XI./3230 (překlad).
Interpelace
poslance Kaisera a druhů
vládě
o trýznivém pronásledování německých časopisů.
Byly-li německé časopisy vydány zvláště přísné censuře již cd vzniku republiky takže každý projev volného mínění byl znemožněn, pak se zdá, že censorové dostali v posledních týdnech zvláště přísné pokyny rdousiti německý tisk, neboč se nelze domnívati, že by censoři sami, bez vyššího pokynu, potlačovali nevinné kritiky v německém tisku.
Tak časopis ťBudweiser ZeitungŤ v čísle 94. ze dne 24. listopadu 1921 pod nadpisem ťV plném světleŤ přinesl kritiku řeči ministerského předsedy dra Beneše v poslanecké sněmovně o zahraničním stavu věcí. Z této kritiky byl zabaven tento odstavec:
ťToto doznání bylo asi pro ministerského předsedu těžké, musil je však učiniti, poněvadž beztoho každý ví, že Slovensko tíhne více k Budapešti než ku Praze. Kdyby nyní dokonce zřízeno bylo v hlavním městě Maďarska království, nebylo by pochyby, že by tato přitažlivost vzrostla. Tedy nebezpečí, jež nutno bráti vážně.Ť
V témž čísle byla zabavena i tato zpráva:
ťO marnotratném hospodářství v ministerstvu národní obrany. Ve schůzi poslanecké sněmovny z 19. listopadu t. r. přednesli někteří poslanci i čeští v rozpravě o státním rozpočtu skutečně poučné věci o marnotratném hospodářství v ministerstvu národní obrany., Uvádíme některé ukázky: Upraveni obydlí pro důstojníka francouzské misse stálo 150.000 Kč. Za inspekční cesty této misse bylo vyplaceno 390.000 Kč. Francouzský vojín má tytéž požitky jako český kapitán, francouzský šikovatel prý dostává o 2000 Kč více než president republiky. - Dřívější ministr národní obrany Husák byl jmenován generálním ředitelem továrny na výbušné látky v Pardubicích. V této továrně, která jest vlastně státním ústavem, bude Husák dostávati ročně 120.000 Kč platu, 60.000 Kč representačních přídavků a tantiem nejméně 40.000 Kč. Mimo to bude moci používati automobilu. Podít ministerstva národní obrany na rozpočtu činil v roce 1920 ještě 11.5%, v roce 1921 16.7%, v roce 1922 již 19%. V československém vojsku připadá na 12 mužů jeden důstojník; na 10 mužů jeden rotmistr a na 3 muže jeden četař nebi desátník. V továrně na výbušné)látky v Bratislavě byli za starého Rakouska k dozoru po čas války jeden četař a dva desátníci, dnes tam sedí podplukovník, 2 majoři a 2 rotmistři. - Podivuhodná jest v rozpočtu pro vojsko i položka 600.000 Kč na živení psů, koček a holubů. - Na mazání děl potřebuje se 6,000.000 Kč. Československo musilo nuceně koupit také ve Francii děla, která jak se později ukázalo, byla úplně nepotřebná, právě tak jako střelivo dodané ze západu.Ť
Aby míra byla naplněna, byl zabaven v témže čísle také odstavec dotazu ministrovi národní obrany a hromadném přeložení na odpočinek vět šinou německých důstojníků v činné službě. Zabavený odstavec zní takto:
ťNikde v kulturním státě nemůže státní úředník ucho soukromý úředník nebo i jen nejmladší obchodní pomocník, který se ničena nedopustil, býti vyhnán bez výpovědi takřka na hodinu, i se sluhy se nakládá ohleduplněji. Nutno se tázati: Četli výkonní činitelé pana ministra Udržala jeho řeč? Vzali na vědomí jeho slib? Či týká se jich slovo jejich ministra tak málo, že přes ně jednoduše přecházejí k dennímu pořádku?Ť
První zabavený odstavec zjišťuje pouze všeobecně známou věc, že slovenské poměry nejsou takové, jak nám je líčí vláda a jí oddaný tisk. Zabavený článek o marnotratném hospodářství v ministerstvu národní obrany neobsahuje nic jiného, než suchá čísla, vyňatá z řeči jednotlivých poslanců, která dodnes nebyla popřena. Nutno se tedy domnívati, že jsou také skutečně pravdivá, poněvadž jinak se nelze domnívati; že by se ministerstvo národní obrany halilo do hlubokého mlčení, kdyby tomu tak nebyla.
Třetí zabavená zpráva zjišťuje skutečnost; kterou zajisté nelze se žádné strany právně popříti, podepsaní se tedy táží vlády:
1. Dostali censoři pokyn, aby censorovali ještě ostřeji než dosud?
2. Je-li lomu tak, jak se srovnává tento pokyn s posledními výroky pana ministerského předsedy, že bude pečovati o to, aby se censurovalo co nejsvobodomyslněji?
V Praze dne 29. listopadu 1921.
Kaiser, Röttel, J. Fischer, Böllmann, dr. Radda, J. Mayer, dr. Ed. Feyerfeil, Mark, Kraus, dr. Hanreich, Schubert, Heller, dr. Baeran, Zierhut, Matzner, Kostka, Bobek, Szentiványi, dr. Lodgman, Wenzel, Knirsch, Patzel, dr. Keibl, dr. Medinger.
XII./3230 (překlad).
Interpelace
poslance dra Spiny a druhů
správci ministerstva pro zásobování lidu, že veřejný ustav pro hluchoněmé v Litoměřicích nebyl pojat do veřejného zásobování.
Ministerstva pro zásobování lidu z nepochopitelného nedorozumění odmítlo zařaditi veřejný ústav hluchoněmých v Litoměřicích do veřejného zásobování moučnými výrobky. Okresní politická správa litoměřická ihned na to vysvětlila v novém padání stav věci a zdůrazňuje, že toto vyloučení ústavu z veřejného zásobování znamená jeho zkázu. K tomuto podání přiložil správce ústavu P. Jan Otto přílohu, v níž vysvětluje špatný finanční stav ústavu. Ústav dostává na osobu ročně 600 K, při čemž zdaleka nemůže vyjíti. Nyní musí ústav kupovati chléb pro 64 osoby.
Podepsaní táží se pana ministra pro zásobování lidu, zda toto ministerstvo skutečně tak nesociálně postupovalo proti německému ústavu a zda pan ministr jest ochoten tuto nepřístojnost ihned odstraniti?
V Praze dne 1. prosince 1921.
Dr. Spina, Schubert, dr. Kafka, Böhr, J. Mayer, Böllmann, Windirsch, Heller, J. Fischer, Pittinger, Knirsch, Simm, Wenzel, Zierhut, Křepek, Röttel, inž. Jung, inž. Kallina, Patzel, Bobek, Schälzky.
XIII./3230.
Interpelace
poslance Borovszkého, Tausika a soudruhů
ministru vnitra a ministerskému předsedovi
v záležitosti censurní praxe potlačující kritiku činnosti vyžíračů republiky, kupováním veřejného mínění, zřizování státních podniků a nekontrolovaného hospodářství státními financemi.
Dnešní interpelací podáváme opět doklad, jakým zhoubným způsobem působí censura v Košicích, když potlačuje kritiku činnosti vyložených vyžíračů republiky, kteří využívají výminečných opatření buržoasní, byrokratické diktatury na Slovensku. Zdá se, že tito činitelé a jich přátelé snaží se o to, aby stanné právo, diktatura vojenská a opatření z této vyplývající, trvala na Slovensku co nejdéle. Pod touto rouškou provádějí se pak manipulace státními financemi, které umožňují vydávati časopisy, zařizovati státní podniky ze státní pokladny za obnosy do milionů jdoucí. Časopisy tyto nepodléhají censuře, šovinisticky štvou národnosti na Slovensku žijící proti sobě, uveřejňují nejperfidnější lži proti socialistickým organisacím, a ve spojení s korupční byrokracií působí zhoubně zejména na Východním Slovensku. Košická censura za souhlasu župana dra Rumana zabavila následující článek v časopise ťKassai MunkácsŤ:
Sajtóházasság.
A ťSzabadságŤ és a ťKassai HírlapŤ egyesülése, Találkozott a zsák a foltjával.
A külügyminisztérium költségvetésében jelentős tételekkel szerepel a sajtóosztály. Ennek a nyilvánosság ellenőrzése alól teljesen kivont intézménynek a működése akkor került először a nyilvánossá elé, mikor a kormány a német lakosságmegnyerése céljából elhatározta egy németnyelvű napilapnak, a ťPrager PresseŤ-nek a létesítését és ennek az ügyletnek a labonyolitására ťOrbisŤ címen részvénytársaságot alapilott. Mint a prágai lapok leleplezéséből kitűnik és amint azt annak idején mi is megírtuk, a részvénytársaság alapító tagjaiként szereplő Ioyális csehszlovák politikusok (Stivin, Rašin, Svehla stb.) egyetlen fillérei sem járultak hozzá a részvénytőkéhez, mert ezt teljes mértékben a kormány, illetve a külügyministérium sajtóosztálya bocsátotta rendelkezésére.
Ez év nyarán hasonló megbízással érkezén Szlovenszkora Ebi Ferenc miniszterelnöki sajtóiroda vezetője, aki a kormány propaganda céljaira megnyerte a ťSzabadságŤ című kosicei magyar napilapot és ennek valamint a máik kosicei kormánylapnak a ťSlovenský VýchodŤ-nak olcsóbb előállítása céljából megbízást adott állami nyomda létesítésére. A nyomda felszerelésének beszerzését a ťSlovenský VýchodŤ volt szerkesztője, egy Krejza nevű álkapitány vállalta el, aki ebből a célból Wienbe utazott, és most, félév után, nyomdai kellékek beszerzése címén még mindig Wienben tartózkodik.
A nyilvánosság sikeres megtévesztése céljából legutóbb elhatározták, hogy a szlovenszkói kormánylapok financirozását az ťOrbisŤ-hoz hasonlóan egy költött részvénytársafág sokja intézni. Igy jött létre Kosice székhellyel a ťPatriaŤ részvénytársaság, amelynek főrészvényeseiképen szerepelnek Ebl propagandafőnökön kívül Kálmán, a C. S. J. bratislavai fiókjának vezetője, Pistelák a mahrisch-ostraui kormánylap (Moravsko-slezskžý Denník) igazgatója. Ruman zsupán, Klima rendőrigazgató és mások. A részvénytársaság legtöbb tagja vagyontan, így tehát egészen kétségtelen, hogy a részvényösszeget a kormány fizette ki.
A részvénytársaság a napokban Ruman zsupán elnöklete alatt űlest tartott; amelyen az említetteken kívül dr. Kend, továbbá a ťSlovenský VýchodŤ; szerkesztője és László Béla a ťKassai HirlapŤ tulajdonosa is resztvett. Az ülésen elhatározták a ťKassai HirlapŤ napilapnak és nyomdájának 400.000 koronáért való ingvásárlását és azt, hogy a legközelebbi jövőben a ťKassai HirlapŤ fogja a ťSzabadságŤ szerepét átvenni, a ťSzabadságŤ pedig már rövid idő múlva beszüntette megielenesét. Erre az intézkedésre azért is szükség volt, mert a lap tartozásai csak a nyomdaköltségek terén meghaladják a millió koronát.
Az ügynek a legközelebbi jövőben igen érdekes fejleményei várhatók, a proletáriátus számára azonban már az eddig felsoroltak is igen tanulságosat.
Sňatok tlače.
ťSzabadságŤ a Kassai flirlapŤ sa spojily. Našlo vriece záplatu.
V rozpočte ministerstva zahraničia figuruje so značnými položkami oddelenie tlačové. Účinkovanie tejto inštitúcie, ktoré bolo verejnej kontroli naprosto neprístupné, dostalo sa pred verejnosť po prvý raz vtedy, keď vláda rozhodla sa cieľom získania nemeckého obyvateľstva sriadiť jeden list v nemeckom jazyku menom ťPrager PresseŤ a ku prevedeniu tejto veci založila akciovú spoločnosť ťOrbisŤ. Ako to z odhalenia pražských listov vysvitá a ako sme to už i my svojho času doniesli loyalní československí politikovia (Stivín, Rašín, Švehla atd.), ktorí figurovali jako zakladateľskí členovia akciovej spoločnosti, neprispeli k akciovému kapitálu ani len halierom, poneváč kapitál v úplnej miere dalo k disposici tlačové oddelenie ministerstva zahraničia. V lete tohoto roku so stejným poverením prišiel na Slovensko správca tlačovej kancellárie ministerského predsednictva František Ebl, ktorý k propagačným účelom vlády získal košický maďarský denník ťSzabadságŤ a cieľom lacnejšieho vydávania týchto novín a podobne druhých košických vládnych novín ťSlovenský VýchodŤ dal poverenie ku sriadeniu štátnej tlačiarne. Opatrenie zariadenia tlačiarne prevzal na seba bývalý redaktor ťSlovenského VýchoduŤ, istý nepravý kapitán Krejza, ktorý odcestoval týmto cieľom do Viedne a ktorý sa tam ešte teraz po pol roku pod titulom nákupu zariadenia tlačiarne zdržuje. Aby mohli verejnosť s úspechom v omylu udržovať, rozhodli sa posledne, že financovanie slovenských vládnych časopisov bude konať jedna viazaná akciová spoločnosť, podobná spoločnosti ťOrbisŤ. Tak bola utvorená akciová spoločnosť ťPatriaŤ so sídlom v Košiciach, jejž hlavnými akcionármi mimo propagačného správca Ebla sú: Kálmán, správca G. S. J. filiálky v Bratislave, Pištelák, riaditeľ vládneho listu v Moravskej Ostrave (ťMoravskoslezský DenníkŤ), župan Ruman, policajný riaditeľ Klíma a iní. Najväčšia časť členov akciovej spoločnosti je nemajetná a preto je nado všetku pochybnosti jasné, že akciový kapitál složila vláda.Ť
K tomuto článku podáváme toto vysvětlení:
V listopadu 1920 vyslala vláda přednostu tiskového odboru min. předsednictva Františka Ebla; býv. redaktora ťPráva LiduŤ, na Slovensko, aby vyjednával s tamním slovenským i maďarským tiskem a získal jej pro propagandu směru vládní politiky, čili jinými slovy zakoupil veřejné mínění. Jmenovaný vyjednával s redaktory a vydavateli časopisů hlavně v Bratislavě a Košicích. Pokud se interpelantům podařilo zjistiti, vyjednávalo se za součinnosti ministerstva pro správu Slovenska v Bratislavě, s vydavatelem ťB. Z. am AbendŤ, maďarským židem Pordesem a politickým přeběhlíkem Sokolajem. ťB. Z. am AbendŤ Iyl získán a stal se vládním listem. V Košicích jednal Ebl s maďarským advokátem drem Kendým, který byl vyloučen ze strany maďarských socialistů pro nekorektní jednání. Krátký čas po tomto jednání byl tiskovým odborem min. předsednictva pověřen Kreza Arnošt, býv. redaktor časopisy ťSlovenský Východ v Košicích, listu, financovaného min. národní obrany, aby v Košicích zřídil státní tiskárnu. Kreza, který se neprávem vydával za čsl. kapitána, získal si důvěry vlády vydáním protibolševického pamfletu. Bez jakékoliv odborné kvalifikace přijat, zakoupil ve Vídni dvě staré tiskárny s nepotřebným brakem, a přes to, že bylo dokázáno, že koupí touto poškodil státní finance o statisíce, nebylo zavedeno proti němu vyšetřování a věc byla zatajena. Zřízení státní tiskárny bylo úplně zbytečné, neboť v Košicích je 6 velkých a 4 malé tiskárny, které pro potřeby státní i obyvatelstva úplně postačují. Dále uvádíme, že pro časopis ťSlovenský VýchodŤ byly zřízeny státním stavebním úřadem v Košicích redakční a administrační místnosti, opatřené zbytečným komfortem. Tento časopis byl tisknut do 1. května t. r. v košické tiskárně Československých tiskových a vydavatelských podniků v Praze (předseda posl. Švehla) a zanechal po sobě 720.000 Kč dluhů, které tiskárna nyní vymáhá nav státní správě.
Výsledek vyjednávání přednosty Ebla s advokátem drem Kendým byl ten, že vláda dala Kendýmu, který byl úplně nemajetný, finanční prostředky, a ten jimi založil maďarský vládní list ťSzabadságŤ, který vycházel od 15. ledna t. r. Vládou byl uložen kapitál asi Kč 300.000.- u košické filiálky Živnostenské banky, která na podpis úředníka min. Jana Kudláčka a redaktora Č. T. K. Kalmana vyplácela Kendýmu na požádání větší obnosy.
ťSzabadságŤ tisknut se do 15. července v tiskárně Macnerově v Košicách. Dr. Kendý jej pře vedl po zanechání 120:000 Kč dluhů na přání vlády do nově zřízené státní tiskárny. Od 15. června t. r. do dnešního dne přes to, že výrobní cena ťSzabardságuŤ za jeden měsíc činí Kč 130.000, nebylo státní tiskárně vyplaceno ani haléře. Aby klamáno bylo veřejné mínění vychází ťSzabadságŤ bez udání vydavatele a tiskárny, bez ohledu na znění tiskového zákona. Právě takovým způsobem a za stejných okolností vychází ve státní tiskárně vládní list ťSlovenský VýchodŤ nákladem 2500 výtisků. Je samozřejmo, že státní tiskárna je pasivní a tím je vysvětleno, že v rozpočtu pro rok 1322 je zařaděn na státní tiskárnu obnos 3 mil. Kč. V odborných kruzích kritisuje se, jakým lehkomyslným způsobem byla zařízena státní tiskárna v Košicích a je veřejným tajemstvím, že soukromý podnikatel zřídil by tuho za pětina obnosu, který na tiskárnu vydala vláda. Tuto okolnost a také jiné nepřístojnosti musil nezbytně zjistiti vládou vyslaný revisor m. r. Eiselt-Klimpely z ministerstva vnitra.
Aby vydáváni vládních listů bylo před veřejností zakryto, utvořila vláda začátkem listopadu po způsobu pražské sp. s r. o. ťOrbisŤ (ťPrager PresseŤ) společnost s r. o. ťPatriaŤ sídlem v Brně. Členové této společnosti, úplně nemajetní, za které tiskový odbor min. předsednictva složil podíly po Kč 20.000.-, jsou tito: Boh. Pištělák, býv. úředník administrace Lidových Novin, J. Kalman, ředitel Č. T. K. v Praze, býv. činitel Českého srdce ve Vídni, a JUDr. Bleha, osobni referent tiskového odboru min. předsednictva v Praze. Toto konsorcium převzalo s uvedeným kapitálem Kč 60.000.-(!!!) na rozkaz podepsaný přednostou Eblem tyto vládní listy s celým aparátem: ťMoravské NovinyŤ a ťMorgen PostŤ v Brně, ťT. Z. am MorgenŤ v Opavě, ťSlovenský VýchodŤ, ťSzabadságŤ a ťKassai HirlapŤ v Košicích.
ťKasai HirlapŤ současně s tiskárnou byl na základě usnesení schůze uvedených osob a župana díra Rumuna zakoupen a tímto osobně vyplacen obnosem 400.000 Kč. Do kupní smlouvy, kterou sestavili dr. Bleha a dr. Rumun, byl k oklamání poplatkového úřadu stanoven pouze obnos Kč 200.000.
Podepsaní se táží:
1. Je pan ministr vnitra ochoten na základě těchto dokladů v této a jiných interpelacích, zakročiti, aby censurní úředník, který potlačuje oprávněnou kritiku korupčních rejdů, byl vyšetřován a potrestán?
2. Je pan min. předseda ochoten podati na základě uvedených okolností vysvětleni, jak je možné, aby tisk. odb. min. předsed. mohl nekontrolovaně vydávati časopisy a zřizovati tiskárny?
3. Je ochoten p. min. předseda pověřiti parlamentní komisi vyšetřením korupčního hospodářství a podáním zprávy Národnímu shromáždění?
Borovszky, Tausik, dr. Šmeral, Kunst, Krejčí, Darula, Svetlik, Surányi, Toužil, Bouček, Nagy, Haken, Houser, Kreibich, Skaunicová, Malá, Skalák; Teska, Blažek, Burian, Kučera, Koutný, Merta,Warmbrunn.
XIV./3230 (Překlad).
Interpelace
poslance T. Hackenberga, H. Jokla, Häuslera a druhů
ministrovi národní obrany
o poměrech u lehkého dělostřeleckého pluku č. 12 v Užhorodě.
Vojáci, kteří jsou nuceni vykonávati svoji služební povinnost na dalekém východě republiky, v Podkarpatské Rusi, musí tam po většině sloužiti za takových poměrů, že se cítí spíše deportovanými zločinci, než obránci státu. Vzorným příkladem jest barákový tábor čsl. lehkého dělostřeleckého pluku č. 12.
Byl vystavěn na místě starého tábora pro nakažlivé nemoci, který tam stál za války, ze zbytků starých baráků, v nichž leželi choří na tyf, choleru a skvrnitý tyf. Za baráky mužstva jest hřbitov, na němž rest pohřbeno mnoho tisíc lidí v hromadných hrobech. Příkopy, jež tam vedou kolem, jsou zcela prohrabány krysami. V táboře není vody. Studnu bylo nutno zasypati, ježto byla nakažena. Není příležitosti k mytí. Mužstvo se myje ve svých miskách na jídlo a k tomu nosí si vodu 15 minut daleko z nádraží. Kanalisace tam není vůbec. Jílovitá půda proměnila se za nynějšího špatného počasí v neproniknutelné bláto. Při tam má většina mužstva roztrhanou obuv, neboť jediný obuvník nemá ani nářadí, ani místa k práci. Za mobilisace musilo se 500 mužů, kteří byli u náhradní baterie, postaviti u kuchyně do řady za deště v roztrhaných botách. V celém táboře není ani záchodu pro mužstvo, jen otevřené jámy, jichž za deště a v noci nelze užívati. Možno si představiti, že každý, jenž v noci musí vykonati svoji potřebu, činí to na prvním vhodném místě. Baráky, do nichž většinou prší, jsou vlhké a dají se jen nedostatečně vytopiti. Tenké, jen lepenkou pokryté stěny stropní jen málo chrání před zimou a jsou pro tamní velmi tuhou zimu zcela nepostačitelné. Ač jest stav nemocných samozřejmě velmi vysoký, není pokojů pro nemocné. Když jej chtěli zaříditi ve strážním domku, ukázalo se, že místnost k tomu určená jest zcela zavšivená. Musí tedy choří ležeti v těchže místnostech, kde spí 60 i více lidí a v nichž za špatného počasí, jež nyní jest pravidlem, cvičí se karabinami. I pokoj, v němž lékař prohlíží churavé, jest tak malý, že nemůže prohlížeti chorých v leže.
Šéf-lékař dostává čtvrtletně 80 Kč na léky a 8 obvazů. Zdravotní důstojníci, ano i poddůstojníci, kupuji léky za vlastní peníze, aby mohli vyhověti nejnutnějším požadavkům. Přístroje k prohlídkám nebyly rovněž dodány, často nemocnice posílala zpět nemocné ještě s horečkou, a musili jako všichni choří ležeti mezi ostatním mužstvem. V posledních týdnech bylo 11 případů tyfu, z toho 2 smrtelné. Jen náhodě dlužno děkovati, že za mobilisace nenastala epidemie skvrnitého tyfu, ježto mnozí záložníci nastoupili zcela zavšivení a není zařízení k desinfekci prádla.
Z uvedených důvodů nutno tábor označiti za zcela nezpůsobilý k obývání a bylo by přímo zločinem, kdyby tam mužstvo mělo zůstati přes zimu, nehledě ještě k hodotám, jež by tím přišly nazmar, poněvadž největší část materiálu nechráněna jest vydána v šanc nepohodě. Zcela nesrozumitelné jest, že, ač tábor trvá již skoro rok a v té době bylo již více prohlídek, vždy ještě nebyla tomu učiněna přítrž.
Tážeme se pana ministra národní obrany:
Jest ochoten ihned naříditi, aby užhorodský tábor byl opuštěn a aby mužstvo bylo lidsky umístěno, aspoň tak, aby to vyhovovalo nejskromnějším požadavkům?
V Praze dne 2. prosince 1921.
Hackenberg, Jokl, Häusler, Deutsch, dr. Holitscher, Palme, Pohl, Hillebrand, Blatny, Kaufmann, Taub, Čermak, R. Fischer, Dietl, Leibl, Schuster, Roscher, Hausmann, Beutel, Schweichhart, Uhl, Kirpal.
XV./3230 (překlad).
Interpelace
poslance Kaisera a druhů ministrovi vnitra
o bezpříkladném a surovém chování vrchního četnického strážmistra Stěchy.
Jak mnozí činitelé veřejného pořádku chápou svoje povinnosti, ukazuje tento případ:
Dne 29. října 1921 jel rolník Antonín Bürger z BýIovic u Chvalšin s kládou na pilu. Když byl asi padesát kroků od svého domu, zastavil povoz a chtěl si přinésti z domova peníze, jež zapomněl. Když se vracel k vozu, přišla k němu hlídka, skládající se z dvou četníků a dvou vojáků pod velením vrchního strážmistra Stěchy. Vrchní strážmistr Stěcha osopil se na něho hrubě, proč na jeho zvolání nezůstal státi; Bürger odpověděl: Neviděl jsem vás, ani neslyšel, ježto nedoslýchám. Vrchní strážmistr prohlásil, že muší u Bürrera vykonati domovní prohlídku, poněvadž jeho čeledín nenastoupil vojenskou službu. Bürger vysvětloval, že jeho čeledín šel pro své průkazy do Andreasbergu a tedy není doma. Strážmistr Šilhan, jenž držet v ruce otevřený revolver, řekl, že na Bürgera vystřelil, jež však tento pro svou nedoslýchavost neslyšel. Bürger vsedl znavit na povoz a odejel. Na to se vyjádřil vrchní strážmistr Stěcha na Bürgerově dvoře před jeho ženou, která umí česky, takto: ťŠkoda, že jsem tam nedal ostrou, že jsem ho nebouch´ toho psa!Ť, načež paní Bürgerová odlověděla: ťTo není pes, to je můj muž, který tři léta na vojně věrně sloužil!Ť Vrchní strážmistr Stěcha osopil se na paní: ťDržte hubu, nebo vás seberu všecky jak jste tady!Ť
Mezitím se vrátil čeledín z Andreasbergu, avšak četníci rovněž nechtěli věřiti jeho výpovědi, že šel pro své průkazy. Teprve, když to potvrdil tesař Matěj Hable z Býlovic, zaměstnaný u Bürgera, hlídka se tím spokojila. Že bylo skutečně vystřeleno, může dokázati tesař Hable. Podepsaní oznamují panu ministru tento stav věci a táží se:
1. Jest pan ministr ochoten dáti uvedenou věc co nejdříve přísně vyšetřiti a pohnati vrchního strážmistra Stěchu k odpovědnosti pro jeho bezpříkladné a bezohledné jednání?
2. Co hodlá pan ministr učiniti, aby se podobné případy neopakovaly?
3. Jest pan ministr ochoten naříditi, aby Antonínu Bürgerovi bylo poskytnuta přiměřené zadostiučinění za urážku, kterou mu způsobil vrchní strážmistr výrazem ťpesŤ?
V Praze dne 6. prosince 1921.
Kaiser, Knirsch, inž. Jung, Patzel, dr. Petersilka, Böllmann, Röttel, Scharnagl, Matzner, dr. Schollich, inž. Kallina, Zierhut, Schubert, Windirsch, Heller, J. Mayer, dr. Spina, Kraus, Bobek, Budig, Böhr.
XVI./3230.
Interpelace
poslance Toužila a soudruhů
ministru vnitra
o konfiskační praxi v Praze.
Od loňského podzimu uplatňuje se u státního návladnictví v Praze konfiskační praxe; která naprosto se nesrovnává se zásadami o svobodě tiskne; zaručenými ústavní listinou: republiky. Proti této praxi bylo mnohokráte protestováno. Byly podány interpelace, ve kterých sneseny křiklavé doklady, náprava však nenastala. Naopak. V poslední době přísnost censury v Praze i ve všech jiných sídlech politických a censurních úřadů se přiostřila. Všechny listy komunistické strany se neustále konfiskují. Tím se ztěžuje jejich vycházení a některé týdeníky následkem těchto konfiskací nemohou některý týden vůbec vyjíti. Ústřední orgán komunistické strany ťRudé PrávoŤ propadá konfiskaci týdně několikráte. Zejména shledává censura jako závadné věci, které kritisují persekuční činnost úřadů, stranickost soudů a vystupování četnictva. Na doklad, že tato censurní praxe je persekuční a že má za účel skrýti věci, o nichž veřejnost měla by býti informována, uvádíme: V ťRudém Právu VečerníkuŤ ze dne 14. června t. r. v referátě o schůzi proti persekuci dělnictva na Slovensku škrtla censora část řeči zástupce slovenských dělníku čelena, v níž se uvádělo:
Předseda skupiny v Kurali Bemjo Jan byl od četníků zbit: Do jeho domu vniklo pět četníků a tázali se ho, proč prohlásil stávku. Na to on odpověděl, že mu: to žádný svědek nemůže dokázati. A když ho chtěli svázat a dáti do řetízků, vytrhl ruku z řetězů. Byl za to zbít tak, že musil vyhledati lékařskou pomoc. Lékař ve Fernadi nechtěl mu vydati lékařské vysvědčení, odpovídaje, že se mu to za osm dnů zahojí. - Ve Velkých Topolčanech zaměstnavatel bez příčiny propustil z práce dělníka Manducha. Ten donesl služnému Baškovi slepici, kohouta; 1 kg másla a 20 vajec, aby si získal služného a tím aby se dostal zpět do práce. Služný Baška tyto věci přijal, ale potom přece dotyčného dělníka odsoudil a on do práce přijat nebyl. Patrně dal velkostatkář služnému více. - Ve Spančicích zavolali četníci robotníka Chovance Jana do kanceláře, zavřeli za ním dveře, vrhli se na něho a do krve hozbili. Rovněž tak v Dolní Krupé četníci zbili robotníka Mangulu Josefa. - Ve Velkém Fedimeši na velkostatku pana Nasela 12 dělníků bylo, členy Svazu zemědělských a lesních robotníků. Dělníci se usnesli; že nebudou pracovat s tím, kdo nebude členem Svazu. Dne 18. května t. r. přišli četníci a sebrali dělníka Fečka. Když ho odváděli; mladý chlapec zavolal: ťStrýče Francku, nechoďte s nimiŤ. Četníci strhli kvery, vystřelili, dva na místě zůstali ranění. Ženy přiskočily, četníky odzbrojily, ti se však vrátili s pomocí vojáků, odvedli 8 soudruhů. Fečka vysvlékli, musel se položiti na dlažku a potom bili do něho, napřed kocarem a potom trnovým prutem po těle a holí v chodidlech. (Bouřlivé výkřiky.) Inkvisice, to je hanba, to je humanita. Další nebudu uvádět. Je případů mnoho a mnoho.Ť
Je patrno; že censura brání, aby veřejnost dověděla se, co se děje na Slovensku. A takových případů týrání dělnictva četníky, zejména po nedávné stávce zemědělského dělnictva; je velmi mnoho. V ťRudém Právu VečerníkuŤ dne 15. června byla konfiskována další kritika těchto poměrů na Slovensku. V posudku onom se uvádělo:
ťKapitalistický teror jde v Československé republice již tak daleko, že sahá i k hrubému násilí proti dělnictvu. Na Slovensku v okrese píšťanském domáhá se dělnictvo úpravy mzdy na velkostatku maďarského šlechtice. Žádá pouze 20 korun denní mzdy beze všech příplatků. Drábové maďarské šlechty nabízejí mu však jenom 12 Kč denně. Dělnictvo zahajuje stávku, neboť za 12 Kč pracovati a žíti vůbec nemůže. A tu vysílá stát četníky na ochranu kořistnictví maďarských velkostatkářů. Četníci honí dělníky do práce jalo za dob otroctví a bijí je i do krve. Držitelé moci nechají biti dělníky za souhlasu lži socialistů. Jako za dob starověkého otroctví, bijí dělníky, na jejichž prací závisí všechen život. Bijí dělníky, bez jejichž práce všechna příživnická cháska zahynula, by hladem. Jaké to barbarství rozmáhá se v Československé republice, jaké otrokářství. Slyšeli jste někdy, že by státní moc nechala bíti kapitalistické a velkostatkářské příživníky a kořistníky? Ne, ne. Těm dává právo na nejvypjatější blahobyt a přepych. Kořistníky odměňuje právem na zahálku, na blahobyt, na přepych; na všechny požitky, a poctivé dělníky odměňuje bitím. Trubce chrání a pracovité včely bije. Dnes nechá bíti do krve zemědělské dělníky, zítra dělníky jiných odborů, bitím bude chtíti vehnat dělnictvo do otrockých okovů. Proti tomuto teroru musí: dělnictvo rozpoutati živelný odpor. Pamatujte, že bijí-li zemědělské dělníky slovenské,.bijí vás. Ubijí-li je ubíjí i vás. Zotročí-li je, zotročí i vás. Tento kapitalistický teror musí býti zlomen. A zlomiti jej může jedině samo dělnictvo hromadnou akcí odporu, v níž budou státi všichni za jednoho a jeden za všechny. Tak daleko trpělivost dělnictva nesmí jíti, aby se nechalo bíti a persekvovat i ve prospěch kapitalistických a velkostatkářských kořistníků.Ť
Podle toho nesměl by dělnický list napsati ani slova rozhořčení nad tím, když dějí se hromadné přípravy bití stávkujících dělníků pro stávku. To si dělnictvo nemůže dáti líbit, a líbit si to nedá.
Pražská censura zvykla si poslední dobou v tisku škrtati každou narážku na to, že soudy po prosincovém hnuti soudily krutě a nespravedlivě. Ve ťVečerníku Rudého PrávaŤ ze dne 22. června byla konfiskována tato zpráva: ťPorota odsoudila teror držitelů moci. Přinesli jsme stručnou zprávu, že brněnská porota osvobodila soudruha Karla Vaňka z Brna, kterého žaloval státní zástupce pro rušení veřejného pokoje a řádu, jehož dopustil se podle žaloby tím, že při vynášená drakonickém rozsudku nad brněnskými a oslavanskými účastníky prosincových událostí odsoudil třídní justici výkřikem: ťFujŤ a když opouštěl soudní síň, zvolal: ťPryč s tyrany!Ť - Vynesením osvobozujícího rozsudku dala brněnská porota na jevo, že soudruh Vaněk byl docela právem rozhořčen nad rozsudky třídní justice, a oběti této justice, že odsouzeny byly neprávem: Výrokem brněnské poroty odsouzen byl násilnický vládní režim, který došel výrazu v drakonických rozsudcích senátu, dosazeného mísilo porot. Tehdy označil president prosincové události za zločin na státě a dával zřetelně na jevo, že ve sporu o Lidový dům je právo na straně Tusarovy politické kliky a ne na straně dělnictva. Je známo, jak nepříznivě působilo na zahraniční veřejnost, že zrušeny byly poroty. Bylo to tehdy zřejmé doznání, že držitelé moci nemohou se opříti při vykonávání svého teroru ani o demokratickou veřejnost, z níž porotci jsou losováni. A výrok brněnské poroty v případě soudruha Vaňka to na celé čáře potvrdil. Je to vyložený doklad: že naši soudruzi a soudružky drženi jsou v žalářích neprávem, že jejich věznění příčí se právnímu vědomí i nekomunistických kruhů, z nichž složeny jsou poroty. Je to doklad, že jen hrubá diktatura a surový teror držitelů moci drží naše nejlepší soudruhy a soudružky v žalářích, že jsou obětmi politické násilnosti, která stala se v Masarykově republice vládní soustavou. Tato buržoasní násilnost musí býti tlakem dělnických mas za každou cenu likvidována.Ť
V ťRudém PrávuŤ dne 23. června t. r. byl konfiskován skoro celý článek ťPresidentova fráseŤ, v němž kritisuje se telegram presidentův, zaslaný z Capri k odhalení pomníku českých bratří a kde se mluví o uplatňování našeho českého programu ťhumanitní svobody a sociální spravedlnostiŤ.
V článku tomto zejména škrtnuty byly tyto poznámky: ťHumanitní svoboda a sociální spravedlnost! Kdo o nich u nás něco ví. Stačí poukázati pouze na jeden případ příliš ještě živý, aby pod jeho dojmem presidentova fráse přímo zamrazila. Výminečnými soudy odsoudili sta a sta našich soudruhů k trestům v justici kulturních zemí neslýchaným. Bylo to možno jen tím, že byly zrušeny poroty. Chce nám snad někdo namlouvati, že se tento čin měšťácké diktatury stal bez rozkazu, nebo schválně, nebo dokonce bez vědomí presidentova? Zrušení porotních soudů nelze nazvati jinak, než činem měšťácké diktatury, nařízeni o zastavení činnosti porot ani, nebylo včas předložena parlamentu, ani ministr spravedlnosti přes výslovný svůj slib nepředložil materiál sněmovně či výborům. Oficielní vládní výnos vykládal, že prý budou výminečné senáty souditi komunisty mírněji, než by soudily měšťanské poroty. Leč případ brněnského soudruha Vaňka, osvobozeného porotním soudem z deliktu, za který by byl býval výminečným senátem jistě odsouzen, ukazuje zřejmě nepravdivost a licoměrnost vládního tvrzení. Ale kruté tresty, jimiž byli postiženi naši poctiví soudruzi, byly zaviněny ještě čímsi jiným, než zrušením porot. Ve své novoroční řeči nazval president Masaryk, hlasatel humanitní svobody a sociální spravedlnosti, naši prosincovou stávku zločin ten a útokem na stát a řekl to dříve, než zatčení soudruzi usedli na lavici obžalovaných.Ť
Takovýmto způsobem bráněna je kritika, které v demokratickém státě podléhá jistě i president.
Censura jde tak daleko, že nedovoluje, aby se lidským způsobem psalo o obětech třídní justice československé. Tak v časopise ťKronikaŤ, ze dne 23. června konfiskována byla: tato stránka: ťHrdinka. V Řepích uvězněna je soudružka Pížová z Rosic u Brna, matka 4 dítek. Uvězněna je proto, že v prosincových dnech hlídala, telefonní stanici, aby na stávkující dělnictvo nemohlo býti povoláno vojsko a způsobeno zbytečné krveprolití. Její muž, soudruh Píža, jest rovněž ve vězení pra prosincové události a tak dítky jsou bez matky i otce. Ujali se jich dobří soudruzi, neboť držitelé moci od presidenta až do posledního drába věznice nestarají se o to, je-li přípustno zbaviti malé děti obou rodičů, je-li to lidské a moudré. Soudr. Pížová odsouzena byla na 15 měsíců do žaláře, ale nikomu nezkřivila ani vlasu na hlavě. Držitelé moci nestydí se ji uvězniti, odtrhnouti tuto poctivou ženu od 4 dítek. Má již třetinu trestu odpykánu, a má ještě deset měsíců pykati za to, že pomáhala v pohnutých dnech po boku svého muže. Bylo jí vzkázáno, že by jí další trest byl prominut, kdyby si podala žádost o milost. Je to nabídka lákavá pro matku 4 dětí, ale je to nabídka ponižující pro uvědomělou a sebevědomou komunistku. Soudr. Pížová nabídku tu rozhodně odmítla. Prohlásila s pravou komunistickou hrdinností, že nebude nikdy prositi o milost držitele buržoasní moci. Ona není si vědoma žádné viny a ve vězení držena je buržoasní diktaturou a násilím. Nebude nikdy prositi násilníky o milost, nechce od nich žádnou milost, poněvadž nic zlého nespáchala a to, co buržoasní držitelé moci označuji u ní za zločin, jest v očích pracujícího lidu čin dobrý a záslužný. Je hanbou Československé republiky, když takovou šlechetnou ženu žalářuje, když ji odervala od 4 dítek. Je hanbou republiky, když žalářuje ženu; která chce jen dobro, dobro pro ty, kdož ho nejvíce potřebují, dobro pro chudý a trpící lid. A jest hrdinstvím soudružky Pížové, když nechce žádnou milost od těch, kteří trestají matku 4 dětí za to, že usiluje o dobro. Pražské soudružky chystají velikou akci proti žalářování této šlechetné ženy a matky. Dne 30. června uspořádají velikou manifestaci a připomenou důrazně dceři presidentově dr. Alici Masarykové.Ť
Podepsaní se táží:
Jsou tuto případy konfiskační praxe známy?
Co hodlá pan ministr učiniti k zjednání nápravy?
V Praze dne 23. června 1921.
Toužil, Haken, Rouček, Krejčí, Skaunicová, Malá, Warmbrunn, Svetlik, Nagy, Darula, Blažek, Borovszky, Surányi, Mikulíček, Kučera, Skalák, Kunst, Merta, Haken, dr. Šmeral, Kreibich.