Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

o konfiskaci revue ťKomunismusŤ.

V 22. čísle revue ťKomunismusŤ z 12. prosince 1923 konfiskována byla stať ťDva porotní extrémyŤ na dvou místech a to:

... a jemuž také dokázán nebyl. Rozsudek vynesla porota jednomyslně a stojí za poznamenání, že v ní zasedal také soc.-dem. předák Dvořák z Vinohrad. Nepochopitelný rozsudek této poroty zdá se snad poněkud vysvětliti vlivem sensačních referátů, jaké o pronesu přinášely některé pražské listy, které ťpracovávalyŤ pražskou veřejnost ve smyslu příznivém státnímu návladnictví. Soudní referenti jistých pražských listů ještě před rozsudkem polemisovali s obhájci i soudními znalci po svém, vykládajíce velmi chabé ťdůkazyŤ státního návladnictví k neprospěchu obžalovaných. Korunní svědkyně proti obžalovaným, uznaná soudními znalci za osobu slabomyslnou, nalezla v soudních referentech několika listů horlivé zastánce, kteří pojem ťprosté ženy z liduŤ literárně-dekadentní methodou prostě uvedli v adekvátnost pojmu ťžena slabomyslnáŤ. Tato bravura několika znuděných mozků spolupůsobila pro výslednici, kterou jest uvedeni jednoho člověka pod šibenici.

A jiné důkazy vlny obžalovaného? Nebylo jich, aspoň ne usvědčujících a přece porota odsoudila člověka k šibenici, ačkoliv dva ostatní obžalované osvobodila. Kde je tu logika? Nemůže jí býti tam, kde veřejné mínění dělají lidé v rodě soudního referenta ťČeského SlovaŤ, lidé, jimi laciný efekt lželiterární sensace stojí nad úsudkem ne poveze soudního znalce, ale všech, kdo slabomyslnost nepokládají z vyumělkované ťznalostiŤ psycholog. za vlastnost, přísluš. ťženě z liduŤ a kdo by slabomyslnost korunní svědkyně arciť nezkoumali akademickými otázkami dra Kalmuse. Jestliže rozsudek nad vrahem Daskalova byl zrušen, poněvadž Porota byla zřejmě raněna slepotou, tím spíše očekáváme, že bude zrušen rozsudek nad člověkem, jejž porota odsoudila k smrtí, poněvadž viděla příliš jasně tam, kde se prostírá bezdůkazná temnota.

Tato stať byla celá úplně bez závady uveřejněna dne 11.prosince t. r. v čísle 289. ťRudého PrávaŤ. Je přímo neslýchané, čeho si dnes již censorská omezenost a zvůle dovoluje.

Táži se pana ministra, hodlá-li proti, tomuto zřejmému poškozování dělnického tisku zakročiti?

V Praze dne 15. prosince 1923.

Skalák, Blažek, Teska, dr. Šmeral, Krejčí, Darula, Tausik, Toužil, Burian, Warmbrunn, Bubnik, Merta, Malá, Koutný, Kunst, Haken, J. Kříž, Kučera, Svetlik, Rouček, Nagy, Mikulíček, Houser, Kreibich.

X./4385 (překlad).

Interpelace

poslance V. Marka a druhu

ministrovi vnitra,

aby předpisy na ochranu stavební živnosti byly prováděny přesně.

Výnosem ministerstva obchodu ze dne 15. září 1920, č. 39.066 byla zemská správa politická vyzvána, aby přiměla živnostenské úřady I. stolice, aby trestajíce přestupky podle živnostenského řádu nebo zákona o stavební živnosti se zře telen na nynější poměry užívaly podle okolností jednotlivého případu přiměřeně vyšších sazeb nebo také trestů na svobodě a konečně, aby také užívaly donucovacích opatření § 152 ž. ř.

V poslední době se množí stížnosti společenstva stavebních živností, že velké množství neoprávněných osob provádí práce, které spadají do oprávnění živnosti stavební a že živnostenské úřady nezakročují s potřebnou rychlostí a energií, pro přestupky, jejichž skutková podstata jest zjištěna, ukládají pokuty 20, 50 nejvýše 100 Kč, kteréžto částky nejsou v žádném poměru k hodnotě neoprávněně provedených staveb a k nynější hodnotě peněz.

Podepsaní si dovolují tázati se:

Jest pan ministr ochoten připomenouti se vším důrazem ještě jednou politickým úřadům I. stolice pokyny obsažené v uvedeném výnose?

V Praze dne 18. prosince 1923.

V. Mark, Wenzel, dr. Spina, dr. Luschka, Matzner, Bobek, dr. E. Feyerfeil, Windirsch, Stenzl, Patzel, Budig, inž. Jung, Knirsch, Schubert, Böllmann, Zierhut, dr. Petersilka, dr. W. Feierfeil, Scharnagl, Böhr, Schälzky.

XI./4385 (překlad).

Interpelace

poslanců dra Hanreicha, Röttela a druhů

ministrovi financí

o nezákonitém postupu finančního rady Františka Kazdy ve Šternberce.

Dopisem ze dne 11. září t. r. žádal jsem pana ministra financí, aby zavedl vyšetřování proti finančnímu radovi Kazdovi ve Šternberce pro jeho přímo nepřátelské chování k rolníkům.

