Já tedy doporučuji slavnému senátu, aby předložený zákon jak byl v poslanecké sněmovně usnesen, v plném znění schválil.

Místopředseda dr Soukup: Byla mi podána resoluce senátora Lukeše a soudr. Prosím, aby byla přečtena.

Zástupce senátního tajemníka dr Trmal (čte):

>Resoluce ku zprávě sociálně - politického výboru o usnesení poslanecké sněmovny (tisk 899) o zabírání budov neb jejich částí pro účely veřejné (tisk 2098). Tisk 1024.

Zákon o zabírání budov neb jejich částí pro účely veřejné budiž vykládán v tom směru extensivně, že žádá též zájem veřejný, aby opatřen byl zabráním byt pro ty veřejné státní zaměstnance, kteří z důvodů služebních v zájmu státu (veřejném) přeloženi byli na určité místo, kde konají veřejnou službu. Ze zabírání zůstávají vyloučeny i v tomto případě všechny v § l, odst. 3 l-8 označené budovy a místnosti. <

Místopředseda dr Soukup: Má pan zpravodaj nějakou poznámku k resoluci?

Zpravodaj sen. Jílek: Poněvadž také tato resoluce má velikou důležitost, doporučuji jí také k laskavému přijetí.

Místopředseda dr Soukup: Debata je skončena. Přikročíme k hlasování.

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli (13 §), míním dáti hlasovati najednou.

Jsou nějaké námitky? (Nebyly.) Námitek není.

Žádám pp. senátory, kteří s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, tak jak navržena jest výborem sociálně-politickým, souhlasí ve čtení prvém, aby zvedli ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest ve čtení prvém.

Vzhledem k tomu, že této záležitosti přiznána byla pilnost, přikročíme ke hlasování ve čtení druhém.

Navrhuje pan zpravodaj nějakou textovou změnu?

Zpravodaj sen. Jílek: Nemám.

Místopředseda dr Soukup: Kdo s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí, přijatou nyní ve čtení prvém, souhlasí také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest i ve čtení druhém.

Kdo souhlasí s resoluci sen. Lukeše, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina, také tato resoluce je přijata.

Přikročíme nyní k odst. 81, denního pořadu, jímž je

81. návrh, aby byla zkráceně projednána podle § 55 jedn. řádu zpráva výboru ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Čuříka, Bezděka, Vrabce, dr Mazance, dr Dolanského a soudr. na vydání zákona proti útisku a na ochranu svobody ve shromážděních.

Jedná se o osnovu zákona, nutnou v zájmu volného výkonu veřejných práv a vyhledávající svého vyřízení ještě v tomto zasedání. Kdo souhlasí, aby byla přiznána pilnost této záležitosti podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost jest přiznána. Navrhuji, aby byla tato věc projednána v jediné debatě a to ve lhůtě 1/4 hodiny a aby byla stanovena lhůta řečnická na 10 minut.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Můj návrh jest přijat. 82. Zpráva výboru ústavně - právního o usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Čuříka, Bezděka, Vrabce, dr Mazance, dr Dolanského a soudr. na vydání zákona proti útisku a na ochranu ve shromážděních. Tisk 999.

Zpravodajem jest p. kol. Procházka. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. dr Procházka: Vážený senáte! Jedná se zde vlastně o osnovu zákona, kterým provádí se ústavní listina, co do ochrany osobní svobody a co do ochrany svobody práva shromažďovacího a spolkového. Předložená osnova, jak byla přijata poslaneckou sněmovnou, dělí se na 2 díly. První díl jedná o t. zv. útisku.

Útisk je druh veřejného násilí vydíráním, liší se však od zločinu vydírání měrou, které se vyžaduje ke skutkové povaze tohoto trestního činu. Tato míra nikterak nevyžaduje přemožení cizí vůle skutečným násilím, nebo výhrůžkou, způsobilou ku vzbuzení důvodných obav, nýbrž - jak zákon praví - stačí zlé nakládání nebo způsob ujmy, na příklad výhrůžka ujmou, Na roven těmito náležitostem jsou postaveny další náležitosti, totiž vědomé vy-užitkování hrozící tísně nebo využitkování postavení jako úředník, učitel, duchovní nebo zaměstnavatel. Vynutiti se má nějaké konání, opomenutí nebo snášení. Tím jest jaksi rozdíl ten stanoven.

