Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Překlad.

Tento dodatek k ujednání, který byl učiněn a nabyl platnosti dne 12. prosince 1921 mezi ministerstvem zdravotnictví republiky Československé (v dalším jmenované jen "Ministerstvo") co jednati stranou, a Rockefellerovou nadací, korporací zákonitě ustavenou dle zákona státu New York ve Spojených Státech amerických (v dalším jmenované jen "Nadace", co druhou stranou dosvědčuje:

Že dvanáctého dne měsíce července 1921, tyto dvě strany zavázaly se smlouvou, ve které se Rockefellerova nadace uvolila zaplatiti přímo ministerstvu takové obnosy, kterých by bylo třeba až do nepřekročitelného maximálního obnosu 26,966.600 Kč, aby pomohla k výstavbě říšského zdravotního ústavu, Praze, za určitých podmínek, jež jsou plně vypsány v uvedené smlouvě.

Že mezi jiným obě strany se usnesly, že do výše označeného obnosu úřad Rockefellerovy nadace v New Yorku 61 Broadway zaplatí přímo ministerstvu jím předložené účty a poukázky, které byly schváleny zástupcem Mezinárodního Zdravotního úřadu nebo Rockefellerovy nadace s výhradou však, že každá taková poukázka neb účet bude podepsána nebo provázena písemným schválením ministerstva a zástupce Mezinárodního Zdravotního úřadu a že podpis poukázky neb schválení má dokazovati, že práce jest dle podmínek předem stanovených a schválených skončena, k uspokojení ministerstva a zástupce Mezinárodního úřadu.

Že byla vyjádřena pochybnost vzhledem ke shora uvedenému opatření, zda má nadace právo dle této smlouvy poskytovati předem nějaké peníze ministerstvu dle potřeby při stavbě jmenovaného ústavu zdravotního v Praze, protože výplaty jsou omezeny na práci hotovou.

Že je přáním obou stran omezení toto odstraniti.

A proto nyní, berouce v úvahu obnos jednoho dolaru, jenž byl mezi oběma stranami navzájem vyplacen z ruky do ruky a jehož příjem se tímto potvrzuje, jakož i v ostatních dobrých a cenných úvahách ministerstvo veřejného zdravotnictví republiky Československé s Rockefellerovou nadací společně a vzájemně souhlasí a shodují se, aby zmíněná smlouva ze dne 12. července 1921 byla opravena, což tímto také vstupuje v platnost vynecháním níže uvedené klausule: "V potvrzení neb souhlasu má býti uvedeno, že práce jest vykonána dle podmínek před tím schválené objednávky anebo dohody a že byla vykonána ke spokojenosti ministerstva a zástupce Mezinárodního Zdravotního Úřadu", která se nachází v řádkách 3-6 incl. na stránce 3. zmíněné smlouvy.

Na svědectví toho obě strany rozhodly se učiniti toto dodatečné ujednání s platností ode dne a roku uvedeného, za stranu první podpisuje ministr veřejného zdravotnictví republiky Československé a za druhou stranu pak pan Edwin R. Embree, její sekretář, připojuje správně razítko, ověřené jeho asistentkou sl. Normou F. Stoughton.

Příloha B.

Korespondence

se zástupci Rockfellerovy nadace o výplatě nadačního příspěvku pro Státní Zdravotní Ústav.

Přípis prof. Selskara M. Gunna ze dne 31. ledna 1922.

Pane ministře,

obdržel jsem dopis od pana Roberta H. Kirka, účetního Rockefellerovy nadace. Schválil úplně zřízení kanceláře pro hygienický ústav podle návrhů, sjednaných mezi Vámi a mnou. Ohledně Vašeho dopisu čís. 9830 ze dne 7. prosince navrhuje toto:

1. Aby ministerstvo zdravotnictví otevřelo zvláštní konto v některé místní bance pro výdaje Zdravotního Útavu.

2. Aby nadace složila 2,000.000 Kč na tento účet.

3. Aby společně dvě osoby v ministerstvu podepisovaly všecky šeky na tento účet: před podepsáním musí mi býti předložen ke schválení a podepsání účet vykazující, zač byly peníze vydány.

