Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

a zabavení spisu ťMacht und RechtŤ (ťMoc a právoŤ).

Brožura ťMacht und RechtŤ (ťMoc a právoŤ), historicko-politická úvaha Hanuše Krebse, nákladem národně-socialistické strany, Vídeň I., Štěpánské nám. 5, byla pražskou zemskou politickou správou,nálezem čisto 8582 - S. 2 zabavena pro místa níže uvedená. Zabavení tohoto spisu, jenž jest čisté věcným pojednáním o právním postaveni Němců v Československé republice, jest výmluvným dokladem předbřeznových tiskových poměrů v republice. V tomto spisy byl zabaven úvod, jenž pojednává o národnostních poměrech v republice podle úředních výsledků sčítání lidu. Dále se stalo obětí pana censora dokonce i místo, v němž se pochybuje, že by Československo mohlo býti rychle ztroskotáno. Druhá část spisu byla zabavena úplně. Část její jest opakování míst ze spisu, před 3 léty nezabaveného, a polemika proti chováni českých sociálních demokratů, ačkoliv ani trestní zákon ani ústava republiky neodůvodňuje - zvláštní ochrany této strany před kritikou veřejnosti. Také poslední odstavec obsahuje sice návrhy na posílení politické mocí Němců v Československu, ale žádné výzvy k boji proti tomuto státu, leda by bylo úředně prohlášeno, že již snaha po vybojování většího německého vlivu ve státě jest zločinem v očích českých úředníků. Tážeme-li se pana ministra spravedlností: zdá-li se mu toto zabavení odůvodněno, prosíme jej předem, aby ve své odpovědi upustil od oblíbeného poukazování na nějaký rozsudek soudní, neboť víme - i když nechceme snižovati studní rozhodování - právě tak jako pan ministr spravedlnosti, že československá republika beze změny přejala tak zvané objektivní řízení jak bylo upraveno za starého Rakouska. hádáme spíše od pana ministra spravedlnosti jasné odpovědi, zda taková censurní praxe jest hodna demokratického státu čili nic.

Ve spisu byl především zabaven tento úvod ťKdo chce pochopit politické, hospodářské a národnostní postavení, sudetských Němců, musí si především uvědomiti jejich zeměpisnou polohu. Sudetští Němci jsou části celého národa, oddělenou jen politickými hranicemi od velikého německého národa. Jde o 3.828.000 lidí. Z toho žije 3.600.000 v jednolitém jazykovém území, v nepřetržité souvislosti s říšskoněmeckým jazykovým a státním územím a 228.000 Němců v jazykových ostrovech. Poněvadž tyto číslice zjistily české úřady při sčítání lidu roku 1921, nebudou jim snad mocí ani Češi odporovati. Proti těmto skorem 4 milionům Němců stojí 6.351.000 Čechů. Celkem se vyskytují v Československu podle úředních českých údajů tyto národy:

Tak sestavila ťmírová smlouvaŤ St. Germainská a Versailleská tento ťnárodníŤ stát. Tato ťmírová smlouvaŤ od říše odtrhla 4 miliony Němců v Alsasku, Poznaňsku, Horním Slezsku, Hlučínsku a Šlesvicko - Holštýnsku a zakazuje 6 milionu německých Rakušanů připojiti se k německé říši... Kdežto tedy dnes Češi, Poláci, Dánové, Nizozemci, Belgičané, Francouzi, Italové, Srbové a Rumuni jsou tak šťastni, že žijí ve svých národních státech, jsou Němci (a Maďaři) tak nešťastní, že nemohou sjednotiti své národní, politické a hospodářské síly v jedinou kulturní pospolitost, nýbrž jsou vtlačeni do mnoha států.Ť

Pak háji censor takové lidí, kteří český stát pokládají za slabý, zabavením tohoto místa: ťJestliže němečtí vojevůdci u sklenice pozorují často velmi užitečné jazykové mapy Evropy, lze slyšeti často naivní míněni, že by přece bylo zapotřebí jen ťprůlomuŤ českého státního území někde u Kladska (od severu a u Znojma od jihu) aby se tento podivný státní útvar rozlomil na dvě bezbranné částí. Tito ťvojevůdciŤ zaspali poslední 3 léta, neboť jinak by musili věděti, že Německo a Německé Rakousko, nemluvě - o válce, musilo by také míti vojsko k tomuto ťnárazuŤ! Jest to přece naopak! Československo není ohroženo a nemusí s tím počítati, že bude rozděleno němec kým militarismem -- jehož přece již paní - na východní a západní bezbrannou etapu, nýbrž my se musíme obávati, že obsazením čáry Mohanu (Francouzi a Čechy) bude vojensky odzbrojené Německo- roztrženo na dvě části:

