VIII/4098.
Interpelace
poslanců R. Bergmana, Františka Maška a druhů
vládě o provádění pozemkové reformy na panství dobříšském.
V poslední době docházejí stížnosti do provádění pozemkové reformy na Colloredo-Mannsfeldském panství v Dobříši, kteréžto provádění jest v rozporu s intencemi přídělového zákona. Panství bylo státem převzato dne 12. června 1922, ale dodnes neobdrželi drobní uchazeči potřebné půdy a není naděje, že by nastala žádoucí změna, neboť dle informací podepsaných udělil Správní výbor Státního pozemkového úřadu souhlas ke zcizení dobříšského panství firmě Mára a spol. Schválení této transakce jest v přímé souvislosti s lesní transakcí, kterou Státní pozemkový úřad na škodu veřejného zájmu schváliti. Z důvodů národohospodářských nemůže býti arci námitek proti universální exploitaci těch lesů, které postiženy jsou mniškou, ale rozhodně nutno protestovati proti spekulativnímu kácení zdravých porostů, jaké provádí firma Mára a spol. Zatím co na straně jedné pustoší se zdravé lesy, nemohou na straně druhé dostati žádného přídělu lesa některé obce, ač o ten příděl usilují. Jako jest lesní hospodaření firmy Mára a spol. hodno odsouzení, tak tomu lest i co do jejího hospodaření na 6 dvorech, které má v režii. K illustraci jejího hospodaření v tomto směru stačí poukázati na dvůr Buková, kde uvedená společnost vyprodala již na podzim všechen dobytek a neměla pak čím pole pohnojiti. Umělá hnojiva se nekupují, aniž se opravuje inventář, což vše značí podivnou pozemkovou reformu, která jde proti platným zákonům. Že režim společnosti nenechává bez újmy ani zaměstnance, jest přivozeno. Zaměstnanci panství jsou vydání na milost a nemilost Márově společnosti a jsou vypovídáni a nahražováni mladistvými hochy z Márova příbuzenství. Kromě toho jsou bezohledně utiskováni i dělníci i zřízenci. Ukáže-li se správnou informace podepsaných, že Státní pozemkový úřad a pochybné práce přídělového komisaře Ing. Kováře pro pravou pozemkovou reformu odňal přídělové akci větší část panství dobříšského, pak bude nezbytno takto provedenou ťreformuŤ podrobit pronikavé revisi tak, aby pozemková reforma sloužila našemu národnímu hospodářství a nikoli jen společnosti, která neumí než hospodářsky drancovati. Vzhledem k tomu, co uvedeno, táží se podepsaní:
1. Jest vláda ochotna podat podepsaným podrobnou zprávu o transakcích se společností Mára a spol.?
2. Jest vláda ochotna učiniti energická opatření, aby pozemková reforma na panství dobříšském byla provedena pro drobné zemědělce se zvláštním zřetelem k sociálnímu zabezpečení zaměstnanců?
3. Jest vláda odhodlána provádět nad hospodařením společnosti Mára a spol. důkladnou kontrolu, aby její hospodaření nevybočovalo z mezí řádného plánu hospodářského?
V Praze dne 26. dubna 1923.
R. Bergman, Mašek,
dr. Kramář, Kamelský, Špaček, Votruba, Šamalík, F. Navrátil, Janalík, Kopřiva, Chleborádová-Rosolová, Dyk, G. Navrátil, Purkyňová, Veverka, Zavřel, dr. Engliš, dr. Hayn, dr. Matoušek, Petrovický, dr. Lukavský.
IX/4098.
Interpellácia
poslanca dr. Budayho a spoločníkov ministrovi železníc
v záležitosti protizákonného prenasledovania slovenských železničiarov pre ich politický prejav.
