VII./4405 (překlad).
Interpelace
poslanců dra Spiny, dra Schollicha, dra V. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů
ministrovi školství a národní osvěty
o zřízení české menšinové občanské školy ve Vyšném (na vitorazském území, okres kaplický).
Ve Vyšném (na vitorazském území) byla výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 22. srpna 1922, č. 97368-I zřízena česká menšinová škola. Proti postupu při zřizování této školy podepsaní co nejrozhodněji protestují.
Německá místní školní rada a obecní zastupitelství ve Vyšném zažádaly o povolení nepovinného vyučování češtině na německé obecné škole. Tuto žádost však zemská školní rada zamítla, ačkoliv na škole byl učitel zkoušený pro český jazyk a mohlo se tedy vyučovati úplně bez těžkostí. Využívajíce chytře nálady německého obyvatelstva ve Vyšném pro naučení se českému jazyku, obcházeli nyní dva čeští agitátoři, mezi nimi jeden legionář - finanční strážník vyšenské stanice, večer, po tmě dům od domu a tázali se německých stran, zdali by nechtěly dáti učiti své děti česky. Skoro všechny strany, mezi nimi dokonce předseda německé místní školní rady; myslily, že jde o docházení do uvedených hodin češtiny a slíbily to tedy těm pánům, aniž by je tito byli poučili, že jde o zřícení české menšinové školy ve Vyšném. Když předseda místní školní rady, pan Lambert Winkler se zmínil vůči oběma pánům, že již bez nich zažádali o povolení češtiny, pravili tito pánové, že ta věc jde "příliš pomalu" a že oni to "provedou rychleji"!! Ale německému řídícímu učiteli nechť prý o tom neříkají. Zcela prostě sepsali německé děti do seznamu a dali německým rodičům podepsati "něco českého". Netušíce nic zlého a ve své nevědomosti podepsali němečtí rodiče tuto listinu, z níž se potom vyklubala žádost o zřízení české menšinové školy. Když němečtí rodiče na tento podvod přišli, žádati zmíněné dva pány, vytýkajíce jim jejich jednání, aby jejich jména škrtli. Škrtnutí bylo sice stranám slíbeno, avšak nebylo provedeno a tak podpisy jejich a jejich dětí přes jejich výslovný odpor jsou dnes ještě v seznamu české menšinové školy.
Na základě tohoto padělaného seznamu ministerstvo školu povolilo, ačkoliv mu obec Vyšné v obšírném memorandu oznámila uvedené okolnosti. S horečnou rychlostí se nyní přikročilo k umístění zřízené školy, jelikož již 8 dní po povolení chtělo se začíti s otevřením školy. Český učitel, jenž do dneška nemůže konati žádné služby, avšak jest placen, byl ihned ustanoven. Za nepřítomnosti německého správce školy byly, jakým právem, nikdo neví, již předem o prázdninách veškeré místnosti v budově německé školy již zmíněnými pány prohlédnuty a rozhodně na jejich zprávu se již dne 25. srna t. r. dostavila komise kaplické okresní politické správy, skládající se z pana rady zemské politické správy Houdka, pana vrchního stavebního rady Müllera, inspektora českých menšinových škol pana Drobila, českého učitele pana Vodáka jako zapisovatele a zmíněných dvou pánů, aby zajistila místnosti pro nově povolenou českou menšinovou školu. Zajímavo lest, jak nádherně, ba jak již předem v této věci správa pracovala. Ministerstvo dne 22. srpna 1923 povolilo českou menšinovou školu, avšak jíž předem, výnosem č. 7052 ze dne 20. srpna 1923 nařizuje kaplická okresní politická správa komisijní zajištění místností. Komise se dostavila, nenavštívila však vůbec obecního úřadu, nýbrž dala si zcela prostě zavolati obecního starostu a předsedu místní školní rady a jejím jediným cílem byla německá škola. Zde byly v I. patře tři místnosti bez zřetele na jejich určení uznány za způsobilé a vhodné a ihned vyměřeny. Rozdělující příčky mají býti strženy a tak se má získati školní síň a kabinet.
Teprve na žádost obecního starosty a předsedy místní školní rady prohlédli si pánové také obcí nabízené místnosti v panském dvoře a v Kirchnerově hostinci. V panském dvoře, kde kdysi před postavením budovy německé školy vlastní německá škola byla umístěna za souhlasu úřadů asi s 90 dětmi, mohlo by zajisté také těch několik dětí české menšinové školy najíti místo. Poněvadž se nedalo ničeho namítati proti vhodnosti těchto místností, avšak rozhodně se chtělo sáhnouti na německou školu, byla komise toho mínění, že zařizovací náklady na místnosti ve dvoře by byly větší než na místnosti v budově německé školy, ačkoliv obecní rada tomu odporovala. Nikoliv na obecním úřadě, nýbrž ve veřejné místnosti hostince sepsala nyní komise přes protest český zápis a přítomným stranám jen ústně jej přeložila. Na základě tohoto protokolu, proti němuž se místní školní rada ve schůzi ihned svolané ohradila jednohlasným usnesením, zabralo ministerstvo výnosem č. 113.974123-I ze dne 4. října 1923 zmíněné tři místnosti (kabinet pro učebné pomůcky a součásti bytu řídícího učitele, zařízené a s nábytkem). Proti tomuto zabíracímu nařízení podala místní školní rada a obecní zastupitelstvo stížnost k nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutí tohoto soudu se však chce, jak se zdá, s české strany předejíti hotovými věcmi, neboť kaplická okresní politická správa dne 10. prosince 1923 vydala rozkaz, aby místnosti byly ihned vyklizeny, jemuž se ovšem nemohlo vyhověti, poněvadž přece nábytek německého správce školy a z kabinetu německé školy nemohl býti postaven na ulici. Deputace obce a místní školní rady ravštívila dne 17. prosince 1923 kaplickou okresní politickou správu a žádala, aby vyklizovací rozkaz byl odvolán, poukazujíc, že věcí nelze vykliditi. Poněvadž současně také právní zástupce obce žádal okresní politickou správu o zrušení vyklizovacího rozkazu poukazuje na podanou stížnost nejvyššímu správnímu soudu, upustila až do dneška kaplická okresní politická správa od nuceného vyklízení, jímž hrozila a oznámila to ministerstvu školství.
Nyní úřady provedly nový šachový tah. Kaplická okresní politická správa přípisem ze dne 19. prosince 1923, č. 10966/23 požádala obec Vyšné, aby vyjednávala se správou Fürstenbergovských panství o nájem místností ve dvoře a oznámila jim, že však v tomto případě obec musí hraditi z vlastních prostředků výdaje na zařízení těchto místností. Pokouší se tedy jaksi náhradou za to, že nechává německou školu v klidu, uvaliti nyní na obec věcná břemena české školy, ač přece podle zákona má tato břemena hraditi jedině stát. Při tom dlužno uvážiti, že také umístění v německé škole nebylo by se provedlo bez útrat, neboť podle zápisu komise byly zařizovací práce pro školu v budově německé školy oceněny na 4000 Kč a pro českého učitele v domě hlavního agitátora Švarce na 8000 Kč. Proč se nemá této částky užíti také na zřízení panského dvora, když přece ministerstvo má pro takové účely miliony? Mimo to se znovu zase žádá odstoupení obytných místností německého řídícího učitele pro českého učitele, ač přece podle zápise komise má býti tento umístěn v právě uvedeném soukromém bytě.
To jest podle pravdy věrný skutečný stav celé věci týkající se zřízení školy. Tážeme-li se nyní, pro jaké děti tato škola byla zřízena, musíme zjistiti, že v samém Vyšném s výjimkou dítěte železničního strážníka Schwarze, jenž tam byl dne 1.prosince 1923 přeložen, není ani jediného českého dítěte. Děti musejí tedy pocházeti jen ze sousední obce Nekalic a z osady Thiergarten (obec Trpnouzy). Nekalické děti, které ostatně nepocházejí všechny z čistě českých manželství, nýbrž ze smíšených, docházejí nyní do stejně daleké, vysoce organisované české menšinové školy v Nových Hradech; thiergartenské děti mají svou vlastní čtyřtřídní českou školu v obci Trpnouzích, kam také docházejí. Všechny tyto děti mohou také dále docházeti do uvedených českých škol. I několik rozumných Čechů v Thiergartenu se brání proti zamýšlenému přiškolení do Vyšného.
Česká menšinová škola ve Vyšném jest tedy skutečně jen pro děti železničního strážníka Schwarze?
Tážeme se tedy pana ministra:
Jak odůvodňuje zřízení této české menšinové školy a zabavení místností v budově německé školy pro tak zbytečný účel?
Jak odůvodňuje postup ministerstva při zřizování této školy, jež zřejmě učinilo základem svého rozhodnutí padělaný seznam školních dětí?
Jak odůvodňuje, že zemská školní rada odepřela zavésti nepovinné vyučování češtině na německé obecné škole ve Vyšném, a jak odůvodňuje agitaci proti této německé škole?
Jest ochoten tuto věc sám nestranné prozkoumati, tazatelům oznámiti výsledek a sděliti jim, jaké "důležité příčiny" podle § 5 zákona ze dne 3. dubna 1919, č. 189 Sb. z. a n. byly rozhodné pro zřízení této školy?
Jest ochoten ihned odvolati zabrání budovy německé školy a každé další poškozování německého školství v obci Vyšném zameziti?
V Praze dne 8. ledna 1924.
Dr. Spina, dr. Schollich, dr. W. Feierfeil, Simm, dr. Kafka,
Křepek, J. Fischer, Schälzky, Heller, Knirsch. J. Mayer, Wenzel, Stenzl, Mark, Patzel, Windirsch, inž. Kallina, inž. Jung, Böllmann, Zierhut, Schubert.
VIII./4405 (překlad).
Interpelace
poslanců Dietla, Čermaka, Deutschové a druhů
ministrovi školství a národní osvěty
o zřízení české menšinové občanské školy ve Vyšném (na vitorazském území, okres kaplický).
Ve Vyšném (na vitorazském území) byla výnosem ministerstva školství a národní osvěty ze dne 22. srpna 1922, č. 97368-I zřízena česká menšinová škola. Proti postupu při zřizování této školy podepsaní co nejrozhodněji protestují.
