VII/3321 (překlad).
Interpelace
poslance dra Brunara a druhů
ministrovi vnitra
o nezákonném postupu šternberské okresní politické správy.
Okresní hejtman šternberský pan dr. Dostál zaslal dne 26. října t. r. unčovské městské radě tento výnos:
ťZdejšímu úřadu bylo opětovně oznámeno, že na nejživější ulici města Unčova stojící pomník císař. Josefa působí v českém obyvatelstvu města i okolí nevůli a rozčilení, poněvadž toto obyvatelstvo musí viděti v tomto pomníku oslavu habsburské dynastie, jež nepřátelsky smýšlela nejen o svobodě, nýbrž také o bytí českého národa. Zvláštní však rozhořčení způsobilo, že když se konala dne 28. srpna 1921 v Unčově česká slavnost, městská rada dala vyzývavě tento pomník opevniti kládami a ostnatým drátem, ač nebylo, důvodu k obavě před násilnostmi proti pomníku a ač se slavnostní průvod ubíral kolem v nejlepším pořádku. Toto zcela nevhodné opatření považuje republikánsky smýšlející obyvatelstvo za provokaci, a jest schopno zavdati podnět k násilnostem a porušení klidu.
Proto jest okresní politická správa nucena se zřetelem na místní poměry, a aby byl udržen veřejný pořádek, naříditi městské radě, aby neprodleně odklidila pomník císaře Josefa. Tento se nesmí více vystaviti na místě veřejnosti přístupném. Městské radě se ponechává na vůli postaviti pomník do uzavřené místnosti. Kdyby pomník nebyl odklizen nejdéle do 20. listopadu, vyzve zdejší úřad Svaz československých legionářů, aby pomník odklidil. Proti tomuto rozhodnutí lze podati odvolání zemské politické správě v Brně u okresní politické správy ve Šternberku.Ť
Podepsaní se táží pana ministra vnitra:
1. Schvaluje výnos správce šternberské okresní politické správy?
2. Schvaluje-li jej, jak může ospravedlniti, že bez jakéhokoliv zákonného podkladu bylo obci nařízeno odkliditi pomník císaře Josefa a že soukromé spolky, za jaký nutno pokládati Svaz československých legionářů, jmenují se výkonnými činiteli politického úřadu?
3. Ne-li, co zamýšlí učiniti, aby konečně učinil přítrž řádění správce šternberské okresní politické správy?
V Praze dne 19. listopadu 1921.
Dr. Brunar,
dr. E. Feyerfeil, dr. Schollich, dr. Medinger, Knirsch, Kraus, dr. Keibl, Pittinger, Patzel, dr. Petersilka, dr. Radda, Schälzky, Wenzel, inž. Kallina, dr. Lehnert, Matzner, dr. Spina, Simm, dr. Baeran, dr. Lodgman, dr. Kafka.
VIII./5321 (překlad).
Interpelace
poslanců dra E. Feyerfeila, dra Keibla a druhů
ministrovi národní obrany
o zaplacení nákladu za stravování vojska městu Rumburku.
Při mobilisaci byla přeložena 4. rota I. československého hraničárského pluku do Rumburku, foto vojsko, asi 100 mužů, jest dnes ještě v Rumburku, ač jeho přítomnosti není v nejmenším zapotřebí. Obec, která se dověděla, že rota, ubytovaná nyní v Rumburku, má býti později nahrazena opět jiným vojskem, musí dodávati zásoby a nemohla dodnes dostati od nikoho závazné zprávy, že jí tyto náklady budou také nahrazeny,
Podepsaní se tedy táží pana ministra:
Jest pan ministr ochoten naříditi, aby ministerstvo národní obrany dalo městu neprodleně závazné ujištění, že obdrží náležitou náhradu za vojsku dodané potraviny, dříví, uhlí a osvětlení?
V Praze dne 1. listopadu 1921.
Dr. E. Feyerfeil, dr. Keibl,
dr. Baeran, dr. Radda, Matzner, Schälzky, Mark, J. Mayer, Simm, dr. Lehnert, dr. Schollich, inž. Kallina, dr. Medinger, Pittinger, dr. Petersi1ka, Knirsch, dr. Spina, Kraus, Patzel, dr. Brunar, dr. Lodgman, Wenzel.
IX./3321 (překlad).
Interpelace
poslance dra Brunara a druhů
ministrovi sociální péče
o zasahování státu do soukromých fondů dobročinných.
Frývaldovská okresní politická správa zaslala správě frývaldovského obranného fondu (Wehrschildfond) tento výnos:
Podle výnosu ministerstva sociální péče ze dne 8. VII. 1921 č. j. 1830/B-21 zakazuji správě fondu konati výplaty z toho fondu, dokud ministerstvo nerozhodne snad o převzetí fondu do státní správy. Bude-li převzat fond do státní správy, zajistí se ponechání pro určitý účel se zřetelem na místní potřebu.
To se oznamuje správě fondu s dodatkem, že po doručení tohoto rozhodnutí správa nemá více
práva volně nakládati s penězi fondu a že správní činitelé osobně ručí za každou škodu, povstalou tím, že nedbali tohoto pokynu.
§ 3. zákona ze dne 8. dubna 1919 udílí sice ministerstvu sociální péče právo dozírati na činnost ve prospěch válečných poškozenců, vykonávanou jinými osobami a činiteli, nedává však vládě práva zabírati fondy, ochromovati činnost příslušných soukromých sdružení a hospodařiti s penězi podle vlastní libostí.
Podepsaní se táži pana ministra sociální péče:
1. Schvaluje uvedený výnos frývaldovské okresní politické správy?
2. Schvaluje-li jej, jak odůvodní toto zasáhnutí do soukromé dobročinnosti a do soukromého majetku?
3. Ne-li, jest ochoten výnos ten zrušiti?
V Praze dne 19. listopadu 1921.
Dr. Brunar,
dr. Radda, Matzner, inž. Kalliua J. Mayer, dr. Keibl, Scnúlzky, Simm, Knirsch, Mark, dr. Baerar, dr. Lodgman, dr. Lehnert, dr. Petersilka, dr. F. Feyerfeil, dr. Schollich, dr. Medinger, Kraus, dr. Spina, Pittinger, Wenzel, Patzel.
X./3321 (překlad).
Interpelace
poslanců dra Brunara, dra E. Feyerfeila a druhů
ministrovi národní obrany
o neštěstích, jež se přihodila při dělostřeleckých cvičeních ve střelbě v bruntálském okrese.
Při cvičení dělostřelectva ve střelbě v okresu bruntálském přihodilo se několik politování hodných neštěstí. Cvičení ve střelbě se konala v době od 22./8. do 17./9. po 16 půldnů. První neštěstí se přihodilo dne 31. srpna. Postiženy byly celkem tyto osoby:
Emina Schindlerová, 10ti letá,
Anna Schindlerová, 16ti letá,
Frant. Schmidt, 16ti letý, (zemřel),
Josef Schindler, 7mi letý,
Emil Schindler, 9ti letý,
Richard Schmidt, 21ti letý.
Dne 16. září dopoledne bylo při střílení kulomety stříleno přímo až do obydlí a kovárny Františka Weisse a život vlastníkův a jiných osob, které byly na silnici a mimo dům, byl přímo ohrožen. Dne 16. a 17. září bylo ohroženo i místo Nová Ves, poněvadž střely vybuchovaly v blízkostí budov. Bezpečnostní hlídky, které uzavíraly ostřelované místo, musily opustiti svoje stanoviště a utekly na místo za domy.
Bruntálskému neštěstí padl za obět jistý Freiwald z Andělské Bory, jemuž výbušná střela, která dosud nevybuchla, roztrhla tepnu na nohách, takže vykrvácel. Zůstává po něm poloslepá paní a dvanáctileté dítě.
Podepsaní se táží pana ministra národní obrany:
1. Co zamýšlí učiniti, aby odškodnil nevinné oběti dělostřeleckého cvičení ve střelbě?
2. Jaká opatření zamýšlí na příště učiniti, aby takovými vojenskými cvičeními nebyla způsobována škoda obyvatelům oněch krajin a jejich vlastnictví?
V Praze dne 19. listopadu 1921.
Dr. Brunar, dr. E. Feyerfeil,
dr. Keibl, dr. Radday Matzner, Mark, dr. Spina, Simm, dr. Lehnert, Knirsch, dr. Lodgman, Schálzky, J. Mayer, Wenzel, dr. Baeran, Pittinger, dr. Medinger, dr. Schollich, inž. Kallina, Kraus, Patzel, dr. Petersilka.
XI./3321 (překlad).
Interpelace
poslanců dra Raddy, Pittinera a druhů
ministrovi vnitra a spravedlnosti
o událostech ve znojemském obecním zastupitelstvu.
Starostou samosprávného města Znojma byl zvolen pomocí skoro 4000 voličů-vojáků dr. Mareš, mladý soudce na dovolené, který však dovedl a ještě dnes umí využívati svého postavení nejnestydatějším způsobem k osobnímu prospěchů. Ještě před svou volbou zjednal si ve správní komisi města za slabého vládního komisaře Michalici velký vliv, kterého užíval hlavně ku svému hmotnému prospěchu. Jednak lstí, hlavně však hrozbami a násilím dosáhl své volby ředitelem nákupní a prodejní společnosti s ročním příjmem 72.000 Kč. Mimo to se mu podařilo jednak ještě před jeho volbou, hlavně však řádným využitím svého úřadu jako starosty, dosíci těchto dobře placených míst: ředitele okurkového syndikátu, správního rady a prokuristy brněnské banky, správního rady v Jihomoravské bance, správního rady a člena ředitelství městské pily akc. spol., ředitele úřadu pro známkování okurek, správního rady městské mlékárny, správního rady znojemské průmyslové dráhy spol. s r. o., vrchního ředitele znojemské spořitelny, vládního komisaře okresní nemocenské pokladny atd.
Vedle svých funkčních požitků 24.000 Kč a fondu 20.000 Kč, který má k volnému použití, dostává ze svých výnosných míst nejméně 300.000 Kč ročního příjmu.
Než všechna tato obročí a jeho jmenování mezitím okresním soudcem v říjnu 1921, ač jest na dovolené - celá soudcovská činnost nově jmenovaného okresního soudce omezuje se sotva na dva roky ---- nemohla ukojiti ctižádostivé snahy tohoto povýšence, přemýšlel o novém zajištění své existence a nalezl je pomocí několika svých věrných. Dru Marešovi povolná většina městské rady, bez rozepsání předepsaného konkursu, nejsouc k tomu vůbec příslušná, jmenovala dra. Mareše jednoho dne - bylo to dne 11. srpna t. r. - vrchním magistrátním radou VI. hodnostní třídy, ač dr. Mareš nevykonal potřebné prakticko-politické zkoušky, a ani v nejmenším nepracoval ve správní službě, ustanovivši, že až bude nynější ředitel magistrátu přeložen do výslužby, má automaticky nastoupiti na jeho místo a že do té doby nemá podléhati disciplinárním předpisům.
Podle §u 5, volebního řádu Československé republiky, zákona ze dne 31. ledna 1919, č. 75 Sb. z. a n. nemohou býti v obcích s více než 5000 obyvatelů voleni zaměstnanci obce, nad nimiž přísluší disciplinární moc obecnímu zastupitelstvu nebo obecní radě, za starostu, jeho náměstka nebo člena obecní rady. Z toho vysvítá logický důsledek, že se ztrácí takové místo obecního zaměstnance tou chvílí, kdy takovou volbu přijmou nebo naopak, že starosta, jeho náměstek nebo člen obecní rady ihned se musí vzdáti svého místa, je-li jmenován obecním zaměstnancem.
Dr. Josef Mareš nevyvodil však samozřejmého důsledku vyplývajícího z jeho jmenování, že jest zároveň starostou obce a magistrátním radou a tímto způsobem zároveň vlastní představený a podřízený.
Dr. Josef Mareš jest dále jako vrchní magistrátní rada činným obecním úředníkem a jako okresní soudce činným soudcovským úředníkem. Jest však také jako starosta samosprávného města Znojma, zároveň činným úředníkem okresní politické správy I. stolice a jest zřejmé, že se nedají sloučiti ani dva, nemluvě již o třech takových rozličných úřadech v jedné a téže osobě.
Podobné unikum jest člen městské rady a stavební referent inž. Karel Marušák. Tento jest sice přidělen znojemskému oddělení zemského stavebního úřadu jako inženýr, avšak stará se méně o svůj úřad než o politiku a svou vlastní kapsu. Jako stavebnímu referentu náležejí mu všechny stavební věci obce v I. stolici. Zároveň však jest jako úředník zemského výboru a to znojemského oddělení stavebního úřadu, které jest přímým dozorčím činitelem i II. stolicí a opakovalo se již několikrát, že inženýr Marušák v posléze zmíněné vlastnosti rozhodoval ve stolici II. o odvoláních proti svému.;vlastnímu rozhodnutí, které učinil v I. stolici.
Také při něm se hromadí množství placených čestných úřadů v jedné osobě a při častých zájmových sporech, které se rovněž vyskytují mezi městskou radou a pilou akc. spol., jejímž správním radou jest rovněž Marušák, staví se vždy na stranu pily.
Za to dostává jednou při přeměně městské pily v akciovou společnost za zběžné nahlédnutí do knih 6000 K, jindy za třídenní cestu do Bratislavy bez vědomí zemského výboru jako zástupce pily 15.000 K, nehledě k jiným příležitostným vedlejším ziskům dosti značným.
Všechny stížnosti, které byly dosud podány proti korupci u zemského výboru a u zemské politické správy, buďto nebyly vyřízeny, nebo byly vyřízeny slovy, v nichž se nepraví nic. Tak nedávno zemská politická správa odmítla učiniti nějaká opatření proti dozorčí stížnosti do jmenování starosty dra Josefa Mareše vrchním magistrátním radou, poněvadž vykonávání státního dozorčího práva může se prováděti jen v zájmu veřejném.
Poněvadž však jsme toho názoru, že jest neobyčejně důležitým veřejným zájmem zda mafii takové korupční poměry dále trvati v nějakém městském zastupitelství, tážeme se pana ministra vnitra a spravedlnosti:
1. Vědí oba páni ministři, že starosta dr. Josef Mareš jest zároveň činným státním úředníkem a činným obecním úředníkem, který zneužívá nejhrubším způsobem svého postavení také jako politický úředník první stolice ke svému osobnímu prospěchu?
2. Ví pan ministr vnitra, že pan inženýr Karel Marušák přes opačné ustanovení obecního řádu, podle něhož nemohou býti voleni členy městské rady úředníci oněch správních úřadů, kteří mají přímo dozor nad obcí, jest členem znojemské městské rady a v této dvojité vlastnosti obou svých míst zneužívá ke svému osobnímu prospěchu?
3. Co zamýšlejí páni ministři činiti, aby učinili přítrž těmto nezákonným a korupčním poměrům na radnici znojemské?
V Praze dne 22. listopadu 1921.
Dr. Radda, Pittinger,
J. Mayer, Schälzky, dr. Baeran, Röttel, dr. Luschka, Bobek, dr. W. Feierfeil, Böhr, dr. Radda, dr. Medinger, inž. Kallina, Neper, Schubert, Zierbut, J. Fischer, Btillmann, Windirsch, dr. Spina, dr. Schollich, Patzel.
XII./3321 (překlad).
Interpelace
poslance dra R. Lodgmana a druhů
ministrovi pro zásobování lidu
o zadání dodávky 15.000 vagonů obilí a mouky.
V červnu t. r. zahájilo ministerstvo pro zásobování lidu akci k zajištění dovozu 15.000 vagonů obílí nebo mouky. Syndikát Německé hospodářské ústředny pro dechy a Československé komunálky předložil ministerstvu pro zásobování lidu návrh, že obstará dovoz 15.000 vagonů obilí nebo mouky. Návrh tento směřoval k tomu, aby tímto dovozem byl stát finančně pokud možno nejméně zatížen.
Ačkoliv rozhodující místo označilo tento návrh za nanejvýš příznivý, byl přece jmenovaný syndikát třikrát vyzván, aby určil nové podmínky. Přes to, že se těmto výzvám pokaždé přesně vyhovělo, a nové návrhy se tak sepsaly, aby dopodrobna vyhovovaly podmínkám stanoveným ministerstvem zásobování, byl konečně syndikát odmítnut krátkou zprávou, že dodávka byla zadána jen jedné firmě. Příznačným jest, že zamítavé rozhodnutí jest datováno téhož dne, kdy ministerstvo pro zásobování lidu oznámilo syndikátu nové podmínky k vypracování nového návrhu.
Dodávka 15.000 vagonů obilí neb mouky byla zadána firmě Schwarzově v Benešově společně s ťCzechoslowak and American Corporation New YorkŤ, Arnošt Faul, representace v Praze, a to za podmínek, jimiž jest stát finančně mnohem více zatížen, než by se to bylo stalo, kdyby byl býval přijat návrh syndikátu Německé hospodářské ústředny pro Čechy a Československé komunálky.
Jest pan ministr pro zásobování lidu ochoten:
1. Oznámiti sněmovně nebo úsporné komisi původní znění smlouvy sjednané s firmou Schwarzovou a společníky, jakož i
2. důvody, jež rozhodly pro zadání dodávky uvedeným firmám?
V Praze dne 16. listopadu 1921.
Dr. Lodgman,
inž. Kallina, Schubert, dr. Brunar, dr. Hanrelch, dr. Baeran, Mark, dr. Kafka, Schälzky, dr. Petersilka, d. Medinger, Kostka, dr. Luschka, dr. F. Feyerfei, dr. Schollich, dr. Radda, Kraus, Windirsch, Zierhut, dr. Spina, dr. Keibl, Simm.
XIII./3321 (překlad).
Interpelace
poslanců dra Rudolfa Lodgmana, dra E. Raddy a druhů
ministrovi vnitra,
že bývalý okresní velitel četnictva R. Heidenreich v Mikulově nebyl přeložen do výslužby.
Robert Heidenreich, příslušný do Objedné v okrese šumperském, byl o převratu okresním velitelem četnictva v Mikulově. Když se jeho služební úřad dal do služeb státu rakouského, obrátil se Heidenreich na zemské četnické velitelství v Brně se žádostí, aby mu oznámilo, jak se má chovati, Na několik jeho dotazů, jak se má dále chovati, rozkázalo mu konečně svrchu uvedené velitelství služební Cestou, aby se řídil pokyny svého přímo nadřízeného služebního úřadu, při čemž bylo poukázáno na to. že okresní politická správa mikulovská obdržela od zemské politické správypotřebné pokyny pro politické úředníky, které obdobně platí i pro četnictvo. Když Mikulov mělo obsaditi československé vojsko, obdržel Heidenreich od svého přímého představeného jakož i od přednosty mikulovské okresní politické správy rozkaz, aby provázel okresní politickou správu, stěhující se do Laa v Dolních Rakousích. Se zřetelem na svrchu zmíněný služební rozkaz brněnského zemského četnického velitelství, aby najisto poslouchal rozkazů svého přímého představeného, poslechl Heidenreich zmíněného rozkazu a provázel okresní politickou správu do Laa.
Poněvadž však onemocněl, vrátil se Heidenreich opět do Mikulova, aniž vykonával v Rakousku nějaké služby, kde mezitím jeho místo bylo obsazeno českým četníkem.
Uzdraviv se po 6 měsíční těžké nemoci, obrátil se Heidenreich na brněnské zemské četnické velitelství se žádostí, aby jej přeložilo do výslužby. Avšak tato žádost, jakož i žádost podaná ministerstvu vnitra a další žádost podaná přímo panu presidentovi, byla zamítnuta s odůvodněním, že Heidenreich vystěhovav se, a vstoupiv do služeb rakouského četnictva, pozbyl československého státního občanství a má býti přeložen do výslužby oním státem, v jehož službách byl naposled. Toto rozhodnutí musí vzbuzovati tím větší podiv, ježto Heidenreich v Rakousku skutečně nesloužil a uposlechl jen služebně vydaných pokynů představeného brněnského zemského četnického velitelství, konal tedy svou povinnost prováděje jeho rozkaz.
Podepsaní se táží:
Jest pan ministr vnitra ochoten, odstraniti tuto zřejmou nespravedlivost opětným přijetím Roberta Heidenreicha do služeb československého četnictva nebo jeho přeložením do výslužby?
V Praze dne 16. listopadu 1921.
Dr. Lodgman, dr. Radda,
inž. Kallina, dr. Brunar, dr. Keibl, dr. E. Feyerfeil, Zierhut, Btihr, Schubert dr. Hanreich, Bobek, dr. Petersilka, dr. Schollich, Kraus, Windirsch, Dr. Spina, Simm, dr. Medinger, Schälzky, Mark, dr. Kafka.
XIV./3321 (překlad).
Interpelace
poslanců dra Keibla, dra Lodgmana a druhů
ministrovi vnitra
v mosteckých událostech dne 26. června 1921
Dne 26. června 1921 kolem 12 dopoledne přišla na městskou policejní strážnici česká deputace kterou vedl krejčovský mistr J. Fajtl, a oznámila, že se na 1. náměstí prochází více vysokoškoláků v čapkách a se stuhami a že to Češi na náměstí přítomní považují za provokaci. Deputace žádala, aby se zakázalo studentům nositi jejich odznaky, a hrozila, že, nevyhoví-li se jí, dojde ke srážkám a krveprolití. Policie odkázala deputaci k okresní politické správě. Toho času procházelo se na 1. náměstí asi 5-6 vysokoškolských studentů. Kolem 3/412 v poledne vyzval je český horník Adolf Krhounek, bydlící v Mostě, Komenského ul. č. 1288, blíže hotelu ťU koně, aby sňali čapku a stuhy, jelikož jest to německá provokace. Současné přišli ještě jiní Češi a tupili studenty. Když studenti odpověděli, že mají právo nositi své barvy, ihned je Češi napadli, strhli jim čepice a stuhy, bili bezbranné pěstmi a holemi a křičeli v divokém zmatku, že to je německá provokace. Studenti byli při tom zatlačeni přes náměstí k budově krajského soudu. Ačkoliv policie chtěla chrániti studenty, utrhl jednomu z nich sazeč Bohumil Nechvíle kapsu. Nechvíle byl policií zatčen a musil býti násilím dopraven na strážnici, poněvadž se zdráhal jíti. Při tom mu byl utržen límec. Toho použili Češi shromáždění na náměstí, aby rozhlásili, že německé obyvatelstvo ztýralo Nechvíle. Když útočník a napadení byli přivedeni na strážnici, shromáždil se před policejní strážnici velký počet Čechů, kteří hlučeli a křičeli a hrozivě se chovali vůči policii.
Asi v 1/21 vyšel jeden ze ztýraných vysokoškoláků, jenž se byl uchýlil do hotelu ťU orlaŤ znovu na ulici. Číhající naň zástup se na něho vrhla vytrhl mu čepici, kterou měl schovanou pod kabátem, a chtěl jej znovu ztýrati. Tomu s námahou zabránil četník, jenž při tom utrpěl zranění.
Množství Čechů, mezi nimi i vojenské osoby, vniklo do restaurace ťRadniční světničkaŤ, posekalo bodly nábytek a vyhnalo ven sedící tam hosty. Četnictvo vykonalo beze vší příčiny v tomto hostinci, kam docházejí studenti, domovní prohlídku, ovšem bez výsledku.
Pro tyto události zmocnilo se mostecké německé většiny obyvatelstva velké rozčilení. Ze nedošlo k větším srážkám, tomu zabránila jan rozvaha německého obyvatelstva.
Se zřetelem na tyto okolnosti táží se podepsaní pana ministra vnitra:
1. Ví o vylíčených událostech?
2. Co hodlá pan ministr učiniti, aby v německých městech bylo zaručeno studentům vysokých škol jejich právo nositi podle stanov své barvy, stuhu a čapku, a aby státní moc je přiměřeně chránila ve vykonávání tohoto práva?
V Praze dne 16. listopadu 1921.
Dr. Keibl, dr. Lodgman,
dr. Brunar, dr. Henreich, Mark, dr. Petersilka, Bobek, dr. Kafka, Btihr, Kostka, dr. E. Feyerfeil, dr. Baeran, dr. Radda, Kraus, dr. Schollich, Windirsch, Zierhut, Schubert, dr. Spina, Simm, dr. Luschka.
XV./3321 (překlad).
Interpelace
poslance dra Raddy a druhů
ministrovi pošt a telegrafů
o zřejmých přehmatech podřízených činitelů.
Lékárník Garnhaft z Mikulova zaslal dne 9. záři 1921 firmě G. Schwarzwald, obchod gumovým zbožím v Praze-l., Revoluční třída č. 5 písemnou objednávku. Za krátko dostal zasilatel objednací lístek zpět, opatřený razítkem pražské pošty ze dne 10. září 1921 a dále s poštovním záznamem ťZpět MikulovŤ a další nečitelnou poznámkou. Mimo to bylo na lístku ještě další poznámka: ťPraha I., Revolutionsstrasse, neznámé.Ť
Mikulovská firma napsala potom doporučený dopis v Praze známé firmě Schwarzwaldově a stalo se něco takřka neuvěřitelného: i doporučený dopis byl vrácen do Mikulova jako nedoručitelný.
Pro tyto vskutku ostudné poměry, které jsou s to, aby zbavily člověka důvěry ve spořádanou správu a které jsou výronem fanatické zášti nějakého šovinisty k Němcům, táží se podepsaní pana ministra:
1. Jest pan ministr ochoten učiniti tento ohlášený případ předmětem vyšetřování?
2. Jest dále ochoten naříditi, aby napříště přestaly tyto a podobné přehmaty a smovolné činy podřízených poštovních činitelů, poškozující vážnost poštovní správy a také pravidelný obchodní styk?
V Praze dne 8. listopadu 1921.
Dr. Radda,
Simm, Böhr, dr. Keibl, dr. Baeran, inž. Kallina, dr. E. Feyerfeil, dr. Schollich, Mark, dr. Lodman, dr. Brunar, Zierhut dr. Medinger, Windirsch, Schubert, Kraus, dr. Spina, dr. Kafka; dr. Hainreich, Kostka, Knirsch.
XVI./3321 (překlad).
Interpelace
poslance dra E. Raddy a druhů
ministrovi národní obrany,
aby spisovateli A. G. Gebenbauerovi byla vyplacena náhrada škody za zabraný psací stroj.
Dne 22. listopadu 1918 zabrala slavonická posádková rota služebním lístkem spisovateli Antonínu G. Gegenbauerovi psací stroj typu ťAdlerŤ pro svoji slavonickou kancelář a užívala ho po celé 3 měsíce. Při převzetí stroje se naznačilo majiteli, že mu škoda tím povstalá bude nahrazena a že o ní má žádati. Ačkoliv Gegenbauer v kursu psaní na stroji, ohlášeném úředně, tímto strojem vydělával denně asi 10 korun, což činí za dobu výše uvedenou k<lem 900-- Kč, žádal za půjčení stroje na 3 měsíce a opotřebování stroje, dvou barevných pásek a krabice otiskovacího papíru jen částku 600-Kč, a niž víckráte se hlásil. Výplatou však byl Gegenbauer stále jen utěšován a též roku 1920 dostal od tehdejšího posádkového velitele nadporučíka Nowothného pouze vyhýbavou odpověď. Konečně v r. 1921, když se Gegenbauer obrátil na zemské velitelství, bylo šetření ukončeno, přes to však Gegenbauer nedostal do dnešního dne nepatrné náhrady škody, o niž žádal, ač od převzetí stroje vplynulo již 21/2 roku.
Se zřetelem na tuto skutkovou povahu táží se podepsaní:
Jest pan ministr ochoten naříditi, aby se bez meškání poukázala Gegenbauerovi náhrada?
V Praze dne 9. listopadu 1921.
Dr. Radda,
dr. Hanrefch, dr. Brunar, dr. Spina, dr. Petersilka, Zierhut, dr. Medinger, Matzner, Simm, Budfg, Schubert, Windirsch, dr. Schollich, Mark, dr. Keibl, Bobek, dr. Baeran, inž. Kallina, dr. E. Feyerfeil, Schälzky, Kraus.
XVII./3321 (překlad).
Interpelace
poslanců dra Keibla, inž. Kalliny a druhů
ministrovi železnic
o protizákonném výnosu podmokelského železničního provozního úřadu.
podmokelský železniční provozní úřad vydal dne 27. niva 1921 pod č. 5979 Kb 21 výnos všem podmokelským firmám, jímž dovolávaje se §u 56 železničního řádu III/1 vyzývá strany, aby příště ve svých nákladních listech uváděly stanice určení v českém jazyku, v opačném případě budou se nákladní listy vraceti.
K tomuto výnosu dalo podnět pražské ředitelství státních drah a nutno míti za to, že stejný výnos byl rozeslán všem německým firmám v okrsku tohoto ředitelství, snad docela i v celé republice. Tento výnos zřejmě odporuje nyní platným ustanovením o tom, jakým jazykem nutno psáti nákladní listy, zákonu ze dne 14. dubna 1920, č. 266 Sb. z. a n. a vydaným k němu prováděcím nařízením ze dne 25. srpna 1921, č. 324 Sb. z. a n. Podle nynějších předpisů malí se nákladní listy psáti jazykem státním. Ve stanicích pojmenovaných podle obcí, v nichž jest nejméně 20 státních občanů jiného jazyka, nebo položených v takovýchto obcích, mohou se nákladní listy psáti také jazykem této národní menšiny, pokud i ve stanici určení jest taková menšina. V jiných případech nutno připojiti překlad do státního jazyka. Jde-li tedy o zásilku, jež se podává v Podmoklech do Rumburku nebo Liberce, může se nákladní list a také místo určení napsati jazykem německým.
Prováděcí nařízení ze dne 25. srpna 1921, č. 324 Sb. z. a n. o názvech měst, obcí, osad a ulic stanoví v čl. 3: Je-li pro některé město, obec nebo osadu ustanoven za úřední název též název, který vytvořil jazyk národní, t. j. nečeské menšiny, jsou soudy, státní a veřejné úřady, orgány, ústavy a podniky, jakož i strany ve styku s nimi povinny užíti úředního názvu v tom jazyku, v němž jest sepsán ostatní text.
Německé názvy měst a obcí položených v německém a smíšeném jazykovém území jsou veskrze uznány státní správou jako úřední názvy vedle českých názvů. To plyne z toho, že státní úřady a podniky vždy užívají německých místních názvů v nápisech místních úřadů, na poštovních razítkách, k označení stanic a také na dvoujazyčných jízdních řádech.
Podle toho jsou v německých obcích také strany-" uvedeným článkem 3 prováděcího nařízení přímo povinny všude, kde text nákladního listu jest německý, vepsati též jméno stanice určení německým jazykem a názvem.
Jest tedy nepochybno, že uvedeny výnos jest protizákonný a že jest průlomem a změnou ustanovení jazykového práva zákonem stanovených uráží však také německé obyvatelstvo a jest ne- bezpečným pro provoz, poněvadž jest s to, aby vyvolal rozpory a průtahy v provozu zboží.
Podepsaní se nemohou ubrániti přesvědčení, že tento útok na německé obyvatelstvo se stal s vědomím a souhlasem ministerstva železnic a táží se proto pana ministra železnic:
1. Ví pan ministr, železnic o vylíčeném případě?
2. Dala k takovým výnosům podnět ředitelství státních drah a která?
3. Jest pan ministr železnic ochoten ihned naříditi čeho třeba, aby tyto nezákonné výnosy byly odvolány?
V Praze dne 16. listopadu 1921.
Dr. Keibl, inž. Kallina,
dr. Radda, Kraus, dr. Schollich, Windirsch, Zierhut, Schubert, dr. Spina, Simm, dr. Petersilka, Scharnagl, dr. Lodgman, Křepek, Bobek, dr. E. Feyerfeil, Mark, dr. Brunar, Matzner, Böhr, Dr. Medinger, Budig, dr. Lehnert, dr. Hanreich.
XVIII./3321 (překlad).
Interpelace
poslance dra Rudolfa Lodgmana a druhů ministrovi spravedlnosti,
že mostecký krajský soud má jen jednojazyčné složenky.
Mostecký krajský soud užívá jen složenek s českým tiskem.
Jakými ustanoveními zákona odůvodňuje pan ministr spravedlnosti tento postup mosteckého krajského soudu? Může se při tom zvláště dovolávati číselného poměru německé národnosti k české
V Praze dne 16. prosince 1921.
Dr. Lodgman,
:clrubert, Zierhut, Knirsch, Kostka, dr. Brunar, lr. Medinger, Bóilmann, dr. Schollich, Matzner, dr. ldadda, Rčittel, dr. Lehnert, Bobek, inž. Kallina, Mark, dr. Keibl, dr. E. Feyerfeil, Schálzky, Kraus, Budig, J. Mayer.