Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Ustanovení toto nemá vlivu na trestnost dle všeobecného trestního zákona.

§ 107.

Kdo jako úřední osoba (též notář), svědek, znalec nebo přezvědná osoba vědomě učiní ústně nebo písemně nepravdivé výpovědi, nebo nesprávně něco stvrdí v úmyslu, aby vyměření daně nebo trestu bylo zmařeno nebo nesprávně provedeno, budiž, nejde-li o čin přísněji stíhaný, potrestán soudem pro přestupek vězením od 3 dnů do tří měsíců nebo peněžitým trestem od 1000 Kč do 20.000 Kč.

Byl-li spáchán čin sice vědomě, ale nikoli v úmyslu uvedeném v I. odstavci, potrestán budiž pachatel peněžitým trestem od 500 do 5000 Kč.

Pokus je trestným.

§ 108.

Kdo poruší povinnost uloženou, mu § 86. tohoto zákona, budiž, nejde-li o čin přísněji stíhaný, potrestán soudem pro přestupek vězením od tří dnů do tří měsíců, nebo peněžitým trestem ad 1.000 Kč do 20.000 Kč.

Pachatel budiž potrestán pro přestupek vězením cd jednoho týdne do 6 měsíců, nebo peněžitým trestem od 2000 Kč do 40.000 Kč, poruší-li povinnost v § 86. uvedenou nevraživým útokem na poplatníka, komisi nebo její členy ve veřejném shromáždění nebo v rozšiřovaném tiskopisu.

Stíhání trestních činů dle tohoto paragrafu budiž zahájeno toliko k návrhu finanční správy, poplatníka nebo člena komise, jehož se dotýká porušení povinnosti zmíněné v § 86.

Pokus budiž trestán.

§ 109.

Kdo úmyslně znemožní ohledání, vyšetření i ocenění předmětů daně osobám zmocněným k tomu finančními úřady nebo komisemi, nebo jiným způsobem pokusí se překaziti úřední úkon příslušných úřadů a orgánů budiž, nejde-li o čin přísněji stíhaný, potrestán soudem pro přestupek vězením od jednoho dne do I měsíce nebo peněžitým trestem od 500 Kč do 5000. Kč.

Pokus je trestným.

§ 110.

Pořádková provinění.

Poplatníci, znalci, svědci a jiné osoby, jež povinni jsou podati oznámení (zprávy) finančním úřadům, jestliže by bez dostatečné omluvy neuposlechli příkazu a vyzvání vydaných na základě tohoto zákona úřady finančními nebo komisemi, nebo pokud by jinak nevyhověli povinnostem uloženým jim tímto zákonem, podléhají pořádkovým pokutám až Jo výše 10.000 Kč, pokud nejsou opomenutí ta trestná dle předešlých paragrafů.

§ 111.

Promlčení trestů.

Trestnost jednání a opomenutí vytčených v § 102 promlčuje se v 5 letech po uplynutí roku, do kterého trestní jednání či opomenutí spadá.

Promlčení přerušuje se každým krokem, kterým obviněný byl pohnán k zodpovědnosti, jakož i novým trestným jednáním neb opomenutím způsobu naznačeného v témže paragrafu. Nová promlčecí lhůta počíná po uplynutí roku, v němž přerušení se stalo.

Ku promlčení trestu se vyžaduje, aby prošlo 5 let po té, co nález nabyl právní moci.

Promlčecí lhůta přerušuje se každým krokem (sděleným odsouzenému) směřujícím k vymáhání trestu.

§ 112.

Trestnost pořádkových provinění promlčuje se v 6 měsících po té, kdy provinění bylo spácháno resp. kdy uplynula doba, ve které opomenuté jednání ještě včas mohlo býti předsevzato.

Tresty pořádkové promlčují se v 6 měsících po té, kdy nabyly právní moci.

§ 113.

Činy uvedené v §§ 107—109 promlčují se uplynutím pěti let od konce roku, do kterého jednání spadá. Jinak platí o promlčení těchto činů i uložených trestů ustanovení zákona z 27. května 1852, č. 117 ř. z., a zák. čl. V. z r. 1878 a čl. XL. z r. 1879.

§ 114.

Trestní úřady.

Trestní činy dle § 102 stíhají úřady povolané ku vyměřování daní dle tohoto zákona vyjímajíc berní úřady.

Tyto finanční úřady jsou oprávněny upustiti od trestního řízení dle § 117 a vynášejí nálezy o trestních činech dle § 102. V těch případech, ve kterých lze uložiti vedle peněžitých trestů trest samostatného vězení, vynese nález finanční úřad v senátě tří členů, sestávajícím z úředníka finančního, soudního a z přísedícího laika. Soudní úředníky ustanovuje vrchní soud (na Slovensku a v Podkarpatské Rusi tabule) na návrh zemského finančního úřadu, na Slovensku generálního finančního ředitelství.

§ 115.

Trestní řízení.

Vynesení trestního nálezu má předcházeti aspoň jeden výslech obviněného, kterému úřad sděliti má všechny svoje důvody podezření.

K vyjádření o tom buď mu k žádosti (avšak toliko jednou) povolena 14denní lhůta.

Obviněný má právo:

a) použití advokáta nebo jinaké osoby, která jest k zastupování zákonně oprávněna. Tento zástupce budiž na žádost připuštěn ku projednávání v čase, ve kterém to postup vyšetřování dopustí, avšak v každém případu před koncem vyšetřování; jest také oprávněn pří svém zastupování činiti průvodní návrhy;

b) o určitých otázkách, které jsou pro něho důležité, navrhnouti výslech svědků, znalců a přezvědných osob a žádati za jejich slyšení u soudu pod přísahou; o tom má rozhodnouti finanční úřad. Podrobnější ustanovení budou vydána nařízením;

c) žádati za konfrontaci se svědky, znalci a přezvědnými osobami, pokud není tu závažné překážky, pro kterou by se nemohli k výslechu osobně dostaviti k finančnímu úřadu;

d) žádati kdykoliv, aby mu byly předloženy listiny, které finanční úřad po ruce má, jakož i nahlédnouti do protokolů a jinakých spisů a opsati si je, a to v době, kdy to postup vyšetřování připouští, v každém případu však před koncem vyšetřování a ve lhůtě, která dostačuje ku podání průvodního návrhu. Vniterní úřední spisy mohou býti vyloučeny z nahlédnutí. Podrobnější ustanovení o tom budou vydána nařízením;

e) po skončeném vyšetřování (o němž budiž obviněný zpraven) podati obranu písemně neb ústně do protokolu. Ku podání této obrany buď poskytnuta lhůta 14 dnů. která může býti prodloužena z důležitých důvodů.

§ 116.

K odůvodnění nálezu smí poukázáno býti toliko k takovým listinám, svědkům, osobám přezvědným, znalcům a jinakým prostředkům průvodním, při kterých zachována byla nařízena předešlého paragrafu.

O těchto svých oprávněních budiž poplatník poučen, a že se tak stalo, budiž zaznamenáno v protokole jednacím.

Pokud by výpovědi svědků a osob přezvědných nebo dobré zdání znalců nebyly již dříve stvrzeny přísahou, jest finanční úřad oprávněn žádati, aby osoby ty pod přísahou byly vyslechnuty soudem okresním, příslušným vzhledem na poplatníkovo bydliště. Finanční úřad jest oprávněn vyzvati poplatníka ku předložení knih, zápisů a dokladů.

§ 117.

Sezná-li úřad finanční, že trestní čin nebyl spáchán úmyslně, může upustiti od dalšího trestního stíhaní, zaplatí-li obviněný kromě zkrácené daně i přiměřenou pokutu, a vzdá-li se opravných prostředků proti tomu.

Jde-li o nedopatření ve smyslu odst. 2., § 101, má na vůli vyměřiti poplatníkovi pouze zvýšenou daň dle téhož paragrafu, vzdá-li se strana opravného prostředku proti tomu.

§ 118.

Neuposlechne-li poplatník v řízení trestním předvolání jemu svědčícího (ve kterém výslovně uveden buď účel jeho), tedy buď předvolání opakováno s hrozbou, že kdyby předvolaný opětně bez omluvení se nedostavil, vynesen bude trestní nález na základě pomůcek, které úřad po ruce má.

Bylo-li by také toto předvolání bez výsledku, má finanční úřad vynésti nález trestní.

Týmže způsobem budiž postupováno, neuposlechne-li poplatník za dalšího řízení předvolání nebo vyzvání jemu svědčícího, aby vysvětlení podal neb aby dal nahlédnouti do knih.

Nemůže-li obviněný pro trvalou nepřítomnost se dostaviti, má finanční úřad na vůli vyzvati ho stejným způsobem, aby pojmenoval finančnímu úřadu zástupce; opomene-li ho jmenovati, buď to pokládáno na roveň neomluvenému nedostavení se. Táž ustanovení mají platnost, je-li obviněný nemocen a jeho onemocnění dle vysvědčení úředního lékaře vylučuje sice, aby se osobně dostavil, ale nikoliv přiměřenou informaci zástupce.

§ 119.

Proti trestnímu nálezu, jakož i proti vyměření daně dodatečné může býti podán rekurs k finančnímu úřadu zemskému (na Slovensku generálnímu finančnímu ředitelství) jako ke konečné správní stolici.

Úřad tento má o rekurse proti trestním nálezům (kromě rekursů proti pokutám pořádkovým) rozhodovati v nalézacím senátě o pěti členech, z nichž alespoň dva musí býti úředníci soudcovští a jeden přísedící laik. Poplatníku k jeho žádostí buď propůjčeno právo, aby svůj rekurs před tímto nalézacím senátem osobně nebo také s přibráním advokáta ústně podrobněji provedl. Při tona však není dovoleno přednésti nové skutečnosti nebo průvodní prostředky.

Výkon trestního nálezu budiž odložen až do konečného rozhodnutí v řízení správním; avšak finanční úřad může již dříve naříditi, aby trestní obnos byl zajištěn.

§ 120.

Přísedící laik a jeho zástupce budou jmenování finančním ministrem na dobu 4 let.

Aktivní státní úředníci a bývalí finanční úředníci nemohou býti jmenováni přísedícími laiky.

Přísedící laik (náměstek) buď vzat do přísahy při svém vstupu do úřadu přednostou zemského finančního úřadu (na Slovensku generálního finančního ředitelství) nebo jeho zástupcem jakožto předsedou nalézacího senátu. Přísežní formulka zní takto:

"Přísahám Bohu Všemohoucímu a Vševědoucímu, že při jednáních nalézacího senátu budu rozhodovati nehledě k osobě, nestranně podle nejlepšího vědomí a svědomí a že čeho se při projednávání dovím, zejména o poměrech poplatníků, zachovám nejpřísněji v tajnosti; tak mi pomáhej Bůh".

Osoby, které podle svého náboženského vyznání pokládají přísahu za nepřípustnou, mají dáti na místo přísahy ujištění přiměřené svému náboženskému vyznání.

Po vykonání přísahy předseda oznámí přísedícímu laikovi důvody, které vylučují přísedícího laika ze spolupůsobení a rozhodování při jednáních.

Tyto důvody jsou:

1. Je-li přísedící laik manželem strany, nebo s ní spřízněn nebo sešvakřen v přímé linii nebo do třetího stupně v linii pobočné.

2. Má-li očekávati z osvobození neb odsouzení strany prospěch nebo škodu, nebo má-li na záležitost, o níž se jedná, přímý zájem, po. případě jde-li o záležitost jeho službodárce.

3. Byl-li v této věcí udavačem nebo zástupcem strany, jakož i byl-li vyslechnut jako svědek, znalec nebo přezvědná osoba.

O uplatněných důvodech vylučovacích rozhoduje předseda nalézacího senátu.

§ 121.

Peněžité tresty i pořádkové pokuty uložené na základě tohoto zákona připadají státní pokladně.

§ 122.

Poměr k dosavadním zákonům.

Tímto zákonem zrušují se všechny zákony a nařízení, pokud s ním jsou v odporu.

Zvláště se zrušuje:

1. Zákon ze dne 18. června 1901, č. 74 ř. z., cís. nařízení z 15. září 1915, č. 378 ř. z. a cís. nař. ze dne 30. prosince 1915, č. 1 ř. z. z roku 1916, i s příslušnými prováděcími nařízeními.

2. Zákony ze dne 2. února 1873, č. 60 zemského zákona z roku 1874 a ze dne 14. ledna 1895, č. 9 zemského zákoníka pro Čechy, ze dne 30. dubna 1874, č. 37 zemského zákoníka a ze dne 18. července 1898, č. 71 zemského zákoníku pro Moravu ze dne 17. června 1913, č. 31 zemského zákoníka pro Slezsko, dále dvor. dekrety z 9. dubna 1817, č. 1331 a 26. prosince 1834, č. 32.057 i s prováděcími nařízeními.

3. Ze zákona poplatkového ze dne 9. února 1850, čís. 50 ř. z., a jeho dodatků, zejména i zákona ze dne 7. ledna 1920, cís. 31 Sb. z. a n., jakož i z uherského zákonného článku XI. z roku 1918 s prov. nařízením a z nařízení vládního ze dne 24. června 1920, cís. 403 Sb. z. a n., zrušují se všechna ustanovení týkající se poplatků z nabytí dědictvím a darováním, z převodů nemovitosti a služebností užívání a požívání k věcem nemovitým, dále sazební položka 6/52. a 102/45 A zákona z 13. prosince 1862, čís. 89 ř. z., saz. pol. 16 A uherského popl. zákona a §§ 118—119 zákona ze dne 6. března 1906. č. 58 ř. zákonníka.

Zákonné předpisy zrušené zákonem resp. nařízením pod č. 1., 2. a 3. uvedenými nenabývají tím platnosti.

4. § 2 zákona ze dne 7. ledna 1920, čís. 31 Sb. z. a n., bude zníti takto:

"Vkladné 1/2% pokud se týče 1/4% podle saz. pol. 102/45 B, lit. a) zákona ze dne 13. prosince 1862, čís. 89 ř. z., pokud se týče podle § 18. cís. nař. ze dne 15. září 1915, č. 279 ř. z., se zvyšuje na 1% pokud se týče na 1/2%.

Tímto ustanovením se mění § 6, odst. 2., lit. a) zákona ze dne 28. srpna 1918, č. 281 ř. z."

§ 2, lit. l) nař. vlád. ze dne 24. června 1920, č. 403 Sb. z. a n., bude zníti takto:

"Vkladné 7/10% dle saz. pol. 16 B: a) zvyšuje se na 1%. Toto vkladné platí se též ze zápisů práva požívání a užívání věcí nemovitých."

§ 123.

Poznámka 4. k saz. pol. 86/40, lit. a) zákona z 13. prosince 1862, 6. 89 ř. z. a § 6, odst. 2., lit. c) zákona z 28. srpna 1916, cís. 281 ř. z., mění se v tom směru, že se zvyšuje 1/4%ní poplatek s 50%ní přirážkou na 1%ní bez přirážky pro vyměřovací období následující po r. 1920.

§ 124.

Ustanovení saz. pol. 19/101 I A, lit. l) zákona z 13. prosince 1862, čís. 89 ř. z. a saz. pol. 78. lit. l) a § 81 uherského popl. zákona se zrušují, pokud se týkají posledních vůlí a dědických smluv a pokud nebyla již výslovně zrušena zák. čl. XI. z roku 1918.

§ 125.

V platnosti zůstávají ustanovení o poplatkovém ekvivalentu v saz. pol. 57/106 B, lit. e) zákona z 13. prosince 1862, čís. 89 ř. z., pokud se týče v XIII. titulu (§§ 105—112) uherského zákonného článku XI. z roku 1918.

Z prvého zákona ruší se poznámka 1. k cit. pol.; znění její poznámky 2., lit. b), zároveň pak § 107, č. 3. zákonného článku XI. z roku 1918 mění se takto:

"Nemovitosti, osvobozené od daně pozemkové, pokud jich není použito k účelům výdělkovým, a budovy, jimž přiznáno bylo trvalé osvobození od daně třídní nebo činžovní z důvodů věnování.

Na nemovitosti věnované dolování nebo dobývání minerálních olejů, hlíny a nerostů, dále na stavební plochy se osvobození toto nevztahuje."

Změna tato nabývá platnosti pro dobu ekvivalentní nastupující nejblíže po roce 1920.

§ 126.

Pro právní jednání vztahující se na věci movité a pro výhry zůstávají posavadní ustanovení poplatková v platnosti až na změny stanovené v §§ 55, 57, 61, 62, 63 (první věta) a poslední odstavec § 91 tohoto zákona.

§ 127.

Pokud pro jednotlivé druhy nabývání nebo právních podmětů stanoveny byly trvalé úlevy neb osvobození od poplatků pro převody a nabývání. zdanitelné dle tohoto zákona, zůstávají ustanovení ta v platnosti s tou změnou, že na místě poplatků dle dosavadních předpisů nastupuje příslušná daň dle tohoto zákona.

Za úlevy poskytnuté pouze dočasně třeba znova zažádati během 3 měsíců po působnosti tohoto zákona.

§ 128.

Pokud v zákoně o soudních poplatcích a v jiných zákonných ustanoveních je řeč o poplatku z pozůstalosti, z darů a z převodu nemovitostí, rozumí se tím daň připadající dle tohoto zákona.

§ 129.

Přechodná ustanovení.

Pro přiznání úlev stanovených v § 4, a pozn. 2. k saz. pol. 1 sazby cís. nař. z 15. září 1915, čís. 278 ř. z., pokud se týče v § 3, lit g) vlád. nař. z 24. června 1920, čís. 403 Sb. z. a n., se nařizuje, že dobou, od které se počítá 6měsíční lhůta stanovená v cís. nařízení svrchu uvedeném, pokud se týče v § 20. zák. č. XI z r. 1918, je den, kterým zákon nynější nabude působnosti. Sleva poloviční sazby omezuje se na pozůstalosti, jichž čistá cena nepřevyšuje 100.000 Kč.

§ 130.

Pokud zákon nestanoví nic jiného, nabývá působnosti dnem I. ledna 1921. Podléhají mu pak veškerá nabývání, při nichž doba, na níž závisí nárok státu na daň dle § 1, pokud se týče § 51. a 60. tohoto zákona, spadá v dobu pozdější. To platí zvláště také o dani z obohacení, z nabytí lén, fideikomisů a požitků rodinných nadací, dále o nabývání dle § 29, č. 2—4 tohoto zákona.

V jiných případech však, zvláště ve kterých nabytí je závislým na výminkách (podmínkách), rozhoduje o tom, zdali platí předpisy dřívější nebo nové, doba uzavření smlouvy, pokud se týče doba úmrtí zůstavitele, kteráž směrodatnou jest i při nabytí nástupcem (substitutem) jmění vázaného dědickým následnictvím (fideikomisární substitucí).

Pokud by na Slovensku, Podkarpatské Rusi neb i v jiných částech republiky vzhledem na jinou úpravu soudnictví i správy bezodkladné provedení zákona hlavně při řízení projednacím, ohlašovacím i trestním naráželo na veliké obtíže, zmocňuje se vláda, aby přechodná ustanovení sama upravila.

§ 131.

Do té doby, pokud by nebylo evidence o jmění jednotlivých poplatníků, ať už pro účely této daně či daně jiné, může s s nařízením učiniti platnost §§ 9 a 11 závislou na určitém příjmu založeném (nepocházejícím z práce).

§ 132.

Daň z obohacení dle tohoto zákona nemůže býti podrobena přirážkám samosprávných svazku a sborů.

§ 133.

Provedením tohoto zákona pověřují se ministři financí a spravedlnosti.

Příloha A k osnově zákona o dani z obohacení a z převodu nemovitostí.

Tabulka A

pro vypočtení hodnoty práva požívání a dávek opětovných a to (ve sloupci 2) v násobku roční ceny opětovné dávky a (ve sloupci 3) v podílu práva požívacího na celkové ceně služebné věci, je-li právo požívací (opětovná dávka) vyhraženo

a) na určitou řadu let

b) na dobu života určité osoby

1. Je-li maximum neurčité doby vázáno stářím nějaké fysické osoby, nesmí násobek přesahovati násobku pod lit. b).

2. Má-li trvati právo (dávka) na dobu určitou a po jejím uplynutí (nebo dle volby) na dobu neurčitou, vypočte se cena práva a dávky dle odstavce a) nebo d) této tabulky dle toho, dle čeho by připadala daň vyšší.

Příloha B k osnově zákona o dani z obohacení a z převodu nemovitostí

Tabulka B.

Sazba daně z obohacení.