Přednosta ústředního úřadu má právo usnesení komise zvrátiti a naříditi, aby vypsána byla nová soutěž.
Jmenování nutno vykonati nejpozději do 4 měsíců po vypsané soutěži.
ČÁST V.
Personální komise.
§ 82.
Dokud nedojde k zřízení státně-zřízenecké komory ustaví se v sídle ústředního úřadu pro každý obor státní správy personální komise, jejíž úkolem jest zastupovati a hájiti hmotné i stavovské zájmy všech příslušníků dotčeného oboru.
Personální komise jsou autonomní součástí státní administrativy, mají tudíž povahu veřejnoprávní a jich usnesení tvoří podklad úředního jednání příslušných ústředních úřadů.
O vzniklých sporech rozhoduje přednosta ústředny po vzájemné úřadě se zástupci státní správy (příslušného oborů) a se zástupci personální komise. Rozhodnutí přednosty ústředního úřadu jest konečné a oboustranně závazné.
Působnost.
§ 83.
Do oboru působnosti personální komise přísluší zejména:
a) vysloviti se o vyloučení čekatele 2 přípravné služby (§ 6); o stížnosti proti posudku kvalifikační komise II. stolice (§ 27); o přáních, rozkladech a stížnostech vyplývajících ze služebního nebo osobního poměru zaměstnance (§ 37); o stížnostech proti porušování zásad ohledně úředních hodin (pracovní doby) a odměn za práci přes čas a pod. (§ 38); o vedlejším výdělečném zaměstnání zaměstnance (§ 43); o stížnostech proti zamítnutému přestupu zaměstnance ze skupiny nižší do vyšší (§ 48); o stížnostech proti případnému zamítnutí výchovného příspěvku (§ 62); o stížnostech proti případnému zamítnutí manželského přídavku svobodným zaměstnancům nebo vdovcům (§ 62); o stížnostech vzniklých z nároku na stěhovací výlohy a p. (§ 73); o stížnostech proti nesprávnému pořadí (§ 77); o stížnostech proti případnému porušení zásad stanovených ohledně dovolené (§ 80); o osobě, jež má býti jmenována přednostou úřadu nebo jeho zástupcem, neb úředníkem dozorčím (§ 81); o námitkách proti zamítnutí žádosti za výslužbu (§ 95); o nálezu vrchní disciplinární komise v příčině námitek proti zamýšlenému pensionování (§, 96); o stížnostech proti odepření vystoupení ze služebního poměru (§ 113);
b) vysloviti se o nařízeních a předpisech, dotýkajících se jak služby tak i personálu příslušného oboru;
c) podávati návrhy v záležitostech služebních i osobních, vlastního oboru, jakož i o záležitostech sociální péče pro zaměstnance jak vlastního oboru tak i o záležitostech společných všem státním zaměstnancům.
Společná personální komise.
§ 84.
Návrhy týkající se záležitostí společných všem nebo několika kategoriím státních zaměstnanců přikazují se k dalšímu řízení společné personální komisi.
Tuto obesílají personální komise jednotlivých oborů státní správy a to každá 2. ze svého středu volenými delegáty.
Do její působnosti přísluší:
a) vysloviti se o návrzích personálních komisí;
b) podávati vládě a zákonodárným sborům dobrá zdání a návrhy v příčině úpravy služebních požitků nebo jiných náležitostí, pensí a zaopatřovacích příspěvků, drahotních přídavků a mimořádných výpomocí; jakož i podávati dobrá zdání a návrhy v příčině dalších společných práv a povinností státních zaměstnanců;
c) pečovati a bdíti nad zásobováním státních zaměstnanců životními potřebami; míti v patrnosti ceny potravin, oděvu, prádla a obuvi skutečně placené na rozdíl k cenám úředním, aby na základě těchto statistických dat mohlo býti zjištěno rozpětí mezi požitky státních zaměstnanců a drahotními poměry;
d) zjišťovati data a připraviti návrh zákona o pojištění státních zaměstnanců a jích rodin pro případ nemoci nebo úrazu; zjišťovati data a připraviti návrh zákona o vybavení státních zaměstnanců z dluhů;
e) bdíti nad přesným zachováváním zákona o služební pragmatice, jakož i jiných zákonitých předpisů a nařízení týkajících se státních zaměstnanců v činné službě i ve výslužbě.
Složení.
§ 85.
V personálních komisích zasedá 16 členů volených na 3 roky. Každá personální komise tvoří svůj vlastní volební obvod.
Volbu 16 členů a 8 náhradníků vykonají zaměstnanci v trvalé vlastnosti onoho oboru státní správy, kde jsou trvale službou přiděleni pokud nejsou z volebního práva vyloučení (§ 20).
§ 86.
Z oněch 16 členů a 8 náhradníků připadá vždy po 4 řádných členech a 2 náhradnících na jednotlivé skupiny státních zaměstnanců stanovené v § 47. Členové personální komise volí ze svého středu představenstvo.
Volba.
§ 87.
O způsobu a zásadách volby platí ustanovení § 22 se změnou, že hlasovací lístky zašlou se ústřednímu úřadu, kde jest personální komise zřízena a že skrutinium provede odstupující kvalifikační komise. (V prvních volbách ad hoc přednostou ústředny jmenovaní zástupci personálu.)
Po personální komise jest volitelným každý státní zaměstnanec pouze ve vlastním oboru státní správy, pokud není vyloučen z volebního práva a pokud vykazuje nejméně 10 služebních let ztrávených v trvalé vlastnosti.
Kandidáty do personálních komisí určují podle skupin (§ 47.) příslušné odborové, ústředními úřady uznané organisace, teprve není-li jich, jsou přípustny samostatné kandidátní listiny. Kandidátní listiny musí obsahovati nejméně trojnásobný počet kandidátů, než jích má býti zvoleno. Není-li na kandidátce škrtů, platí jména kandidátů uvedených na prvém místě.
Úřad členů personálních komisí jest bezplatným.
Členům mimo sídlo komise nahradí se výlohy spojené s účastí na zasedáních.
Bližší určí se nařízením.
Členům personálních komisí zaručena jest při výkonu jích funkce úplná svoboda slova.
§ 88.
Volby do personálních komisí vypíší se a provedou zároveň s volbami do kvalifikačních a disciplinárních komisí.
Zasedání.
§ 89.
Personální komise scházejí se k pravidelnému zasedání jednou měsíčně v sídle ústředního úřadu; k mimořádným schůzím, svolá-li je představenstvo, nebo žádá-li za to alespoň jedna třetina členů komise nebo ústřední úřad.
Z pravidla zasedají personální komise všech oborů státní správy v stejné době.
Usnášení děje se nadpoloviční většinou hlasů.
Delegace.
§ 90.
Společná personální komise volí z delegátů předsednictvo. Schází se k pravidelnému zasedání v sídle ministerské rady, nejméně jednou za 2 měsíce a to v době, kdy zasedají personální komise; k mimořádné schůzí schází se, svolá-li jí představenstvo nebo žádá-li za to alespoň jedna třetina delegátů.
Usnáší se nadpoloviční většinou hlasů a usnesení její tvoří podklad jednání v ministerské radě.
Zjišťování drahotních poměrů.
§ 91.
Nejméně jednou do roka svolá ministerská rada společnou personální komisi k poradě o drahotních poměrech, kde za přítomnosti zástupců ústředních úřadů, zejména ministerstva zásobování, sociální péče a financí, dále zástupců obchodu a živnosti, jakož jiných činitelů v oboru sociální péče a veřejného hospodářství, zjistí se ceny všech životních potřeb, a nájemné a na základě těchto poznatků prozkoumá se životní úroveň státních zaměstnanců.
Zjistí-li se, že rozpětí mezí cenami a požitky doznalo průměrně alespoň 10% vzestupu, jest vláda povinna předložití zákonodárným sborům návrh na poskytnutí drahotního přídavku nebo jeho zvýšení.
Drahotní přídavek (nebo zvýšení) vyměří se tolika procenty ze stálých služebních požitků (§ 62) kromě přídavku kvalifikačního, mnoho-li procent činí zjištěné rozpětí v vzestupu.
Také k jiným náležitostem a požitkům (§§ 71 a 72) budiž přiznán drahotní přídavek.
Při tom může býti drahotní přídavek omezen na určitou výši.
Jestliže bylo zjištěno, že vzestupní rozpětí činí více jak 100% jest vláda povinna předložiti zákonodárným sborům návrh na přiměřené zvýšení stálých požitků a výslužného.
Umístění komisí.
§ 92.
Ústřední úřad přikáže personální komisi pokud možno ve vlastní budově úřední místnost a přidělí jí potřebné síly kancelářské. Jeden člen z představenstva, jemuž přísluší bdíti nad provedením usnesení komise a obstarávati běžné záležitosti, budiž služebně uvolněn a budiž mu poskytnuta trvalá dovolená na jeho funkční období (§ 80, odstavec 4.).
Společné personální komisi přikáže úřední místnost ministerské předsednictvo pokud možno ve vlastní budově a přidělí jí potřebné síly kancelářské.
Jeden člen (delegát) z představenstva, jemuž přísluší bdíti nad. provedením usnesení komise a obstarávati běžné záležitosti, budiž služebně uvolněn a budiž mu poskytnuta trvalá dovolená na jeho funkční období (§ 80, odstavec 4.).
Služebně uvolněným funkcionářům personálních komisí, pokud bydlí mimo sídlo komise, přísluší pro dobu této funkce zkrácené stravné a nocležné (§ 72, poslední odstavec).
Veškeré náklady spojené s udržením úřední místnosti a personálu komise, tiskopisy a p. hradí příslušná ústředna ze státních prostředků.
ČÁST VI.
Výslužba a požitky výslužební.
§ 93.
Státní zaměstnanci mají nárok na výslužné, případně odbytné pro sebe i pro rodinu podle platných předpisů se změnami, jež vyplývají z tohoto zákona.
§ 94.
Doba směrodatná pro výměru výslužného počíná dnem, kdy byl zaměstnanec ustanoven v trvalé vlastnosti a končí plným 30. rokem činné služby, kdy může zaměstnanec odejíti bez prohlídky lékařské nebo jiných předpokladů do výslužby.
Právě tak může odejíti do výslužby zaměstnanec dokončivší 60. rok věku.
Kdy nastává výslužba.
§ 95.
Mimo případy v předchozím paragrafu uvedené a mimo výrok disciplinární komise (§ 117) může býti dán zaměstnanec
a) do výslužby dočasné nebo
b) trvalé a to
c) k vlastní žádostí nebo
d) z vůle úřední.
Kdo žádá, aby byl dán do výslužby a nemá ještě nároku na plné výslužné, musí předložití doklad, že jest ke konání další služby neschopen a musí se podrobiti prohlídce úředního lékaře. Dobrozdání úředního lékaře může se dáti k návrhu rozhodujícího úřadu ještě dále přezkoušeti. Proti odmítnutí žádosti za výslužbu možno podati do 14 dnů námitky, o nichž rozhodne přednosta ústředny po vyslechnutí personální komise.
Z vůle úřední může býti dán do dočasné výslužby, když neschopnost jeho ke službě trvá déle jednoho roku, ale přece jest naděje, že zase pomine.
Do této roční lhůty nepočítá se pravidelná dovolená na zotavenou (§ 80) a za přerušení její počítá se pouze ona doba v činné službě, která činí nejméně polovinu předchozí nepřítomnosti v úřadě.
Dále může býti dán do dočasné výslužby, jestliže následkem změny v organisaci služby zákonem nařízené, stává se dočasně přebytečným anebo jestliže veřejné zájmy vyžadují, aby prozatímně služby nekonal.
V posledním případě určuje výslužbu pouze přednosta ústředního úřadu.
Konečně budiž dán do dočasné výslužby, když z jiného důvodu než pro nemoc pozbyl svéprávnosti.
Z vůle úřední může býti dán do trvalé výslužby,
když překročil 60 rok věku,
když neschopnost jeho ke službě trvá déle jednoho roku a není naděje, že by ji opětně nabyl a
konečně zaměstnanci, jsoucí v dočasné výslužbě déle 3 roků a nemohou-li býti opětné do úřadu dosazeni.
§ 96.
Je-li úmysl dáti zaměstnance z vůle úřední do výslužby dočasné či trvalé, budiž o tom s udáním důvodů písemně zpraven a zároveň vyzván, aby do 4 neděl buď podal žádost za výslužbu nebo námitky proti ní.
Nepodá-li ani žádostí ani námitek, pokládá se to za souhlas.
Podá-li námitky, předá je nadřízený úřad disciplinární komisi, která zahájí příslušné šetření, po jehož ukončení rozhodne bez ústního řízení nálezem.
Proti nálezu disciplinární komise I. stolice jest možno odvolati se k vrchní disciplinární komisi a proti nálezu této k přednostovi ústředního úřadu, jenž konečně rozhodne po vyslechnutí komise personální.
§ 97.
Zaměstnanci v dočasné výslužbě mohou býti kdykoliv k vlastní žádosti nebo úředně lékařem ohledáni.
Zjistí-li lékař opětnou schopnost vykonávati službu, nebo nabude-li zaměstnanec opětně svéprávnosti, jest povinen k úřední výzvě nastoupiti službu jím posléze konanou nebo i jinou.
Nevyhoví-li v stanovené lhůtě výzvě nebo podá-li námitky, zahájí nadřízený úřad disciplinární řízení po smyslu § 96, odstavec 3 a 4.
Podobně naloží se s námitkami, jež zaměstnanec podal proti zamítnutí žádostí za zrušení dočasné výslužby.
§ 98.
Je-li zaměstnanec z výslužby přeložen do služby činné, zařadí se do téhož stupně služného (téže služební třídy a skupiny), jehož požitky před výslužbou požíval, při čemž se mu doba ztrávená v tomto stupni služného započítá pro postup do dalšího stupně.
V případech zvláště ohleduplných může tu býti použito ustanovení § 53.
Výslužné.
§ 99.
Státnímu zaměstnanci přísluší:
výslužné, které po 10 letech nepřetržité služby činí 40% a za každý další služební rok 3% posledního služného, nejméně však ve služební třídě VI. 1400 K a v ostatních služebních třídách 1800 K ročně.
Kdo 30 let sloužil, obdrží plné služné jako výslužné.
Do základu pro vyměření výslužebních požitků započítá se zaměstnancům VI, a V. služební třídy 50% místního přídavku pro Prahu příslušného stupně a úředníkům ostatních tříd k témuž účelu 3000 K.
Kromě toho přísluší jim nezkrácený rodinný přídavek (manželský i dětský), jaký posléze v činné službě požívali podle zásad v § 62 pod 3. uvedených.
Z kvalifikačního přídavku (§ 66) přísluší mu 50% z oné částky, která vznikne dělením součtu obnosů všech po celou služební dobu požívaných kvalifikačních přídavků, počtem do výslužby započítatelných služebních let.
Výslužné vyplývající z posledního služného, dále z místního a kvalifikačního přídavku tvoří výslužební základnu pro výměru vdovskou a sirotčího výslužného (zaopatřovací požitky).
Výplata výslužebních požitků děje se podle zásad § 70.
Výslužné může býti nálezem disciplinární komise sníženo až na polovinu pravidelné částky (§ 118, odstavec 6.).
Zánik výslužného.
§ 100.
Výslužné (výslužební požitky) zaniká:
1. úmrtím,
2. přeložením do služby činné,
3. zřeknutím se nároků a
4. v případech stanovených trestním zákonem.
Zaniká posledním dnem v měsíci, kdy svrchu uvedené případy nastaly a při místním přídavku čtvrtletně vypláceném posledním dnem čtvrtletí.
Zvýšení výslužného.
§ 101.
Případné zvýšení služného zaměstnancům v činné službě (§ 91, poslední odstavec) nebo poskytnutí či zvýšení drahotního přídavku (§ 91, odstavec 3. a 4.) týká se obdobně i výslužného.
Není-li zákonného podkladu pro výslužné nebo jeho zvýšení platí ustanovení § 64 ústavní listiny, bod 9 (zákon ze dne 29. února 1920, sb. z. a n. č. 121).
Výhody.
§ 102.
Stane-li se zaměstnanec pro oslepnutí nebo poruchu duševní bez svého úmyslného zavinění neschopným další služby a jakéhokoliv jiného výdělku, připočte se mu k jeho započítatelné služební době deset let pro výměru výslužného.
Totéž platí, stal-li se neschopným služby pro úraz bez úmyslného zavinění, za těchto podmínek:
1. Úraz musil se státi při plnění určitého služebního úkonu a musil býti tímto úkonem v příčinné souvislosti.
2. Musí býti vyšetřením státního lékaře, jež zavede se z mocí úřední, dokázáno, že neschopnost služební jest jedině následkem tohoto úrazu.
3. Neschopnost služební musila se dostaviti do roka po úraze.
4. Právo na výhodné vyměření výslužného musí býti u nadřízeného úřadu uplatněno do roka po vzniku služební neschopnosti.
Za okolností zvláštního ohledu hodných může ústřední úřad v posléze uvedeném případě přiznati i vyšší výslužné, dokonce i v celé částce požitků, započítatelných pro výměru výslužného.
Stane-li se zaměstnanec pro jinou těžkou a nevyléčitelnou nemoc, než o jaké se jedná v odstavci 1. tohoto § neschopným další služby a jakéhokoliv výdělku, může mu ústřední úřad k jeho započítatelné služební době připočítati pro výměru výslužného dobu až do 10 let.
Podléhá-li zaměstnanec pojistné povinnosti úrazové, krátí se zvýšení výslužného o částku úrazové renty.
Pro čekatele platí předchozí ustanovení se změnou, že místo výhod tam uvedených nastupuje přiznání výslužného ve výši požívaného adjuta nebo denního platu (§ 54, odstavec 1. a 2.).
§ 103.
Pozůstalým po zaměstnanci, který následkem úrazu ve službě bez úmyslného zavinění přivedeného zemřel, může ústřední úřad za zvlášť ohledu plných okolností a jsou-li tu předpoklady dané v § 102 bod 1.—4. po ruce, vyměřiti vyšší, než pravidelné zaopatřovací požitky a to až do jedna a půlnásobné výše pravidelných zaopatřovacích požitků.
Výslužné pozůstalých.
§ 104.
Vdově po státním zaměstnanci, pokud manželství bylo uzavřeno za jeho činné služby (s výjimkou stanovenou v § 5 zákona ze dne 17. prosince 1919, č. 2. sb. z. a n. na rok 1920, poslední odstavec) a pokud nebylo rozvedeno nebo rozloučeno její vinou, přísluší výslužné v této výši:
1. neměl-li manžel ještě nároku na výslužné a zemřel-li za trvání služebního poměru 40% výslužební základny (§ 98, odstavec 3),
2. jinak ve výší dvou třetin výslužného (pense), které manžel požíval anebo na které by měl právo nejméně však 40 a nejvýše 50% výslužební základny.
Vdovská výslužba nesmí býti po zaměstnancích VI. služební třídy nižší než 1100 K a v ostatních služebních třídách než 1500 K.
Kromě toho má vdova nárok na dětský přídavek, jaký manžel posléze požíval (§ 62 pod 3/2), pokud sama pečuje o výchovu a výživu dítek.
Jinak patří dětský přídavek zákonným zástupcům dětí, po případě zletilým dětem samým, je-li více dítek, rozdělí se celkový dětský přídavek podle hlav.
V posledním případě, nepečuje-li vdova sama o výchovu a výživu dítek, zvýší se dětský přídavek na újmu vdovského výslužného vždy o jednu pětinu za každé dítě, nejvýš však do poloviny výslužného vdovy.
Souhrn všech dětských přídavků i s posléze uvedeným zvýšením nesmí převyšovati vdovskou výslužbu.
Není-li vdovy požívající výslužného, přísluší pozůstalým dětem, pokud mají nárok na dětský přídavek (§ 63, odstavec 4.) posléze uvedený přídavek jako výslužné sirotčí ve výměře stanovené v předposledních třech odstavcích toho paragrafu.
§ 105.
Snížila-li disciplinární komise nálezem výslužné zaměstnance, nepůsobí snížení to na výměru vdovského výslužného. V tomto případě nesmí však vdovské výslužné činiti více než snížené výslužné manželovo.
Zřekl-li se zaměstnanec výslužného, účinkuje zřeknutí to na vdovské výslunné, po případě rozloučené manželky jen tehdy, vyslovila li s ním souhlas.
§ 106.
Výplata vdovského a sirotčího výslužného (zaopatřovacích požitků) děje se podle zásad § 70.
§ 107.
Případné zvýšení služného zaměstnancům v činné službě (§ 91, poslední odstavec) nebo poskytnutí či zvýšení drahotního přídavku (§ 91, odstavce 3. a 4.) týká se obdobně i výslužného vdov a sirotků.
Odbytné.
§ 108.
Zaměstnancům, kteří nedokonavše ještě započítatelnou služební dobu 10 let, vystupují ze státní služby, nikoli však dobrovolně nebo nucené (propuštěním poskytne se odbytné a to do 5 let výměrou jednonásobného a do 10 služebních let dvojnásobného ročního služného (základního).
Vystoupí-li zaměstnanec po více jak desítileté služební době ze svazku státních zaměstnanců a není-li proti němu zahájen disciplinární řízení, má nárok na odbytné ve výší všech ročních stálých požitků, jež naposledy v činné službě požíval.
O tom, má-li zaměstnanci vstupujícímu do výslužby nebo již ve výslužbě jsoucímu, po případě vdově vyplaceno býti odbytné a v jaké výší, rozhodne finanční ústředna (ministerstvo financí).
Úmrtné.
§ 109.
Pozůstalým po státním zaměstnanci, který zemřel v činné službě nebo ve výslužbě, náleží bez ohledu na jiné zákonné zaopatřovací požitky úmrtné ve výši 3 měsíční částky výslužební základny (§ 98, odstavec 3.), nebo skutečně požívaného výslužného.
Jinak platí ohledně úmrtného ustanovení § 13 zákona ze dne 17. prosince 1919, č. 2 sb. z. a n. na r. 1920.
Zemře-li zaměstnanci manželka nebo dítě, budiž mu vyplaceno úmrtné ve výši 50% ročního manželského nebo dětského přídavku (§ 62, bod 3/1 a 3/2) a to za předpokladů stanovených pro úmrtné po zaměstnanci.
Podobně patří vdově polovina dětského přídavku pro případ úmrtí dítěte za předpokladů stanovených pro nárok na dětský přídavek (§ 104 odstavec 3. a 4.).
Konečně patří pozůstalým úmrtné po vdově po státním zaměstnanci ve výši 3měsíčního vdovského výslužného (§ 104, odstavec 1. a 2.) a to za předpokladů stanovených pro úmrtné po zaměstnanci.
ČÁST VII.
Změny v poměru služebním a jeho zánik.
Přeložení.
§ 110.
Zaměstnanec může býti v oboru státní správy, jemuž přináleží, přeložen na jiné místo téhož oboru buď k vlastní žádosti nebo z vůle úřední.
Při tom budiž podle možnosti přihlíženo k osobním poměrům přeloženého a budiž mu poskytnuta přiměřená lhůta k přesídlení. Zejména nechť se přihlíží, pokud to služební zájmy dovolují, k stěhovacím lhůtám.
Přeložení zaměstnance do jiného oboru státní správy může nastati pouze po vzájemné dohodě obou zúčastněných ústředních úřadů.
Při přesázce nastupuje změna ve výměře místního přídavku, po případě přednostenského teprve prvního dne měsíce následujícího skutečnému sproštění v dosavadním působišti.
Je-li přeložen k vlastní žádosti, nemá nároků na úhradu stěhovacích výloh.
Je-li z vůle úřední přeložen nebo podá-li žádost za přeložení k úřední výzvě má nároky na úhradu stěhovacích výloh (§ 73).
Přidělení k ústředním úřadům.
§ 111.
Za jakých předpokladů, zvláště pokud se týče předchozí činnosti, služební u nižších úřadů, jakož i kvalifikace a služebního staří, může nastati přidělení zaměstnance službou k ústřednímu úřadu nebo k úřadu přímo ústředně přičleněnému, stanoví se nařízením.
Je-li s povoláním tím spojena změna služebního místa, nastupuje ustanovení § 110, odstavec 2. a 4.
Výměna místa.
§ 112.
Výměna místa, o níž žádají zaměstnanci téhož oboru a téže skupiny, může bytí nevolena úřadem, jemuž přísluší obě dotčená místa obsazovati, jinak povoluje výměnu ústřední úřad. V obou případech nesmí výměnou vzniknouti újma služebním zájmům a státní pokladně.
Pokud by však výměnou tou měla vzniknouti újma v pořadových poměrech zaměstnanectva tvořícího samostatný osobní stav, budiž výměna podmíněna zřeknutím se služebního pořadí na tolik, na kolik jest to třeba k zamezení újmy dotčených osob.
Dovolená poslancům.
§ 113.
Uchází-li se zaměstnanec o mandát do zákonodárných sborů, budiž mu dnem vyhlášení jeho kandidatury v příslušném úředním listě (§ 28 zákona ze dne 29. února 1920, č. 123 sb. z. a n.) až do dne provedení volby udělena dovolená. Je-li zaměstnanec zvolen, nastupuje ustanovení § 20 ústavní listiny (zákon ze dne 29. února 1920 čís. 121 sb. z. a n.).
Jak jinak zaniká služební poměr.
§ 114.
Kromě úmrtí a vstupu do výslužby zaniká služební poměr v činné službě:
vystoupením a
propuštěním.
Zaměstnanec může prohlásiti, že vystupuje ze služebného poměru, pokud nepřevzal jiný závazek; prohlášení staniž se písemně u přednosty úřadu.
O prohlášení rozhodne nadřízený úřad, jenž zároveň určí, kdy vystoupení nabývá účinnosti.
Prohlášení o výstupu nevezme se na vědomí, jestliže proti zaměstnanci jest zahájeno disciplinární řízení nebo jsou-li tu peněžní závazky vzniklé z jeho služebního poměru.
Prohlášení o vystoupení pokládá se za přijaté, jestliže do 4 týdnů nebylo ústředním úřadem odepřeno.
Odepře-li vystoupení přednosta nadřízeného služebního místa, může se zaměstnanec odvolati do 14 dnů k přednostovi ústředního úřadu, jenž rozhodne po vyslechnuti personální komise.
Též zaměstnanec ve výslužbě může vystoupiti z tohoto poměru.
Vystoupením ze služebního nebo výslužebního poměru ztrácí zaměstnanec všech práv a nároků pro sebe a vystupuje-li z činné služby i pro rodinu.
Pokud se týče nároků na výslužné manželky u zaměstnance ve výslužbě, platí ustanovení § 105, odstavec 2.
§ 115.
Zaměstnanec může býti ze služebního poměru propuštěn pouze nálezem disciplinární komise. (§ 118.)
O propuštění čekatelů z přípravné služby platí ustanovení § 6, odstavec 2. a 3.
Propuštěním ze služebního poměru pozbývá zaměstnanec všech práv a nároků pro sebe i pro rodinu, pokud nebylo přiznáno při propuštění podle § 118, odstavec 7. a 8. jednání s ním nebo rodinou příznivější.
Při propuštění i vystoupení zastavují se požitky koncem měsíce, kdy služební poměr byl uvolněn.
ČÁST VIII.
Pravidla disciplinární.
§ 116.
Každé porušení nebo zanedbání služebních a stavovských povinností tímto zákonem zaměstnancům uložených, pokárá se buď jako pouhé provinění proti pořádku anebo potrestá se uložením trestu disciplinárního.
Tresty pořádkové.
§ 117.
Proviní-li se zaměstnanec proti pořádku služebnímu pouhou nesprávností nebo zanedbáním služebních či stavovských povinností lehčího rázu uloží se mu
1. napomenutí a při opakování nesprávnosti nebo zanedbání povinnosti těžšího rázu,
2. domluva s pohrůžkou disciplinárního řízení.
Ukládá je přednosta nadřízeného úřadu písemně s udáním důvodů.
Před domluvou budiž zaměstnanec vyzván, aby se písemně ospravedlnil.
Proti uložení pořádkového trestu možno do 14 dnů podati stížnost k nejblíže vyššímu úřadu, jenž o ní konečně rozhodne s vyloučením dalšího právního prostředku.
Tresty disciplinární.
§ 118.
Provinění proti služebnímu pořádku těžšího rázu nebo hrubé zanedbání služebních či stavovských povinností tresce se:
1. výstrahou,
2. důtkou,
3. vyloučením z postupu do vyšších požitků,
4. snížením služného,
5. nucenou výslužbou, případně i se sníženým výslužným,
6. propuštěním.
Vyloučiti z postupu do vyšších požitků možno nejvýš na dobu 2 let (z postupu jednoho stupně služného).
Snížení služného může býti uloženo nejvýš na dobu 2 let a to 10, 15, 20, 25%. S tímto trestem spojeno jest vyloučení z postupu do vyšších požitků.
Odchází-li zaměstnanec v době trestu do výslužby, sníží se mu stejným poměrem a pro stejnou dobu výslužné.
Před vypršením trestů vyloučením z postupu do vyšších požitků nebo snížením služného nemůže býti zaměstnanec ani jmenován ani přeskupen ze skupiny nižší do vyšší (§ 48).
Do nucené výslužby může býti dán zaměstnanec buď dočasně nebo trvale; s nížení výslužného (odbytného), je-li zároveň uloženo, nechť činí nejméně 10 a nejvýš 50% (z výslužební základny § 98, odstavec 3.).
Při trestu propuštěním může býti, zaměstnanci buď trvale nebo dočasně pro případ prokázané potřebnosti přiznán příspěvek na výživu nejvýš do 50% výslužebních požitků, na něž by měl nárok, kdyby v době té zemřel.
Není-li zaměstnanec této výhody hoden, může býti nevinné rodině, žije-li v tísnivých poměrech, přiznán příspěvek na výživu nejvýš do výměry výslužebních požitků stanovených pro pozůstalé, na něž by měli nárok, kdyby otec v době té zemřel.
V obou případech může mimo to býti přiznán nevinné rodině pro případ úmrti zaměstnance nárok na částečné nebo plné výslužební požitky, které by jí jinak příslušely.
Zákonné následky ztráty výslužného a výslužebních požitků pro rodinu při odsouzení trestním soudem, platí i pro tyto svrchu uvedené příspěvky na výživu.
§ 119.
Zaměstnanci ve výslužbě (trvalé nebo dočasné) mohou býti stiháni:
1. pro skutky spáchané v činné službě;
2. pro hrubé porušení povinnosti uložených jím tímto zákonem;
a ukládají se jim tyto disciplinární tresty:
1. výstraha,
2. důtka,
3. dočasné či trvalé snížení výslužného ve výměře stanovené § 118, odstavec 6.;
4. odnětím výslužného jemu i rodině.
V posledním případě platí obdobně ustanovení § 118, odstavec 7. a 8. platná pro zaměstnance v činné službě.
Pro výměru trestu rozhodnou jest povaha skutku a jeho následky, předchozí zachovalosti služební činnost a účel trestu.
Příslušnost.
§ 120.
Příslušnou disciplinární komisí v disciplinárních záležitostech zaměstnanců ve výslužbě jest ta, které podléhali bezprostředně před odchodem z činné služby.
Disciplinární komise