V dobe od 10. do 15. apríla v oboch železničných riaditeľstvách na Slovensku, v Bratislavskom totiž a v Košíckom, konaly sa voľby do výborov pre úrazové zaopatrenie. Týchto volieb zúčastnily sa hlavne tri organizácie železničiarov: Unia, Jednota a Sväz Slovenských Železničiarov. Lež pokým dve prvé organizacie po čas volebného kampaňu svoje letáky, ba aj na politické shromáždenie svolávajúce plakáty slobodne vyvesovaly na mieste pre úradné vyhlášky bez toho, že by voľakto preto na zodpovednosť bol býval ťahaný, zatiaľ členov Sväzu Slovenských Železničiarov na mnohých miestach Slovenska: v Nitre, Nov. Zámkoch, Leopoldove atď., jedine pre súkromné rozširovanie volebného letáku protokolárne vyšetrujú, hrozbou disciplinárky a iných trestov terrorizujú, slovom na nich protizákonné perzekucie prevádzajú. Je toto surové prekážanie slobodného politického prejavu, ktorý je každému občanovi ústavne zabezpečený.
Pýtam sa pána ministra, či má vedomosť o tomto protizákonnom terrore a či je ochotný ho zamedziť?
Praha, 26. apríla 1923.
Dr. Buday,
Bobok, Tománek, Mlčoch, Schälzky, Pastyřík, Vávra, Najman, Anděl, dr. Juriga, Böhr, Hlinka, dr. W. Feierfeil, Hancko, Onderčo, Horák, Tomík, dr. Kubiš, dr. Labay, dr. Gažík, dr. Luschka.
X/4098.
Interpellácia
poslanca dr. Budayho a spoločníkov ministrovi vnútra
v záležitosti protizákonnej perzekucie miestnych organizácií
Slov. Ľud. Strany na Slovensku.
Pripojujem originál úradného prípisu okresného úradu v Sečovciach, ktorý znie:
ťOkresný úrad v Sečovciach, Čís. 6768/923. Pán Leško Kalša. Vyzývam Vás, aby ste tunajšiemu úradu predostrel stanovy a soznam členov ľudovej strany v Silvaši. V Sečovciach, dňa 11. apríla 1923. L. S. Za okresného náčalníka. Badnár v. r.Ť
Jako z tohoto úradného prípisu vidno, mnohí okresní náčalníci na Slovensku protizákonne perzekvujú miestne organizácie Slov. Ľudovej strany žiadajúc od nich stanovy a menoslov členov, k čomu žiadneho zákonného tráva nemaly. Je to hanebné šliapanie občianskych práv a ústavnej listiny.
Pýtame sa pána ministra, či o tomto úradnom terrore má vedomostí a či je ochotný prísnym potrestaním vinníkov týmto protizákonným úradným výčinom prietrž urobiť?
Praha, dňa 26. apríla 1923.
Dr. Buday,
Mlčoch, Pastyřík, Horák, Anděl, Najman, Vávra, Schälzky, dr. Kubiš, Hancko, dr. Gažík, dr. W. Feierfeil, dr. Juriga, Hlinka, Böhr, dr. Luschka, dr. Labay, Tománek, Tomík, Onderčo, Bobok.
XI/4098 (překlad).
Interpelace
poslanců dna Kafky, Kostky a druhů ministrovi spravedlnosti
o zabavení periodického tiskopisu
ťTrautenauer TagblattŤ ze dne 1. února 1923.
Státní zastupitelstvo zabavilo periodický tiskopis ťTrautienauer TagblattŤ pro tato místa:
1. ť...avšak my také víme, že musí-li to býti, násilí lze zlomiti jen násilím.Ť
2. ťDarujme jim odcizenou obuv! Tak zní inserát ťznáméŤ továrny na obuv a české firmy ťBaťaŤ.