Německá místní školní rada a obecní zastupitelství ve Vyšném zažádaly o povolení nepovinného vyučování češtině na německé obecné škole. Tuto žádost však zemská školní rada zamítla, ačkoliv na škole byl učitel zkoušený pro český jazyk a mohlo se tedy vyučovati úplně bez těžkostí. Využívajíce chytře nálady německého obyvatelstva ve Vyšném pro naučení se českému jazyku, obcházeli nyní dva čeští agitátoři, mezi nimi jeden legionář - finanční strážník vyšenské stanice, večer, po tmě dům od domu a tázali se německých stran, zdali by nechtěly dáti učiti své děti česky. Skoro všechny strany, mezi nimi dokonce předseda německé místní školní rady; myslily, že jde o docházení do uvedených hodin češtiny a slíbily to tedy těm pánům, aniž by je tito byli poučili, že jde o zřícení české menšinové školy ve Vyšném. Když předseda místní školní rady, pan Lambert Winkler se zmínil vůči oběma pánům, že již bez nich zažádali o povolení češtiny, pravili tito pánové, že ta věc jde "příliš pomalu" a že oni to "provedou rychleji"!! Ale německému řídícímu učiteli nechť prý o tom neříkají. Zcela prostě sepsali německé děti do seznamu a dali německým rodičům podepsati "něco českého". Netušíce nic zlého a ve své nevědomosti podepsali němečtí rodiče tuto listinu, z níž se potom vyklubala žádost o zřízení české menšinové školy. Když němečtí rodiče na tento podvod přišli, žádati zmíněné dva pány, vytýkajíce jim jejich jednání, aby jejich jména škrtli. Škrtnutí bylo sice stranám slíbeno, avšak nebylo provedeno a tak podpisy jejich a jejich dětí přes jejich výslovný odpor jsou dnes ještě v seznamu české menšinové školy.
Na základě tohoto padělaného seznamu ministerstvo školu povolilo, ačkoliv mu obec Vyšné v obšírném memorandu oznámila uvedené okolnosti. S horečnou rychlostí se nyní přikročilo k umístění zřízené školy, jelikož již 8 dní po povolení chtělo se začíti s otevřením školy. Český učitel, jenž do dneška nemůže konati žádné služby, avšak jest placen, byl ihned ustanoven. Za nepřítomnosti německého správce školy byly, jakým právem, nikdo neví, již předem o prázdninách veškeré místnosti v budově německé školy již zmíněnými pány prohlédnuty a rozhodně na jejich zprávu se již dne 25. srna t. r. dostavila komise kaplické okresní politické správy, skládající se z pana rady zemské politické správy Houdka, pana vrchního stavebního rady Müllera, inspektora českých menšinových škol pana Drobila, českého učitele pana Vodáka jako zapisovatele a zmíněných dvou pánů, aby zajistila místnosti pro nově povolenou českou menšinovou školu. Zajímavo lest, jak nádherně, ba jak již předem v této věci správa pracovala. Ministerstvo dne 22. srpna 1923 povolilo českou menšinovou školu, avšak jíž předem, výnosem č. 7052 ze dne 20. srpna 1923 nařizuje kaplická okresní politická správa komisijní zajištění místností. Komise se dostavila, nenavštívila však vůbec obecního úřadu, nýbrž dala si zcela prostě zavolati obecního starostu a předsedu místní školní rady a jejím jediným cílem byla německá škola. Zde byly v I. patře tři místnosti bez zřetele na jejich určení uznány za způsobilé a vhodné a ihned vyměřeny. Rozdělující příčky mají býti strženy a tak se má získati školní síň a kabinet.
Teprve na žádost obecního starosty a předsedy místní školní rady prohlédli si pánové také obcí nabízené místnosti v panském dvoře a v Kirchnerově hostinci. V panském dvoře, kde kdysi před postavením budovy německé školy vlastní německá škola byla umístěna za souhlasu úřadů asi s 90 dětmi, mohlo by zajisté také těch několik dětí české menšinové školy najíti místo. Poněvadž se nedalo ničeho namítati proti vhodnosti těchto místností, avšak rozhodně se chtělo sáhnouti na německou školu, byla komise toho mínění, že zařizovací náklady na místnosti ve dvoře by byly větší než na místnosti v budově německé školy, ačkoliv obecní rada tomu odporovala. Nikoliv na obecním úřadě, nýbrž ve veřejné místnosti hostince sepsala nyní komise přes protest český zápis a přítomným stranám jen ústně jej přeložila. Na základě tohoto protokolu, proti němuž se místní školní rada ve schůzi ihned svolané ohradila jednohlasným usnesením, zabralo ministerstvo výnosem č. 113.974123-I ze dne 4. října 1923 zmíněné tři místnosti (kabinet pro učebné pomůcky a součásti bytu řídícího učitele, zařízené a s nábytkem). Proti tomuto zabíracímu nařízení podala místní školní rada a obecní zastupitelstvo stížnost k nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutí tohoto soudu se však chce, jak se zdá, s české strany předejíti hotovými věcmi, neboť kaplická okresní politická správa dne 10. prosince 1923 vydala rozkaz, aby místnosti byly ihned vyklizeny, jemuž se ovšem nemohlo vyhověti, poněvadž přece nábytek německého správce školy a z kabinetu německé školy nemohl býti postaven na ulici. Deputace obce a místní školní rady ravštívila dne 17. prosince 1923 kaplickou okresní politickou správu a žádala, aby vyklizovací rozkaz byl odvolán, poukazujíc, že věcí nelze vykliditi. Poněvadž současně také právní zástupce obce žádal okresní politickou správu o zrušení vyklizovacího rozkazu poukazuje na podanou stížnost nejvyššímu správnímu soudu, upustila až do dneška kaplická okresní politická správa od nuceného vyklízení, jímž hrozila a oznámila to ministerstvu školství.
