Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

II. Účet ztráty a zisku k 31. prosinci 1921.

Protože podle čl. 5. zákona o zřízení poštovního úřadu šekového nutno přikazovati roční přebytky reservnímu fondu, pokud nedosáhne 5% vkladů na konci roku, byl celý přebytek (60,127.051 K 70 h) vzhledem k výši vkladů ke konci roku 1921 přidělen reservnímu fondu.

Státní báňské a hutnické závody.

Státní báňské a hutnické závody podléhají ústřední správě státních horních a hutnických závodů.

Nejdůležitější závody jsou hnědouhelné doly v Mostě, obsahující čtyři závody, jež zařízeny jsou jednak na dolování hlubinné, jednak na dolování povrchové. Státní důl Hedvika vykazuje ze všech dolů republiky Čsl. nejvyšší těžbu, a sice nyní průměrně 310 desítitunových vagonů denně.

U dolu toho vybudována bude nyní elektrárna, která má za účel zužitkovati prachové uhlí a uhelné proplástky z tohoto dolu, čímž těžba stoupne asi na 400 desetitunových vagonů denně.

Státní doly v Příbrami vyrábí stříbro a olovo; v závodě tom vyrábí se tvrdé olovo a měď z vlastních i cizích rud a z měděných odpadků; právě posledním roce otevřeny byly v dolu tom bohatší žíly olovo- a stříbronosné.

Velmi důležitým a světoznámým podnikem jsou závody v Jáchymově, kdež těží se v dolech smolinec uranový, obsahující radium. Závod byl po převratu vyzbrojen moderním elektrickým zařízením a doluje se nyní ve dvou dolech. Ruda získaná zpracuje se na uranové barvy a tovární výrobou dobývají se radiové soli, které mají obzvláštní cenu proto, že jsou prosty mezothoria. Zvětšenou těžbou rud stoupá též výroba čistého radu, kterého se vyrábí nyní na 5 g ročně.

V Báňské Šťávnici jest osm závodů na stříbro, zlato a olovo; žíly nynější na rudu jsou částečně vyčerpány, jest však naděje, že nalezeny budou nové žíly s vyšším obsahem drahých kovů. Z důvodu hospodárnosti budou rudy zde dobývané taveny v huti příbramské, dříve již zmíněné.

Dalším závodem na dobývání zlato- i stříbronosné rudy jsou doly v Kremnici, kdež provoz děje se v míře ztenčené pro poměrnou chudost rud a velké provozní náklady. V Rožnavě dobývá se ve dvou závodech železná ruda velmi dobré jakosti a obsahující až 60% železa. Ruda zpracuje se ve vysokých pecích v Tisovci; tamtéž dodává se železná ruda z dolu v Železníku, jež však není takové výborné jakosti.

Surová měď vyrobená ve státních kutích a částečně i koupené zásoby a odpadky zpracuje elektrolysou závod v Báňské Bystřici.

Státní železárny a ocelárny v Podbrezové vyrábějí železné tovary a polotovary z litiny a starého železa; litinu dodávají hlavně zmíněné již vysoké pece v Tisovci, jež byly nově přestavěny.

V přičleněném závodu v Hronci vyrábí se lité zboží a smaltované železné a plechové zboží. Závody tyto zaměstnávají asi 3000 dělníků, trpěly však dosud poněkud nedostatkem pohonné síly, avšak staví se již vodní elektrárna v blízké Jasenné, čímž získáno bude dostatek levné elektrické energie.

V státním solivaru v Solnohradě dobývá se sůl tím způsobem, že slaná voda, vyčerpaná z dolů, odpařuje se v otevřených pánvích. V roce 1923 bude dokončena stavba moderního solivaru u Prešova.

Nejbohatším závodem na sůl jsou doly v Marmar. Sobotvině, kdež jest bohaté ložisko solné, přes 150 m mocné.

Těžba, která činila původně denně 8 vagonů, zvýšena byla na 35 vagonů denně.

Celková spotřeba soli v republice Čsl., jak jedlé, tak průmyslové, páčí se na 70 - 80 vagonů denně a bude úplně kryta po vybudování nového moderního dolu na sůl, k čemuž bude přikročeno asi koncem roku 1923.