Předložil jsem podání berounské zemědělské organisace a zápis tohoto znění:

v Praze.

Organisovaní zemědělci z obce Dětřichova v okrese šternberkském na Moravě, požádali podepsaný krajský sekretariát, aby podal vysokému ministerstvu financí a brněnskému zemskému finančnímu ředitelství stížnost na pana finančního radu Kazdu správce šternberkské berní správy, že při komisionelním zjišťování škody způsobené živelnou pohromou v Dětřichově, vysmíval se nouzi tamějších rolníků a tropil si z nich úsměšky.

Věc měla se takto:

Jak patrno z přiloženého zápisu, byla obec Dětřichov za tento rok několikráte postižena živelnými pohromami. Zcela správně tedy učinila oznámení o škodě šternberkské berní správě a zároveň žádala, aby tamní úřad komisionelně škodu ohledal a úředně o ní sepsal zápis, aby se při předpisování daní k obci přihlíželo.

Skutečně také dne 29. června t. r. v 1 hodinu odpoledne dostavil se pan finanční rada Kazda do Dětřihova, dal rolníky tato obce rychle svoliti a chtěl ihned sepsati zápis, nepodívav se vůbec na škody. Přes námitky přítomných zástupců obce a postižených, aby se aspoň dříve podíval na potlučené obilí, nedal se pan finanční rada k tomu pohnouti a prohlásil, ťže nemá času, poněvadž ve 2 hodiny podniká se svými úředníky výlet do hor,Ť mimo to nepřesvědčiv se řekl, že není naděje na slevu daní Cynicky poznamenal: ťSedláci ať hezky prosí Pána Boha, aby poslal ještě jedno krupobití, aby pak bylo zničeno vše, pak by se dalo o tím spíše mluviti.Ť

Bez komisionelní pochůzky polí sepsal pak pan finanční rada Kazda zápis a při odchodu pravil s úsměškem: Nouze se u vás nezdá být tak velká, vypadáte všichni ještě docela pěkně.Ť Za svědky uvádíme přítomné členy obecního zastupitelstva a svolané postižené rolníky.

Tamější zemědělské obyvatelstvo jest tímto postupem pana finančního rady,Kazdy nesmírně roztrpčeno a lze to snadno pochopiti, když úředník nemá pro postižené než úsměšek a výsměch, místo co by konal svou povinnost. Kdo zná poměry, ví, s takou námahu se musí zpracovati pozemek ležící přes 600 m nad hladinou mořskou a jak přímo katastrofální jest hospodářský stav právě takových sedláků v horách, když poslední dvě léta se žně naprosto nevydařily.

Žádáme tedy vysoké ministerstvo financí, aby celou věc co nejpodrobněji a se vší přísností dalo vyšetřiti a poté oznámilo, co zamýšlí podniknouti proti úředníkům, postupujícím takovýmto způsobem.

Stížnost stejného znění zaslali jsme ctěnému brněnskému zemskému finančnímu ředitelství.Ť

o škodách způsobených živelnými pohromami 1923 na polích v Dětřichově, politickém okrese šternberkském při komisi konané německým župním svazem organisace německých rolníků na severní Moravě v Berouně za přítomnosti dětřichovského obecního zastupitelstva a zástupci rolníků dne 8. srpna 1923 dopoledne.

Stav a zjištění výsledku komise.

Dne 29. května 1923 snesla se nad osadou Dětřichovem a pohni rolníků k ní patřících průtrž mračen, tíž předcházelo krupobití. Tato bouře přišla od Německé Huzové a šla směrem na Sonnenberg. Krupobití samo trvalo asi 20 minut, takže podle svědeckých výpovědi na vyšších bodech ještě dlouho po bouři bylo lze spatřiti vrstvy ledu.

Následek bouře byl, že na mnoha polích odplavením a rozbrázděním mocnými proudy vod byla způsobena nesmírná škody a plodiny, které byly v nejlepším vzrůstu, těžce tím utrpěly. Ozim a jař byly zničeny aspoň ze 60%, částečně odplavením, jak již uvedeno, částečně jako u ozimu potlučením kroupami.

14. června v noci uhodil silný mráz, při čemž teploměr klesl na 6°C pod nulou. Tato pohroma zničila nyní jednotlivé druhy plodin, zvláště v nížinách úplně a tu a tam větší nebo menší měrou: Ozim, který právě v době mrazu kvetl, byl úplné zničen a výtěžek obilí rovná se tedy nule. Rovněž také úplně zmrzly brambory a lze očekávati špatné bramborové žně. Také ostatní druhy plodin jako jař, jetel, len, oves a pod. utrpěly těžce mrazy a výtěžek Test tedy ztenčen aspoň o 30% proti pravidelným žním.

Dne 29. července 1923 sneslo se nad Dětřichovem krupobití znovu. Komise mohla konstatovati, že celé lány zimu ve výměře asi 3 ha byly krupobitím nejméně ze 70% roztlučeny. Totéž je s jaří, k čemuž se ještě druží ztráta asi 40% na úrodě, způsobná krupobitím. Také u ovsa bylo aspoň 20% zrní vytlučeno a mimo to byl silně polámán.

