IV.

Řešení nejvhodnější pro naše poměry.

Státní Zdravotní Ústav republiky Československé.

Poměry našeho státu nedovolují a v dohledné době stěží dovolí, aby otázka zajištění odborně vědecké podpory v oboru státní zdravotní správy mohla býti řešena také u nás řadou různých náležitě dotovaných ústavů, jako na př. v Německu či v Americe, a nabádají přímo k tomu, aby veškeré úkoly a druhy práce, na něž bylo poukázáno v hlavě II., byly v našem státě soustředěny v jediném dostatečně široce založeném ústavě.

Sloučení jmenovaných činností lze organicky dobře provésti a získati tak nejen velké výhody hospodářské, nýbrž i značný prospěch pracovní. - Pracovní základ takto pojatého ústavu jest dán potřebou pro státní zdravotní správu nejnezbytnější, t. j. prací zdravotně kontrolní, resp. zdravotně evidenční a výrobou svrchu uvedených specielních přípravků. Tato činnost přivádí do ústavů rozsáhlý materiál ze všech oborů zdravotnictví a vyžaduje již sama sebou pracovníků o skutečně odborně vědecké kvalifikaci. Jest pak zajisté jen prostým logickým důsledkem této práce a morálním příkazem státní zdravotní správy dáti těmto odborníkům možnost, aby zkušenosti získané při tomto běžném (routinním) zaměstnání mohli zpracovati a uveřejniti formou vědeckou, jakož i aby pozorování při ní vykonaná mohli učiniti východiskem dalšího vědeckého badání.

Tímto způsobem, t. j. náležitou kvalifikací pracovníků, stálým jejich pracovním stykem s životem a udržováním veškeré práce na úrovni vědecké, jsou dány podmínky k tomu, aby takovémuto ústavu mohla býti svěřena i účast na činnosti posudkové v rozsahu uvedeném v II. c) a součinnost při výchově úřednického i pomocného personálu zdravotního.

V tomto ústavě bude lze soustřediti odbornou práci všech stávajících ústavů a provisorií, jež byly či budou zřízeny k účelům státní správy zdravotní v administračním ústředí i v jiných částech republiky. Toto soustředění veškeré odborně vědecké práce v jediné instituci, jest jedině s to, aby udrželo odborně vědeckou práci, vykonávanou ve službách veřejného zdravotnictví, na společné basi a ve směru, který pro pracovní program ústředí zdravotní správy jest právě žádoucí.

Jest to řešení, které částečně nacházíme uskutečněno v "Public health laboratory" jednotlivých států severoamerických, resp. v "epidemiologickém ústavě" polském a jugoslávském.

Byť tedy takovýto ústav měl nám nahraditi řadu různých institucí ciziny, lze přece jen doufati, ba možno od něho požadovati - předpokládáme-li náležitou schopnost a odborné vzdělání vedoucích sil a bude-li práce ústavu přiměřeným dotováním i věcně zajištěna - že nejenom splní bezvadně své každodenní úkoly zdravotnické prakse, že poskytne spolehlivé opory každému rozhodnutí a každému výkonu státní zdravotní správy, nýbrž i že vědeckou stránkou své činnosti bude podporou vysokým školám a čestně bude representovati vědecké naše snažení před světovým forem. Jedině takovýto ve všech vytčených směrech vybavený, samostatný ústav státní zdravotní správy bude míti takovou míru pohotovosti a pružnosti, jaká jest žádoucí pro státní zdravotní správu, má-li rychle a účinně zasahovati při zdravotních poruchách mezi obyvatelstvem.

Jedině takovým ústavem, výlučně její pravomoci podléhajícím může státní zdravotní správa disponovati dle své potřeby a bez obavy, že by případně poškodila zájmy jiných oborů státní správy.

V.

Vznik "Státního Zdravotního Ústavu republiky Československé".