My Němci si musíme odvyknouti mysleti v heslech politiků u sklenice. Musíme míti odvahu podívati se do očí i nejstrašnější pravdě. Musíme míti odvahu I tehdy, když se celý svět domnívá, že učinil vše k zardoušení volného rozvoje našeho národa, věřiti ještě v jeho budoucnost a svobodu. Prvním a nejdůležitějším však jest, abychom podrobné znali možnosti svého vzestupu. Ukazují nám je dějiny.Ť

Dále chrání pan censor nedotknutelnou českou sociální demokracií a její domnělé stoupence zabavením druhého dílu, jenž zni:

ťBýti národem, jest --- cítiti společnou bídu:

Lagarde.

Dosud jsme mluvili ion o Německu, o jeho dějinách, postaveni, hospodářství. a nouzi. A to z dobrého důvodu, neboť i my Němci v Československu jsme jen částí veškerého Něměctví. A kdybychom nevycítili z tisíců svazků společné kultury, jazyka a mravů, že sudetští a říšští Němci jsou jedním národem, společná nouze, kterou cítíme, by nám to řekla.

Jest tomu předse vše tak: My Němci v Československu můžeme býti jen v dnešním, tak nedůstojném postavení, poněvadž celý volky německý národ jest jako my v nejhorší bídě a nemůže nám - ještě nyní - pomoci.

Tak jest náš osud spjat s Německem. Bude-li Německo znovu mocné, pak i my - jako část celku - budeme mocni! Co to však jest, co nás tak tlačí k zemí?

Již dříve jsme řekli, že náš národ přese všechnu svoji zdatnost jest zvláště v politice a dějinách velíce nevzdělaný a proto skoro nemá vůle. Co náš národ zanedbal v politickém vyškolení, to nás přivedlo na pokraj záhuby. Dějiny jsou zde proto, abychom se z nich učili. - Největšímu a nejdůležitějšímu zákonu dějin mohli jsme se všichni naučiti ze svých dějinných událostí - školné bylo, Bůh ví, dosti drahé! Tento zákon však zní:

Bez moci - není práva.

Slíbili nám právo sebeurčení a vzali nám je proto, poněvadž jsme neměli mocí, abychom se provedli, nebo lépe řečeno, nechali jsme tuto moc rozpadnouti. Místo abychom z trosek sebeochranného nástroje mocí tvořili novou brannou moc, rozpadly se pod vlivem mezinárodní propagandy.

ťDůvěřujeme mírové konferenci!Ť

ťSíla mezinárodního proletariátu nedopustí, aby němečtí dělníci byli zotročení!Ť

ťSvětová revoluce na postupu! Přináší nám svobodniŤ Těmito a podobnými hesly oklamávalo se procitlé svědomí národa, které se projevilo koncem roku 1918 na stech shromážděních. Dělaly se resoluce - místo revolucí. Ale to by nebylo to nejhorší, že nás dny pře-vratu nalezly neozbrojené a váhavé, že jsme dny svobody prostě zameškali a zaspali. Mnohem horší bylo, že se zástupy našeho národa v oněch kritických dnech svěřily falešným prorokům, kteří slibovali, že naše svoboda přijde od Wilsona, od mírové konference, od báječné internacionály. Že, abychom jí dosáhli, nemusíme činiti nic jiného, než čekati. Tak jsme čekali, až Wilson zradil 14 bodů, až se ukázalo, že Internacionála jest útvarem směšným, bez vlivu, až námi mírová konference svobodu - o niž jsme sami neusilovali - vzala.

Místo světové revoluce proletariátu obsadili češti proletáři německé části Čech. Či to byli čeští továrníci, kapitalisté a velkostatkáři, kteří roku 1918 pozdě na podzim obsadili německou část ČechŤ a ťsudetské územíŤ? Přisahám bůh ne!Čeští proletáři s puškami a kulomety to byli, kteří obsadili nádraží, mosty a města, a německé dělníky z Čech dostali do imperialistických pastí českých kapitalistů!Ť.

