůh ľudové strany slovenské vzpomenul na ten ubohý slovenský lid, na jeho tisícročné utrpení, se zde praví hned dál, Pán Bůh to udělal takhle: Publikace praví: >PánBoh dopustil vojnu, toto velké zlo, aby z něj pro nás vyšlodačo dobrého. Z krvavěj vojny zrodilo sa cosi velmi dobrého:naša sloboda.

Pánové, já se zdržuji kritiky toho (Sen. dr Mareš: Tověřím!), z toho vychází na jevo a to se říkáslovenskému lidu, že tu ukrutnou válku světovou dopustil kdo?Pán Bůh. (Hlas: Který zakázal zabíjet!) Kdo čte,prosím, nemůže přijíti k jinému výkladu než k tomuto. (Sen.dr Kovalik: Já na to budu reflektovat!) Pán Bůh to tedybyl, jenž dal souhlas k tomu nekonečnému vraždění. Pán Bůhto všechno chtěl, vše to zavinil? (Sen. dr Kovalik: Jendopustil. Dopouštěti neznamená zaviniti! - Hluk. Sen. drKovalik: Dělejme konkluse, pak budeme filosofovat!) Panekolego, prosím vás, při této brožuře nemluvte o filosofii ataké já žádnou filosofií na to nebudu reagovat. (Předsedazvoní: Prosím o klid!) Ale když vy říkáte, že tu vojnudopustil pán Bůh, že dopustil, aby se lide pět let vraždili,hlavy si utrhávali, vnitřnosti rozřezávali, že dopustil tynekonečné hroby, ty miliony mrtvých, ty nekonečné kolonylidí bez rukou a bez nohou, ty legie slepých a hluchoněmých- kde je potem ta boží spravedlnost, když může Bůh tohledopustit? (Sen. dr Kovalik: On musí trestat za hříchy všechnylidi!)

Pánové, já bych takhle nikdy nemluvil, věřte mi, v tomnení nic jiného, nežli největší blasfemie Boha. (Tak jest!- Hlas: To je rouhání!) Ten Bůh, o kterém zde mluvíte, toje ten Bůh starého zákona, ten krutý Hospodin, který vraždil,ničil, loupili plenil, aby se obrátil přes noc a po zločinechnakupených učinil zas nějaké dobro pro lidstvo. (Sen. drKovalik: Bůh dal volnou vůli člověku, může konat dobrénebo zlé, proto jest člověk zodpověděn, poněvadž másvobodnou vůli! - Hluk.)

Jestli, pánové, půjdete takhle touto cestou, touto filosofií,touto křesťanskou morálkou a tím pojímáním Boha, pak nepůjdetecestou, která by vás dovedla ke konečnému cíli. (Hluk.- Předseda zvoní.) A nyní prosím, pánové, když jsmeu té brožury, podívejme se, co se v té brožurce pravídále. Jistě o tom není pochybností, že mezi socialisty akatolíky z přesvědčení je propast celého názoru na svět.(Výkřiky slovenských senátorů Vildové strany.)

Vy také víte, pánové, že oba tábory mají pro svástanoviska své věcné argumenty a důvody. (Výkřikyslovenských senátorů ludové strany.)

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Prosím,nevyrušujte řečníka.

Sen. dr Soukup (pokračuje): Pane kolego, nikdovám nebrání, abyste věcnými argumenty své stanoviskoobhajovali. Prosím, já vzpomínám, když zde mluvil Msgr.Kordač, celé Národní shromáždění jej poslouchalos radostí, poněvadž slyšelo argumenty a důvody, třebasjsme s nimi nesouhlasili, ale byly to argumenty věcné. Anebo,když. mluví pan kol. Zavoral, my se před jeho argumentyskláníme. (Výkřiky sen. dr Kovalika.)

Místopředseda Kadlčák (zvoní): Prosím,nevyrušujte řečníka.