Důležitosti a nutnosti řádně vybudované odborně vědecké pomoci byli si vědomi již první organisátoři zdravotní správy v novém našem státě a o zřízení "Říšského zdravotního ústavu" (název ten byl pak upraven jinak viz § 1 osnovy), usilovalo ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy hned v počátcích svého trvání. V tísnivých poměrech prvých let státotvorné práce bylo se však ministerstvu omeziti na udržování stávajících složek této práce a zařizování provisorií. Jest proto ministerstvo veř. zdravotnictví a tělesné vy chovy naplněno skutečnou vděčností vůči "Mezinárodnímu úřadu Rockefellerovy nadace" v New-Yorku, že svým nezištným a vydatným přispěním umožnil mu přikročiti k vybudování této instituce, bez níž státní správa zdravotní stále zůstávala by torsem. První kroky, jimiž vzbuzen byl zájem Rockefellerovy nadace o zdravotnictví našeho státu, byly učiněny za ministra Dra. V. Šrobára předsedkyní Čsl. Červeného Kříže Dr. A. Masarykovou u zástupce této instituce, prof. S. Gunna v Paříži. Během jednání, jež poté zahájeno, shlédli ředitel Mezinárodního úřadu Rockefellerovy nadace Dr. A. Rose a vědecký odborník téže instituce kolonel Dr. W. Russel zdravotní poměry republiky naší a zejména Dr. Russell pobyl v r. 1920 delší dobu v Praze a byl ustálém styku s ministerstvem veř. zdravotnictví a těl. výchovy. Společně s ním nastínilo ministerstvo veřejného zdravotnictví první obrysy ústavu. Na sklonku roku 1920 za úřadování ministra Dra. Procházky vypracovány v ministerstvu za účasti vědeckých našich odborníků prozatímní plány ústavu a sjednána s Mezinárodním úřadem Rockefellerovy nadace na základě zmocnění, uděleného ministerskou radou dne 25. srpna 1921 s platností ode dne 12. července 1921 úmluva, jejíž opis jest připojen (příl. A.) a jejíž hlavní body jsou: "Za účelem zbudování ústavu ministerstvo zdravotnictví opatří tak rychle, jak tomu dovolí roční rozpočet Československé republiky, obnos minimálně 23,471.700 československých korun"; v tom obsaženy budou částky zaplacené za zakoupení pozemku, na němž ústav má býti postaven viz příl. C.

Nadace jest svolna vyplatiti ministerstvu přímo takové obnosy, kterých by bylo třeba, až do maximálního obnosu 26,966.600 Kč, které by byly věnovány podpoře výstavby zmíněného ústavu, v žádném však případě více."

"Čas, během jehož nadace bude zavázána dle ustanovení této smlouvy, jest omezen na dobu 6 let od doby sjednání smlouvy. Žádná část obnosu 26,966.600 Kč, která by nepředstavovala obnosy, reservované na krytí objednávek neb smluv, řádně nadací neb Mezinárodním úřadem schválených, nebude dále spadati v rámec práva této smlouvy. Jakékoliv závazky se strany nadace přestanou a skončí po uplynutí této smlouvy z důvodu hořejšího omezení."

K uvedené úmluvě dle přání ministerstva financí a Nejvyššího účetního kontrolního úřadu sjednán dodatek ze dne 12. prosince 1921 o tom, jak má býti vykládáno ustanovení úmluvy o postupu při výplatě příspěvku nadačního. Mezinárodní úřad zdravotní Rockefellerovy nadace jest dle toho ochoten podle potřeby poskytovati dotace, aniž by výplaty omezoval na práci hotovou.

V témže čase zakoupen pro účely budoucího ústavu od vinohradské záložny pozemek v sousedství státní nemocnice na Vinohradech (viz příl. C).

V ministerstvu veř. zdravotnictví a těl. výchovy v době úřadování ministra Dra. Vrbenského zřízena poté "Výkonná kancelář" pro vybudování Státního Zdravotního ústavu, která za stálé součinnosti zástupce Rockefellerovy nadace prof. S. Gunna a spolupráce zvláštního "Poradního komité" sestaveného jednak z vědeckých odborníků hygienických, jednak z úředníků ministerstva samého, vypracovala definitivní program a plány "Státního Zdravotního Ústavu".

VI.

Pracovní rozdělení ústavu a hlavní obrysy stavebního programu.

Ústav bude rozdělen na jednotlivá pracovní oddělení, k nimž přistupují odbočky zřízené v jiných částech republiky. Oddělení i odbočky řídí ústředí, které obstarává administraci celého ústavu i odboček a určuje činnost jejich po stránce odborně vědecké i výchovné.

Počet oddělení hlavního ústavu byl ustanoven pro začátek na 12, a to

1. Oddělení serologické (výroba sér a očkovacích látek se zkušebnou). Výroba léčivých sér vyžaduje dlouhé přípravy, s nimiž započlo se již v měsíci srpnu 1923 v serologickém provisoriu.

2. Oddělení pro výrobu vakcíny neštovičné. (Dosud vyrábí se v Jindř. Hradci a výroba ta bude přenesena do Státního Zdravotního Ústavu).

3. Oddělení pro výrobu očkovací látky a očkování proti vzteklině. ("Pasteurův ústav"). Internát pro ošetřovance umístěn jest v provisorních místnostech ve státní nemocnici na Vinohradech. Výroba očkovací látky děje se zatím v ústavu prof. Dra Honla.

4. Oddělení pro bakteriologickou diagnostiku a epidemiologii se zvláštní sekcí pro tuberkulosu. Má se zabývati nejen diagnostikou infekčního materiálu z určité oblasti dech, nýbrž i stopováním a studiem epidemií. Zároveň má býti centrálou pro síť stanic stejného druhu v republice.

5. Oddělení pro zkoumání potravin. Spojí oba nynější pražské ústavy.

6. Oddělení pro výživu lidu. Úkolem jeho bude zkoumati na podkladě fysiologickém cenu výživných látek a různých způsobů výživy vůbec, zejména pak stopovati výživu různých skupin obyvatelstva různých krajin státu.

7. Oddělení pro zkoumání léčiv. Jest zřízena dosud jako provisorium ve farmakologickém ústavě prof. Lhotáka.

8. Oddělení pro biologický výzkum a lékařské využívání radia.

9. Oddělení pro zkoumání vod, zásobování vodou a čištění vod odpadových. Větší oddělení, do něhož by bylo pojato z oddělení vyšetřování vod, také vod minerálních, dále budou v něm řešeny a vydávány posudky o různých způsobech a zařízeních zásobování vodou a čištění vod kanalisačních. Pro objekty pokusné zbývá dostatečná plocha na pozemku ústavním. V oddělení tomto počítáno jest na účast techniků. 10. Oddělení pro stavební a bytovou hygienu. Systematický výzkum a stálá kontrola hygieny bytů v republice, opravné návrhy.

11. Oddělení pro školní hygien a školní lékařství. (S účastí pedagogů).

12. Oddělení pro hygienu živnostenskou a hygienu práce, s účastí techniků. Evidence hygienických poměrů a preventivních zařízení v průmyslových závodech, vlastní výzkumná práce v tomto směru, studium podmínek práce vzhledem k únavě tělesné a duševní i k rozvoji.

Byla navrhována řada dalších oddělení, a to: oddělení pro výzkum vyšetřovacích method (zejména pro vyšetřování potravin), oddělení pro experiment, psychologii a psychotechniku, oddělení pro tělesnou výchovu, oddělení pro propagaci hygieny a veřejné museum hygienické, oddělení statistické, oddělení pro pokračovací studium hygienické. Oddělení tato nebyla však pojata do tohoto stavebního programu Zdravotního Ústavu Československé republiky, a to z toho důvodu, že buď budou jim věnovány ústavy zcela samostatné, nebo, že příslušný obor pěstován jest u nás jinými institucemi, resp. jest pojat do pracovního programu ostatních projektovaných oddělení ústavu, neb konečně ponechána jsou dalšímu rozvoji ústavu, na jehož možnost rozšíření jest pamatováno.

Stavebně rozdělena jest práce ústavní na 13 budov, z nichž na zakoupeném pozemku vinohradském projektováno jest těchto 11 objektů:

1. Budova administrační.

2. Budova odd. Pasteurova a bakter.-diagnostická.

3. Budova odd. serologického (část laboratorní).

4. Budova vakcinová.

5. Hlavní budova pro odd. V.-XI.

6. Stáj malých zvířat.

7. Stáj velkých zvířat a středních zvířat.

8. Dílny a skladiště.

9. Kotelna a strojovna.

10. Kolna a garáž.

11. Karanténa vakcinová.

Poněvadž pak ukázala se nutnost umístiti velkou stáj pro koně, příslušející k oddělení serologickému, jakož i chov malých zvířat mimo obvod Prahy, byl zakoupen k tomu účelu dvůr Bohumile u Černého Kostelce.

Na dvoře Bohumile jsou k disposici stodola, špýchar, kolna a kravská stáj. Nově bude přistavěna velká stáj koňská s malou laboratoří a malá stáj isolační. Ke dvoru patří přes 100 ha pozemků, jichž bude použito z malé části jako výběhu pro koně, z větší části pak k pěstování píce pro ústavní zvířata.

Vedle těchto pracovních objektů bude nutno vybudovati pro část personálu ústavního obytné domky na pozemku vinohradském i bohumilském.

Tento stavební program rozvržen jest na tři stavební období. V prvém, t. j. během roku 1923, byla zahájena stavba objektů 1-4, během r. 1924 pak budov č. 6, 9 a 11, jakož i tří objektů ve dvoru Bohumile, a to produkční stáje serologického oddělení, obytného domu a transformační stanice, během r. 1926 přikročí se ke stavbě velké budovy pro oddělení V-XI, jakož i budovy 8 a 10.

VII.

Personál ústavu.

Personál Státního Zdravotního Ústavu mají tvořiti:

a) ředitel a jeho zástupce,

b) přednostově oddělení a přednostově odboček,

c) přednostově laboratoří, asistenti a elévové,

d) odborný personál úřednický kategorie C, D, E,

e) pomocné síly odborné, technické, kategorie podúřednické,

f) úředníci správní a účetní,

g) podúředníci správní a účetní,

h) zřízenci.

V předcházejících vývodech bylo důrazné vytčeno, že při volbě odborných pracovních sil bude nutno dbáti určitého, vyššího stupně kvalifikace a jest nesporno, že zejména pokud se týče funkcí uvedených sub a) a b) nebude tato kvalifikace moci býti vzdálena od onoho stupně schopnosti a odborně vědeckého vzdělání, jaký bývá požadován od odborníků, jimž svěřuje se vedení ústavu na vysokých školách. Rovněž činnost přednostů laboratoří vyžaduje zceleného a důsledného theoreticko-praktického vzdělání v příslušném oboru práce. Tu pak vzniká otázka, zda bude lze v našich poměrech vyhověti této zásadní podmínce, na níž závisí zdar práce celého ústavu, zda bude možno v nejbližší době získati dostatečný počet náležitě kvalifikovaných sil pro Státní Zdravotní ústav, aniž by bylo nutno svěřovati práci ústavní silám zaměstnaným již analogickou funkcí v jiných institucích.

V tomto ohledu možno především poukázati na vědecký dorost našich nyní početně rozšířených vysokých škol. Již nyní bylo by lze v řadách učitelských (mezi profesory a docenty nemajícími vlastních ústavů) resp. mezi staršími asistenty, získati několik plně kvalifikovaných sil pro místa přednostů oddělení, resp. laboratoří. Dále pak nutno i tu opětně a s velkým uznáním ukázati na prozíravou pomoc Rockefellerovy nadace, která již po čtyři léta svým nákladem vychovává ve Spojených Státech řadu mladších lékařů, zvěrolékařů, chemiků a inženýrů pro účely státní zdravotní správy, především pak pro práci ve Státním Zdravotním ústavu. Počet těchto: sil obnáší nyní již 29, doba studijní 1, 2 až 3 roky a možno již nyní tvrditi, že většina z nich vrací se jako pracovníci nad průměr zdatní.

VIII.

Finanční stránka zřízení Státního Zdravotního Ústavu i práce ústavní.

Státní a zařizovací náklady ústavu budou hrazeny:

a) darem Mezinárodního zdravotního úřadu Rockefellerovy Nadace (26,966.600 Kč),

b) ze státního rozpočtu republiky česko slovenské (dle smlouvy s Rockefellerovou nadací nejméně 23,474.700 Kč).

Provozní náklady hotového ústavu půjdou k tíži státního rozpočtu.

Pramenem příjmů ústavních jsou hlavně:

a) prodej ochranných a léčivých přípravků,

b) výtěžky z jiných podnikání ústavních,

c) poplatky za vyšetřování, zkoumání a posudky, konané pro strany,

d) poplatky z kursů a zkoušek, prodej publikací.

Výši těchto příjmů lze dnes jenom odhadnouti, jest však pravděpodobno, že bude přesahovati třetinu vydání.

ČÁST B. ZVLÁŠTNÍ.

K jednotlivým paragrafům osnovy dlužno zvlášť ještě podotknouti toto

K §§ 1 až 3. Již ve všeobecné části tohoto odůvodnění zdůrazněna byla potřeba odborně-vědecké pomoci ve státní zdravotní správě.

Hned na počátku, kdy ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy republiky Československé počalo fungovati, cítěna byla potřeba praktické odborné části (části laboratorní).

Zdravotní správa bývalého státu rakouského omezovala se sice v největší míře na výkonnost dozorčí, avšak nebyla vyzbrojena dostatečným počtem potřebných ústavů a pokud jich bylo, byly po většině mimo oblast našeho státu.

Proto nutno zříditi ústřední hygienický ústav, jehož práce zajistí státní zdravotní správě a státní správě vůbec potřebnou odborně-vědeckou podporu a vědecká zkoumání, na podkladě kterýchž bude možno provésti konkrétní zdravotní opatření. že pak v oboru veřejně-zdravotní péče, kterou moderní stát musí vykonávati, jest potřeba dostatečného školeného hygienického personálu, bylo též řečeno ve všeobecné části odůvodnění této osnovy a proto v rámec působení ústředního hygienického ústavu republiky Československé pojata i praktická výchova zdravotního personálu. Při této výchově bude se musiti dbáti zásad preventivní medicíny, nejmodernějšího to směru v oboru hygienickém, neboť jest málo platno činiti opatření proti vyskytnuvším se poruchám zdravotnickým, nesnažíme-li se zabrániti příčinám, které poruchy tyto zavinily. Proto musí býti uplatnění zásad preventivní medicíny při praktické výchově zdravotnického personálu, tomuto ústavu přináležející, pojato mezi jeho úkoly.