Nyní úřady provedly nový šachový tah. Kaplická okresní politická správa přípisem ze dne 19. prosince 1923, č. 10966/23 požádala obec Vyšné, aby vyjednávala se správou Fürstenbergovských panství o nájem místností ve dvoře a oznámila jim, že však v tomto případě obec musí hraditi z vlastních prostředků výdaje na zařízení těchto místností. Pokouší se tedy jaksi náhradou za to, že nechává německou školu v klidu, uvaliti nyní na obec věcná břemena české školy, ač přece podle zákona má tato břemena hraditi jedině stát. Při tom dlužno uvážiti, že také umístění v německé škole nebylo by se provedlo bez útrat, neboť podle zápisu komise byly zařizovací práce pro školu v budově německé školy oceněny na 4000 Kč a pro českého učitele v domě hlavního agitátora Švarce na 8000 Kč. Proč se nemá této částky užíti také na zřízení panského dvora, když přece ministerstvo má pro takové účely miliony? Mimo to se znovu zase žádá odstoupení obytných místností německého řídícího učitele pro českého učitele, ač přece podle zápise komise má býti tento umístěn v právě uvedeném soukromém bytě.
To jest podle pravdy věrný skutečný stav celé věci týkající se zřízení školy. Tážeme-li se nyní, pro jaké děti tato škola byla zřízena, musíme zjistiti, že v samém Vyšném s výjimkou dítěte železničního strážníka Schwarze, jenž tam byl dne 1.prosince 1923 přeložen, není ani jediného českého dítěte. Děti musejí tedy pocházeti jen ze sousední obce Nekalic a z osady Thiergarten (obec Trpnouzy). Nekalické děti, které ostatně nepocházejí všechny z čistě českých manželství, nýbrž ze smíšených, docházejí nyní do stejně daleké, vysoce organisované české menšinové školy v Nových Hradech; thiergartenské děti mají svou vlastní čtyřtřídní českou školu v obci Trpnouzích, kam také docházejí. Všechny tyto děti mohou také dále docházeti do uvedených českých škol. I několik rozumných Čechů v Thiergartenu se brání proti zamýšlenému přiškolení do Vyšného.
Česká menšinová škola ve Vyšném jest tedy skutečně jen pro děti železničního strážníka Schwarze?
Tážeme se tedy pana ministra:
Jak odůvodňuje zřízení této české menšinové školy a zabavení místností v budově německé školy pro tak zbytečný účel?
Jak odůvodňuje postup ministerstva při zřizování této školy, jež zřejmě učinilo základem svého rozhodnutí padělaný seznam školních dětí?
Jak odůvodňuje, že zemská školní rada odepřela zavésti nepovinné vyučování češtině na německé obecné škole ve Vyšném, a jak odůvodňuje agitaci proti této německé škole?
Jest ochoten tuto věc sám nestranné prozkoumati, tazatelům oznámiti výsledek a sděliti jim, jaké "důležité příčiny" podle § 5 zákona ze dne 3. dubna 1919, č. 189 Sb. z. a n. byly rozhodné pro zřízení této školy?
Jest ochoten ihned odvolati zabrání budovy německé školy a každé další poškozování německého školství v obci Vyšném zameziti?
V Praze dne 8. ledna 1924.
Dietl, Čermak, Deutsch,
Häusler, Beutel, Hackenberg, Hoffmann, Palme, Uhl, Wittich, R. Fischer, Heeger, Grünzner, Jokl, Leibl, Kaufmann, Schuster, Hausmann, Kirpal, Schweichhart, Pohl.
Původní znění ad I./4405.
Interpellation
der Abg. Beutel, Kirpal, Grünzner und Genossen
an den Justizminister
wegen Konfiskation des In Aussig erscheinenden sozialdemokratischen Tagblattes "Volksrecht".
In der Nummer 275 vom 1. Dezember 1923 des in Aussig erscheinenden sozialdemokratischen Tagblattes "Volksrecht" wurde in dem unter dem Titel "Arbeiter, schützte Eure Schule" veröffentlichtem Artikel die folgende Stelle beschlagnahmt:
Das Präsidium des Landesschulrates hat sich Mühe gegeben, für die jetzige Verfügung das entsprechende Mäntelchen zu finden, weiches freilich nur recht notdürftig die Blöße der Willkür verdeckt. Es muß daher das ganze System bloßgelegt und aller Welt denunziert wären; denn schon der Umstand, daß die Gesetzgebung eine derartige Behandlung der Schulen möglich gemacht hat, ist ein Skandal.