4. Aby každý měsíc nadace složila na tento účet obnos rovnající se obnosu výdajů za minulý měsíc, tak aby obnos byl stále 2,000.000 Kč.

5. Aby v případ, že by obnos 2,000.000 Kč byl shledán nedostačujícím, byl zvýšen dle nutnosti.

Nadace vede nyní všechny své peněžní záležitosti u Živnostenské banky. Nenamítáte nic proti tomu, aby také nový účet byl u ni otevřen? - Račte mi laskavě sděliti, zda můžete souhlasiti s hořejšími návrhy.

To se rozumí, že dokud tato otázka nebude rozhodnuta, budu dále financovati práce ústavu, jako jsem činil doposud.

V dokonalé úctě

Přípis prof. Selskara M. Gunna, ze dne 2. března 1922.

Slovutný pane ministře,

obdržel jsem kabelogram od pana Roberta H. Kirka, účetního Rockefellerovy nadace, a dovoluji si Vám oznámiti, že na Váš dopis č. 1042 pres. ai 1922, ve kterém jste žádal, aby byly složeny 2,000.000 Kč v místní bance, bylo přistoupeno. V důsledku toho vystavuji šek na Nový York, který bude poslán k inkasu a během několika týdnů budou peníze k disposici.

V dokonalé úctě Váš

Přípis prof. Selskara M. Gunna ze dne 30. března 1922.

30. března. 1922.

Vážený pane ministře!

Dva miliony Kč ku otevření účtu pro Hygienický Ústav jsou k disposici. Jak jste mne informoval, šeky na tento účet budou podpisovány Vámi a p. sekčním šéfem Kolínským. Požádal jsem Živnostenskou banku, aby mi zaslala potřebné formuláře pro Vás a p. sekčního šéfa Kolínského k podpisu, aby se tento účet mohl otevříti. Zdá se mi, že účty všeho druhu, týkající se Hygienického Ústavu by měly býti schvalovány prof. Kučerou, než se Vám a p. sekčnímu šéfovi Kolínskému předloží k zaplacení. Pouze tímto způsobem bude prof. Kučerovi umožněno, aby se důkladně obeznámil se všemi výdeji ústavu.

V hluboké úctě

Selskar. M. Gunn.

Přípis prof. S. Gunna ze dne 4. dubna 1922.

Vážený pane ministře,

posílám Vám tímto lístky pro Váš podpis a pana sekčního šéfa Kolínského. Račte jej podepsat tím způsobem, jako podepisujete šeky na místě označeném III. Budu Vám vděčen, zašlete-li je p. sekčnímu šéfovi Kolínskému k podpisu.

V dokonalé úctě

Váš

Selskar M. Gunn.

Přípisem Živnostenské banky ze dne 11. dubna 1922 sděleno:

Živnostenská banka v Praze.

V Praze, dne 11. dubna 1922.

Nadační příspěvek pro Státní Zdravotní Ústav na adresu ministerstva veřejného zdravotnictví k rukám pana ministra Dr. Boh. Vrbenského v Praze.

Obdrželi jsme od pana Selskara M. Gunna v Praze

val. 2. dubna t. r. Kč 2,000.000 -,

jež píšeme ve prospěch na Vašem účtě běžném, který Vám ve svých knihách zřizujeme a jehož přebytky zúročíme Vám až do dalšího ustanovení

3% (třemi procenty) pro anno

netto, počítajíce si při tom pouze skutečné výlohy jako poštovné, kolky atd.

Ze zaslaných nám vyplněných podpisových formulářů jsme seznali, že kolektivní disposiční právo mají pánové ministr Dr. Boh. Vrbenský a sekční šéf Antonín Kolínský. Pro pořádek dovolujeme si Vás zdvořile upozorniti, že právo disponovati Vašim nově zřízeným účtem u nás příslušeti bude napříště vždy t. č. úřadujícímu ministru veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy a jeho plnomocníku, kterého si ustanoví jako svého zástupce. Oba tito pánové budou podepisovati rozkazy vždy kolektivně, což račte vzíti na vědomí.

