|
Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1924. |
|
|
I. volební období. |
6. zasedání. |
4044.
Interpelace:
I. posl. Staňka, dra Šrobára, Mašaty, Rychtery a soudr. min. vnitra o bezdůvodném konfiskování časopisu ťHavlíčkův krajŤ v Německém Brodě,
II. posl. Schälzkyho, Patzela a druhů předsedovi vlády a min. školství a nár. osvěty, že se nezákonně činil nátlak na rodiče při školních zápisech v okrese těšínském a frýštátském,
III. posl. Simma a druhů min. vnitra o výnose okresní politické správy v Jablonci nad Nisou, směřujícím proti jazykovému zákonu,
IV. post. Simma a druhů min. financí o výjimečných opatřeních na ochranu poplatníků,
V. posl. J. Mayera, Marka a druhů předsedovi vlády a min. vnitra o postátnění chebské policie,
VI. posl. inž. Kalliny a druhů min. vnitra o zabavení časopisu ťEgerländer TagblattŤ,
VII. post. Hausmanna, Jokla, Heegera a druhů min. vnitra, že hlučínská okresní politická správa bezúčelně trýzní hlučínské dělníky pří vydávání pasů,
VIII. post. dra Spiny a druhů příslušným ministrům o zavření soukromé obecné školy spolku ťDeutscher KulturverbandŤ v Jedlové-Hamrech v okrese poličském,
IX. posl. Hausmanna, Jokla a druhů min. obchodu a min. financí, aby bylo dovoleno beze cla dovážeti deputátní uhlí hlučínských československých dělníků pracujících v Německu
X. posl. dra Lodgmana a druhů min. vnitra o vyhláškách okresních politických správ trutnovské a jilemnícké, jimiž se nařizuje vlastníkům živností hostinských a výčepních v soudním okrese maršovském a roketnickém, jakož i v obcích Trutnově, Žacléři, Horním Starém Městě, Mladých Bukách, Poříčí a Königshaně, aby vykonávajíce svojí živnost, užívali českého jazyka,
XI. posl. Krause a druhů min. vnitra, aby bylo vydáno prováděcí nařízení, jímž se odpočivné platy bývalých výpomocných sluhů u okresních politických správ upravují podle zákona ze dne 3. března 1921,
XII. posl. dra Schollicha a druhů min. školství a nár. osvěty o zachovávání úředního tajemství okresními školními výbory,
XIII. posl. Marka, Böhra, Schälzkyho, dra Luschky a druhů min. financí, železnic, veřejných prací a sociální péče o snížení daní, železničních nákladních sazeb a jiných dávek z uhlí,
XIV. post. dra Schollicha, Pittingera, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů min. školství a nár. osvěty o požadování devíti místností německých středních škol v Litoměřicích pro české reformní reálné gymnasium,
XV. posl. Čermaka, Beutela, Grünznera a druhů min. školství a nár. osvěty o požadování devíti místností německých středních škol v Litoměřicích pro české reformní reálné gymnasium,
XVI. posl. Schuberta a druhů min. vnitra o národní nesnášenlivosti v západočeských městech,
XVII. posl. Marka a druhů min. železnic, že železniční průvodčí zneužívají své úřední činnosti,
XVIII posl. dra Holitschera, Hillebranda, Palme a druhů min. vnitra o přehmatech státní policie při veřejné schůzí lidu ze dne 4. března 1923 v Chebu, svolané německou sociálně-demokratickou-stranou dělnickou,
XIX. posl. dra Schollicha, Pittingera, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů min. školství a národní osvěty o protizákonném potrestání německých rodičů na Moravě, že jejich děti nedocházejí do českých menšinových škol,
XX. posl. dra Schollicha, Pittingera, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů min. školství a národní osvěty a min. vnitra o zabavení německé mateřské školky v Žalhosticích pro účely české menšinové školy.
XXI. posl. dra Schollicha, Pittingera, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů min. školství a nár. osvěty a min. vnitra o zřízení německé menšinové školy v Skřečoni u Bohumína ve Slezsku,
XXII. posl. dra Haase, Jokla a druhů min. školství a nár. osvěty, aby byla znovu zřízena německá obecná škola v Jablunkově na Těšínsku,
XXIII. posl. dra Lodgmana a druhů min. vnitra a spravedlností, že inspektor liberecké státní policie Svoboda dopustil se přestupku shromažďovacího zákona,
XXIV. posl. inž. Kalliny a druhů min. spravedlnosti a min. vnitra o neslýchané konfiskační praxi, jež se poslední dobou obrací hlavně proti časopisu ťTrautenauer TagblattŤ,
XXV. posl inž. Kalliny a druhů min. národní obrany o omezování zákonitě zaručených občanských práv vojínů, kteří nastoupili službu.
