Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Finanční zákon.

Ustanovení návrhu finančního zákona pro rok 1923 vykazují u srovnání s finančním zákonem pro rok 1922 změny ve článcích:

III. odst. 2.,

IV.,

VII. poslední odstavec,

XII. odst. 1.

Pokud jde o čl. III., odstavec 2., má býti ustanovením zakazujícím virement z výdajů věcných na výdaje osobní zamezen další vzrůst výdajů osobních nad mez finančním zákonem stanovenou.

Článek IV. má umožniti státním závodům, ústavům a pod. hospodaření dle obchodních zásad (vládní návrh zákona tisk 3826).

Ustanovení článků II. a III. brzdilo provoz těchto závodů a znemožňovalo využití konjunktury.

Preliminování potřeby a úhrady jak ve výdajích tak v příjmech jediným obnosem rozčleněným pouze dle toho, zdali se jedná o výdej nebo příjem řádný neb mimořádný, osobní neb věcný, odstraňuje z největší části tuto závadu. Podrobné rozvedení těchto obnosů obsaženo jest ve vysvětlivkách k jednotlivým kapitolám rozpočtovým.

K odůvodnění nového ustanovení článku VII. dlužno poukázati k tomu, že mocnou pohnutkou k upisování státních půjček jest pro obecenstvo osvobození dotyčných státních dluhopisů od daně důchodové.

Aby nemuselo býti pro případ, že ministr financí použije zmocnění jemu článkem VII. uděleného, žádáno zvláštním zákonem o zmocnění k osvobození těchto dluhopisů od daně důchodové, stanoví poslední odstavec článku VII., již předem takové osvobození pro všechny úvěrní operace, k nimž se ministr financi dle tohoto článku zmocňuje. Podobné ustanovení pojato jest též do článku XII. Článek tento mohl by však pokud se týče meze oprávnění vládě prvním odstavcem tohoto článku uděleného zavdati podnět k pochybnostem v tom případě, že by bylo nutno se obrátiti na cizí trh.

Aby tomu bylo vyvarováno, stanoví článek tento dle poznatků, kterých vláda při zahraničních půjčkách posud provedených získala, postup, jak vyznačen jest v §§ 1 a 4 zákona z 31. března 1922, č. 110 Sb. z. a n.

IV.

Jednání rozpočtového výboru.

Rozpočtový výbor začal dne 31. října 1922 jednati o státním rozpočtu na rok 1923 a finančním zákonu ze dne 12. října 1922 a skončil práce své dne li. listopadu 1922. Schůzí bylo 18 a trvaly celkem 78 hod. 17 minut.

Jednáno bylo na základě usnesení schůze rozpočtového výboru, konané dne 31. října 1922 dle skupin, rozdělených takto:

Zpravodaji o jednotlivých kapitolách byli tito členové rozpočtového výboru:

Generálním zpravodajem o státním rozpočtu zvolen byl poslanec dr. Otakar Srdínko.

Ve vládním návrhu státního rozpočtu provedl rozpočtový výbor tyto změny:

Snížení výdajů.

Kap. 8. a 8. A.

(u tit. 2. "Pensijní a zaopatřovací požitky vojenské" obnáší snížení 15,500.000 K - navržené vyrovnání staropensistů s novopensisty a zvýšení pensí generálských nebylo dosud uzákoněno - u tit. 3. § 2 "Vojenské" pol c) "Srážky převzaté státem" obnáší snížení 350.000 K v důsledku shora zmíněného snížení pensí).

Zvýšení výdajů.

Kap. 13.

(tit. 14. § 5 "Různá náboženská vyznání" zvyšuje se hledíc k nové další potřebě u řádných osobních výdajů ze 600.000 K na 7,600.000 K a u řádných věcných výdajů ze 200.000 K na 2,200.000 K).

Přesuny.

Kap. 13.

Ministerstvo školství a národní osvěty:

Dodatečnou ciferní opravou snižují se

Naproti tomu zvyšují se

Kap. 18. Ministerstvo zemědělství.

Z důvodů ustanovení čl. III. odst. 2. finančního zákona pro rok 1923 bylo nutno osobní výdaje odloučiti od výdajů věcných a následkem toho

Naproti tomu snížiti

V přiloženém rozpočtu jsou změny tyto obsaženy.

Investiční rozpočet změněn nebyl.