Die die Beschlagnahme vornehmende politische Bezirksverwaltung Aussig begründete die Konfiskation durch die Berufung auf die Bestimmung des § 300 des Strafgesetzbuches, während das Kreis- als Strafgericht in Leitmeritz über Antrag des Staatsanwalts in dem Erkenntnis vom 4. Dezember 1923 Is 46/23 erkannte, daß der Inhalt des in der Nummer 275 veröffentlichten Artikels am 1. Dezember 1923 auf Seite 1 - 2 in der Stelle: "Das Präsidium des... Skandal." den Tatbestand des im § 300 St. G. B. bezeichneten Vergehens gegen die öffentliche Ruhe und Ordnung begründet die Beschlagnahme durch die politische Bezirksverwaltung Aussig nach § 489 St. P. O. bestätigt, nach § 483 Str. P. O. und nach § 36 des Gesetzes vom 17. Dezember 1862 Nr. 6 R. G. Bl. ex 1853 das Verbot der Weiterverbreitung dieser Druckschrift ausgesprochen und nah § 37 des zit. Gesetzes die Vernichtung der mit Beschlag belegten Exemplare verordnet wird. Nach Absatz 2 des § 20 des Pressgesetzes wird ausgesprochen, daß der Redakteurs verpflichtet ist, dieses Erkenntnis in dem nächstem Blaßte auf der ersten Seite kostenfrei aufzunehmen.
Durch die Tatsache allein, daß die Konfiskationsbehörde und das Gericht auf die der krassesten Willkür Raum gebenden Bestimmungen des § 300 zur Rechtfertigung der Beschlagnahme zurückgreifen mußten, beweist an und für sich, daß es sich hier wie schon so oft um einen Akt von Konfiskationswillkür handelt, welcher jedem Rechte der Kritik und Pressfreiheit geradezu Hohn spricht.
Aus diesem Grunde richten die Unterzeichneten an den bieten Justizminister die Anfrage:
1. Hat die politische Bezirksverwaltung in Aussig und die Staatsanwaltschaft in Leitmeritz aus eigener Machtvollkommenheit oder über Weisung der vorgesetzten Behörden bei Veranlassung dieser Konfiskation gehandelt?
2. Ist der Herr Justizminister bereit, die Unterhebendem anzuweisen, die Pressefreiheit zu wahren und Konfiskationen von der in der Interpellation angeführten Art zu unterlassen?
Prag, den 12. Dezember 1923.
Beutel, Kirpal, Grünzner,
R. Rischer, Schuster, Palme, Häusler, Hirsch, Dr. Haas, Leibl, Hackenberg, Hillebrand, Hoffmann, Pohl, Dr. Czech, Hausmann, Schweichhart, Dietl, Uhl, Heeger, Taub.
Původní znění ad II./4405.
Interpellation
der Abgeordneten Hillebrand, Jokl, Heeger und Genossen
an den Minister für Schulwesen und Volkskultur
in Ausgelassenheit der Ausschulung von Schulkindern aus deutschen Schulen in Friedek sowie der Sperrung zweier Klassen an der dortigen deutschen Bürgerschule und bezüglich des Verbotes der Aufnahme deutscher Schulkinder aus Mistek in die Bürgerschule in Friedek.
Der Regierungskommissär Tesař in Friedek als Vorsitzender des Stadtschulausschusses hat mit Erlaß vom 5. September 1923 Z: 269/4 124 schulpflichtige Kinder aus der deutschen Bürgerschule in Friedek ausgeschlossen und den Eltern aufgetragen, diese Kinder in die čechischen Schulen dortselbst Einschreiben zu lassen und zwar mit der Begründung, daß es sich um Kinder čechischer Nationalität handelt und diese daher in die čechische Schule gehören. Dieser Erlaß trägt die Aufschrift "Städtischer Schulausschuss", ist aber eine freie Verfügung des Regierungskommissärs Testat, da die deutschen Vertreter ds städtischen Schulausschusses zu dieser Entscheidung überhaupt nicht zugezogen worden waten.
Gegen den Ausschulungserlass haben dfe betroffenen Eltern eine gemeinsame Beschwerde an den Landesschulrat im Troppau gerichtet. Der Landesschulrat hat seinen Regierungsbeamten nach Friedek entsendet, welcher die Verhältnisse an Ort und Stelle prüfen sollte. Doch diese Überprüfung war alles andere als eine objektive Entgegennahme der elterlichen Wünsche. Sie war eis inquisitorisches Verhör der Eltern und dem zugezogenen deutschen Vertreter im Ortsschulrat wurde erklärt, daß er sich keinerlei Notizen über das Vorgehen der amtlichen Organe zu machen habe, widrigenfalls er von dem "Verhör" ausgeschlossen werde.
Die Eltern wurden verhört, wie ihre Eltern, a Grausend Urgroßeltern gesprochen hätten und es wurde ihnen von čechischen Vertretern vorgeworfen, daß sie sich schämen, einmal mit Ihren auf ein und derselben Schulbank (der deutschen nämlich) gesessen zu haben, es wurde auf das Einbekenntnis bei der Volkszählung, das doch streng geheim ist, hingewiesen u. dgl. m. Trotz allem aber ließen sich die Eltern in ihrem Willen nicht irre machen. Inzwischen hatte der Regierungskommissär Tesař, um seine erste Verfügung "gesetzlicher" zu gestalten, eine eingehende Begründung seiner Verfügung an die betreffenden Eltern eingesendet, welche eine wortwörtliche Abschrift der Begründung der Entscheidung des Obersten Verwaltungsgerichtes vom 7. Juni 1922, Zl. 6962 darstellt.
Auf Grund der Erhebungen hat nun der Landesschulrat in Troppau mit dem Erlasse vom 9. Oktober 1923 Z: III 967/26 den Beschwerden der Eltern in 40 Fällen stattgegeben, in den übrigen 84 Fällen aber die Entscheidung des Regierungskommissärs Tesař ohne weitere Begründung bestätigt.
Herr Tesař, hat den betroffenen Eltern jedes weitere Rechtsmittel abgesprochen und auf die sofortige Durchführung der Ausschulung gedrängt, indem er die Schulleiter persönlich dafür haftbar machte, falls eines dieser Kinder die deutsche Schule noch weiter besuchen sollte. Er tat dies in einer Weise; welche aufs Haar an den Ton ehemaliger Bataillons- Kommando- Befehle aus Österreichs Zeiten erinnerte, jedenfalls in einem Tone, der unter Zivilbehörden nicht üblich ist. Die Folge war, dass 84 Kinder seit 6 Wochen ohne Schulunterricht sind.
Was nun die rechtliche Lage dieser Angelegenheit anbelangt, so ist ganz klar, daß ein einziges Reklamationsverfahren auf gesetzlicher Grundlage nur in Mähren besteht, wo die lex Perek und ihre Durchführungsverordnung ein solches vorsehen. Wenn sich nun das Oberste Verwaltungsgericht auf den Standpunkt gestellt hat, daß der Grunds z. daß jedes Kind in der Regel in die Schule seiner Nationalität gehört, auf alle Länder der Čechoslovakischen Republik Anwendung zu finden habe, so muß ausdrücklich hiebei festgestellt werden; daß auch dann in jedem Einzelnen Falle noch immer kein Zwang ausgeübt werden kann, da dieser Grundsatz selbstverständlich Ausnahmen zuläßt. Diese Ausnahmsfälle kamen in Friedek durchwegs in Betracht. Die Erhebungen haben in keinem Falle unzweifelhaft die čechische Nationalität der Kinder festzustellen vermocht. Schlesien eist eben ein Land, wo infolge: des äußerst Gamaschen Zusammenlebens von Deutschen, Slowaken; Polen und rechen ein Völkergemisch entstanden ist, welches eine einwandfreie behördliche Bestimmung der Nationalität einfach ausschließt. In solchen Fällen ist es ganz selbstverständlich, dass dem Wahlrecht der Eltern das Vorrecht zu geben ist.
Ganz unzweifelhaft aber ist, daß Herr Tesař zu einer solchen einseitigen Verfügung überhaupt riecht zuständig war; wenn ja eine Behörde, so hätte es nach dem gleichen Erkenntnisse des Obersten Verwaltungsgerichtes das Gremium des Landesschulrates in Troppau, im Äußersten Falle das Plenum des Stadtschulrates in Friedek sein müssen, aber nie und nimmer Herr Tesař allein. So dringend war die Entscheidung nicht, daß die Ausschließung des Plenums gerechtfertigt gewesen wäre. Ebenso unzweifelhaft ist, daß der Entscheidung sowohl des Herrn Tesař, als auch des Landes Schulrates in Troppau die aufschiebende Vierung gemäß § 24 bezw. 37 des schlesischen Schulaufsichtsgesetzes vom 28. Feber 1870 L. G. Bl. 18 zukommt und daß daher ein sofortiges Verbot des Besuches der Schule für die reklamierten Kinder ganz ausgeschlossen war.
Des weiteren hat Herr Tesař folgende ungesetzliche Verfügung getroffen: Er hat nach Abrechnung der reklamierten Kinder sofort 2 Klassen der deutschen Bürgerschule in Friedek gesperrt. Trotzdem überdies endgültige Ausscheidung infolge der aufschiebenden Wirkung der Beschwerde noch nicht entschieden ist, also die Kinder überhaupt nicht in Abrechnung gebracht werden dürfen und trotzdem Herr Tesař zu einer Sperrung von Klassen gesetzlich überhaupt nicht befugt ist, wird die Auflassung dir beiden Klassen vom Landesschulräte in Troppau nicht beanständet und das Versetzung des dadurch überzählig gewordenen Lehrers in die Wege geleitet. Es ist dies eine Machtanmassung übelster Sorte durch ein von der Regierung beauftragtes Organ, welches für die Ordnung, nicht aber für die Unordnung in seinem Wirkungskreise Sorge zu tragen hätte.
Friedek ist auch der krasse Fall, wo den Kindern aus Mistek der Besuch der deutschen Bürgerschule durch Tesař verboten wurde. Mistek ist eine Nachbargemeinde Friedeks, nur durch den Fluss getrennt innerhalb der 4 km Zone, allerdings in Mähren liegend. Dort hat man die deutsche Bürgerschule gesperrt. Was blieb den deutschen Kindern anderes übrig, als der Besuch der nächstgelegenen deutschen Bürgerschule. Infolge des Widerstandes des Regierungskommissärs Tesař müssen nun die Kinder die deutsche Bürgerschule in Hruschau besuchen, das ebenfalls in Schlesien ist, wohin sie aber stundenweise mit der Bahn fahren müssen.
Auf Grund aller dieser Feststellungen fragen wir den Herrn Minister:
Sind ihm alle diese geschilderten Angelegen. heuten bekannt?
Wie rechtfertigt er das eigenmächtige und ungesetzliche Vorgehen des Regierungskommissärs Tesař uni ist er bereit, gegen diesen Beamten wegen seines Verhaltens mit schärfsten disziplinieren Mitteln vorzugehen?
Ist er bereit, den Beschwerden der Eltern der aus den deutschen Schulen in Friedek reklamierten Kindern unverzüglich Folge zu geben und den Stadtschulrat in Friedek zu belehren, daß den Beschwerden kraft des Gesetzes aufschiebende Wirkung zukommt, die Kinder daher am weiteren Besuch der deutschen Schule in Friedek nicht gehindert werden dürfen?
Ist er endlich bereit, die sofortige Wiedereröffnung der durch den Regierungskommissär Tesař widerrechtlich gesperrten 2 Klassen an der deutschen Bürgerschule in Friedek unverzüglich zu verfügen und aussäendem Sorge zu tragen, daß den deutschen Kindern aus Mistek der Besuch der deutschen Bürgerschule in Friedek unverzüglich wieder gestattet wird?
Prag, den 20. Dezember 1923.
Hillebrand, Jokl, Heeger,
Uhl, Palme, Dr. Hollitscher, Dr. Czech, Häusler, Hackenberg, Dietl, Taub, Deutsch, Pohl, Hoffmann, Schweichhart, Kaufmann, Kirpal, Beutel, Schuster, R. Fischer, Čermak.
Původní znění ad IV./4405.
Interpellation
der Abgeordneten Dr. Spina, Dr. Schollich, Dr. W. Feierfeil, Simm, Dr. Kafka und Genossen
an den Minister für Schulwesen und Volkskultur
in Angelegenheit des Besuches der čechischen Minderheitsschule in Haselbach, Bezirk Taus, durch deutsche Schulkinder.
Im September 1922 wurde in Haselbach, Bez. Taus, mit dem Erlasse des Ministeriums für Schulwesen und Volkskultur vom 21. September 1922, Z. 36903 eine einklassige čechische Minderheitsschule errichtet. Im September 1923 wurde diese Schule auf 2 Klassen erweitert. Es sind gegenwärtig Verhandlungen im Gange wegen des Ankaufen eines Bauplatzes, da im Frühjahr mit dem Eau eines eigenen Schulgebäudes für diese Schule begonnen werden soll. Derzeit ist eine Klasse im Zollamte, die zweite in einem Gasthause unter gebracht. Das Zollamt ist überhaupt der Hort der čechischen Bestrebungen am Orte und ist auch dortselbst, trotzdem es ein öffentliches Amtsgebäude ist, das Vereinslokal der čechischen Böhmerwaldbundes untergebracht, was auch eine große Tafel am Hause verkündet. Schon bei der Begründung dieser Schule war bekannt, daß es eine čechische Minderheitsschule für rein deutsche Kinder war, die durch Agitation gewonnen wurden. Der Hauptagitator und daher der eigentliche Begründer dieser Schule war der čechische Zolleinnehmer Adolf Beneš, sein Mithelfen der Gendarm Zustak. Erstarre wurde daher auch in čechischen Blättern als Nationalheld gefeiert. Diese Umstände veranlassen, uns die Besucher der čechischen Minderheitsschule in Haselbach genauer anzusehen und wir bringen nun im folgenden das Ergebnis dieser Erhebungen zur Kenntnis, das einwandfrei ist und durch eine objektive Untersuchung seitens des Ministeriums vollinhaltlich bestätigt werden müßte.
Die Schule ist derzeit von 45 Kindern besucht. Schon dieser Umstand allein ist befremdlich, da in 45 Kinder 2 Klassen bestehen, während deutsche Schulen bei der gleichen Schülerzahl unbarmherzig der Reduzierung entgegensehen. Von den 45 Kindern ist nur ein einziges Kind, dessen beide Elternteile čechischer Nationalität sind. Es ist dies Christine Fischer, die Tochter des Hegers in Wassersuppen; 3 Kinder haben einen čechischen Vater, aber eine deutsche Mutter. Dies sind: Johann Dvořak, Katharina Zurek aus Sophienthad, Ferdinand Maschata aus Wassersuppen; 5 Kinder haben einen deutschen Vater, aber eine čechische Mutter und zwar: Karl und Marie Riess, Anton Riess, Franz Tragl aus Wassersuppen und Heinrich Herbrich aus Haselbach. Alle übrigen Kindern stammen von rein deutschen Eltern ab. Es sind dies folgende Kinder: Richard Letz, Barbara Kreutinger, Marie Schober, Anna Fellren, Vinzenz Irber aus Sophienthal, Adolf Fladerer, Robert Herbig, Barbara und Anna Lang, Stefanie Wagner, Konrad Gerl, Georg Wagner, Rudolf Ring, Margarete Geiger, Theresia Wirth, Theresia Kumschir, Karl und Marie Geiger, Anna Petz, Anna und Barbara Glasauer, Ida Knopf, Franz Koch, Karl Frei, Marie Klein, Anna und Franz Schröpfen, Ernestine Ascherl, Theresia Pillmeier, Siegfried Klein, Barbara Prechtl, Amalia Portner, Johann Riess, Franziska Wirth aus Wassersuppen; Marie Böhm, Franz Stengl und Franz Ring aus Haselbach.
Wie die Namen der Kinder zeigen, kann die čechische Minderheitsschule hier nicht die den čechischen Minderheitsschulen allgemein beigelegte Aufgabe rechtfertigen, die "germanisierende" Wirkung der deutschen Volksschule wettzumachen!! Unentgeltlichkeit der Lehrmittel, Ausspeisung in einer Schulküche, reichliche Weihnachtsbescherung und die Aussieht auf Staatsanstellung waren die Lockmittel, mit denen die čechischen Agitatoren arbeiteten. Einigen Eltern soll versprochen worden sein, daß sie auf Grund eines von čechischer Seite verfaßten Geruches Steuernachlaß erhalten, falls die Kinder die čechische Schule besuchen. Es ist uns leider nicht gelungen, für diese Bestätigung einen sichtbaren Beweis zu erbringen, doch haben wir keinen Grund zu bezweifeln, daß solche Versprechungen vorgekommen sind.
Schlüsselloch genügt die einwandfreie Feststellung, daß von 45 die čechische Schule besuchenden Kinder nur 4 als solche angesehen werden können, die in die čechische Schule gehören. Denn als čechische Kinder kommen nur jene in Betracht, deren beide Elternteile čechischer Nationalität sind bezw. nachher nunmehr vom Obersten Verwaltungsgericht vertretenen Anschauung auch jene Kinder, deren Vater der čechischen Nationalität angehört.
Die čechosl. Gesetzterminologie hat die gemäß des Gesetzes vorm 3. April 1919, Nr. 189 Slg. d. G. u. V. errichteten öffentlichen Volks- und Bürgerschulen als Minderheitsschulen bezeichnet; wie das Wort schon allein sagt also als Schulen, welche für die betreffende nationale Minderheit in einer bestimmten Gemeinde da sind. Schon nach dem Wortgebrauch also gehören in Minderheitsschulen nur Kinder dieser nationalen Minderheit Außerdem aber bestimmt der § 1 dieses Gesetzes: "Eine öffentliche allgemeine Volksschule kann in jeder Gemeinde errichtet werden, in welcher sich nach einem 3jährigen Durchschnitt mindestens 40 schulpflichtige Kinder befinden, wenn in der Schulgemeinde keine öffentliche Schule mit der Unterrichtssprache besteht, welche die Muttersprache dieser Kinder ist."
Daraus allein geht schon hervor, daß die nach diesem Gesetze errichteten Schulen nur für die Kinder jener Nation bestimmt sind, deren Unterrichtssprache mit der Sprache dieser Nation ubereinstimmt.
Außerhalb jeden Zweifel gerückt wird die Richtigkeit dieser Auffassung durch den Abs. 2 des § 1 des erwähnten Gesetzes, der besagt: "Die Unterrichtssprache einer solchen Volksschule muß mit der Muttersprache der betreffenden Kinder übereinstimmen." Das Oberste Verwaltungsgericht hat in seinem Erkenntnis vom 7. Juni 1922, Z. 6962 diese Bestimmung dahin interpretiert, daß sie die Bedeutung habe, daß die errichtete Minderheitsschule wen dem Kindern der betreffenden Nationalität besucht werden müsse und daß die Kinder einer anderen Nationalität von ihrem Besuche ausgeschlossen sind.
Unter Zugrundelegen dieser Gesetzesterminologie und der Anschauung des Obersten Verwaltungsgerichtes ist es klar, daß somit die 41 in die čechische Minderheitsschule in Haselbach aufgenommenen und oben namentlich angeführten Kinder nicht in die čechische Minderheitsschule gehören. Wir stellen daher an den Herrn Minister folgende Anfragen:
Wie rechtfertigt er den Besuch von 36 rein Deutschen Kindern und den Besuch von 5 Kindern, die nach der Anschauung des Obersten Verwaltungsgerichtes als der deutschen Nationalität angehörig erscheinen, in der čechischen Schule in Haselbach?
Wie rechtfertigt er die Art und Weise, wie diese deutschen Kinder zum Besuche der irregingen Schule gewonnen wurden?
Ist er bereit, über diesen Fall eine objektive Untersuchung anzuordnen und unter Feststellung des ungesetzlichen Vorganges und Zustandes sofort zu veranlassen, daß diese deutschen Kinder aus der čechischen Schule ausgeschieden und in die deutsche Pflichischule zurückgeschickt werden?
Ist er bereit, diejenigen Personen, die sich durch die Werbung der deutschen Kinder eine Agitation gegen die deutsche Schule in Haselbach, Wassersuppen und Sophienthal zuschulden kommen ließen, zur Verantwortung Ziehen zu lassend ihre disziplinäre Bestrafung zu beantragen?
Ist er bereit, uns mitzuteilen, warum und auf Grund welcher gesetzlichen Bestimmung eine čechische Minderheitsschule mit 45 Kindern schon 2klassig sein kann, während deutsche Schulen unter dem gleichen Voraussetzungen der Reduzierung anheimfallen und ist er bereit uns mitzuteilen, welche gewichtigen Gründe gemäß § 5 des Ges. v. 3. April 1919, Nr. 189 Slg. d. G. u. V. es sind, die den Bestand dieser Minderheitsschule für 4 čechische Kinder rechtfertigen?
Prag, am 28. Jänner 1924.
Dr. Spina, Dr. Schollich, Dr. W. Feierfeil, Simm, Dr. Kafka,
Křepek, J. Fischer, Knirsch, Wenzel, Ing. Kallina, Stenzl, Windirsch, Mark, J. Mayer, Patzel, Heller, Schälzky, Böllmann, Ing. Jung, Schubert, Zierhut.