Jest to zákon pro všechny bez rozdílu a ruší se jím dřívější nařízení vlády ohledně rozhodčích soudů v dělnických záležitostech, jakož i ustanovení čl. 177 uher. zákona, kde se právě jednalo o věci čistě dělnické, dle nichž působení na snížení nebo zvýšená mzdy stalo se trestným. Jest to všeobecná norma, která se nezmění nikterak, že by snad byla ku prospěchu nebo škodě dělnictva, nýbrž týká se každého občana státního a jest, jak jsem již pravil, k ochraně osobní svobody. Jest v tomto směru veliký pokrok. (Sen. Jarolim [německy]; O tom nechceme ani mluviti, to není žádný pokrok!) - To jest vaše věc, jak na to pohlížíte. Pokud se mne týká, považuji to za věc, která je skutečně pokroková tím, že na činy, jichž předmětem jest dotyčná osnova zákona, jsou zde stanoveny tresty náramně mírné, totiž přestupky a vězení, kdežto na zločiny, jak jsem uvedl, jest žalář 5tiletý.

Tož v tomto směru máme zde nový pojem útisku. To slovo teror není úplně tím vyčerpáno. Útisk jest pojem širší. Výslovně se praví, že stávku nebo výluku nelze považovati za újmu ve smyslu zákona; jen tenkráte, když se jedná proti jednotlivým osobám z pohnutek národnostních, náboženských, tedy nikterak sociálních. Když vznikla nějaká škoda, tu může býti uloženo také odškodnění do výše 5.000 Kč. To jest osnova zákona, pokud se týká útisku.

Co se týče druhé části této osnovy, tedy jest zde chráněna svoboda práva spolkového a shromažďovacího a to v těch případech, když se shromáždění zákonitě svolané - na to kladu váhu, že to musí býti zákonitě svolané - ruší nebo maří různým způsobem, zejména neuposlechnutím pořadatelů, a drahý případ, když při uzavřených shromážděních též zákonem svolaných, omezených na určitou skupinu osob nebo na členy nějakého spolku nebo na pozvané účastníky, někdo neoprávněným způsobem těchto shromáždění se zúčastní a jest nejen účasten, nýbrž když neopustí shromáždění přes vyzvání osob k řízení toho shromáždění povolaných. Tím se má chrániti toto právo shromažďovací a spolkové všech, bez ohledu stran. Žádný nemá práva zúčasniti se takových schůzí a když jest vykázán jako neoprávněný člen, má opustiti místnost, jinak se tresce. Nikdo není oprávněn jakékoliv zákonité shromáždění rušiti nebo mařiti. Když to učiní, stává se trestným.

Mám za to, že tento zákon přispěje valným způsobem k provádění svobody v naší republice, zejména k ochraně svobody práva spolčovacího a shromažďovacího. Ovšem nikterak se netajím tím, že snad pohrůžky a tresty tohoto zákona polepší obecenstvo tak, že se takové činy nestanou. V tom směru bude právě povinností všech stran politických poučovati své přívržence, a zde záleží to na tisku, aby tisk vyslovoval a poučoval, že nutno osobní svobodu každého respektovati, zejména práva spolkového a shromažďovacího, a pak nastanou zajisté zdravé poměry v naší republice.

Z důvodů těchto ústavně-právní výbor dopracuje, aby senát schválil tuto osnovu zákonou tak, jak byla přijata poslaneckou sněmovnou.

Místopředseda dr Soukup: K slovu jest přihlášen pan sen. kolega Kiesewetter. Uděluji mu slovo.