Přílohou zasíláme Vám dva výtisky obchodních podmínek a prosíme, abyste si jeden výtisk podrželi a druhý pak, když jste na jeho rubu napsanou klausuli podepsali, nám vrátili.

Ujišťujíce, že Vašim příkazům věnujeme vždy náležitou péči, poroučíme se

Šeky tedy stanoveno podepisovati úřadujícím ministrem zdravotnictví, a to od 12. dubna 1922 do 10. října 1922 Drem. Boh. Vrbenským a od 10. října 1922 nadále prof. Šrámkem vždy kolektivně se sekčním šéfem A. J. Kolínským.

Účiny žirovým řízením z výše uvedeného účtu realisované zasílají se zvláštním vyúčtovacím výkazem každý měsíc Mezinárodnímu úřadu zdravotnímu do New Yorku, který doplňuje vklad na žirovém účtě živnostenské banky stále na 2,000.000 Kč.

Přípis prof. S. Gunna ze dne 2. října 1922.

2. října 1922.

Pan Dr. B. Vrbenský, ministr zdravotnictví v Praze.

Vážený pane ministře,

uložil jsem dalších 2,200.000 Kč k dobru nadačního příspěvku Státního Zdravotního Ústavu a požádal Živnostenskou banku, aby Vás o tom oficielně zpravila.

V hluboké úctě

Selskar M. Gunn.

Živnostenská banka sdělila zvýšení vkladu žirového zdejšímu úřadu jednoduchým kontokorrentem dne 15. září 1922.

Profesor Selskar Gunn, který, po 20měsíční své činnosti v Praze odstěhoval se do Paříže jako ředitel úřadovny Mezinárodního Zdravotního úřadu Rockefellerovy nadace pro celý evropský kontingent - sdělil při poslední své návštěvě v Praze dne 30. září 1922, že náklady s vybudováním Státního Zdravotního Ústavu vzniklé, nebudou nadále na žirové konto refundovány měsíčně, nýbrž vždy až dosáhnou výše 2,000.000 Kč.

Úroky na žirovém kontě vzniklé vymiňuje si Mezinárodní zdravotní ústav k svému dobru, takže refundace na žirový účet nadačního příspěvku vždy o tyto úroky se zmenšuje.

Finanční přehled

vkladů a splátek na žirovém účtě do konce května 1925.

Na žirový účet byly do konce května 1925 vloženy následující vklady:

Nákladu 1,539.965 Kč 65 h bylo použito částkou 464.195 Kč 88 h na osobní přídavky členů Výkonné kanceláře, zřízené dne 25. listopadu 1921 (číslem 9.967 pres. 1921) při ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy s následujícím personálem:

profesor Dr. Pavel Kučera, referent pro vybudování Státního Zdravotního ústavu,

Ing. R. Kvěch, vrchní stavební rada,

Dr. Bohumil Feierabend, přidělený okresní lékař,

v poslední době ministerský koncipista Dr. Pelc,

dále potřebný výkonný personál technický (původně 3, později 4 architekti),

vrchní účetní rada Skřivánek,

a jedna pomocná síla kancelářská.

Příspěvky těmto pracovníkům, z nichž všichni, až na vrchního účetního radu Skřivánka a vrchního stavebního radu ing. arch. Kvěcha, jenž jest zároveň přednostou oddělení 18., zaměstnáni jsou výhradně ve výkonné kanceláři, hrazeny jsou z prostředků poskytnutých Rockefellerovou nadací.