Sen. dr Soukup (pokračuje): Pan kol. Kovaliknemusí býti socialistou. Takových aspirací a ilusí nechcememíti. (Sen. dr Kovalik: My rozumíme i socialismu!) Játo beru, pane kolego, s velkým zadostučiněním na vědomí,že rozumíte tomu, co je socialismus. Když rozumíte, řeknu vámjak. Tato brožurka (Sen. dr Soukup ukazuje brožuru: NašaSlovenská Ľudová strana) je obrácena proti socialismu.Prosím, co zde píšete. Pan profesor je snad autorem této brožury?(Sen. dr Kovalik: Já nejsem autorem!) Ale podepsal jsteto. V této brožuře stojí, co je socialismus. Tak píšeteslovenskému lidu o socialismu. Tak mluvíte v těch dědinkáchpo celém Slovensku. (Hluk a výkřiky senátorů slovenskéstrany ľudové.) Zde stojí; >Keby nám teda socialisti izlaté hory slubovali, ano, keby nám vymohli bohatstvo apohodlí, že, by sme po kolena v ružiach chodili, vínom saumývali, šunkom sa utierali (Veselost.), celý den mädlízali: predsa nemôžeme s nimi za jedno ťahať.<

Dále zde stojí, pag. 5 řádka 16.: >Čo sú to socialisti?Socialisti, keby sa dostali ku kormidlu štátu, zpustošili byvšetko, horšie ako Tatári. (Sen. dr Kovalik: Sak jedna odbočkasocialismu to konala!) Pane kolego, náš kulturní programvykládáte tímto způsobem. Zde byla velká debata o rozlucemanželství, pan kolega byl zde také její svědkem.

Dále chtějí socialisté, aby i ženy byly společné (Hlas:To je lež!), to jest křesťanská pravda, to jest, panekolego, vaše fantasie. Manželství má prý přestat, volnáláska a volné páření má nastat, jako na příklad mezi psy.(Hluk. - Různé výkřiky.)

Pánové, na stránce 6. stojí: >Áno i to chcúsocialisté, aby v budúcnom státe i děti boly společné.< Amy to budeme dělat takto, jak říká, pan profesor Kovalik:>Nově národená nemluvňátka stát hněď by vyrval z náručímatky a odevzdal by ho do štátnej opatrovne. Tu by ho miéstovlastnej matky statné dojky kojily. Tieto socialistické dojkyhoršie by boly, než macochy. V statných opatrovniach všetkydietky by sa pomiešaly, aby žiaden rodič nevěděl, ktoré jejeho.<

Dále se v této brožuře praví: >Už mudrc Aristotelesupozornil na to, že při takýchto prípadkoch či neporiadkochby sa o mnoho viac zločinov páchalo, ako dnes, ľebo keďdieťa vlastneho rodiča pozná, neublíží mu, tu by ho alenepoznalo a dialy by sa otcovraždy, bratrovraždy a robily by saneprírodzene známosti medzi pokrevnými, sňatky krveprznivémedzi synom a matkou, otcom a dcerou, bratrom a sestrou.<

