Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Přestup ze skupiny 3. do skupiny 2. stane se, jestliže úředník dosáhl některého místa vytčeného v § 47., odstavec 4, nebo jinak vyhověl podmínce stanovené v odstavci 5. téhož paragrafu.

Přestup stane se k žádostí úředníka jmenováním a vykoná jej přednosta ústředny.

Přestup ze skupiny 2. do skupiny 1., jakož i přeskupení v rámci této posléze uvedené skupiny, je možným, jestliže úředník vykonával s úspěchem nejméně po 3 léta úřední práce spojené se službou konceptní, technickou nebo, jinou těmto na roveň postavenou a jestliže s úspěchem vykonal příslušnou odbornou zkoušku, nebo jinak vyhověl předepsaným podmínkám.

Přestup tento vyžaduje, aby úředník byl alespoň tři léta ťvelmi způsobileŤ posouzen.

Přestup stane se k žádosti úředníka jmenováním a vykoná jej k návrhu přednosty ústředny ministerská rada.

O přestupu ze skupiny 4. do skupiny 3. a ze skupiny 2. do skupiny 1. nechť se vysloví kvalifikační komise a to vždy senáty obou skupin, o jichž příslušníky jde.

O stížnostech proti zamítnutému přestupu rozhodne přednosta ústředny po vyslechnutí personální komise.

§ 49.

Zaměstnanci nesmí býti za předpokladů stanovených nařízením, bráněno ve složení příslušné odborné zkoušky.

Nařízení ohledně odborných zkoušek nechť jsou uvedena v soulad se zásadami vytčenými v předchozím paragrafu pro přestup ze skupiny nižší do vyšší.

§ 50.

Třídy.

Státní zaměstnanci zařaďují se do šesti, služebních tříd:

Do I. služební třídy zařadí se úředníci dosavadní II. hodnostní třídy.

Do II. služební třídy zařadí se úředníci dosavadní III. hodnostní třídy.

Do III. služební třídy zařadí se úředníci dosavadní IV. hodnostní třídy.

Do IV. služební třídy zařadí se úředníci dosavadní V. hodnostní třídy.

Do V. služební třídy patří úředníci 1., 2. a 3. skupiny § 47.), kteří spadají do časového postupu. (Dosavadní úředníci XI. až VI. hodnostní třídy.)

Do VI. služební třídy patří nižší úředníci 4. skupiny (§ 47.) (zřízenci).

§ 51.

Stupnice služného.

C.

B.

A.

Lhůty postupu a jmenování.

§ 52.

Zákonitá lhůta pro postup do vyššího stupně služného téže služební třídy činí v VI. a V. služební třídě 2 roky, v IV. až I. služební třídě 3 roky.

Postup do požitků vyšší služební třídy děje se jmenováním a to neodvisle od postupu časového. Jmenování do IV. a vyšší služební třídy vykoná president republiky. do V. služební třídy ústřední úřad, do VI. služební třídy příslušný nadřízený úřad.

§ 53.

Při novém nebo opětném dosazení do úřadu v některém služebním poměru, na nějž se tento zákon vztahuje, jakož i při hodnocení služební doby ztrávené v jiné skupině (§ 47) nebo v jiné službě veřejné či soukromé, případně i předchozího praktického výcviku, může ústřední úřad započítati určité období pro zařadění do některého z vyšších stupňů služného.

Čekatelé.

§ 54.

Čekatelé V. služební třídy, nalézající se v přípravné služební době, obdrží v prvním roce služebním jako adjutum požitky příslušného nejnižšího stupně služného, bez místního přídavku, kterým počíná se časový postup oné skupiny, do které byl čekatel podle výkonů služby a podle svého předběžného vzdělání zařaděn.

Čekatelé VI. třídy služební obdrží v prvním roce přípravné služby denní plat rovnající se stálým požitkům zaměstnance v nejnižším stupni 4. skupiny bez místního přídavku.

Počátkem 2. roku služebního budou jmenování čekatelé úředníky (zřízenci) v trvalé vlastnosti a zařaděni do nejnižšího stupně služného oné skupiny, do které byli podle výkonů a povahy služby a podle svého předběžného vzdělání zařaděni.

§ 55.

Je-li pro dosažení místa v trvalé vlastnosti předepsána odborná zkouška, obdrží od počátku druhého roku plné požitky spojené v nejnižším stupni oné skupiny, do které byli podle výkonů služby a podle svého předběžného vzdělání zařaděni.