Sen. Kiesewetter (německy): Slavný senáte! Osnova zákona nám předložená jest do jisté míry osnovou výminečného zákona, který se obrací proti útisku, jenž se jmenuje terorem. Tento teror má za okolností, když jej prováděly osoby ozbrojené, býti trestán trestem na svobodě až do šesti měsíců. Nám tato osnova zákona není vhod, poněvadž tento zákon otevírá libovůli dvéře dokořán. Spočívá také do jisté míry výsměch v této předloze, jenž záleží v tom, že jí podávají české strany většiny, které všechny Nečechy v tomto státě terorisují. Tento teror dosahuje vrcholu ve známé činnosti legionářů, kteří se teprve včera v Bilině vyznamenali rozbitím schůze a rvačkou. (Sen. Link [německy]: Proti legionářům zákona užito nebude!) Nemám za to, že tento zákon byl stvořen k tomu účelu, aby se vystoupilo proti legionářským teroristům a proti Sokolům, nýbrž byl asi spíše stvořen k tomu, aby ho bylo použito proti teroristům socialistickým. Jako stát národy znásilňující povstal tento stát Versailleskou smlouvou. Ostatně spočívá na útisku a vykořisťování celý kapitalistický svět. Stát jest pro panující třídy pouze nástrojem terorisování a vykořisťování lidí nemajetných. Jest tedy směšno, jestliže přívrženci panujících tříd tohoto státu chtějí trestati potlačování a poškozování lidí lidmi.

Druhá část zákona obrací se proti rušitelům shromáždění. Těmi >rušiteli shromáždění< pomýšleno bylo při načrtnutí tohoto zákona patrně na komunisty. Chci poznamenati, že my socialisté nejsme zvláštními přáteli komunistů, naopak, vědem s nimi tuhý boj. Jsme proti každému teroru a také proti bolševickému teroru. Ale máme za to, že tento teror nelze odstraniti tímto zákonem a že tímto zákonem nelze účinně působiti proti činnosti bolševické. Lze tuto činnost zde přechodně poněkud poškoditi, popichovati a podrážeti, avšak celkem zničena nebude, jako vůbec nebude lze komunism odstraniti velikými řečmi. Komunisté musí zahynouti vlastními bludy. (Výkřiky.) Nemám příčiny, abych se dnes pouštěl dopodrobna do tohoto thematu, neboť čas pokročil a spějeme ku konci, Komunisté celkem spějí k rozkladu, nepomáhejme jim tedy takovýmto zákonem zase na nohy. Jak jsem se jíž zmínil, viděli anebo četli jsme, že byla včera v Bilině konána schůze komunistů, kterou, jak přece ze zpráv vysvítá, svolali němečtí a čeští komunisté společně. Ale přišli demobilisovaní legionáři a Sokolové, aby tuto schůzi zmařili. (Německé výkřiky.) Tu, jak se praví, upozornil přítomný komisař německého řečníka, že bylo zamýšleno schůzi rušiti, a aby se ve svém referátě dle toho řídil. Referent, Němec, prý odpověděl, že se o to nestará, neboť nemáme zákona, v němž byla by vyslovena ochrana schůzí. Nejspíše myslel tím posud platný zákon, jenž má býti zrušen po zákone, který dnes máme před sebou. Jest také možná, že mínil tuto předlohu, kterou máme dnes před sebou a že jíž na to pomýšlel. Domnívám se, že kdyby tomu již tak bylo bývalo, že nebylo by se užilo tohoto zákona proti těm, kdo schůzi zmařili, kteréž zde dlužno spatřovati v legionářích a Sokolech. Neboť to jsou lidé, kteří jsou činnými v zájmu vlasti a vlastenecké myšlenky. Ba, bylo by lze je nazvati do jisté míry národními svatými. A jsem si toho také vědom, že v budoucnosti tohoto zákona anebo této předlohy, stane-li se zákonem, nebude užito proti teroru panujících, všemohoucích, nýbrž že ho bude užito jedině proti socialistickým oposičním stranám, proti nám a také proti jiným stranám oposičním. A proto, poněvadž jest to takový zákon a obsahuje takovouto tendenci, vyslovíme se proti němu, A navrhneme, aby tento zákon vrácen byl výboru. Projevte souhlas s tímto návrhem! (Souhlas na levici.)