ťNezaměstnanýmŤ, praví se tam, chce Baťa věnovati dar a chce každému, kdo u něho koupí pár nových bot, započísti pár, starých a zaplatiti mu za ně 10-15 Kč. Nezaměstnaní se jistě za takovýto: ťpodivuhodnýŤ dar co nejlépe poděkují. Konečně - kdo to kontroluje? A tak mnohých svršků a podrážek se opět jinde použije. Jest příznačné, že tato firma k povznesení své pokladny nemůže dosti nezneužíti i nouze nezaměstnaných. Věc však má ke všemu tomu ještě druhé, národní pozadí! V inserátu ťPrager TagblattuŤ - v jiných německých listech byl v inserátu dodatek velmi rozumně vynechán - jest ještě tato poznámka: ťObnošenou obuv odevzdáme zdarma spolku ťČeské srdceŤ, který je rozdělí potřebnýmŤ. Jest tedy postaráno o to, aby každý, kdo se zúčastní tohoto ťobchoduŤ firmy Baťa, daroval obnošenou obuv Čechům. My Němci můžeme běhat bosi...,
3. ťCizozemská maturitní vysvědčení se nenostrifikují. Ministerstvo školství a národní osvěty vydalo výnos, podle něhož maturitní vysvědčení, jichž nabyli českoslovenští příslušníci na cizozemských středních školách se již nenostrifikují. Jen, je-li naprostá potřeba studia v cizině, učiní se výjimka. Ministerstvo školství a národní osvěty odůvodňuje tento výnos, že českoslovenští příslušníci všech národností mohou (!) studovati ve svém mateřském jazyku na středních školách v Československu. ťMohou-liŤ, dobře, avšak výnos směřuje ovšem opět proti Němcům a Maďarům, z nichž - jmenovitě na hranících - mnozí, poněvadž jest to lacinější, posílají své syny a dcery prostě na studia do Německa, Rakouska nebo Maďarska. Rovněž těmto zemím jest tento výnos velmi málo příznivý.Ť
Jsme již zvyklí, že státní zastupitelstva časem bezdůvodně zabavují periodické tiskopisy, aby těmto časopisům činila překážky, aby mohly klidně vycházeti. Tento případ jest však tak směšný, že potřebuje vláštního odmítnutí. Tvrdí se, že první článek tvoří skutkovou podstatu §u 65 tr. z. poněvadž se jím vyzývá k odporu proti státní moci a úřadům, celém článku se nemluví proti československým úřadům a tuto myšlenku zaneslo do tohoto článku teprve státní zastupitelství a krajský soud. Že však československé státní zastupitelství jest povoláno chrániti francouzské úřady nebo francouzskou vládu proti odporu Němců v Říši, proti bezpráví, na nich spáchaném, o tom nemůžeme v našich zákonech nalézti nic.
Zabavení druhého článku se odůvodňuje §em 302 tr. z., poněvadž tento článek prý vybízí k nenávisti proti českému národu. Také do tohoto článku zaneslo tuto myšlenku jen státní zastupitelství a krajský soud, neboť v tomto článku se nemluví nic jiného, než že firma Baťa přijímá starou obuv, aby ji odevzdala k rozdělení ťČeskému srdciŤ, čímž hrozí nebezpečí, že tento čistě český podnik odevzdá obuv jen potřebným Čechům a nikoliv také Němcům. Toto nebezpečí jest tím odůvodněnější, že od té doby, co ťČeské srdceŤ trvá, nebylo řečí o nějakém podporování potřebných Němců. Také zabavení třetího článku se odůvodňuje §em 300 tr. z., který se hodí na tento případ jako pěst na oko.
Množí se případy, že státní zastupitelstva zabavují periodické tiskopisy proto, že nepíší ve smyslu vládním. Přímo strašlivé jsou však orgie, jaké slaví po této stránce státní zastupitelstva v Čechách. Nemine takřka dne, aby nepropadl zabavení státního zástupce některý německý periodický tiskopis. Jak často jsme žádali vládu, aby vydala státním zastupitelstvím pokyny, podle nichž se musí při zabavování říditi; není přec možné, aby se ponechalo svobodné vůli státního zástupce, aby časopisu, který mu není příjemný, častějším zabavováním způsobil nejen nesmírné mravní, nýbrž také ještě tím těžší hmotné ztráty.
Podepsaní se tedy táží vlády:
Zabýval se pan ministr spravedlnosti otázkami, jež podepsaní uvedli v tak mnoha interpelacích, o vydání směrnic státním zastupitelstvím o zabavování periodických tiskopisů a k jakému výsledku vláda dospěla zkoumajíc tyto otázky?
V Praze dne 23. února 1923.
