Ačkoli zákon má mnoho vad, budeme ovšem přece hlasovati pro zákon, abychom nezamezili uskutečnění tohoto zákona. Podali jsme však v tomto zákoně resoluci, že ministru sociální péče má tyti uloženo, aby také dělníkům po krátkou dobu zaměstnaným, jestliže pracují méně nežli 40 hodin týdně, tato podpora byla poskytnuta. Myslím, že dělník, když ztratí pouze jeden den, tedy šestinu svého týdenního výdělku, nemá nároku na tuto podporu, ale ztratí-li ještě více ze své týdenní mzdy, že má nastati právo na tuto podporu. Prosím vás tudíž, abyste tuto resoluci přijali. Ostatně budeme hlasovati pro zákon. Máme při této příležitostí pouze za povinnost upozorniti na to, aby politické úřady a ministerstvo sociální péče to, co v zákoně jest dobré, v nejbližší době zase nezhoršily. To jsem chtěl v této věci říci a prosím vás tudíž, abyste naší resoluci přijali. (Souhlas na levici.)

Předseda: Uděluji slovo panu senátoru Ackermannovi.

Sen. Ackermann: Vážený senáte. S politováním jsem nucen konstatovati, že v této otázce, která se týče dělnických našich sociálních opatření, po většině, zejména v těchto dnech, musíme jako lidé stejného politického přesvědčení polemisovati se soudruhy německými a poukazovati na jejich vady. Soudruzi, shledáváte-li vady v našem ochranném zákonodárství, mohli bychom říci, že vy na tom máte také vinu, poněvadž nechcete se zúčastniti práce, která směřuje k opravám uzákoněného ochranného zákonodárství.

Pokud se týče samotného zákona, o kterém se dnes jedná, vytýkám, že jste se nezúčastňovali jednání ve výborech a přednášíte teprve v plenu věcí, které v tomto zákoně vadí. My jistě jako čeští demokrati, trpce neseme, že nám ještě schází starobní a invalidní pojištění, že ještě nemáme dělnické komory, že nemáme živnostenské inspekce, ale uvažte - bylo to minulý týden, když jsme vlastně měli zde jednat o obchodní smlouvu s jugoslávskými státy -, že to byl mluvčí sociálních demokratů pan dr Heller, který se stavěl proti schválení této smlouvy, která nám dává záruku pro lepší zaměstnání dělnictva. Nejinak je to tomu také v jiných otázkách a to právě nemile neseme, že vždycky musíme se spolu střetnouti jako stejně třídně smýšlející strana. Já bych vám doporučoval, abyste na této parlamentní půdě nemluvili pro žurnalistiku, nýbrž abyste se připojili k práci, (Potlesk. Výborně!)

Předseda: Doslov má pan zpravodaj.

Zpravodaj sen. Ecksteinová: Vážený senáte! Že by dělnictvo našeho státu, naši republiky, bylo nějak nadšeno tímto zákonem, vím velmi dobře, že tvrditi nemohu. Naše dělnictvo touží po jediném, po příležitosti k práci, to nechce čerpati podporu, to nechce býti živo z příspěvků státních, to chce býti živo ze své vlastní práce. Trpce jsem nesla výtky pana řečníka se strany německé sociální demokracie. Vážení soudruzi, vy byste mohli v okruhu své působnosti opravdu vykonat pro dělný lid v každém ohledu více, nejen zde na půdě parlamentní, než konáte. (Odpor u německých sociálních demokratů.) Nám život uniká přímo vývozem potravin a vaše hospodářské rady, ve kterých jste zúčastněni a které mají moc a právo podloudnému vývozu zabrániti, nekonají svou povinnost a o jejich činnosti my nic nevíme. (Hluk u německých sociálních demokratů.) Miliony kusů vajec, vagony vajec, vagony obilí, vagony masa, vagony tuků unikají přes hranice a vy tam stojíte bez práce a nezabránili jste ani v jediném případě vývozu. (Hluk.)

Vážení soudruzi, pokud se týče podpor, podívejte se na statistiku a uvidíte, že jsou to právě německá území, která všechny druhy podpor nejvíce vyčerpávají. A vážení soudruzi, co to pro nás znamená? To, že vy naproti vašim německým zaměstnavatelům nepostavíte se s tou houževnatostí, abyste hájili dělnická práva, jako to děláme my. (Potlesk. - Odpor u německých sociálních demokratů.)