Státní naftové doly ve Gbelech dávají ve velkém množství surový olej výborné jakosti, který zpracovává se v soukromých rafineriích na minerální oleje; zde těží se též zemní plyn, sloužící po zhuštění k osvětlovacím účelům.

Doly ty zásobují olejem a plynem státní železnice.

Dle státních rozpočtů za léta 1919 - 1923 jsou výdaje a příjmy všech státních báňských a hutnických závodů preliminovány takto:

V sestavení tom zračí se v prvých letech vzestup výdajů i příjmů v souhlasu s tehdejší stoupající tendencí všech cen, hmot, mezd i platů zaměstnanců, v roce pak 1922 jeví se sice pokles výdajů, ale stoupnutí příjmu, pro rok 1923 kalkuluje se však jak s poklesem výdajů tak i příjmů, což má důvod svůj jednak v klesající tendenci cen, a ovšem též v stagnaci výroby a odbytu do sousedních zemí, ponejvíce značné zhoršení valuty vykazujících.

Přehled podpor nezaměstnanosti,

vyplacených v Československé republice za dobu od 15. prosince 1918 do 30. září 1922.

*) Od 15. prosince 1918 do 31. prosince 1919.

**) V Čechách a na Moravě čísla sahají do kance srpna, ve Slezsku a na Slovensku i v Podkarpatské Rusi do konce září.

Poznámka. V Národním shromáždění republiky Československé povolená částka ještě byla o značný obnos překročena, poněvadž nezaměstnanost právě v podzimní době proti období letnímu stoupla.

Počet osob v Československé republice podporovaných v nezaměstnanosti

od 1. ledna 1919 do 30. září 1922 incl.

Průměrně měsíčně podporováno přímo státem:

Civilní i vojenské odpočivné a zaopatřovací požitky.

Počet poživatelů civilních odpočivných a zaopatřovacích požitků v r. 1923.

Počet poživatelů vojenských zaopatřovacích požitků v r. 1923.

Výtah

ze závěrečného účtu státních výdajů a příjmů republiky Československé za r. 1919.

Rozvaha příjmů a výdajů v hotovosti obsahuje:

Tento přírůstek jest výsledkem hospodaření mimo rozpočet a značí zbytek výtěžku úvěrových operací, jehož nebylo v r. 1919 použito. Vyplývá to z tohoto srovnání:

jež se rovnají přírůstku na pokladní hotovosti.

Dle výsledku hospodaření podle rozpočtu činily v r. 1919

který byl kryt z výtěžku úvěrních operací podle zmocnění čl. V. zákona ze dne 18. prosince 1919, č. 670 Sb. z. a n.

Na počátku r. 1919 nebylo ještě řádného hospodářského plánu pro tento správní rok. Zákonem ze dne 20. prosince 1918, č. 95 Sb. z. a n. byla vláda sumárně zmocněna, aby hradila státní výdaje pro dobu od 1. ledna do 30. června 1919 na vrub státního rozpočtu, který cestou zákonodárnou na r. 1919 bude stanoven. Dále byla tímto zákonem vláda zmocněna, aby opatřila peníze pro veškeré státními příjmy nehrazené státní výdaje až do 1.000,000.000 K v období od 1. ledna do 30. června 1919 úvěrními operacemi. Státní rozpočet byl vyhlášen teprve finančním zákonem ze dne 27. června 1919, č. 433 Sb. z. a n.,

má se hraditi výnosem úvěrních operací do výše 3.903,000.000 K. Tato ustanovení finančního zákona byla změněna zákonem ze dne 18. prosince 1919, č. 670 Sb. z. a n., uveřejněným

Přirovná-li se tento výsledek k číslicím schváleného rozpočtu, dle něhož

To je účetní výsledek, který byl přivoděn tím, že příjem mimo rozpočet - z úvěrních operací - částkou 2.818,976.749 K 50 h byl k vyrovnání schodku zařazen v platbě i náležitosti do mimořádných příjmů kop. 14. tit. 5. "Pokladniční správa".

proti schodku preliminovanému; výsledek ten se objeví i touto početní operací:

II.

Rozpočet státních investic.