Dr. Kafka, Kostka,
Wenzel, dr. Lodgman, Kraus, Böllmann, dr. Hanreich, Bobek, Knirsch, Křepek, dr. Keibl, dr. E. Feyerfeil, Böhr, Scharnagl, Mark, J. Fischer, Schalzky, Heller, Budig, Schubert, Simm.
XII/4098 (překlad).
Interpelace
poslance Krause a druhů ministrovi sociální péče,
aby živnostenští zaměstnanci byli pojatí do státní podpory v nezaměstnanosti.
Živnostenští zaměstnanci v Mikulášovicích, v okrese šluknovském a také v sousedních okresích, si stěžují, že se živnostenským dělníkům neposkytují státní podpory nezaměstnaných. Zvláště živnost soustružnická v Mukulášovicích, jejíž hlavní prací jsou jen dodávky součástek tamějšímu průmyslu nožířskému, jest dnes pro všeobecnou hospodářskou krisi bez zaměstnání. Podle výnosu ministerského rady dra Rosenkrance v ministerstvu sociální péče mají podporu v nezaměstnanosti dostati jen dělníci textilní, kovodělní a dělníci zahradničtí. Toho výnosu, jak se zdá obzvláště se drží šluknovský úřad pro nezaměstnané, kdežto v jiných okresích uvnitř Čech se vyplácí podpora v nezaměstnanosti živnostenským zaměstnancům bez závady. Uvedeným výnosem jest postiženo také mnoha set dělníků grafického průmyslu, kteří zůstali bez zaměstnání a nedostávají státní podpory v nezaměstnanosti. Že se v Šluknově postupuje příliš přísně při přiznávání podpory v nezaměstnanosti, vysvítá zajisté z toho, že 1500 dělníků nedostává státní podpory. Podepsaní se tedy táží pana ministra sociální péče ví-li o vylíčených poměrech, jak se přiznává podpora v nezaměstnanosti v okrese šluknovském a chce-li nařízením ustanoviti, že živnostenští pomocní dělníci mají býti pojati do podpory v nezaměstnaností a současně dáti pokyny šluknovskému úřadu pro nezaměstnané, aby tento úřad se zřetelem na ohromnou hospodářskou krisi při přiznávání státní podpory v nezaměstnanosti zaujal stanovisko humanní a ne tak přísné?
V Praze dne 18. dubna 1923.
Kraus,
inž. Kallina, dr. Keibl, dr. E. Feyerfeil, Böhr, dr. Petersilka, Simm, Knirsch, dr. Brunar, inž. Jung, dr. Radda, dr. Schollich, Matzner, Schälzky, Budig, Mark, Bobek, dr. Lodgman, dr. W. Feierfeil, Scharnagl, Wenzel.
XIII/4098 (překlad).
Interpelace
poslance Krause draslu ministrovi financí,
jak frýdlantská berní správa vykládá § 5
zákona ze dne 8. dubna 1920 o dávce z majetku.A
§ 5. odstavec 2 tohoto zákona obsahuje ustanovení, že při jmění do 100.000 Kč, prvních 10.000 Kč nepodléhá dávce z majetku, jde-li o živitele vyjma otce, kteří vydržují nezaopatřené příslušníky své rodiny, dále o nezaopatřené sirotky bez rodičů neb o osoby k výdělku nezpůsobilé nebo méně způsobilé, nebo o taktové osoby, které převážně odkázány jsou na pevné příjmy služební, odpočinkové, zaopatřovací nebo důchody z jmění kapitálového, pokud příjem v roce 1919 nepřesahoval 8.000 Kč.
Frýdlantská berní správa vykládá nyní označení ťpříjmy služebníŤ tak, že se snížení dávky z majetku týká jen těch, kdo dostávají platy, a vylučuje při tom všechny, kdo dostávají mzdu.
Nuže nelze naprosto pochybovati, že zákonodárce slovem ťpříjmy služebníŤ rozuměl také mzdy, Kdyby tomu tak nebylo, byla by to nespravedlivá krutost vůči všem, kdož dostávají mzdu.