Vážení soudruzi! To není výtka, to je přátelské upozornění a konstatování pravdy. Navrhuji slavnému senátu schválení této předlohy. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Navrhuji, aby resoluce pana sen. Heckera byla přikázána výboru rozpočtovému a sociálně-politickému.

Přikročíme k hlasování. (Hluk.) Prosím o klid.

O osnově zákona (24 §y) jeho nadpisu, jakož i nadpisech jednotlivých paragrafů, jakož i úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou podle zprávy výborové.

Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů, jakož i úvodní formulí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů a úvodní formulí přijata jest ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.

Má paní zpravodajka nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Ecksteinová: Nemám.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů jakož i úvodní formulí ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých paragrafů, jakož i úvodní formulí přijata jest ve čtení druhém.

Kdo souhlasí s resoluci sociálně-politického výboru, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Resoluce se přijímá.

Nyní navrhuje p. zpravodaj, aby resoluce p. sen. Heckera byla přikázána výboru rozpočtovému a sociálně-politickému.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Resoluce je přikázána. výboru rozpočtovému a sociálně-politickému.

Tím je tento bod vyřízen a přistoupíme k odstavci

75. návrhu, aby byla zkráceně projednána podle § 55 jedn. řádu zpráva výboru sociálně-politického a technicko-dopravního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se pozměňují ustanovení §u 5 zákona ze dne 25. února 1920, čís. 143 Sb. z. a n. o účasti zaměstnanců při hornictví na správě dolův a jejich podílu na čistém zisku.

Tato osnova upravující poměry při provozování hornictví a vztah zaměstnanců k čistému zisku má býti vyřízena v tomto sněmovním zasedání.

Kdo souhlasí, aby byla přiznána pilnost této záležitosti podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost jest přiznána.

Navrhují, aby byla tato věc projednána v jediné debatě a to ve lhůtě čtvrt hodiny a aby byla stanovena lhůta řečnická na 10 minut.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Můj návrh jest přijat.

76. Zpráva výboru sociálně-politického a technicko-dopravního o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, kterým se pozměňují ustanovení § 5 zákona ze dne 25. února 1920, čís. 143 Sb. zák. a nař. o účastí zaměstnanců při hornictví na správě dolů a jejích podílů i na čistém zisku. Tisk 1012.

Zpravodaj za výbor sociálně-politický jest p. sen. Zavadil, za výbor technicko-dopravní sen. Havlena.

Uděluji slovo panu sen. Zavadilovi.

Zpravodaj sen. Zavadil: Jest mi podati zprávu sociálně-politického výboru o změně § 5 zákona ze dne 25. února 1920, čís. 143 Sb. zák. a nař. o účasti zaměstnanců při hornictví na správě dolů a jejich podílu na čistém zisku. Tisk 2826.

Poněvadž zde nejde o změnu zákona, nýbrž jen o doplnění a změnu §u 5 téhož zákona, doporučuji jménem sociálně-politického výboru k schválení tuto změnu.

Předseda: Za výbor technicko-dopravní jest zpravodajem pan sen. Havlena. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Havlena: Slavný senáte! Výbor technicko-dopravní učinil usnesení, toto usnesení poslanecké sněmovny doporučiti ku schválení, poněvadž jde o účelné opatření. Jde o změnu, která se vztahuje k rozdílu dvou zákonů ze dne 25. února o závodních radách a o podnikových radách. Rozdíl při volbách do těchto korporací, zástupců dělnických a jejich náhradníků spočívá v tom, že do závodních rad stačí podmínka pro volení 24 roků při volbách, do rad podnikových 30 roků, období, pokud má býti dělník zaměstnán při závodě má býti pří volbách do závodních rad 6 měsíců, kdežto pro podnikové rady 2 léta. Potom jest předpis, že musí býti zaměstnán při závodě, má-li býti zvolen do závodní rady, tři roky při hornictví v revíru, kdežto do podnikových rad čtyři roky.