Jest k nevíře, že si to náš národ dosud neuvědomil. Kdybychom si všichni byli vědomí těchto věcí, kdyby si němečtí sociální demokrati připomenuli, že čeští sociální demokrati nejen jako vojáci a legionáři obsadili náš kraj, nýbrž že docela seděli ve všech vládách, které nařídily obsazení německé země, že čeští sociální demokrati spolupracovali ne ústavních zákonech, které z nás Němců udělaly občany 3. třídy, že za vlády českého sociálního demokrata Tusara jako ministerského předsedy a českého sociálního demokrata Habrmana jako ministra školství bylo zahájena, a provedeno tažení proti německým dělnickým obecným školám, že to jsou ještě dnes čeští sociální demokrati, kteří znemožňují rozumnou správu státních věcí, poněvadž se nechtěli nijak dorozuměti s Němci, ba ani s německými sociálními demokraty - kdyby, jak pravíme, byli si vědomi těchto kopanců, nemohli by déle prováděti politiku nedůstojného nadbíhání, místo co by se konečně po bok postavili všem, ostatním německým stranám, aby vybojovali alespoň samosprávu.

Avšak právě uvnitř sociální demokracie vidíme ztělesněné největší zlo našeho národa. Toto zlo lze označiti asi takto:

Spoléhají na cizí pomoc

A přece co praví staré přísloví! ťKdo spoléhá na jiné - bývá opuštěn.Ť

Tak zůstaneme i my opuštění. Nic nám nepomůže doufati v nějaký báječný proletářský kongres, jenž se nesejde - poněvadž Češi nechtějí.

Nic nepomůže spoléhati na oběh dějinŤ, jestliže nejsme sami ochotni tyto dějiny dělati:

Jest jen jedna pomoc našemu národu, nejen v Československu, nýbrž v celém Německu:

To jest víra v sebe samé! Ve vlastní svoji sílu.

Pevná víra v moc myšlének a v opětné povznesení jest zárukou budoucnosti a svobody!

Tato víra nás musí vésti, abychom mimo všechny strany nalezli opět veliký cíl, to jest: Právo sebeurčení také pro německý národ! Přes všechny těžkostí najdeme a musíme nalézti tuto cestu. Proč, to nepravil nikdo jiný než zemřelý vůdce sociálních demokratů, poslanec Josef Seliger ve svém spise: ťProč bojujeme za práva sebeurčení našeho národa?Ť takto:

ťV tomto státě (v Československu, pozn. vyd.) jest stejně uzavřena jak cesta k demokracii, tak i cesta k socialisaci. Proletariát by byl podle přání imperialistické české buržoasie odsouzen k věčné bídě... Pro dělníky a dělnice ve německé části Čech jest boj o právo sebeurčení našeho národa v tomto smyslu bojem o cestu k demokracii a k socialismu! Jde tedy o vše.. Jde o to, co vám všem jest nejvyšší, o naše osvobození hospodářské, politické a duševní. V tisícerých bojích zocelili jsme svolí sílu, upevnili svojí obětavost. Nebudeme nyní skuhrati v zoufalství, jestliže padnou oběti, a nebudeme oplakávati, co `.`isme vsadili v této ohromné hře, v níž můžeme vše získati a nemůžeme nic jiného ztratiti než své okovy.Ť

Tak mluvil Seliger ještě v roce 1919. Tento muž zemřel příliš brzy. Sociální demokracie strká dnes politické kulisy,místo aby na jevišti dějin hrála první úlohu v boji o osvobozeni.

Třeba ještě říci, oč jde v národním bojí?Jest to přec jasné: Národní boj není bojem o černo-červeno-zlaté stuhy, o pouliční tabulky nebo nápisy na drahách. To jsou v nejlepším -případě symboly svobody nebo nevolnictví. Národy bojují o něco mnohem cennějšího! Jinak by nebylo možno pochopiti tvrdošijnost a trváni boje! V národním boji jde o toto.:

Zda na našich železnicích jezdí němečtí nebo čeští železničáři,

zda nás soudí a spravují němečtí soudci a úředníci nebo čeští,

zda v našich továrnách nalézací práci a chléb němečtí nebo čeští dělníci,

zda v naších městech a osadách cest německý kupec a německý konsumní spolek, - nebo český kupec a český konsumní spolek,

zda při pozemkové reformě půdu, která se má rozděliti, dostane Němec, domácí dělník nebo drobný zemědělec, - nebo cizí český legionář.

Krátce: zda my zde v německém jazykovém území i nadále najdeme pro sebe a pro své děti chléb a práci - nebo zda musíme ustoupiti siným!