Podepsaní se tedy táží pana ministra financí, ví-li o postupu frýdlantské berní správy a zda při vyměřování dávky z majetku občanům, pracujícím za mzdu, stojí na stanovisku frýdlantské berní správy, které jest velikou krutostí vůči dělnictvu. Nestojí-li na tomto stanovisku, táží se podepsaní, chce-li pan ministr financí vydat vhodný pokyn berním správám, že podle §u 5 zákona o dávce z majetku ťslužebními platyŤ jest také rozuměno mzdy?
V Praze dne 18. dubna 1923.
Kraus,
dr. Lodgman, dr. E, Feyerfeil, dr. Keibl, inž. Jung, Schälzky, dr. W, Feierfeil, Mark, dr. Brunar, Bobek, Böhr, inž. Kallina, dr. Radda, dr. Lehnert, dr. Medinger, dr. Schollich, Matzner, J. Mayer, Schubert, dr. Spina, Simm, Patzel.
XIV/4098 (překlad).
Interpelace
poslance dra E. Raddy a druhů
ministrovi vnitra
o zakazování a rozpouštění schůzi německé
národní strany.
Krajské vedení německé národní strany ve Znojmě ohlásilo na den 11. března 1923 schůzi v Slavonicích s denním pořadem ťPřítomnost a budoucnost sudetského němectvíŤ.
Dačická okresní politická správa zakázala tuto schůzi s odůvodněním, že se zřetelem na nynější politický stav v souvislosti s ohlášeným předmětem není vyloučeno, že by schůze mohla ohroziti veřejný pokoj a řád.
Tento zákaz jest tím pozoruhodnější, poněvadž se v celé republice mohly konati takové schůze bez překážek.
Na schůzi v Hrušovanech, kterou tam konal dne 8. dubna 1923 posl. dr. E. Feyerfeil, povstal náhle za řeči vládní zástupce, v okrese znojemském již jako řízný úředník známý místodržitelský koncipista dr. Illek, načež četnictvo vešlo do síně. Když se poslanec dr. E. Feyerfeil ohradil proti účasti ozbrojenců, prohlásil dr. Illek, že schůzi rozpouští.
Ještě bezhlavěji rozpustil pan policejní rada Eis schůzi téhož poslance ve Znojmě dne 9. dubna 1923.
Když poslanec dr. Feyerfeil mluvil o pověstech o mobilisaci a prohlásil, že radí všem tazatelům, aby půjde-li do tuhého, nastoupili službu a usilovali se státi vzorem českého vojáka, stal se policejní rada nervosním a tvrdil, že jest to výzvou k neposlušnosti, pročež musí schůzi rozpustiti.
Podepsaní se táží nyní pana ministra:
1. Ví o těchto případech?
2. Může odůvodniti tyto zákazy a tato rozpuštění schůzí?
3. Jest ochoten postarati se, aby shromažďovací svoboda nebyla rdoušena nervosními zástupci vlády?
V Praze dne 17. dubna 1923.
Dr. Radda, inž. Kallina, dr. Lodgman, dr. Brunar, Matzner, dr. E. Feyerfeil, Kraus, Knirsch, Simm, J. Mayer, Schubert, Böhr, Mark, Schälzky, Wenzel, dr. Schollich, dr. Keibl, dr. Medinger, dr. Lehnert, inž. Jung, Bobek.
XV/4098 (překlad).
Interpelace
poslance dra Lodgmana a druhů
ministrovi spravedlnosti,
že český časopis ťČeské SlovoŤ rozšiřuje
nepravdivé zprávy.
Časopis ťČeské SlovoŤ uveřejnil v 71. čísle ze dne 25. března t. r. tuto zprávu:
ťTaké naši Němci. Dostáváme dopis z Falknova, v němž si tamější česká menšina stěžuje, že němečtí výrostci přepadávají a týrají české děti. Jednomu dítěti vyrazili holí oko. Česká škola se 66 dětmi má jedinou místnost. V Nosticově zámku v tomto místě jest však mnoho neobydlených a neužívaných místností.Ť
Podepsaní se táží pana ministra spravedlnosti, je-li ochoten, ihned zahájiti potřebná šetření, aby se mohlo bezvadně zjistiti, zda zpráva ťČeského SlovaŤ, podle níž prý Němci vyrazili českému dítěti ve Falknově oko, jest pravdivá, či nikoliv?