Zvláště těžce byl krupobitím postižen ťGlatzbergŤ, kde jsou pole drobných rolníků a domkářů, ubili zde bylo úplně zničeno. Komise mohla tedy konstatovati, že živelné katastrofy, které se snesly nad Dětřichovem 1923, připravily rolníky onoho místa úplně o naději na dobré žně a že v jednotlivých hospodářstvích musí se počítati s celkovým úbytkem aspoň 60%.

Skončeno a podepsáno.

V Dětřichově dne 8. srpna 1923, v 10 hod. dopoledne.

Obecní zastupitelstvo:

Rudolf Kutschker v. r.,

obecní starosta.

Engelbert Breuer v. r.,

obecní radní.

Josef Zimmer v. r.,

obecní radní.

Engelbert Berger v. r.,

náměstek.

Zástupce župního svazu pro severní Moravu:

Josef Weiss v. r.

Josef Seidler v. r.

Zástupci postižených rolníků:

Jan Berger v. r.

Benedikt Polzer. v. r.

Robert Melzer v. r.

Jako odpověď dostal jsem dopis pana ministra financí ze dne 22. října, který zní takto:

ťNa Váš ctěný dotaz ze dne 11. září 1923 o postupu finančního rady Františka Kazdy ve Šternberku při zjišťováni škod způsobených rudnu 1923 v Dětřichově krupobitím, dovoluje si ministerstvo financí oznámiti, že po podrobném a důkladném vyšetřování byla zjištěno, že postup finančního rady Kazdy byl po každé stránce bez vadný a odpovídal platným předpisům a nařízením.

Ministr financí:

Inž. Bečka.Ť

Obdržen tento dopis, ihned jsem se tázat v Berouně, zda u krajského svazu pro severní Moravě v Berouně nebo v Dětřichově byla konána šetření, a bylo mi oznámeno, že věcně se vůbec nevyšetřovalo.

Poněvadž jest jisto, je pan finanční rada Kazda vytýkaných výroků užil, dále že se ne vyšetřovalo, dovolují si podepsaní se tázati:

1. Na základě jakého průkazního materiálu mohl pan ministr financí prohlásiti, že po zevrubném a důkladném vyšetřování bylo zjištěno, že postup finančního rady Kazdy byl po každé stránce bezvadný a odpovídal platným předpisům a nařízením?

2. Jest pan ministr ochoten, přibrati příslušné činitele zemědělských organisací, zavésti vyšetřování a proti provinilému finančnímu radovi postupovati s náležitou přísností?

V Praze dne 14. prosince 1923.

Dr. Hanreich, Röttel, dr. Keibl, dr. Lodgman, dr. Lehnert, inž. Kallina, Budig, Pittinger, Böhr, Matzner, J. Fischer, Windirsch, Schälzky, dr. Petersilka, dr. E. Feyerfeil, dr. Brunar, dr. Luschka, dr. Spina, dr. Radda, Bobek, Schubert, Mark, dr. Schollich, Scharnagl.

XII./4385 (překlad).

Interpelace

poslanců dra Spiny, dra Schollicha, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů

ministrovi školství a národní osvěty

o utiskování německé dvoutřídní obecné školy v Čachrově tím, že presidium zemské školní rady stále pomýšlí na změny školních obvodů.

V Čachrově (okrese klatovském) jest dvoutřídní německá škola. Školní obec se do minulého školního roku skládala ze 4 německých obcí, které náležejí ke 4 samostatným politickým obcím. Také školní obec pro trojtřídní českou školu v Čachrově bude utvořena ze 6 českých obcí. Německá osada Chřepčice (obec Jesení) měla vlastní exposituru obecné školy v Čachrově.

Trvání německé školy v Čachrově jest nyní ohrožováno českými školními úřady vším možným způsobem (náleží nyní českému školnímu okresu klatovskému, nikoliv jíž německému!). Dětí se pokusy zvláště vyřazením osad násilí stlačiti počet žáků. Především v létě 1923 byla zřízena z expositury v Chřepčicích proti vůli osady a obecního zastupitelstva v Jesení samostatná škola. Již sama tato přeměna byla násilným opatřením, poněvadž se nezakládá na žádném zákonitém podkladu. Neboť podle zákona dlužno exposituru jen tehdy přeměniti, připouštějí-li to prostředky vydržovatelů škol. Jest tedy naprosto samozřejmé, že tito vydržovatelé musí k tomu dáti své svolení, což by bylo bývalo tedy také třeba užíti strast obec Jesení. Odvolání, které bylo hrotí tomu podáno, bylo však zamítnuto, a toto přeměnní zavdá jednoho dne presidiu zemské školní rady vítaný předmět, aby školu vůbec zrušilo, kdyby počet dětí klesl.

Dále se pokusilo presidium zemské školní rady vyjmouti jednu místní obec po druhé ze školní obce Čachrova. Po Chvalšovicích má nyní dojíti na Jesení. Presidium zemské školní rady vyzvalo Jesení, jaké stanovisko zaujme obecní zastupitelstva a osada Chřepčice k vynětí Jesení z Čachrova a přiřazení k Chřepčicím. V Chřepčicích bylá kdysi zřícena expositura Jesení (Čachrova) poněvadž cesta z Chřepčic přes Jesení do Čachrova jest neschůdná. Nyní se má obec, z nich většina školních dítek pochází z Čachrova, přeškoliti ke své bývalé exposituře, tedy dětí původní školy k exposituře!! Takovéto zmotání ve státní správě jest zajisté vzácností. Výsledek tohoto přeřazení by byl, že by v Čachrově klesl počet dětí pod 40 a presidium zemské školní rady by poté školu zrušilo, a češi v Čachrově, kteří chtějí míti občanskou školu, dostali by ještě zdarma skvostnou školní budovu.