Vykonají-li odbornou, zkoušku v předepsané lhůtě, budou jmenováni v trvalé vlastnosti se zpětnou platností od počátku druhého roku služebního. Ti, kdož z vlastní viny zkoušky v předepsané době nevykonali, budou jmenováni teprve ode dne zkoušky bez zpětné platnosti.

§ 56.

Jmenováním v trvalé vlastnosti a zařaděním do nižšího stupně některé skupiny počíná se časový postup, jenž může býti přerušen toliko na základě výroku kvalifikační nebo disciplinární komise nebo jiných tímto zákonem stanovených opatření.

§ 57.

Bylo-li proti zaměstnanci zavedeno disciplinární řízení, sečká se s časovým postupem až do jeho konečného výsledku.

Jmenovací listina.

§ 58.

Jmenovanému doručí se jmenovací listina, kde budiž vyznačeno: úřední pojmenování podle oboru a služebního odvětví zaměstnance, jeho služební pořadí, dále skupina, služební třída, stupnice a stupeň služného, kamž byl zařaděn, jakož i další nároky na časový postup.

§ 59.

O pouhém postupu z nižšího stupně do vyššího, jakož i v jiných náležitostech, listin se nevydává; zaměstnanec jest však povinen nejméně 4 týdny před dnem případnosti o ně se cestou služební písemně přihlásiti.

Každému zaměstnanci s nárokem na časový postup vydá se likvidační arch (knížka), kam se zapisují požitky a jiné náležitosti zaměstnance.

Likvidační archy (knížky) má představený úřadu uschovány.

Počátek časového postupu.

§ 60.

Časový postup ve skupině 4. počíná 1. a končí 15. stupněm služného stupnice služného C;

časový postup ve skupině 3. počíná pro úředníky s nižším vzděláním než jaké poskytuje úplná střední škola 1. a končí 15. stupněm služného stupnice služného B;

pro úředníky s úplnou středoškolskou nebo jí na roveň postavenou průpravou počíná 3. a končí 17. stupněm služného stupnice služného B;

časový postup ve skupině 2. počíná 4. a končí 18. stupněm služného stupnice služného B;

časový postup ve skupině 1. počíná pro absolventy některého středoškolského ústavu a vysokoškolského kursu se státní zkouškou na vysoké škole 5. a končí 19. stupněm služného stupnice služného B;

pro absolventy středoškolské s úplným vysokoškolským vzděláním s příslušnými státními zkouškami počíná 6. a končí 20. stupněm služného stupnice služného B;

a pro úředníky u horních úřadů, kteří vykonali předepsaná studia právnická a montanistická, počíná 7. a končí 21. stupněm služného stupnice služného B.

Přestup.

§ 61.

Při přestupu (§ 48.) ze skupiny 4. do skupiny 3. zařadí se zaměstnanec do onoho stupně služného stupnice B, jenž obnosem převyšuje částku stupně služného stupnice C, jejž posléze požíval;

při přestupu ze skupiny 3. do skupiny 2. zařadí se úředník ze svého dosavadního stupně do prvního a

při přestupu ze skupiny 2. do skupiny 1.

do druhého nejblíže vyššího stupně služného stupnice B.

V rámci skupiny 1. provede se přestup podle předběžného vzdělání vždy do druhého nejblíže vyššího stupně stupnice B.

Při tom se doba ztrávená v předchozím stupni služného některé skupiny (dovršená i nedovršená lhůta postupu [§ 52]) započítá pro postup ve stupni následujícím.

Služební požitky.

§ 62.

Služební požitky státních zaměstnanců dělíme na

1. stálé a

2. mimořádné.

K stálým služebním požitkům patří:

1. služné,

2. místní,

3. rodinný a

4. kvalifikační přídavek;

k mimořádným služebním požitkům patří:

přednostenský,

jazykový a

drahotní přídavek.

1. Služné vyměřuje se podle stupnic A, B a C (§ 51.).

2. Místní přídavek činí pro Prahu a předměstí pražská, dosud do I. třídy činnostních přídavků náležející, ve služebních třídách VI., V., 50% služného, nejvýše však 4000 K ve služební třídě V. a 2000 K ve služební třídě VI.

V ostatních místech I. třídy jakož i

v místech III. třídy 90%

v místech III. třídy 80%

v místech IV. třídy 70%

z částek vyplývajících pro Prahu.

Místní přídavek ve služební třídě IV. a III. činí 25%,

ve služební třídě II. 30%

a ve služební třídě I. 50% z prvního stupně služného.