Místopředseda dr Soukup: Jest zde návrh pana sen. Jarolima, žádám, aby byl přečten.

Zástupce senátního tajemníka dr Trmal (čte):

>Zákon vrací se ústavně-právnímu výboru. <

Místopředseda dr Soukup: Další slovo má pan sen. kol. Chlumecký. Uděluji mu je.

Sen. Chlumecký: My komunisti - to je samozřejmé - budeme hlasovať proti tomuto zákonu, ktorým má byť shromažďo-vacie právo omedzené. Vieme veľmi dobre, akým spôsobom sa tento zákon v praksi bude prevádzať. Nám sa shromaždenie zakáže a protivným reakcionárskym stranám sa povolí. A abysme sa my k slovu nedostali, zabráni nám tento famózny zákon, kritiku v každom shromaždení, svolanom meštiackymi stranami. Týmto zákonom priznávajú reakcionárske strany, že ztratily úplne pôdu pod nohami, že sa ľud od nich odvrátil, že nemajú k dišpozícii žiadnej duševnej zbrane a sú prinútené pracovať brutálnou mocou, týmto ostatným argumentom všetkých reakcionárov, všetkých impotentných politikov.

Paragraf 5 ustanovuje: >Kdo neoprávneným spôsobom zúčastní sa shromaždenia zákonne svolaného, omedzeného na určitú skupinu osôb, na členov niektorého spolku alebo na pozvaných účastníkov a neopustí shromaždenie ani na vyzvanie osôb, ktoré sú povolané shromaždenie viesť a poriadok zachovávať, bude potrestaný súdom pre priestupok trestom na peniazoch od 100 do 1000 Kč, v prípade nedobytnosti väzením od 24 hodín do l týždňa. < Tedy jedna malá skupina reakcionárov svolá na príklad shromaždenie a vyzve potom všetkých nepohodlných účastníkov, aby sa vzdialili a kto sa sprotiví, bude trestaný peňažnou pokutou od 100 do 1000 korún. Velké masy ľudu nebudú môcť svoju mienku uplatniť. Predsa je to prirodzené právo, že skupina, ktorá zostane v menšine, musí odstúpiť a nie prevážna väčšina účastníkov.

Nám sa shromaždenia zakážu a celá slávna meštiacka společnosť sa nazdá, že sa jej podarí verejnú mienku na svoju stranu dostať. Ja sa ale nazdám, že docieli pravého opaku.

Pán kolega dr Heller sa tu otvorene vyslovil proti zásadám niašej strany, vyslovil sa však rozhodne proti predloženému reakcionárskemu zákonu, poneváč jeho strana chce bojovať duševnými zbraňami a nie četníckymi bodáky a kriminálom, ako isté strany, ktoré sa tiež vydávajú za zástupcov pracujúceho ľudu. Ale čo sa týče rozdielu v náhľade medzí nami a nemeckými sociálnymi demokraty, budúcnosť dokáže, ktorý smer je správnejší, či nemeckých sociálnych demokratov, alebo náš. My proti prívržencom odlišných názorov nechováme nenávist, dokiaľ sa títo slušne chovajú proti nám, ale proti stranám, které terorom pracujú a zákony proti tak zvanému komunistickému teroru komponujú, máme len opovrženie. Obzvlášť však strana sociálně demokratická, ktorá taký zákon schvaluje, přestala byť stranou pracujúcich veľkých más, prestala byť stranou socialistickou, prešla s vlajúcim práporom do tábora reakcie. (Sen. Ackermann: Jste reakcionáři a průkopníci reakce!)