Poněvadž ze závodních rad volí se podnikové rady, následuje z tohoto rozdílu volebního oprávnění, že by se vlastně namnoze nemohly podnikové rady zvoliti a ustaviti a jest tedy účelno navrhované opatření, že se volby budou prováděti podle zvláštního volebního řádu, který bude vydán nařízením. Jest už to také proto, že dosud zřízenci nebyli namnoze v závodech vůbec zastoupeni, ježto podle ustanovení zákona teprve kde jest na závodě 325 zaměstnanců, mohou se zúčastniti volby. Jeden nebo dva se nemohou beztak volby zúčastniti. Tedy tato opatření ohledně jednotného volebního řádu jsou nutná a proto technicko-dopravní výbor rovněž doporučuje ke schválení usnesení poslanecké sněmovny.

Předseda: Nikdo není k slovu přihlášen. Přikročíme ku hlasování.

Přeje si pan zpravodaj doslov? Zpravodaj sen. Havlena: Nikoliv.

Předseda: Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

O osnově zákona, jeho nadpisu a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou podle zprávy výborové.

Jsou námitky? (Nebyly.) Nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí podle zprávy výborové ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí jest přijata ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilnosti přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.

Navrhuji pp. zpravodajové textové změny?

Zpravodaj sen. Zavadil: Nikoliv.

Zpravodaj sen. Havlena: Rovněž ne.

Předseda: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem a úvodní formulí také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem a úvodní formulí přijata jest též ve čtení druhém.

Dalším bodem denního pořadu jest 77. návrh, aby byla zkráceně projednána podle § 55 jedn. řádu zpráva výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, dále o návrhu posl. Němce a soudr., dále o návrhu posl. Schäfera a soudr. a o návrhu posl. Skaláka a soudr. o závodních radách.

Záležitost tato jest jednou z nejdůležitějších na poli sociálního zákonodárství a nutno ji tedy vyříditi v tomto parlamentním zasedám.

Kdo souhlasí, aby byla přiznána pilnost této záležitostí podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost se přiznává.

Navrhuji, aby byla tato věc projednána v jediné debatě a to ve lhůtě čtvrt hodiny a aby byla stanovena lhůta řečnická na 10 minut.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Návrh můj jest přijat.

78. Zpráva výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona, dále o návrhu posl. Němce a soudr., Schäfera a soudr., Skaláka a soudr. o závodních radách. Tisk 1019.

Zpravodaj jest pan sen. Zavadil. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Zavadil: Slavný senáte! Když předkládala vláda roku minulého návrh zákona o závodních radách v hornictví, slíbila současně, že v brzké době předloží osnovu zákona o závodních radách i v ostatním průmyslu.

Měsíce stále běžely, parlament nezasedal a dělníci stále volali po zavedení závodních rad. Vyvolávány byly umělé výluky a dělnicí byli propouštěni z práce. Pánové se domnívali že snad nastala doba k zastrašení dělníků, kteří od svého požadavku zřízení závodních rad upustí a že snad pánové se zbaví oné instituce, kterou by bylí dělníci chránění. V továrnách po prosincovém >puči< nastalo zemdlení, důvěrníci dělníků byli propouštěni z práce. Nikdo nebyl jist z dělníků, zdali nebude propuštěn dnes nebo zítra. Pozvolna však probírali se dělníci z mrákot, přicházeli a dožadovali se toho, aby cestou zákonodárných sborů uzákoněny byly závodní rady, pomocí jichž by byli dělníci chráněni před svými zaměstnavateli.

Poslanec Němec, posl. Schäfer a posl. Skalák vypracovali vlastní návrhy na zavedení dělnických rad. Současně s tím vláda vypracovala svou vlastní osnovu zákona na zřízení závodních výborů. Vláda převzala mnohá ustanovení z návrhu našich poslanců, vsunula je do svého vlastního návrhu a tím se také stalo, že v poslanecké sněmovně došlo k projednávání předlohy o uzákonění závodních rad.

Vážený senáte! Tím, že vláda sama přišla po návrzích, které podány byly našimi poslanci a poslanci ostatních socialistických stran, jaksi se uspokojila veliká část dělníků a zákon projednán byl v posledním zasedání poslanecké sněmovny. Máme mnoho, co bychom vytkli tomuto zákonu, který byl poslaneckou sněmovnou přijat. Jest tam ustanovení, s nímž mnozí dělníci nesouhlasí a s nímž také v plném znění nesouhlasili ani zástupci strany sociálně demokratické ve sněmovně.