Obec Jesení se tedy staví po každé stránce proti tomuto zamýšlenému přeřazení, poněvadž jednak špatné komunikační poměry znemožňují jejím dětem docházku do školy v Chřepčicích, jednak obec finančně z největší části přispěla na zřízení německé školy v Čachrově, kteréhožto podílu se nechce nikterak zříci.

Tážeme se pana ministra, ví-li o tomto neslýchaném způsobu, jak postupuje presidium zemské školní rady proti trvání německé školy a je-li ochoten rozkázati těmto úřadům, aby upustily od tohoto naprosto neospravedlnitelného úmyslu přeřazení Jesení a konečně naříditi, aby německou školu v Čachrově nechaly na pokoji?

V Praze dne 13. prosince 1923.

Dr. Spina, dr. Schollich, dr. W. Feierfeil, Simm, dr. Kafka, inž. Jung, Heller, Knirsch, Bobek, dr. Luschka, Böhr, Zierhut, Windirsch, Kostka, J. Mayer, Schubert, Křepek, Budig, Schälzky, Patzel, Böllmann, Pittinger, J. Fischer, Matzner, Kraus, dr. Lehnert, inž. Kallina.

Původní znění ad I./4386.

Interpellation

des Abgeordneten Ing. R. Jung und Genossen

an den Minister des Innern

betreffend Auflösung eines Vereines wegen Gebrauches des Hakenkreuzes.

Der unpolitische Verein ťDeutscher Jugendbund IglauŤ, Ortsgruppe des nationalsozialistischen Jugendverbandes wurde mit Zahl 1381 des Polizeikommissariaten Iglau vom B. Oktober I. J. verständigt, dass die politische Landesverwaltung für Mähren ihn mit Erlass Zahl 115298/VIII vom 30. September 1. J. aufgelöst habe. Als Auflösungsgrund wird angegeben, dass sich die dem Vereine angehörende Turnerabteilung vor Beginn eines am 2. September 1. J. stattgefundenen Werbeturnens mit einer Fahne aufnahmen liess, die aus rotem Stoff verfertigt, ein schwarzes Hakenkreuz trug. Die Behörde nahm an, dass dies die Vereinsfahne sei, erklärt ohne nähere Begründung das Hakenkreuz kurzerhand als ťZeichen einer bestimmten politischen UeberzeugungŤ und ist der Anschauung, dass der Verein durch die Benützung des Hakenkreuzes seinen satzungsmässigen Wirkungskreis überschritt und die bestehende Rechtsordnung verletzte, umsomehr, als ihm die Benützung da Hakenkreuzes durch eine Zuschrift des Polizeikommissariats lglau, Zahl 9591S vom 19. Juli 1923 verboten worden war.

Nach ihrer Auffassung stellt daher die Benützung der Hakenkreuzfahne die ťNichtbefolgung eines amtlichen VerbotesŤ und damit eine ťVerletzung der öffentlichen OrdnungŤ dar. Es wurde daher der Verein aufgelöst. Gegen die Auflösung wunde ihm ein Einspruchsrecht binnen einer Frist von 60 Tagen zuerkannt, ohne dass jedoch der Berufung eine aufschiebende Wirkung inne wohne.

Was die Vorgeschichte, nämlich das Verbot der Benützung des Hakenkreuzes anbelangt, so ist ein solches tatsächlich vom Polizeikommissariat Iglau Erlassen worden. Der genannte Verein hat jedoch am 11. Oktober an die politische Landesverwaltung in Brünn dagegen Berufung ergriffen. Dass die Berufung erst verhältnismässig spät erfolgte, hat darin seinen Grund, dass der Vereinsobmann seiner militärischem Dienstpflicht nachkam und erst zu diesem Zeltpunkt Kenntnis von dem erlassenen Verbot erhielt. Die übrigen Vereinsmitglieder hatten angenommen, dass das Verbot nicht zu Recht bestünde, weil unterdessen die Antwort auf eine Anfrage des Abgeordneten Jung an den Innenminister bekannt geworden war, in welcher es ausdrücklich hiess, ťDie Verwendung des Hakenkreuzes wurde nicht verbetenŤ. die handelten daher irr gutem Glauben. Ueberdies enthielt die betreffende Zuschrift des Polizeikommissariates Iglau nur die kurze Verständigung vom Verbot der Benützung des Hakenkreuzer ohne Belehrung über die dagegen zulässigen Rechtsmittel. Es ist daher eine Berufung auf dieses Hakenkreuz-Verbot schon aus diesem Grunde nicht statthaft.

Der Verein hat regem die Auflösungsverfügung der politischen Landesverwaltung in Brünn durch diese den Rekurs an das Ministerium des Innern ergriffen. Ueber diesen Rekurs ist bisher noch nicht entschieden worden.