Podepsaní se dále táží, co zamýšlí pan ministr spravedlnosti podniknouti proti rozšiřovatelům té to zprávy, kdyby se ukázalo, že není pravdivá?
V Praze dne 18. dubna 1923.
Dr. Lodgman,
dr. Brunar, Kraus, Matzner, dr. Schollich, dr. Radda, Schubert. Wenzel, inž. Kallina, Zierhut, Mark, Knirsch, Simm. Patzel, dr. Medinger, dr. E. Feyerfeil, dr. Lebuert, dr. Keibl, inž. Jung, J. Mayer, Bobek, Böhr.
XVI/4098 (překlad).
Interpelace
poslanců R. Heegera, H. Jokla a druhů
ministrovi školství a národní osvěty,
že se v Albrechticích ve Slezsku usadily
jeptišky sv. Boromea.
Jak se dovědělo obecní zastupitelstvo v Albrechticích ve Slezsku, má býti se svolením ministerstva školství a národní osvěty původní sídlo ženského řádu sv. Boromea, umístěné dosud v Polském Těšíně, přeloženo do Albrechtic ve Slezsku. Uvedený řád má v Albrechticích dva domy a pomýšlí na další přístavby Třem nájemníkům v řádových domech byla již dána výpověď. Stalo se to, ač obecní správa užila zákonného práva, které jí náleží a vyslovila se proti nastěhování jeptišek. Strany, jimž byla dána výpověď, jsou veskrze státní úředníci, pro něž nyní má obec opatřiti byty, což při bytové nouzi v Albrechticích jest nemožné.
Se zřetelem na to, že by usazení jeptišek zvýšilo bytovou nouzi, obec by hmotně zatížilo a také veškeré místní obyvatelstvo si ho nepřeje, tážeme se pana ministra:
a) Jest správné že se přestěhování tohoto řádu děje se svolením ministerstva školství a národní osvěty?
b) Jestliže ano, jest pan ministr ochoten se zřetelem na uvedené důvody svolení odvolati?
V Praze dne 19. dubna 1923.
Heeger, Jokl,
Hoffmann, Beutel, Blatny, Kirpal, Schuster, Palme, Pohl, Schäfer, dr. Czech, dr. Holitscher, Taub, Hackenberg. Čermak, Häusler. Leibl, Hillebrand, Uhl, dr. Haas, Deutsch.
XVII/4098 (překlad).
Interpelace
poslanců Kostky, dra Kafky a druhů
vládě
o úpravě cen cukru.
Do doby, od níž uplynulo asi 14 dnů, platila cena ustanovená cukerní komisí v lednu 1923 ve výši 435 Kč za 100 kg. Počátkem dubna ustanovila jmenovaná komise cenu částkou 495 Kč a zvýšila ji tím o 60 Kč čili asi o 15%. Toto zvýšení provedla komise se zřetelem na to, jak se utvářily vánoční ceny, poukazujíc, že cena cukru, pres toto zvýšení jest doma stále ještě asi o 100 Kč pod cenou na světovém trhu.
Za několik dní poté zakázalo ministerstvo pro zásobování lidu jakýkoliv prodej cukru na drobno za zvýšené ceny a poukázalo na to, že věc bude vyřízena v nejbližších dnech.
Obchodníci však odebrali cukr již za zvýšené ceny. Mimo to staré zásoby došly. Se zřetelem na svrchu uvedený zákaz vlády jednak nemohli uspokojiti zvýšené poptávky, jednak neměli starých zásob. Tím utrpěli prodejem nových zásob za staré ceny ztráty, které kolísají u středního obchodníka mezi 3.000 až 5.000 Kč.
Tento stav, čím déle budou trvati nevyjasněné poměry, způsobí tím více ztrát a obchodníci ho tím spíše nesnesou.
Podepsaní se tedy táží vlády:
Co zamýšlí vláda činiti, aby odstranila tyto neudržitelné poměry a aby obchodníci byli uchráněni před dalšími ztrátami?