Jde v prvé řadě o to, že vláda stanoví ve svém návrhu, že dělník má volební právo do závodního výboru od 20ho roku, kdežto náš návrh poslanců sociálně-demokratických stanovil, aby dělník měl volební právo od 18ho roku.

Také pokud se týče volitelnosti do závodních výborů, odchyluje se vláda od našeho návrhu. Naši poslanci navrhovali, aby dělník byl volitelný do závodního výboru od 24ho roku, kdežto vládní zákon stanoví, aby dělník byl volitelným teprve od roku 26. To jsou věci, které vytýkáme vládnímu návrhu.

Také pokud se týče obeslání delegátem do správní rady závodu vytýkáme to, že vládní návrh stanoví, že delegát do správní rady závodu může býti vyslán jenom tenkrát, je-li 30 roků stár. Zdá se, že se tím rozumělo nebo chtělo se rozuměti, že snad ten starý dělník, je-li 30 roků stár, má větší rozhled, že snad má více rozumu, než mladší dělník. My naopak máme zkušenosti o tom, že dělník mladší 30ti let bývá velmi často rozšafnější, rozumnější, než mnohý starý dělník. Tedy z těchto důvodů i po této stránce vytýkám vládnímu návrhu nedostatečnost, ale přes všecka tato ustanovení, která neuspokojují naši stranu, rozhodli jsme se, že budeme hlasovati pro návrh, který byl přijat v poslanecké sněmovně.

Sociálně-politický výbor jednal o vládním návrhu ve včerejší schůzi a rozhodl se - konstatují výslovně - jednomyslně pro to, doporučiti slavnému senátu vládní návrh zákona v plném znění tak, jak se na něm usnesla poslanecká sněmovna. (Výborně!)

Předseda: Zahajuji debatu. Ke slovu jest přihlášen pan sen. Link. Uděluji mu slovo.

Sen. Link (německy): Slavný senáte! Dělnictvo v tomto státě čeká plné dva roky s velikou toužebností na vyřízení zákona o závodních radách. A nyní vidíme dnes tuto předlohu, která vlastně není žádným zákonem o závodních radách. Vláda a vládní strany nesehnaly ani tolik odvahy, aby zákon správně označily, aby ponechaly skutečný název zákona >zákon o závodních radách<, nýbrž říkají >zákon o závodních výborech<. Dělnictvo bude to považovati za velikou urážku a řekne si: Když se může nechat platiti všude, ve státě, v obcích, slovo >rada<, proč nemají míti dělníci a důvěrnící v závodech titul >rada aby dělníkům poskytli práv. A podíváme-li se na § 3, co se tu dělníkům poskytuje! Všude, ve všech oborech, dělníci stále zdůrazňovali, že zákon o závodních radách jako nejdůležitější ustanovení musí obsahovati, že dělníci resp. závodní rady v závodech mohu spolurozhodovati o přijímání a propouštění dělníků, V tomto paragrafu 3 není skoro ničeho o tom, kdo může spolurozhodovati o příjímání a propouštění, pouze jedno místo, že o propuštění dělníků, kteří bylí déle než 3 roky v závodě, může závadní výbor spolurozhodovati. Upozorňuji vás na to, že v době poválečné ve většině odvětví průmyslových museli dělníci měniti práci, i bude málo starých dělníků v závodech zaměstnáno; všude jsou dělníci, kteří teprve v posledních několika měsících anebo v posledním roce nastoupili. U všech těch, kteří nyní mohou býti propuštěni, nemá závodní výbor co říci. To jest veliké bezpráví, které do zákona bylo pojato.