Po všetkom tom, čoho sme sa už dožili, sme přesvědčení, že zákon bude aj tu v tomto slávnom senáte prijatý a nezbývá nám nič iného, než sa dla toho zariadit, aby reakcia veľkú radost nemala. (Sen. Ackermann: Od které doby jsme se odřekli třídního zápasu?) Navzdor všetkému teroru meštiakov budeme vedieť veľké masy ľudu přesvědčit o tom, že terajší kapitalistický poriadok musí byť odstránený a že na miesto diktatury buržoazie musí nastúpiť diktatura poctive pracujúceho ľudu. Robte si zákony proti nám, aké len chcete - vy nás nezlomíte.

Místopředseda dr Soukup: Další slovo má sen. Dědic. Prosím, aby se ho ujal. Zpravodaj sen. Dědic: Vážený senáte! Já nebudu dlouho prodlužovati schůzi, odpovím jen na některé výtky. Naší němečtí soudruzi mnohé řekli, se kterým my také nesouhlasíme. Všechny tyto zákony jsou dílem kompromisu, a kdyby náhodou soudruzi němečtí také se súčastnili vybudování tohoto státu, dělali by také kompromisy s námi. (Výborně!) Dnes na tom nemají ještě zájmu, poněvadž myslí, že přijde jejich doba, ale to myslí také komunisté.

Vážený senáte! Tento zákon proti útisku vyvolala právě strana předřečníkova. Kdyby nebyli komunisté po převratu zahájili takovou taktiku v republice naší, zajisté by nebylo napadlo ani sněmovně ani senátu, aby hlasovali pro takový zákon, Tento zákon jest velice krutý a nevíme ještě, koho postihne ta krutost. (Sen. Wiechowski [německy]: Snad vaše vlastní shromáždění!) Možné jest to všechno. Ale doba si vyžádala tento zákon a my jsme pro to, aby se republika udržela, vám na udržení republiky nezáleží nic. (Výborně!) A následkem toho jste pro všechno, co by vám nějakým způsobem překáželo v tom, tuto republiku rozvrátiti. Ale my jsme pro udržení republiky a pro pořádek a pro každý zákon, který pořádek zavádí, budeme hlasovati. (Výborně!)

Říkají, že jsme >Ordnungspartei<. To samé přesvědčení máte i vy, i vy jste pro pořádek, ale vám tento pořádek se nelíbí, který jest tady, vy myslíte, že byste ho udělali jinak, ale za rok se o tom přesvědčíte, že tu politiku, kterou strana sociálnědemokratická dělala dosud, budete dělati sebou. (Sen. Wiechowski (německy): Nikdy!) To budeme viděti. Když ne, tak byste se musili odstěhovati na měsíc!

My jsme tak dalecí od buržoasie aspoň jako vy, a kdyby nebylo zapotřebí a nejednalo se o udržení republiky, šli bychom také svou cestou, ale poněvadž my považujeme tuto demokratickou republiku za prostředek k dosažení skutečně socialistické republiky, proto jdeme touto etapní cestou. (Výborně!) Ale i kdybychom my socialisté bylí v tomto státě sami pány, přece budeme musiti v různých otázkách dělati kompromisy, jako tento zákon se stal kompromisem a celá řada našich zákonů vyšla z kompromisu, na kterých vy jste se nezúčastnili. Vy jste mluvili dnes oknem, to jest velice laciné mluviti z okna, aby se to vašim spoluobčanům líbilo, ale my tu zodpovědnost za tento stát cítíme, my jsme povinni tento stát chrániti, poněvadž má velmi mnoho vnitřních nepřátel, nehledě ani k těm ostatním nepřátelům, kteří jsou za hranicemi. Naše strana v plném přesvědčení, že koná dobro pro vývoj tohoto státu, bude pro tento zákon útiskový hlasovati. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda dr Soukup: Debata je skončena. Přikročíme k hlasování.

Dám nejprve hlasovati o návrhu sen. Jarolima a druhů, aby osnova tato byla vrácena výboru.