Die Gefertigten benützen jedoch die Gelegenheit, um gegen derartige an Aden Diaaren herbeigezogene Vereinsauflösungen und Verbote grundsätzlich Stellung zu nehmen. Die beanständete Fahne wurde nicht öffentlich, sondern in einem Fremden nicht zugänglichen Raume benützt. Es kann daher von einer ťVerletzung der öffentlichen OrdnungŤ von vorneherein keine Rede sein: Auch gegen die Behauptung, dass das Hakenkreuz das ťZeichen einer bestimmten politischen UeberzeugungŤ sei, muss Stellung genommen werden. Schon in der erwähnen Anfrage des Abgeordneten Jung an den Minister des Innern wurde darauf hingewiesen, dass dem Hakenkreuze keine politische sondern vielmehr eine rein kulturelle Bedeutung innewohnt. Es ist ein uraltes Sonnenzeichen der ťarischen VölkerŤ. Als solches versinnbildlicht es den Glauben an das Licht und an den Sieg des Guten über das Böse. Seine jetzige Bedeutung gipfelt daher in der Stellungnahme gegen den materialistischen Geist und im Bekenntnis zur geistigen und seelischen Erneuerung. Es kann daher nicht gut von einem politischen Abzeichen gesprochen werden. Dies erhellt schon daraus, dass es Angehörige der verschiedensten politischen Parteien und auch solche Personen tragen, die überhaupt nicht politisch organisiert sind. Daran ändert auch der Umstand nichts, dass es vorwiegend Personen tragen, welche sich zum deutschen Nationalsozialismus bekennen, weil dieser die geistige und seelische und im Zusammenhange damit auch die wirtschaftliche Erneuerung verficht. Das Hakenkreuz ist nicht einmal ein nationales Abzeichen im engeren Sinne. Es kann auch ruhig von Angehörigen anderer Völker getragen werden insoferne diese der sogenannten arischen Völkerfamilie angehören. Auf diese schon in der erwähnten Anfrage des Abgeordneten Jung enthaltenen Hinweise ist jedenfalls die Bemerkung in der Antwort des Ministers zurückzuführen, dass das Hakenkreuz nicht verboten wurde.

Es geht nun aber nicht gut an, dass die Unterbehörden sich an eine derartige grundsätzliche Entscheidung - und als eine solche muss doch wohl die Antwort des Ministers gewertet werden - nicht halten, sondern ihrerseits Verbote erlassen oder sogar Vereine auflösen.

Aus diesen Gründen stellen die Gefertigten an den Herrn Minister folgende Anfragen:

1. Ist er bereit, dem vom Verein ťDeutscher Jugendbund IglauŤ gegen seine Auflösung eingebrachten Rekurs ehestens stattzugeben und die Auflösung rückgängig zu machen?

2. Ist er weiters bereit, an sämtliche ihm unterstellten Behörden Weisungen zu erlassen des Irrhaltes, dass die Benützung des Hakenkreuzes, sei es für sich oder mit anderen Sinnbildern, in Abzeichen, Fahnen u. dgl. nicht zu beanständen?

Prag, den 12. Dezember 1923.

Ing. Jung, Dr. Lehnert, Matzner, Füssy, Knirsch, Křepek, Heller, Dr. Spina, Windirsch, Dr. Radda, Kraus, Schubert, J. Fischer, Zierhut, Simm, Wenzel, Dr. Hanreich, Pittinger, Dr. E. Feyerfeil, Dr. Keibl, Patzel, Stenzl.

Původní znění ad II./4385.

Interpellation

der Abgeordneten Dietl, Čermak, Hackenberg und Genossen

an die Minister des Innern und der Justiz

betreffend die Handhabung des Gesetzes zum Schutze der Republik und des Sprachengesetzes.

Das Bürgermeisteramt in Winterberg erhielt vom dortigen Bezirksgericht in Vormundschafts- und sonstigen Angelegenheiten bis zum November 1922 Zuschriften ausschliesslich in deutscher Sprache. Von dieser Zeit an trat plötzlich in dieser Praxis eine Aenderung ein, indem z. B. die Beschlüsse des Bezirksgerichtes Winterberg vom 3. August 1923 G. Z. P 88/21-47 und vom 4. August 1923 G. Z. P 91/7-31 wiederum ausschliesslich in čechischer Sprach dem Bürgermeisteramt Winterberg intimiert wurden. Das Bürgermeisteramt hat diese Zuschriften sachlich erledigt, gleichzeitig jedoch auf die Gesetzwidrigkeit des Vorgehens des Bezirksgerichtes verwiesen und angekündigt, dass in Hinkunft Zuschriften nur dann sachlich erledigt werden, wenn dieselben in deutscher Sprache abgefasst oder mit einer deutschen Uebersetzung versehen sein werden. Dazu bemerken wir, dass Winterberg eine Stadt mit überwiegend deutscher Bevölkerung ist, also jedenfalls ein Ort, in dem mehr als 20% Deutsche wohnen und dass es sich um Angelegenheiten deutscher Parteien handelte. Die Eingabe dies Bürgermeisteramte, Winterberg wurde vom Bezirksgericht Winterberg an die politische Landesverwaltung abgetreten und von dieser Behörde sie Untersuchung wegen Vergehen des § 25 des Schutzgesetzes eingeleitet. Unter Zahl 71629/23 vom 30. November 1923 der politischen Bezirksverwaltung Prachatitz erhielt der ehemalige Bürgermeister von Winterberg Wilhelm Fritsch ein Erkenntnis zugestellt, mittels welchem er wegen Uebertretung des § 25 des Gesetzes zum Schutze der Republik zu Kč 50.- Geldstrafe zu Gunsten der Staatskasse, im Falle der Zahlungsunfähigkeit zur Arreststrafe von 5 Tagen verurteilt wurde, weil er als ehemaliger Bürgermeister der Stadt Winterberg nicht für die Erledigung von In čechische Sprache abgefassten Zuschriften des Bezirksgerichtes gesorgt und damit die Interessen der öffentlichen Verwaltung gefährdet habe.