Dělníci dále žádali, aby bylí obeznámeni s celým vedením podniku. Chtějí nahlížeti do kalkulace, chtějí věděti, jak továrník nakupuje, jak kalkuluje a jak prodává. To jste zúplna znemožnili paragrafem 5 tohoto zákona. Pravíte sice, že při podnicích, které vedou obchodní knihy, jest možným opis účetní závěrky a že v těch podnicích, které zaměstnávají 300 dělníků a 50 zřízenců, možno žádati opis účetní závěrky. Ale kdy obdržíte tuto závěrku? Praví se: >Po uzavření účtů může závodní výbor nejdéle do šesti měsíců obdržeti opis<. Co to znamená prakticky? Některý velký podnik uzavřel závodní účet dne 31. prosince, dělnický výbor obdrží snad v příštím roce v měsíci květnu nebo červnu opis. Co si má dělnický výbor počíti s takovýmto opisem? Mazaní ředitelové podniků, mazaní továrníci sestaví bilanci, veškeré účty tak, že těžko bude je prohlédnouti, že pro naše dělnické výbory bude nemožno zkoumati, jak bylo nakupováno a kalkulováno, jaké ceny byly stanoveny a jak vysoký jest zisk. Budou tu státi s těmito uzávěrkami, které jim tu budou předloženy, nevědouce co s nimi. Domníváme se tudíž, že zájem dělnictva byl vydán v šanc. Pravíte, že jste nejsvobodnější republika na světě. Malé ubohé Rakousko má docela jiný zákon o závodních radách, tam mají závodní rady větší vliv, tam může dělnictvo závodními radami své zájmy proti vykořisťování hájiti spíše. Zde dle vašeho špatného zákona, pravím to zúmyslně: dle vašeho špatného zákona jest dělnictvo opětně vydáno vykořisťování.

Dále v paragrafu 6, jenž mluví o akciových společnostech, se praví, že závodní, rada může voliti delegáty do schůzí správní rady a do valné hromady. Jest jen třeba, podívati se správně na tento paragraf! Dělník musí býti 30 roků stár a 3 léta v závodě, pak může jíti do sezení správního výboru anebo do valné hromady, nemá však práva hlasovacího; smí jen poslouchati, co valná hromada mluví, co radové říkají, spolurozhodovati o mnoha stech dělníků, o čistém zisku, jejž tito dělnici přivodili, tento delegát závodní rady nemůže. Mám za to, že takovýto zákon nemá praktické ceny, a bude muset býti nyní věcí dělnictva všech národností ve státě, aby na základě tohoto zákona se snažilo, by pro ně byl zjednán řádný zákon.

Paragraf 13 jedná o právu volebním. Mohou voliti pouze dělníci, kterým jest 20 roků a kteří již jsou 3 měsíce v závodě. Vezměme v praxi zase textilní průmysl, kde od 14 roku počínaje dívky a hoši, mladiství dělníci, pracují, tvoříce snad třetinu, snad polovinu veškerého dělnictva v závodě. Všichni tito dělníci jsou z práva volebního vyloučeni; smějí se dáti od továrníka vykořisťovati, ale volebního práva do závodních rad nemají.

Nemůžeme dnes tento zákon o závodních radách zamítnouti, ale máme za to, že Národní shromáždění a vláda přece jen se měly namáhati a dělnictvu přece dáti lepší zákon; dělnictvo v tomto státě bylo by si zasloužilo lepšího zákona. Nadělali jste dnes celou řadu zákonů, jimiž dělnictvo daněmi nesmírně jest zatěžováno, tam však, kde byste mohli něco dáti, tam spoříte darem, jste spořiví jako reakcionářský stát. Dělnictvo venku řekne, že tento stát jest státem kapitalistickým, že vláda a vládní strany hájí pouze zájem kapitalistů a že vy nemáte v úmyslu, abyste takovýmto zákonem hájili zájmy dělnictva. (Smích na lavicích čsl. lidové strany.) Pánové, můžete se smáti, skutečností jest, že text paragrafů, celý zákon mluví proti vám, jest dělám pro vykořisťovatele a proti dělníkům. Vidíme dále: Kdy má tento zákon vstoupiti v platnost? Dne 1. ledna 1922. Tak dlouho, až do l. ledna, potřebujete! Nemohli jste lhůtu zkrátiti? A ty paragrafy, které jednají o delegátech u akciových společností, paragrafy 5 a 6 nevstoupí v platnost dne l. ledna 1922, vstoupí v platnost teprve dne 1. července 1922. Tento zákon přáním dělnictva naprosto nevyhovuje. Přes to jsme dnes nepodávali žádných návrhů, a sice proto, poněvadž jsme věděli, že byste je zamítli a poněvadž snad pro nás zde jest nebezpečí, že budeme-li dlouho debatovati, budeme-li činiti návrhy, že je přijmete a že zákon vrátíte poslanecké sněmovně, takže ani to málo se nestane skutkem. Proto upustili jsme od podávání pozměňovacích návrhů. Budeme hlasovati pro zákon, ale to jedno vám pravíme: Zájmů dělnictva není dbáno zde v parlamentě, dělnická třída všech národností musí sobě zájmy své uchrániti venku v třídním boji. (Souhlas a potlesk na levici.)