V rozpočtu tom obsaženy jsou výdaje na hospodářské investice, jež mají za účel opatřiti základy pro nové zdroje příjmů a lépe vypraviti již stávající státní podniky, závody, ústavy a pod. ku zvýšení jich výnosnosti a zmenšení režie, anebo opatřiti nové majetkové hodnoty, ke kterýmžto účelům jest ospravedlněno získávati potřebný peníz výpůjčkou a nezatěžovati jimi přímo běžné hospodářství státní.

Podrobné údaje tohoto rozpočtu nevyžadují bližšího vysvětlení, ježto obsahují pravidelně konkrétní údaj, pro který účel ta která položka sloužiti má.

Přirozeně neudávají jednotlivé položky celkový náklad, jehož to které zařízení vůbec bude vyžadovati, nýbrž jen tu část nákladu, o níž očekávati se dá, že v roce 1923 pro účel vytknutý bude jí třeba.

Udání celkového nákladu pro jednotlivou akci jest v nynější době stálého kolísání a měnění cen nemožno a také neúčelno, protože vývojem poměrů všechny přibližné výpočty podléhají změnám.

Zkušenosti z poslední doby ukazují však, že stavební a pořizovací náklady mají proti poměrům v roce 1921 a z počátku roku 1922 tendenci sestupnou, takže podle všech známek lze za to míti, že po provedení i jednotlivých akcí rozpočtu investičního bude v roce 1923 zapotřebí menšího nákladu peněžního, než tomu bylo dříve.

Toto snížení jest jednak nutno, protože již vzhledem k zatížení, jež v budoucnosti nastane placením úroku a úmoru, není radno vyžadovati si zmocnění k vyšším půjčkám pro potřeby investiční než nejvýše 3 miliardy korun; jednak jest však snížení to možno také proto, že vzhledem k sestupu cen již nastalému a oprávněné naději, že tendence klesající potrvá, za peníz v téže výši dá se v budoucím roce poříditi daleko více, než bylo možno dosud.

Pokud zvlášť pozemních staveb se týká, jež shrnují se povětšině ze všech oborů u ministerstva veřejných prací, nastává částečné stoupnutí potřeby, jež způsobeno jest tím, že celá řada staveb musela býti zahájena nejen z důvodu potřeby úřadů, ústavů, škol atd., nýbrž i z důvodů bytové nouze státního zaměstnanectva, a k čelení nezaměstnanosti.

Tak bylo na pozemní stavby pro rok 1922 preliminováno v rozpočtu investičním celkem 823,540.000 Kč, pro rok 1923 navrhuje se potřeba 993,510.000 Kč.

Vzestup potřeby na vodní stavby z 69,615.000 Kč na 100 milionů korun, na elektrisaci státu ze 70 mil. korun na 110 mil. korun a na vybudování státních báňských závodů z 49,985.000 Kč na 65 mil. korun způsobeno jest tím, že jednak z důvodů plavebních jest zapotřebí větších staveb vodních, jednak ohledně elektrisace hlavně projektem elektrárny Ervěnické a ohledně báňských a hutních závodů nutností, zlepšiti zařízení provozu a ubytování za účelem zabezpečení jejich prosperity.

Připomíná se ještě, že náklady pro obytné budovy a nocležny zaměstnanců železničních zařazeny jsou v záhlaví investičních potřeb ministerstva železnic, kdežto náklady na stavby státních budov obytných pro státní zaměstnance ostatních oborů státní správy zařazeny jsou v záhlaví "pozemní stavby" ministerstva veřejných prací.

Náklad pro stavby poštovních budov na nádražích preliminuje se odděleně od ostatních staveb poštovních vzhledem k zcela odlišné povaze těchto dvou druhů staveb a vzhledem k tomu, že prvý druh staveb (na nádražích) provádí se zpravidla na pozemcích železničních a ministerstvem železnic podle poměrů dráhy, kdežto druhý druh staveb (pošty v městech) provádí se ministerstvem veřejných prací.

Obdobné rozlišování děje se v oboru ministerstva zemědělství, kdež potřeba peněžní na stavby pro státní hospodářství lesní a polní, jež sloužiti mají přímo zemědělským účelům, preliminuje se pod záhlavím ministerstva zemědělství, kdežto stavby ústavů, škol a podobné, uvedeny jsou v záhlaví pozemních staveb mezi ostatními stavbami podobného rázu.

Disposiční právo s úvěry, stanovenými v investičním rozpočtu, přísluší tomu ústřednímu úřadu, jemuž správní obor tam uvedený jest svěřen.