Podotýká se, že do osobních nákladů per 464.195 Kč 88 h počítány jsou i výlohy cest do ciziny za účelem příprav a potřebných stadií k vybudování Státního Zdravotního Ústavu a dále příspěvky na nemocenské, úrazové a pensijní pojištění sil, převzatých výhradně pro přípravné práce výkonné kanceláře. V této kanceláři vyhotoveny byly veškeré plány a vykonány potřebné přípravy k vybudování Státního Zdravotního Ústavu.

Částky 75.769 Kč 77 h použito pak bylo na výdaje věcné, určené na zařízení a potřeby výkonné kanceláře (registraturu, skříně, psací stoly, psací stroj, papíry, tiskopisy, kreslící potřeby, záznamní knihy, plány a p.).

Předměty tyto budou majetkem Státního Ústavu Zdravotního.

Částka per jeden milion korun dána k použití Stavebnímu výboru pro zbudování Státního Zdravotního Ústavu v r. 1925, poněvadž příslušný státní investiční úvěr pro r. 1925 by nevystačil.

Potřebné náklady na zařízení, jakož i další obnosy nutné v tomto roce na stavbu budou poukázány Rockefellerovou nadací.

Veškeré účtování prostředků peněžitých poskytnutých Mezinárodním zdrav. úřadem Rockefellerovy nadace děje se methodou vypracovanou ministerstvem veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy. Methoda sestavena je dle účetních způsobů amerických a má přehledným a jednoduchým způsobem podati obraz přesného vyúčtování.

K účetním těmto pracem přidělen jest úředník státní účtárny ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Účetní methoda sdělena byla ministerstvu financí a Nejvyššímu účetnímu kontrolnímu úřadu (čís. 3408/pres. 1922).

Poznámky k příloze C (pozemek a situační skizza státního zdravotního zástavu).

Pozemek označený v příloze C) písmenami A, B, C, D, získala státní správa k účelu vybudování Státního Zdravotního Ústavu koupí od Záložny Vinohradské. O koupi pozemku byla uzavřena trhová smlouva mezi erárem republiky Československé a Záložnou Vinohradskou na Král. Vinohradech dne 12. října 1921 dle níž koupil erár v Praze dne 26. září 1921,

republiky Československé pozemek vyznačený v situační skizze (přít C) písmenami A, B, C, D, v celkové výměře 124.47153 m²) 34.607 _ za sjednanou cenu 3,450.000 Kč. Kromě toho převzal stát závazek zaplatiti ze svého veškery poplatky a dávky vedlejší, jež by ze smlouvy trhové a jejího knihovního vkladu, z převodu práva vlastnického, z titulu přírůstku hodnot a kvitování kupní ceny vzešly. Na cenu trhovou bylo při podpisu smlouvy zaplaceno 2,020.000 Kč a zavázal se erár zaplatiti zbytek trhové ceny 1,430.000 Kč s 6% úroky do konce roku 1922. Celkem zaplaceny byly za pozemek s budovami usedlosti Dolní Stromka v r. 1921 a 1922 z pol. 324 pokud se týče 196 investičního rozpočtu 1921-1922 obnosy 2,122.163 Kč a 1,620.514 Kč, dohromady 3,242.677,18 Kč. Celkový investiční výdaj na stavby prováděné pro Státní Zdravotní ústav činí až do konce května 1925 13,222.127 Kč. Obnosy uvedené v sjednání s Mezinárodním úřadem Rockefellerovy Nadace - příl. A. - týkají se počátečního jednání o získání pozemku a pozemek u hřbitova t. j. východní pozemek, který měl býti použit za místo pro výběh koní a účele hospodářské postoupí se nemocnici po její rozšíření.

Smlouvou s Nadací Rockefellerovou byl převzat závazek, že vybudování ústavu bude provedeno během 6ti let od doby sjednání smlouvy, neboť touto dobou byla omezena závaznost ustanovení smlouvy pro Nadaci.

Vzhledem k. mimořádnému rozsahu a důležitosti celého úkolu, jakým jest vybudování Státního Zdravotního Ústavu, bylo nutno přikročiti k přípravným pracím a postupně realisaci projektu ihned po sjednání a schválení úmluvy ministerskou radou.