Místopředseda dr Soukup: Uděluji slovo panu zpravodaji sen. Zavadilovi.

Zpravodaj sen. Zavadil: Slavný senáte! Když jsem doporučoval zprávu, tak jsem při tom vytknul také některé ty vady a řekl jsem, že naše strana, přijala-li osnovu tohoto zákona, nesouhlasila sice se vším, ale poněvadž viděla se tu nutnost zřízení takých závodních institucí, ať již jsou to rady anebo výbory, pomocí nichž by byli dělníci chráněni ihned, musila se naše strana rozhodnouti, aby ještě v tomto zasedání byl zákon schválen. Tím ovšem také neřekla, jestliže ten zákon schvalujeme teď, že se vzdáváme toho, abychom pracovali a působili k opravě a zlepšení tohoto zákona. Tu možnost máme vždycky. My jsme právě před chvilkou projednávali změnu zákona o závodních výborech v hornictví. To jest doklad toho, že sami horníci přišli na vadu v tomto 5, paragrafu, jímž se cítili jaksi postiženi, a domáhali se toho, aby ten paragraf 5 byl zlepšen ku prospěchu horníků. Sněmovna zlepšila tedy na žádost dělníků ten paragraf a zarovná tak máme i pro budoucnost nejenom přání, ale i tu svatou povinnost, když se nám nepodařilo naponejprv uzákoniti takovou institucí, která by mohla všeobecně dělníky uspokojiti, abychom pracovali do budoucna k zlepšení tohoto zákona. Tu možnost máme vždycky. Nyní jde o tu výtku, která zde byla učiněna a byla učiněna zvláště českým sociálním demokratům, že prý upustili od toho, aby ty závodní výbory se jmenovaly >dělnické rady<. Pro nás anebo pro dělníky nerozhoduje pojmenování té instituce. Pro dělníky musí rozhodovati to, jaká ta instituce jest, kdo jest tou institucí chráněn. Na jméně té instituce již nesmí a nemusí zrovna tak záležeti.

Kdybychom chtěli říci, že jsme měli setrvati na tom původním návrhu sociálních demokratů, aby se to jmenovalo >dělnické rady< pak jsme vykonali my, sociální demokraté, plně svoji povinnost. Návrh poslance Němce a soudr. zněl v tom smyslu, aby byly zřízeny >dělnické rady závodní<. Že nemohli poslanci dojíti k dohodě o pojmenování té instituce, za to přece nemohou sociální demokraté, zejména čeští sociální demokraté, poněvadž ostatní strany trvaly na tom, aby se jmenovala ta instituce jinak nežli dělnické rady. (Hlas: A proč nešel Schäfer do výboru hájiti, aby to byly >dělnické rady<?) Ano. Tedy v tomto případě sociální demokraté v poslanecké sněmovně konali tu povinnost, že chtěli vyhověti tomu přání dělnictva, které zde bylo, aby ta instituce byla pojmenována >dělnické rady<.

Pokud se týče výtky - a ta výtka nemůže býti činěna zástupcům dělnictva, zejména ne zástupcům sociální demokracie - že do zákona nebylo dáno ustanovení, aby v každém podniku zřízen byl takový závodní výbor, navrhovali sociální demokraté, aby závodní rada dělnická zřízena byla v každém závodě, který má 20 zaměstnanců. Tento návrh nebyl přijat. Strany naň nepřistoupily a dohodly se na tom, aby do zákona, bylo pojato, že má býti zřízen, takový závodní výbor v tom závodě, který zaměstnává nejméně 30 dělníků. Tedy po této stránce nemůže býti činěna výtka sociálním demokratům, protože sociální demokraté nepodali nejen návrh, nýbrž podali celou osnovu zákona, v níž všecky tyto vady, které nám zde byly vytýkány, byly odstraněny. Tedy po této stránce vykonala naše strana svoji povinnost.