Pánové, já mám za to, že tyto doklady jsou jen důkazemnevážnosti svých autorů. Socialismus vykazuje ohromnouliteraturu, celé knihovny ve všech světových národech a zdese nám o socialismu předkládá tohleto a při tom se volá:>co Slovák, to luďák!< (Sen. dr Kovalik: My jsme nášprogram dali!) Když říkáte, že chcete míti pilo to svágymnasia, abyste takovouto pravdu křesťanskou vštěpovali, takvám říkám, že k tomu nemůžeme nikdy svoliti. (Sen.Kouša: Do pastoušek a ne do gymnasia!) Proto říkám nakonec: Pánové! Takováto cesta k cíli nepovede, ani to vašemluvení o tom, že by náš národ Český byl nepřítelem liduslovenského. Tu vám říkám jedno, že vy tu, svatou krví autrpením vykoupenou a na věky stmelenou jednotučeskoslovenskou nerozvrátíte, že vy nezabráníte, aby ten všechenlid slovenský neviděl a nepoznával den co den, že my všichniv národě českém a zejména my socialisté nemáme vřelejšía horoucnější touhy, nežli aby lid slovenský s pomocí našípovstal k novému slavnému životu, aby po svém žil a po svémse rozvíjel, aby krásná, lahodná a nádherná jeho řečjasně hlaholila po všech oblastech slovenských a abychom v němnašli věrného, vzdělaného a spolehlivého spolupracovníkapro dobro naší společné republiky a pro společnéosvobození všeho našeho pracujícího lidu československého.Vážení pánové! V těchto dnech se koná v Děčíně sjezdněmecké sociální demokracie v Československé republice, amy všichni toužíme po tom, aby sjezd tento stal se počátkemzdárné, spravedlivé a života schopné úpravy anárodnostního soužití v naší republice. Naší soudruzi nastraně německé musí si uvědomiti, že každé - násilnépohnutí jediným kamenem nových států a zejména našírepubliky, znamenalo by uvržení celé střední Evropy donových plamenů války, že stav, který byl světovou válkouvytvořen, nutno pokládati pro dohlednou dobu za stavdefinitivní, a že společným úkolem naším, musí býtispolečná obrana zřízení republikánských a v rámcirepubliky zbudovaných zřízení demokratických a sociálních.Před několika dny se konal ve Vídni sjezd sociálnídemokracie rakouské a tam jsme slyšeli, jak soudruzi rakouštísmýšlí o své republice. Já zde uvedu ku příkladuz referátu soudruha O. Bauera jeho slova o Rakouské republice,kde on pravil:

Diese Republik ist, wie sie ist, sicher nicht unser letztesIdeal. Niemand darf sich darübr enttäuschen. Dehn bei derjetzigen Lage, in der sich die Welt befindet, wenn die Republikzusammenbricht und ein Bürgerkrieg daraus folgt, würde darausbei diesen Machtverhältnissen nicht die Herrschaft desProletariates hervorgehen, sondern die Herrschaft derKontrarevolution, Solange das so ist, wäre es Wahnwitz, daß,was das Proletariat errungen hat, in Gefahr zu bringen und jedermuß verstehen, daß die leichtfertige Anwendung jenerMachtmittel, über die wir verfügen, in politischenAlltagskampfe die sozialistische Republik sof ortfunktionsunfahig machen und den Zusammenbruch herbeiführenwürde.

Pánové, při tomto sjezdu napsala i sama Arbeiterzeitung:

Wir stehen der Regierung der Republik als Opposition gegenüber,aber die Republik lebt nur aus unserem Willen, und unserer Kraft.Wir stehen im Kampfe gegen die Regierung der Republik; aber dieFestigung der Republik, der Ausbau der republikamschenInstitutionen, die Ordnung des republikanischen Haushaltes sindunsere Sorgen weit mehr, als die Sorgen derer, die die Republikregieren. (Sen. Polach [německy]: Dejte si říci vy, stranyvětšiny!)

Pane kolego, to děláme poctivě. Není to práce lehká, jeto práce strašná, je to práce těžká, ale my nemůžemejinak. My tu republiku, pane kolego, příteli drahý, nedámevyhoditi do povětří. (Tak jest! Výborně! Hlas: Byla záštitouteď v tom pokusu Habsburgském!) To my neuděláme a to udělatinemůžeme. (Sen. Polach [německy]: Ale republika musídostati socialistický obsah!) Kdybyste byli vy na našem místě,pánové, já nevím, co byste dělali. My jsme to viděli v Rakousku.Soudruh Renner psal celé brožury, celou literaturu o nutnosti,udržeti Rakousko. A Arbeiterzeitung dále píše:

Wir sind zu stark, als daß sich unsere Opposition in bloßerKritik erschopfen konnte. (Výkřiky.)

My bychom byli rádi, abyste i vy byli už dále, než bei bloßerKritik, už je na čase. Dále čteme: >Aber in der Stellung derOpposition mussen wir führen, Ziel weisen, schopferisch zuwirken versuchen.< (Výkřik [německy]: Co my navrhneme, vyspolečně zavrhnete!)