Po vypracování projektu a rozpočtů Výkonnou kanceláří bylo přikročena ke stavbě a to za vedení "Stavebního výboru pro vybudování Státního Zdravotního Ústavu". Tento výbor byl ustaven ministerstvem veřejných prací v zájmu zjednodušení úředního postupu, obvyklého při stavbách státem prováděných, aby tím vybudování ústavu bylo dle možnosti urychleno. Ve Stavebním výboru zastoupeny jsou: ministerstvo veřejných prací, ministerstvo veř. zdravotnictví a tělesné výchovy, ministerstvo financí, nejvyšší účetní kontrolní úřad, finanční prokuratura a zemská správa politická v Praze. Rovněž Nadace Rockefellerova a kruhy civilních techniků mají ve výboru své zástupce.

Koncem roku 1922 bylo započato s prvními stavebními pracemi, které pokročily tou měrou, že té doby se dokončují a v nejbližší době budou předány k používání objety označené v situačním plánku číslicemi 1, 2, 3, 4, 5, 6, 8 a 10, pro které jest dodaná již i značná část vnitřního zařízení. Se stavbou objektů čís. 7 a 9 bylo právě, započato, kdežto obytné domky pro zaměstnance ústavu (v situaci označené písmenami a) a b)] vyzděny jsou nad niveau terrainu, částečně i v přízemku, a budou v tomto roce vyvedeny pod střechu.

Příloha C. 1.

Zpráva o jednání za účelem získání dílčího statku dvoru Bohumile pro účely Státního zdravotního ústavu.

Při propracování plánů na umístění projektovaných oddělení Státního zdravotního ústavu na pozemku na Král. Vinohradech, zakoupeném od Vinohradské záložny, zjištěna byla řada důvodů, jež brání umístění koňské stáje, jakožto základní složky produkce léčivých sér a vaccin, na zmíněném pozemku. Důvody tyto jsou zejména: nedostatek volného místa pro nutný výběh koní, přílišný svah terrainu, hygienická nevhodnost umístění koní a jiného zvířectva na pozemku obklopeném obytnými budovami, zvýšený náklad na píci a steliva při vybudování stáje ve Velké Praze atd.

Bylo tudíž nutno pomýšleti na takové vyřešení, aby pro chov zvířectva k účelům. serologickým byl získán objekt další, jenž by racionelní chov dobytka umožnil. Za tím účelem byly zahájeny v květnu a červnu 1922 přípravné kroky k získání takového objektu. Po delším jednání a podrobném vyšetření, že žádný ze státních statků, pokud přicházely v úvahu, není vhodný pro specielní potřeby Státního zdravotního ústavu, soustředil se zájem státní správy, podle doporučení Státního pozemkového úřadu na dílčím statku dvoru Bohumile, patřícím k liechtensteinskému velkostatku v Kostelci n. Černými Lesy. Přednosti objektu toho spočívají v jeho isolované poloze mezi lesy v poměrné blízkostí k okresnímu městu v povaze pozemků vhodných ku pěstování všelikých pícnin a ku tvoření pastvin, v dobrém a poměrně nedalekém spojení silniční s hlavním ústavem. Také výměra jeho ca 102 ha, jakož i levná cena, odůvodněná tím, že statek jest k účelům pozemkové reformy zabrán, podporovala zájem o tento objekt. Jednání, jež pak bylo s ústřední kanceláří vlastníka za účasti Státního pozemkového úřadu o koupi statku zahájeno, vedlo k cíli. Kupní smlouva byla projednána súčastněnými ministerstvy a schválena ministerskou radou ve schůzi dne 14. prosince 1923 (výnos pres. min. rady ze dne 17. prosince 1923 číslo 30.323 a opatřena schvalovací doložkou Státního pozemkového úřadu (č. 78711 ze dne 29. prosince 1923). Dvůr byl po podepsání smlouvy převzat do státní právy a zařízeno ihned jeho obhospodařovaní podle potřeb Státního zdravotního ústavu.