Otevřme konečné oči! Státní moc jest v rukou Čechů, ve mnohém nám mohou ublížiti, ale leště ne ve všem! Avšak oni vůčihledě sílí i hospodářsky. Na všech rozích a ve všech koutech v každém německém, městě povstávají české banky. S ohnivou horlivostí se vrhají na zakupování domů a pozemků, usilují, aby získali ještě vliv na německý průmysl. Jedna akciová společnost za druhou přechází zlehka a jistě do jejich rukou. Jakmile jest jednou financována českou většinou, tak bude počeštěna také uvnitř, v personálu čeští ředitelé, čeští správci provozu, čeští dílovedoucí, čeští dělnicí.

Boj o pracovní místo - to jest smysl národního boje!

Jak dlouho mohou sudetští Němci vydržeti tento boj, dnes vedený opravdu s nerovnými silami? Půjde-li to tak dále jako dosud, zajisté sotva přes 15 let. Pak jednolité německé jazykové území - bylo.

Za 15 let nebude již lží, budou-li ještě mluviti o ťsmíšenémŤ jazykovém území a nebude-li již německým předmět našeho boje, německé sudetské území a německá část Čech.

Na znamení, že se i politické myšlení v tomto státě stíhá jako nedovolené, zabavil censor také tento závěrečný odstavec:

ťJak můžeme s úspěchem přestáti tento boj?

To jest nejbližší a nejdůležitější otázka. Jak jej dosud vedla většina naších stran, musí se skončiti porážkou.

Především nutno si uvědomiti, že bez síty nemáme práva. Chceme-li svoje právo, svoje práva` samosprávy nebo dokonce svoje právo sebeurčení, pak musíme své síly spojiti v moc.

Co jest moc? Především zbraně, vojáci, armády. Avšak jsou ještě jiné prostředky moci. Válku nelze vésti vždy, neužívá se každého dne nejkrajnějších mocenských prostředků, zbraní. V klidných časech mají slovo mírnější bohové než Mars.

Mocenskými prostředky v politice jsou myšlénky. Velmistr naší národní filosofie J. G. Fichte praví:

ťNadšení vždy a nutně přemůže toho, kdo není nadšen. Nikoli síla paží ani zdatnost zbraní, nýbrž síla myslí vítězí:Ť

Největší německý dějepisec Jindřich von Treitschke však napsal:

Šťastné pokolení, jemuž přísná nutnost ukládá vznešenou politickou myšlenku, která jsouc velká a prostá, všem srozumitelná, do svých služeb nutí každou jinou ideu doby.Ť

Tato síla mysli, nadšeni myšlenek nám dnes ještě chybí. A poněvadž chybí, stali jsme se bezmocní a bez práva.

Můžeme jí znovu dosíci! Jasné a zřetelně se musíme přiznati k myšlence mocí, poznavši, že bez moci není práva. Vnutíme-li si tento duševní stav, pak se brzy vytvoří politická moc Němců v Československu tím, že všechny německé strany budou míti jednotnou vůli. Odkázáni samí, na sebe, vlastní mocí budeme míti úspěch v bojí. Ovšem, také lest možno, že, ač budeme co nejúplněji semknutí co do cíle a cesty, po delší nebo kratší dobu zůstaneme bez úspěchu. Trpělivost lest v politice velíce cenný majetek. A pak: I když Češi stále nebudou chtíti, dáti se poučiti, zda pak teprve nebudeme potřebovati úplné jednotnosti národa, úplného sjednocení všech stran, abychom si v posledním bojí o moc vybojovali právo sebeurčení?

Jest ovšem zřejmo, že tato jednotná vůle Němců nepřijde do rána. Mnoho těžkých hodin bude ještě potřebí, abychom se poučili, že dosavadní cesta nebyla správná. Avšak ten den přijde, kdy všichni Němci - a nejen v Československu - poznají, že nová doba vyžaduje nové ho ducha a nové vůle stran.

Přijde den, kdy poznáme, že nejhlubší propasti, které mohou strany mezi sebou vyhloubiti, přece nesou tak hluboké a široké, abychom si přece ještě nemohli podati ruce pro jeden cíl:

Pro vybojování své svobody.

Tážeme se tedy pana ministra spravedlnosti:

1. Považuje pan ministr zabavení tohoto spisu za odůvodněné?

2. Jest ochoten zrušiti zabavení všemi pro středky, které mu přísluší?

3. Jest ochoten censurní praksi podřízených úřadů v moderním smyslu skutečně odrakouštiti?

V Praze dne 24. října 1922.

Patzel,

dr.Jabloniczky, Palkovich, Füssy, dr.Lelley, dr. W. Feierfeil, Mark, dr. Lodgman, dr. Radda, dr. Baeran, Kraus, Matzner, Scharnagl, Schälzky, Böhr, Wenzel, Slmm, inž. Jung, Szentiványi, dr. Lehnert, Knirsch.