I./4044.
Interpelace
poslanců Fr. Staňka, dra V. Šrobára, Fr. Mašaty, J Rychtery a soudr.
ministrovi vnitra
o bezdůvodném konfiskování časopisu ťHavlíčkův krajŤ v Německém brodě.
V krajinském časopise ťHavlíčkův krajŤ vycházejícím v Německém Brodě zkonfiskována byla v čísle 9 letošního roku na sty. 8. v lokálce nadepsané: ťK úřední opravě státního zastupitelství z minulého číslaŤ tato stať:
ťO tom, jak někteří úředníci zdejší politické správy hledí na komunisty a jak jím brání v jejich protistátní činností, nebudeme se poznovu rozepisovati. Psali jsme o těch věcech několikráte a žádná oprava nezvrátí v nás přesvědčení, že v bolševické metropoli, kterou jest Něm. Brod, jest třeba, aby politický úřad šlapal bolševikům hodně na paty a nedovoloval, aby za jeho zády byly zde osnovány nitky atentátů. To jest ovšem věcí osobního nebo úředního názoru jednotlivce, ale my zase máme právo svůj názor v těchto věcech veřejně projeviti. Zákon dle něho postupovati - toť velmi pružný pojem, vždyť my známe dosti dokladů, že co jiný úředník nebo úřad shledal u jiných beztrestným, u nás bylo takřka zločinem.Ť
V konfiskačním nálezu okres. polit. správy v Něm. Brodě jest uvedeno, že zabavuje se ťHavlíčkův krajŤ dle §u 487 Trestního řádu. Ač jednalo se jen o několik vět a dala se dotyčná stať vystříhati nebo list odejmouti, zabaven byl celý náklad na poště i s neupotřebenými známkami a odmítnuto jakékoliv jiné jednání, naopak hrozeno, že po vyjití zákona na ochranu republiky prý zcela jinak bude vůči redaktoru dotyčného listu postupováno.
Ze shora citované stati jest patrno, že nejedná se v daném případě o nějaké protistátní štvaní ani o kritiku státní správy, nýbrž o kritiku toliko jednotlivých úředníků, kteří svým benevolentním jednáním dovolovali podvratným živlům připravovati půdu pro atentáty. Konfiskace stala se tedy proto, že voláno bylo po tom, aby zákon byl plněn úředníkem k tomu povolaným.
Podepsaní se proto táží:
1. Jest panu ministru vnitra shora zmíněná konfiskace časopisu ťHavlíčkův krajŤ známa?
2. Hodlá týž postarati se o to, by příkrý postup, jak svrchu vylíčen, při konfiskací zprávy, mající na zřeteli dobro státu, byl znemožněn?
3. Hodlá týž naříditi příslušné šetření nestrannými činiteli, by tak vyšla na jevo pravdivost a opodstatněnost slov, jež byla zabavena a vinníky pak potrestají?
4. Jaká opatření byla učiněna, by podobné případy konfiskace se neopakovaly?
V Praze dne 9. března 1923.
Staněk, dr. Šrobár, Mašata, Rychtera,
Beran, Bradáč, Dubický, Křemen, Branecký, dr. Blaho, Jan Černý, dr. Černý, dr. Vanovič, Vahala, Vacula, Tůma, Štolba, dr. Srdínko, Prokůpek, dr. Hnídek, Chlebounová, Vraný, dr. Kubíček.
II./4044 (překlad).
Interpelace
poslanců Schälzkyho, Patzela a druhů
předsedovi vlády a
ministrovi školství a národní osvěty, že se nezákonně činil nátlak na rodiče při školních zápisech v okrese těšínském a frýštátském.
Zápisy na školní rok 1922/23 byly ustanoveny na dny 29., 30. a 31. srpna. Jak se má při nich postupovati, nebylo známo, a také nikterak nebylo lze se dověděti, jak mají býti provedeny. Teprve v poslední chvíli vešlo ve známost, se na rozkaz opavské zemské školní rady má zápis prováděti vládní komisař osobně.Onen výnos č. 70 byl vydán jako výnos tajný: Z něho vysvítá, že vládním komisařům, zvláště proto bylo rozkázáno účastniti se zápisu, aby působili proti nezákonnému nátlaku na rodiče, aby jejich dětí docházely do některé školy. Zvláštní jest, že rodičům českých a polských dětí byla zaručena svoboda co do volby školy pro jejich dítky, toto právo se však nevztahovalo na Němce. Této zásadě vyslovené v témž výnose odporuje ustanovení, že bez výjimky nutno dodržovati požadavek, aby dítě docházelo do školy svého mateřského jazyka. V jednom případě se tedy pro Slezsko právo rodičů plně uznává, v druhém případě se však toto právo popírá. Právo rodičovské platí pro Slezsko beze vší pochybnosti a tuto zásadu, když zástupci rodičů přišli k slezské zemské školní radě v Opavě, projevil její předseda, místodržitelský rada dr. Baron, prohlásil těmto zástupcům, že zemská vláda po jednání s ministerstvem nařídila podřízeným úřadům, aby školní zápisy provedly úplně nestranně se zřetelem na právo rodičů. Aby nestrannost byla zaručena, bylo ustanoveno, že při zápisech má předsedati vládní komisař, jenž má zasahovati, jen ve sporných případech jako prostředník. Jest však pozoruhodno, že uvedený výnos č. 700 byl vydán jen pro okresní politické správy frýštátskou a českotěšínskou, kdežto pro ostatní okresy stejné nařízeni vydáno nebylo. Pružnost ustanovení tohoto výnosu poskytla vládním komisařům zvláště ve Třinci, Bohumíně-městě a Těšíně příležitost k dalekosáhlé libovůli. Uvádějíce určité případy, dokážeme, že nikterak nepoužívají práv rodičů k svobodné volbě školy pro jejích děti, nebo že se necítili vázání tímto právem, že se však také nelekají užiti teroristických prostředků, aby německým školám uloupili dětí pokud možno nejvíce.
V Třinci odmítl vládní komisař
a) přijmouti Markétu Siwou do německé školy, poněvadž prý její babička byla Češka.
b) Brachaczek byl odmítnut, žádaje o přijetí do německé školy, ačkoliv prokázal, že pochází z říše Německé.
c) Mistru Františku Bajerovi, Němci z Trutnova, nejprve bylo odmítnuto přijetí jeho dítěte do německé školy, poněvadž jeho paní pochází z východního Slezska. Teprve když Bajer osobně zakročil u okresní politické správy, připustilo se, aby jeho dítě bylo přijato do německé školy.
d) Dítě Jana Kalety, jež se narodilo v Mödlingu a jehož otec jest rakouský Němec, nebylo přijato do německé školy.
e) Gabrfschovi a Karrasovi bylo odmítnuto přijmouti jejich dítky do německé školy a to proto, že jako rození Tříněčani naprosto nemohou býti Němci.
f) Dobesch z Lišné nebyl přijat, poněvadž prý se jeho otec při soupisu lidu v Lišně zapsal jako Polák. On to popírá. Z tohoto případu lze usuzovati, že vládní komisař Renda jen nezákonným, trestným způsobem nahlédl do archů o soupisu lidu v Lišné.
g) Právo rodičů bylo porušeno při přijetí dítek Romana, Rojka a Kische, kteří jsou učiteli na třinecké polské obecné škole. Všichni tři byli až do plebiscitu učiteli na místní německé obecné škole.
h) Vůdci třiněckých Šlonzáků, Staniekovi, nebylo rovněž povoleno, aby jeho dětí byly přijaty do německé škoty.
i) Krupinskému, Němci z Bílska, jehož pant jest Polka, nebylo proto dovoleno, aby jeho dětí docházely do německé školy.
Jak vládní komisař Ronda zneužívaje své úřední moci, agitoval pro českou školu, toho budiž důkazem: Strážník Stach přišel na rozkaz k dělníku Russekovi německé firmy Wrana a žádal o vysvědčení jeho dítěte, aby je zapsal do české školy. Na reklamaci otce bylo mu oznámeno, že vysvědčení byla zaslána do Prahy (!) a teprve na zakročení dělnického vůdce Kornuty prohlásil Ronda, že vykoná zápis bez vysvědčení.
Turonovi z Třiňce poradil vládní komisař Ronda, aby své dítě poslal do Berlína, chce-li je míti v německé škole. Od železničního úředníka Zienteka z Bystříce žádal, aby předložil potvrzení obecního starosty, že jest Němec. (Zientek jest stoupencem slezské lidové strany.)
Zuzaně Dudkové Renda prohlásil, že jí bude odňato odpočivné, bude-li posílati své dítě do německé školy. Bez udání důvodu odepřel přijmouti do německé školy také dítě Sperlicha z Třiňce. Sperlich jest Němec z Osoblahy a má za ženu Němkyni z Bílska.