Die Unterfertigten fragen den Innern Minister des Innern, ob er geneigt ist, in diesem Falle sofort das Notwendige zu veranlassen und dieses unerhörte Urteil aufzuheben, was er zu tun gedenkt, um dreienigen, die den § 25 des Gesetzes zum Schutze der Republik in solchen Weise missbrauchen zur Verantwortung zu ziehen und dafür zu sargen, dass die ihm unterstehenden Behörden in Zukunft solche überflüssige Schikanen unterlassen?

Weiters fragen wir den Herrn Justizminister ob er bereit ist, an die ihm unterstehenden Gerichte Weisungen dahingehend zu erlassen, dass sie Zuschriften an autonome Behörden in Orten mit einer Bevölkerung, welche zu mehr als 20% der deutschen Nation angehört, in deutscher Sprache zu verfassen oder mindestens mit einer deutschen Uebersetzung zu versehen?

Prag, den 19. Dezember 1923.

Dietl, Čermak, Hackenberg, J. Fischer, Häusler, Hillebrand, Pohl, Schweichhart, Hoffmann, Blatny, Schuster, Taub, Beutel, Heeger, Dr. Czech, Dr. Holitscher, Kirpal, Leibl, Deutsch, Jokl, Schuster.

Původní znění ad III./4385.

Interpellation

der Abgeordneten Dr. Luschka, Dr. W. Feierfeil und Genossen

an den Minister des Innern

betreffend das Verbot des deutschen Sprache bei der Matrikenführung des politischen Bezirkes Aussig.

Die politische Bezirksverwaltung Aussig hat an die Seelsorgeämter sämtlicher Konfessionen unter dem 22. November 1923, Zahl 77397 einen Erlass gerichtet, welcher in deutscher Uebersetzung wie folgt Lautet:

In letzte Zeit wurde bemerkt dass einige Pfarrämter (Seelsorgeämter) bei der amtlichen Korrespondenz, betreffend die Matrikenführung, sich der deutschen Sprache bedienen. Es wird darauf aufmerksam gemacht, dass diese Amtsführung eines staatlichen Amtes, was jedes Matrikenamt ist, im Sinne den §§ 1-11 des Sprachengesetzes in des Staatssprache (offiziellen Sprache) zu geschehen hat. Gegen Matrikenämter, welche gegen diese Vorschrift zuwiderhandeln, würde künftighin nach § 25 des Gesetzes zum Schutze der Republik eingeschritten werden.Ť

Abgesehen von dem hierin liegenden Versuche, der noch nicht erschienenen Durchführungsverordnung zum Sprachengesetze radikal zuvorzukommen, bringt der Erlass ein neu s Beispiel eines groben Unfuges, welcher m dem Schutzgesetze getrieben wird.

Denn es muss als eine unerhörte Herausforderung gegen die konfessionelle deutsche Bevölkerung dieses Staates empfunden werden, wenn die Matrikenführung in der deutschen Muttersprache als eine Gafährdung der öffentlichen Verwaltung bezeichnet wird.

Uberdies widerspricht ein derartiger Oktroi an die Seelsorgeämter der bisherigen selbstverständlichen Auffassung, dass alle Regelungen, welche die Matrikenführung betreffen, im Wege der zugehörigen kirchlichen- bezw. Kultusbehörden getroffen werden.

Die Gefertigten stellen deshalb an den Herrn Minister des Innern die Anfrage:

1. Ober den eingenommenen Standpunkt der politischen Bezirksverwaltung Aussig billigt, und

2. wenn dies nicht der Fall ist, ob er bereit ist, die sofortige Ausserkraftlassung anzuordnen und die genannte Bezirksbehörde wegen eigenmächtiger Sprachverfügungen zu rügen.

Prag, am 19. Dezember 1923:

Dr. Luschka, Dr. W. Feierfeil, Schälzky, Bobek, Scharnagl, Böhr, Kostka, Böllmann, Pittinger, Mark, Dr. Petersilka, Windirsch, Budig, Schubert, Dr. Schollich, Dr. Lodgman, Kraus, Dr. E. Feierfeil, Dr. Brunar, Dr. Radda, Matzner, J. Mayer.

Původní znění ad IV./4385.

Interpellation

der Abgeordneten Schälzky, Mark und Genossen

an die Minister für Finanzen und für soziale Fürsorge

wegen Berücksichtigung der Gemeinnützigen Wohnungsbau-Genossenschaften bei der Bemessung des Gebührenäquivalentes.

