Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

VIII/4044 (překlad).

Interpelace

poslance dra Spiny a druhů

vládě

o zavření soukromé obecné školy spolku ťDeutscher KulturverbandŤ v Jedlové-Hamrech v okrese poličském.

Ministerstvo školství a národní osvěty, odvolávajíc se na § 11 zákona ze dne 3. dubna 1919, zrušilo soukromou obecnou školu spolku ťDeutscher KulturverbandŤ v Jedlové-Hamrech s odůvodněním, že tato škola byla zřízena v čistě české obci Hamrech a tedy usiluje o odnárodnění ťčeskýchŤ dětí této obce, čehož ve všeobecném zájmu nelze připustiti. Avšak obec Hamry, která ostatně ani dnes ještě není čistě česká, v době, kdy spolek ťDeutscher SchulvereinŤ v roce 1910 zřídil soukromou školu, ještě ani neexistovala, nýbrž byla zřízena teprve a několik leť po tom, a to v roce 1920, odloučením od německé obce Jedlové, při čemž, přes odpor této německé obce, bylo přikázáno obci Hamry také 8 domů místa Dolní Jedlové, mezí tím také německá škola nově založené obce Hamry. Do německé soukromé školy docházelo 38 dětí vesměs německých: Z těchto dětí bydlilo 5 v této části, odloučené od Dolní Jedlové, ostatních 33 dětí patří ještě dnes k německé obcí Jedlové. Do školy tedy docházely děti vesměs německé a výtka, že sloužila odnárodňovacím účelům, jest úplně neodůvodněna.

Musíme zdůrazniti, že vydržovatel školy spolek ťDeutscher KulturverbandŤ nebyl pří přípravném řízení slyšen, nebyla mu poskytnuta možnost, aby hájil svých práv a zájmů. Není tedy důkazu pro odůvodnění, uvedené ve zrušovacím výnosu.

Proti tomuto výnosu ministerstva školství a národní osvěty podal spolek ťDeutscher KulturverbandŤ dne 10. srpna 1921 stížnost k nejvyššímu správnímu soudu. Nejvyšší správní soud zamítl tuto stížnost rozhodnutím ze dne 2. prosince t. r. Nejvyšší správní soud postavil se na stanovisko, že soukromá škola jest zřízena v úplně české obcí, že v této obci není naprosto německých dítek, a že tedy účelem školy může býti jen přijímati české dětí a odnárodňovati je. Všechny námitky stěžovatelem úplně odůvodněné byly prostě zamítnuty jako neodůvodněné.

Tím, že nejvyšší správní soud odmítl úplně odůvodněnou stížnost, nastalo nepopíratelně veliké nebezpečí pro naše soukromé školy. Hrozí nebezpečí, a s takovými odůvodněními a se stejným nedostatkem jakéhokoliv,oprávnění možno postupovati proti každému libovolnému vyučovacímu ústavu spolku ťDeutscher KulturverbandŤ.

Poukazujeme dále na to, že ministerstvo školství a národní osvěty skoro tři roky nevyřídilo žádné žádostí spolku ťDeutscher KulturverbandŤ o povolení soukromé školy. Toto v souvislosti se svrchu vylíčeným případem ukazuje soustavný úmysl zatlačiti německé školství. Postup nejvyššího správního soudu v otázce soukromé školy v Hamrech jest však s to, aby otřásl důvěrou německého obyvatelstva, že jest možno nestranně nalézati právo i u nejvyšších odvolacích úřadů.

Přihlížejíce k vylíčeným poměrům, táží se podepsaní:

1. Ví vláda o vylíčených poměrech?

2.Jaké kroky zamýšlí podniknouti, aby zabránila podkopávání každého právního citu jednostrannými a neodůvodněnými rozhodnutími nejvyššího správního soudu?

3. Jest pan ministr školství a národní osvěty ochoten věnovati zvláštní pozornost nedemokratickému postupu oddělení pro menšinové školy ministerstva školství a národní osvěty?

4. Jest pan ministr školství a národní osvěty ochoten naříditi, aby byly konečně vyřízeny žádosti spolku ťDeutscher KulturverbandŤ o povolení soukromých škol, skoro tři léta nevyřízené?

V Praze dne 13. prosince 1922.

Dr. Spina,

Schubert, Bobek, Mark, Böllmann. J. Fischer, Kostka, Patzel, Simm, Zierhut, Pittinger, J. Mayer, dr. Kafka, Windirsch, dr. Luschka, Böhr, dr. Petersilka, Scharnagl, Heller, dr. Hanreich, Röttel.

IX./4044 (překlad).

Interpelace

poslanců Hausmanna, Jakla a druhů

ministrovi obchodu a ministrovi financí,

aby bylo dovoleno beze cla dovážeti deputátní uhlí hlučínských československých dělníků pracujících v Německu.

Většina dělnictva na Hlučínsku naprosto není s to, aby našla v Československu práci. Jsou tedy nuceni pracovati v dolech sousedního Horního Slezska jako zedníci, horníci, nádeníci atd. Vedle peněžité mzdy, která jest pro valutní poměry žebrotou, neboť mzda se vyplácí v markách, dostane každý dělník určité množství uhlí, které jest částí jeho mzdy. Těmto, beztoho těžce postiženým dělníkům, jimž by stát měl vlastně projeviti uznání, poněvadž pracují za tak skrovnou mzdu, kteří stát nezatěžují požíváním podpory nezaměstnaných, činí se nyní největší potíže pří dovozu tohoto uhlí. Vedle jiného byrokratického trýznění jsou dělníci těžce postižení tím, že se na nich žádá, aby z tohoto svého deputátního uhlí platili clo. To jest dělníkům nemožno, poněvadž nemají peněz. Dále trvá to často velmi dlouho, než se jim udělí dovozní povolení pro toto uhlí, takže dělníci musejí mnohdy platiti stojné. Naproti tomu dlužno připomenouti, že Německo, které trpí velikým nedostatkem uhlí, uděluje vývozní povolení těmto dělníkům bez překážek a potíží.

Tážeme se tedy:

1. Pana ministra financí, je-li ochoten vydati pokyny hlučínským celním úřadům, že všechno deputátní uhlí československých dělníků, pracujících v Německu lze bez byrokratického zdržování dovážeti beze cla?

2. Pana ministra obchodu, je-li ochoten dovoz deputátního uhlí uvolniti nebo snad naříditi, aby dovozní povolení byla vydávána vždy neprodleně a nejrychleji?

V Praze dne 14. prosince 1922.

Hausmann, Jokl,

R. Fischer, Häusler, Blatny, dr. Haas, Schweichhart, Leibl, dr. Holitscher, Uhl, Taub, Heeger, Hilllebrand, Hirsch, Hoffmann, Palme, Deutsch, Beutel, Kaufmaun, Dietl, Hackenberg, Schäfer.

X./4044 překlad).

Interpelace

poslance dra R. Lodgmana a druhů

ministrovi vnitra

o vyhláškách okresních politických správ trutnovské a jilemnické, jimiž se nařizuje vlastníkům živností hostinských a výčepních v soudním okrese maršovském a roketnickém, jakož i v obcích Trutnově, Žacléři, Horním Starém Městě, Mladých Bukách, Poříčí a Königshaně, aby vykonávajíce svoji živnost užívali českého jazyka.

Trutnovská okresní politická správa vydala tuto vyhlášku:

Číslo 811 pres.

Vyhláška.

Trutnovská okresní politická správa, přihlížejíc k turistickému a cizineckému ruchu ve zdejším okrese silně rozvinutému, nařizuje podle odstavce 2, §u 54 živnostenského řádu:

Všichni vlastníci živnosti hostinských a výčepních (také nájemci a zástupci) v celém okrese maršovském, mimo to v obcích: Trutnově, Žacléři, Horním Starém Městě, Mladých Bukách, Poříčí a Königshaně jsou povinni nejdéle do vánoc 1922 provésti toto:

1. Všechny vývěsní tabule nebo vývěsní štíty na budovách a všechny ostatní nápisy na nich, jež podle §u 44 živnostenského řádu dlužno považovati za vnější označení, dále veškeré nápisy a vyhlášky v budovách a místnostech pro hosty, jakož i ostatní rozličná označení, související s provozováním živností, a knihy cizinců, musejí býti na prvém místě vyhotoveny v českém znění.

2. Rovněž tak musejí býti seznamy jídel a nápojů na prvém místě označeny českým jazykem.

3. Dále budiž zavedena také česká obsluha.

České znění všech nápisů a jiných označení musí se velikostí a úpravou shodovati se zněním v jiných jazycích.

Proti oněm hostinským, kteří se budou zdráhati provésti toto nařízení, zakročí se podle trestních ustanovení živnostenského řádu, bude-li potřebí odnětím koncese.

Okresní politická správa v Trutnově.

Dne 9. prosince 1922.

Místodržitelský rada:

Engelthaler, v. r.

Vyhlášku téhož obsahu vydala okresní politická správa jilemnická dne 7. prosince 1922 pod číslem 39069.

Poněvadž tyto vyhlášky jsou nepřípustným zasáhnutím do soukromých práv, k jehož zastření se užívá §u 54 živnostenského řádu, poněvadž tyto vyhlášky dále odporují ustanovením, která byla stanovena na ochranu menšin smlouvou ze dne 10. září 1919, táží se podepsaní:

Jest pan ministr ochoten ihned zrušiti platnost uvedených nařízení a vhodně poučiti okresní politické správy o rozsahu jejich pravomocí?

V Praze dne 14. prosince 1922.

Dr. Lodgman,

inž. Kallina, Kraus, dr. Brunar, Matzner, Windirsch, dr. E. Feyerfeil, Simm, dr. Lehnert, Böhr, Patzel, Bobek, J. Mayer, inž. Jung, dr. Radda, Schubert, Knirsch, dr. Schollich, Zierhut, dr. Keibl, dr. Medinger.

XI/4044 (překlad).

Interpelace

poslance Krause a druhů

ministrovi vnitra,

aby bylo vydáno prováděcí nařízení, jimž se odpočivné platy bývalých výpomocných sluhů u okresních politických správ upravují podle zákona ze dne 3. března 1921.

Uvedeným zákonem se nově upravují odpočivné platy všech státních Zaměstnanců, kteří vstoupilí do výslužby před dnem 31. srpna 1919. Tento zákon jest již asi proveden u většiny kategorii státních zaměstnanců. Jen na výpomocné sluhy, kteří byli v dřívějších desítiletích úředními sluhy u okresních politických správ, zdá se, že se úplně zapomnělo a všechny žádostí, tak mezi jiným žádost pana Josefa Mayera z Něm. Jablonného, který byl přeložen do výslužby dne 21. července 1914, č. 13598, zemská politická správa v Praze odd. 1 dosud nevyřídila s odůvodněním, že ministerstvo vnitra dosud ještě nevydalo prováděcího nařízení pro odpočivné platy této skupiny bývalých státních zaměstnanců.

Podepsaní se tedy táží pana ministra vnitra: Ví pan ministr, že zákon ze dne 3. března 1921 pro skupinu výpomocných sluhů nebyl dosud proveden a jest ochoten vydati k tomuto zákonu prováděcí nařízení, aby zemská politická správa mohla vyplatiti zvýšené odpočivné platy?

V Praze dne 15. prosince 1922.

Kraus,

Matzner, Böhr, inž. Kallina, dr. Lodgman, Budig, dr. Keibl, Schubert, Wetzel, Patzel, Inž. Jung, dr. Luschka, Zierhut, dr. Medinger, dr. Brunar, Bobek, Schälzky, dr. E. Feyerfeil, dr. Lehnert, dr. Radda, dr. Schollich.

XII./4044 (překlad).

Interpelace

poslance dra E. Schollicha a druhů

ministrovi školství a národní osvěty

o zachovávání úředního tajemství okresními školními výbory.

Vládním nařízením ze dne 6. listopadu 1920, č. 608 Sb. z. a n. byly na místo dosavadních okresních školních rad dosazeny okresní školní výbory, jejíchž členové mají býti jmenování ze zástupců učitelstva a občanstva předsedou zemské školní rady po slyšení příslušných organisací. Naprosto nedemokratický způsob, že předseda zemské školní rady není vázán návrhy organisací, nýbrž může jmenovati podle svobodné vůle koho chce, potírali jsme hned po vyjití nařízení co nejmocněji a žádali jsme změnu podle skutečně demokratických zásada na naše zakročení u referenta v ministerstvu a u tehdejšího ministra školství a národní osvěty dra Šusty bylo nám několikráte přislíbeno, že se ministerstvo jako rekursní úřad zajisté vždy bude držeti návrhů organisací a že také v tomto směru vydá pokyny předsedům zemské školní rady.

Zdá se však, že názory tehdy projevené, v ministerstvu a v zemské školní radě pomalu upadly v zapomenutí, jak ukazuje tento výnos, který došel jako odpověď na otázku, zda členové okresní školní rady jsou povinni zachovávati úřední tajemství. Vyjádření zemské školní rady v Praze v této věcí ministerstvu školství a národní osvěty vzalo toto za své v plném obsahu. Onen spis zní takto:

ťPresidium zemské školní rady v Praze.

č.4488. V Praze dne 17. října 1922.

Okresní školní výbory,

zachovávání úředního tajemství.

K č. 81.769 ze dne 11. srpna 1922. Ministerstvu školství a národní osvěty

v Praze.

Tvrzení jednoho okresního školního výboru uvedené ve zprávě slezské zemské školní rady ze dne 25. července 1922, č. III-25817, jehož opis nám byl zaslán, že totiž členové okresního školního výboru, pokud náležejí politickým stranám a stavovským skupinám, jsou v určitém směru odpovědni příslušným organisacím, pokládáme za nesprávné. Politické a stavovské organisace mají míti celkem bezvýznamný vliv pouze při jmenování členů okresního školního výboru, poněvadž členů ani nevolí, ani nenavrhují, nýbrž před jmenováním členů mají býti jen slyšeny. (§§ 6 a 7 vládního nařízení ze dne 16. listopadu 1920, č. 608 Sb. z. a n.).

Odpovědností členů politických (stavovských) organisací nelze v žádném směru odůvodniti. Kdyby členové okresních školních výborů podávali svým politickým organisacím zprávy o činnosti v okresním školním výboru, mohli by se tím dostati do závislosti na politických (stavovských) organisacích a nevítaný, zákonně neodůvodněný vliv politických (stavovských) organisací při vyřizování věcí stran škol by rostl.

Ostatně může předseda zemské školní rady v Praze jmenovati jak z učitelstva, tak také z občanstva osoby, které vůbec nejsou členy,p.ř) slušných (stavovských nebo politických) organisací.

Mínění jmenovaného okresního školního výboru jest tím více neodůvodněno, poněvadž poněvadž ťučitelské organisaceŤ v §u 6 vládního nařízení ze dne 6. listopadu 1920, č. 608 Sb. z. a n. a o jem Ťorganisace politických stran v §u 7 téhož nařízení, není ničím, jmenovitě ne zákonem podrobněji autenticky určen.

Musí se tedy zásadně trvati na závazku členů okresního školního výboru, aby zachovávali úřední tajemství ve všech věcech projednávaných úředně ve školním výboru. Proto nelze souhlasiti aby napřed všeobecně byl ustanoven okruh určitých věcí, na které se úřední tajemství nevztahuje.

Naproti tomu bylo by lze, aby předseda na žádost v určité věci osvobodil členy okresního školního výboru od závazku zachovávati úřední tajemství, jestliže podle jeho mínění jde o věc, při které není potřebí úřední mlčenlivosti.

Předseda zemské školní rady:

Podpis.

Okresní školní výbor

dne 25. ledna 1923.

Všem členům okresního školního výboru

...............

ve smyslu výnosu slezské zemské školní rady ze dne 20. prosince 1922, č. III/990/15 na vědomí s připojením, že ministerstvo školství a národní osvěty výnosem ze dne 24. října 1922, č. 114/130 souhlasí s názorem této zemské školní rady, čímž vpředu uvedený výnos nabývá rázu nařizujícího.

Předseda:Ť

Proti míněním, uvedeným v tomto výnosu se musíme postaviti co nejostřeji z několikeré stránky. Nebylo přece, jistě aspoň podle zpráv, které jsme tehdy dostali v ministerstvu, úmyslem vlády, úplně vyřaditi politické strany a učitelské organisace pří vysílání zástupců do okresních školních výborů a jejich navrhovací právo stlačiti na čistě směšnou formalitu. Spolupůsobení lidu ve všech odvětvích správy a zákonodárství jest přece přední zásadou demokraticky spravovaných států v opaku k absolutistickým policejním státům, které odmítají vliv spoluurčování národa. Proto jest zajisté také v našem svobodném státě vláda povinna, aby dbala vůle těchto sborů, projevené návrhem politických stran a učitelských organisací při jmenování členů okresního školního výboru.