3. Rodinný přídavek dělíme na

1. manželský a

2. dětský.

Manželský přídavek činí 40% ze služného, nejvýše však ve služební třídě VI. 1200 K a v ostatních služebních třídách 2000 K ročně.

Dětský přídavek činí za každé dítě 20% ze služného, nejvýše však Ve služební třídě VI. 700 K a v ostatních třídách 1200 K ročně.

Kromě toho přísluší státnímu zaměstnanci bez rozdílu služební třídy dalších 20% ze služného, nejvýše však 1000 K ročně, jakožto výchovný příspěvek za každé dítě, jestliže v nedostatku příslušných vzdělávacích ústavů nebo škol (také pokud se týče vyučovacího jazyka) nuceno jest bydleti a stravovati se mimo služební působiště otcovo.

O stížnosti proti případnému zamítnutí výchovného příspěvku rozhodne ústřední úřad po vyslechnutí personální komise.

§ 63.

Manželský přídavek přísluší ženatému zaměstnanci; rozvod nebo rozluka manželství nevylučuje tento přídavek, jestliže jest zaměstnanec povinen nebo dobrovolně se uvolil platiti manželce výživné. Ovdoví-li zaměstnanec, neztrácí nároku na manželský přídavek, jestliže aspoň pro jedno nezaopatřené dítě (§ 8. zákona za dne 17. prosince 1919, č. 2. sb. z. a n. na rok 1920) vydržuje vlastní domácnost.

Svobodní zaměstnanci, pokud vydržují vlastní domácnost pro svoje rodiče nebo sourozence, jsou-li tito prokazatelně úplně nemajetní kromě toho pro sešlost věku nebo jinou tělesnou či duševní chorobu úplně neschopni opatřiti si samostatně výživu, a jestliže nepožívají jiných příspěvků nebo podpor z veřejných prostředků, mají rovněž nárok na manželský přídavek.

O stížnosti proti případnému nepovolení manželského přídavku svobodným zaměstnancům nebo vdovcům rozhodne ústřední úřad po vyslechnutí personální komise.

Dětský přídavek, případně výchovný příspěvek, přísluší zaměstnanci za každé manželské nebo pozdějším sňatkem legitimované, nemanželské a adoptované dítě, jakož i schovance, pokud nejsou zaopatřeni a to

1. pro dcery do dokonaného 24. roku,

2. pro syny nejdéle do 21. roku, studují-li však na některém učilišti s prospěchem až do dokonaného 24. roku.

Další předpoklad pro nárok na dětský přídavek, případně výchovný příspěvek, jest:

1. u dětí adoptovaných, schovanců a nemanželských, že jsou úplně nemajetny, že nepožívají jiných příspěvků či podpor z veřejných prostředků, že žijí se zaměstnancem ve společné domácnosti a jsou jím úplně vydržovány, a že u nemanželských dětí bylo otcovství zaměstnancovo soudně zjištěno nebo mimosoudně zaměstnancem uznáno.

Po dokonaném 21. či 24. roku může se dětský přídavek buď zcela nebo z části povoliti všem uvedeným dětem, jsou-li nemajetný a kromě toho jsou-li pro těžkou tělesnou nebo duševní chorobu úplně neschopny opatřiti si samostatně výživu.

§ 64.

Manželský a dětský přídavek (výchovný příspěvek) se všemi v předchozím paragrafu uvedenými výjimkami, podržuje zaměstnanec po tak dlouho, pokud trvají dané předpoklady a zaměstnanec jest povinen pod uvarováním se disciplinárního trestu a vrácení všech přeplatku neprodleně oznámiti svému přednostovi každou změnu v rodině, jež se dotýká těchto přídavků.

§ 65.

Na rodinné přídavky mají za stejných předpokladů nárok také čekatelé nalézající se v přípravné služební době.

§ 66.

Kvalifikační přídavek přísluší zaměstnancům VI. a V. služební třídy (na něž se vztahuje časový postup) a činí ve služební třídě VI. 25% ze služného, nejvýše však 1000 K ročně při celkovém posudku velmi dobrém a 10% ze služného, nejvýše však 410 K ročně při celkovém posudku dobrém;

ve služební třídě V. 25% ze služného, nejvýše však 2000 K ročně při celkovém posudku velmi dobrém a 10% ze služného, nejvýše však 840 K ročně při celkovém posudku dobrém.

Bylo-li proti zaměstnanci zavedeno disciplinární řízení nebo vyšly-li na jevo okolnosti, jež činí jeho celkový posudek pochybným, posečká se s další výplatou kvalifikačního přídavku až do výsledku disciplinárního řízení nebo příslušného šetření.

Byl-li zaměstnanci přiřknut disciplinární trest, ztrácí vůbec nárok na kvalifikační přídavek; byl-li mu disciplinární komisí přiřknut pouze pořádkový trest, sníží se velmi dobře posouzenému kvalifikační přídavek na 10%, kdežto dobře posouzenému odejme se vůbec.

Byl-li zaměstnanec z obvinění sproštěn nebo pochybnosti o jeho posudku ukázaly se bezpodstatnými, vyplatí se mu zadržené měsíční lhůty kvalifikačního přídavku.

Požitky mimořádné.

§ 67.

Přednostové samostatných úřadů nebo oddělení, jakož i zaměstnanci pověření správou úřadu nebo oddělení či některého samostatného služebního místa, mají nárok na přednostenský přídavek, jenž činí ve služební třídě VI. 25%, v ostatních třídách 50% obnosu připadajícího na nejnižší stupeň služného, jímž počíná se časový postup zaměstnance, nebo služné úředníků, na něž se časový postup více nevztahuje.

Tento přednostenský přídavek odstupňuje se právě tak jako místní přídavek bodle velikosti úředních míst. (§ 62.) Jest spojen pouze s funkcí a pomíjí zároveň s ní.

§ 68

Jazykový přídavek činí 10% služného, nejvýše však 1000 K ročně a přísluší zaměstnancům ovládajícím úplně jazyk státní (oficielní), kteří jsou schopni úřadovati a také skutečně úřadují podle § 2. zákona ze dne 29. února 1920, čís. 122 sb. z. a n. částka XXVI. v jazyku některé národní menšiny.

Tohoto ustanovení může býti použito i na jiné cizí jazyky, pokud je zaměstnanec ovládá a při úředním výkonu používá.

§ 69.

Po dobu mimořádných poměrů drahotních může vláda za souhlasu zákonodárných sborů nařízením povoliti státním zaměstnancům v činné službě i ve výslužbě drahotní přídavek až do 100% služného a rodinných přídavků, (§ 91.)

Přídavek ten může vláda nařízením snížiti nebo odvolati.

Výplata požitků.

§ 70.

Stálé i mimořádné služební požitky vypláceli se v měsíčních lhůtách předem, počínajíc prvním dnem měsíce následujícího měsíce, kdy vznikl příslušný nárok a zastavují se posledním dnem měsíce, kdy nárok zanikl. K žádosti zaměstnance může býti místní přídavek vyplácen ve lhůtách čtvrtletních předem.

Zastaví-li se místní přídavek z jiné příčiny než úmrtí, jest povinen zaměstnanec vrátiti předem vyplacené měsíční lhůty.

Stálé i mimořádné služební požitky vyměřované ročně a vyplácené měsíčně, nejsou-li dělitelny dvanácti, upraví se na neblíže vyšší částky tímto číslem dělitelné.

Stálé i mimořádné služební požitky vyplácejí se bez srážek a bez poplatků.

Jiné požitky a náležitosti.

§ 71.

Zda-li a v jaké výši má zaměstnanec nárok na odměnu za mimořádnou práci (§ 38.) nebo úřední či naturální byt, určí se blíže nařízením.

Při tom budiž zásadou, aby odměna za hodinu práce přes čas činila nejméně 0,2% a za 6tihodinovou službu v noční době nejméně 0,5% prvního stupně služného stupnice služného C.

§ 72.

Za práce úřední konané mimo stálé působiště (úřední místo) přísluší zaměstnanci

a) cestovné,

b) stravné a nocležné

Cestovné jest náhradou útrat, spojených s příslušným dopravním prostředkem buď hromadným nebo zvláštním. Budiž použito vždy dopravního prostředku nejlevnějšího.

Zaměstnancům VI. služební třídy přísluší III. třída železniční. V. služební třídy II. a ostatním služebním třídám I. třída železniční nebo těmto odpovídající třída jiných dopravních prostředků.

Zvláštního dopravního prostředku možno použíti pouze ve zcela mimořádných případech, nevede-li do místa jiný hromadný dopravní prostředek nebo na poukaz nadřízeného úřadu.

Bližší určí se nařízením.

Stravné činí za 24 hodin, nebo část této doby, nejméně však za 6 hodin, v VI. služební třídě 0.5% prvního stupně služného stupnice C;

v V. služební třídě pro 1. až včetně 6. stupeň služného 0.5% z prvního, pro 7. až včetně 14. stupeň služného 0.4% ze sedmého a pro ostatní stupně 0.25% z patnáctého stupně služného stupnice B.

V ostatních služebních třídách činí 0.2% z prvního stupně služného příslušné služební třídy stupnice A.

Přenocuje-li zaměstnanec, druží se k stravnému ještě nocležné, jež činí stejnou část procenta jako stravné; stravné a. nocležné nesmí však za 24 hodin převyšovati tyto částky:

v VI. služební třídě 24 K

v V. služební třídě:

pro 1. až včetně 6. stupeň 30 K

pro 7. až včetně 14. stupeň 40 K

pro ostatní stupně služného 45 K

v IV. služební třídě 50 K

v III. služební třídě 60 K

v II. služební třídě 70 K

v L služební třídě 80 K

Částky upravují se vzestupně na plné koruny.

Trvá-li úřední práce mimo úřední místo (působiště) více jak 14 dnů nepřetržitě na jednom místě, vyplácí se zaměstnanci zkrácené stravné a nocležné, jež nesmí však býti nižším než normální stravné bez nocležného.

§ 73.

Byl-li zaměstnanec z moci úřední nebo ze služebních důvodů trvale přeložen do jiného úředního místa (působiště), nebo podal-li žádost za přeložení k úřednímu vyzvání, přísluší mu nárok na náhradu stěhovacích výloh včetně pouštění proti ztrátě nebo poškození nábytku a p., jakož i odškodné za případnou ztrátu nájemného. Náhrada vyplatí se podle účtů a dokladů. Nařízením může se stanoviti určitá pevná částka jakožto náhrada stěhovacích výloh, kterou není třeba účty doložiti.

O stížnostech vzniklých se svrchu uvedeného nároku rozhoduje ústřední úřad po vyslechnutí personální komise.

§ 74.

Zaměstnancům v trvalé vlastnosti povolí se z příčin mimořádných a zvláštního zřetele hodných zálohy na služné a peněžité výpomoci. Žádostí nutno řádně a hodnověrně doložiti.

Záloha na služné jest bezúročnou a může býti povolena až do výše jednoročního služného na přiměřenou záruku. Záloha ve výši šestiměsíčního služného povoluje se bezúročně a bez záruky a musí býti nejpozději v 25 měsíčních lhůtách splacena. Vyšší záloha musí býti nejpozději v 50 měsíčních lhůtách splacena.

Vyšší než svrchu uvedené zálohy na služné povolme příslušný ústřední úřad za podmínek zvláště stanovených.

Peněžní výpomoc povoluje se zaměstnanci, jestliže mimořádnými případy rodinními způsobeny byly mu takové výlohy, které z vlastních prostředků nebo z prostředků některého člena rodiny hraditi nemůže.

§ 75.

Státním zaměstnancům přísluší nárok na kancelářské nebo jiné pro službu nutné potřeby buď in natura nebo v přiměřené peněžité částce.

Zaměstnancům konajícím službu pokladní budiž měsíčně poskytnuto ztrátné ve výměře nejméně 1% z prvního stupně služného stupnice služného B za každý druhý milion měsíčního obratu.

Všechna podání státních zaměstnanců a přílohy k nim jsou prosta kolkovného.

Státním zaměstnancům a jich rodinám přiznají se určité výhody, cestuje-li po železnici nebo použijí-li jiných dopravních prostředků.

Služební pořadí.

§ 76.

Státní zaměstnanci v trvalé vlastnosti každého oboru státní správy tvoří pro sebe samostatný stav rozčleněný podle čtyř skupin (§ 47.) a podle služebních odvětví.

Pro čekatele založí se seznam čekatelů podle toho jak byli do přípravné služby přijati.

§ 77.

Dnem, kdy byl zaměstnanec jmenován v trvalé vlastnosti (§ 54.), počíná jeho služební pořadí v oné skupině a ve služebním odvětví, kam byl zařaděn a podle něhož řídí se další postup, služební požitky a nárok na výslužné.

Při přestupu ze skupiny nižší do skupiny vyšší (§ 48.) určí se vedle tohoto základního pořadí, směrodatné pro výměru výslužného, pořadí nové, směrodatné pro další postup a služební požitky v této skupině.

Je-li den jmenování u několika zaměstnanců stejným, rozhoduje o pořadí:

1. výsledek odborné zkoušky,

2. skutečné stáří.

Zaměstnanec má možnost svého služebního pořadí se vzdáti.

O pořadí a stavu zaměstnanců zakládají se nadřízenými úřady záznamy, které se uveřejňují ve zvláštních pořadnících.

Proti nesprávnému pořadí má zaměstnanec právo stěžovati si u přednosty ústředního úřadu, jenž rozhodne po vyslechnutí personální komise.

Pojmenování (titul).

§ 78.

Úřední pojmenování (titul) určuje se výkonem nebo funkcí zaměstnance, s nimiž také zaniká.

Pro veškeré obory státní správy, jakož i jednotlivá služební odvětví stanoví se pokud možno, jednotná úřední pojmenování (tituly).

Úředním názvem zaměstnanců VI. služební třídy jest zřízenec, v ostatních služebních třídách úředník. Pro zřízence stanoví se podle služebních výkonů nejvýš 3 a pro úředníky, na něž se vztahuje časový postup, stanoví se podle služebních výkonů nebo funkcí, pro každou skupinu podle služebních odvětví rovněž nejvýš 3 různá úřední pojmenování (tituly).

Bližší určí se nařízením.

Pro úředníky služebních tříd IV, III, II a I určí úřední pojmenování president republiky.

Stejnokroj.

§ 79.

Zvláštními nařízeními stanoví se, kdy a za jakých okolností nutno užívati stejnokroje nebo služebních odznaků.

Zásadně nebudiž stejnokroje používáno mimo službu a z pravidla pouze pro vnější výkony služební a ve styku se stranami. Zaměstnanci poskytne se. povinný stejnokroj in natura nebo přiměřená peněžitá náhrada.

Dovolená.

§ 80.

Každoročně budiž státnímu zaměstnanci povolena dovolená na zotavenou v této výměře:

Zaměstnancům VI. služební třídy přísluší za každý stupeň služného nebo jeho část dva dni nejméně však 10 a nejvíce 28 dní.

Zaměstnancům V. služební třídy přísluší do prvních čtyř stupňů služného 14 dní, a za každý další stupeň služného dva dní, nejvíce však 42 dní.

Úředníci dalších služebních tříd mají nárok nejméně na 35 dní a nejvíce 49 dní.

Do dovolené na zotavenou nevčítá se dovolená poskytnuta v témže roce z jiných důležitých příčin, pokud se omezila pouze na dobu bezpodmínečně nutnou.

Dovolenou ve vyšší výměře, jakož i dovolenou k jinému účelu než na zotavenou, pokud má přesahovati 21 dnů, uděluje k žádosti ústřední úřad. Může býti přerušena nebo odvolána jen z důvodů mimořádných.

Dovolená na zotavenou může býti ze služebních důvodů buď z části nebo z plna odepřena, odvolána nebo přerušena. V těchto případech nechť se zaměstnanci umožní nastoupiti dovolenou později nebo v ní pokračovati; případně přihlížeti k této okolnosti v příštím roce, nebylo-li možno v témž roce zaměstnanci vyhověti.

Výlohy vzniklé zaměstnanci z předčasného odvolání z dovolené, pokud to nevyžadovaly vyšší státní zájmy, hradí se podle norem platných pro úřední cesty.

Dovolená delší 3 měsíců může býti podmíněna tím, že zaměstnanec vzdá se svých služebních požitků pro období přesahující pravidelnou dovolenou a že se mu toto období nevčítá pro postup do vyšších služebních požitků.

Tato dovolená zapisuje se do osobního výkazu.

O stížnostech proti případnému porušení předchozích zásad rozhodne ústřední úřad po vyslechnutí personální komise.

Soutěž.

§ 81.

Uprázdněná místa samostatných přednostů úřadů zařaděných do skupin 1., 2. a 3., nebo jich zástupců, jakož i úředníků dozorčích, obsazují se z pravidla soutěží, která se vypisuje v příslušném úředním listě nejpozději 30. dnem po nastalém uprázdnění Ku podání žádosti určí se lhůta nejméně 14 a nejdéle 30denní.

K žádosti připojí přednosta úřadu posudek o způsobilosti (§ 26), jakož i opis osobního výkazu (§ 14) upravený podle předepsaného vzoru.

Ústřední nebo nadřízený úřad sestaví terno ze žadatelů nejlépe posouzených. Při tom budiž přihlíženo ke zvláštní způsobilosti pro místo uprázdněné, dále ke služebnímu pořadí a konečně i k jiným okolnostem na př. rodinným, jež však jedině směrodatný nejsou.

O osobě, jež má býti z navrženého terna jmenována, rozhodne personální komise (§ 83.) hlasováním.