Dle kupní smlouvy byly zakoupeny po zemky v úhrnné výměře 102 ha 20 a 52 m² s hospodářskými a obytnými budovami dvoru Bohumile a s veškerým příslušenstvím, jež tvoří součástku nemovitostí těch za 500.000 Kč. Cena tato blíží se přídělové ceně, jež byla Státním pozemkovým úřadem vy šetřena penízem 471.477 Kč 81 h. Cena trhová a veškeré příslušenství její byly zaplaceny z položky 196 státního investičního rozpočtu na rok 1923, a to z. toho důvodu, že zástupce Rockefellerovy nadace prof. Gunn dopisem z 16. září 1921 oznámil přání nadace, aby z daru nadačního nebyly placeny koupě pozemků. Naproti tomu k vybudování této součástky Státního zdravotního ústavu hodlá ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy použiti úměrně i prostředků finančních z daru poskytnutého republice Československé Rockefellerovou nadací.

V roce 1924 bylo přikročeno k vybudování potřebných objektů, přemístěných sem z centrálního ústavu v Praze a to produkční stáje oddělení serologického, obytné budovy personálu a transformační stanice, z nichž poslední je stavebně dokončena, kdežto první dva objekty provedeny jsou v hrubém zdivu a pracuje se na stavbě krovu. Ve dvoře budou provedeny adaptace starých objektů jednak k účelům bytovým, jednak k hospodářským. Bude provedena novostavba stájí pro koně, určené k výrobě sér s příslušnou částí laboratorní, novostavba obytného domku pro vedoucí personál dvora a přístavba stájí pro chov malých zvířat. Do dvora bude zavedena elektrická energie - upraven vodovod a kanalisace.

Veškeré stavební práce, projektované ve dvoře, i s vnitřním zařízením budov rozpočteny jsou částkou 3,353.000 Kč, která jest součástí celého nákladu na zřízení Státního zdravotního ústavu.

Příloha D.

Historie Rockefellerovy nadace.

Rockefellerova nadace byla autorisována, zvláštním aktem sněmovny státu New York 14. května 1913 ku správě jmění, které věnoval John D. Rockefeller k tomu, "Aby bylo povzneseno blaho lidstva po celém světě". Ačkoliv již před tím jméno Rockefellerovo bylo spojeno s různými institucemi zdravotními, jako Rockefellerův ústav vědecký v New Yorku, Rockefellerova mezinárodní zdravotní komise, Rockefellerova nadace v onom širokém smyslu teprve tehdy vešla v život. Během devíti let svého trvání vykonala nesmírnou práci na podporu veřejného zdravotnictví po celém světě. Práce tato byla jí umožněna velikou peněžní částkou, která jí byla dárcem dána k disposici (asi 200 milionů dolarů).

Široký program, jaký byl vytčen jejím tvůrcem, přizpůsobil se době, ve které Nadace vznikla a vzrůstala: Obrátila totiž svůj hlavní zřetel k nemoci, jako zjevu, který v lidském životě způsobil nejvíce utrpení. Rockefellerova mezinárodní zdravotní komise, která již dříve pracovala v jižních státech Severoamerické Unie, byla vtělena do Nadace a její program rozšířen. Počato se stejnou prací ve Střední Americe, v Polynesii, Ceylonu, Západní Indii, Australii a Egyptě. Vedle ankylostomiasy potírána žlutá zimnice a zvláštní komisí, v jejíž čele stál slavný Dr. Hideyo Noguchi, podařilo se objeviti její příčinu v Leptospira icteroides. I léčivé serum bylo připraveno. V těchto zemích potírána byla malarie.