Původní znění ad I./3967.

lnterpellation

des Abgeordneten Dr. Rudolf Lodgman und Genossen

an den Minister des Aeussern

wegen angeblicher Verschleppung des Heinrich Skorpil in die französische

Fremdenlegion.

Unlängst war in der Presse ein Brief eines gewissen Heinrich Skorpil, datiert Legion étrangére, 1. Régiment, Sidi bei Abbés, Algier (Afrika) vom 25. August 1922 zu lesen, aus dem hervorging, dass der Genannte in die Fremdenlegion verschleppt wurde.

Die Gefertigten fragen den Herrn Minister ob er geneigt ist, sich mit den französischen Behörden wegen Freilassung des Skorpil ins Einvernehmen zu setzen, falls dieser tatsächlich gegen seinen Willen in der Fremdenlegion festgehalten wird.

Prag, den 20. November 1922.

Dr. Lodgman,

Matzner, Dr. Radda, Simm, Kraus, Bobek, Knirsch, Dr. Hanreich, Dr. E. Feyerfeil, Dr. Medinger, Dr. Keibl, Patzel, Dr. Petersilka, Ing.Jung, Böhr, Dr. Brunar, Dr. Schollich, Mark, Zierhut, J. Mayer, Dr. Lehnert.

Původní znění ad VII./3967.

Interpellation

des Abgeordneten Hugo Simm und Genossen

an den Minister für Post- und Telegraphenwesen in Angelegenheiten sprachlicher Ueber-

griffe der Postbehörden.

Am Samstag, den 2. Dezember 1922 wurde in Reichenberg beim Postamte ein Telegramm mit dem Bestimmungsorte Jungbunzlau aufgegeben, das am gleichen Tage von Prag aus rücklief mit dem Bemerken, dass Jungbunzlau sowohl in Post-und Telegraphenverzeichnisse als auch im neuen Berner Verzeichnisse nicht mehr existierend sei.

Dieser Vorfall ist unerhört sprachlich provozierend. Es kann nicht angenommen werden, dass es im Willen des Ministeriums für Post und Telegrahpenwesen liegt, den čechischen Beamten derartige national-chauvinistische Spielereien, wie sie der obige Fall darstellt, in alle Zukunft zu gestatten. Vielmehr sind wir der Meinung, dass der Herr Minister sieh bereit finden werde, zum Zwecke der Vermeidung der aus jedem einzelnen derartigen Falle wachsenden wirtschaftlichen Störungen, strenge Weisungen zu erlassen. Dieselben sind eine absolute Notwendigkeit. Ein Umsichgreifen der geschilderten Verfehlung würde zur Folge haben, dass man deutscherseits Jungbunzlau mit dem man nicht nur als Kreisstadt in Verbindung steht, sondern auch in vielen geschäftlichen Dingen zu verkehren hat, in der Tat als nicht mehr existierend betrachten müsste.

Die Unterzeichneten fragen den Herrn Minister:

1. Ist er bereit, den geschilderten Uebergriff zurückzuweisen?

2. Die Urheber desselben zu bestrafen und

3. Weisungen zu erlassen, die derartige Chikanen in der Zukunft ein für allemale unmöglich machen?

Prag, den 5. Dezember 1922.

Dr. Lodgman, Dr. W. Feierfeil,Ing. Kallina, Böhr, Dr. Petersilka, Dr. Radda, Dr. Schollich, Knirsch, Dr. Lehnert, Dr. Luschka, Dr. E. Feyerfeil, Dr. Medinger, Dr. Brunar, Dr. Keibl, Kraus, Schälzky,Ing. Jung, Wenzel, Scharnagl, Bobek.

Původní znění ad VIII./3967.

Interpellation

des Abgeordneten Hugo Simm und Genossen

an den Minister des Innern

in Angelegenheit der Uebergriffe der politischen Bezirksverwaltung in Hohenelbe.

Am 19. November 1922 sollte in Roedlings-Gasthaus in Hohenelbe seitens der deutschen nationalsozialistischen Arbeiterpartei ein Vortrag der Professors Othmar Kühn aus Wien über das Thema stattfinden: ťDer wahre Klassen und KulturkampfŤ. Dieser Vortrag wurde bei der zuständigen politischen Bezirksbehörde rechtzeitig am 7. November 1922 zur Anzeige gebracht, an welchem gleichen Tage noch auf dieselbe der Bescheid der politischen Bezirksverwaltung in Hohenelbe Z. 36489 erfolgte, nach welchem die deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei aufgefordert wird, den Text des Vortrages binnen fünf Tagen vorzulegen, widrigenfalls eine Bewilligung zur Abhaltung desselben nicht erteilt werden könnte.

Dieses Verlangen der politischen Bezirksverwaltung in Hohenelbe betrachtet die nat.-soz. Arbeiterpartei als eine unerhörte Chikane, umsomehr, als aus dem Thema des Vortrage ia von vornherein der kulturelle Charakter des ganzen Abends erkannt werden musste. Die politische Bezirks verwaltung in Hohenelbe gefällt sich schon seit längerer Zeit in ähnlichen Handlungen, durch die sie scheinbar der Entwicklung der nat.- soz. Arbeiterpartei in Ostböhmen Hindernis bereiten will.

Die Unterzeichneten gestatten sich an den Herrn Minister die Anfrage zu richten:

1. Ist er geneigt, anzuerkennen, dass das Verlangen der pol. Bezirksbehörde, wie zu oben dargestellt wurden eine Chikane ist?

2. Ist er bereit, die politische Bezirksverwaltung in Hohenelbe zu beauftragen, von derartigen Massnahmen in Hinkunft ein für allemale abzulassen?

Prag, den 5. Dezember 19,22.

Simm,

Knirsch, Schälzky, Wenzel, Ing. Jung, Bobek, Dr. W. Feierfeil, Dr. Luschka, Dr. Lehnert, Kraus, Dr. Medinger, Böhr, Dr. E. Feyerfeil, Dr. Petersilka, Scharnagl, Dr. Lodgman, Dr. Brunar, Ing. Kallina. Dr. Keibl, Kostka, Dr. Kafka.

Původní znění ad IX./3967.

Interpellation

des Abgeordneten Kraus und Genossen an den Finananzminister

wegen Auszahlung der in der Tschechoslowakei erliegenden Geldeinlagen an die in Wien lebenden Tschechen ohne Rück-

sicht auf ihre Sttatsbürgerschaft.

Seitens der in Wien lebendem Tschechen an deren Spitze Herr Slavíček, Wien-VIII, Strozzigasse 45 steht, wurde am 15. November d.J. ein Gnadengesuch an die tschechoslowakische Regierung durch Dr. Sayner in Prag beim Finanzministerium überreicht, dass die in Wien lebenden österreichischen Tschechen ihre in der Tschechoslowakei erliegenden Geldeinlagen in tschechischer Valuta ausgezahlt erhalten.

Herr Slavíček der das Gnadengesuch selbst in Prag vertrat, soll seitens des Finanzministeriums eine bindende Zusage erhalten haben, dass das Besuch eine günstige Erledigung erhält, unter der Bedingung allerdings, dass sich die Gesuchssteller mit der Mitgliedskarte eines tschechischen nationalen Vereines (Komenský oder Sokolverein) ausweisen können.

Die Gefertigten Steilen an den Herrn Finanzminister die Anfrage:

Sind wirklich solche Zusicherungen des Finanzministeriums, welche eine einseitige Bevorzugung des Wienei Tschechentums durch die Regierung darstellen vorgekommen und ist der Herr Finanzminister bereit, nachdem alle Staatsbürger vor dem Gesetze gleich sind, zu verfügen, dass den in Oesterreich lebenden Sudetendeutschen ein gleiches Recht eingeräumt wird und die in der Tschechoslowakei erliegenden Geldeinlagen in tschechischer Valuta ausgezahlt werden.

Prag, den 19. Dezember 1922.

Kraus.

Ing. Kallina, Dr. E. Feyerfeil, Dr. Keibl, Wenzel, Dr. Schollich, Knirsch, Zierhut, Pittinger, Simm, Dr. Spina. J. Mayer, Ing. Jung, Dr. Radda, Matzner, Dr. Brunar, Dr. Lodgman, Dr. Medinger, Dr. Lehnert, Böhr, Patzel, Schubert.

Původní znění ad X./3967.

Interpellation

des Abgeordneten Franz Heller und Genossen

an den Minister des Innern

betreffs Sabotierung eines Erlasses der pol. Landesverwaltung in Prag durch die pol. Expositur in Böhmisch-Kamnitz.

Zufolge Erlasses der pol. Landesverwaltung Prag vom. Oktober 1922, Z. 18/B91 wurden die pol. Bezirksbehörden beauftragt, in den politischen Gemeinden zu erheben und an die pol. Landesverwaltung zu berichten:

1. Ob in den politischen Gemeinden durch Elementarereignisse einzelne Landwirte derart betroffen wurden, dass dadurch ihre Existenz bedroht oder wenigstens schwer geschädigt ist,

2. Zutreffendenfalls durch die Gemeinden eine Zusammenstellung über den Bedarf an Stroh, Kleie und Kartoffeln für die Zuweisung an die vorbezcichneten Landwirte verfassen zu lassen und der pol. Landesverwaltung innerhalb einer Frist von 16 Tagen, d. i bis 18. Oktober 1922 vorzulegen. In dem Erlasse war noch bemerkt, dass der Preis der angeführten Futtermittel annähernd 50% des Börsenpreises franko Ausladestation betragen wird und dass die Entscheidung über die Zuteilung dieser Futtermittel dem freien Ermessen der pol. Landesverwaltung überlassen ist.

Die pol. Eipositur Böhmisch-Kamnitz ist diesem Erlasse in keiner Weise nachgekommen, die Frist zur Einbringung solcher Anforderungen ist mit 18. Oktober 1922 abgelaufen, so dass durch diese Unterlassung eine schwere Schädigung der Landwirtschaft im Bezirke B. Kämnitz herbeigeführt wurde. Die Lagt der Landwirtschaft im Bezirke B.-Kamnitz muss als äusserst ungünstig bezeichnet werden, da ein Grossteil der dortigen Gemeiden in einer Seehöhe von 725 m und darüber gelegen ist, dass in vielen Gemeinden der durchschnittliche Katastralreinertrag unter 20 Kč per ha beträgt, ja sogar bis 11 Kč herabsinkt, weiters, dass in zahlreichen Gemeinden die Feldfrüchte nicht reiften und sich derzeit noch am Felde befinden.

Die Gefertigten fragen deshalb an:

1. Ist der Herr Minister geneigt, nachträglich im Bezirke B.-Kamnitz Erhebungen im Sinne vorerwähnten Erlasses pflegen zu lassen?

2. Ist der Herr Minister geneigt, die schuldtragenden Beamten pur Verantwortung zu Ziehen?

Prag, am 19. Dezember 1922.

Heller,

Dr. Spiele, Zierhut, Dr. Hanreich,Pittinger, Křepek, Budig, Dr. Kafka, ShäIzky, Dr. W. Feierfeil, Windirsch, Dr. Petersilka, J. Mayer, Kostka, Böllmann, J. Fieber, Schubert, Röttel, Böhr, Mark, Scharnagl.

Původní znění ad XIII./3967.

lnterpellation

des Abgeordneten Josef Mayer und Genossen

an die Minister des Innern und Justiz in Angelegenheit wiederholter Beschlagnahmen des ťDeutschen LandrufesŤ.

Die Egerer Staatsanwaltschaft feiert In der letzten Zeit auf dem Gebiete der Zeitungsbeschlagnahme wahre Orgien und sie greift dabei in Dinge ein, die ihr wahrlich nichts angehen, die häufig rein private Sachen zwischen zwei Leuten sind, die die Sache unter sich auszutragen hätten, statt dass sich ein Teil hinter dem Schutze des Staatsanwaltes verkriecht. So wurden in der Nr. 92 vom 10. August in einem Artikel ťDr. Benesch und die Kriegsanleihe folgende Stellen beschlagnahmt:

1: ťDie aalglatten Manieren des Herrn Benesch sind bekannt und man könnte sich mit ihnen abfinden, wenn... sich nicht in einer so aufdringlichen Weise, wie diesmal in die Aussprache des Herrn Ministerpräsidenten einmischen würde, was in den Zeitungsberichten so recht deutlich zum Ausdrucke kämmt. Der heuchlerische Hinwels, dass es der Regierung nur darauf ankam, den kleinen Rentnern ihren Spargroschen zu retten usw...Ť

2. ť... kommt In einem anderen Punkte aber recht scharf zum Ausdruck. und man darf sich nicht wundern, wenn ein Abgeordneter, der die ganzen qualvolen Verhandlungen in dieser Frage in Prag mitgemacht hat, sich über die Unverfrorenheit des Herrn Ministerpräsidenten doch einigermassen wundern mussŤ

3. ťHerr Benesch mag nun selbst sagen, ob auf Grund dieser Tatsachen seine Antwort an die Kriegsanleihebesitzeri in Franzensbad etwas anderes war...Ť

In der Nr. 110 vom 23. September verfiel in einem Artikel ťGegen die Verstaatlichung der GrenzwälderŤ folgende Stelle dem Rotstifte: ťVor uns taucht die Frage auf, ob wir uns diesen Anschlag... gefallen lassen oder nicht. Wir stehen wie schon so oft vor der Entscheidung, ob wir uns auch In dem Falle der Grenzwälderverstaatlichung mit Entschliessungen begnügen wollen, die den Weg alles Irdischen nehmen. nämlich den in den Papierkorb der Regierungsstellen, oder ob wir uns endlich zu einer Tat aufraffen.. auch dann, wenn es sich nur um deutsches Eigentum handelt..:Ť

In der Nr. 123 vom 24. Oktober würden in einem Berichte über den jüngsten Recheneinfall in Eger in der unerhörtesten Weise sogar Reden deutscher Senatoren und Abgeordneten beschlagnahmt. So verfiel der Satz ťdas ist keine Kunst, das ist ein Skandal, das ist ein Missbrauch stattlicher SchutzorganeŤ aus einer Rede des Senators Friedrich der Beschlagnahme, ebenso eine Bemerkung des Abgeordneten Mayers... ferner wurden folgende Aussprüche des Abg. Mayers vom Staatsanwalte der "Öffentlichkeit entzogen:

1. ťHaben sie heute die Gesichter der Gendarmen beobachtet, die gegen uns hier mit gefällten Bajonetten vorgehen mussten? Waren. das die Gesichter von ihrer Pflicht durchdrungener Beamter oder waren das čechische Fanatiker?Ť

2. ťWir werden den Weg, den uns unser Volksbewusstsein vorschreibt, zu finden wissen....Ť

3. ťWir müssen aber sagen, dass wir dies nicht so sehr unserem allerdings glänzendem Aufmarsche danken, als unseren braven Fensterstürmern, denen ich wohl in ihrer aller Namen den Dank aussprechen darf.Ť

In der Nr. 124 vom 26. Oktober wurden in einem offenen Briefe an die Staatsanwaltschaft in Eger die folgenden Zeilen beschlagnahmt: ťWir geben ja gerne zu, dass wir nicht über die erleuchteten Verstandeskräfte verfügen, welche den Organen des Staates schon von Amtswegen eigen sind, aber wir haben uns noch immer nicht soweit entösterreichert, dass wir ein Verständnis dafür aufbrächten, dass von ein und derselben Staatsanwaltschaft an ein Rind demselben Tag (wir wollen nur hoffen, nicht auch von ein und derselben Person!) Stellen aus den Reden von Parlamentaren in unserem Blag beschlagnahmt wurden, die die ťEgere ZeitungŤ ruhig und unbeanständet bringen durfte.Ť

Endlich leistet sich die Staatsanwaltschaft die bisher noch nie dagewesene Unerhörtheit, dass sie eine im Senate eingebrachte Interpellation teilweise beschlagnahmte und zwar erstreckte sich diese auf den Punkt des Programmes einer Protestversammlung.... und des weiteren auf folgende Stelle: ťDie Räumung geschah In einer höchst unwürdigen, brutalen und rohen Weise. Unter wildem Brüllen trieben die Gendarmen mit Kolbenschlägen und gefällten Bajonett die Menschenmengen In den einzelnen Gassen vor sich her, legten die Gewehre auf offene Fenster an und drohten zu schiessen, trotzdem eine Weigerung gegen die Räumung nicht erfolgte.Ť

Alle diese beanständeten Stellen enthalten meist Berichte, die den Tatsachen entsprechen oder aber sie beziehen sich auf die Stimmung und Empfindungen, die der Augenblick in berechtigter Weise eingegeben hat. Jedenfalls ist es eine unerhörte Beschränkung der freien Meinungsäusserung, wenn man in einer sogenannten demokratischen Republik Dinge der Öffentlichkeit zu übergeben verbietet, die selbst im alten Österreich noch möglich waren. Man sollte meinen, dass ein solches Vorgehen das Gefühl der Scham bei jenen Regierungsstellen auslösen müsste, die aus parlamentarischen Kreisen hervorgegangen sind und deshalb fragen die Gefertigten an: sind die Herren Minister geneigt, endlich -Weisungen zu erlassen, die dieser fortgesetzten Presseknebelung ein Ende bereiten und die freie Meinungsäusserung im vollem Umfange gewährleisten?

Prag, am 7. November 1922.

J. Mauer,

Zierhut, Heller, Windirsch, Matzner, Kostka, Budig, Schälzky, Scharnagl. Dr. Petersilka, Dr. Spina, Patzel, Dr.Medinger, Böhr, Knirsch,Křepek, Schubert, Szentiványi,Dr. Körmendy-Ékes, Dr. W. Feierfeil, Dr. Kafka, Dr. Lelley, Pittinger.