XVII/4041 (překlad).
Interpelace
poslanců Roschera, Schäfera a druhů ministrovi školství a národní osvěty
o nepřijeti školních dítek do německé občanské školy v českém Dubě,
V Českém Dubě jest německá občanská škola. Cesta utrpení této školy, že jí česká místní školní rada odňala její školní budovu a její učebné pomůcky, byla již jednou vylíčena v interpelací a vedla k tomu, že postup místní školní rady byl uznán za nezákonný. Příznivý obrat pro německou škodu a její učebné pomůcky však dosud nenastal. Nyní se s české strany pracuje vší silou o zničení této německé školy. Poměry v Českém Dubě jsou zvláštní, jelikož město tvoří jazykový ostrov a v obvodu 6 km není žádné německé obce. Poměry od desítiletí byly takové, že do německé ob
čanské školy v Českém Dubě docházela školní mládež z německých pohraničních míst sousedních okresů mimoňského a německojablonského, odkud do jejich okresních občanských škol v Mimoni Německém Jablonném jest značně dále než do Českého Dubu. Na tom se i po převratu až do roku 1921 nic nezměnilo. Roku 1921 nechtěla česká místní školní rada těchto dětí více přijmouti, avšak zemská školní rada tehdy rozhodla, že mají býti přijati. Stejný postup zachovala česká místní školní rada i letos a tentokráte nenarazila jíž na odpor zemské školní rady. Následkem bylo, že ze 101 dětí, které chtěly býti přijaty, česká místní školní rada 42 nepřijala. Jsou mezi nimi děti, které již dlouho docházely do českodubské občanské školy, dále děti, které byly v Českém Dubě u rodin na bytě, konečně také dětí z českodubského sirotčince.
Tím se stlačil počet dětí německé občanské školy pod 90, a tak se odstranil důvod, pro nějž minulého roku nemohlo býti příznivě vyřízeno přání, aby německá občanská škola byla zrušena. S novou silou se tedy započal veřejný i tajný boj proti německé občanské škole v Českém Dubě,
Městská rada v Českém Dubě vydala leták tohoto obsahu:
Protestní schůze občanstva.
Německá měšťanská škola v Českém Dubě má ve třech třídách celkem 59 žáků,
České třídy při škole v Proseči, Radostíně, Vyskři, Bělé a ve Volavci byly zrušeny, aby zbytečné a prázdné školy německé mohly býti dále udržovány. Dostavte se v největším počtu na protestní schůzí v neděli dne 24. září 1922 o 9. hodině dopolední do ťDělnického domuŤ v Českém Dubě.
Na křivdy musí býti lidem důrazně poukázáno.
Městská rada v Českém Dubě.
Všechna zakročení u úřadu, aby postižené dětí, které zůstaly bez vyučování, byly aspoň prozatímně přijaty, byla marná. V každém jednotlivém případě bylo nutno chopiti se zdlouhavé cesty stížnosti. Veškeré stížnosti turnovský český okresní školní výbor ovšem zamítl. Z odporů proti tomu podaných zemská školní rada vyřídila příznivě 19 a 22 zamítla; jeden není pro formální vadu dosud vyřízen.
Příznivě byly vyřízeny odpory rodičů dětí z obcí Kotle, Osečné, Janova Dolu, Lázní Kundratic, Břevniště a Křídy. Naopak byly zamítnuty žádostí oněch rodičů, kteří mají své stálé bydliště v obcích Křížanech, Vratislavicích, Hamru, Novinách, Polohlavech a Volšině, a to s odůvodněním, že mají do občanské školy svého okresu blíže a tedy prý jen uměle zaplňují německou občanskou školu,
Toto tvrzemi vůbec nesouhlasí, pokud jde o Polohlavy a Volšinu, odkud jest blíže do Českého Dubu. Vzdálenost z Novín do Českéha Dubu jest skorem stejná, jako k občanské škole jejich okresu. Hamr leží sice dále, ale jen podle silnice, která činí veliký oblouk. Stále užívané pěšiny zkracují cestu do Českého Dubu o 3 km, Křížany jsou obec 2 km dlouhá, jež jest rozdělena na dva školní obvody a má příznivé spojení cestou do Českého Dubu. Z Vratislavic nelze se každodenně dostati pěšky do Německého Jablonného a mimo to jest vlakové spojení špatné. Dítky ze všech těchto míst jíž po léta chodily do německé občanské školy v českém Dubě. Nelze tedy mluviti o úmyslném naplňování občanské,školy v letošním školním roce. Důvody proč docházejí do tamější občanské školy jsou, že vlastní občanská škola, zvláště v Mimomi, jest stále velice přeplněná a dětí ze vzdálenějších míst nepřijímá, dále neustálé hospodářské styky uvedených obcí s Českým Dubem a konečně možnost snadnějšího se naučení české řečí, neboť děti jsou dávány na stravu k českým obyvatelům,kde se touto řečí mluví.
Mimo to byly odmítnuty dvě děti, které, bydlí v Českém Dubě u pěstounů. Jedno dítě jest úplným sirotkem, otec i matka, zemřeli na tuberkulosu plic. Poručník jest velice chudý a nemůže dítěte vydržovati. Dítě jest v Českém Dubě již od polovice května 1920 a má tam od té doby stálé bydliště. Jelikož nebylo přijato, nemůže dostáti své školní povinnosti. Druhé dítko, které chodilo do občanské školy již loňského roku, nemá otce a pochází z Vejprt, kde se jeho matka musí starati ještě o pět jiných dětí. Byla tedy dobročinnou akcí umístěno v Českém Dubě.
Konečně jest mezi odmítnutými dětmi osm dětí ze sirotčince slečny Heleny Schmidtové. Zde presídium rozhodlo, že děti z tohoto sirotčince; nemají zákonitého nároku na přijetí do českodubské občanské školy.
Tato rozhodnutí stran dětí ze sirotčince, jakož i obou schovanců v Českém Dubě jsou prostě nehorázná a schopna znemožniti každou činnost soukromé peče a děti. Útulek pro děti, založený za války pro opuštěné děti, jest dobročinným ústavem, jejž by stát spíše měl podporovati, než z malicherných důvodů jeho trvání znemožňovati tím, že prostě brání dětem, aby dostály své školní povinnosti.
Ve všech zmíněných případech jest nepřijetí dítek přímým porušením zákona. § 3 zákona ze dne 3. dubna 1919, č. 189 Slb, z. a n. a jeho novela ze dne 9. dubna 1920, č. 295 Sb. z. a n. stanoví výslovně: ťAni žactvu z míst vzdálenějších 4 km od budovy školní nesmí býti přijetí do školy obecné neb občanské odepřena, jestliže a pokud místo v učebnách stačí a počet 80 žáků v jediné třídě není překročen.Ť Místní školní rada má sice právo přijímání,nesmí je však užívati libovolně, nýbrž jest vázána na právě zmíněná zákonitá ustanovení §u 3. Také § 6 poslední odstavec malého školního zákona ze dne 13. července 1922, č. 226 Sb. z. a n. není v rozporu s tímto ustanovením, poněvadž nenařizuje, že tyto děti nesmějí býti přijímány, nýbrž jen, že se nezapočítávají pro rozšíření školy. Nepřijetí 22 dětí jest tedy úplnou nezákonností, která se stala jen z toho důvodu, aby se občanská škola připravila ke zrušení; že se tímto úmyslem úřady, zvláště zemský správní výbor, zabývají, ukazuje výnos zemského a správního výboru ze dne 25. října 1922, č. 122.584/22 českodubské místní školní radě, jenž zní:
ťZemský správní výbor již přípisem ze dne 16. června 1921, č. 72,958/21 vyslovil svůj souhlas presidiuu zemské školní rady, aby německá občanská škola v Českém Dubě byla zrušena, přípisem čís. 87.029/21 ze dne 15. července 1921 výslovně doporučil její zrušení, při čemž poznamenává, že škola
může býti po případě zrušena ministerstvem školství a národní osvěty podle §u 20 zákona ze dne 10. února 1870, č. 22 z. z. (jestliže má více než 90 dětí). K tamnější žádosti vyžádala si výše zmíněná od presidia zemské školní rady zprávu, jak daleko věc pokročila a obdržela toto poučení: Presidium zemské školní rady nemohlo zrušiti výše uvedenou školu ve školním roce 1921/22, poněvadž tato škola má více než 90 žáků. (§ 9 zákona ze dne 3. dubna 1919, č. 189.Sb. z. a n.). Věc bude předložena k rozhodnutí ministerstvu školství a národní osvěty podle §u 20 zákona ze dne 19. února 1870, č. 22 z. z.
Na novou žádost o zrušení této školy pro nepatrný počet žáků v tomto školním roce provede se řízení. Zvláště jest nutno, aby před tím bylo pravoplatně rozhodnuto o četných odvoláních, která podali rodiče nebo zástupci oněch dětí, kterých českodubská místní školní rada do oné školy nepřijala.
Poznamenáváme, že zemský správní výbor činí návrhy na redukování českých a německých škol přirozeně podle týchž zásad.
Přísedící: Crha v r. Předseda: Nerad v. r.
Případ českodubský jest velice případným důkazem, jak české úřady připravují německé školy ke zrušení.
Tážeme se tedy pana ministra školství a národní osvěty:
Ví pan ministr o této věcí, ve které již nesčíslněkráte bylo zakročeno u ministerstva?
Jest pan ministr ochoten uznati rozpor mezi nepřijetím zmíněných školních dětí a zákonitými ustanoveními §u 3 novely ze dne 9. dubna 1920, č. 295 Sb. z. a n. a naříditi, aby tyto děti byly bez překážek přijaty do německé občanské školy v Českém Dubě?