Z podstaty politických a stavovských organisací také vysvítá, že zástupci, jmenovaní do tohoto výboru za jednotlivé zastupitelské sbory, musí se úplně shodovati se svou organisací a tedy se jí musí kdykoliv odpovídati. Tomuto závazku mohou však jen tehdy vyhověti, jestliže mohou čas od času podati zprávy o poradách, které se konaly a i, svém postupu v nich. Při zachovávání úředního tajemství, jak toho žádá výnos, nejsou však naprosto s to, aby splnili samozřejmé povinností ke své organisací. Nelze také pochopiti, jaké úřední věcí má okresní školní výbor projednávati a o nich se usnášeti, jež by se nesměly dostati ve všeobecnou známost. Okresní školní výbor není přece žádný tajný debatní klub anebo klub spiklenců, nýbrž státní úřad, jehož usnesení a mnohdy také pohnutky se musejí dostati ve všeobecnou známost lidu. Zavazovati členy k zachovávání úředního tajemství jest podle mého mínění úplně nesprávné, nedemokratické a předbřeznové.

Podepsaní se tedy táží pana ministra školství a národní osvěty:

1. Víte o tomto výnosu?

2. Cítíte se vázán zpátečnickým míněním v něm vysloveným, či hlásíte se k vyššímu a svobodnějšímu mínění, jaké vládlo v ministerstvu školství a národní osvěty v době pana ministra Šusty?

3. Jste ochoten jednou pro vždy určitě stanoviti a zajistiti právo politických a stavovských organisaci při jmenování členů okresního školního výboru proti nedemokratické snaze jednostranných byrokratů moderním doplněním vládního nařízení ze dne 6. listopadu 1920, č. 608 Sb. z. a n.?

4. Jste ochoten tento výnos, který zavazuje okresní školní výbory k zachovávání úředního tajemství, ihned zrušiti a opět obnoviti rozumný stav odpovědnosti zástupců politických a stavovských organisací?

V Praze dne 22. února 1923.

Dr. Schollich,

inž. Jung, inž. Kallina, Knirsch, dr. Lehnert, Kraus, Patzel, Simm, Matzner, Böhr, Zierhut, dr. Keibl, Schälzky, dr. Lodgman, dr. Medinger, dr. Brunar, Pittinger, dr. Radda, Wenzel, Mark, Bobek.

XIII/4044 (překlad).

Interpelace

poslanců Marka, Böhra, Schälzkyho, dra Luschky a druhů

ministrům financí, železnic, veřejných prací a sociální péče

o snížení daní, železničních nákladních sazeb a jiných dávek z uhlí.

Uhelná dávka zatěžuje - hlavně ony druhy, jejichž prodejní cena jest velíce nízká - tak, že vylučuje soutěž na světovém trhu. To se týká hlavně chemického průmyslu, avšak i jiná odvětví průmyslu tím trpí. Často se potřebuje a užívá velkých množství elektrického proudu pro postup výroby, elektrický proud, jejž dlužno vyrobiti z uhlí, které jest zatíženo tak vysokými dávkami, jíž předem vylučuje každou výnosnost.

Jak vysokým jest úhrnné vydání na daních vedlejších poplatcích při jednotlivých druzích uhlí, ukazuje tento přehled:

Že se ještě dnes žádá, aby průmysl přispíval m stavbu obytných domů Kč 40.- za 10 tun kusového až ořech I a Kč 10.- za 10 tun ořechu III, není zajisté s ohledem na hospodářské poměry více na místě, zvláště že těchto peněz se částečně užívá také k výstavbě representačních domů v Mostě a ve Falknově. Ze se dále stále ještě vybírá přirážka 30 Kč za 10 tun kusového uhlí až ořech I podle výnosu č. 22609 ze dne 7. června 1922,- č. 126 Úředního Věstníku, není za dnešních nepříznivých hospodářských poměrů také na místě, říkalo se přece kdysi, že tato přirážka jest jen dočasná a že bude opět zrušena. Další přirážka Kč 6.- za 10 tun státního manipulačního poplatku pří všech druzích uhlí jest určena pro udržování uhelných inspektorátů. Bylo by nejvýše na čase, aby vybírání této přirážky zmizelo, poněvadž uhelné inspektoráty po dni 28. t. m. mají býti úplně zrušeny a jest skutečně neodpovědné, zatěžovati průmysl takovými vedlejšími poplatky beze vší odůvodněné příčiny.