Die Finanzbehörden lassen sich bei der Bewertung von Wohngebäuden Gemeinnütziger Wohnungsbau-Genossenschaften zur Bemessung des Gebührenäquivalentes durchaus nicht von solchen Billigkeitsrücksichten leiten, welche dem Charakter dieser Genossenschaften entsprechen.

Die erwähnten Genossenschaften klagen insbesondere darüber, dass dieser Bewertung weder der seinerzeitige Bauaufwand, noch ein dem Mietzinsertrage entsprechender Wert, sondern ein nach dem Stande vom 1. Jänner 1921 zu ermittelnder Verkehrswert zu Grunde gelegt wird.

Baugenossenschaften mit Gemeinnützigkeitscharakter unterliegen bekanntlich in der Festsetzung der Mietzinse ihrer Wohngebäude ausser dem Mieterschutzgesetze auch noch besonderen Bestimmungen, nach denen diese Mietzinsen nur im Einvernehmen mit dem Ministerium für soziale Fürsorge bestimmt werden können.

Diese Einschränkung der Genossenschaft auf möglichst hohe Ausnützung de: Ertragsfähigkeit Ihrer Gebäude und das ihnen gesetzlich auferlege Verkaufsanbot vermindern den natürlichen Wert der Gebäude ganz wesentlich, abgesehen davon, dass seit mehr als einem Jahre ein ganz bedeutender und andauernder Rückgang im Realitätenwerte bemerkbar ist.

Mit Rücksicht auf diese geschilderten Umstände erlauben sich die Unterzeichneten an die Herren Minister für Finanzen und soziale Fürsorge die Anfrage zu richten:

1. Sind die Herren Minister bereit, im beiderseitigen Einvernehmen eine Verordnung zu erlassen, durch welche die Bewertung von Gemeinnützigen Wohnungsbau-Genossenschaften gehörigen Gebäude zu Gebührenzwecken geregelt wird?

2. Sind die Herren Minister bereit, als solchen Wert einen nach dem kapitalisierten Mietzinsertrage ermittelten Höchstwert festzusetzen?

Prag, am 19. Dezember 1923.

Schälzky, Mark, Böhr, Scharnagl, Bobek, Budig, Kostka, Windirsch, Schubert, Dr. Schollich, Dr. W. Feierfeil, Dr. Petersilka. Dr. Lodgman, Kraus, Dr. E. Feyerfeil, Dr. Brunar, Dr. Radda, Matzner, J. Mayer, Böllmann, Pittinger.

Původní znění ad V./4385.

Interpellation

des Abgeordneten Vinzenz Kraus und Genossen

an den Minister des Innern

wegen Verfügungen der politischen Bezirksverwaltungen in B.-Leipa und D.-Gabel, mit welchen eine gewerbepolizeiliche Regelung der Gastgewerbe In sprachlicher Hinsicht verfügt wurde.

Die genannten pol. Bezirksverwaltungen haben angeordnet, dass die Firmaaufschriften bei allen Gasthäusern in zweisprachigem Text versehen sein müssen, ebenso dass die Speise-. Getränkekarten zweisprachig geschrieben sein müssen und zur Bedienung der Gäste auch čechisch-sprechendes Personal zu verwenden sei.

Dabei berufen sich die pol. Bezirksverwaltungen in Deutsch-Gabel und B.-Leipa auf die Gewerbeordnung vom Jahre 1892, die In demt angezogenen § 54 lediglich das Bastgewerbe In gewerbepolizeilicher Beziehung regeln will. Das Gesetz wurde von Oesterreich übernommen und bei Beurteilung dieser Frage ob eine politische Bezirksverwaltung berechtigt ist, auf Grund der Gewerbeordnung Verordnungen in sprachlicher Hinsicht zu erlassen, ist auch massgebend, von welcher Ansicht sich hiebei der Gesetzgeber leiten liess. Tatsache ist, dass bei der damaligen Beratung der Gewerbeordnung weder im Ausschusse nach im Hause ein Regierungsvertreter oder auch nur ein Abgeordneter einer deutschen oder čechischen Partei der Gewerbeordnung eine solche sprachliche Bedeutung zuerkannt hat. Aus dem Wortlaute des § ist bloss zu ersehen, dass den Verwaltungsstellen eine Regelung der gewerblichen Verhältnisse in Gasthäusern zuerkannt wird, woraus nicht gefolgert werden kann, dass den Behörden eine solche tiefeinschneidende Berechtigung in sprachlicher Hinsicht zukommt.

Diese Verordnungen der politischen Bezirksverwaltungen in Haida und Deutsch-Gabel bedeuten aber einen unzulässigen Eingriff in private Rechte, zu dessen Bemäntelung der § 54 der G. O. herangezogen wird, diese Verordnungen widersprechen auch den Bestimmungen, welche zum Schutze der Minderheiten Im Vertrage vom 10. September 1919 festgelegt worden sind.

Nach § 129 der Verfassungsurkunde sollen die Grundsätze das Sprachenrechtes in der Čsl. Republik durch ein besonderes Besetz bestimmt werden. Das Sprachengesetz vom 29. Feber 1922 enthält nun keine Bestimmung auf welche sich bei Erlassung dieser Verordnung die pol. Bezirksverwaltungen stützen können. Nach § 108 der Verfassungsurkunde vom 20. Feber 1920 kann der čechoslovakische Staatsbürger in jedem beliebigen Orte der Čechoslovakei im Rahmen der allgemeinen Rechtsvorschriften eine Erwerbstätigkeit ausüben. Die gewerbepolizeiliche Regelung des Sprachengebrauches im Gast- und Schankgewerbe ist aber eine Beschränkung der Erwerbstätigkeit. Die Sprachenfrage in Gasthäusern auf Grund der Gewerbeordnung zu regeln. Ist somit verfassungswidrig.