V Praze dne 19. dubna 1923
Kostka, dr. Kafka,
Böhr, Scharnagl, Schälzky, dr. W. Feierfeil, dr. Hanreich, dr. Lodgman, Kraus, dr. Lehnert, J. Fischer, Schubert, Pittinger, Böllmann, Heller, dr. Keibl, Zierhut, dr. Brunar, Matzner, dr. E. Feyerfeil, dr. Radda, dr. Schollich.
XVIII/4098 (překlad).
Interpelace
poslanců Uhla, Čermaka, Hirsche a druhů
ministrovi vnitra,
aby se v Režích provedly obecní volby.
V obci Režích, zastupitelském okrese jesenickém byla po převratu násilně dosazena správní komise s českou většinou a s českým předsedou. Podle posledního soupisu lidu jest v obci německá většina.
Německá většina v obci Režích, okresní správní komise okresu jesenického a poslanci různých stran žádali několikráte, aby v tomto místě byly rozepsány obecní volby.
Této oprávněné žádosti bylo také vyhověno potud, že již dvakráte bylo nařízeno provésti obecní volby, volby však až dodnes byly zmařeny.
Důvodem odložení voleb jest spojení místní obce s Režemi vůbec nesouvisící, o něž jedna strana usiluje.
Odložení voleb se také příčí ustanovení §u 10 rádu volení v obcích ve znění zákona ze dne 14. července 1922.
Podepsaní se tedy táží pana ministra:
1. Jest ochoten vysvětliti nezákonité znemožnění obecních voleb v Režích?
2. Jest ochoten postarati se, aby v tomto místě byly obecní volby konečně nařízeny a provedeny?
V Praze dne 19. dubna 1923.
Uhl, Čermak, Hirsch,
Hoffmann, Häusler, dr. Holitscher, Beutel, Jokl, R. Fischer, Hausmann, Pohl, dr. Czech, Kirpal, Hackenberg, Heeger, Blatny, Schäfer, Leibl, Dietl, Wittich, dr. Haas, Deutsch, Taub.
XIX/4098 (překlad).
Interpelace
poslanců Schweichharta, Leibla, Uhla
a druhů
vládě
o reorganisaci pozemkového úřadu.
V posledních dnech se často mluví v novinách o nastávající reorganisaci pozemkového úřadu. Tak píše na př. oficiosní ťPrager PresseŤ dne 7. dubna t. r. o audienci deputace svazu československých velkostatkářů u pana presidenta Masaryka.
ťJak se dovídáme, odkázal president republiky, přijav memorandum deputaci na náměstka předsedy vlády ministra vnitra Malypetra a ministra financí Bečku. Ministr Malypetr oznámil deputaci, že se v nejbližších dnech provede reorganisace státního pozemkového úřadu a to ještě před návratem předsedy vlády Švehly z Italie z jeho dovolené na zotavenou. Ministerská rada se bude zabývati dotčeným návrhem koaličního výboru v jedné ze svých nejbližších schůzí, aby dospěla k usnesení o reorganisaci pozemkového úřadu.
Podle našich informací mají býti při reorganisaci uplatněny ony zásady které čelí isolaci státního pozemkového úřadu, které tento úřad připojují blíže k ministerské radě, a které zavazují presidenta státního pozemkového úřadu k přímé odpovědnosti. V jaké formě mají býti realisovány tyto směrnice, o tom rozhodne ministerská radaŤ.
Podle této úřední informace lze očekávati jakési přetvoření pozemkového úřadu potud, že se má částečně omeziti dosavadní vynikající, samovládné postavení tohoto úřadu. Ve zprávě postrádáme jakoukoliv zmínku, zda stran sestavení a působnosti správního výboru na základě zákona ze dne 11. června 1919, č. 330. Sb. z. a n., jest zamýšlena nějaká změna. A to v tom smyslu, že se konečně také stranám národních menšin vyhradí vlastně samozřejmé právo spolusprávy.