Ústav zřízen bude za účinné podpory Mezinárodního zdravotního úřadu Rockefellerovy nadace v New Yorku. Jména ústavu určeno takto: "Státní Zdravotní Ústav republiky Československé".

Původně pomýšleno na označení takové, které by ihned na první pohled osvětlilo, že se jedná o ústav ústřední a pomýšlelo se na název "Říšský zdravotní ústav". Slovo "říšský" bylo vypuštěno, poněvadž se nezdá býti dosti vhodné. Sídlem hlavního ústavu zvolena Praha, a to již z toho důvodu, že jest sídlem vlády, a tedy i části správy, které má býti v prvé řadě ústav nápomocen, t. j. ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Rozčlenění ústavu jest takové, aby vyhovovalo potřebám. Oddělení, která mají býti na počátku zřízena, udána jsou ve všeobecné zprávě důvodové. Jest pochopitelno, že oddělení ta mohou se měniti tím, že snad by stávající oddělení byla zrušena, neb že nová by byla přičleněna. Pokud pak již trvají některé zvláštní ústavy zdravotnické, jako na př. ústavy pro zkoumání potravin (český a německý) ať již v podobo definitivní, jako právě jmenované, neb v podobě provisoria, jako na př. provisorium pro zkoumání léčiv při českém farmakologickém ústavu v Praze, bakteriologicko-diagnostické stanice při pražských universitních ústavech a výroba očkovací látky proti vzteklině, prováděná při ústavu graf. Dr. Honla v Praze, pojaty budou do tohoto ústředního ústavu.

Tím také splněna bude na př. resoluce N. S. ze dne 27. června 1919 o sloučení obou ústavů pro zkoumání potravin (českého a německého).

Zřízení celého ústavu znamená splnění přání projeveného ve 112. schůzi N. S. republiky Československé ze dne 28. ledna 1920, kdy vyzváno bylo ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, aby veškerou práci k vybudování potřebných odborných ústavů uspíšilo a záhy sloučilo v jeden celek. Přání, v resoluci té dále vyslovenému, totiž, aby ústav ten zůstal v kontaktu s vysokými školami, vyhověno bude též, a to jednak zřízením příslušného poradního sboru (viz § 8 osn.), v němž budou velmi podstatně zastoupeny vysoké školy, jednak tím, že při obsazování vedoucích míst ve Státním zdravotním ústavě bude se především přihlížeti ke kandidátům z řad členů samotných fakult, pokud nejsou již vyčerpáváni řízením jiného ústavu (viz str. 4. všeob. části důvodové zprávy).

Vedle ústředního ústavu bude třeba ústavů pobočných v jednotlivých částech republiky. (Počátky takovéto sítě pobočných ústavů existují již dnes zejména v podobě "bakteriologicko-diagnostických stanic", jichž určitý počet byl zřízen při různých ústavech universitních i prosekturách.)

Dosavadní u stavy ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, které jsou umístěny v universitních ústavech mimo sídlo Státního zdravotního ústavu, nebo v místnostech ústavů jiných oborů veřejné správy, budou přičleněny ke Státnímu zdravotnímu ústavu jako jeho pobočky. Poměr těchto poboček k ústavu ústřednímu budě stanoven v základním řádu (regulativu).

Pobočky bude třeba zřizovati v místech, hale ukáže se toho potřeba, zejména též v sídlech vysokých škol.

Ukáže-li se to účelným, bude lze přiřazovati k Státnímu zdravotnímu ústavu i ústavy jiných resortů, než zdravotnického, pokud ovšem by byla činnost jejich pro veřejnou správu zdravotní důležitou, bez újmy jejich samostatnosti.

Pokud by šlo o přiřadění nebo sloučení veřejných ústavů v oboru zdravotní péče, jednalo by se o takové ústavy státní nebo veřejných autonomních korporací, které by vykonávaly činnost obstarávající úkoly veřejné správy zdravotní, a postupováno by bylo přirozeně se souhlasem dosavadních jim nadřízených správních činitelů.

K § 4. Důležitou otázkou jest poměr Státního zdravotního ústavu k ústřednímu zdravotnímu úřadu. Má-li Státní ústav zdravotní býti skutečně odbornou, na vědeckém podkladě spočívající oporou státní zdravotní správy vůbec, a to jak ve směru zdravotně-kontrolním, tak i ve směru ochranném a výchovném, musí býti v nejužším vztahu k sobě nadřízenému ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, jež určuje veškerou správu ústavu, což jeviti se bude zvláště v úpravě poměrů hospodářských a finančních otázkách vůbec.