Pane kolego, my to neházíme pod stůl. Věci, které jsounutné a možné, přijímáme. Ale věci, které jsou nemožné,nemůže na nás nikdo chtíti. (Sen. dr Spiegel [německy]:Německá řeč ze zpravodajské tribuny je nepřípustná!)

Pane kolego, nemůžeme vytrhávati vždy jeden bod z tohocelého velikánského komplexu. Já věřím, že přijde atmosféra,ve které bude možno klidně mysliti a jednati. Ještě tu snadnení, ale myslím, že přijde. (Sen. dr Spiegel [německy]:Ale Vy nevyjímáte žádného bodu! Pak nebude nikdy lépe, nezačne-lise nikde!)

Pánové, vy víte velmi dobře jedno: Nebýti zdeČeskoslovenské republiky a nebýti zde té naší pomoci, žednes byl Habsburk dávno v Budapešti (Výborně!) a žebyla celá Evropa střední uvržena do ohromného varuudálostí, které, nevím, kam by byly vedly. Proto říkám,že toto poznání nás musí vésti k tomu, abychom si uvědomili,že sebe těžší rozpory jazykové a národnostní nejsou nepřeklenutelnými,že nad námi všemi, a sociálními demokraty především,stojí dnes ve vší své velebné příkaznosti ona společnápovinnost a zodpovědnost lidí, společná věc dokončenírevoluce válkou započaté, společná věc sblížení a sbratřenívšech národů a osvobození všeho trpícího, lidstva veznamení mezinárodního socialismu.

Pánové, jest zde ohromná řada věcí, o nichž bude jednánov podrobné debatě rozpočtové. Je to otázka vnitřnísprávy našeho státu, abychom konečně udělali konec všemutomu šlendriánu ve státní administrativě, (Tak jest!)že je to často hotová Golgata, dočkati se vyřízení aktu,abychom své úředníky a zřízence řádně platili, aleabychom také bránili všemu ludráctví, a od každého žádalipořádnou, poctivou a pilnou práci pro republiku, jako,v soukromém podniku. (Tak jest!)

Je to otázka řádné evropské administrativy na Slovensku,ale zejména v Podkarpatské Rusi. A tady se musí mnoho státi.Říkám přímo >evropské administrativy<, zrušeníposledního zbytku administrativy asijské. Je to otázkareorganisace celé naší armády - však kol. Udržal je zde- v níž se musí uplatniti železná, ruka pořádku, spořivostia čistoty ve všech oborech vojenské správy - bez ohledu ibrutálně, je-li to nutno. (Výborně!) V tom budemestáti všichni za vámi. Je to úprava celé naší správyfinanční, rovnováhy našeho státního rozpočtu, která musíbýti, má-li býti celý fundament našeho hospodářstvízdráv. Víte, kam letí Rakousko, kam letí Polsko, víte, kdeje dnes Rusko - netisknouti papírových peněz, žádnouinflaci papírových platidel. Je to řádná a úspěšnástátní politika stavební, všeobecné pojištění sociální,pozemková reforma, a pak i to, co stojí dnes v popředí veřejnýchzájmů - je to první rozhodný krok - socialisace všehotěžkého průmyslu a přírodních bohatství dolů, hutí aléčebných pramenů.

Pánové, já jsem u konce. Vy víte, že jsme byli loňskéhoroku ve Vítkovicích, že jsme tu celý plný den, od rána dovečera, prohlíželi vítkovické závody. Že jsme prohlédlipouze pětinu těchto závodů a že jsme viděli tisíce dělníkův nejpilnější práci, v nejtěžších situacích a přirozpálených pecích a podzemních uhelných slujích; že kdyžjsme pak odcházeli z tohoto podniku, že měli jsme dojem, žeopouštíme veliký chrám, řekl bych chrám svatý, protože jeto grandiosní chrám práce, chrám výroby, z něhož vycházejítepny do celého světa a že po těchto tepnách všude sevelkolepými stroji lidského genia rozvádí nový, vyššíkulturní život, nový blahobyt a nová a lepší budoucnost. Atu nám mimoděk ve Vítkovicích v duši vyvstala otázka, kdoje majitelem tohoto grandiosního podniku. A byla odpověď jediná:Majiteli jsou dva lidé, Rodschild a Guttmann. Jeden, kterýdvakrát za dvacet let byl z Vídně ve Vítkovicích, a jenomdruhý dojíždí do závodů častěji a zúčastňuje se tohotopodniku. To jest stav dnes nemožný a nesnesitelný a úkolemvlády a parlamentu republiky bude, odstraniti i tuto středověkouanomálií.

Vše to jsou jistě veliké a nesmírné úkoly, které čekajírepubliku, čekají všechen proletariát v našem státě. Na tétocestě není žádného kroku zpět. Kolo dějin se nedázastaviti nebo obrátiti do zadu. Provedení tohoto velkéhograndiosního díla nelze ovšem očekávati jen od vlády aparlamentu, to může býti a bude jen výsledkem společné,horečné součinnosti širokých vrstev našeho lidu. Ale k tomunedojdeme pěstí nebo klackem, surovostí slova nebo činu, k tomumůže dojíti a dojde dělnická třída jen svou vyšší ušlechtilostí,svou vzdělaností, svým rozumem, svými znalostmi odbornými.Proto věříme ve veliké historické poslání sociálnídemokracie a v konečné vítězství jejího programu i jejítaktiky.

Veliké revoluce hospodářské nemohou býti dílem jednohodne neb jednoho roku, nýbrž mohou býti jen důsledkem celéhovelkolepého procesu, jehož hybným motorem jest v prvé arozhodující řadě jen proletariát. Má-li však tentoproletariát poslání své splniti, musí býti také sjednocen.Nikoliv sjednocen na papíře, ale sjednocen ve svém srdci a vesvém rozumu. Půjde-li vývoj věcí světových takovýmtempem, že dnešní illuse světové revoluce sociální stanese konkrétnějším faktem, my v národě československémjsme jistě připraveni a 50 let výchovné práce sociálnídemokracie postavilo naše dělnictvo do prvé řadynejvzdělanějšího a třídně nejuvědomělejšíhoproletariátu na světě. Ale illuse sociálních revolucí nemůžea nesmí nás vrhnouti na scestí, abychom založili ruce ahleděli pasivně tam, kde doba od nás kategoricky žádánejúmornější a nejodbornější práci na výstavbě státu ajeho zřízení a kde by bylo zločinem na dělnictvu, nevykonativše, co jest v našich rukách pro zlepšení osudu všechtěch, kdož válkou propadli utrpení a zkáze. Na této cestěsetrváme, děj se co děj, zejména, když víme, že prvním požadavkemvýchovy republikánské jest, mluviti pravdu a jednati podlepravdy, že také prvým a nezbytným předpokladem vší taktikysocialistické jest, poznati a vysloviti to, co jest. To nám káženaše poznání, naše svědomí a naše přesvědčení, a toukládá vysloviti vše bez bázně, bez lichocení apochlebování. My pevně věříme, že na konec pravda přecejenom zvítězí a že i my se v době dohledné dočkáme tévelké chvíle, kdy uskutečněno bude slovo Marxovo: Proletářicelého světa spojte se, všichni lidé poctiví ke společnéhymně práce a ke společnému soustředěnému útoku zaosvobození všeho pracujícího lidstva z poroby a útrapkapitalismu, za založení nové vyšší civilisace, za konečnéa trvalé osvobození všech národů a lidí, a za vybudovánífederace socialistických republik celého světa, kterýžtonesmírný úkol světového proletariátu přestal dnes, posvětové válce, býti již utopií a stává se den ode dne arok od roku životnějším a konkrétnějším organismem,neseným láskou milionů proletářských srdcí a prací milionůzmozolených proletářských rukou. (Výborné! Potlesk.)