IX./3340 (původní znění).
Odpověď
ministra financí a ministra vnitra
na interpelaci post. Dra Luschky a druhů,
že se nařízení ze dne 28. listopadu 1919 č. 644 Sb. z. a n. proti jeho smyslu provádí vůči podomním obchodníkům hlučínského okresu (tisk 2697).
Tvrzení interpelace, že trestním řízením, provedeným okresní správou politickou v Hlučíně na základě ustanovení nařízení ze dne 23. listopadu 1919, čís. 644 Sb. z. a n., byly postiženy na Hlučínsku většinou osoby náležející třídě podomních obchodníků, zakládá se na pravdě potud, že ze šesti projednaných případů týkají se čtyři podomních obchodníků.
Také ostatní údaje, obsažené v interpelaci odpovídají celkem skutečnosti. Při tom dlužno však vytknouti, že byt i dodržování ustanovení shora cit. nařízení ukládalo podomním obchodníkům určitá omezení, není jim tím nikterak odňata možnost výdělku, neboť mohou plniti svoje peněžní závazky i jiným způsobem než vyvážením valuty, tak poukazováním peněžních obnosů bud prostřednictvím pošty, poštovní spořitelny, po případě prostřednictvím peněžních ústavů.
Ostatně obchodníci tito provozují svou živnost v Německu, kdež následkem toho musí také platiti svoje závazky, takže není třeba, aby v Německu ztržené marky sem dováželi a zase za účelem zaplacení svých závazků vyváželi, nýbrž mohou jednoduše ztržených peněz ihned použíti ku placení v Německu.
Proti nálezům jmenované okresní správy politické, jimiž byli obvinění odsouzeni k trestu vězení v trvání 12 hodin až 5 dnů a k peněžitým pokutám v obnosu 40 K až 100 K, při čemž spolu prohlášeny zabavené obnosy propadlými, podaly strany postižené tresty odvolání, o nichž nebylo dosud rozhodnuto. Při rozhodování o odvoláních těchto, k němuž povolán jest v II. instanci splnomocněný komisař Čsl. republiky pro Ratibořsko v Opavě, bude - jak samozřejmo - vzat náležitý zřetel jak k námitkám v odvoláních uplatněným, tak i k poměrům území, v němž odvolatelé mají své bydliště.
Pokud v podobných trestních případech výjimečně bylo rozhodováno finančními úřady, bylo kategorické ustanovení 21. svrchu uvedeného vlád. nařízení překážkou, že nemohlo se při rozhodování plně přihlížeti na zvláštní poměry hlučínské jakož i na rodinné a výdělkové poměry obviněného.
V četných případech bylo však upouštěno od trestního řízení bud proti dobrovolnému složení peněžité pokuty neb v případech zvláštního ohledu zasluhujících i bez složení jakékoli pokuty.
Ministerstvo financí uděluje současně splnomocněnému komisaři pro Ratibořsko zmocnění, by současně s vyřízením odvolání mohl v hořeji zmíněných i podobných jiných případech obnosy zabavené a za propadlé prohlášené uvolniti, pokud tu jsou okolnosti zasluhující zvláštního ohledu, neb pokud by jich ztrátou mohla býti odňata podomním obchodníkům možnost výdělku. V poslední době staly se ostatně podobné přestupky řidčími proto, že finanční úřady I. instance podle zmocnění jim daného výnosem ministerstva financí ze dne 2. března 1921, č. 12247/3777/21 stanovily výši obnosu, jenž měsíčně v drobném pohraničním styku smí bez překážky přes hranici býti dopraven, částkou 3.000 Kč.
V Praze dne 2. prosince 1921.
Ministr financí:
Aug. Novák, v. r.
Ministr vnitra:
Černý, v. r.
X./3340.
Odpověď
ministra vnitra
na interpelaci poslance Dra Lukavského a soudruhů
o událostech ve Stříbře dne 7. července 1921 (tisk 2571).
Poukazuji na odpověď na interpelaci poslance Zierhuta a druhů, číslo tisku 3117.
Dodávám pouze, že vylíčení demonstrace poplatníků berní správy ve Stříbře odpoledne po dopolední výtržnosti, jak jest obsaženo v interpelací pana poslance Dra Lukavského, odpovídá v celku výsledkům úředního šetření a nemám proto ničeho, co bych připojil.
Podřízeným politickým úřadům dostalo se přesných pokynů, aby nerušené úřadování berních správ umožnily a zaručily.
V Praze dne 20. prosince 1921.
Ministr vnitra:
Černý, v. r.
XI./3340.
Odpoveď
vlády
na interpeláciu poslanca dra Karola Kmeťku
o vypustení kňazského malého a veľkého semenišťa v Nitre, ktoré sú na teraz úradmi zabrané (tl. 2559).
Miestnosti pre štátnu obchodnú školu boly v malom semeništi riadne najaté od biskupského úradu v Nitre na jednoročnú vzájomnú výpoveď, ktorá bola teprv k 1. septembru 1921 týmto úradom daná. Keď nebolo dosiahnuté žiadnej ďalšej dohody o predĺžení najatia, dalo ministerstvo školstva a národnej osvety vyprázdniť v prvých dňoch mesiaca septembra 1921 najaté miestnosti.
Vojenská správa už čiastočne miestnosti semenišťa vyprázdnila. Ďalšie miestnosti budú od nej vyprázdnené, akonáhle bude opatrená potrebná náhrada v budove sedriálneho súdu, o ktorej sa s úspechom vyjednáva.
Expozitúra zemedelsko - technického úradu v Nitre presídlila do prikázaných miestností v mestskej sporiteľne dňa 13. októbra 1921.
V Prahe dňa 7. novembra 1921.
Minister národnej obrany:
Udržal, v. r.
Minister zemedelstva:
F. Staněk, v. r.
Minister školstva a národnej osvety:
Dr. Šrobár, v. r.
XII./3340.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců Václ. Sladkého, Frant. Langra a společníků,
aby doplněna byla železniční sít župy Slezsko-Ostravské (tisk 780).
Dopravní poměry Moravy a Slezska jsou vedle slovenských stálým předmětem pilného stadia státní železniční správy, takže nejdůležitější z přednesených požadavků - spojení se Slovenskem a dráha na Hlučínsku - byly již všestranně vyšetřeny a objasněny. Na Ostravsku a Těšínsku brzdila práce ty až do rozřešení otázky Těšínska nejasná politická situace.
Pokud jde o jednotlivé požadavky poznamenává se toto:
Požadovaná spojeni z Přerova do Krásna a z Hustopeče n. Beč. do Nového Jičína prospěla by snad poněkud svému nejužšímu atrakčnímu obvodu, nelze ji však doporučiti, ježto pro blízkost drah dnes již provozovaných byla by spojeními konkurenčními; prospěch z nich plynoucí nevyvážil by ani tohoto nepříznivého vlivu ani vysokých nákladů investičních vyvolaných obtížemi terénu, pro něž měla by zamýšlená spojení pouze ráz podružných drah místních.
Otázka základního směru železničního spojení Moravy se Severním Slovenskem byla v ministerstvu železnic předmětem obsáhlých úvah a šetření. Při těchto studiích bylo uvažováno o různých variantách mimo jiné přes Rožnov i přes V setin. Při tom bylo seznáno, že variantní vedení přes Rožnov musilo by překonávati mimo hřbet Karpat také horský hřbet mezi Horní a dolní Bečvou, což podmiňovalo by zřízení nákladných umělých staveb, dlouhých tunelů a tudíž nepoměrné zvýšení stavebního nákladu. Výsledek tohoto zdejšího šetření byl ostatně plně potvrzen studií, kterou si dalo město Rožnov samo vypracovati. Sledujíc při vyšetřování nejvhodnějšího železničního spojení Moravy se sev. Slovenskem a vedeno jsouc hospodárnými zásadami pro výkonné hlavní dopravní linie, zadalo ministerstvo železnic vypracování generelního projektu z Hovězí přes Velké Karlovice do Turžovky a alternativně z Lidče do duchova. Prvý projekt byl již ministerstvu železnic předložen, na druhém projektu se tou dobou ještě pracuje.
O definitivním směru spojení se Sever. Slovenskem zamýšlí se po dohodě s příslušnými ministerstvy učiniti sdělení zákonodárným sborům, až budou sklonové poměry obou variantních tratí zjištěny, jakož i vyšetřen náklad podmíněný stavbou těchto dvou variantních linii, jenž jest v podstatné míře spolurozhodujícím pro volbu definitivního směru zamýšleného spojení.
Pokud jde o spojení z Mor. Ostravy přes Brušperk-Kozlovice do Frenštátu byla koncese pro úsek Marianské Hory-Brušperk této místní dráhy udělena Dr. Palkovskému a prodloužena do 5. května 1920. V souhlase s resolucí přijatou v 61. schůzi Národního shromáždění dne 27. června 1919 jest ministerstvo železnic ochotno prodloužiti jmenovanému koncesionáři lhůtu provedení koncesované dráhy s podmínkou, že předložen bude nový rozpočet upravený vzhledem k změněným poměrům s plánem na finanční zajištění stavby. V případě, že koncesionář resp. společnost Ostravsko-Brušperské dráhy jím založená nehodlá provésti stavbu této dráhy, bylo by možno uvažovati o zařadění této dráhy do programu výstavby nových drah místních, jenž bude vypracován na podkladě zákona ze dne 27. června 1919, čís. 373 Sb. zák. a nař. a předložen Národnímu shromáždění k ústavnímu projednání, budou-li ovšem splněny u ní citovaným zákonem požadované podmínky t. j. bude-li prokázaná minimální výnosnost podle § 2. a zajištěny příspěvky interesentů a fonds perdu ve výší nejméně 30% zařizovacího nákladu.
Prodloužení z Kozlovic do Frenštátu je již odedávna sledováno zmíněným koncesionářem jako pokračování místní dráhy z Ostravy přes Brušperk do Kozlovic; do konkrétnějšího stadia otázka tato ještě nevkročila.
Spojení Nového Jičína přes Stramberg-Příbor-Brušperk a Velkými Kunčicemi mohlo by býti uskutečněno drahou z Nového Jičína do Příboru a podle zdejších studií vzhledem k tomu, že dráha Velké Kupčice-Suchá-Těšín jest již v provozu, nejvýhodněji z Příboru přes Richaltice a Chlebovice do Místku-Frýdku a odtud stávající drahou do Velkých Kunčic; dráha Nový Jičín-Příbor, dlouhá asi 34 km, vedla by po výběžcích Beskydských napříč přes system vodotoků tak, že její stavba byla by nákladnou vyžadujíc přemostění šesti větších přítokův Odry.
Obě posléz zmíněná spojení (Nový Jičín-Příbor-Místek-Frýdek a Moravská Ostrava-Frenštát) byla by, procházejíce atrakčním obvodem dosti husté již železniční sítě, významu jen místního a nemohla by proto jakož i pro technické obtíže v úseku Nový Jičín-Příbor býti vybudována jako spojení hlavní. Pro sledování těchto spojení jako místních drah přicházela by v úvahu ustanovení zákona ze dne 27. června 1919, čís. 373 Sb. zák. a nař.
Tato ustanovení byla by i směrodatná při řešení otázky kratšího spojení Přerova s Krásnem výstavbou místní dráhy Přerov -Bystřice pod Hostýnem.
Práce směřující k dokončení a sanaci pruskou vládou rozestavené trati Hlučín-Petřkovice byly různým podnikatelům zadány a také již započaty. Generelní studie pro spojení z Petřkovic do Hrušova jsou již skončeny.
V Praze dno 20. prosince 1921.
Ministr železnic v. z.:
Dr. Dolanský v. r.
XIII./3340.
Odpověď
ministra spravedlnosti
na interpelaci poslance dra J. Matouška a soudruhů
o zkouškách soudcovských (tisk 2291).
Staly se případy, že u vrchního zemského soudu v Praze byli někteří kandidáti stavu soudcovského, kteří neovládali státního jazyka, připuštěni ke zkoušce soudcovské a zkoušeni výhradné jazykem německým. Postup takový neodpovídá ovšem předpisům jazykového zákona.
Dal jsem proto předsednictvu vrchního zemského soudu v Praze poukaz, aby uvedlo svůj postup v souhlas s předpisy jazykového zákona a - dokud nebude celá otázka upravena prováděcím nařízením k jazykovému zákonu - zařídilo, aby zkoušky nebyly konány výhradné v řeči německé.
V Praze dne 16. listopadu 1921.
Ministr spravedlnosti:
Dr. Dolanský, v. r.
XIV./3340.
Odpoveď
ministra s plnou mocou pre správu Slovenska
na interpeláciu poslancovi Svetlika, Kunsta a súdruhov
ohľadom zneužitia úradnej moci župana liptovského vo sporoch robotníctva (tl. 1633).
Koncom roku 1920 zúril v Ružomberku strannický terror, ktorý mimo iné pády vyvrcholil vo vylúčeniu 36 chudobných robotníkovi z práce v textilke dňa 9. novembra 1920, poneváč sa chceli organizovať v strana ľudovej. Keď mnohé pojednávania, osobne vedené županom, zôstaly bezvýslednými, pristúpil tento k tomu, aby zjednal mocou platnosť právu a spravedlnosti, tým viacej, že továrňa vypudených robotníkov aj na ďalej považovala za svojich zamestnancov.
Vypadaný robotníci boli dňa 12. januára 1921 znovu uvedení do práce, bez toho, že by bolo došlo ku zakročeniu brannej moci. Táto snaha úradov, aby bola všetkým zabezpečená sloboda práce a presvedčenie, sa stretla u väčšiny robotníctva s uspokojením. Použiť nariadenia z 19. decembra 1919, číslo 662 Sb. z. a n. nebolo možné, poneváč schádzal predpoklad uvedený v §-u 3. cit. zákona (robotníci vypadaní sa len chceli organizovať v ľudovej strane ale do tej doby členmi organizácie neboli).
Taktiež v ružomberskej tovární na cellulosu boli vypadaní z práce niektorí robotníci, ktorí boli iného politického presvedčenia, a z toho dôvodu boli tiež riaditeľ tovární a jeden robotník dňa 1. februára 1921 ztýrani niekoľko násilnikmi, z ktorých boli následujúceho dňa štyria zatknuti a je proti ním vedená žaloba pre zločin násilenstva a omedzovania osobnej slobody. Pri zatýkaniu previnilcov sa stal predom smluvený pokus tomu zabrániť, ale privolané vojsko zjednalo kľud.
K použitiu zbraně a zranením vôbec nedošlo, ani žiadný príslušník vojska nepreniesol výroku v interpelácii uvedeného.
Pokiaľ sa týka Feglicu, má sa vec opačne. Keď bol Feglica z práce prepustený, na jeho žiadosť intervenoval zaňho župan dr. Pivko osobne u zamestnavateľa, ale upustil od toho, keď zistil, že Feglica výpoveď už prijal a zamestnavateľ aj z iných dôvodov bol v právu.
Poneváč z vylíčeného je zjavné, že postup župana dr. Pivko je správny a odpovedá zákonitým predpisom, niet dôvodu ho za tieto činy vlať k zodpovednosti.
V Bratislave, dňa 31. decembra 1921.
Minister s plnou mocou pre správu Slovenska:
Dr. Mičura, v. r.
XV./3340.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslanců Záruby, dra Mazance a soudruhů
o jmenování železničních úředníků (tisk 2888).
Na tuto interpelaci dovoluji si odpověděti, jak následuje:
Postupy a povýšení úředníků státních drah provádějí se podle schématu, publikovaného nařízením ministerstva železnic ze dne 16. února 1920, čís. 44327 ex 1919/I/3, jež vydáno bylo na základě zákona ze dne 7. října 1919, čís. 541 Sb. z. a nař., ze dne 17. prosince 1919, čís. 3 Sb. z. a nař., ročník 1920, a ze dne 18. prosince 1919, čís. 20 Sb. z. a nař., ročník 1920. Postupové schéma úředníků státních drah kryje se s výjimkou odměn, plynoucích z jiného rozděleni železničního úřednictva, s postupovým schématem úředníků státních.
Poněvadž důležitější služební místa vyžadují úředníků zvláště kvalifikovaných, jejichž výkon je bezvadný, volí ministerstvo železnic formu předčasného povýšení mimo rámec shora uvedeného schématu jako uznání úspěšného použití na takových služebních místech. Při značné různorodosti železniční služby nutno rozlišovati různá odvětví této služby a služební místa téhož odvětví oceňovati zase dle významu a důležitosti. Tímto rozčleněním určeny jsou také hlavní rysy zvláštního schématu pro povýšeni předčasné. Je zcela důsledno, když ministerstvo železnic, vedeno snahou zajistiti bezvadný chod všech služebních odvětví, odstupňuje při provádění konkrétních povýšení krácení povyšovacích lhůt podle důležitosti služebních míst téhož odvětví služby, berouc spravedlivě a zcela objektivně stejný zřetel na korespondující s sebou co do důležitostí služební místa rázných služebních odvětví.
Není tudíž. odůvodněna výtka, že při předá časných povyšováních mají některá služební od větví přednost na úkor odvětví jiných a že béře se zřetel na okolnosti jiné, než jsou služební výkon, kvalifikace a stáří úředníků na stejně významných místech. Dokladem jsou jak zásady shora vyložené tak i konkrétní případy, uvedené v interpelaci, ve kterých pro mimořádné povýšení směrodatnými byly mimo služební stáří pouze význam služebního místa a kvalita služebního výkonu.
V Praze dne 23. prosince 1921.
Ministr železnic v zastoupení:
Dr. Dolanský, v. r.
XVI./3340.
Odpoveď
ministra školstva a národnej osvety
na interpelláciu poslancov Antona Hancku a spol.
v záležitosti sriadenia vysokej školy lesnickej, resp. vybudovania vysokej školy technickej na Slovensku (tisk 2891).
Akonáhle v slovenskej verejnosti boly prejavené želania, aby bola sriadená na Slovensku vysoká škola, technická, resp. lesnícka, počalo i ministerstvo školstva a národnej osvety zaoberať sa touto otázkou a boly tiež pre štátny rozpočet na rok 1921 a 1922 urobené opatrenia, aby event. prípravné práce v tejto otázke mohly byť započaté.
Ako je pánom interpellantom známe, zaoberalo sa touto otázkou na popud ministerstva školstva už r. 1920 niekoľko ankiet pri účasti zástupcov patričných ministerstiev, vysokých škôl a kruhov odborníckych, ako i zástupcov všetkých politických strán slovenských. Ministerstvo školstva mimo toho vyžiadalo si vo veci vyjadrenie profesorských sborov českej vysokej školy technickej v Prahe a v Brne. Pri všetkých týchto jednaniach bolo rozmýšlané najmä tiež o mieste, v ktorom by mala byť vysoká škola technická na Slovensku sriadená, ďalej o dobe jej otvorenia a o odboroch, o ktorých by bolo tržba pri sriadení tejto vysokej školy v prvom rade uvažovať. V týchto dôležitých budov, v ktorých pri rečených anketách nebolo dosiahnuté celkom súhlasu názorov, vyjednáva sa dosial medu ministerstvom školstva a pánom ministrom pre správu Slovenska; jednania tieto nie sú dosial ukončené.
Medzitým však pravda N. S. prijalo zákon, navrhnutý pánom senátorom Drom Marešom a spol., podľa ktorého sriaďovanie vys. škôl, ako i jednotlivých fakúlt a oddelení na vys. školách vyhradzuje si N. S., čímže prechádza ťažisko tejto veci na zákonodárny sbor, tak že nebude možné budúcne vysokú školu, fakultu alebo oddelenie sriadiť min. výnosom.
V Prahe dňa 14. januára 1922.
Minister školstva a národnej osvety:
Dr. Šrobár, v. r.
XVII./3340.
Odpověď
správce ministerstva pro zásobování lidu na interpelaci poslance J. Dubického, Fr. Mašaty a druhů
o nedostatečné distribuci obilí, dodaného na letošní kontingent (tisk 3132).
Při odebíráni obili byly z počátku při nových a změněných poměrech zásobovacích některé diference mezi producenty a mlýny, které způsobily, že se obilí neodebíralo tak rychle, jak zájem věcí a zejména zájem producentů vyžadoval. Někteří mlynáři nezaslali včas pytlů, jiní nezaslali včas peněz předem a pod. Rovněž z počátku nebylo všude pevných smluv mezi mlýny a rozdělovnami.
Všechny tyto okolnosti a obtíže, byly známy povolaným úřadům, které se všemožně snažily je odstraniti. Ze sdělení okresních správ politických bylo však konstatováno, že většina nedostatků byla do 15. listopadu 1921 odstraněna a že odebírání obilí se vyvíjí poměrně hladce. Kde snad v jednotlivých případech nastane nějaké váznutí, odstraní se ihned na krátkou stížnost úřadu zaslanou.
Naproti tomu však mnoho zmatků zavinili i producenti se svými komisionáři hospodářskými družstvy) tím, že dodávali bez úředních disposic obilí tam, kam se jim právě místně hodilo, takže tím některé blízké mlýny byly přeplněny a nemohly dalšího obilí pojmouti, kdežto jiné mlýny zely prázdnotou, nehledě k chaosu, který tím vznikal ve veřejném zásobování.
I v poslední době staly se případy, že producenti nedodávají včas obilí, ač dostali již pytle i peníze předem.
Jako doklady uvádějí se tyto markantní příklady: Producent sám hlásil 50 q žita k promptnímu dodání, mlynář zaplativ předem obilí poslal za měsíc po hlášení "promptní" dodávky povozy, tyto byly však vráceny se vzkazem, že obilí bude připraveno k dodávce teprve za měsíc.
V případě druhém zaslala okresní rozdělovna za žito předem peníze již 8. října t. r., skladiště, pověřené výkupem, však do 11. listopadu t. r. obilí nedodalo.
Jak z těchto případů vidno, jsou diference na té i oné straně, což při novém aparátu noví s podivem a jest na všech příslušných činitelích, aby každý dle své působnosti se snažili nedostatky odstraniti, což povolané úřady v každém jednotlivém případě činí.
Ku stížnosti, že některé korporace pověřené distribucí obilí neplatí, se podotýká, že korporacím těm nebylo možno velkých kvant obilí z nedostatku hotových prostředků propláceti. I v tomto směru byla již zjednána náprava tím, že vykoupené obilí se skladuje a že stát hradí jak výkupním družstvům tak i konsumním organisacím výlohy skladovací.
Disposice obilím, příslušným úřadům hlášeným, provádějí se denně ihned, takže nelze si v tomto směru vůbec stěžovati. Váznutí nastalo jen v těch případech, kde bylo obilí dodáno bez disposice na místo, kde z ohledů stejnoměrného zásobování celé země nemohlo býti ponecháno.
V Praze dne 22. prosince 1921.
Správce ministerstva pro zásobování lidu.
Ministr:
Srba, v. r.
XVIII./3340.
Odpoveď
predsedy vlády
na interpelláciu poslancov Braneckého, Mašaty, Dubického a spoločníkov
v záležitosti poškodených uchadzačov o pôdu z veľkostatku Szentiványiho v obci Prílepy (župa tekovská) (tisk 2904).
V otáznom prípade nariadil hospodársky inšpektor župy tekovskej, taktiež aj obvodová úradovňa Š. P. U. v Trenč. Tepliciach, aby statkár Egon Szentiványi uchadzačom o pôdu z obci Prílepy zastúpeným miestnym pozemkovým výborom prepustil do 6 ročnej árendy 20 uhorských jutár. Ohľadom piatich uh. jutár sa strany medzí sebou dohodly, ohľadom ďalších 15 jutár sa dohodnúť nemohly, lebo Szentiványi ponúkal týchto 15 jutár z parcelly "pod lipami" a uchadzači tvrdošijne požadovali otáznych 15 jutár z parcelly č. 12 posiatej zvláštnym šľchetnym druhom jačmeňa, s tým odôvodnením, "že oni tento jačmen nutne potrebujú", ako je to výslovne konštatované v zápisnici z 9-ho aprila 1921 spísanej úradníkom obv. úr. Š. P. Ú. v Prílepách.
Sekretariát Slovenskej Domoviny intervenoval viackráť v prospech uchadzačov ústne a písomne, a energicky požadoval, aby uchadzačom tá jačmenom osiata plocha bola pridelená, ktorú požadujú. Pod týmto nátlakom vyhovela obvodová úradovňa v Trenč. Tepliciach uchádzačom, a pridelila im sporných 15 jutár z parcely č. 12.
Toto rozhodnutie obvodovej úradovne bolo protizákonné, lebo v tom čase už bolo známe stanovisko Najvyššieho Správneho súdu ohľadom vysvetľovania §u 63. zák. prídelového, dľa nehož osoba hospodáriaca na zabranom veľkostatku je sama oprávnená určiť, z ktorého individuálneho pozemku dá pôdu do vnútenej árendy, komu a za jakých podmienok ju dá; len keď by zmienená osoba v určenej lehote nevyhovela takémuto vyzvaniu, nastupuje právo Š. P. Ú. disponovať ohľadom plochy, osôb prídelcov a pachtovných podmienok. Toto právo vlastníkovo obvod, úradovňa nerešpektovala, keď sa neuspokojila ním ponúknutou parcellou "pod lipami", ale vzdor jeho protestu pridelila plochu jačmenom osiatu. Referent záležitosti u obvod. úradovni vysvetluje svoj postup tým, že vedel síce, že jeho rozhodnutie neobstojí pri vyšších inštanciach, lebo je zrejmé, že uchadzačom ide hlavne o tú úrodu jačmena, ale sa neodvážil rozhodnú v neprospech uchádzačov, lebo si bol vedomý toho, že strana poženie vec až pred parlament.
Následkom odvolania Szentiványiho u Š. P. Ú. v Prahe svojím rozhodnutím z 9.ho júla 1921 vyhovel v podstate uchádzačom o pôdu a pririekol ím do 6 ročnej árendy otáznych 15 jutár z parcely č. 12, tam kde samí chceli, ale až po sklizni jačmeňa počínajúc. Týmto svojím rozhodnutím zmiernil Š. P. Ú. protizákonné rozhodnutie prvej inštancie v prospech majiteľa veľkostatku v tej nádeji, že následkom tohoto zmiernenia veľkostatkár upustí od podania sťažnosti k správnemu súdu, a v hlavnej otázke predsa len bude vyhovené uchadzačom, že totížto dostanú do 6 ročnej držby tú pôdu, ktorú si žiadajú.
Ale Szentiványi sťažnosť vzdor tomu podal - tým viac by ju bol podal, keby sa mu ani ohľadom skľizne jačmeňa nebolo vyhovelo - a Najvyšší správny súd svojím rozsudkom č. 17690/21 z 31. prosinca 1921 zrušil aj tak zmiernené rozhodnutie z 9.ho júla, vypovediac, že Š. P. Ú. nebol oprávnený stanoviť, z ktorého individuálneho pozemku sťažovateľovho, sa má prideliť 15 uh. jutár a že tento výber mal prenechať vlastníkovi.
Týmto rozhodnutím je Š. P. Ú. úplne ospravedlnený, lebo rozsudok správneho súdu konštatoval nezákonnosť rozhodnutia obvod. úradovne, a nespokojil sa ani čiastočným vyhovením veľkostatkárovi, daným mu v rozhodnutie Š. P. Ú. z 9.ho júla, lež úplne riešil vec v jeho prospech. Tým je ospravedlnená aj okolnosť, že úrodu z dotýčnej parcelly sobral veľkostatkár, lebo ona uchádzačom právom nepatrila.
Uchádzači neboli oprávnení pred definitívnym rozhodnutím parcelu im nepatriacu rozmeriava a tak ani trovy vzniklé týmto rozmeriavaním nemôžu od nikoho požadovať.
V Prahe, dňa 18. ledňa 1922.
Predseda vlády:
Dr. Ed. Beneš, v. r.
XIX./3340.
Odpověď
ministra školství a národní osvěty
na interpelaci poslance B. Bezděka, Sedláčka a soudruhů
o poměrech na obecné škole v Protivanově na Moravě (tisk 3139).
Část občanstva v Protivanově podala na tamního řídícího učitele stížnost a žádala za jeho. okamžité přeložení. Jako hlavní důvod stížnosti byla uváděna bezkonfesijnost řídícího učitele; teprve na druhém a třetím místě byly stížnosti na jeho chování ve škole a mimo školu. Žádosti této nemohlo býti vyhověno, ježto podle 1 zákona za dne 10. dubna 1919, čís. 205 Sb. z. a n. jest služba na školách veřejných úřadem veřejným, jehož dosáhnouti může bez rozdílu každý státní občan, nehledě k tomu, zdali a ke kterému vyznání přísluší, prokáže-li k úřadu tomu náležitou způsobilost.
Jestliže přes to zmíněná část občanstva násilným zabraňováním vstupu jmenovanému řídícímu učiteli do školy na počátku školního roku a později stávkou hleděla si vynutiti jeho přeložení, byly orgány státní správy povinny zakročiti proti. tomuto porušování právního řádu všemi zákonitými prostředky.
Pokud jde o stížnosti na chování řídícího učitele v Protivanově ve škole a mimo školu, vyčkávají školní úřady rozhodnutí soudního řízení, které se o věci koná. Bude-li prokázána odůvodněnost stížnosti, budou školní úřady postupovati přesně podle platných zákonů.
V Praze dne 21. prosince 1921.
Ministr školství a národní osvěty:
Dr. Šrobár, v. r.
XX./3340.
Odpověď
správce ministerstva pro zásobování lidu na interpelaci poslanců J. Dubického, Mašaty a společníků
o hospodářství ve Státním obilním ústavu (tisk 2839).
Nevisí Státního obilního ústavu provedenou revisním odborem ministerstva financi zjištěny sice určité formální nedostatky ponejvíce povahy administrativní, které však řádnou bilanci a revisi ústavu tohoto neznemožňují, ač ji do jisté míry stížily.
Nejlepším důkazem toho jest, že byla provedena a skončena již přesná bilance za rok 1919, kterou likvidační výbor právě projednává.
Ve smyslu nařízení vlády republiky Československé ze dno 25. srpna 1921, č. 281 Sb. z. a n. o likvidaci Státního ústavu obilního ustanoven ihned likvidační výbor, který dle § 3. zmíněného vládního nařízení na ochranu zájmů státu co nejrozhodněji postupuje.
Mohu tudíž k jednotlivým bodům interpelace sděliti toto:
1. Přesnou zprávu o diferencích revisí zjištěných nelze ještě předložiti proto, že likvidační výbor nemohl dosud skončiti prozkoumáni a případnou opravu provedené revise a dále z toho důvodu, aby předčasným sdělením předbíháno nebylo konečným výsledkům právě prozkoumávané revise.
2. Budou-li provedenou revisí zjištěny případy jakékoli viny jednotlivých činitelů Státního obilního ústavu, neopomene ministerstvo pro zásobování lidu osoby tyto pohnati ihned k zodpovědnosti.
3. Likvidační výbor podá svého času nejen súčastněným úřadům, nýbrž také širší veřejnosti zprávu o stavu likvidace Státního obilního ústavu, v níž přirozeně uvedeny budou také případné schodky.
4. Dosud propuštěným 1683 zaměstnancům Státního obilního ústavu bylo vyplaceno podle zásad správním výborem Státního obilního ústavu přijatých a ministerskou radou schválených, až posud celkem 9,658.515 Kč.
V Praze dne 14. ledna 1921.
Správce ministerstva pro zásobováni lidu.
Ministr:
Srba, v. r.
XXI./3340.
Odpověď
ministra zemědělství, financí, zásobování a vnitra
na interpelaci poslance Svetlika, Hakena, Mikulíčka a soudruhů
o katastrofální živelní pohromě v hornatých částech republiky najmě pod Tatrami a v pastvinových obvodech Slovenska a Podkarpatské Rusi (tisk 2808).
Vláda jest si vědoma nepříznivých poměry přivoděných v chovu hospodářského zvířectva v celém státě, zejména pak v hornatých částech Slovenska a Podkarpatské Rusi, nedostatkem hrzabé píce pro zimní krmení a pracuje úsilovně k zlepšení tohoto stavu. Dle provedeného šetření odhaduje se nedostatek krmiv v celám státě na 400.000 vagonů.
K omezení této, neočekávanými poměry klimatickými vzniklé krise, podniká vláda souběžně akce pro zabezpečení a distribuci doma, získaných krmiv, pro umožnění dovozu nedostávajících se krmiv z ciziny, pro zabezpečení řádného zpeněžení přebytků živočišné produkce a pro podporu zemědělců v oblastech suchem zvlášť postižených.
K zajištění v tuzemsku získaných krmiv ponechala vláda zemědělcům na Slovensku 50 % otrub vyrobených z kontingentního obilí na Slovensku odvedeného za cenu odpovídající přejímací ceně ušlechtilého obilí a 25 % otrub z téhož obilí k výrobě melasových krmiv pro potřebu Slovenska, zajistila dále melasu z letošní kampaně v prvé řadě pro účely krmné. Vláda jedná právě o snížení železničních tarifů pro krmiva a steliva, aby umožněna byla distribuce i v odlehlých, suchem postižených oblastech. Za účelem co největšího použití melasy v zemědělství organisována, byla pod dohledem ministerstva zemědělství výroba melasových krmiv v družstevních závodech. Vývoz krmiv byl zakázán.
Dovoz krmiv děje se beze cla a jest podporován tím, že vývozcům dobytka jest ukládán kompensační dovoz krmiv za levné ceny.
K zamezení lichvy dobytkem a k zajištění řádného zpeněžení přebytků živočišné produkce sorganisovalo ministerstvo zemědělství zpravodajskou službu o poměrech na dobytčích trzích. O tom vyrozumívána jest veřejnost denním tiskem. Ministerstvo zásobování vysílá na jednotlivé dobytčí trhy lichevní orgány, zejména i na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, aby dozíraly na ceny dobytka a oznamovaly lichevním soudům k potrestáni ty, kdož nemajíce zvláštního povolení k nákupu dobytka ve smyslu 10. nař. ze dno 3. září 1920, čís. 516 Sb. zák. a. nař., provádějí obchod dobytkem. Akce na konservování masa jest připravena pro případ, že by nabídka dobytka byla přílišná a jedná se hlavně s vojenskou správou, by v daném okamžiku hradila část své potřeby masa masem konzervovaným.
Pomocnou akci pro zemědělce v oblastech suchem neb jinými živelními pohromami zvlášť postižených provádí ministerstvo zemědělství tím způsobem, že v krátké cestě přiděluje postiženým levné otruby z kontingentního obilí.
Ministerstva vnitra nařídilo podřízeným politickým úřadům zemským, aby zjistily rozsah pohromy způsobené katastrofálním suchem a vyšetřily rodinné, majetkové, výdělkové i jinaké směrodatné poměry obyvatelstva pohromou ten stiženého; na základě výsledku šetření toho bude pak bez odkladu rozhodnuto, zda a jaké mimořádné nouzové podpory jest třeba k záchraně postižených před hrozící hospodářskou zkázou.
Ministerstvo zemědělství, kromě jiných legislativních opatření, která mají zlepšiti situaci v oboru krmiv, předložilo vládě návrh na vybírání zvýšených poplatků z vývozu nadbytečných zemědělských výrobků, aby tak bez újmy státních financí opatřeny byly prostředky k zlevnění nákupu krmiv pro oblasti pícní kalamitou nejvíce postižené. Výši obnosu, jímž by se mělo z veřejných prostředků postiženým přispěti, není ovšem možno předem určiti.
V záležitosti slev nájemného z pastvin státních statků nařídilo ministerstvo zemědělství lesním ředitelstvím, aby vyšetřila všechny případy, ve kterých nájemci utrpěli z nájemného poměru se státem škodu. V případech kladného výsledku šetření jest lesní správa ochotna škody odčiniti.
V Praze dne 31. října 1921.
Ministr zemědělství:
F. Staněk, v. r.
Ministr financí:
Aug. Novák, v. r.
Správce ministerstva pro zásobování lidu:
Srba, v. r.
Ministr vnitra: