Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

C.

Některé výkazy a data statistická.

Stav Bankovního úřadu ministerstva financí

dne 7. listopadu 1922

Bankovní úřad ministerstva financí.

Účtárna.

Nejvyšší přípustný obnos oběhu státovek.

Dle § 10 zákona čís. 187 ze dne 10. dubna 1919 [Zvýšení oběhu státovek nad úhrnný obnos bankovek při okolkování kolkem opatřených a nad polovici převzatých žirových účtů a pokladničních poukázek Rak.-uh. banky jest přípustno jen tehdy, je-li pro tato platidla plná soukromoprávní úhrada bankovní.

Jiné rozmnožování může se státi pouze zákonem.] mohlo na základě vedlejšího stavu Bankovního úřadu ministerstva financí býti vydáno státovek:

V PRAZE, dne 7. listopadu 1922.

Ředitelství

Bankovního úřadu ministerstva financí v Praze.

Státní železnice.

Správu státních železnic vede ministerstvo železnic.

Pokud jedná se o výdaje a příjmy, podává se dle rozpočtů státních tento obraz:

Preliminovány byly v řádném rozpočtu státním pro železniční správu

Ježto za války na železnicích se žádné větší opravy neprováděly, jest přirozeno, že při převratu nacházely se všechny železnice a sice jak ohledně staveb, tak ohledně vozidel ve stavu velmi zbědovaném.

Měl-li býti provoz vůbec udržen, nezbývalo, než vynaložiti na nutné opravy a doplnění vozového parku značné obnosy.

Dále bylo závadou, že bývalým režimem byly dráhy hlavně vedeny směrem k jihu na Vídeň a Budapešť, kdežto zájem republiky čsl. vyžaduje, aby docíleno bylo co nejlepšího spojení napříč republikou, tedy směrem východním.

Přirozeně nebylo možno náklady takové hraditi z příjmů dopravních a bylo nutno peníz potřebný na vybudování drah a doplnění vozidel opatřiti výpůjčkou.

K tomu cíli byl od roku 1921 vedle řádného rozpočtu státního zaveden ještě zvláštní rozpočet státních investic, v němž preliminovány byly potřeby jednak na stavby nových drah, na lepší vystavení a zdokonalení stávajících drah jak v ohledu stavebním, tak ohledně lokomotiv a vozidel.

Na investice železniční bylo preliminováno celkem

při čemž ovšem zúročení a úmor půjček na železnice, kontrahovaných zatěžovati bude provoz státních drah.

Pokud se týká rozsahu drah, budiž zde uvedeno toto:

Stav lokomotiv ČSD obnáší

Dráha Košicko-Bohumínská má 228 lokomotiv, dráha Ústecko-Teplická 141 lokomotiv. Nových, námi vystavených lokomotiv jest celkem 329; z těch bylo vzato do stavu:

Počet vozů vyplývá z této tabulky:

Ohledně provozu stůjž zde výkaz o srovnání počtu objednaných a skutečně přistavených vozů, a sice:

Konečně uvádí se počet vlakových kilometrů, kdež ovšem data za roky 1922 a 1923 jsou přirozeně jen odhadová

Finanční hospodářství ministerstva železnic dle docílených výsledků.

Rok 1919.

Rok 1920.

Rok 1921.

Rok 1922.

Kdežto mimořádné náklady na stavby drah a pořízení vozidel jsou zahrnuty ve výše uvedených vydáních za rok 1919 a 1920 a to

nejsou výdaje investiční v cifrách za rok 1921 a 1922 obsaženy, ježto pro rok 1921 a 1922 jsou preliminovány v rozpočtu státních investic a vykazovány odděleně od hospodářství dle řádného státního rozpočtu.

Přehled přepravních příjmů.

Seznam částek,

které byly jednotlivým firmám od převratu do 31. října 1922 zaplaceny za dodaná vozidla.

(V r. 1919 a 1920 z rozpočtu mimořádného, v r. 1921 a 1922 z rozpočtu investičního.)

POŠTOVNÍ PROVOZ.

Dle státních rozpočtů jeví se pro ministerstvo pošt a telegrafů v letech 1919 - 1923:

Důvodem hlavním pro vzestup výdajů v roce 1921 byla ta okolnost, že přídavky drahotní zaměstnanců, jež byly dříve ve státním rozpočtu preliminovány ve zvláštní kapitole, společné všem resortům, byly pro rok 1921 vykazovány v kapitole každého resortu.

Velké stoupání vykazovaly také věcné potřeby a sice proto, že při převratu převzala poštovní správa čsl. provozní prostředky tak opotřebované a nedostatečné, že bylo nutno nedostatky ty co nejdříve odstraniti, aby provoz neselhal.

To vyžadovalo ovšem velkých nákladů a obětí peněžních a činilo nutným zvyšování pošt. poplatků.

Nejhorší byly poměry na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, kde dřívější maďarská správa zanechala vše ve stavu zuboženém, a nad to vpádem bolševickým ohromné škody byly způsobeny.

Značné výdaje způsobilo vybudování nových vedení telegrafních a telefonních.

Dříve totiž byla všechna vedení soustředěna do Vídně a do Budapešti, tedy ze severu na jih, kdežto veškerý provoz v Československu v důsledku geografické polohy státu jde od západu k východu.

Nutným bylo zejména zřízení nových přímých telegrafních mezinárodních vedení s Francií, Anglií, Polskem, Rumunskem, královstvím S. H. S., s Curychem atd.; zavedeny nové výkonnější přístroje Hughesovy, Bandotovy a Siemensovy.

Telefonní síť uvnitř státu byla po převratu nejen řádně opravena, nýbrž i značně rozšířena, zejména vybudována vedení meziměstská s Mor. Ostravou, Bratislavou, s Košicemi a s Užhorodem.

V době převratu bylo celkem 1146, koncem července 1922 1288 telefonních ústředen, účastnických stanic bylo 28. října 1918 66.537, od té doby přibylo přes 20.000 nových stanic a 1522 veřejných hovoren.

Rozsah meziměstských sítí činil v roce 64.254 km, nyní 78.839 km. Celková délka všech telefonních vedení (místních a meziměstských, vzdušných i kabelových) činí okrouhle 325.000 km.

Započato bylo již i se stavbou radiotelegrafických stanic, tak v Brně, v Poděbradech, v Bratislavě a v Košicích.

Pro poštovní dopravu zřízeno jest tou dobou 3766 pošt. úřadů, silniční dopravu poštovní obstarává kromě pochůzek poštovních denně 8960 pošt. jízd, jež svěřeny jsou 1201 soukromým podnikatelům, dále jest v provozu 154 autobusových, 23 lehkých a 48 nákladních automobilů.

Počet autotratí činí 90, celková jejich délka 1926 km.

Vozů vlakových pošt jest v provozu denně 790, jež ujedou denně okrouhle 63.000 km a dopraví přes 15,000.000 kusů korespondence všeho druhu a 280.000 balíků. Telegrafních vedení jest celkem 117.297 km, z čehož připadá 70.274 km na poštovní a 47.023 km na železniční vedení telegrafní.

Chtíc telegraf, telefon, radiotelegrafii i provoz automobilových spojů vybudovati moderním způsobem a umožniti pokud možná největší rozšíření používání těchto zařízení, byla státní správa nucena vynaložiti značný peníz na výstavbu jejich a bylo proto počínajíc rokem 1921 na investice toho druhu, které jsou přece hospodářskými investicemi v pravém slova smyslu, jež není možno z běžných příjmů státních plně hraditi, pamatováno ve zvláštním rozpočtu státních investic, a sice tím způsobem, že pro účely poštovní správy bylo preliminováno

ke kterémužto cíli opatřují se potřebné peníze výpůjčkou, jichž zúročení a úmor musí pošt. správa hraditi.

POŠTOVNÍ ÚŘAD ŠEKOVÝ.

Úřad ten zřízen byl zákonem ze dne 11. března 1919.

O vývoji ústavu svědčí, že činil celkový počet šekových účtů

Dle stavu dne 30. září 1922 činí počet šekových účtů 71.789, stoupl tedy počet jich oproti konci roku 1919 o 28.794.

Další data omezuji se přirozeně do doby do konce roku 1921, protože rok 1922 jest teprve v běhu.

Vklady v hotovosti a bez hotových činily v letech 1919 - 1921:

Výplaty v hotovosti a bez hotových naproti tomu činily:

Celkový obrat v letech 1919 - 1921 znázorňuje tato tabulka:

Jest známo, že na vývoji šekového řízení měla válka vliv velmi škodlivý, zejména demoralisací hospodářského života, který byl zničením úvěru vržen nazpět až k primitivním metodám naturálních směn. Účinky toho kroku zpět přirozeně jevily se ještě v prvých letech po válce.

Lze tedy vývoj šekového úřadu v republice Čsl., kde nebylo inflace papírových peněz, označiti dle hořejších výsledků jako velmi uspokojivý.

Nutno však poznamenati ještě toto:

V roce 1921 bylo poštovní šekové řízení činnosti ve 14 evropských státech a v Japonsku, při čemž ovšem organisace ústavů šekových není vesměs úplně jednotná, nýbrž přizpůsobena jest zvláštním hospodářským poměrům jednotlivých států.

Společným cílem jest však taková úprava, aby zprostředkování platů dělo se v míře co nejširší bez plateb v hotovosti.

Provádí-li šekové řízení čsl. skoro 67% celého obratu bez hotových, jsou výsledky jeho, ač činnost jeho je daleko mladší než v jiných státech, zajisté uspokojivá.

K rozvoji šekového řízení přispělo v prvé řadě zavedení obligátního placení daní, poplatků a dávek šekovým řízením, jež vstoupilo v platnost od 1, ledna 1921. Zařízením tím ovšem zatíženy byly nemálo také poštovní úřady, jež z největší části platy ty konané ponejvíce v hotovosti platenkami částečně různých typů pro různé druhy daní a dávek přijímaly.

Šekovému úřadu ukládala zvláště součinnost při emisních akcích státních zvýšenou povinnost.

Za účelem zvýšení počtu účastníků šekového řízení bude používání jeho ještě více usnadněno a provedena reorganisace ústavu na moderním základě.

Personál ústavu činil 31. prosince 1921 celkem 1965 osob, z čehož připadá na úředníky administrativní a smluvní 10 osob, na úředníky skupiny C státních úředníků (se středoškolským vzděláním) 53 osoby, úředníky skupiny D (s nižším vzděláním) 1210 osob, výpomocný personál 58 osob a 134 zřízenců.

O finančním hospodářství poštovního úřadu šekového podává přehled:

I. Rozvaha k 31. prosinci 1921.