Bude-li návrh tento zamítnut, dám hlasovati o celé osnově zákona (9 §ů), jeho nadpisu a úvodní formuli najednou podle zprávy výborové.

Jsou námitky proti tomu postupu? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasí s návrhem sen. Jarolima a druhů, aby tato věc vrácena byla výboru, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

Návrh tento se menšinou hlasů zamítá.

Kdo s navrženou osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí souhlasí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti podle §u 55 jedn, řádu přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.

Jsou nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. dr Procházka: Ano.

Místopředseda dr Soukup: Pan zpravodaj má slovo.

Zpravodaj sen. dr Procházka: V §u 4 za slova >anebo neuposlechnutím její formálních nařízení< má býti místo slova >její< slovo >jejích<.

Pak v druhém odstavci téhož paragrafu >jest nalézti tuhé vězení< má státi >jest nalézti na tuhé vězení<.

Pak v §u 8 slovo >stíhati< má krátké >i< a má býti >stíhati<.

Místopředseda dr Soukup: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí i s těmito opravami textových chyb ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí jest přijata také ve čtení druhém.

Přikročíme k dalšímu bodu denního pořadu a to k bodu

Tato národohospodářská záležitost upravující hlavně podmínky obnovy drobných zemědělských pachtů, končících během letošního roku, vyhledává přirozeně ústavního vyřízení a to ještě v době nynějšího zasedání.

Kdo souhlasí, aby byla přiznána pilnost této záležitosti podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost jest přiznána.

Navrhuji, aby byla tato věc projednána v jediné debatě a to ve lhůtě čtvrt hodiny a aby byla stanovena lhůta řečnická na 10 minut.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Můj návrh jest přijat.

84. Zpráva výboru národohospodářského a ústavně-právního o usnesení poslanecké sněmovny o návrhu posl. Dubického a soudr. ve věci drobných zemědělských pachtů. Tisk 1002.

Zpravodajem za výbor národohospodářský jest pan sen. Hybš. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Hybš: Slavný senáte! Usnesení poslanecké sněmovny, jež je dnes předloženo slavnému senátu ke schválení, upravuje pachtovní poměry mezi propachtovatelem a drobným pachtýřem. Návrh zákona tohoto týká se toho pachtu, který byl uzavřen před 1. srpnem 1914 a netýká se potom těch propachtovatelů, kteří mají méně než 15 ha polí. Úprava pachtovného u nás jest jíž po třetí řešena. Poprvé byla řešena v starém Národním shromáždění zákonem ze dne 30. září 1919, kterým se upravoval poměr pachtýřský na jeden rok.

Druhá úprava stala se nařízením Stálého výboru zle dne 8. října 1920 také na rok.

Nyní upravuje se zákon tento po třetí. Tato úprava má tu přednost, že upravuje pachtovní poměr na tři léta. Doposavadní zákon upravoval poměry pachtovní jenom na jeden rok a to musíme všichni uznati, že takovéto upravování pachtu pozemků na jeden rok není ani se stanoviska hospodářského ani se stanoviska racionelního nijak prospěšno. Z toho upravování na jeden rok nemá prospěchu ani propachtovatel, ani sám pachtýř, ba naopak oba dva z toho mají jen škodu a ještě třetí má z toho škodu, to jest konsument a to jsou všecky ostatní vrstvy, Jestli je pachtovní smlouva uzavřena jen na rok, tu každý jistě uzná, že ten pachtýř jistě nevěnuje pozemku takovou péči, jakou pozemek vyžaduje, neinvestuje, neobdělává ho jako tehdy, když ví, že ten pozemek mu bude ponechán na více let a že on bude mocí, když ne v prvních, tudíž aspoň v budoucích létech sklízeti výsledek své klopotné práce.

Návrh tento má také tu přednost, že béře také ustanovení z nařízení loňského Stálého výboru, v kterémžto nařízení byly vymezeny směrnice pro výší pachtovného, Zákon tento týká se našich nejdrobnějších lidí, lidí to, kteří nemajíce své vlastní půdy, jsou odkázáni jenom na pudlu, která jím jest ponechána pachtem, A jsou to lidé, kteří tu půdu velice milují a s láskou ji obdělávají. Musíme přikročiti k tomu, abychom těmto lidem předem poskytli možnost, aby měli tu půdu také na delší dobu. (Hlas: Poněvadž jest to také často jejich jediná existence!)

My musíme přikročiti k tomuto zákonu a já ho vítám, protože jest nyní upravován poměr pachtovní ne na jeden rok, ale na 3 léta. Pachtýř dal do hospodářství fundus instructus mrtvý a fundus instructus živý, dobytek, který si musil opatřiti za velice drahý peníz dříve, a nyní jak nové ceny dobytka jsou, musil by ho dáti za velice laciný peníz. A jistě že by pak po stránce hospodářské a finanční neobyčejně byl tím postižen. (Sen. Jurko Lažo: Každý chudobný mal by dostať zemľu na vlastnosť, ktorý vojákom bol a teraz nemá 1 metr bandurok posadiť!)

Místopředseda dr Soukup (zvoní): Pan senátor Lažo nemá slovo.

Zpravodaj sen. Hybš (pokračuje): Já nepovažují tento zákon za nějaký zákon, který byl by snad vzorem zákona.

Já ho také, nepovažuji za zákon nijak dokonalý, poněvadž upravuje jen poměry pachtovní prozatímně na krátkou řadu let. A já zdůrazňuji to, co jsem již při loňském svém referátě řekl, že při této úpravě pachtu drobných pachtýřů je zapotřebí, alby zde byl sdělán a předložen velký rámcový zákon, který by upravoval veškeré tyto poměry pachtýřské.

Mel bych také rád vytčeno, aby ta půda propachtovala se jen zemědělcům, kteří ji skutečně obdělávají a kteří ji skutečně také mají rádi, poněvadž nám se stává i teď a docházejí nám zprávy, že i komuny pro-pachtovávají pozemky i těm, kteří nejsou zemědělci, a je mnoho případů, že pronajaly komuny zvláště louky, teď, kdy jsou velmi cenné, obchodníkům, od kterých musí právě ti zemědělci a drobní pachtýři velmi draho píci kupovat.

Když jsem se zmínil také o tom, že kdyby tento zákon nebyl přijat a kdyby také tyto poměry pachtovní nebyly upraveny na delší dobu, že by tím vznikla také škoda právě v investovaném kapitálu zvláště pokud se týče dobytka. Chci se zmíniti ještě o něčem. Zemědělství, jak všichni velmi dobře víte, je postiženo velice knutou katastrofou, totiž suchem. Ta katastrofa je takového rázu, že ohrožuje stav našeho dobytka nejen pro tento rok, ale i pro léta budoucí, a jestliže teď přičinlivostí zvláště drobných našich zemědělců se naplnily ty chlévy, můžeme býti za krátkou dobu - snad za půl roku - svědky toho, že ty chlévy budou zase úplně vyprázdněny. Ta otázka týká se nejen zemědělců, nejen drobných lidí, týká se veškerého zemědělstva, všech vrstev národa, všech našich konsumentů. My vidíme dnes tu katastrofu u nás, která je daleko horší let předešlých. Staří pamětníci vyplavují, že nepamatují takového sucha v takovém dosahu a účinku jako letos. My pamatujeme, že jsme měli v posledních dvou desítiletích dvě velká sucha a to v roce 1904 a 1911, ale důsledky nebyly tak hrozné jako právě důsledky letošní katastrofy. Máme velký zájem na tom, aby stav dobytka byl u nás zachován na té míře, na jakou jsme ho přivedli a já beze všeho přiznám, co už bylo zde řečeno a co odborník zemědělský vždycky tvrdí, že malý rolník je právě pěstitelem největším této zvířecí produkce. Ten by byl postižen nejvíc a my se musíme proto postarati, aby ten stav nebyl nějak ohrožen, aby byl uchován a aby nebyla ohrožena potom i výživa z produkce zvířecí v budoucích létech. Nebudeme míti žádné úrody píce. Vy, kdo projíždíte venkov, vidíte, jak to všechno hoří. Píce, jetele a lucinky není a nebude. Jsou případy, že hospodáři, kteří sklidili první pící, dnes ji již skrmili a nemají co dáti dobytku, zvláště koním a krmí dnes slamou. Ale my i pokud se týče té slámy musíme býti velice opatrni. Snad mnohému, kdo se na tu úrodu díval, zdálo se, že úroda na slámě jest pěkná, ale není tomu ve skutečnosti tak. Já nechci jen říkati, že není a není. Ale podívejte se jen ven, zda vidíte ty stohy, jako jste je vídávali před válkou, a můžete-li říci, že té slámy jest dostatek?