Finanční zákon schválen ve znění vládním se zařazením opravených číslic rozpočtových a s doplněním ustanovení článku I. uvedením výdajů osobních a věcných, dále doplněním článku IV. v tom směru, že za slova "strukturu státního rozpočtu" vloženo z důvodu přesnosti toto vymezení: "vzhledem ke státním závodům, ústavům a pod." a že místo slov "budiž vykázán" vložena slova "vykazuje se" a konečně doplněním článku XII. v tom směru, že do odstavce 1. tohoto článku za poslední jeho slova "úvěrními operacemi" vloženo z důvodu praktičnosti toto další ustanovení: "po případě v cizí měně, při čemž pro úvěrní meze tohoto oprávnění v cizí měně jest rozhodným kurs československé valuty na hlavním obchodním místě té země, v jejíž měně se úvěr poskytuje v den sjednání výpůjčky. Takto sjednané výpůjčky mají sirotčí jistotu a osvobozeny jsou od daně důchodové (rentové) a platí pro ně zmocnění dané v 5 4 zákona ze dne 3. dubna 1922, č. 110 Sb. z. a n.".

Rozpočtový výbor navrhuje:

Poslanecká sněmovno Národního shromáždění republiky Československé račiž schváliti:

1. Státní rozpočet republiky Československé na r. 1923 podle přiloženého elaborátu rozpočtového výboru (příloha I. a II.);

2. finanční zákon na r. 1923 podle návrhu rozpočtového výboru;

3. resoluční návrhy č. 1 - 11.

4. Resoluční návrhy č. 12 a 13 račiž přikázati kulturnímu výboru.

V Praze dne 11: listopadu 1922.

Finanční zákon

republiky Československé

ze dne ........................................ 1922

kterým se stanoví státní rozpočet a rozpočet státních investic pro rok 1923.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

První část.

Článek I.

Veškeré státní výdaje pro rok 1923 stanoví se v prvním dílu připojeného státního rozpočtu (příloha I.)

Z celkového úhrnu výdajů připadá:

Článek II.

Povolených úvěrů, jak řádných, tak mimořádných smí býti použito jen ku potřebám naznačeným v příslušných kapitolách, titulech, paragrafech a pododděleních připojeného státního rozpočtu.

Prostředky k hrazení

a) řádných výdajů, vyjma ony, které jsou splatny v delších než měsíčních lhůtách, a

b) mimořádných výdajů na druhotní přídavky, mimořádné výpomoci a srážky státem převzaté zaměstnanců státních, zaměstnanců státních železnic a vojska

mohou býti požadovány zpravidla jen dle skutečné potřeby pro jednotlivé měsíce správního roku a nejvýše jednou dvanáctinou povoleného celoročního úvěru. úchylky od tohoto pravidla vyžadují souhlasu ministerstva financí.

K použití všech ostatních mimořádných úvěrů jest souhlasu ministerstva financí zapotřebí, převyšuje-li v jednotlivém případě potřeba pro správní rok obnos 50.000 K.

Článek III.

Nedostačuje-li úvěr státním rozpočtem povolený, je-li však možnost úhrady úsporami v rámci rozpočtu kapitoly, dále není-li úhrady takové pro nutný výdaj, konečně, nastane-li ve správním roce nutná potřeba poukázati výdaje státním rozpočtem neopatřené, které mají býti hrazeny z úvěru k jinému účelu povoleného, jest k takovému poukazu zapotřebí souhlasu ministerstva financí a nejvyššího účet. kontrolního úřadu po případě min. rady ve smyslu § 7. zákona ze dne 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n.

Úvěrů povolených pro věcné výdaje nesmí býti použito ke hrazení nedostatků úvěrových položek pro výdaje osobní.

Úvěrů povolených na drahotní přídavky, mimořádné výpomoci a srážky státem převzaté zaměstnanců státních, zaměstnanců státních železnic a vojska nesmí býti použito ke hrazení nedostatků jiných úvěrových položek.

K poukázání výdaj ů státním rozpočtem neopatřených, dále takových výdajů, jimiž se povolený úvěr překročí a které nemohou z jiných rozpočtových položek (virementem) býti hrazeny, jest zapotřebí svolení Národního shromáždění. Nezasedá-li toto a nejedná-li se o trvalé zatížení státních financí, může toto svolení uděliti Stálý výbor N. S. R. Č. podle § 54. ústavní listiny.

Článek IV.

Způsob správy státních závodů, ústavů a pod., které nemají převahou administrativní ráz, upravuje se současně zvláštním zákonem, který jednak doplňuje tento finanční zákon, jednak určuje pro budoucnost strukturu státního rozpočtu vzhledem k státním závodům, ústavům a pod.; ve státním rozpočtu pro rok 1923 vykazuje se pouze celkový obnos výdajů a příjmů toho kterého závodu, ústavu a pod. a to v posledním titulu kapitoly onoho resortu, do jehož správy závod, ústav a pod. patří.

Článek V.

Ke hrazení státních výdajů v článku I. uvedených ustanovují se příjmy v druhém dílu tohoto státního rozpočtu (příloha I.)

Příjmů těchto nesmí býti použito ke hrazení výdajů investičních, uvedených v druhé části tohoto zákona.

Státní výdaje těmito příjmy nekryté uhradí se z výnosu úvěrních operací v čl. VII. naznačených.

Článek VI.

Vláda se zmocňuje, aby vybírala daně, dávky a poplatky, jakož i jiné státní důchody, včetně nedoplatků do 31. října 1918 vzešlých, podle platných ustanovení.

Článek VII.

Ministr financí se zmocňuje,

1. aby opatřil peníz pro veškeré státními příjmy nehrazené státní výdaje až do obnosu 559,000.000 K úvěrními operacemi;

2. aby státní dluhy v r. 1923 splatné prolongoval;

3. aby za účelem opatření nevyhnutelných potřeb převzal státní záruky až do 50 milionů K a dodatečně je ospravedlnil Národnímu shromáždění.

Státní dluhopisy vydané podle ustanovení tohoto článku jsou osvobozeny od daně důchodové (rentové).

Článek VIII.

Všech pro rok 1923 povolených úvěrů výdajových smí býti použito jen do 31. prosince 1923.

Toto ustanovení nevztahuje se k obnosům, určeným na zapravení stálých platů, totiž služného, pensí atd., nebo na splnění takových dávek, které se zakládají na právním titulu, jako jsou úroky ze státního dluhu atd. Tyto obnosy mohou býti požadovány až do uplynutí lhůty promlčecí.

Článek IX.

Ministr financí se zmocňuje, aby mohl v roce 1923 bez předchozího schválení Národního shromáždění, ale na dodatečné ospravedlnění:

nemovitý státní majetek až do celkového obnosu 2,000.000 K zciziti, nepřesahuje-li odhadní cena jednotlivého předmětu 100.000 K;

nemovitý státní majetek služebnostmi až do celkové hodnoty 500.000 K zatížiti, nepřevyšuje-li hodnota propůjčovaného práva v jednotlivém případu 100.000 K;

nemovitý státní majetek stavebními právy zatížiti.

Článek X.

K prodeji majetku, který se stal majetkem státním placením dávky podle § 55. odst. 1. čís. 6. zákona ze dne 8. dubna 1920, čís 309 Sb. z. a n., a nebyl podle § 37. zákona ze dne 8. dubna 1920, čís. 329 Sb. z. a n., převzat k účelům zákona ze dne 30. ledna 1920, čís. 81 Sb. z. a n., jest potřebí pouze souhlasu ministerstev financí a zemědělství.

Druhá část.

Článek XI.

V připojeném rozpočtu státních investic pro rok 1923 (příloha II.) stanovené výdaje 2.999,771.000 K se schvalují.

Článek XII.

Vláda se zmocňuje, aby opatřila peníz pro investiční potřebu příjmy nehrazenou až do obnosu 3.000,000.000 K dlouhodobými úvěrnými operacemi, po případě v cizí měně, při čemž pro úvěrní meze tohoto oprávnění v cizí měně jest rozhodným kurs československé valuty na hlavním obchodním místě té země, v jejíž měně se úvěr poskytuje v den sjednání výpůjčky. Takto sjednané výpůjčky mají sirotčí jistotu a osvobozeny jsou od daně důchodové (rentové) a platí pro ně zmocněni dané v § 4. zákona ze dne 3. dubna 1922, čís. 110 Sb. z. a n.

Výtěžků těchto úvěrních operací nesmí se použíti ke hrazení jiných než investičních výdajů.

Článek XIII.

Investiční výdaje, jakož i případné příjmy buďtež ve státní účetní závěrce vykázány odděleně od hospodářství podle státního rozpočtu.

Článek XIV.

Ustanovení článku II. tohoto zákona o používání mimořádných úvěrů a ustanovení článku III. tohoto zákona platí obdobně i pro úvěry rozpočtu státních investic, avšak s tou změnou, že obnos 50.000 K uvedený v posledním odstavci čl. II. se zvyšuje na 100.000 K.

Článek XV.

Tímto opatřením státních investičních potřeb se pozměňuje, avšak pouze co do obnosu, zákon ze dne 30. března 1920, č. 235 Sb. z. a n., o stavbě nových železných drah na státní útraty a stanovení stavebního a investičního programu na léta 1921 až včetně 1925. článek XVI.

Pro dobu nežli úvěrní operace podle článku XII. tohoto zákona budou provedeny, zmocňuje se vláda, aby opatřila k úhradě nejnaléhavějších investičních výdajů potřebné peněžité prostředky až do obnosu 800 milionů K přechodnými úvěrními operacemi.

Třetí část.

Článek XVII.

Pokud jednotlivé články tohoto zákona vyžadují podrobných předpisů, budou týto vydány prováděcím nařízením.

Provedení tohoto zákona, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1923, ukládá se ministru financí.