Tak by se dalo uvésti ještě více takových případů. Libovůle tohoto vládního komisaře zcela a úplně vysvítá z toho, co jsme uvedli. I když v Českém Těšíně nedošlo k takovým násilným opatřením, jest přece příčina stěžovati si. Vládní komisař Štelovský, jenž dne 28. srpna t. r. oznámil správě dívčí školy, že bude osobně přítomen při zápisech, dostavil se k tomuto zápisu dne 29. srpna se dvěma českými přísedícími, členy školní komise zřízené u správní komise na místě místní školní rady. Německý člen však přibrán nebyl. Jelikož se z toho nedalo spoléhati, že by zápisová komise jistě nestranně postupovala a jelikož se předseda této komise také skutečně prvního dne zápisu dopustil několika přehmatů, žádali a dosáhli zástupci německého místního obyvatelstva prostřednictvím okr. pol. správy, aby němečtí zástupci byli přibráni k zápisům. Důkazem, jak se vládní komisař prohřešil proti povinné nestrannosti, buďte tyto případy: S rodiči, kteří se dostavili k zápisu dítek, byly spisovány zápisy o mateřském jazyku dítek, nebyla-li zjištěna německá národnost. Vládní komisař Štelovský jako mateřský jazyk dítka polsky mluvícího, Anny Firlové ze Stonavy č. 352, zapsal jazyk český. Týž jazyk byl zapsán v zápise u dítek Žofie Siudové z Luk č. 196 a Marty Kowalské ze Stonavy, ač přítomné matky mluvily polsky. Stejně bylo naloženo s Emilií Kollekovou ze Stonavy č. 374. Mateřským jazykem Smilowského z Těšína, Zahradní ul. č. 8, byl uveden šlonzácký jazyk, ačkoliv Smilowský mluvil německy. Macura z Darkova, který se prohlásil za Poláka, byl pryč poslán s vyzváním, aby přinesl potvrzení o své národnosti.
Jako v Třinci, tak také v Bohumíně-městě a ve Spojené obci Pudlově tamější vládní komisař Hodný násilně jednal vůči rodičům. Úhrnem 40 dětem, které ve školním roce 1921/22 chodily do německé obecné školy v Bohumíně-městě, bylo odepřeno ponechati je v německé škole. (Seznam jejich jmen, jakož i rodičů nebo jejich zástupců zasílá se jako příloha.)
Protokoly, sepsané pří zápisech do škol, zaslali z Třince a Těšína vládní komisaři k vyřízení těšínské okresní školní radě. Proti rozhodnutím, která odporovala přání rodičů, odvolali se rodiče k opavské zemské školní radě. Pro způsob práce v tomto úřadě jest příznačné, že tato odvolání nebyla vyřízena tak rychle, jak toho vyžaduje naléhavost věcí. Protahování bylo příčinou, že se zástupci rodičů i zástupci politických stran přimlouvali jak u těšínské okresní školní rady tak i u opavské Zemské školní rady o urychlené vyřizování. Přes to však nemělo to žádoucího úspěchu.
Ačkoliv všechny tyto věcí ještě nebyly upraveny, dne 12. a 13. října t. r. v Těšíně učitel Glajcar, přidělený jako písař okresnímu školnímu inspektorovi, provedl bez ohlášení v přítomností dvou českých a jednoho německého zástupce přehlídku (perlustraci) dětí těšínské německé chlapecké a dívčí obecné školy, zvláště přespolních, při čemž byl zvláště kladen důraz na zjištění mateřského jazyka dotazováním dítěte. Že při tom byly tomu spolu podrobeny i děti nepochybně německých rodičů z českého Těšína, budiž jen mimochodem podotčeno. K jakému účelu se na rozkaz zdejšího okresního hejtmana konala tato přehlídka 1 měsíce po zápisech do škol, dosud není známo. Projevuje se však mínění, že jest to každým způsobem nový pokus zkrátiti německou školu, a jest obava, že tak přehlédnuté děti budou násilně vyrvány německé škole. Jde úhrnem o 131 školních dětí: Kdyby tyto nějakými násilnými prostředky byly odvedeny z německé školy, byty by s nimi také zrušeny aspoň po 1 pobočné třídě na chlapecké a dívčí obecné škole. (Seznam těchto přehlédnutých dětí zasílá se jako příloha.)
Nelze popírati, že do těšínské obecné školy dochází také mnoho dětí slovanského původu. Jsou to ponejvíce dětí šlonzáckého původu, jejichž rodiči u vědomí, že dětí v budoucnosti nebudou mocí uhájiti živobytí bez znalostí německého jazyka, si přejí, aby chodily do německé školy.
Jak se získává materiál pro českou školu, pro to nechť jsou důkazem tyto příklady:
V Třiňci byl syn zahradníka Jiří Nemetz, jenž teprve vychodil III. třídu německé obecné školy, uznán za dospělého pro přijetí do první třídy české občanské školy. Právě tak byl Klepacz, který 4. třídu německé obec. školy opakoval, přijat do první třídy české občanské školy, jakož i jakýsi Smied mohl právě tak ze čtvrté třídy obecné školy přestoupiti do první třídy české občanské školy.
Podepsaní se táží pana předsedy vlády a pana ministra školství a národní osvěty:
1. ví-li o těchto přehmatech?
2. je-li ochoten dáti vyšetřiti tyto přehmaty, a zajistiti právo rodičů?
3. co zamýšlí učiniti, aby příště zabránil podobnému nezákonnému nátlaku na rodiče?
V Praze dne 26. října 1922.
Schälzky, Patzel,
Böhr, Scharnagl, Pittinger, Windirsch, Křepek, dr. Petersilka, dr. W. Feierfeil, Mark,J.Mayer, Palkovich, inž. Kallina, dr. Luschka, Kostka, Budig, Kaiser, Böllmann, Schubert, Röttel, Bobek.
III./4044 (překlad).
Interpelace
poslance H. Simma a druhů
ministrovi vnitra
o výnose okresní politické správy v Jablonci nad Nisou, směřujícím proti jazykovému zákonu.
Okresní politická správa v Jablonci nad Nisou dodala společenstvu hostinských v Jablonci nad Nisou oběžník, jímž se mu oznamuje, že se v polovici prosince koná v Praze sjezd lyžařů. Po něm prý účastníci navštíví Jizerské hory a Krkonoše. Proto bylo společenstvo hostinských na osobní odpovědnost svého předsedy vyzvána, aby ihned oznámilo svým členům, že nejdéle do vánoc mají vyvěsiti dvoujazyčné nápisy na hostincích, při čemž český jazyk měl býti na prvém místě, že musejí míti dvoujazyčné jídelní lístky a že se obsluha českých hostů má díti českým jazykem. Také všechny ostatní nápisy a oznámení v místností mají býti ihned vyvěšeny dvoujazyčně. Předsedové společenstva mají ihned oznámiti okresní politické správě, že tento výnos byl proveden a prokázati jeho provedení.
Způsob tohoto nařízení okresní politické správy jest přímil neslýchaný. Jest hlubokým zasažením do vlastnických práv, jest však také těžkým porušením ústavních práv každého občana. Ti koho taková nařízení postihnou, musí je považovati za trýznění. I když by bylo možno prakticky provésti, co jest žádáno. To však vůbec není možno. Kdyby již to, že hostinský stav není naprosto v hospodářsky spořádaných poměrech, že naopak musí především trpěti krisi mnoha jiných stavů, stačilo, aby se ignorovalo nařízení, jehož provedení by způsobilo značné výlohy, pak stačí tím spíše poznatek, že zde jde o národně-šovinistická opatření. Pro hostinské, jichž se týká nařízení okresní politické správy v Jablonci nad Nisou, je nařízení zřejmě neproveditelno a nebude potřebí je provésti, nevyvine-li se podstatný vliv na průběh věcí. Pro několik lyžařů, kteří z pražského sjezdu navštíví snad na několik hodin hostince a hotely nebude zapotřebí činiti v nich dalekosáhlé změny, jež byly nařízeny.
Podepsaní se táží pana ministra:
Ví o nařízení okresní politické správy v Jablonci nad Nisou?
Jest pan ministr téhož názoru, jako jablonecká okresní politická správa, ne-li, jest pan ministr ochoten jako v mnoha případech tak také i zde uvésti opět na pravou míru příliš horlivá jednostranná národnostní opatření?
V Praze dne 15. prosince 1922.
Simm,
Patzel, Wenzel, Knirsch, inž. Jung, Böhr, Röttel, Schälzky, dr. Kafka, dr. Luschka, Schubert, dr. Petersilka, Budig, Scharnagl, dr. Hanreich, Böllmann, Zierhut, dr.Lodgman, dr. Brunar, Matzner, dr. Radda, dr. Keibl.
IV./4044 (Překlad).
Inrerpelace
poslance H. Simm a druhů
ministrovi financí
o výjimečných opatřeních na ochranu poplatníků.