Dále bylo by ještě uvážiti, je-li oprávněno, aby doly vybíraly vážné až do 15 Kč za 10 tun, zač vzájemně ničeho nevykonávají, neboť většinou vagony vůbec nebývají váženy, strana musí pouze zaplatiti vážné, avšak při reklamaci menší váhy ve většině případů u dráhy nepořídí, jelikož jde o zboží volně sypané do otevřených vagonů. Uhelné doly dostávají ještě náhradu vážného a poplatek z vlečné dráhy, které plynou do jejích kapes a z tohoto titulu zatěžuje se strana ještě asi Kč 15.- za vagon.

Z tohoto přehledu vysvítá, že se v poválečné době vybírají z uhlí poplatky pode všemi možnými tituly, které dávno ztratily své oprávnění.

Podepsaní se tedy táží pánů ministrů financí, železnic, veřejných prací a sociální péče:

Jsou jmenovaní páni ministři ochotni ohromné zatížení uhelné spotřeby dávkami rozličného druhu, které dávno ztratily své oprávnění stlačiti pokud možno na nejmenší míru úplným zrušeními těchto dávek a snížením železničních nákladních sazeb?

V Praze dne 28. února 1923.

Mark, Böhr, Schälzky, dr. Luschka,

Bobek, Scharnagl, Heller, dr. Petersilka, dr. W. Feierfeil, Budig, Bölmann, Windirsch, J. Fischer, Schubert, J. Mayer, Pittinger, Röttel, Kaiser, dr. Kafka, dr. Juriga, dr. Spina, dr. Hanreich.

XIV./4044 (překlad).

Interpelace

poslanců dra E. Schollicha, F. Pittingera, dra W. Feierfeila, H. Simma, dra B. Kafky a druhů

ministrovi školství a národní osvěty

o požadování devíti místností německých středních škol v Litoměřicích pro české reformní reálné gymnasium.

Presidium české zemské školní rady nařídilo svým výnosem ze dne 15. ledna 1923, č. 86/23, že počátkem školního roku 1923/24 má litoměřické gymnasium uvolniti šest místností pro litoměřické české reformní reálné gymnasium a litoměřická reálka tři místností. Tyto místností mají býti získány spojením sbírek. Jestliže by to z nějakého důvodu nešlo, má se zavésti polodenní vyučování (část tříd dopoledne, druhá odpoledne).

Umístění litoměřického českého reformního reálného gymnasia, které bylo rozloženo do 3 odloučených budov, není snad zajisté nejlepší. Nelze však vypátrati, jak to, že pro tento ústav, který má nyní 4 třídy se 2 pobočkami a dohromady 177 žáků, jest najednou potřebí 9 nových místností, aniž se děje pokus o umístění těchto místností v budově bývalého sborového velitelství, v němž jest ústav tak jako tak již umístěn. Zamýšlí se již novostavba nového českého reformního reálného gymnasia, ale neprovádí se. Místo toho se musí opět zvoliti prostředek, který zaručuje nejoblíbenější východisko, totiž umístění na útraty německého školství.

Obě německé střední školy nemají místností přebytečných. Jsou všechny obsazeny. Sbírky jsou tak veliké, že nelze dvou spojiti dohromady. Nelze tedy požadovaných místností získati spojením sbírek.

Polodenního vyučování nelze zavésti. Třídy, jichž se po celý den nepřetržitě užívá nelze bust Vůbec anebo jen nedostatečně čistiti nebo větrati. Po této stránce poukazujeme na zkušeností na pražských středních školách. Mimo to přichází mnoho žáků denně do školy z venkova. Vlaková spojení jsou tak špatná, že žáci nemohou použíti večerních vlaků k jízdě domů.

Budou-li umístěny české třídy, bude to míti v zápětí zřízení tak zvaných ťputovních třídu na německých ústavech. Toto zřízení bylo by krokem zoufalství. Podle zkušeností nabytých ve válce způsobuje pokles školní kázně a pořádku, jakož i zdravotní a pedagogické nevýhody. Kreslírny, učebny pro přírodopis a přírodozpyt byly by odňaty svému původnímu určení na škodu onoho vyučování, vymožeností moderního přírodovědeckého vyučování byly by ohroženy a toto vyučování stlačeno na stupeň, kde bylo před 30 lety.

Místnosti potřebné pro český ústav lze umístiti aniž se užilo německých středních škol tímto způsobem:

I. Neprodleným zahájením a urychleným provedením státní novostavby českého reformního reálného gymnasia, pro něž první částky byly zařaděny do letošního investičního rozpočtu. Poněvadž tyto nestačí, bylo by třeba učiniti opatření, aby se potřebné peníze opatřily šetrností v jiných oborech rozpočtu, zvláště ve vojenském rozpočtu.

2. Tím, že by vojenská správa v Litoměřicích vyklidila bývalé divisní velitelství. Místností v této budově jsou mimořádně vhodné pro školní účely a jest jích po ruce víc než postačitelné množství. Český ústav mohl by tam býti umístěn úplně celý. Město Litoměřice jíž několikráte prosilo o vyklízení své budovy, než ministerstvo národní obrany této žádostí dosud nevyhovělo. Kdyby však šlo jen o umístění českého ústavu, pak by vojenská správa konečně přece povolila náležitému tlaku školní správy.

Tážeme se pana ministra, je-li ochoten požadování nových místností německých středních škol v Litoměřicích pro české reformní reálné gymnasium zrušiti a tento ústav umístiti podle našich hořejších návrhů, které nečiní německým ústavům potíže?

V Praze dne 1. března 1923.

Dr. Schollich, Pittinger, dr. W. Feierfeil, Simm,

dr. Kafka,

inž. Kallina, dr. Radda, dr. Lodgman, dr. Lehnert, Kraus, Heller, dr. Hanreich, Schubert, J. Mayer, J. Fischer, Röttel, dr. Keibl, Kaiser, dr. Petersilka, Matzner, dr. Brunar, dr. E. Feyerfeil.

XV./4044 (překlad).

Interpelace.

poslanců Čermaka, Beutela, Grünznera a druhů

ministrovi školství a národní osvěty

o požadování devíti místností německých středních škol v Litoměřicích pro české reformní reálné gymnasium.

Presidium české zemské školní rady nařídilo svým výnosem ze dne 15. ledna 1923, č. 86123, že počátkem školního roku 1923/24 má litoměřické gymnasium uvolniti šest místností pro litoměřické české reformní reálné gymnasium a litoměřická reálka tři místnosti. Tyto místnosti mají býti získány spojením sbírek. Jestliže by to z nějakého důvodu nešlo, má se zavésti polodenní vyučování (část tříd dopoledne, druhá odpoledne).

Umístění litoměřického českého reformního reálného gymnasia, které bylo rozloženo do 3 odloučených budov, není snad zajisté nejlepší. Nelze však vypátrati, jak to, že pro tento ústav, který má nyní 4 třídy se 2 pobočkami a dohromady 177 žáků, jest najednou potřebí 9 nových místností, aniž se děje pokus o umístění těchto místností v budově bývalého sborového velitelství, v němž jest ústav tak jako tak jíž umístěn. Zamýšlí se již novostavba nového českého reformního reálného gymnasia, ale neprovádí se. Místo toho se musí opět zvoliti prostředek, který zaručuje nejoblíbenější východisko, totiž umístění na útraty německého školství.

Obě německé střední školy nemají místností přebytečných. Jsou všechny obsazeny. Sbírky jsou tak veliké, že nelze dvou spojiti dohromady. Nelze tedy požadovaných místností získati spojením sbírek.

Polodenního vyučování nelze zavésti. Třídy, jichž se po celý den nepřetržitě užívá nelze buď vůbec anebo jen nedostatečně čistiti nebo větrati. Po této stránce poukazujeme na zkušeností na pražských středních školách. Mimo to přichází mnoho žáků denně do školy z venkova. Vlaková spojení jsou tak špatná, že žáci nemohou použiti večerních vlaků k jízdě domů.

Budou-li umístěny české třídy, bude to míti v zápětí zřízení tak Zvaných putovních třída na německých ústavech. Toto zřízení bylo by krokem zoufalství. Podle zkušeností nabytých ve válce způsobuje pokles školní kázně a pořádku, jakož i zdravotní a pedagogické nevýhody. Kreslírny, učebny pro přírodopis a přírodozpyt byly by odňaty svému původnímu určení na škodu onoho vyučování, vymožeností moderního přírodovědeckého vyučování byly by ohroženy a toto vyučování stlačeno na stupeň, kde bylo před 30 lety.

Místnosti potřebné pro český ústav lze umístiti aniž se užilo německých středních škol tímto způsobem:

1. Neprodleným zahájením a urychleným provedením státní novostavby českého reformního reálného gymnasia, pro něž první částky byly zařaděny do letošního investičního rozpočtu. Poněvadž tyto nestačí, bylo by třeba učiniti opatření, aby se potřebné peníze opatřily šetrností v jiných oborech rozpočtu, zvláště ve vojenském rozpočtu.

2. Tím, že by vojenská správa v Litoměřicích vyklidila bývalé divisní velitelství. Místnosti v této budově jsou mimořádně vhodné pro školní účely a jest jich po ruce víc než postačitelné množství. Český ústav mohl by tam býti umístěn úplně celý. Město Litoměřice již několikráte prosilo o vyklízení své budovy, než ministerstvo národní obrany této žádosti dosud nevyhovělo. Kdyby však šlo jen o umístění českého ústavu, pak by vojenská správa konečné přece povolila náležitému tlaku školní správy.

Tážeme se pana ministra, je-li ochoten požadování nových místností německých středních škol v Litoměřicích pro české reformní reálné gymnasium zrušiti a tento ústav umístiti podle našich hořejších návrhů, které nečiní německým ústavům potíže?

V Praze dne 2. března 1923.

Čermak, Beutel, Grünzner,

Kaufmann, Pohl, Hoffmann, Hillebrand, dr. Haas, dr. Holitscher, Schäfer, Uhl, Heeger, Deutsch, Hackenberg, Jokl, Taub, Schweichhart, Hirsch, Fischer, Häusler, Schuster, Hausmann, Leibl, Blatny, Palme, Dietl, Wittich.

XVI./4044 překlad).

Interpelace

poslance O. Schuberta a druhů

ministrovi vnitra

o národní nesnášenlivosti v západočeských městech.

V mnoha západočeských německých městech vládnou pro nesvědomité agitace neodpovědných živlů a pro způsob psaní bezohledného tisku nesnesitelné poměry. Německé od pradávna usedlé obyvatelstvo si nevšímá početně nepatrných českých menšin a neobtěžuje jich. Všech jejich podniků, ať soukromého nebo veřejného rázu, přes často provokativní návěští, německé občanstvo v zájmu pokoje a míru neruší. Mezi českými menšinami jsou živly, jejíchž úkolem jest sítí trvalý nepokoj. Především jsou to státní úředníci, důstojníci a vážení občané ve veřejném postavení, kteří musí trpěti tímto trýzněním. Dožíváme se také, že i charakterní mužové české menšiny neschvalují tohoto neodpovědného řádění a jsou za to napadáni a hanobení svými soukmenovci a svým vlastním tiskem. Tyto živly se nestydí rušivě zasahovati ani do soukromého života jednotlivých osob. Tyto poměry jsou trvale nesnesitelné. Teror směřuje nejsilněji proti státním úředníkům a jiným státním zaměstnancům.

Podepsaní se táží pana ministra:

1. Co zamýšlí činiti, aby učinil přítrž těmto nesnesitelným poměrům?

2. Schvaluje pan ministr, že němečtí státní úředníci často i pohrůžkami jsou nucení, aby přistoupili k českým spolkům a aby se účastnili českých podniků?

Schvaluje dále pan ministr, že se brání německým státním zaměstnancům, aby byli členy německých spolků a v nich působili?

V Praze dne 1. března 1923.

Schubert,

Křepek, dr. Hanreich, Röttel, dr. Luschka, Böhr, Budig, Mark, dr. Radda, Inž. Kallina, dr. Brunar, Bobek, dr. W. Feierfeil, J. Mayer, dr. Schollich, Zierhut, dr. Spina, dr. Kafka, Windirsch, Pittinger, Böllmann, Kaiser, dr. Petersilka, Heller, J. Fischer, Scharnagl, dr. F. Feyerfeil, dr. Lehnert.