Bude tedy disponovati úvěry uvedenými

a sice toto, pokud jde o pozemní stavby, vždy v dohodě s oborem správním, o jehož stavbu se jedná, a v oboru staveb přístavních a plavebních v dohodě s ministerstvem průmyslu, obchodu a živností, pokud v úvahu přicházejí též zájmy obchodní.

Jest přivozeno, že doba popřevratová vyžaduje značných výdajů investičních, pro něž není možno hned nyní opatřiti úhrady v běžných příjmech státních, a kde nutno a ospravedlněno jest opatřiti potřebný peníz výpůjčkami, takže státní hospodářství zatíženo bude, jen zúročením a úmorem těchto půjček.

Právě jako v letech 1921 a 1922 nebylo možno vzhledem k neustálenosti poměrů a proměnlivosti cen zdělávati pro rok 1923 nezměnitelný program investiční, poněvadž provádění zamýšlených akcí závislým jest na tom,.jaké prostředky podaří se půjčkou opatřiti.

Proto jest investiční rozpočet vlastně jen nepřekročitelným rámcem peněžní potřeby liro příští správní rok.

Investiční potřeba stanovena byla finančním zákonem pro:

Snížení potřeby oproti roku 1922 jest nutno jednak vzhledem k nezbytnosti úspornosti ve veškerém státním hospodaření, jednak vzhledem k tomu, že vyšší výdaje k tomuto účelu by nezdravým způsobem zatěžovaly státní rozpočet v budoucích letech a přivodily by ještě rapidnější stoupání výdajů na zúročení a úmor státního dluhu.

Rozpočty státních investic rozděleny jsou v jednotlivá záhlaví podle toho, kterému ústřednímu úřadu přísluší disposiční právo s úvěry příslušnými, při čemž ovšem v tom případě, že záležitost dotýká se více oborů správy státní; tyto obory musí postupovati ve společné dohodě.

V letech 1921 - 1923 rozvržen byl rozpočet státních investic na tato záhlaví:

Z tohoto sestavení zejména pak ze srovnání let 1922 a 1923 vyplývá, že odpadá pro rok 1923 potřeba investiční pro min. financí, která v roce 1922 byla určena na zakoupení stroj ů pro tabákové továrny. Zkušenost ukázala, že není prospěšno pro provoz tabákových továren, činiti možnost opatření strojů pro zlepšení výkonnosti závislým na tom, zda podaří se opatřiti peníz potřebný půjčkou, nýbrž že jedná se tu o životní zájem těchto továren, pročež náklad na opatření strojů byl zařazen do rozpočtu pravidelného.

Investiční potřeba ministerstva pošt, určená pro vybudování poštovních budov na nádražích, pro zřizování telegrafů a telefonu jakož i pro pošt. provoz automobilový snižuje se na rok 1923 proti roku 1922 o částku 10,000.000 K, tedy o 5%.

Snížení to jest odůvodněno tím, že vzhledem ku poklesu cen hmot dá se za stejný peníz poříditi v roce 1923 daleko více než bylo možno v roce 1921 nebo během roku 1922.

Snížení investiční potřeby ministerstva železnic pro rok 1923 má důvod svůj v tom, že do rozpočtu pro r.1922 byla zařaděna částka 558,200.000 K na zaplacení nedoplatku z roku 1921 za vozidla v roce tom již dodaná a splatná a na zaplacení vozidel již dodaných, ale ve smyslu dodací smlouvy v roce 1921 ještě nikoli splatných jakož i na úhradu zvýšené peněžní potřeby vzhledem k mimořádnému stoupnutí cen veškerých průmyslových výrobků proti roku 1920, kdy známý pětiletý investiční program železniční byl sdělán.

Tato položka již v rozpočtu investičním pro rok 1923 nepřichází.

Investiční potřeba ministerstva zemědělství na rok 1923 vykazuje proti roku 1922 vzestup o 12,100.000 K, zejména zvýšenou potřebou na stavby pro státní hospodářství lesní a polní, sloužící zemědělským účelům, a na lepší vybavení hospodářsko-zemědělského školství a výzkumnictví.

Značné zvýšení potřeby pro rok 1923 vykazují investice spadající do oboru ministerstva veřejných prací.