Výnosem ministerstva financí č. 51702/5810-21-III-7 B činí se pro hospodářskou tíseň výjimečná opatření na ochranu poplatníků proti zřejmému přecenění při ukládání daní a o úlevách při placení daní. Zcela správně poznamenává ministerstvo financí v tomto výnose, že veliké změny provozovacích poměrů za posledních let vedly v některých okresech k přeceňování provozovacích výsledků a k neodůvodněnému vysokému zdanění jako všeobecnou daní výdělkovou, tak i daní z příjmů. Tato přecenění byla častokráte zaviněna tím že daňové komise nebyly správně informovány o skutečných výnosech jednotlivých výrobních a obchodních podniků a že provedly zdanění podle nesprávných předpokladů bez posudků správně informovaných a odborně vzdělaných znalců. Avšak i když se zdanění provedlo správně, stává se pod vlivem nynějších poměrů, že poplatníci i při nejlepší vůlí nejsou sto, aby z výnosu svých podniků zaplatili daně včas. Tyto nesnáze vznikají hlavně tím, že poplatníkům byly dodatečně najednou dodány předpisy daní za několik uplynulých let a že tyto předpisy pro mimořádně příznivé poměry v době, rozhodné pro ukládání daní, jsou proti dřívějším předpisům nepoměrně vyšší, takže i oni poplatníci, kteří již za tato léta zaplatili podle předpisu z let předcházejících, mají zaplatiti značné nedoplatky.Povinnost platiti tyto zvýšené daně uplatňuje se nyní právě v době značné průmyslové a obchodní krise, která jen ještě zvyšuje břemena uložená poplatníkům.
Ministerstvo financí neuzavřelo se nikterak poznání těchto okolností a nařídilo ve výše uvedeném výnose ochranná opatření toho způsobu:
1. podal-li poplatník odvolání a berní správa zpozorovala zřejmé přecenění poplatníka, má posečkati s vybíráním a vymáháním oněch berních částek, jichž odepsání lze očekávati následkem odvolání a že takové sečkání má prozatím povolovati bezúročně. Otázka úroků z prodlení se má s konečnou platností vyříditi podle výsledku odvolání,
2. aby se uspíšila náprava při neodůvodněné vysoké dani z příjmů, dovoluje se až do dalšího opatření, aby odvolání, jde- li o zřejmé přecenění, vyřizovala odhadní komise podle, § u 221 zákona o daň. os. i tehdy, jestliže zdaněný roční příjem přesahuje 10.000 K, pokud nečiní více než 40.000 K,
3. ve všech případech, kde sice při ukládání všeobecné daně výdělkové nebo daně z příjmů nebylo přecenění, kde však schopnost poplatníka k placení povinných daní jest dočasně snížena dodatečnými předpisy za minulá léta nebo hospodářskou krisí nebo jinými okolnostmi hodnými zřetele, jest na žádost poplatníka povoliti splácení přiměřenými měsíčními splátkami, výjimečně také odložiti splácení na delší dobu podle individuelních poměrů poplatníkových a to i tehdy, když nebylo podáno odvolání proti předpisu daně, dále, že podle §u 18 odst. 2 zákona ze dne 16. března 1921 pří povolených platebních úlevách snižují, se úroky z prodlení na 5%, ve výjimečných a odůvodněných případech, jestliže poplatníkovi hrozí hospodářské zničení.
Tímto ministerským výnosem bylo také rozkázáno zemským finančním úřadům, aby pečovaly o nejrychlejší vyřízení odvolání, podaných proti všeobecné dani výdělkové a proti dani z příjmů, aby zakročovaly proti zřejmému přeceňování a aby braly zřetel na poměry stále se měnící.
Přes tento výnos ministerstva financí, jenž dne 5. června 1922 byl znovu připomenut, pražské zemské finanční ředitelství nečiní v praksi ani nejmenších opatření na ochranu poplatníků. Žádostem o posečkání povinných daní nebo o povolení splátek bylo sice v jednotlivých případech vyhověno, avšak úroky z prodlení nikdy nabyly sníženy. Pražské zemské finanční ředitelství poukazuje, že hospodářský stav žadatelů není ohrožen. Zde nutno zdůrazniti, že zemské finanční ředitelství, užívajíce při vyřizování odůvodněných žádostí tohoto pohodlného způsobu, mají ani v nejmenším skutečných poměrů. Bylo by lépe, kdyby zemská finanční ředitelství posouzení, zdali žádostí o sečkání a splácení se současným snížením úroků z prodlení zasluhují zřetele, ponechala berním správám, které jedině a výhradně mohou znáti skutečné poměry jednotlivých poplatníků.,
Poukazují zde na zvláštní případy jabloneckého průmyslového okresu, kde, ač bylo podáno mnoho žádostí o posečkání daní a zároveň o snížení úroků z prodlení, nebylo, pokud vím, ani v jediném případě povoleno posečkání daní se snížením úroků z prodlení. A přece jest tam množství firem, které jsou dnes úplně zničeny, budiž učiněna zmínka jen o těch, které dodávaly na říšsko-německý trh a pro nynější poměry v Německu, nemají již ani kouska práce toho způsobu. Na každé jednotlivé těžce poškozené firmě závisí velmi mnoho dodavatelů a dělníků. Bylo by zajisté v zájmu nejen vlastníka firmy, nýbrž i všech, jakoukoliv prací u firmy zaměstnaných, aby se postupovalo aspoň podle ministerského výnosu ze dne 29. května 1921 a podle jeho nové připomínky ze dne 5. června 1922. Místo této zcela přirozené věcí však shledáváme, jak bylo vylíčeno, že zemská finanční ředitelství stojí na stanovisku proti každému ulehčení.
Tážeme se pana ministra financí:
1. Ví o tom všem?
2. Ví o praksi zemského finančního ředitelství, která ignoruje výnosy ministerstva financí?
3. Jest ochoten poučiti zemská finanční ředitelství, že mají liberálně postupovati při projednávaní žádosti, podaných podle ministerského výnosu ze dne 29. května 1921?
V Praze, dne 29. listopadu 1922.
Simm,
inž. Jung, Wenzel, Scharnagl, Knirsch, Bobek, dr. W. Feterfeil, Schälzky, dr. Luschka, dr. Petersilka. dr. Lehnert, Kraus, dr. Schollich, dr. Medinger, dr. Radda, dr. Keibl, Inž. Kallina, dr. E. Feyerfeil, dr. Brunar, dr. Lodgman, Böhr, Patzel.
V./4044 (překlad).
Interpelace
poslanců Josefa Mayera, V. Marka a druhů
předsedovi vlády a ministrovi vnitra o postátnění chebské policie.
Přípisem, který dostál starosta města Chebu dne 8. prosince, bylo mu oznámeno, že chebská policie bude dnem 10. prosince převzata do státní správy, a že toho dne má zahájiti svou činnost. Tento celý způsob, jak ministerstvo postupovalo, jest takovou bezohledností, že vůbec nesnese jakékoliv kritiky. Převzetí takového aparátů potřebuje jisté přípravy. Odloučení policejní agendy od městského úřadu, náležité přeložení, opatření vhodných úředních místností potřebuje dostatečné doby. To vše, co jsme uvedli, jest ovšem naprosto nemožno, poněvadž v tomto případě učinila ministerská rada nesmyslné usnesení, které ke svému uskutečnění a provedení bylo by potřebovalo aspoň souhlasu a rady odborníků, na něž bylo třeba brát zřetel:
Při této příležitosti musíme poukázati na to, že celé toto postátnění jest znovu něčím opět úplně zbytečným, co zbytečně zatěžuje stát a obec zvýšenou měrou. Městské chebské policejní zařízení bylo bezvadné spravováno, vzorně vedeno a vyhovovalo úplně požadavkům na ně kladeným. Nové opatření jest až příliš průhledné, jest novým drážděním obyvatelstva, těžkým zatížením obce a odcizením úřadu městským potřebám. Při tom ještě úřad činí potíže s převzetím nynějšího personálu a přispívá ještě k tomu,že hospodářská krise bude sesílena propuštěním domácích lidí, kdežto jak jest zde již obvyklé, pravděpodobně budou do Chebu přeloženy cizí živly, ovšem náležitě zaopatřené a budou usedlému obyvatelstvu vnuceny. Bytová nouze, láká zde jest, bude tím svévolně nezměrně zvýšena. Ministerská rada se však při celém tomto opatření dopustila nového zasáhnutí do zvláštního postavení Chebska, jehož nelze ospravedlniti. V mírových smlouvách se mluví při ustanovení hranic československého státu o jeho dosavadních historických hranicích. Chebsko nikdy nenáleželo do historických hraníc Čech a o této otázce se pří pařížských mírových smlouvách ani nejednalo, ani nebyla rozřešena. Ministerská rada by měla tedy všechny příčiny při rozhodnutích, jež má učiniti, bráti zřetel na historické zvláštní postavení Chebska a neosvojovati si k Chebsku práv, která ji nenáležejí.
Podepsaní se táží:
1. Jsou páni ministři ochotni učiniti opatření, aby nařízení postátnění městské chebské policie bylo neprodleně odvoláno?
Z. Kdyby však proti všemu očekávání se tak nestalo, jaké stanovisko zaujímají páni k převzetí a zaopatření veškerého personálu?
3. A bude-li provedeno převzetí, jehož nelze ospravedlniti, jaké záruky poskytnete městskému obyvatelstvu, že policie úřadující v Chebu, jak jsme nedávno musili zažíti na četnictvu a vojsku, nebude zneužito. neodpovědným způsobem k šovinistickému českému štvaní proti chebskému obyvatelstvu?
V Praze dne 12. prosince 1922.
J. Mayer, Mark
dr. W. Feierfeil, dr. Petersilka, Böhr, Schälzky, Bobek, Scharnagl, J. Fischer, Böllmann, Budig, Křepek, Zierhut, Schubert, Heller, Windirsch, dr. Hanreich, dr. Luschka, Röttel, Pittinger, dr. Spina.
VI./4044 (překlad).
Interpelace
poslance inž. Kalliny a druhů ministrovi vnitra o zabavení časopisu ťEgerländer TagblattŤ
Již přes rok šikanuje censor - neslýchaným způsobem zvláště časopis ťEgerer KreisblattŤ vycházející od 18. listopadu 1922 jako ťEgerländer TagblattŤ - takže lze přímo mluviti o zlomyslném pronásledování. Censurní praxe, která se zahnízdila v této republice, jest paškvilem vší svobody a možno dojíti k závěru, že má v úmyslu německý národní tisk finančně poškozovati a buďto jej umlčeti nebo prostě zničiti.
Na stránce 7 časopisu ťEgerländer TagblattŤ ze dne 26. listopadu byla opět zabavena v rubrice ťMarianské LázněŤ v čl. ťPěst vítězovaŤ tato místa, úplné odpovídající skutečnosti:
ťTento čin křiklavé surové svévole, která nemá rovného příkladu, není nic jiného než další krok v počešťování ťzněmčenéhoŤ území...Ť
ťVšechny vrstvy německého obyvatelstva, které se jednotně postavilo za ubohé oběti, jsou bezmezně roztrpčeny nelidským výnosem.Ť
Podepsaní se tedy táží:
Jest pan ministr ochoten konečně vydati pokyny podřízeným censurním úřadům, aby zachovávaly právo volného projevu mínění zvláště v tisku?
V Praze dne 14. prosince 1922.
Inž. Kallina,
dr. E. Feyerfeil, Matzner, dr. Lodgman, dr. Brunar. dr. Radda, Kraus, dr. Medinger, Zierhut, Knirsch, Simm. Patzel,Mark, Schubert, Mayer, dr. Keibl, dr. Schollich, dr. Lehnert, Böhr, Bobek, inž.Jung.
VII./4044 (překlad).
Interpelace
poslanců Hausmanna, Jokla, Heegera a druhů
ministrovi vnitra,
že hlučínská okresní politická správa bezúčelně trýzní hlučínské dělníky při vydávání pasů.
Hlučínská okresní politická správa nakládá s hlučínskými dělníky, jakoby byli největší zločinci. Většina dělnictva tohoto území musí bohužel hledati prácí v sousedním Německu. Při vydávání pasů jsou však dělníci vydáni na pospas neuvěřitelnému trýznění hlučínské okresní politické správy. Ač všeobecně platí předpis, že lze pasy vydávati na rok, hlučínská okresní politická správa vydává je jen na jeden měsíc. Každého měsíce musí každý dělník obětovati výdělek jednoho pracovního dne, aby si mohl dáti prodloužiti pas. Při tom dochází k takovýmto výstupům. Okresní politická správa žádá před vydáním pasu záruka za nezaplacené daně do výše 300 Kč. Dělník ovšem této částky nemůže zaplatiti, při tom se dá úředník do smlouvání a sleví až na 40 Kč. Dělník většinou nemůže složiti ani těchto. Podotýkáme, že tito dělníci dnes vůbec nepodléhají dani, poněvadž jejich výdělek nedosahuje ani existenčního minima. Máme všechny důvody domnívati se, že tento postup asi neodpovídá předpisům.
Tážeme se pana ministra:
Jest ochoten rozkázati hlučínské okresní politické správě, aby každému dělníkovi bez překážky a bez záruky za daně vydala pas platící na rok?
V Praze dne 14. prosince 1922.
Hausmann, Jokl, Heeger,
dr. Holitscher, Schhäfer, Uhl, Hillebrand, Blatny, Schweichhart, Häusler, Beutel, Dietl, dr. Haas, Taub, R. Fischer, Deutsch, Leibl, Hackenberg, Palme, Hoffmann, Hirsch, Kaufmann.