Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

3856.

Zpráva

rozpočtového výboru

o vládním návrhu státního rozpočtu republiky Československé

a finančního zákona pro rok 1923 (tisk 3810).

I.

Vlastní státní rozpočet.

A.

Formální stránka rozpočtu.

Ve formální úpravě rozpočtu pro rok 1923 provedeny byly proti roku předchozímu některé podstatné změny. Rozdělení rozpočtu na rozpočet běžný a na rozpočet státních investic bylo sice podrženo, aby i na dále rozpočet poskytoval jasný přehled o tom, mnoho-li se věnuje na státní investice, jichž úhrada má býti opatřena půjčkami, a mnoho-li činí náklad na státní administrativu, jejíž potřeby mají zásadně býti opatřeny běžnými státními příjmy. Hledisku tomuto jest v rozpočtovém návrhu do té míry vyhověno, že schodek státního rozpočtu byl stlačen na obnos poměrně malý. Krytí jeho se navrhuje sice ve finančním zákoně úvěrními operacemi, ale děje se tak více z formálních důvodů, neboť při klesající tendenci cen všech potřeb životních i výrobních se dá bezpečně očekávati, že ve výdajových položkách rozpočtu se značné obnosy ušetří.

Důležitou novotou zavedenou v rozpočtu pro rok 1923 jest, že rozpočty státních závodů, ústavů a pod., které nemají převahou administrativní ráz, se v běžném rozpočtu uvádějí pouze konečnými obnosy výdajů a příjmů v rozpočtu příslušného resortu. Podrobnosti těchto rozpočtů se uvádějí ve vysvětlivkách. Zvláštním zákonem se stanoví způsob správy těchto státních závodů, ústavů a pod.

Jmenovitě jsou to:

Kap. 2. Kancelář presidenta republiky:

Státní statek Lány.

Kap. 9. Předsednictvo ministerské rady:

a) Československá tisková kancelář.

b) Státní tiskárny.

c) úřední noviny.

Kap. 11. Ministerstvo národní obrany:

a) Státní zbrojovka v Brně.

b) Vojenská továrna na letadla.

c) Tiskárna min. národní obrany.

d) Vojenské podniky dřevařské.

e) Vojenská hospodářství.

Kap. 13. Ministerstvo školství a národ, osvěty:

a) Statek Uhřiněves - Netluky.

b) Statek v Libverdě.

Kap. 14. Ministerstvo financí:

a) Tabákový monopol.

b) Státní loterie.

c) Mincovnictví.

d) Bankovní úřad ministerstva financí.

Kap. 17. Ministerstvo železnic:

Provoz státních drah.

Kap. 18. Ministerstvo zemědělství:

Lesy a statky.

Kap. 20. Ministerstvo veřejných prací:

Státní báňské a hutnické závody.

Kap. 23. Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy:

Provoz státních lázní.

Další novotou v rozpočtu pro rok 1923 jest oddělené vykázání osobního a věcného nákladu v rozpočtu běžném, aby zjednán byl jasný přehled o tom, mnoho-li z celkového nákladu na státní administrativu vypadá na výdaje osobní.

erby pak v těchto dvou skupinách státních potřeb bylo zaručeno co nejšetrnější hospodaření s povolenými úvěry, bylo do návrhu finančního zákona pojato ustanovení, dle něhož úvěrů povolených pro výdaje věcné nesmí býti použito virementem ke hrazení nedostatků úvěrových položek pro výdaje osobní.

Počínající návrat hospodářského života do normálních poměrů došel v rozpočtu výrazu tím, že vypuštěna byla dřívější kapitola 24. "Opatření přechodné doby poválečné". Pokud jednotlivé položky této kapitoly i pro rok 1923 ještě nepozbyly svého významu, byly převedeny do rozpočtu oněch resortů, jimž v roce 1922 právo disposice těmito položkami příslušelo.

Tak byly přeneseny položky:

1. "Srážky převzaté státem" do jednotlivých kapitol, kde jsou vykázány platy státních zaměstnanců.

2. Do kapitoly 8. "Pensijní a zaopatřovací požitky" pense dělníků býv. zaopatřovacího ústavu pro civilní zaměstnance vojenské správy.

3. Do kapitoly 9. "Předsednictvo ministerské rady" a částečně do kapitoly 10. "Ministerstvo zahraničí" "Náklad na provádění Mírových smluv".

4. Do kapitoly 11. "Ministerstvo národní obrany" položka "Sociální péče o legionáře, jich rodiny a pozůstalé",

dále pol. "Zálohy na zaplacení dodávek maloživnostníků atd. bývalé vojenské správě" a pol. "Jiná opatření" (válečné úkony, rekvisice atd.).

5. Do kapitoly 12. "Ministerstvo vnitra" následující položky:

"Vyživovací příspěvky",

"Péče o válečné uprchlíky",

"Váleční poškozenci občanští.

6. Do kapitoly 21. "Ministerstvo sociální péče" položky:

"Repatrianti",

"Nezaměstnaní",

"Diference valutová při vyplácení důchodů úrazových, pensijních a j."

Vypuštěním "Opatření přechodné doby poválečné" z rozpočtu uvolnilo se pořadové číslo 24, jímž označena kapitola "Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy".

V článku VII. se ustanovuje, že státní dluhopisy vydané podle ustanovení tohoto článku jsou osvobozeny od daně důchodové (rentové). Doplnění toto jeví se nutným z praktických ohledů, aby při eventuelní konversi státních půjček nebylo nutno zvláštních opatření zákonných.

Zrušením úřadu pro zahraniční obchod jako úřadu samostatného a přičleněním jeho zbývající agendy k ministerstvu obchodu vypuštěna byla dosavadní kapitola 26. a byla potřeba a úhrada pro tento likvidující úřad vzhledem k jeho zvláštní povaze zařaděna do rozpočtu "Ministerstvo obchodu" pod zvláštní kapitolou XV. B.

Mimořádné nouzové výpomoci pro státní zaměstnance nezařaďují se stejně jako pro rok 1922 do státního rozpočtu, protože jsou povoleny jen do konce roku 1922 a dosud zákonem prolongovány nebyly. Ukáže-li se potřeba tyto mimořádné nouzové výpomoci i na dole povoliti, bude cestou legislativní zvláštní opatření učiněno.

B.

Materielní stránka rozpočtu.

Státní rozpočet na rok 1922 schválený zákonem ze dne 19. prosince 1921, čís. 470 Sb. z. a n., stanovil veškeré

Dle tohoto rozpočtu vykazovalo státní hospodářství:

V návrhu finančního zákona pro nok 1923, který se k ústavnímu schválení předkládá, jsou dle první části rozpočteny

Dle tohoto návrhu by vykazovalo státní hospodářství pro rok 1923

Schodek tento se odůvodňuje tím, že vláda uznávajíc nutnost všude se jevící snahu ku snižování cen též podporovati, přikročila též sama ku snižování veřejných břemen a pamatovala na tento svůj úkol v rozpočtu tím způsobem, že preliminuje výnos daně z obratu (z převodu statků a pracovních výkonů a daň přepychovou) o 400 mil. Kč a dávku z uhlí též o 400 mil. Kč níže než pro rok předchozí. Bez tohoto snížení vykazovala by rozpočtová bilance

Rovnováhy rozpočtové nebylo tedy v novém rozpočtu dosaženo. Schodek, který se jeví v rozpočtu na r. 1923, jest sice menší než rozpočtový schodek na r. 1922, zůstává však přece nadále výstražným signálem pro parlament i vládu, aby mezi nejpřednějšími starostmi jich bylo dosažení rozpočtové rovnováhy a její ustálení. K tomu cíli vedou všeobecně dvě cesty: zvyšování státních příjmů a snižování výdajů. Parlament i vláda šly až dosud pouze cestou první. Zatím co výdaje státní řádné i mimořádné rostly měrou úžasnou a byly parlamentem ve svém vzestupu brány k vědomosti, bylo na druhé straně nutno klásti nové a nové požadavky na poplatnictvo ve formě nových daních přímých i nepřímých. V napětí poplatnosti občanstva došel parlament i vláda až ke krajní nejvyšší hranici, takže již minulá vláda dra Beneše vytýčila si mezi svými směrnicemi také tu, že nelze usnášeti žádné nové daně. Tím zbyla k dosažení rovnováhy rozpočtové pouze druhá cesta, kterou jest omezování státních výdajů řádných i mimořádných, osobních i věcných. Tuto směrnici sleduje rozpočet na r. 1923 a nová vláda prohlásila úmysl jíti touto cestou tak daleko, aby dosáhla nejen krytí státních výdajů dosavadními příjmy, nýbrž aby snížila státní výdaje ještě vydatněji, tak aby mohla přikročiti ke snížení státních příjmů restrikcí některých daní zvláště tísnících. Jest proto potěšitelným znakem nového rozpočtu, že již konečně nevykazuje vzrůst výdajů, nýbrž jest absolutně nižší o 435 milionů Kč proti rozpočtu povolenému na r. 1922. Jsme-li již v této periodě sklonu křivky výdajové, přehlédněme její vzestup. Státní výdaje, povolované rozpočty pravidelnými i dodatečnými, činily:

Jest třeba k tomu poznamenati, že od r. 1921 vedeme návrhy výdajů investičních ve zvláštním rozpočtu.

Státní příjmy rozpočtené v našem pětiletí rozpočtovém vykazují tento rozvoj:

Zpráva rozpočtového výboru o finančním zákonu pro rok 1922 důtklivě připomínala potřebu předložení státní účetní závěrky, která má sloužiti za nepostradatelnou pomůcku při sdělávání nového státního rozpočtu a pro kontrolu státního hospodářství. Za okolností velmi těžkých splnil nejvyšší kontrolní účetní úřad svou povinnost a předložil Národnímu shromáždění účetní závěrky za 2 poslední měsíce r. 1918 a za celý rok 1919. Současně předložil týž úřad v rukopise přehled účinů za r. 1920 a r. 1921, což nasvědčuje tomu, že na účetních uzávěrkách za tato dvě léta se pracuje.

Všeobecný rozpočtový zákon dosud vydán nebyl, vláda však ohlásila, že k němu koná pilná studia doma i vysíláním komisí do států cizích. Než zákon ten stane se skutkem, jest přece již dříve třeba provésti jednotu rubrikového schematu ve všech rozpočtových kapitolách, které v přítomném vládním návrhu daleko ještě není dosaženo.

Konečně třeba opakovati požadavek, aby také rozpočty samosprávných svazků (zvláště zemí) a větších institucí byly současně se státním rozpočtem jako jeho přílohy předkládány parlamentu, který jest v té době jediným orgánem povolujícím veřejné výdaje a příjmy, v rámci státního rozpočtu obsažené.

Jedním nedostatkem trpělo projednávání státního rozpočtu v rozpočtovém výboru, totiž těsností lhůtovou, která byla zaviněna pozdním předložením rozpočtu parlamentu. Poslanecká sněmovna proto se usnesla projednati rozpočet zkráceným řízením podle § 55 jednacího řádu. Leč budiž výslovně zdůrazněno, že rozpočtový výbor nepoužil tohoto zmocnění, které mu sněmovna dala, a projednal rozpočet chodem normálním bez veškerého omezování řečnické lhůty a bez jakéhokoliv zkracování jednání. Byl-li přes to výbor s elaborátem hotov ve lhůtě stanovené, přísluší o to zásluha všem členům rozpočtového výboru měrou nerozdílnou.

Co se týče podrobností, budiž v následujícím poukázáno ku značnějším odchylkám jednotlivých kapitol rozpočtu na rok 1923 od rozpočtu pro rok 1922, a sice jak ve výdajích, tak v příjmech.

Státní výdaje:

Zmenšená potřeba vysvětluje se hlavně značným snížením úvěrů na úpravu pražského hradu a státního statku a zámku v Lánech.

Menší potřeba v důsledku provedení 5%, interkaláře, dále snížením režijních výloh a zmenšeným nákladem na tisky sněmovní.

Nižší výdaj docílen snížením všeobecných přídělů zemím, snížením přídělu všeobecné daně z obratu a z pracovních výkonů a daně přepychové následkem snížení preliminovaného příjmu z těchto daní o 400 mil. Kč; současně však zvýšena přirážka ku spotřební a výrobní dávce z lihu zemím a župám a zvýšeny příděly obcím z výnosu daně domovní.

Zvýšená potřeba se odůvodňuje preliminováním valutové půjčky na základě zák. z 25. února 1919, č. 88 Sb. z. a n., jež je r. 1923 splatná i s úroky, dále zařazením 6% slosovatelné státní půjčky k úhradě schodku z moučného hospodářství, zařazením úroků z přechodních úvěrových operací, jež v rozpočtu na rok 1922 obsaženy nebyly, pojetím do rozpočtu tzv. amerického dluhu, dále nákladu na repatriaci zajatců z Ruska, a nové anglické tzv. investiční půjčky.

Zvýšená potřeba následkem zařazení úvěru pro fond na nepředvídané výlohy vlády, dále úvěru na provádění mírových smluv preliminovaného v roce 1922 u kap. 24., rozmnožením počtu systemisovaných míst a rozšířením pracovního programu u státního úřadu statistického, rozmnožením smluvního personálu a zřízením dalších obvodových úřadoven v důsledku provádění pozemkové reformy ve větším rozměru a rychlejším postupem u státního pozemkového úřadu, zařazením úvěru na podporu kulturních spolků slovenských u kanceláře ministra s plnou mocí pro správu Slovenska a zřízením státní tiskárny v Bratislavě.

Snížení potřeby docíleno jednak redukcí všech výdajů, zejména věcných, jak v ústředí, tak i u zastupitelských úřadů v cizině vzestupem naší koruny a zrušením některých zastupitelských úřadů.

Ačkoliv zrušením kap. 24. a preliminováním výdajů na poválečná opatření v resortních kapitolách přibylo ministerstvu národní obrany na výdajích, které i v některých jiných položkách, jako při státní zbrojovce v Brně, při voj. továrně na letadla (provozní kapitál), a při provádění odvodů vykazují vzrůst, jest nicméně celková potřeba proti roku 1922 nižší jednak následkem zařazení vyššího interkaláře při osobních platech, jednak následkem snížení počtu zaměstnanců pře vzatých přechodně na dobu potřeby, konečně následkem očekávaného poklesu cen veškerého potřebného materiálu.

Vyšší potřeba jest odůvodněna tím, že potřeba ministerstva vnitra v roce 1922, rozpočtená u kap. 24., byla přenesena na tento rok do kap. 12. Jinak by byla potřeba této kapitoly proti roku 1.922 asi o 2 mil. Kč nižší.

Snížení se odůvodňuje tím, že u osobního nákladu byly osobní požitky s krajní přesností preliminovány a vypuštěny částky zařazené dosud pro místa neobsazená. Při postupném budování nových vysokých škol a očekávaném poklesu cen bylo možno snížiti i mimořádné potřeby zařizovací.

"Obchodní školství" vykazuje potřebu nižší, ježto postátňovací akce blíží se k svému zakončení.

U titulu "Národní školství" jest potřeba nižší, ježto provedeným šetřením bylo umožněno preliminovati správně náklad na platy učitelstva škol obecných a občanských v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a Hlučínsku, jakož i na státních i církevních školách obecných a občanských na Slovensku.

Naproti tomu vykazují některé položky vyšší, zejména dlužno uvésti: vybudování školského referátu v Bratislavě, úprava cestovného školních inspektorů, vyšší potřeby osobní a věcné u průmyslových a jim podobných škol, kulturní styky s cizinou, "Sociální péče o studentstvo", "Ochrana památek" a vyšší podporu "Umění".

U "Podkarpatské Rusi" jest zvýšená potřeba odůvodněna tím, že v Podkarpatské Rusi v ohledu školském a kulturním zanedbané zřizují a obnovují se školy všeho druhu.

Zvýšení výdajů se zakládá na zvýšení osobních nákladů následkem automatického postupu a následkem rozmnožení počtu systemisovaných míst pro stále stoupající agendu, na ustanovení kancelářských pomocníků kancel. oficianty, jmenováním zřízenců podúředníky, zvýšením nájemného následkem zákona o ochraně nájemníků, zvýšením příspěvků nemocenským pokladnám následkem zákona o nemocenském pojištění, dále zařazením větších úvěrů na vrácená cla jakož i vrácené celní jistoty, zařazením nových nákladů na nákup cenných papírů přijatých jako platbu na daň z válečných zisků a na daň válečnou, zařazením nákladu na vrácení věcí movitých, tj. ponejvíce strojů odvlečených německým vojskem z Francie, jež nacházejí se nyní v držení příslušníků republiky ČSl., zařazením nákladu na likvidaci vázaného hospodářství, konečně preliminováním nákladu na konversi prioritních obligací ústecko-teplické dráhy.

Menší nárok odůvodněn jest zejména zmenšováním agend býv. úřadu pro zahraniční obchod, čímž umožněno jest také postupné snížení nákladu osobního.

Zvýšení jest odůvodněno jednak přenesením položky "Srážky státem převzaté" z dřívější kapitoly 24., jednak rozmnožením personálu u ústřední správy a u poštovního úřadu šekového následkem zvětšení počtu zaměstnanců, nutného rozvojem ústavu a rozšířením provozu automobilového a zařazením nové položky na zúročení investiční půjčky dopravní, pokud její výnos připadá na investice poštovní správy. Náklad na provoz poštovní vykazuje ale jisté snížení následkem očekávaného poklesu cen.

Snížení toto zakládá se zejména na snížení osobních výdajů v důsledku postupné a nezbytné redukce přespočetného personálu železničního, v důsledku zvýšeného odchodu do pense, dále snížením položky "Rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou uhlí režijního". Výdaje věcné byly sníženy vzhledem ku klesající tendenci cen skoro všech potřeb, zejména uhlí, vzhledem k jeho lepší jakosti a tím i menší spotřebě. Nově zařaděna byla potřeba na 6% zúrokování státní půjčky dopravní, pokud její výnos připadá na investice železniční a na zúrokování i umořování tak zvané anglické půjčky, pokud její výnos přijde k dobru železniční správě.

Zvýšenou potřebu vykazují:

Tit. 1. Ústřední správa (nová systemisace, přijetí nových smluvních úředníků a pomocných sil do stavu úřednictva ministerstva zemědělství).

Tit. 2. Vyučování a pokusnictví (převzetí nestátních ústavů, zřizování nových státních škol a pokusných ústavů zemědělských, převzetí nestátních sborů učitelských, rozmnožení počtu učitelských sil státních, automatický přírůstek nových ročníků u škol a pokusných ústavů již stávajících, vybudování jich, náklad na státní inspekci, na zemědělské školství, zvýšení příspěvků na zřizování a udržování škol a pokusných ústavů nestátních).

Tit. 3. Zemědělství (zřízení slovenské zemědělské rady a vyšší subvence na zvelebování hospodářství polního a lesního, na odvodňování a zavodňování).

Tit. 5. Zvěrolékařství (ochranné očkování proti července, pokračovací kursy pro zvěrolékaře).

Tit. 6. Státní statky a lesy (zvýšení vysvětluje se zařazením nových výdajů per 154,068.540 Kč na lesy a statky, jež budou převzaty do vlastnictví státu dle zákona o pozemkové reformě).

Zvýšenou potřebu vykazují:

Tit. 1. Ústřední správa (rozmnožení počtu účetních úředníků, přidělení agendy trestnic, časté zahraniční konference za účelem sjednání mezinárodních smluv).

Tit. 2. Nejvyšší soud (zvýšení počtu personálu, častější cesty zejména členů konfliktního senátu a unifikační komise, doplnění zařízení Nejvyššího soudu).

Tit. 3. Justiční správa v zemích (zřízení krajského soudu v Mor. Ostravě, odměny za vícepráce soudců a státních zástupců, stěhovací náklady, vyšší mzdy za režijní práce trestanců, zavedení nového jednacího řádu u soudů na Slovensku, zvýšení nároků vězeňských lékařů, zvýšení ošetřovacích sazeb veřejných nemocnic a prostředků léčivých a desinfekčních, rozšíření a vybudování kontrolní činnosti účetních oddělení za účelem zvýšení výnosu prací ve věznicích, převzetí agendy sirotčí na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Tit. 4. Trestnice (zavedení vojenských stráží ve všech trestnicích v Čechách, nová organisace správy trestnic, rozšíření pracovního provozu).

Tit.5. Polepšovací a trestní ústavy pro mladistvé provinilce (vybudování nové organisace, intensivnější hospodaření na ústavních pozemcích, dobudování polepšovacího ústavu pro mladistvé provinilce v Mikulově a rozšíření polepšovacího ústavu v Košicích).

Celková potřeba jest u srovnání s rokem 1922 menší, a sice u ústřední správy podstatným snížením nákladů na technické attachés, jakož i nákladů na hospodaření uhlím a naftou. Do této kapitoly přeřazeny byly z kapitoly 14. (min. fin.) úřady puncovní. Vzduchoplavba vykazuje potřebu zvýšenou, taktéž elektrisace státu a náklad na stanovení státních hranic. Peníz na mimořádné stavby vodní bylo nutno vzhledem k větší potřebě zvýšiti, taktéž stoupá potřeba horních úřadů vzhledem k zvýšení bezpečnostních opatření při horním provazu. Udržování a opravy státních budov dálo se za války i po ní velmi pozvolna pro nákladnost a stoupá potřeba, protože opatření nutná již oddalovati nelze.

Při státních báňských a hutnických závodech snižují se výdaje zvláště vzhledem k očekávanému zlevnění nákupu hmot.

V potřebě této kapitoly pro rok 1923 jest zahrnuta též potřeba v roce 1922 rozpočtená u kap. 24., a jest potřeba rozpočtu tohoto, odpovídající potřebě rozpočtu pro rok 1922, vlastně nižší o 39 mil. Kč, kterážto částka jest výslednicí nových potřeb do rozpočtu zařazených a restrikce potřeby dosavadní.

Fond, který má býti zřízen podle zákona ze dne 21. prosince 1921, čís. 483 Sb. z. a n., do výdajů zahrnut není a zůstává účelu svému zachován.

Snížení toto jest důsledkem uvolnění vázaného státního hospodářství. Jinak vykazuje rozpočet tento novou potřebu zařazením nákladů na akci zlevňovací.

Zvýšenou potřebu vykazují:

Ústřední správa (rozmnožení personálu účetního a revisního hospodářského oddělení, nová úprava agendy, vyžadující občasných revisí (sestátněných nemocnic, lázní), nezbytné doplnění vnitřního zařízení následkem přestěhování do nových místností).

Státní ústavy (zvýšení provozovacích nákladů, částečné uvedení v provoz státního zdravotního ústavu, zahájení provisoria státního ústavu pro zubní lékaře, státního ústavu pro výrobu emanace z radiových solí, sestátnění a rozšíření nemocnice na Král. Vinohradech, obložení nové nemocnice v Košicích, připojení nemocnice v Bytčici ke státní nemocnici v Žilině, zařazení nákladů na nemocnici v Lučenci do státní správy převzaté).

Zvláštní výdaje (provádění zákona o potírání pohlavních nemocí).

Vnější zdravotní služba (hlavně uzákonění převzetí zdravotně policejní služby státem, tj. sestátnění obecních a obvodních lékařů).

Provoz státních lázní (rozšíření a úprava všech místností v objektech lázeňských k řádnému provozu, vybudování Grandhotelu na Štrbském Plese).

Státní příjmy:

Vyšší příjem odůvodňuje se zákonem z 21. prosince 1921, č. 495 Sb. z. a n., dle něhož všichni zaměstnanci v činné službě odvádějí pro účele pensijní příspěvky ve výši 8% pensijní základny.

Větší příjem jest odůvodněn prováděním pozemkové reformy ve větším rozsahu u státního pozemkového úřadu, rozmnožením agendy Československé tiskové kanceláře a rozšířením provozu státních tiskáren.

Vyšší příjem následkem zvýšení konsulárních poplatků.

Počítá se zejména s vyššími příjmy u státní zbrojovky v Brně a voj. továrny na letadla.

Příjmy vzrostly hlavně zvýšením školného a vyššími předpisy náhrad za užívání naturálních bytů.

Zvýšení příjmů očekává se

u přímých daní vzhledem k příznivému výsledku v r. 1921 a v uplynulé části r. 1922, dále pravidelným vyměřováním a vymáháním jejich;

u cla vzhledem k docíleným velmi příznivým výsledkům;

u kolků, právních poplatků a dopravní daně železniční vzhledem k výnosu dosavadnímu,

u tabákového monopolu vlivem reorganisace výroby a výhodným nákupem a

u bankovního úřadu min. fin. rozšířením obchodní agendy.

V celku však nutno počítati s úhrnným menším příjmem v kapitole ministerstva financí, neboť vzhledem k průmyslové krisi preliminuje se na dani z obratu o 400,000.000 Kč, na dávce z uhlí také o 400,000.000 Kč méně než na r. 1922, taktéž počítá se s menším výnosem daně z cukru, ze zapalovadel a zvláštní dávky z vína v lahvích.

Zvýšení příjmů má důvod jednak v rozšířeni a zlepšení zejména spojů telegrafních a telefonních, jakož i v očekávaném vzestupu používání pošty při postupném návratu normálních poměrů. Poštovní úřad šekový se značně rozvíjí, takže reservní fond jeho dostoupí pravděpodobně výše, zákonem o zřízení tohoto úřadu (z 11. března 1919, č. 140 Sb. z. a n.) předepsané a nastane možnost odvésti čistý výnos ve smyslu čl. 5. cit. zákona poštovní správě.

Příjmy z poštovního provozu automobilového stoupnou jednak zvětšením počtu linek tohoto provozu, jednak stoupnutím počtu osob dopravovaných jakož i zlepšením dopravy nákladové.

Nynější stagnace v průmyslu a obchodu a ve veškeré skoro výrobě má ovšem nepříznivý vliv na příjmy železnic jak v dopravě zboží, tak i v dopravě osob. Podkladem pro rozpočet na rok 1923 nemůže býti stav nejvyšší stagnace, nýbrž možno zajisté počítati s tím, že podaří se v brzké době krisi nynější překonati a že v roce 1923 budeme se zase vraceti ponenáhlu do normálních poměrů, čímž odůvodněno jest zajisté očekávané byť i poměrně malé stoupnutí provozních příjmů proti prelimináři na rok 1922.

Zvýšení toto nastává zejména u tit. 6. (lesy a statky) zařazením nové položky příjmů z lesů a statků, jež budou převzaty dle zákona o pozemkové reformě do vlastnictví státu. Naproti tomu jeví se snížení příjmů v roce 1923 hlavně v tit. 2. u školních statků a v tit. 6. u lesů a statku zařazených již ve státním rozpočtu 1922 následkem poklesu cen hospodářských plodin a dřeva a znemožněním dřevního vývozu do sousedních států v důsledku nepříznivých valutárních poměrů.

Značné snížení příjmů jest důsledkem jednak poklesu výnosu při hospodaření uhlím vzhledem ku snížení vývozních prémií, jednak odpadem příjmů z provozu vodní dopravy, jež byly v rozpočtu 1922 položkou průběžnou, hlavně však poklesem příjmů ze státních báňských a hutnických závodů, kde velmi citelně působí stagnace výroby a odbytu jakož i značný pokles prodejních cen.