Příčinou jest, že bylo nutno pamatovati většími částkami na stavby vodní z důvodů plavebních, ohledně elektrisace státu stoupá potřeba hlavně projektem elektrárny Ervěnické, zřizované společně státem, zemí Českou s městem Prahou, dále pak nutno jest vybudovati a zlepšiti zařízení státních báňských závodů za účelem umožnění racionelnější výroby a povznesení jejich prosperity a konkurenční schopnosti se závody soukromými. Také potřeba na pozemní stavby (zejména stavby úředních budov, ústavů, obytných domů pro státní zaměstnance atd.) vykazuje pro rok 1923 vzestup nemalý, protože nutno v nynější době hospodářské krise urychleně prováděti různé stavby za účelem čelení nezaměstnanosti.

Při tom dlužno poznamenati, že na stavby obytných budov a nocležen pro železniční zaměstnance jest v investičním rozpočtu pod záhlavím ministerstva železnic pamatováno pro rok 1923 zvláště částkou 80,000:000 K (30,000.000 K a 50,000.000 K) hlavně k odstranění bytové nouze těchto zaměstnanců, takže s hlediska celostátního potřeba na stavby budov jest zajisté velmi značná a přichází také zde v úvahu, že pokles cen umožní provedení většího počtu akcí.

Srovnání potřeby investiční v záhlaví ministerstva veř. prací v roce 1922 a 1923 podává se z tohoto přehledu:

Ohledně právě zmíněné položky IV. (Pozemní stavby), vykazující pro rok 1923 stoupnutí o 169,970.000 K proti roku 1922 buďtež zde uvedeny ještě tyto podrobnosti:

Ohledně výdajů, jež k účelům investičním v roce 1921 a dosud v roce 1922 vzešly, poznamenává se toto:

V r. 1921 bylo na investiční výdaje dle zatímních výkazů vynaloženo celkem okrouhle 1.812,827.000 K, a sice třídí se náklady tyto takto:

Ohledně výdajů ad 4. a 6. uvedených doporučuje se uvésti bližší podrobnosti, z nichž částky ty se skládají. A sice byly v oboru ministerstva železnic vydány v roce 1921 na investice tyto obnosy na:

V oboru ministerstva veřejných prací bylo k tíži roku 1921 dle zatímních výkazu vydáno na investice na:

Výdej ad 4. zakládá se na dodatku k rozpočtu státních investic pro rok 1921 (zákon ze 16. února 1922, č. 67 Sb. z. a n.).

Výdaje ad 5. pozemní stavby třídí se takto:

Z přehledu tohoto je zřejmo, že největšího nákladu v oboru pozemních staveb vyžadovaly v r. 1921 stavby pro ústřední úřady a vůbec pro záležitosti ústřední (kdež účtovány též náklady na obytné budovy), dále pak náklady na stavby v oboru školství.

Pokud jedná se o rok 1922, nelze vzhledem k tomu, že rok ten jest teprve v běhu, udati úplných dat, zvláště již proto, že v létě jest hlavní sezóna stavební a největší platby dostavují se koncem roku.

Podle dosavadních výkazů bylo vydáno resp. uvolněno v r. 1922 na investiční potřeby v okrouhlých obnosech:

Ježto tyto výdaje v r..1922 neobsahují hospodářství celoroční, nýbrž namnoze jen výdaj do konce září 1922, jest zřejmo, že suma jejich do konce roku značně ještě stoupne, zejména, uváží-li se, že celá řada staveb zahájena byla a zadávky zadány byly teprve v letě a v době nejnovější zejména za účelem čelení nezaměstnanosti a zaopatření práce pro nezaměstnané.

Zejména bylo by poznamenati, že přikročí se nyní ku stavbě dráhy Zvoleň - Krupina, jež rozpočtena jest na 117 mil. K a ku stavbě železničních dílen v Příbrami rozpočtených na 50 mil. K. Z uvedeného plyne, že v r. 1921 bylo vydáno na potřeby

Ohledně úhrady invest. výdajů třeba připomenouti, že jak finančním zákonem pro správní rok 1921, tak i finančním zákonem pro rok 1922 byla vláda zmocněna, aby opatřila peníze pro investiční potřebu příjmy nekrytou, úvěrními operacemi. Oba tyto finanční zákony stanoví taktéž, že příjmu řádného hospodářství státního nesmí býti použito ku hrazení výdajů investičních.

S druhé strany jest taktéž stanoveno, že výtěžku úvěrních operací k účelům investičním provedených nesmí býti používáno ku krytí jiných než investičních výdajů. Obdobná ustanovení obsahuje též návrh finančního zákona pro rok 1923.

Pro potřeby investiční byly v letech 1921 a 1922 kontrahovány, resp. vypsány tyto státní půjčky:

1. Investiční půjčka dopravní dle zákona z 18. března 1921, čís. 126 Sb. z. a n., z jejíhož výnosu měly býti uhrazeny investiční potřeby ministerstva pošt a telegrafů jakož i ministerstva železnic.

jest jasno, že výnos této půjčky zdaleka nestačil krýti potřebu těchto dvou ministerstev.

2. Státní výpůjčka losová v základě zákona ze dne 7.1. března 1921, čís. 100 Sb. z. a n., na podporu stavebního ruchu, jímž vláda byla zmocněna opatřiti půjčkou kapitál do 1 miliardy korun na podporu stavebního ruchu.

Z této půjčky měla dle zákona použita býti částka 150,000.000 K na stavby státních obytných budov pro státní zaměstnance.

Bohužel nesetkala se tato výpůjčka nikterak s žádoucím výsledkem, neboť vynesla dle stavu ze dne 4. listopadu 1922 celkem pouze 58,000.000 K.

Přirozeně měl tento nepatrný výsledek půjčky nepříznivý vliv na celý stavební ruch, který nemohl se pro nedostatek peněz náležitě rozvinouti ku škodě národního hospodářství.

Byla proto státní správa vzhledem k tomu, že pro státní zaměstnance v místech s největší bytovou nouzí, stupňovanou zřízením nových státních úřadů a ústavů byty opatřeny býti musely, nucena použíti k tomuto cíli jiných prostředků.

3. Dále uvésti jest investiční půjčku pro elektrisaci, vodní dopravu, báňské a zemědělské podniky vydanou dle zákona ze dne 17. prosince 1920, č. 682 Sb. z. a n.

Při této půjčce čítá se s celkovým výnosem 82,000.000 K, skutečný výnos činí do 4. listopadu 1922 10,000.000 K.

Jest zřejmo, že také výnos této půjčky pro úkoly již státem prováděné a nutné nepostačuje.

4. Konečně nutno uvésti tak zvanou anglickou půjčku, ježto zmocněn byl ministr financí zákonem ze dne 31. března 1922, čís. 110 Sb. z. a n., aby sjednal výpůjčky také v cizí měně.

Ohledně tak zvané anglické půjčky jest definitivně sjednána teprve první část, při níž přichází k emisi 3,300.000 liber šterl. a 14,000.000 dolarů.

Výnos této půjčky k účelům investičním činí 2,970.000 liber šterl. a 12,600.000 dolarů.

z toho důvodu, že částka 1,321.721 liber šterl. a 3,908.505 dolarů není ještě definitivně prodána.

Byla na ni poskytnuta záloha bankovního úřadu v nižším kursu, než v dnešním. Při definitivním prodeji lze očekávati při příznivějším kursu vyšší výnos. Podle kursu dnešního (4. listopadu 1922) činila by diference ta ca 40 mil. Kč.

Připomenouti nutno, že podle §u 5. cit. zákona z 31. března 1922, čís. 110, o výpůjčkách v cizí měně byl ministr financí zmocněn, aby z prostředků získaných úvěrními operacemi podle §u 1. cit. zákona uhradil zálohy poskytnuty z běžných příjmu roku 1921 a 1922 pro účely investičního programu roku 1921 a 1922, a to až do výše 1.400,000.000 Kč.

Podle toho, co bylo v předu řečeno, vynesly půjčky:

kterou státní správa kryla dosud nebo krýti musí zatímně zálohou z kasovních hotovostí s tím, že z budoucí půjčky bude nutno zálohy ty zase pokladniční správě refundovati.

Jest zajisté potěšlivé, když při nedostatečném výnosu půjček emitovaných podařilo se výdaje investiční, pokud půjčky nestačí, krýti aspoň zatímně z běžných příjmů.