Ausserdem sind die Bezirke Haida und Deutsch-Gabel rein deutsch und wird die čechische Minderheit kaum 5% der Gesamtbevölkerung betrogen. In Deutsch-Gabel selbst wurden bei der letzten Volkszählung 30-40 riechen gezählt, was nicht einmal 2% der Bevölkerung beträgt.

Aus all diesen Gründen fragen die Gefertigten:

Ist der Herr Minister geneigt, die angeführten Verordnungen der pol. Bezirksverwaltungen in Leipa und D.-Gabel sofort ausser Kraft zu setzen und die politischen Bezirksverwaltungen über den Umfang Ihrer Befugnisse zu belehren?

Prag, am 13. Dezember 1923.

Kraus, Dr. Spina, Dr. Lodgman, Schubert, Dr. Brunar, Dr. Keibl, Windirsch, Simm, Dr. Medinger, Dr. Lehnert, Matzner, Ing. Kallina, Wenzel, J. Mayer, Dr. E. Feyerfeil, Dr. Radda, Dr. Schollich, Ing. Jung, Patzel, Schälzky, Mark, Knirsch.

Původní znění ad VI./4385.

Interpellation

des Abgeordneten Dr. Luschka und Genossen

an den Vorsitzenden der Regierung betreffend die sprachliche Vergewaltigung deutscher Gast- und Schankgewerbetreibender.

Die politische Bezirksverwaltung Neutitschein hat an die deutschen Gastwirte unter dem 24: November 1923, Zahl 817/pres. folgenden Erlass gerichtet:

ťIm Hinblicke auf den bedeutenden turistischen- und Fremdenverkehr ist es unerlässlich, dass Ihr Gast- und Schankgewerbe auch in sprachlicher Beziehung den öffentlichen Interessen und dem Bedarfe der Gasthausbesucher angepasst werde. Aus diesem Grunde ordne ich Ihnen im Grunde des § 54 P. 2. der G. O. an, bis längstens 1. Jänner 1924 folgendes durchzuführen:

1. Alle Aushängetafeln oder Aushängebilder auf dem Gebäude und alle anderen Aufschriften auf diesem, welche im Sinne dies. § 44 der G. O. als seine äusseren Bezeichnungen aufzufassen sind, weiters alle Aufschriften und. Kundmachungen in den Gebäuden und Gastlokalitäten, sowie auch alle anderen verschiedenen Bezeichnungen, welche sich auf die Ausübung des Gewerbes beziehen und die Fremdenbücher müssen an erster Stelle in čechischem Texte ausgefertigt sein.

2. Die Speise- und Getränkekarten müssen an erster Stelle in čechischer Sprache ausgefertigt sein.

3. Weiters ist auch čechischer Bedienung einzuführen:

Der čachische Text aller Aufschriften und übrigen Bezeichnungen muss, der Grösse und Ausstattung nach, denn Texte der Aufschriften in den andern Sprachen entsprechen.

Falls Sie dieser Anordnung nicht gehorchen, wird gegen Sie im Sinne der Strafbestimmungen der Gew. Ordnung vorgegangen werden, eventuell wird Ihnen die Gasthauskonzession entzogen werden (§ 131, 133, 137, 139 und 152 der Gew. Ordnung).

Der Statthaltereirat Ščava m. p.Ť

Der Erlass schiebt die Gewerbeordnung vor, um die beabsichtige Tschechisierung der Geschäftsführung der deutschen Gastgewerbe zu erzwingen, wiewohl dies eine gewerbepolizeiliche Regelung umsoweniger vorstellt, als die Behauptung des bedeutenden turistischen- und Fremdenverkehres dort leider gar nicht zutrifft. Demgegenüber qualifiziert sich dieser Erlass vielmehr als ein bedeutender Eingriff im den freien Sprachgebrauch im Handelsverkehre, welcher gemäss § 128 dir Verfassungsurkunde allen Staatsbürgern nationaler Minderheiten gewährleistet ist:

Die Gefertigten stellen deshalb mit Beziehung auf § 93 der Verfassungsurkunde, demzufolge die öffentlichen Bediensteten in ihrer amtlichen Tätigkeit die Verfassungs- und anderen Gesetze zu beobachten haben, die Anfrage:

1. Ueber welche Weisung der betreffende Erlass erfolgte und

2. ob der Herr Ministerpräsident bereit sei, denselben als verfassungswidrig ausser Kraft zu setzen.

Prag, am 13. Dezember 1923.

Dr. Luschka, Křepek, Pittinger, J. Fischer, J. Mayer, Patzet, Dr. Hanreich, Böllmann, Ing. Jung, Knirsch, Simm, Wenzel, Scharnagl, Bobek, Böhr, Mark, Dr. Petersilka, Dr. W. Feierfeil, Budig, Schälzky, Dr. Spina, Windirsch, Schubert.