Za války Nadace nezapomněla na svůj program a účastnila se v dobách světové pohromy hmotné podpory v Belgii a zemích balkánských. Přece však dvě její odvětví rostla nejvíce, a to Mezinárodní zdravotní úřad a Odbor pro medicínskou výchovu. Mužové slavných jmen, jako Simon Flexner, WsC. Gorgas, W. Rose, W. T. Segdwick, W. H. Welch a jiní, pojati byli do Mezinárodního zdravotního úřadu, ve který se stará komise přetvořila. široké pole pro její činnost otevřelo se v Brazílii a pak ve Francii, kamž vyslána byla komise na potírání turberkulosy, přispěvší nesmírně k tomu, že se ve Francii probudilo pravé zdravotnické svědomí v posledních letech.

Mimo veřejné zdravotnictví nejvíce pozornosti věnovala Nadace medicínskému vzdělání a historie lékařských škol v Číně bude vždy spojena s jejím jménem. Vysoké školy zdravotnické v Baltimore Md. a v Bostonu, Mass, jsou úplně vydržovány Nadací. Podobná škola založena, v Sao Paolo v Brazílii. V poslední době veliký obnos byl věnován zřízení škol hygienických v Londýně, Bruselu a Varšavě, a universitám v centrální Evropě.

Rockefellerova Nadace postupuje methodou demonstrační. V menším teritoriu vzorně zařídí nějaký podnik, vycvičí personál a opět se obrátí jinam, povzbuzujíc vždy zájem lokální. Nehledá pro sebe chvály, spokojí se tím, že dobré dílo bylo vykonáno.

Dnes rozdělena jest Rockefellerova nadace ve tři hlavní odbory: 1. Mezinárodní zdravotní úřad (International Health Board), 2. Lékařský úřad pro Čínu (China Medical Board), 3. Odbor pro lékařskou výchovu (Medical Education Board). Tyto tři úřady spravovány jsou společně zvláštní správní radou, jejímiž členy jsou nejslavnější američtí hygienikové a lékaři. Správní rada má stálý výkonný výbor šestičlenný.

Jakožto ukázka činnosti Rockefellerovy nadace za jeden rok budiž zde uveden přehled práce vykonané v roce 1920. V tom roce Nadace:

1. podporovala šest lékařských škol v Kanadě,

2. poskytla jeden milion dolarů na zřízení hygienické školy v Londýně,

3. darovala 1 milion franků na vědecké práce lékařské v Belgii,

4. rozhodla se přispěti na zřízení lékařské fakulty university v Bruselu,

5. obstarávala lékařské časopisy anglosaské lékařským školám a knihovnám pěti zemí evropských,

6. zřídila a vydržuje v Pekingu moderní školu lékařskou,

7. podporovala 31 nemocnic v Číně,

8. vydržovala školu hygieny na universitách Johns Hopkins v Baltimore a na universitě Harwardské v Bostonu,

9. přispívala na udržování školy hygieny při lékařské fakultě v Sao Paolo v Brasilii,

10. vydržovala na odborných studiích lékařských a hygienických 90 stipendistů z 13 různých zemí,

11. pozvala na své útraty do Spojených Států Severoamerických studijní komise z Anglie, Belgie a Československa,

12. hradila náklady spojené s kampaní proti žluté zimnici v Střední a Jižní Americe a západní Africe,

13. podporovala 10 států jihoamerických v jejich boji proti malarii,

14. pokračovala na své náklady v boji proti ankylostomiase v 9 státech jihoamerických a v 18 jiných zemích,

15. dovedla boj protituberkulosní ve Francii do takového stadia, že jej mohla předati úřadům francouzským,

16. pomohla státu Československému při výstavbě Státního zdravotního ústavu a při organisaci a rozvinutí všeobecně zdravotnické administrativy,

17. hradila náklady různých komisí, konferencí, anket a studijních cest,

18. přispěla finančně universitám středoevropským,

19. darovala 1 milion dolarů poválečnému fondu ve prospěch evropských dětí.

Činnost Rockefellerovy nadace jest skutečně, jak z tohoto přehledu patrno, mezinárodní, objímajíc celkem 43 státy. Jest třeba zdůrazniti okolnost, že po Francii byl náš stát druhým státem na evropském kontinentu, který se těšil podpoře a spolupráci Rockefellerovy nadace.