Slavný senáte! Aby zákon došel účinnosti již tohoto roku, musím doporučiti ke schválení ještě jednou v plném znění usnesení poslanecké sněmovny a pak bude teprve povinností těch stran a těch zástupců, kteří mají, také zájem na tom, aby ten zákon byl dobrý a dokonalý, aby spolupůsobili k jeho zlepšení. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda dr Soukup: Debata je skončena. Přikročíme k hlasování.

O osnově zákona, jeho nadpisu, nadpisech jednotlivých částí a úvodní formuli míním dáti hlasovati najednou podle zprávy výborové.

Jsou námitky proti tomuto návrhu? (Námitky nebyly.) Námitky nejsou.

Kdo souhlasí s osnovou zákona (32 §), jeho nadpisu, nadpisech jednotlivých částí a úvodní formulí ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí jakož i úvodní formulí přijata jest ve čtení prvém.

Ve smyslu přiznané pilností přikročíme ihned k hlasování ve čtení druhém.

Má pan zpravodaj nějaké textové změny?

Zpravodaj sen. Zavadil: Nikoliv.

Místopředseda dr Soukup: Kdo souhlasí s osnovou zákona, jeho nadpisem, nadpisy jednotlivých částí, jakož i úvodní formulí také ve čtení druhém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Osnova zákona s nadpisem, nadpisy jednotlivých částí a úvodní formulí přijata jest také ve čtení druhém.

79. Návrh, aby byla zkráceně projednána podle § 55 jedn. řádu zpráva výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o zabírání budov neb jejích částí pro účely veřejné.

Jedná se o osnovu zákona, jímž má býti docíleno toho, by učiněna byla opatření, aby za určitých okolností zabráněno bylo tomu, by nedostatek místností neohrožoval případně plnění zájmů veřejných. Je tedy třeba, aby tato záležitost v tomto zasedání byla vyřízena.

Kdo souhlasí, aby byla přiznána pilnost této záležitosti, podle § 55 jedn. řádu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Pilnost jest přiznána.

Navrhuji, aby byla tato věc projednána v jediné debatě a to ve lhůtě 1/4 hodiny a aby byla stanovena lhůta řečnická na 10 minut.

Kdo s tímto mým návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Můj návrh jest přijat.

80. Zpráva výboru sociálně-politického o usnesení poslanecké sněmovny o vládním návrhu zákona o zabírání budov neb jejich částí pro účely veřejné. Tisk 1024.

Referentem místo kolegy senátora Jaroše je kolega senátor Jílek. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj sen. Jílek: Slavný senáte! Zde máme předlohu ohledně zabírání bytů pro státní účely. Máme již dva zákony o zabírání bytů, a zde je třetí zákon, který má zlepšiti dosavadní dva zákony. Jest jen toho litovati, že jsme doposud v takových poměrech, že stát pro své úřady, školy atd. není ještě s to, aby mohl stavěti budovy. Mnohem lépe by to prospělo i nouzi bytové, když by se nemusely zabírati byty, ale za poměrů, které jsou dnes, kdy teprve všecko se tvoří a kdy začínáme - jak se říká - teprve od piky, je potřeba, aby se nějakým způsobem tomu odpomohlo. Ale, jak pravím, je litovati toho, že vláda nemůže přikročiti k tomu, aby sama budovy stavěla. Tím by se poskytlo zaměstnání dělníkům atd. Tedy zákon tento jíž sám sebou znamená zlepšení v tom, že se nesmějí zabírati místnosti, které jsou užitečný v ohledu sociálním, kulturním atd., což vztahuje se i na všecky spolky. Ale je zde ještě jedno přání, že mnohdy zákon dosti dobrý dělá veliké obtíže tak, jak se to dělá při zákoně starém. Úřady nižší instance dělají často obtíže, lidé jsou tím šikanováni a konec konců vyšší instance usnesení nižší instance sama změní nebo vůbec zruší, takže zbytečně kolikráte mnozí lidé jsou rozhořčováni. Proto jest si přáti, aby ministerstvo sociální péče, v jehož kompetenci je zabírání bytů, dalo patřičné nařízeni úřadům nižší instance, aby při zabírání bytů počínaly si blahovolně a rozumně.