Tato spoluspráva se jeví tím naléhavější ve všeobecném zájmu, poněvadž nelze pochybovati, že dosavadní hospodaření pozemkového úřadu pro časté nedbání úkolů skutečné pozemkové reformy vybízí k nejostřejší kritice. Že se tato kritika neomezuje jen na národní menšiny, nýbrž že ji lze nalézti i mezi dobrými Čechy, dokazují mezi jiným také prudké útoky časopisu ťRoleŤ pro přidělení celých panství ze zabraného velkého majetku pozemkového společnostem politicky vlivných osob, nebo bankám, jako se to prý stalo v případě opočenském, poděbradském a dobříšském. Další oddalování stran národních menšin by znamenalo, že vládnoucí politické strany chtějí i dále pokračovati v pozemkové reformě tak jednostranně ke škodě veškerého národního hospodářství a sociální spravedlnosti jak se dělo dosud.
Podepsaní se tedy táží celého ministerstva:
Jest vláda ochotna při reorganisaci pozemkového úřadu působiti, aby se konečně stalo skutkem zastoupení stran národních menšin ve správním výboru po léta marně jako dobré právo požadované?
V Praze dne 19. dubna 1923.
Schweichhart, Leibl, Uhl,
dr. Holitscher, Hackenberg, Häusler, Hoffmann, R. Fischer, Blatny, dr. Haas, Dietl, dr. Czech, Deutsch, Čermak, Pobl, Scbäfer, Beutel, Jokl, Heeger, Taub, Kirpal, Wittich.
XX/4098 (překlad).
Interpelace
poslance dra E. Raddy a druhů
ministrovi železnic
o nenáležitém chování železničních zaměstnanců na stanici Töppeles.
Hanuš Blumenthaler, dirigent slavkovské pobočky Úvěrního ústavu pro Němce, přišel dne 17. března 1923 do Töppelesu. Když tam přišel, zapálil si cigaretu neznaje zákazu kouřiti v čekárnách. Když pak u pokladny žádal o jízdní lístek do Karlových Varů, uvítal jej přednosta Heine, jenž konal službu slovy: ťZaplatíte 5 Kč trestu a pak dostanete lístek.Ť Blumenthaler se ovšem tázal na důvod tohoto trestního opatření, načež mu úředník odpověděl, aby četl vyhlášky o zákazu kouřiti v čekárnách.
Když se pak Blumenthaler omlouval, že o tomto zákazu nevěděl, odpověděl mu přednosta, že mu do toho nic není, že kouřiti v místnostech nádražních jest zakázáno a že zákaz byl ohlášen. Chce-li tedy Blumenthaler dostati lístek, že musí zaplatiti 5 Kč pokuty.
Poněvadž Blumenthaler nedostal lístku, ale měl naléhavě co činiti v Karlových Varech, dal si koupiti lístek nějakým mladíkem, a s lístkem v ruce chtěl vstoupiti do vlaku, jenž zatím vjel do stanice to mu však odepřel průvodčí se slovy: ťNesmíte jeti, pan přednosta to zakázal!Ť Blumenthaler, když mu násilím železničního zaměstnance bylo zabráněno vstoupiti do vlaku, odebral se s jedním svědkem k přednostovi a poukazuje, že jako správce pobočky Úvěrního ústavu pro Němce měl nutně jeti do Karlových Varů upozornil ho na následky, načež přednosta odpověděl: ťDejte si nasoliti svůj německý úvěrní ústav.Ť
Poněvadž tento pan přednosta si dovoluje také jinak hrubé nepřístojnosti proti cestujícím, táží se podepsaní pana ministra:
1. Měl přednosta právo vyloučiti cestujícího z jízdy drahou, ač měl platný jízdní lístek?
2. Má přednosta právo domáhati se takto pokuty, ač zná potrestaného jako správce bankovní filiálky?
3. Jest pan ministr ochoten pohnati k odpovědnosti uvedeného přednostu pro jeho nenáležitý výrok o úvěrním ústavu pro Němce a naříditi mu, aby se choval k cestujícím slušně?
V Praze dne 17. dubna 1923.
Dr. Radda,
Simm, Knirsch, Patzel. Schubert, Böhr, inž. Kallina, Schälzky, Bobek, Matzner, Wenzel, dr. Brunar, J. Mayer, dr. Lodgman, dr. Medinger, Zierhut, dr. Lehnert, inž. Jung, dr. E. Feyerfeil, Kraus, dr. Keibl.