Jest pan ministr ochoten vydati vhodné pokyny, aby soukromá péče o sirotky a děti, jež jest v zájmu veřejnosti, nebyla znemožňována nesmyslnými ustanoveními,bránícími těmto dětem ve školní docházce, a tedy naříditi, že sirotci a děti, které jsou na vychování v rodinách, mají docházeti do školy onoho místa, kde jsou na vychování?
V Praze dne 5. prosince 1922.
Roscher, Schäfer,
Hillebrand, Blatny, Hoffmann, Dietl, Hackenberg, dr. Holitscher, dr. Haas, R. Fischer, Schweichhart, Taub, Jokl, dr. Czech, Čermak, Kaufmann, Hausman, Beutel, Palme, Uhl, Häusler
XVIII/4041 (překlad),
Interpelace
poslanců dra Schollicha, Pittingera, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky, Kostky a druhů
ministrovi školství a národní osvěty
o nepřijetí školních dítek do německé občanské školy v českém Dubě.
V Českém Dubě jest německá občanská škola. Cesta utrpení této školy, že jí česká místní školní rada odňala její školní budovu a její učebné pomůcky, byla již jednou vylíčena v interpelaci a vedla k tomu, že postup místní školní rady byl uznán za nezákonný. Příznivý obrat pro německou školu a její učebné pomůcky však dosud nenastal. Nyní sni s české strany pracuje vší silou o zničení této německé školy, Poměry v Českém Dubě jsou zvláštní, jelikož město tvoří jazykový ostrov a v obvodu 6 km není žádné německé obce. Poměry od desítiletí byly takové, že do německé občanské školy v českém Dubě docházela školní mládež z německých pohraničních míst sousedních okresů mimoňského a německo-jablonského, odkud do jejich okresních občanských škol v Mimoni a Německém Jablonném jest značně dále, než do Českého Dubu. Na tom se i po převratu až do roku 1921 nic nezměnilo. Roku 1921 nechtěla česká místní školní- rada těchto dětí více přijmouti, avšak zemská školní rada tehdy rozhodla, že mají býti přijaty. Stejný postup zachovala česká místní školní rada i letos a tentokráte nenarazila již na odpor zemské školní rady. Následkem bulo, že ze 10l dětí, které chtěly býti přijaty, česká místní školní rada 42 nepřijala. Jsou mezí nimi děti, které jíž dlouho docházely do českodubské občanské školy, dále děti, které byly v Českém Dubě u rodin na bytě, konečně také děti z českodubského sirotčince,
Tím se stlačil počet dětí německé občanské školy pod 90, a tak se odstranil důvod, pro nějž minulého roku nemohlo býti příznivě vyřízeno přání, aby německá občanská škola byla zrušena. S novou silou se tedy započal veřejný i tajný boj proti německé -občanské škole v Českém Dubě. Městská rada v Českém Dubě vydala leták tohoto obsahu:
Protestní schůze občanstva.
Německá měšťanská škola v českém Dubě má ve třech třídách celkem 59 žáků.
České třídy při škole v Proseči, Radostíně, Vyskři, Bělé a ve Volavci byly zrušeny, aby zbytečné a prázdné školy německé mohly býti dále udržovány,
Dostavte se v největším počtu na protestní schůzi, v nedělí dne 24. září 1922 o 9. hodině dopolední do ťDělnického domuŤ v Českém Dubě.
Na křivdy musí býti lidem důrazně poukázáno.
Městská rada v Českém Dubě.
Všechna zakročení u úřadů, aby postižené dětí, které zůstaly bez vyučování, byly aspoň prozatímně přijaty, byla marná. V každém jednotlivém případě bylo nutno chopiti se zdlouhavé cesty stížnosti. Veškeré stížností turnovský český okresní školní výbor ovšem zamítl. Z odporů proti tomu podaných zemská školní rada vyřídila příznivě 19 a 22 zamítla; jedni není pro formální vadu dosud vyřízen,
Příznivě byly vyřízeny odpory rodičů dětí z obcí Kotle, Osečné, Janova Dolu, lázní Kundratic, Břevniště a Křídy. Naopak byly zamítnuty žádostí oněch rodičů, kteří mají své stálé bydliště v obcích Křižanech, Vratislavících, Hamru, Novinách, Polohlavech a Volšině, a to s odůvodněním, že mají do občanské školy svého okresu blíže a tedy.prý jen uměle zaplňují německou občanskou školu,
Toto tvrzení vůbec nesouhlasí, pokud jde o Polohlavy a Volšinu, odkud jest blíže do Českého Dubu. Vzdálenost z Novin do Českého Dubu jest skorem stejná, jako k občanské škole jejich okresu. Hamr leží sice dále, ale jen podle silnice, která činí veliký oblouk. Stále užívané pěšiny zkracují cestu do Českého Dubu o 3 km. Křížany jsou obec 2 km dlouhá, jež jest rozdělena na 2 školní obvody a má příznivé spojení cestou do Českého Dubu. Z Vratislavic nelze se každodenně dostati pěšky do Německého Jablonného a mimo to jest vlakové spojení špatié. Dítky ze všech těchto míst jíž po léta chodily do německé občanské školy v Českém Dubě. Nelze tedy mluviti o úmyslném naplňování občanské školy v letošním školním roce. Důvody, proč docházejí do tamější občanské školy, jsou, že vlastní občanská škola, zvláště v Mimoni jest stále velice přeplněná a dětí ze vzdálenějších míst nepřijímá, dále neustálé hospodářské styky uvedených obcí s Českých Dubem a konečně možnost snadnějšího se naučení české řeči, nebo dětí jsou dávány na stravu k českým obyvatelům, kde se touto řečí mluví,
Mimo to byly odmítnuty dvě dětí, které bydlí v českém Dubě u pěstounů, Jedno dítě jest úplným sirotkem, otec i matka zemřelí na tuberkulosu plic. Poručník jest velice chudý a nemůže dítěte. vydržovati. Dítě jest v Českém Dubě jíž od polovice května 1920 a má tam od té doby stálé bydliště. Jelikož nebylo přijato, nemůže dostáti své školní povinnosti. Druhé dítko, které chodilo do občanské školy jíž loňského roku, nemá otce a pochází z Vejprt, kde se jeho matka musí starati ještě o pět jiných dětí. Bylo tedy dobročinnou akcí umístěno v Českém Dubě.