Jako ústav velikého rozsahu, jehož práce musí se vyvíjeti programově a se vším možným urychlením, musí ústav býti vyzbrojen vlastní administrativou a musí míti upravené vědecké řízení. Ředitel jeho bude přibírán k důležitým gremiálním poradám ministerským. Otázky ryze právní postupovány budou přímo ministerstvu k vyřizování.

Ačkoliv ústav pracovati bude hlavně pro potřeby státní správy zdravotní, musí býti jeho pomoc zajištěna i pro ostatní obory státní správy, a jest jenom důsledkem jeho budoucího významu, když budou moci se obraceti na správu ústavu i korporace autonomní, pokud se týče i osoby soukromé.

K § 5. Celková organisace ústavu, jako: zevrubné vytčení úkolu ústavu, věcný rozsah jeho působnosti, určení pracovních prostředků, zevrubné ustanovení správy ústavu atd., vytčeny budou ve zvláštním základním řádě a vydány budou nařízením, jímž vlastně navrhovaný zákon bude proveden. Nařízení toto ovšem vydá se tehdy, až ústav bude skutečně vybudován.

Jelikož ústav bude povahou svou jedním z nejúplnějších hygienických ústavů evropských a bude moci obstarávati i úkoly, které by náležely i v jiné obory státní správy, než zdravotní, budou moci jednotlivé orgány státní správy své potřeby jemu předati k provedení.

Na státní zdravotní ústav budou se moci obraceti jmenovitě i vysoké školy ve svých potřebách badatelských a učebných, zejména pokud se týče získání vědeckého učebního materiálu. Základní řád ústavu bude specielně na tyto potřeby pamatovati.

K § 6. Zřízením ústavu vzejde nutnost ustanoviti celou řadu zvláštního personálu a jest tedy třeba pomýšleti v osnově na připuštění potřebné systemisace.

Vedení ústavu svěřeno bude odbornému řediteli, jehož kvalifikace musí býti na téže výši, jako ordinariů vysokoškolských. Zájem správního řízení vyžaduje i zajištění zastoupení ředitele pro případ potřeby, a proto nutno zříditi místo náměstka ředitelova.

Podle těchto čelných míst přirozeně bude nutno ustanoviti i další potřebný personál.

K § 7. Již ve všeobecné části bylo poznamenáno, že Státní Zdravotní Ústav bude míti části, které budou vyráběti předměty obchodu. Pro tyto výrobky bude nutno stanoviti ceny vzhledem na vyvíjející se hospodářský život vůbec, se zřetelem ovšem na potřeby obyvatelstva. Příslušné tarify cenové bude nutno každoročně revidovati. Podobně i za různé výkony, jako na př. zkoumání různých otázek potravinářských a pod. bude nutno stanoviti poplatky.

Poplatky schvalovati bude ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy v souhlase s ministerstvem financí a publikovati v příslušných vyhláškách.

K § 8. Jak důležitý ústav jako jest ústřední hygienický ústav, jenž vybudován bude na nejmodernějším podkladě a v rozsahu opravdu pro celý stát náš čestném, nebude moci zůstati odloučen od ostatního neúředního vědeckého světa a proto k posuzování odborných a vědeckých otázek souvislých s jeho účinností a zejména též k posuzování odborné vědecké kvalifikace sil zřízen bude zvláštní poradní sbor Státního Zdravotního Ústavu, skládající se z povolaných odborníků. Sbor ten bude buď samostatný, anebo, jevilo-li by se to pro potřeby státní zdravotní správy účelným a byl-li by zřízen jeden ústřední poradní sbor (Státní zdravotní rada), pojat by byl poradní sbor Státního Zdravotního Ústavu do jeho rámce jako zvláštní část. Působnost a složení tohoto sboru upraví zvláštní nařízení vládní, v němž bude dbáno zájmů resortu školského.

K § 9. Ústav bude začasté nucen provésti určité výkony na místě samém, a tu jest nutno, aby orgánům jeho zajištěna byla součinnost nejenom všech úřadů státních, nýbrž i všech autonomních korporací, jako obcí a pod. Jenom tak lze se nadáti, že orgánům ústavu bude umožněno, dané jim úkoly splniti.

Podpora a součinnost tato bude dožadována jenom v mezích nezbytně potřeby pro splnění úkonů Státního Zdravotního Ústavu oboru veřejné správy zdravotní. Nadužití této podpory bude zabráněno příslušným ustanovením v základním řádu (regulativu) ústavu a ve služební instrukci, která bude pro ústav vydána.

K § 10. Účinnost zákona přirozeně dána jest vlastně možností uvésti celý ústav v provoz. Navrhovanou osnovou zákona však se umožňuje právně vybudování ústavu a lze tedy stanoviti účinnost zákona jeho vydáním, poněvadž na základě navrhovaného zákon nastává provedení první fase, t. j. uskutečnění výstavby.

Pokud jde o finanční dosah navrhovaného zákona, lze náklad rozděliti na dvě skupiny, a to:

a) náklady na výstavbu a zařízení ústava a

b) náklady provozovací a udržovací.

Ad a) Náklad na výstavbu a zařízení lze odhadnouti sumou cca 50 mil. Kč. Úhrada dána jest jednak nadačním příspěvkem Rockefellerovy nadace v obnosu 26,966.600 Kč (viz přílohu A a B). Zbytek pak nutno hraditi ze státního rozpočtu republiky Československé.

Dosud (do konce května 1925) vydán byl ze státních (investičních) úvěrů obnos 13,222.127,05 Kč, a sice:

na zakoupení pozemku v sousedství státní nemocnice vinohradské od Vinohradské záložny částka

3,799.149,78 Kč

na koupi dvora Bohumile částka

500.000,- Kč

(viz příloha C 1)

 

na vykonané práce stavební částka

8,922.986,27 Kč.


Potřebné náklady nutno zajistiti dle potřeby rozpočtově v hospodářských obdobích v době platnosti ujednání s Rockefellerovou nadací (od 12. července 1921 - 12. července 1927, do kteréžto doby dle ujednání s Rockefellerovou nadací ústav má býti úplně vybudován).

Ad b) Náklady provozovací a udržovací jeviti se budou v době, až ústav bude v plném rozsahu, částkou cca 5,400.000 Kč. V částce tě pojaty jsou jak náklady osobní, tak i náklady věcné.

Příjmy, jež lze očekávati z poplatků a cen výrobků ústavu, odhadnouti možno sumou asi 2,000.000 Kč, takže effektivní náklad roní pro vybudování celého ústavu při úplném jeho provazu lze odhadnouti sumou cca 3,3011.000 Kč, o jejichž úhradu bude nutno postarati se rozpočtově.

Pokud bude vhodno, použije se zásad zákona 404/1922 Sb. z. a n. o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních.

Po stránce formální doporučuje se, aby osnova zákona přikázána byla v obou sněmovnách výborům zdravotnímu a rozpočtovému.

V Praze dne 4. července 1925.

Předseda vlády:

Švehla v. r.

Ministr veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy:

Šrámek, v. r.

 

Příloha A.

Opis.

Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy republiky Československé

a

The Rockeffeller Foundation.

Ujednání.

Toto memorandum smlouvy sepsané a ve kterou vstoupilo dne 12. července 1921 ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy Československé republiky (v následujícím jmenov. jako ministerstvo) jakožto strana jedna a Rockefellerova nadace, korporace organisovaná podle zákonů státu Nový York ve Spojených Státech amerických (v následujícím jmenovaná jako nadace) jakožto strana druhá - svědčí:

Že nadace jest korporace zřízená, aby podporovala blaho lidstva po celém světě. že utvořila a patronisuje jakožto orgán pomocný nebo výkonný mezinárodní zdravotní úřad, kterýž jest nezapsanou společností.

Že mezinárodní zdravotní úřad má zájem na veřejném zdravotnictví republiky Československé.

Že dokumentem písemným, datovaným v Praze, Československo, dne 17. ledna 1921 ministerstvo podalo mezinárodnímu úřadu Rockefellerovy nadace návrh na zřízení ústavu veřejného zdravotnictví v Praze, Československo. Dokument obsahoval žádost, by Rockefellerově nadaci podáno doporučení na subvenci. Opis řečeného dokumentu jest připojen, označen jako příloha A. a tvoří součást této smlouvy.

Že v důsledku doporučení mezinárodního zdravotního úřadu Rockefellerově nadaci v hoření záležitosti Rockefellorova nadace rozhodnutím, přijatým jejím, k tomu oprávněným exekutivním výb. ve zmíněné schůzi dne 6. června 1921 zavázala se věnovati na vystavění ústavu pro veřejné zdravotnictví v Praze obnos 26,966.600 československých korun a dala plnou moc presidentovi a sekretáři Rockefellerovy nadace, aby na tomto základě vstoupili ve smlouvu s ministerstvem v tom smyslu, v jakém bude hodno, aby projekt byl uskutečněn.

A proto nyní, berouc v úvahu obnos jednoho dolaru, jenž byl mezi oběma stranami navzájem vyplacen z ruky do ruky a jeho příjem se tímto potvrzuje, jakož i v ostatních dobrých a cenných úvahách ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy republiky Československé a nadace Rockefellerova navzájem se dohodují a spolu souhlasí v tomto:

Ministerstvo jest svolno vynaložiti nejlepší svoji snahu k uskutečnění návrhu vybudovati ústav pro veřejné zdravotnictví v Praze, jak jest navržen v připojeném dokumentu, označeném příloha A., nebo s takovými úpravami jeho, o kterých bude později sjednána vzájemná dohoda. Za tím účelem ministerstvo souhlasí, že bude v každém ohledu spolupracovati s nadací a jejím orgánem pomocným neb výkonným mezinárodním úřadem při výstavbě ústavu, jak načrtnuto v příloze A. (nebo s takovými úpravami, o kterých později bude sjednána vzájemná dohoda), aby výstavbu ústavu dokončilo.

Za účelem zbudování ústavu, jak výše naznačeno, ministerstvo zdravotnictví jest svolno opatřiti tak rychle, jak tomu dovolí roční rozpočet Československé republiky, obnos minimálně 23,471.700 československých korun v tom jest obsažen obnos 900.000 Kč a 2,860.000 Kč, které již byly placeny za zakoupení pozemku, na němž ústav má býti postaven.

Ministerstvo dále jest svolno předložiti k přezkoumání a k schválení všechny smlouvy, plány anebo podrobnosti, týkající se nájmu dělnictva anebo materiálu, pokud slouží k uskutečnění projektu zástupci mezinárodního zdravotního úřadu nadace).

Toto písemné schválení takovéhoto zástupce má býti opatřeno před sjednáním jakékoliv objednávky neb dohody s dělnictvem aneb materiálů, jak výše řečeno.

Nadace jest svolna vyplatiti ministerstvu přímo takové obnosy, kterých by bylo třeba až do maximálního obnosu 20,960.600 československých korun, které byly věnovány k podpoře výstavby zmíněného ústavu, v žádném však případě více. Do výše jmenovaného obnosu výplaty všech platebních poukazů aneb účtů, které jsou schváleny zástupcem mezinárodního zdravotního úřadu nebo nadací, budou konány v ministerstvu proti předložení těchto v kanceláři nadace na Broadway 61 ve městě Novém Yorku ve Spojených Státech Amerických. Musí však býti každý jednotlivý a všechny takové platební poukazy a účty potvrzeny nebo provázeny písemným schválením ministerstva zástupcem mezinárodního zdravotního úřadu. V potvrzení nebo souhlasu má býti uvedeno, že práce jest vykonána dle podmínek před tím schválené objednávky anebo dohody a že byla vykonána ke spokojenosti ministerstva a zástupce mezinárodního zdravotního úřadu. V žádném případě není nadace vázána ministerstvu na základě této smlouvy, neb jakýmkoliv jiným způsobem, obnosem přesahujícím 26.966.600 československých korun.

Dále jest vzájemně rozuměno a shodnuto, že ani nadace ani mezinárodní zdravotní úřad nebude míti co činiti přímo se stranou smluvní aneb podsmluvní, anebo s jinou osobou, která byla angažována k opatřování dělnictva anebo materiálu pro výstavbu ústavu neb některé jeho části, aniž nadace nepodepíše, neschválí, neb nebude ručiti za podmínky jakékoliv objednávky anebo smlouvy s jakoukoliv takovou osobou neb osobami, aniž nepřevezme přímého závazku v takovém spojení. Nadace nepřijímá žádného ručení za pořízení plánu neb skutečné výstav by ústavu. Její povinnost jest přesně omezena na činění výplat ministerstvu do výše a způsobem, jak dříve bylo vyznačeno. Bude se stýkati pouze s ministerstvem neb s takovým jiným představu clem republiky Československé, která bude řádně označen republikou, aby se ujal a provedl práci výstavby ústavu. Rozumí se dále a jest vytčen čas hlavních bodů této smlouvy. Čas, během jehož nadace bude zavázána dle ustanovení této smlouvy. jest omezen na dobu 6ti let od doby sjednání smlouvy. žádná část obnosu 26,966.600 československých korun, která by nepředstavovala obnosy, reservované na krytí objednávek nebo smluv, řádně nadací neb mezinárodním úřadem schváleným, nebude dále spadati v rámec práva této smlouvy. Jakékoliv závazky se strany nadace přestanou a končí po uplynutí této smlouvy z důvodů hořejšího omezení.

Na svědectví toho interesenti jedné i druhé strany dávají této smlouvě vejíti v platnost dnem a rokem nahoře zmíněným, interesem první strany dávaje svůj podpis ministrem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy republiky Československé a interesem strany druhé dávaje svůj podpis Georgem E. Vincentem svým presidentem za řádného připojení vlastního razítka, osvědčeného jeho asistentkou Norma F. Stoughton.

Ministerstvo veřejného zdravotnictví republiky Československé

za

Osvědčení:

The Rockefeller Foundation

Norma F. Stoughton,

za

asistující sekretářka.

George E. Vincent.

Vyhrazeno razítko oficielní, razítko Rockefellerovy nadace.

 

 

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP