Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1921.

Interpelace:

I. posl. Hakena a soudr. vládě o tisícových transportech ruských uprchlíků určených k polním pracem v republice Československé,

II. post. Hakena a soudr. min. národní obrany o způsobu epsaní časopisu ministerstva N. O. ťBratrstvaŤ,

III. posl. Bezděka, Čuříka, Sedláčka a soudr. ministru spravedlnosti o rozhodování porotního soudu v Brně,

IV. posl. dra Ködrmendy-Ékesa a súdr. ministrovi národnej, obrany o dislokácii a špatnom povýšovaní slovenského vojska v Čechách,

V. posl. Böhra, dra W. Feierfeila, dra Lodgmana, Marka J., Fischera, Knirsche, Patzela; Böllmanna, dra Kafky a soudr. ministru veřejných prací a ministru spravedlnosti, že se protiprávně používá překonaného císařského nařízení k nucenému vyvlastňování v severozápadním českém hnědouhelném území;

VI. posl. Kaisera a druhů ministrovi spravedlnosti a ministrovi vnitra o neodůvodněném zabavení časopisu ťBudweiser ZeitungŤ,

VII. posl. dra Körmendy-Ékesa a súdruhov min. financií o zadržování pôžitkov četníkom-pensistom, ich vdovám a sirotám,

VIII. posl. Toužila a soudruhů ministru vnitra o konfiskační praxi,

IX. posl. dra Kafky, Kostky a druhů vládě, že Národní Jednota Severočeská překročila meze spolkových práv,

X. posl. Zierhuta a druhů ministerskému předsedovi, že němečtí úředníci a zřízenci byli dosud vyloučeni při provádění pozemkové reformy,

XI. posl. Kaisera a druhů vládě o trýznivém pronásledování německých časopisů,

XII. posl. dra Spiny a druhů správci min. pro zásobování lidu, že veřejný ústav pro hluchoněmé v Litoměřicích nebyl pojat do veřejného zásobování,

XIII. posl. Borovzského, Tausika a soudr. ministru vnitra a min. předsedovi v záležitosti censurní praxe, potlačující kritiku činnosti vyžíračů republiky, kupováním veřejného mínění, zřizování státních podniků a nekontrolovaného hospodářství státními financemi,

XIV. posl. Hackenberga, Jokla, Häuslera a druhů min. národní obrany o poměrech u lehkého dělostřeleckého pluku č. 12 v Užhorodě,

XV. posl. Kaisera a druhů min. vnitra o bezpříkladném a surovém chování vrchního četnického strážmistra Stěchy,

XVI. post. Toužila a soudruhů ministru vnitra o konfiskační praxi v Praze.

I./3230.

Interpelace

poslance Hakena a soudruhů

vládě

o tisícových transportech ruských uprchlíků určených k polním pracem v republice Československé.

Dle služebního rozkazu ředitelství státních drah v Olomouci z 19. listopadu 1921, služebního rozkazu č. 0321.6, má býti v těchto dnech, dopraveno postupně pět tisíc ruských uprchlíků, příslušníků Wrangelovy armády, z Cařihradu přes Terst-Vídeň-Cmunt do Čsl. republiky. V rozkaze se výslovně praví, že uprchlíků bude použito k zemědělským pracem. Uprchlíkům přiřknuta je 50% sleva na drahách nejen při transportaci od hranic do karantenní stanice pardubické, ale i potom až jednotlivci, případně skupiny, přidělovány budou zemědělcům.

Vláda přiváží do státu tisíce cizích příslušníků v době, kdy úžasnou měrou vzrůstá nezaměstnanost zemědělského dělnictva; v době, kdy interpelacemi upozorňujeme vládu na kritický stav zemědělského dělnictva, vzniklý nezaměstnaností. Tážeme se vlády:

1. z jakých důvodů transportuje naše vláda tisíce ruských kontrarevolučních vojáků generála Wrangela do Čs. republiky?

2: Činí tak vláda z nějakých závazků a jakých?

3. Na čí útraty budou tito vojáci v republice žíti?

4. Je pravdou, že těchto uprchlíků má býti užito k zemědělským pracem?

5. Uvažovala vláda o tom, že zaměstnáním tisíců cizích příslušníků v zemědělství zvýší se rostoucí nezaměstnanost domácího zemědělského dělnictva?

V Praze dne 29. listopadu 1921.

Haken, Bubník, Houser, Kunst, Skalák, Svetlik, Blažek, Kučera, Krejčí, Skaunicová, Warmbrunn, Borovszky, Kreibich, Koutný, Malá, Nagy, Surányi, Merta, Darula, Burian, Toužil, Tausik, Mikulíček, Rouček, dr. Šmeral.

II./3230.

Interpelace

poslance Hakena a soudruhů

ministru národní obrany

o způsobu psaní časopisu ministerstva N. O. ťBratrstvíŤ.

Representanti ministerstva národní obrany při každé příležitosti zdůrazňují, že armáda má míti ráz nepolitický. Ministr Husák propagoval tento požadavek v několika veřejných projevech. Z tohoto důvodu působí se z vojenských kruhů ke zrušení volebního práva vojínů: Příležitostně jsme ukázali, že tyto snahy jsou pokrytecké a mají zcela jiný účel.

Ministerstvo N. O. vydává ťBratrství, časopis československého vojskaŤ. Tímto časopisem nedává ministerstvo N. O. příkladu politické nestrannosti, naopak pěstuje v něm reakční politický směr a pouští se nejen do politických výkladu, ale i napadá určité politické směry, strany, i poslanecké frakce.

Jako ukázku uvádíme výňatek z posledního čísla ťBratrstvíŤ (č. 5. z 24. listopadu 192,1). V článku ťNezdravé zjevy v četnictvuŤ o četnictvu téměř ničeho není psáno, ale útočí se na svobodu tiskovou a horuje se pro ostřejší censurní praxi. Kromě toho se tu útočí na komunistický tisk, na vedení strany a poslanecký klub.

Praví se tam doslovně: ťA pak jest nářek nad konfiskacemi! Prý horší než v Rakousku. Toto arcipokrytectví, v němž nelze spatřovati nic líného než nové zúmyslné a promyšlené útoky proti čs. státu, nemůže zmásti našeho klidného a střízlivého úsudku o skutečných poměrech.

Vedle tisku komunistického jest v republice řada časopisů jiných, jež své sloupce vyplňují jen a jen bezohlednými útoky na státní správu a tvrdí o nich, že jest to kritika zlořádů republikánských. Zatím však tento tisk, to jest ten arcizlořád republiky, který tyje ze svobody národa a z ní pochodící i svobody tiskové a politické. Víc než kdekoliv jinde platí v tisku zodpovědnost. Za bezmezné útoky komunistické zodpovědno jest vedení této strany a její parlamentní zastupitelstvo.Ť

Poněvadž takovéto útoky opakuji se v tomto časopise velmi často, ptáme se p. ministra N. O.:

1. hodlá ministerstvo N. O. ve svém časopise pro vojáky samo šetřiti politické nestrannosti a zameziti, aby se urážely jednotlivé politické strany, poslanecké frakce a politické přesvědčení vojínů?

2. hodlá nadále ministerstvo N. O. v tomto časopise propagovati reakční politické směry?

3. Hodlá pan ministr působiti na redakční sbor ťBratrstvíŤ, aby stranické výpady proti určitým politickým stranám byly znemožněny?

4. Hodlá pan ministr N. O. zaříditi, aby časopis ministerstva národní obrany pro vojsko byl nepolitický?

V Praze dně 29. listopadu 1921.

Haken, dr. Šmeral, Skalák, Kučera, Svetlik, Darula, Kunst, Houser, Krejčí, Merta, Toužil, Warmbrunn, Tausik, Skaunicová, Mikulíček, Bubník, Nagy, Malá, Bouček, Koutný, Kreibich, Burian, Blažek, Surányi, Borovszky.

III./3230.

interpelace

poslanců B. Bezděka, Čuříka, Sedláčka a soudruhů

ministru spravedlnosti

o rozhodováni porotního soudu v Brně.

Dne 23. listopadu t. r. konalo se u zemského nudu v Brně porotní líčení pro přečin urážky na cti, tiskem spáchané. Obžalovaným byl odpovědný redaktor periodického časopisu, v němž byl spáchán hrubý osobní útok na čest a dobré jméno žalobcovo.

Případ tento měl projednávati původně senát, u něhož také byl proveden první rok. Žalovaný,.aby se vyhnul odsouzení, náhle ťonemocnělŤ. Také další jednání bylo oddalováno až do doby, kdy byly opět, obnoveny poroty. Líčení před porotou konalo se, jak již vpředu uvedeno. Žalovanému důkaz pravdy, o který se pokusil, nijak se nezdařil, ba v některých bodech se oň ani nepokusil, což mohou a musí potvrditi přítomní soudcové z povolání a protokoly výpovědí svědků, i těch, kteří byli vedeni stranou žalovanou.

Porota, která se skládala z politických odpůrců žalobcových, žalovaného osvobodila. Rozhodovala zde také obhajovací řeč právního zástupce obžalovaného, která neobírala se žalovanými delikty, ale byla to politická táborová řeč, vypočtená na dráždění porotců a publika. Případ tento u každého nezaujatého pozorovatele vzbudil úžas. Není ho ani možno zařaditi mezi případy, které nazýváme ťjustičním omylemŤ, to co udělala porota v tomto případě nemožno ani blíže označiti, nemá-li se použíti neparlamentárního výrazu.

Není také ojedinělým. Po všech zkušenostech v tom směru, musí už jednou být ventilována otázka i když zásadně porotní zřízení nesmělá by býti zamítáno - zda je prospěšno a žádoucno, aby poroty rozhodovaly také o urážkách na cti, třeba i tiskem spáchaných a nebylo-li by lépe, aby rozhodovaly pouze o deliktech politického rázu, zločinech a pod. Kdyby se případy, jaký uvádíme, měly opakovati (a je jich již hodně!) jsou všichni politicky a jinak veřejně činní pracovníci vydáni nebezpečí býti vláčenu bahnem novinářských revolverových plátků, aniž by se mohli dovolati ochrany zákona, která jim přece patří a zjednati si zadostiučinění.

Táží se proto podepsaní:

1. Jste ochoten, pane ministře, vyžádati si akta uvedeného brněnského porotního přelíčení ze dne 23. listopadu t. r., která by Vám potvrdila shora uvedené?

2. Jste ochoten, pane ministře, předložiti v dohodě se stranami Nár. shrom. předlohu zákona o reformě porot, která by z jejich činnosti vyjmula osobní urážky na cti třeba i tiskem spáchané a předala je soudcům z povolání?

V Praze dne 26. listopadu 1421.

Bezděk, Čuřík, Sedláček, Adámek, Šamalík, Kopřiva, Myslivec, Rýpar; Janalík, Košek, Adamovský, Tomik, Kaderka, dr. Mazanec, dr. Nosek, F. Navrátil, Rozsypalová, Dr. Hruban, Roudnický, Záruba, Vrabec.

IV./3230 (překlad).

Interpellácia

poslanca dra Körmendy-Ékesa a súdruhov

ministrovi národnej obrany

o dislokácii a špatnom povýšovaní slovenského vojska v Čechách.

Česká verejnosť si všeobecne praje, aby verejný život bol od rakúskych tradícií očistený. Dnes ešte činia sa trpké výčitky starému Rakúsku, že s českých vojakov chcelo v cudzích krajinách svlieknuť národné cítenie a donucovala ich, aby za cudzé záujmy bojovali.

To však, čo teraz prevádza vláda údajne demokratická, nedovolilo si ani Rakúsko z dob pred r. 1848.

Aktívna vojenská služba využíva sa za školu pre zčechisovanie a na celé vagóny odvlečú maďarských a nemeckých regrútov z ich užšej domoviny a prinucujú ich k tomu, aby svoju najkrásnejšiu mladosť strávili v cudzích krajoch: Ešte i staré Rakúsko, v ktorom bolo 12 národnosti, uznalo za prirodzené, aby obránci vlasti cvičili na tom vidieku, kde sa narodili. V dobách mieru nikedy sme nenašli české pluky v Haliči, alebo maďarské pluky v Čechách, alebo poľské pluky v Uhorsku:

Tak sa zdá však, že Praha nie je si istá svoje] veci. Národná jednota, ktorú v cudzozemskú tak zhusta prizvukujú, dnuka - ako sa zdá predsa len nejestvuje. Následkom toho vstúpila do popredia otázka tá, ako by bolo možno 6 millionom Čechov na motúzku viesť 8 millionov nie Čechov. Otázka táto bol riešená docela drastickým spôsobom. Dôkazom toho sú konkrétne či la. Slovensko a Podkarpatská Rus daly tohoto roku 23.000 rekrutovi. Vystihli účelnosť toho, aby asi 10.000 z týchto rekrutovi, a to všetkých Maďarov, potom tých tak zvi maďarónov, nepríjemných Slovákovi a šarišských Nemcov bolo dopravené do cudzích Čiech a aby k vôli bezpeky rozdelení boli medzi jednotlivé české pluky. Z druhej strany však dvakrát toľko českých rekrutovi spolu niekoľkými tisíci renitentných Nemcov dislokovali na Slovensku.

Nie je pravdepodobným, že Maďari musia slúžiť v Čechách cieľom pozdvihnutia vojenského ducha českých plukov, sme skôr toho náhľadu, že nič Maďari sú potrební v Čechách, ale Česi na Slovensku. Maďarov chcú v Čechách počeštiť, a z druhej strany Slovensko a v prvom rade jeho súvisiacu maďarskú času českým vojskom počeštiť, veď vládne prostriedky sú pri ruke.

Veľmi príjemné je pre jednotlivé osoby i to povedomie, že pri použití vojenskej intervencie v tuzemsku maďarské vojsko bude strieľať na Nemcov, na Slovensku však nemecký vojaci na Maďarov, alebo neposlušných Slovákov. Ušetrením vlastnej popularity chcú proti sebe naštvať Maďarov a Nemcov.

Prejímajú-li na seba tú chvály hodnú úlohu, že analfabetov naučia písať, tak nech to činia, avšak nech každého naučia čítať a písať vo svojej materinskej reči. Maďarskí vojaci z Malej roviny alebo z okolia Košíc zrovna tak nepotrebujú reči českej, ako vojaci českí rečí maďarskej.

Haliere občanov-poplatníkov nie sú tu k tomu, aby boli Maďari a Nemci počeštení, ani na to, aby naším vojakom bol vštepený český vojenský duch. Spravodlivosti vyžaduje však toho, aby tiež maďarské mužstvo bolo povýšené a aby bolo postarané tiež o maďarských poddôstojníkov a dôstojníkov, taktiež to, aby boly postavené maďarské battaillony.

Na základe všetkého tohoto pýtam sa pána ministra národnej obrany:

1. Zda je ochotný postarať sa o to, aby slovenskí a rusínskí vojaci neboli vyvážaní z týchto krajín, ale aby im bola daná možnosť svoju službu vo svoje] rodnej zemi konať v práporoch zostavených z mužstva, poddôstojníkov a dôstojníkov vlastnej národnosti.

2. i chce pôsobiť na to, aby maďarské mužstvo bolo povyšované za poddôstojníkov a dôstojníkov v tomtéž pomere, ako mužstvo iných národov.

V Prahe dňa 10. novembra 121.

Dr. Körmendy-Ékes, Dr. Lelley, dr. Jabloniczky, Böhr, inž. Jung, Schälzky, dr. Schollich, Zierhut, Simm, dr. Petersilka, Szentiványi, Füssy, Křepek, dr. Lodgman, Schubert, Patzel, Knirsch, Kaiser, dr. Radda, Pittinger, inž. Kallina.

V./3230 (překlad).

Interpelace

poslanců Böhra, dra W. Feierfeila, dra R. Lodgmana, W. Marka, Jos. Fischera, Knirsche, J. Patzela, Böllmanna, dra Kafky a soudruhů

ministru veřejných prací a ministru spravedlnosti,

že se protiprávně používá překonaného císařského nařízení k nucenému vyvlastňování v severozápadním českém hnědouhelném území.

V, duchcovsko-bílinském okresu chce báňský erár na obecních ladech obce Přešťany-Jenišův Újezd získati pozemky a domy ke zřízení nových dolů užitím císařského nařízení ze dne 16. října 1914.

Odvolávání na cís. válečné nařízeni se svými mimořádnými vyvlastňovacími opatřeními, která olupují statky v pořadu instančním o každý právní prostředek, jest protiprávně, ježto ono nařízeni mělo platiti výslovně jen pro mimořádné válečné poměry, a jejichž trvání dlužno pokládati oficielně za skončené dnem 28. října 1918 a mírovými smlouvami.

Podepsaní se tedy táží ministerstva veřejných prací a ministerstva spravedlnosti:

1. Ví vláda o takovém vážném úmyslu báňského eráru?

2. Jsou příslušná Vládní místa ochotna upustiti od nuceného vyvlastnění, opírajícího se o zastaralé císařské nařízení ze dne 16. října 1914 a místo něho zjednati opět platnost ustanovením všeobecného horního zákona?

V Praze dne 26. listopadu 1921.

Böhr, dr. W. Feierfeil, dr. Lodgman, Mark, J. Fischer, Knirsch, Patzel, Böllmann, dr. Kafka, Wenzel, dr. Petersilka, Simm, Windirsch, Scharnagl, Kaiser, Schälzky, dr. Luschka, Budig, Bobek, Kostka, dr. Baeran.

VI./3230 (překlad).

Interpelace

poslance Kaisera a druhů

ministru spravedlnosti a ministru vnitra

o neodůvodněném zabavení časopisu ťBudweiser ZeitungŤ.

Censora německých časopisů provádí se způsobem přímo odporujícím demokratickému duchu času. Konfiskační praxe došla již tak daleko, že se německým časopisům přímo znemožňuje vysloviti svobodné mínění a to i tehdy, když jen přinášejí holá fakta bez jakékoliv protistátní tendence.

Tak byl v čísle 80. ze dne 5. listopadu 1921 časopisu ťBudweiser ZeitungŤ úplně zabaven tento článek:

ťNa hliněných nohou.

Ministerský předseda a ministr věcí zahraničních dr. Beneš prohlásil v poslanecké sněmovně a v senátě, že vládní vojenská opatřeni směřují hlavně proti kterési soustavě ve střední Evropě, jež se v zájmu udržení míru a demokracie musí odstraniti. Jinými slovy: Nynější republikánští držitelé moci v Praze mají velké starosti, že bude ve střední Evropě znovu zavedena monarchie, čímž by mohla utrpěti i jejich vymoženost, Československo. Proto učinili přípravy k mobilisaci, ještě než král Karel přišel do Maďarska, poněvadž věděli, že by jim ona soustava přivodila nesnáze, bude-li rozumně prováděna.

Tento názor zní poněkud podivně, pováží-li se, že Československo jest republikou, ano dokonce, jak se stále mluví, ťdemokratickouŤ republikou, je přiznává státním občanům všechna práva, proto se za pravidelných poměrů nemusí obávati, že bude předstižena monarchistickou soustavou v sousedním státě.

Máme však také pravidelné republikánské poměry v našem státě? Bohužel, zde to vázne! Československo chce býti jakýmsi ťŠvýcarskemŤ, jak stále ujišťují někteří čeští státníci, tedy ideálem republiky, při tom však Češi jsou státním národem, jenž má všechny pomyslitelné výhody, kdežto ostatní národy se musí podrobiti. Kdyby tomu tak nebylo, nebylo by zvláště pro československo závažné příčiny, aby se musilo obávati zavedení kterési soustavy ve střední Evropě. Jest jisto, že národnostní utlačování nečeských národů v československém státě, jak se nyní provádí, velice snadno by mohlo dáti podnět k monarchistickému převratu, jejž by mohlo způsobiti dosazení krále v Maďarsku.

Jest však ještě jiná okolnost, která nejen u nás, nýbrž i jinde, novým držitelům moci působí starost, z opětného zavedení monarchistického státního zřízení, a to jest, že se neosvědčily socialistické metody, jež jsou přirozeným následkem republiky. Touží i tedy obyvatelstvo znovu po starých poměrech, nutno to považovati pochopitelným za nynějších hospodářských poměrů, které nijak nelze považovati za příznivé.

Nyní víme též, proč bývalý rakouský státní kancléř dr. Renner několik dní před mobilisací přijel do Prahy, prý, aby ujednal s československou vládou hospodářské smlouvy. Ve skutečnosti však šlo o ochranná opatřeni republikánské soustavy, jež se zdála ohrožena.

A nyní poučení z tohoto příběhu: Vedoucí osobnosti Československého státu měly by nahlédnouti, zvláště se zřetelem na jisté události posledních činů, že jest chyba činiti rozdíl mezi Němci a Čechy - tomto státě. Obě části jsou na sebe odkázány, proto musejí, také býti účastny stejných práv, nemá-li se na jedné straně zakořeniti nespokojenost. Co do hospodářských metod - socialisace, osmihodinné doby pracovní atp. - budou musiti páni socialisti, také v Rakousku, velmi mnoho sleviti, budou-li chtíti zachrániti svor nejdůležitější vymoženost z převratu, totiž republiku. Noví držitelé moci stojí tedy před rozhodnutím: Bud přijíti k rozumu, nebo zahynouti.Ť

Zabavený článek obsahuje jen zjištění skutečných poměrů, jaké v republice jsou a jaké by neměly býti, a nedovozuje z toho nic jiného, než to, co přirozeně všude tam musí nastati, kde pohnutkou všech činnosti není právo a spravedlnost, nýbrž nerozum, spojený s nenávistí a velikášstvím.

Podepsaní se tedy táži:

Jest pan ministr vnitra, pokud se týče, pan ministr spravedlnosti ochoten, censorům u okresních politických správ a státních zastupitelství dáti pokyny v tom směru, aby budoucně bezzávadně propouštěli novinářské zprávy, obsahující pouze oprávněnou kritiku panující soustavy?

V Praze dne 29. listopadu 1921.

Kaiser, Heller, J. Mayer, dr. Radda, dr. E. Feyerfeil, Matzner, J. Fischer, Böllmann, Kostka, Röttel, dr. Baeran, Zierhut, Mark; Schubert, Kraus, dr. Hanreich, Szentiványi, Bobek, dr. Lodgman, Wenzel, Knirsch, Patzel, dr. Keibl, dr. Medinger.

VIl./3230 (překlad).

Interpellácia

poslanca dra. Körmendy-Ékesa a súdruhov

ministrovi financií

o zadržovaní pôžitkov četníkom-pensistom, ich vdovám a sirotám.

Československá vláda zastavila vyplácanie uhorskou vládou svojho času poukázaných pensijných pôžitkov maďarským četníkom-pensistom, ich vdovám a sirotám na Slovensku z toho dôvodu, že dotyční nie sú slovenskí príslušníci:

Bars títo interessenti svoju slovenskú príslušnosť domovskými listy dokázali, príslušné fórumy nič neučinily v zájmu riešenia tejto veci, ba odopreli výplatu pôžitkov i takým jednotlivcom, ktorí nadobudli čsl. príslušnosti tiež vo smysle čsl. zákona z r. 1920, č. 236.

Dňa 3. mája 1921 obrátili sa interessenti memorandumom na presidenta republiky, v ktorom predniesli svoje gravameny a kancellária presidenta republiky reskriptom zo dňa 8. júna 1921 dala družstvu záujemcov na vedomie, že memorandum bolo zaslané pánu ministrovi vnútra, - a ministerstvo vnútra však vyrozumelo toto družstvo, že preložilo záležitosť na pensijné oddelenie ministerstva financií.

Pýtame sa pána ministra financií, zdali vie o tento memorandumu četníkmi-pensisty, ich vdovami a sirotami podanom, a jestliže ano, či je ochotný prosbe interessentov v tomto memorandumu predostretej zadosť učiniť, čiže osobám uvedeným v menoslove k memorandumu pripojenom ich pensijné a vychovávacie pôžitky, ktoré im podľa zákona náležia, poukázať?

V Prahe 19. novembra 1931.

Dr. Körmendy-Ékes, Füssy, Szentiványi, Křepek, Böhr, Schubert, Patzel, Knirsch, Kaiser, dr. Radda, Pittinger; inž. Kallina, dr. Lelley, dr. Jabloniczky, dr. Lodgman, inž. Jung, Schälzky, dr. Schollich, Zierhut; Simm, dr. Petersilka.

VIII./3231.

Interpelace

poslance Toužila a soudruhů

ministru vnitra

o konfiskační praxi.

Přes všechno chlubné povídání a psaní o svobodě slova a tisku v naší republice, bez ohledu na protesty a interpelace řádí v našem státě vládní censoři dále přímo bezmezně. Posledním dokladem křiklavě nespravedlivé a stranické konfiskační praxe je zabavení následujícího odstavce v prohlášení legionářů-komunistů k hornické stávce:

ťLegionáře, kteří slouží u četnictva, policie a ve vojsku upozorňujeme, že v havířských halenách a továrních budovách jsou tisíce legionářů, kterým buržoasie za odměnu chce snížiti mzdy, které vyhazuje z míst, které vyhazuje z bytů a že každý postup proti proletariátu je postupem proti revolučním ideím zahraničního odboje, je postupem proti spolubojovníkům v zahraniční revoluci.Ť

Tato krajně pravdivá a plně oprávněná slova byla censorem škrtnuta. Podepsaní se táží:

1. Je panu ministru známo toto násilné umlčování pravdy?

2. Chce pan ministr dále trpěti řádění censury na výsměch demokracii a všem vládním slibům, nebo je ochoten zakročiti, aby se nadále cos podobného díti nemohlo?

V Praze dne 7. prosince 1921.

Toužil, Haken, Krejčí, Nagy, Malá, Skaunicová, Teska, Skalák, Kunst, Tausik, Blažek, Merta, Svetlik, Borovszky, Burian, Rouček, Mikulíček, Koutný, Kučera, Surányi, Kreibich, Warmbrunn, dr. Šmeral, Bubník.

IX./3230 (překlad).

Interpelace

poslanců dra Kafky, Kostky a druhů

vládě,

že národní Jednota Severočeská překročila meze spolkových práv.

Národní Jednota Severočeská v Praze II., Spálená ul. 26, zasílá svým členům a odborům oběžník, jenž zní:

ťDůvěrné. V Praze, v listopadu 1921.

Ctěný odbore!

Velká doba postavila nás před velké povinnosti. Národ byl povolán do zbraně, aby tělem i krví svory hájil nejdražší statek svůj, těžce dobytou svobodu a aby zajistil své vlasti trvalý mír, jakožto nutný předpoklad pro štěstí vlasti.

V této vážné chvíli spoléhala vláda též na Vás, kteří jste hraničáry svého národa, jste jediní spolehlivou záštitou státu proti nepřátelské irredentě. Vy můžete nejlépe povědět; kdo jest přítelem a kde nepřítelem. Nesmírně na tom záleží, zda mobilisace vojenských sil republiky byla provedena bezvadně, jelikož v tom jest záruka naší bezpečnosti a zda vážnost státu nebyla porušována a ohrožována živly nepřátelskými.

Naši němečtí krajané ve velké většině nejsou proniknuti státní myšlenkou, ani správní aparát republiky není dosud takový, jakým bychom si ho přáli. Víme, že na mnoha důležitých místech v území zněmčeném dosud jsou lidé, kterým v hodině nebezpečí důvěřovati nemůžeme. Víme, že občanstvo německé nelne k naší republice s láskou. Jest třeba býti na stráži a proto žádáme Vás a ukládáme Vám:

Sledujte napříště se zbystřenou pozorností veškeren život, hlavně našich státních a národních odpůrců a všech nespolehlivých živlů, jejich projevy i chování se a všechny kroky. Nechť zúčastní se naši spolehliví lidé všech veřejných schůzí i projevů německých. Hleďte dostati se i do t. zv. důvěrných schůzí, abyste věděli všechno. Sledujte, jak si počínají úřady státní zvláště tam, kde není vůbec, noho dostatek českých úředníků, sleduje; jak si počínají úřady samosprávné, hlavně obce ve všem, co se týká mobilisace a všech úkonů, souvisejících s obranou republiky.

Musíte věděti, jak se mluvilo o mobilisaci, jalo se projevuje věrnost i nevěrnost k republice. Osoby, které mluví nebo jednají proti republice, označte jmény, úředníky nespolehlivé atd.

Výsledek všech pozorování, naprosto doložených, sdělte okamžitě na některou z adres, jež Vám uvádíme: F. Korynta, tajemník, Praha II., Spálená 26 nebo red. Al. Sojka-Sokolovič, tajemník, Praha II., Spálená 26. Všechny zprávy však musí býti přesné, jasné" řádně uvedena jména atd., abychom jich mohli použíti na příslušných místech a zjednati nápravu.

Zprávy musíte podati i tehdy, je-li u Vás všechno v pořádku a i když jste ničeho nepozorovali. Uveďte i to, kde němečtí úředníci a orgány svoji povinnost řádně konají. Jest to důležito věděti: Po obdržení tohoto dopisu okamžitě zařiďte, čeho je třeba k vyplnění této úlohy. Každý odklad, každá liknavost byly by, hříchem, páchaným na národě i státu.

Všechny své síly musíme dáti k disposici státu. Toť příkaz a my nepochybujeme, že organisace NJS. stojí na výši doby a pochopením toho i prací svou dobude si vděku státu i celého národa!

Zprávy posílejte bezodkladně a často. Neříkejte, až se toho nahromadí více.

Celá akce musí býti provedena rychle, ale důvěrně a bez jakéhokoliv povídání ve veřejnosti. Kde toho zvláštní poměry vyžadují, užším kruhem nejspolehlivějších pracovníků. Očekávajíce od Vás přesného splnění těchto úkolů, zasíláme Vám naše srdečné pozdravy za ústřední výbor Národní Jednoty Severočeské:

Tento oběžník obsahuje nejen překročení zákonem stanovených spolkových práv Národní Jednoty Severočeské, nýbrž i hrubé zasažení do práv státní správy.Vybízí české obyvatelstvo v německém jazykovém území, aby špehovalo a udávalo německé spoluobčany, ano obsahuje docela i výzvu českým státním zaměstnancům, kteří jsou členy této organisace aby hlídali německé státní zaměstnance a všechno jejich jednání hlásili Národní Jednotě Severočeské. Tato organisace osobuje si tedy práva státní policie a prohlašuje se za nejvyššího soudce a loyálnosti a neloyálnosti státních občanů. Tím se nutně do nejvyšší míry vznítí vzájemná nedůvěra státních občanů a ubije se v nich všechno právní vědomí. Vláda nemůže míti zájmu, aby pěstovala a stupňovala vzájemnou nenávist národnostní, a aby se sama zbavila práva bdíti nad vedením státních úřadů.

Podepsaní se tedy táží vlády:

I. Ví vláda o oběžníku svrchu uvedeném?

II. Učinila vláda nějaká opatření, aby k zodpovědnosti pohnala Národní Jednotu Severočeskou pro její nezákonný postup?

III. Jaká opatření hodlá vláda učiniti, aby zabránila podobným přehmatům soukromých spolků?

IV. Jaká opatření hodlá vláda učiniti; aby zabránila následkům svrchu uvedeného oběžníku?

V Praze dne 2. prosince 1921.

Dr. Kafka, Kostka, Simm, Patzel, Böhr, dr. W. Feierfeil, dr. Brunar. dr. Petersilka, Schubert, dr. Baeran, dr. Lehnert, dr. Radda, Bobek, dr. Medinger, J. Fischer, dr. Spina, Windirsch, Röttel, J. Mayer, Heller, Scharnagl.

X./3230 (překlad).

Interpelace

poslance Zierhuta a druhů ministerskému předsedovi,

že němečtí úředníci a zřízenci byli dosud vyloučení při provádění pozemkové reformy.

Ačkoliv provádění pozemkové reformy již započalo a podle generálního pracovního programu má se již nyní a v nejbližších letech pozemková reforma prováděti intensivně a jest pro ni zvláště v území Němci osídleném, jmenovitě podél hranice, vyhlédnuta značná výměra velkostatkářského majetku, a ačkoliv jest samozřejmo, že pozemková reforma musí se prováděti pro lid, jmenovitě pro lid venkovský, má pozemkový úřad sice již přes 500 úředníků a zřízenců, ale mezi nimi ještě nikoho, o kom bylo známo, že patří k německému národu.

Velice rozhořčeni spatřujeme úmyslné odstrkování příslušníků našeho národa a nebezpečí pro německé venkovské obyvatelstvo v tom, že při přidělování pozemků nemůže dosíci svého práva, míti stejný podíl na provádění pozemkové reformy, jako národ československý.

Pro toto zřejmé porušování práv německých občanů jest německý národ v tomto státě pobouřen a nejširší veřejnost voláme tímto za svědka této křivdy a žádáme, aby do pozemkového úřadu a jeho obvodových úřadoven co nejdříve byli přijati němečtí úředníci a zřízenci, zvláště jako odborní poradci, v takovém počtu, aby pozemkovou reformu v území Němci osídleném provedli příslušníci našeho německého národa.

Varujeme ministerskou radu, aby neprotahovala tuto věc našeho národa, a jako jeho povolaní zástupci co nejdůrazněji žádáme, aby od provádění pozemkové reformy odstraněni byli činitelé, kteří zavinili dosavadní křivdu proti, našemu národů. Tážeme se tedy pána ministerského předsedy jako předsedy ministerské rady:

1. Ví pan ministerský předseda o vytčeném odstrkování příslušníků německého národa při obsazování pozemkového úřadu?

2..Jest pan ministerský předseda ochoten zjednati německému národu spravedlnost a zadostiučinění za spáchané bezpráví a zajistiti mu, že v tomto bezpráví nebude pokračováno?

V Praze dne 1. prosince 191.

Zierhut, Křepek, dr. Spina, Kaiser, Schubert, Röttel, Heller, Böhr, Patzel, J. Mayer, dr. Lodgman, dr. Petersilka, J. Fischer, Schälzky, Bobek, dr. Brunar, Knirsch, dr. Radda, dr. Kafka, dr. Lehnert, dr. Schollich.