Konečně jest mezi odmítnutými dětmi 8 dětí ze sirotčince slečny Heleny Schmidtové. Zde presidium rozhodlo, že dětí z tohoto sirotčince nemají zákonitého nároku na přijetí do českodubské občanské školy,
Tato rozhodnutí stran dětí ze sirotčince, jakož i obou schovanců v Českém Dubě jsou prostě nehorázná a schopna znemožniti každou činnost soukromé péče o děti. Útulek pro děti, založený za války pro opuštěné děti, jest dobročinným ústavem, jejž by stát spíše měl podporovati, než z malicherných důvodů jeho trvání znemožňovati, tím, že prostě brání dětem, aby dostály své školní povinnosti.
Ve všech zmíněných případech jest nepřijetí dítek přímým porušením zákona. § 3 zákona ze dne 3. dubna 1919, č. 189 Sb. z. a n. a jeho novela ze dne 9. dubna 1920, č. 295 Sb. z. a n. stanoví výslovně: ťAni žactvu z míst vzdálenějších 4 km od budovy školní nesmí býti přijetí do školy obecné neb občanské odepřeno, jestliže a pokud místo v učebnách stačí a počet 80 žáků jedné třídě není překročen.Ť Místní školní rada má sice právo přijímání, nesmí je však užívati libovolně, nýbrž jest vázána na právě zmíněná zákonitá ustanovení §u 3. Také § 6, poslední odstavec malého školního zákona ze dne 13. července 1922, č. 226 Sb. z. a n. není v rozporu s tímto ustanovením, poněvadž nenařizuje, že tyto děti nesmějí bytí přijímány, nýbrž jen, že se nezapočítávají pro rozšíření školy. Nepřijetí 22 dětí jest tedy úplnou nezákonností, která se stala jen z toho důvodu, aby se občanská škola připravila ke zrušení; že se tímto úmyslem úřady, zvláště zemský správní výbor, zabývají, ukazuje výnos zemského správního výboru ze dne 25. října 1922, č. 12 2584(22 českodubské místní školní radě, jenž zní:
ťZemský správní výbor již přípisem ze dne 16. června 1921, č. 72958/21 vyslovil svůj souhlas presidiu zemské školní rady, aby německá občanská škola v českém Dubě byla zrušena, přípisem číslo 87029/21 ze dne 15. července 1921 výslovně doporučil její zrušení, při čemž poznamenává, že škola může býti po případě zrušena ministerstvem školství a národní osvěty podle §u 20 zákona ze dne 10. února 1870, č. 22 z. z. (jestliže má více než 90 dětí). K tamější žádosti vyžádala si výše zmíněná od presidia zemské školní rady zprávu, jak daleko věc pokročila a obdržela toto poučení;
Presidium zemské školní rady nemohlo zrušiti výše uvedenou školu ve školním roce 1921/22, poněvadž tato škola má více než 90 žáků, (§ 9 zákona ze dne 3. dubna 1919,č. 189 Sb. z. a n. Věc bude předložena k rozhodnutí ministerstvu školství a národní osvěty podle §u 20 zákona ze dne 19. února 1870, č. 22 z. z.
Na novou žádost o zrušení této školy pro nepatrný počet žáků v tomto školním roce provede se řízení. Zvláště jest nutno, aby před tím bylo pravoplatně rozhodnuto o četných odvoláních, která podali rodiče nebo zástupci oněch dětí, kterých českodubská místní školní rada do oné školy nepřijala,
Poznamenáváme, že zemský správní výbor činí návrhy na redukování českých a německých škol přirozeně podle týchž zásad,
Přísedící: Crha v, r. Předseda: Nerad v, r.Ť
Případ českodubský jest velice případným důkazem, jak české úřady připravují německé školy ke zrušení.
Tážeme se tedy pana ministra školství a národní osvěty:
Ví pan ministr o této věci, ve které již nesčíslněkráte bylo zakročeno u ministerstva?
Jest pan ministr ochoten uznati rozpor mezi nepřijetím zmíněných školních dětí a zákonitými ustanoveními §u 3,novely ze dne 9. dubna 1920, č. 295 Sb. z. a n. a naříditi, aby tyto děti byly bez překážek přijaty do německé občanské školy v Českém Dubě?
Jest pan ministr ochoten vydati vhodné pokyny, aby soukromá péče o sirotky a děti, jež jest v zájmu veřejnosti, nebyla znemožňována nesmyslnými ustanoveními, bránícími těmto dětem ve školní docházce, a tedy naříditi, že sirotci a děti, které jsou na vychování v rodinách, mají docházeti do školy onoho místa, kde jsou na vychování?
V Praze dne 15. prosince 1922.
Dr. Schollich, Pittinger, dr. W. Feierfeil, Simm,
dr. Kafka, Kostka, dr. Brunar, dr. Radda, dr. Petersilka, Scharnagl, dr. Lehnert, Kraus, dr. Luschka, dr. Lodgman, Patzel, J. Maver, inž, Jung, J. Fischer, Mark, Schälzky, Böhr, Schubert, dr. E. Feyerfeil,
XIX/4041 (překlad).
Interpelace
poslanců dra Czecha, dra Haase, Tauba a druhů
ministrovi spravedlnosti o přehmatech státních zastupitelstev při zabavování časopisů.
Ústavní listina zaručuje svobodu tisku. S touto zásadou jsou již samy o sobě v křiklavém rozporu tiskové policejní předpisy starého rakouského tiskového zákona a ustanovení trestního soudního řádu o tiskovém řízení. Bylo by tedy nezbytně nutno vydati tiskový zákon, který vskutku uskutečňuje zásadu svobody tisku. Československá republika postrádá dosud nejen moderního tiskového zákona a moderního řízení odpovídajicího demokratickým zásadám; naopak, musíme konstatovati, že se tiskové předpisy, převzaté ze starého Rakouska, provádějí v duchu daleko zpátečnitějším než ve starém Rakousku v posledních letech před vypuknutím války. Odvolávajíce se na § 302 tr.z. v posledních letech před vypuknutím války v praxi vůbec již neužívaný, zabavuji státní zastupitelstva pojednání a provolání hospodářských korporací, jež obsahují jen theoretické ospravedlněni jejich účelů, zákonem uznaných,a výzvy k podporování těchto účelů. Jestliže jest nehorázno, tohoto,naprosto zpátečnického ustanovení, které připouští nejširší výklad, užívati ke rdoušení tiskové svobody, pak se zvrhne nynější konfiskační praxe v čin strašné svévole, vidíme-li, že jsou konfiskovány jen takové časopisy, které se obracejí proti kapitalistickým a soukromo- hospodářským zájmům, kdežto žádnému státnímu zástupci nenapadne zabaviti časopisy, které hájíce kapitalistické zájmy, útočí na nemajetné vrstvy lidu a je poškozují.
Příklad takové křiklavé svévole podalo brněnské státní zastupitelství zabavením úvodníku, který vyšel ve 12. čísle ťVěstníku dělnického potravního spolku Vzájemmost - VčelaŤ ze dne 1. prosince 1922. Úvodník jest agitačním článkem u příležitosti mezinárodního týdne odborových organisací a zabavená místa neobsahují nic jiného, než jíž mnohokrát opakované theoretické odůvodnění nutnosti odborového hnutí, jakož i výjavu k dělnictvu, aby přistupovalo do odborových organisací a tím aby kapitalistickým držitelům moci oddala svou podporu a pokračovalo na cestě k socialisaci. Tato zabavení náleží k nejkřiklavějším svévolným činům z mnoha svévolnosti při konfiskování časopisů. Podepsaní se tedy táží pana ministra spravedlnosti:
1. Ví pan ministr spravedlnosti o přehmatech státních zastupitelství, zvláště o svrchu uvedených přehmatech brněnského státního zastupitelství?
2. Jest pan ministr spravedlností ochoten vydati státním zastupitelstvím pokyny, aby zachovávala základními státními zákony zaručenou tiskovou svobodu a jí respektovala?
V Praze dne 12. prosince 1922.
Dr. Czech,dr. Haas, Taub,
Jokl, Heeger, Palme, Grünzner, Hillebrand, Hoffmann, Kaufmann, R. Fischer, Schweichhart, Hackenberg, Hausmann, Schäfer, dr. Holitscher, Blatny, Roscher, Beutel, Hirsch, Deutsch, Häusler.
XX/4041 (překlad).
Interpelace
poslance dra H. Brunara a druhů ministrovi národní obrany
o výnosu MNO č. 643908 š. o. 39 ex 1922.
Podle výnosu MNO č. 643.908 s. o. 39 ex 1922 byli vojenští pensisté vyzváni, aby nejpozději do 20. listopadu 1922 vyplenili a odeslali zaslaný jim dotazník, v němž měli uvésti své civilní požitky, jinak že by jim byly koncem r. 1922 zastaveny požitky.
Tato hrozba jest laik neslýchaná, že vypadá jako špatný vtip. Neboť na požitky, které pensista dostává, má zákonný nárok podle své služební doby. Mohou mu býti odepřeny jen z důvodů, uvedených v zákoně. Nevyplní-li však včas nebo nevyplní-li vůbec nějakého spisu, není to zákonným důvodem.
Proto se podepsaní táží:
1. Jak ospravedlní pan ministr svrchu uvedený výnos?
2. Jaký účel mělo toto vyzvání ministerstva národní obrany?
3. Jest pan ministr ochoten tento výnos odvolati?
V Praze dne 12. prosince 1922,
Dr. Brunar,
dr. Lodgman, dr. Keibl, dr. Radda, Pittinger, Schälzky, dr. Lehnert, dr. Medinger, Kraus, dr. Schollich, Matzner, Zierhut, Bobek, Böhr, Simm, Patzel, inž. Kallina, Knirsch, inž. Jung, Wenzel, Scharnagl.
XXI/4041 (překlad).
Interpelace
poslance inž. Kalliny a druhů
předsedovi vlády, jakož i ministru vnitra a ministru školství a národní osvěty
o správních a školských poměrech v německém městě Dobšině na Slovensku,
Dobšina, jediné německé město župy gemerské, leží u pramenů Slané, uprostřed pěkných lesů v přívětivé pahorkatině. Město má veliké lesy a značné doly, obyvatelstva však poznenáhla chudne pro úpadek hornictví, jest tedy vystěhovalectví do Ameriky dosti značné. Obyvatelů bylo roku 1880 ještě 5592, roku 1910 5011, roku 1919 4568.
V dřívějších dobách se ponejvíce dolovalo na železné rudy, později se obrátí i ke kobaltu a niklu. Ve světoznámých kobaltových dolech na Czembergu se dolovalo od roku 1830, a teprve v posledních letech před válkou byly silně tísněny australskou konkurenci. V okolí Dobšiny pracovalo se až do poslední doby v mnoha dolech a hutích, z nichž zvláště zmínky zasluhují doly erární, knížecí koburgské, doly akciové společnosti rimamuráňsko-salgótariánské, železné doly hraběte Dyonise Andrássyho a železárny Concordia.
O městě se činí první zmínka pod jménem Topsucha ve výsadním listě Bely IV., r. 1243. Původ města Dobšiny třeba vlastně klásti do r. 1326. V XV. století povstal mezi vlastníky území, rodinami Bebek a Csetneki dlouhotrvající spor, který byl na překážku dobšinskému hornictví. V r. 1417 měla ovšem Dobšina ráz horního města a dostala od krále Zikmunda právo soudní a tržní. Hornictví se povzneslo zvláště za krále Matyáše, poněvadž doly dobšinské vzal pod svoji ochranu proti násilnému vyvlastňování Jiřího Bebeka. V XVII. století utrpělo město, - když od r. 1556 bylo pod tureckým panstvím a v r. 1584 bylo i také spáleno- pro násilné činy vrchností hrozné,hospodářské škody avšak nebylo oloupeno o svoji svobodu. Za časů Thökölyho a Rákócziho byla v Dobšině zbrojírna, která však pádem Rákócziho také zanikla. Po období Rákócziho bylo město silně utiskováno vrchnostenským pánem Pavlem Lánym, takže hledalo ochrany u krále; následkem toho došlo r. 1733 přeď spišskou komorou k takové úmluvě, která městu Dobšině - vrátila jeho stará práva; města vykonávalo také až do r. 1780 právo donace dolů. V XVI-XVIII. století dolovalo se kromě na železnou rudu také na jiné rudy, avšak v pravém rozkvětu byly doly v XIX. století, od kdy se na Czembergu dolovalo na rudy kobaltové a niklové, které dosud byly považovány za bezcenné.
Od konce války jest Dobšina ochromena právě tak jako gelnické údolí, všeobecná hospodářská krise postihla také toto kdysi kvetoucí místo německé píle. Německé obyvatelstvo jest oloupeno o svůj výdělek, avšak také o své školy a o svá jazyková práva. Dobšina trpí násilím těch, kdož mají moc a jest vydána všanc poslovenštění.
Dobšina těžce trpí pod násilným útiskem nových pánů a nově dosazených úřadů. Po staletí německá píle a německá práce povznesla město na vysokou hospodářskou a kulturní úroveň, brutální násilí však nechce dnes ničeho věděti a tom, co německým bylo a německým zůstalo, proti zákonu se nedbá výsměšným způsobem práv Němců, ve škole a ve správě má býti vše poslovenštěno.
Ačkoliv děti zapsaní do státních škol ze 75 až 80% jsou Němci, vyučuje sne na obecné škole slovensky, na občanské škole česky. Deputace rodičů, majících na tom zájem, dostaly v Praze a Bratislavě mnoho slibů, avšak žádný z nich uskutečněn. Ministr školství Habrman prohlásil zástupcům obyvatelstva, že Dobšina jest slovenská a musí také slovenskou zůstati.Pánové Lichner, Gál, Čajda až dosud ťblahosklonněŤ znemožnili otevření německých škol.
Úžasné školní poměry mafií vhodný protějšek v poměrech správních. V dubnu 1919 se žádala od městských úředníků přísaha věrnosti republice. Poněvadž tito poukazujíce na to, že se ještě nekonala mírová vyjednávání, zdráhali se ji vykonati, byli prostě vyhnáni. Na místo starých úředníků přišel zvěrolékař-starosta, zámečník-vrchní notář, cestářský dělník-městský kapitán, hajný-lesmistr - tedy všichni ťodborníciŤ, s potřebnou kvalifikací!
Hajný, který jest nyní lesním kurátorem a obecním rychtářem, tady svým vlastním představeným v jedné osobě, - disponuje diplomovaným lesním inženýrem a vládne jako paša, župan však ke všemu říka ano a amen. Pan hajny-rychtář jest současně předsedou školní stolice a za 2 léta nyní teprv po prvé svolal školní stolici; práce, které nutno zaplatiti z městských daní, zadával bez dotázání magistrátu a odůvodňoval tento postup tím, že obci do celé té věci vůbec nic není. Rozpočet překročil trojnásobně, a vládne a panuje zcela samovolně. Pan hajný-rychtář dostává kromě svých požitků jako rychtář také požitky lesního kurátora (místo, které si pro sebe zřídil, ačkoliv k této práci jest ustanoven diplomovaný lesní inženýr. Krosně toho dostává ovšem svoje dřívější naturální požitky, které dostával jako lesní hajný.
Tento pověstný pán prominul svému stoupenci z akciové společnosti Danubius kauci 700.000 Kč, ačkoliv uvedená akciová společnost podle smlouvy byla by bývala povinna k této kauci, Místo 7 bylo zaplaceno jen 100.000 korun.
Že tento pán tak dalece nadržoval Slovenské Besedě, že ji přes zákal zřídil ve škole a že na útraty obce užívá dřeva a světla, nesmí se po této správě nikdo diviti.
Podepsaní se zřetelem na tyto neslýchané skandální poměry táží se pana předsedy vlády a jmenovaných pánů odborových ministrů:
1. Ví vláda o poměrech v Dobšině?
2. Co zamýšlí vláda učiniti, aby co nejdříve odstranila tyto poměry, které jsou paškvilem všech právních poměrů?
V Praze dne 12. prosince 1922.
inž. Kallina,
dr. Brunar, dr. Radda, dr. Medinger, Bobek, Simm, Knirsch, inž. Jung, Wenzel, Patzel, Böhr, Zierhut, dr. Petersilka, Kraus, dr. Lehnert, dr. Keibl, Schubert,dr. Schollich, dr. E. Feyerfeil, dr. Lodgman, Matzner,
XXII/4041 (překlad),
interpelace
poslance dra Lodgmana a druhů ministrovi vnitra,
že českolipská okresní politická správa zabavila obecní přirážky.
Výměry ze dne 10. listopadu 1922, č. 48.402 a ze dne 3. prosince 1922, č. 49.701 nařídila česko-lipská okresní politická správa, aby na úhrady Útrat nuceného zavěšení nových místních tabulek byly na účet těchto obcí zabaveny obecní přirážky k přímým daním až do výše 1500 Kč nebo 2000 Kč, které vybral českolipský berní úřad a rozkázala bernímu úřadu, aby tyto částky odvedl okresní politické správě.
Tato vykonávací nařízení okresní politické správy jsou nezákonná.
1. Podle §u 8 zákona a finančním hospodářství obcí ze dne 12. srpna 1921, č. 329 Sb. z. a n. se vede hospodářství obecní v mezích rozpočtu. Podle odst. 2 §u 5 téhož zákona podléhají přesuny v položkách vydáni a příjmů schválení dohlédacího úřadu (t. j. okresní správní komise). Politické
úřady nejsou oprávněny, aby měnili hospodářský plán obcí a aby svým zasahováním rušily hospodaření podle rozpočtu. Cesta, kterou jedině může býti obec donucena k veřejnému plnění po zákonu jí příslušejícímu nebo k platu peněžnímu, zakládajícímu se na vykonatelném titulu, jest jako nucená předepsána v odstavci 3 §u 7 zmíněného zákona. Bude-li postup okresní politické správy příkladem, musí nastati největší zmatek v hospodářství obcí.
2. Podle §u 15 exekučního řádu ze dne 27. května 1896, č. 79 ř. z, může prací obcí býti povolena exekuce k dobytí peněžitých pohledávek, ač nejde-li o uskutečnění práva zástavního ze smlouvy, toliko vzhledem k takovým součástkám majetkovým, kterých bez újmy veřejných zájmu, o něž se obec má starati, může býti vžito k uspokojení věřitele. Toto omezení exekuce musí míti platnost jak pro soudní exekuční řízená tak i pro správní nařízení okresní politické správy, proti nimž se vede stížnost, prohřešuje se i proti tomuto zákonu, poněvadž zkracují veřejné zájmy, o něž se obec má starati, odnímajíce jím příjmy pro ně určené.
3. Správní exekuční řízení nezná zabavení požadavků a vydávání obstávek proti třetí osobě. Okresní politická správa však zabavila požadavky obcí proti bernímu úřadu a vydala obstávku bernímu úřadu. Že zde nejde o zabavení hotových peněz, nýbrž o zabavení požadavků, vyplývá z toho, že obecní přirážky zaplacené bernímu úřadu a nyní zabavené, nebyly ještě odevzdány obcím, nebyly tedy ještě v jejich držení a uschování. Okresní politická správa vykonala tedy exekuční čin také formálně protizákonný.
Podepsaní se táží pana ministra vnitra, ví-li o vylíčeném případě a je-li ochoten proti zákonné nařízení zrušiti z úřední moci?
V Praze dne 15. prosince 1922,
Dr. Lodgman,
inž. Kallina, dr. Radda, dr. Schollich, dr. E. Feyerfeil, Knirsch, Patzel, Mark, Bobek, Böhr, dr. Brunar, Zierhut,dr. Keibl, dr. W. Feierfeil, dr. Lehnert, dr. Petersilka, dr. Medinger, Matzner, dr. Spina, J. Mayer, Kraus, Wenzel, inž. Jung
Původní znění ad II/4041.
Interpellation
des Abgeordneten Josef Patzel und Genossen
an den Justizminister betreffend die ungerechtfertigte Beschlagnahme der St. Joachimsthaler Zeitung.
In der Nr. 93.der St. Joachimsthaller Zeitung vom 9. Dezember 1922 veröffentlichte der Bezirksverein St. Joachimsthal der deutschen nationalsozialistische Arbeiterpartei folgende Mitteilung:
ťGewaltakt. In der Nr. 92 der St. Joachimsthaler Zeitung ist die Mitteilung enthalten, daß einem deutschen Lehrling von einem Tschechen ein Abzeichen heruntergerissen wurde. Die deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei wünchst, daß sich die Behörden mit diesem Falle beschäftigen. Wir werden ihn nicht aus den Augen verlieren. Die Tage des Umsturzes und der Herrschaft der Legionäre sind vorbei. Die Joachimsthaler sind keine deutschen Studenten in Prag und jener Tscheche möge sich hier nicht als Vertreten des Prager Straßen-Pöbels aufwerfen. Welche Abzeichen im St. Joachimsthal getragen werden, bestimmen einstweilen noch wir ... Nicht bloß unsere Parteigenossen, sondern alle volksbewußten Joachimsthaler ersuchen wir sich mit deutschen Farben und solchen Abzeichen zu schmücken. Farbe tragen heißt Farbe bekennen. Unsere straff organisierte Partei wird jeden zu schützen wissen, der angegriffen wird wegen Trageins unserer gestatteten Abzeichen. Einem wurde es heruntergerissen, tausend andere müssen es tragen, Das ist die einzige richtige Antwort.Ť
In dieser Mitteilung wurden die durchgelegten Stellen von der politischen Bezirksverwaltung in St Joachimsthal mit Beschlag belegt, während sie in anderen Orten unbeanständet erschienen, wie überhaupt in Joachimsthal eine ganz eigenartige Preßzensur zu bestehen scheint. Da das öffentliche Tragen nicht verbotener Abzeichen, die Betonung der Gastfreundschaft gegenüber den neu zugewanderten Mitbürgern und die Anforderung an die Behörden zum Schutze der persönlichen Sicherheit nach unseren Rechtsbegriffen keine verbotenen Handlung sind, fragen nur den Herrn Justizminister, was nach seiner Anschauung in diesem Aufsatze gegen die geltenden Gesetze verstößt, und ob er gewillt ist, modernere Preßverhältnisse durch entsprechende Weisungen anzubahnen?
Prag, am 6. Feber 1923,
Patzel,
Ing. Kallina, Dr. Radda, Mark, Böhr, Szentiványi, Dr. Brunar, Patkovich, Dr. Körmendy-Ekés, Dr. Petersilka, Scharnagl, Ing. Jung, Simm, Kostka, Füssy, Dr. Lodgman, Dr. Kafka, Knirsch, Wenzel, Dr. Jabloniczky, Kraus,