Vidíte také, jak jest ohrožen stav dobytka následkem sucha. Vidíte, když jest někde trh, jak se tam vodí houfy dobytka. A kdo ho tam vodí? Jsou to právě naši malozemědělci a vodí tam také kusy, které by za normálních dob vůbec nechtěli prodati, kterých by se nechtěli zbaviti, ale poněvadž nemají čím krmiti, musí dobytek prodati. Proto musíme hledati všechny prostředky, kterými bychom tuto pohromil odvrátili. A jeden prostředek jest také ten, že musíme dovážeti krmiva.

A tu se chci zmíniti o jedné věci. U nás se žádá také o vývoz a vývozní povolení na různé zemědělské a zemědělsko-průmyslové výrobky. Já konstatuji při tom, že neradí vidíme, že tato vývozní povolení se dávají ne zemědělským organisacím, nýbrž obchodníkům, o kterých ani nemůžeme předpokládati, že mají legitimitu k obchodu. Dávají se mnohdy lidem nepěkné pověsti, obchodníkům, kteří nejsou namnoze legitimováni, ale kteří tu legitimita začali, když přestal obchod a začalo keťasování. Trpce si stěžujeme, že vývozní povolení nejsou dávána našim zemědělským organisacím. Nejsme za každou cenu pro vývoz, chceme vždy v prvé řadě náš domácí konsum chrániti a náš domácí konsum také uspokojiti, ale to, co přebývá, to můžeme přece vyvézti. Ale přál bych si při tom, abychom zde měli také kompensaci, když někomu bude povolen vývoz, že mu vláda také uloží povinnost, aby přivezl potřebné množství krmiva zde potřebného, abychom mohli nynější stav dobytka v přítomnosti i pro budoucnost udržeti. Proto bych se také přimlouval za to, až bude předložena ke schválení resoluce, kterou jsme si dovolili předložiti, aby ji slavný senát také schválil.

Já prosím konečně, poněvadž tento žákem týká se našeho drobného lidu, toho nejdrobnějšího, který na to s největší toužebností čeká, aby tento zákon byl uskutečněn. Prosím, byste vzali na vědomí, že národohospodářský výbor důkladně projednal tento návrh zákona a doporučuje vám jej ke schválení. (Výborně!)

Místopředseda dr Soukup (zvoní): Referent výboru ústavně-právního se vzdal slova.

Byl mně podán resoluční návrh sen. Hybše, Hucla, Lisého, Petříka, Šabaty, Žďárského a soudr. Žádám, aby byl přečten.

Zástupce sen. tajemníka dr Trmal (čte):

>Resoluce sen. Hybše, Hucla, Lisého, Petříka, Šabaty, Ždárského a soudr.:

>Vládě se ukládá, aby všem exportérům zemědělských a zemědělsko-průmyslových výrobků pří povolování vývozu uložila po dorozumění s ministerstvem zemědělství za povinnost dovésti tolik krmiv, aby pro příští rok dostatečný počet užitkového dobytka mohl býti vyživen a pro potřebu obyvatelstva zachován. <

Místopředseda dr Soukup: Ke slovu se přihlásil pan kolega sen. Lisý. Uděluji mu je.