Předseda (zvoní): Upozorňuji pana řečníka, že jeho řečnická lhůta uplynula, a žádám ho, aby laskavě hleděl vývody své zakončiti.
Posl. Simm (pokračuje): Jaké jest to ztížení výroby zboží, zdražení provozu, jakož i omezení schopnosti soutěže našeho hospodářství?
Ministerstvo veř. prací vykonalo skutečně v posledních letech - nutno se zde o tom zmíniti - ve smyslu tohoto zákona chvályhodnou práci. Uvádím tu práce v údolí Desné, založení přehrady, tamní regulaci atd. V této práci nutno - prosíme o to ministerstvo veř. prací - bez ustání pokračovati.
Méně spokojeni jsme s prací ministerstva zemědělství. Toto ministerstvo, do jehož kompetence spadá zejména hrazení bystřin, velmi se omeškalo s pracemi v posledních letech. Musím se zde zejména zmíniti o případu harrachovském v Krkonoších. Jest známo, že se tam stala loni stejná živelní pohroma jako letos v srpnu v několika oblastech státu. Účinek živelní pohromy - šlo rovněž o průtrž mračen - byl pro Harrachov zvláště proto tak strašně citelný, protože regulační práce na Mumlavě, Kamenném potoku a jiných krkonošských řekách, ačkoliv byly zahájeny před lety, nebyly dokončeny a byly nehotové, takže se právě v této době tato neúplnost ukrutně vymstila. Přes naléhání z loňského roku, které jsme také nyní až do dneška zasílali ministerstvu zemědělství, nebylo v těchto rozhodně nutných pracích do dnes pokračováno a opětnému zahájení těchto prací vadí, že obec Harrachov nemůže poskytnouti dostatečných nebo podle mínění ministerstva zemědělství dostačujících příspěvků. Máme za to, že by v těchto pracích mělo ministerstvo zemědělství poněkud obezřetněji a iniciativněji pokračovati než v minulých letech.
Řekl jsem již, že my jako Němci nejsme proti tomuto návrhu zákona, že my i jako Němci jej podporujeme, protože v něm spočívá cosi ohromného: především, pokud jde o první část, zmírnění bídy vyvolané nynějšími pohromami, a pokud jde o druhou část, velký rozmach do budoucnosti; přejeme si jen - a na to žádáme, aby byl vzat zřetel aby zákon byl prováděn objektivně a přesně, aby zejména při rozdělení prací ve smyslu velkého pracovního plánu, učiněného pro nejbližší 10leté období, byl vzat také příslušný zřetel na oblast osídlenou Němci. Připomínáme staré Rakousko, které i při těchto pracích bralo také zřetel na české oblasti. Chystá-li československá vláda pro stavební období příštích let, pro dobu od 1926 do 1935, velký program staveb ve smyslu tohoto zákona, pak nutno bráti přiměřený zřetel na oblast osídlenou Němci. Porady o velkém stavebním plánu nesmí se však naprosto díti v rámci úzce omezeného konventiklu koaličních stran, nejen v luogo di trafico koaliční obchodní společnosti, nýbrž musí se díti v parlamentu před veškerou veřejností. Přejeme si, aby byl vzat na to zřetel, aby se jednání o provedení zákona děla před veškerou veřejností, aby skutečně stavby ve smyslu tohoto zákona byly objektivně rozděleny na německé a české oblasti a aby to, čeho nenacházíme vždy při zadávání státních staveb, přec jednou při provádění tohoto zákona se uskutečnilo, aby byl právě takový zřetel brán při zadávání prací na německé podnikatele staveb a německé dělníky jako na české podnikatele staveb a české dělníky. Jestliže dáváme svůj zásadní souhlas k merritu zákona, jejž jsme v podrobných jeho částech kritisovali, jest tento zásadní souhlas - a chtěl bych to na konec zvláště vytyčiti - jen vázán na objektivní provádění tohoto zákona. (Souhlas na levici.)
Předseda (zvoní): Slovo dále má pan posl. Al. Kříž.
Posl. Al. Kříž: Slavná sněmovno! Pozdě ale přece! Tak charakterisoval bych třemi slovy význam projednávané předlohy zákona o státní pomoci při živelních pohromách a opatření k zamezení škod při živelních pohromách v budoucnosti.
Jde o osnovu zákona, jehož význam v prvé části spočívá v tom, aby když ne nahrazeny, alespoň zmírněny byly katastrofální následky živelních pohrom, které letos mimořádnou měrou stihly celou řadu krajů našeho státu. Rozsah živelních pohrom letošního roku je takového rázu, že plným právem obracejí se postižené obvody na správu tohoto státu, aby odtud jednak bezprostřední pomocí, jednak zákonodárným opatřením dostalo se pomoci všude tam, kde dravý příval rozvrátil a zničil celý chod hospodářského života nejen jednotlivců, nýbrž i správních jednotek našeho veřejného života.
Proto také hned po tom, když z různých končin republiky přišly první Jobovy zvěsti o zatopených krajích a přímém ožebračení postižených, jimž voda vzala namnoze i poslední kousek zařízení v domácnosti - o zničené úrodě a nemovitostech ani nemluvě pokládali jsme za svoji povinnost zdůrazniti potřebu okamžitého svolání Národního shromáždění, aby vedle administrativních opatření povolaných úředních činitelů i zákonodárný sbor mohl učiniti zavčas všechna potřebná opatření k organisované pomoci postiženým krajům. Budiž vzpomenuto, že byl to nejdříve tisk naší strany, který se domáhal urychleného svolání sněmovny v této záležitosti, že však naše dobrá vůle nebyla všude náležitě pochopena a byli jsme dokonce z některých stran podezříváni, jako bychom chtěli bídy postižených krajů agitačně využitkovávati.
Odmítám jednou pro vždy tyto tendenční a, řekl bych, také naivní útoky na morální štít strany, ku které mám čest náležeti. Sociální demokracie celou svou 50letou tradicí a celým svým programem i taktikou stála a stojí vždy všude tam, kde jde o zmírnění a odstranění jakékoli lidské bídy. Tak jsme činili vždy bez ohledu, je-li naše taktika v konkrétním případě chápána či nikoli. Volali jsme po svolání zákonodárného sboru proto, poněvadž dosah katastrofy jevil se takovým, že okamžitě pomoci se strany úředních činitelů bylo zde nezbytně potřebí.
Tato pomoc, jak jsme o tom od začátku byli přesvědčeni, nedala se a nedá se řešiti jen cestou administrativních opatření, nýbrž je zde potřebí přímého zásahu volených zástupců lidu, aby důsledky milionových ztrát, které katastrofa způsobila, byly pokud možno zmírněny a odstraněny. To se má státi navrhovanou osnovou zákona, kterou vláda předložila poslanecké sněmovně a kterou právě projednáváme.
Dříve však, nežli přikročím k zaujetí stanoviska k jednotlivým částem navrhovaného zákona, pokládám za nutno aspoň v hrubých rysech zmíniti se o katastrofách, jak jsou mi známy z oblasti kraje, ve kterém působím.
Je známo, že jižní Čechy byly letos živelními pohromami postiženy tou měrou, že pro to není pamětníka. V řadě jihočeských okresů nejen že byla zničena slibná polní úroda, nýbrž povodní byly v celé řadě míst poškozeny a namnoze zničeny i okresní a obecní komunikace, nepočítaje milionových ztrát, které mimo škody na sklizni vznikly soukromníkům na majetku nemovitém a jiném.
Abych měl o dosahu katastrofy vlastní informace, projel a prošel jsem značnou část povodní a krupobitím postižených okresů: Českobudějovicko, okres hlubocký, volyňský, strakonický, trhovosvinecký a jiné, a všude viděl jsem jen zkázu a spoušť, slyšel pláč a nářek postižených, z nichž mnozí jsou v pravém slova smyslu ožebračeni. Mohl bych líčiti detailní scény zoufalých rodin prostých domkářů a chalupníčků na volyňském Podlesí, kde bouře a příval vod zničil úrodu na polích, jak jsem se přesvědčil, takže ani slámy tito chudáci nesklidili. Mohl bych zde kresliti přímo tragické scény, jichž jsem byl svědkem o povodni v Trhových Svinech, kde skoro 30 chudým rodinám vnikla voda do bytu tak, že podlahy bytů byly dravým proudem vyrvány, a v těchto mokrých, vodou zničených bytech našel jsem druhého nebo třetího dne po katastrofě nemocné lidi, kteří neměli ani tolik, aby si mohli zatopiti kusem dřeva v kamnech. I poslední kousek těžce koupeného dříví jim voda odnesla. Není proto správné, jestliže pan zpravodaj zemědělského výboru vyzveduje zde jen stav zemědělský, jakoby jen ten byl utrpěl povodní velké škody. Postiženi byli také četní dělníci, domkáři a živnostníci.
Dám mluviti cifrám o způsobených škodách. Čísla, která zde uvádím, jsou čísla konstatovaná činiteli úředními. Jmenuji zde 4 soudní okresy, které dohromady tvoří oblast okresní politické správy česko-budějovické. V úředním řízení o škodách přívalem zde způsobených došlo se k těmto závěrům: V Č. Budějovicích činí soukromé škody 1,966.963, škody na obecních komunikacích 742.740, na komunikacích okresních 225.000. V okrese Hluboká nad Vltavou soukromé škody činí 1,901.810, obecní škody 329.120, okresní 113.000. Okres Lišov: na soukromých škodách 394.150, na obecních 446.260, na okresních 300.000. Trhové Sviny: soukromé škody 664.515, obecní 258.200, okresní 400.000. Celkem na soukromých škodách 4,927.438, na obecních 1,776.320, na okresních komunikacích 1,038.000.
V jediném tedy politickém okrese českobudějovickém činí zjištěné škody, vzniklé ze živelních pohrom, téměř 8 milionů Kč a katastrofou postižených okresů je, jak známo, v jižních Čechách řada. To vidíme také v těchto případech: V okresu milevském bylo vážně poškozeno 7 mostů, 2 mosty byly vodním přívalem úplně strženy. Vzniklá škoda činí 443.000 Kč. Týž okres utrpěl na jiných okresních komunikacích škody za 49.000, na komunikacích obecních dokonce 360.000. Okres netolický vykazuje na okresních komunikacích 43.000, na obecních 148.000, na soukromých objektech a sklizni 400.000 škody. Hory Kašperské utrpěly na komunikaci okresní škodu na 200.000, na cestách obecních 654 000 Kč, Kaplice na 80.000, Krumlov na 50.000 Kč. Celou dlouhou řadu takto postižených okresů mohl bych zde vyjmenovati.
Je známo, že katastrofou nebyly postiženy jen jižní Čechy. Podobné Jobovy zprávy máme také ze středních a severních Čech, z Moravy, ze Slovenska a z Podkarpatské Rusi. Podává-li proto vláda návrh zákona na pomoc postiženým, plní jen svou povinnost. Myslím, že nejen tato sněmovna, nýbrž i okruh těch, kdož se pomoci od státu v tomto případě dovolávají, jsou si vědomi, že navrhovaná pomoc, vyjádřená cifrou 74 milionů Kč, nezahojí všech těch bolestných ran, které katastrofa do života jednotlivců a hospodářství našich komun přinesla. Je to částečná pomoc a dlouho bude trvati, než důsledky katastrofy ve všech směrech budou odčiněny.
Avšak právě proto, že se strany státu jde zde o pomoc částečnou, která má odstraniti největší bídu a pomoci nejpotřebnějším, nechť již jednotlivcům nebo veřejným složkám, jest nutno s tohoto místa zdůrazniti potřebu svědomitého hospodaření s částkou, kterou projednávaným zákonem povolujeme.
§ 2 navrhované osnovy mluví o tom, že částka 36 milionů Kč je určena k tomu, aby postiženým, potřebujícím pomoci, poskytovaly se bezplatné podpory, aby se jim opatřily potraviny, šatstvo, osivo atd. Dále aby na znovuzřízení obytných a hospodářských budov poskytly se subvence a bezúročné půjčky.
Správné! Souhlasíme! Zdůrazňujeme však při této příležitosti požadavek, aby prováděcí nařízení k zákonu, jak o tom také mluví důvodová zpráva, jasně stanovilo způsob, jakým tyto podpory budou rozdíleny. Je nezbytně nutno, aby zde mohli spolupůsobiti jak orgány samosprávné, tak činitelé zájmoví. Dosavadní praxe při okamžité pomoci, prováděné z nařízení ministerstva vnitra, vyznačuje se naprostou nejednotností a zdá se, že je podřízeným úřadům ponecháno na vůli, jak se v tom kterém případě zařídí. Sám jsem se přesvědčil, že jeden přednosta okresní politické správy postupoval způsobem naprosto korektním a došlou ho částku pro první pomoc rozdělil po slyšení zástupců z občanstva k tomu povolaných. V druhém politickém okresu však přednosta politické správy utvoření podobného poradního sboru odmítl. Tedy, jak viděti, praxe naprosto nejednotná, a bude jen v zájmu státu, když bude dbáno toho, aby nemohly vzniknouti domněnky existence nějakého stranického klíče při rozdělování podpor.
Pokud jde o částku 24 milionů Kč, určenou podle osnovy k tomu, aby byly provedeny opravy zničených a poškozených cest, silnic a mostů, považuji za nutno zdůrazniti požadavek, aby v prováděcím nařízení k zákonu bylo jasno, že tato částka a technické i finanční kalkulace z ní vyplývající patří do kompetence a rozhodování ministerstva veřejných prací, kamž jedině svou povahou příslušejí.
Hlava II navrhovaného zákona stanoví opatření státu k zmírnění a zamezení živelních škod v budoucnu. Již stylisátorům vládní osnovy bylo jasno, že druhá část navrhovaného zákona tvoří mam teorii naprosto samostatnou a svým obsahem odlišnou od obsahu, kterým se zabývá první část navržené osnovy. Jistě jen proto došlo k tomu, že poměrně úzký rámec osnovy jet rozdělen do dvou samostatných kapitol. Jest otázka, netvoříme-li touto formou v našem zákonodárství zbytečnou anomálii.
Povaha I. hlavy zákona o státní pomoci katastrofou postiženým krajům je taková, že vyčerpáním částky povolovaných 74 milionů Kč - a jistě se tak stane v poměrně krátké době několika měsíců - bude úkol tohoto zákona splněn.
Něco jiného však vyplývá z hlavy II. Mám dojem, že textace této části zákona jest v rozporu s dosud platným zákonem vodocestným z r. 1901 a s nařízeními, které provázejí tento zákon v různých obměnách v působnosti zemské samosprávy historických zemí.
Nechci býti podezříván, že snad bych si nepřál finančního zajištění urychlené úpravy vodních toků, regulací, stavby údolních přehrad atd. Naopak volám po tom, aby se s regulacemi započalo co nejdříve a všude tam, kde jest toho třeba a - zdůrazňuji - aby se v regulacích, kde již započaty jsou, pokračovalo.
Zmocňujeme-li však vládu, aby úvěrovými operacemi opatřovala si k tomu potřebné finanční prostředky, jest, myslím, naším právem a také naší povinností, abychom opravdu věděli, co za tyto úvěrem opatřené kapitály má býti postaveno, a také, kam je budeme investovati. Zde nestačí široký pojem regulací a přehrad, zde je nutno, aby zástupcům lidu byl znám a zákonem byl stanoven přesný vodohospodářský program, podle něhož by po stránce technické a finanční bylo v budoucnu postupováno, aby tak mohlo býti splněno, co příliš rámcově jest v druhé části zákona, který projednáváme, nadhozeno.
Soustavná regulace vodních toků, racionelní využití síly - to jistě bude se strany státu vyžadovati velikých obětí. Řada krajů má v tom směru oprávněné požadavky a neobejde se bez pomoci státu. Stát pak musí míti program své hospodářské politiky v úpravě vodních toků. Proto žádáme, aby budoucí investice vodocestné dály se podle přesně stanoveného programu, který by byl zákonem a nemohl by býti rušen uplatňováním lokálních a stavovských zájmů a prováděl by se jen se zřetelem k účelnosti a zájmům celku. Jde o důležitý program národohospodářský, kde stát zatíží své podnikání položkou jdoucí do miliard, a tímto opatřením sleduje snahy pomoci krajům, v nichž vodní katastrofy jsou domovem. Myslím, že zde máme povinnost postarati se, aby tyto kapitály, určené k zvelebení našeho hospodářského života, byly penízem, s nímž v technickém podnikání bude hospodařeno účelně a tak, aby provedené investice byly dílem soustavným a tak řešeným, aby ohroženým krajům staly se opravdu dobrodiním a základnou hospodářského povznesení celého života.
Malý příklad, že bez pevného programu nelze řešiti naše vodohospodářské otázky, uvádím z jihočeské metropole, která již po celá desetiletí volá po celkové úpravě Vltavy a Malše v obvodu tohoto města. V posledních dvou letech došlo konečně k tomu, že se počalo s úpravou jedné části celkového stavebního programu. Tato část byla zhruba dohotovena, ale přes včasné urgence dále jsme se nedostali, ježto není prý peněz, a v tomto stadiu zastihla nedokončené dílo letošní katastrofa. Kdyby byla bývala regulace provedena v obvodu celého města, nebylo by došlo ke škodám, které jen v obvodu města si vyžádaly cifru 935.603 Kč. Téměř jeden milion národního jmění byl zde ztracen v jediném městě a jest nebezpečí, že tato katastrofa ještě není poslední. Také z jiných míst mohl bych snésti podobné důkazy, na př. z Trhových Svinů. Proto trváme na stanovisku, aby v regulacích bylo pokračováno podle přesného programu. Že ministerstvo veřejných prací tento program má, přesvědčili jsme se z dnešního projevu ministra veř. prací. Jest však nutno, aby tento program nebyl jen teoretickým průkazem pohotovosti resortního ministerstva, ale aby byl programem celé vlády. Proto vznáším při této příležitosti přání, aby se vláda postarala o to, abychom co nejdříve měli jasný a úplný vodohospodářský program, který, vtělen byv v zákon, stal by se základnou všeho našeho budoucího podnikání v tomto směru. To považujeme za jednu z prvních státních nezbytností nejbližší doby.
Budiž mi popřáno, abych k závěru své řeči vrátil se ještě k vývodům, které zde v nedávných dnech pronesl v otázce depopulace obyvatelstva v našem státě pan ministr zdravotnictví. Chci jen připamatovati, že krajem, který vykazuje největší číslo depopulace, jsou právě jižní Čechy, které od svého hospodářského zesílení i v tomto směru očekávají obrat k lepšímu. Vykazuje-li náš stát při posledním sčítání lidu jen zcela nepatrný absolutní přírůstek obyvatelstva 0·13 %, jistě zaráží, vykazují-li jižní Čechy v tomto případě depopulační minus 2·03 %.
Je dokázáno, že jižní Čechy se vylidňují. Ale příčinou tohoto zjevu není jen všeobecný stav, v jakém jsme se octli ve válečných a poválečných letech. Tento kraj se vylidňoval již dávno před válkou. Ze 49 jihočeských okresů 42 vykazují ztrátu obyvatelstva. Měl jsem již příležitost, abych s tohoto místa ukázal na kořeny chudoby a vylidňování jižních Čech. Nechci to tedy opakovati, jen tak mimochodem připomínám, že otázky, které řešíme tímto zákonem dotýkají se nás v jižních Čechách do té míry, že v tomto případě vidíme jeden z kroků, jímž stát dokazuje, že chápe naši živelní touhu po tom, abychom se zbavili přívlastku "chudého kraje".
V provedení regulace jihočeských řek vidíme možnost lepší existence jihočeského člověka a odstranění jedné z příčin, která vedle depopulace přirozené zaviňuje sezonní a trvalé vystěhovalectví jihočeského proletáře a tím vyvolává stav, že hustota obyvatelstva zde klesá. Budiž konstatováno, že proti zemskému průměru, který vykazuje v Čechách na 1 km2 128 osob, my v jižních Čechách máme na této ploše jen 79 lidí. Čísla tato varují a nutí nejen k přemýšlení, ale také k činům.
Poněvadž osnova navrhovaného zákona přináší alespoň částečnou pomoc těm, kteří poslední katastrofou byli postiženi, a poněvadž jsme přesvědčeni, že se strany vlády tohoto státu je dobrá vůle, aby bylo splněno všechno, co je naznačeno v druhé kapitole zákona, budeme pro tento zákon hlasovati. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): Slovo má dále pan posl. Platzer.
Posl. Platzer (německy): Slavná sněmovno, velectěné dámy a pánové! Kdežto většina ctěných pánů řečníků přede mnou, a zvláště můj kolega Windirsch zabývali se v tomto domě letošními živelními pohromami všeobecně, dovolte mi, abych se obíral v podrobnostech zvláštními okolnostmi těchto velkých živelních katastrof v určitých územích, zvláště v jižních Čechách. Kdežto v jistých částech Šumavy a jižních Čech ničilo sklizeň po celé léto z větší části krupobití atd., a v širých krajích neslýchané poměry povětrnostní, pro celé jižní Čechy staly se osudnými v pozdním létě veliké povodně. Pouk zuji zde na okresy kašperskohorský a vimperský, krumlovský a chvalšinský; v tomto byla 13. června obec Boletice a okolí postižena krupobitím, jakého lidé nepamatují a které zničilo sklizeň až do 90 %. Úředně zjištěná škoda v této obci činí 257.000 Kč. Obec, vlastně postižení z této obce požádali, uvádějíce přesně dané skutečnosti, u ministerstva vnitra o podporu ze všeobecného podpůrného fondu pro malé zemědělce při pohromách živelních, a, bohužel, byli prý, jak mi odtud bylo oznámeno, odmítnuti. Proti krupobití nebyl tam nikdo pojištěn, poněvadž tam nikdy, pokud lidská paměť sahá, kroupy nepadaly. Dne 11. srpna sneslo se nad územím okresu kašperskohorského, vimperského atd. těžké krupobití s průtrží mračen, které způsobilo hrozné spouště. Polní plodiny byly zničeny, země rozryta a půda odplavena. Louky byly zaplaveny, budovy z větší části poškozeny a lesy zle polámány. Jediné město Kašperské Hory vykazuje škodu v lese na 100.000 Kč. Při tom též byly poškozeny silnice a mosty, jichž bylo nejméně 16 úplně nebo částečně zničeno. Škoda na nich činí 160.000 Kč. Nově před rokem vystavěná silnice údolím amálským, která stála 60.000 Kč, je úplně zničena. Celková škoda v tomto jednom okresu činí na 2 miliony korun. Velká část tohoto území obsahuje obce, které již po tři léta za sebou vykazují téměř úplnou neúrodu. Poukazuji dále na trvalé dešťové období po celou dobu sklizně v okresu jindřichohradeckém, novobystřickém, třeboňském, kaplickém a na celé Šumavě, takže všechno krmivo a také velká část obilí byla sklizena v tak špatném stavu, že je nebezpečno pro zdraví dobytka jím krmiti. V jednotlivých krajích bylo krmivo tak špatné, že ho mohlo býti použito jenom jako steliva. Následkem trvalého deštivého počasí vůbec neuzrálo ještě obilí ve vyšších polohách Šumavy, a jak jsem se před několika dny sám přesvědčil, oves stojí dnes ještě v obcích Ondřejově a v Křišťanově na polích zelený.
Žádám tudíž, aby vysoká vláda dala také ve všech těchto krajích zjistiti vzniklé škody a pojmouti je do akce podpůrné. Jmenovitě žádám, aby bylo pamatováno na Boletice, pakli byly skutečně odmítnuty, a to za všech okolností.
Jestliže zemědělské obyvatelstvo tak těžce trpělo těmito abnormálními povětrnostními poměry, pak teprve staly se osudnými pro velkou část obyvatelstva průtrže mračen, postihnuvší 24. srpna celé jižní Čechy, a nepřetržité lijáky, které potom mnoho dní následovaly. Lijavec, dostavivší se téhož dne ve 4 hodiny odpoledne, jakého tam nikdy ještě nezažili, zatopil úplně široké plochy země. Již v 10 hodin v noci byla velká část ulic v Českých Budějovicích zaplavena, takže v tuto dobu musilo již býti alarmováno hasičstvo, aby vyklidilo jednotlivé ohrožené objekty. Do rána byla velká část sklepních bytů a sklepů vůbec pod vodou. Hasičstvo bylo 48 hodin nepřetržitě ve službě. Osm dní musilo pracovati parními, automobilovými a ručními stříkačkami, aby vypumpovalo vodu ze sklepů, která tam vnikla. Po krátkém přerušení začalo pršeti v odpoledních hodinách druhého dne znovu, takže situace stávala se stále hrozivější. Malše a Vltava přinášely do Budějovic vždy větší a větší masy vody a s nimi nejrůznější stržené předměty, zejména zemědělské polní plodiny, jako pšenici, oves, ječmen, otavu a pod., dokonce mezi mnohým jiným nářadím i veliký žebřinový vůz. Velká část předmětů uvázla na stromech a keřích na břehu, část byla naplavena na tak zvaný Sokolský ostrov, s něhož zase velká část staveb, vybudovaných tam Sokolem, a zařizovacích předmětů byla proudem stržena. Škoda, která jenom na tomto zábavním místě byla způsobena, jde do statisíc. O těchto ohromných škodách v m stě Budějovicích informovaly se také vysoké vládní úřady. Také pan ministr financí se přesvědčil na místě samém osobně a také tato místa mohou potvrditi vylíčené okolnosti. Tyto komise přislíbily také poškozeným nejúčinnější podporu při utrpěných škodách. Jakých škod však utrpělo zemědělské obyvatelstvo v tomto zaplaveném území, o to se dosud velmi málo úřadů staralo. Kolik set tisíc, ba milionů škody bylo způsobeno venkovskému obyvatelstvu, obcím a okresům, o tom jsme slyšeli dosud velmi málo. A přece je mnoho rodin na venkově téměř úplně zničeno. Dovolím-li si nyní podati ukázku o velkých škodách, chci poukázati na to, že vedle jiných obě rolnické rodiny Erhartů v Suchém Vrbném měly ve světnicích a jiných hospodářských místnostech téměř dva dny státi vodu půldruhého metru vysoko, že na příklad panu nájemci dvora Vohlmuthovi bylo s jediného pole odplaveno přes 20 vozů pšenice, velká část ovsa a otava úplně, a že půda s polí sousedících s břehy byla stržena, čímž byla jenom tomuto zemědělci způsobena škoda asi 20.000 Kč; že se panu Knapovi následkem protržení hráze mlýnského náhonu udělalo přes pole nové, několik metrů široké a hluboké řečiště a veškerá země tohoto pole odplavena až do základny. Rekultivace tohoto pozemku je téměř nemožna. Že zemědělcům v Roudném, Litvínovicích, ve Čtyřech Dvořích a v mnohých jiných obcích v budějovickém okresu, v Hrádku, Pěčíně atd. v okresu trhovo-svineckém, Chrášťanech, Střížově, Záboří a jiných v okresu netolickém nejen byla odplavena velká část sklizně, nýbrž zbylá část, jmenovitě zelí a brambory, byla 8 dní pod vodou, takže tyto plodiny po odpadu vody byly již úplně shnilé. K bližší ilustraci chci poukázati na případ v Dobré Vodě, kde voda po svahu dříve odtekla a kde zemědělec, jehož jméno mi v té chvíli vypadlo z paměti, jel minulého týdne kopati brambory a s párem koní a 6 dělníky sebral dopoledne jenom dva košíky, asi 25 kg, zdravých bramborů. Že se za těchto okolností odpoledne práce vzdal a bramborové pole zaoral, je jasno. Dovolím-li si poukázati na to, že velká část veřejných obecních cest a silnic byla v těchto územích stržena a odplavena, mosty poškozeny a strženy, takže tyto spojovací cesty byly po delší dobu a mnohé z nich ještě dnes jsou neschůdné, pak jsou zřejmy ohromné škody, které tam v milionech utrpěly obce a okresy. Jestliže ještě upozorním na tu okolnost, že v třeboňském území stála voda přes 14 dní na zaplavených širých plochách luk a polí a úplně zničila nejen ještě neposečenou otavu na lukách, nýbrž také zcela seno v senících, které po celou tu dobu stály na 1 metr ba i některé až po střechu pod vodou, není tím ještě u konce řada škod. Domnívám se však, že těchto několik případů postačí přesvědčiti vysoké vládní úřady a také vás, velectěné dámy a pánové v této sněmovně, o nutnosti vydatné pomoci ze státních peněz. Jménem své strany, avšak také jménem postižených, jednotlivých rodin, jmenovitě obcí a okresů, žádám vás, abyste dali souhlas k našemu požadavku, směřujícímu k tomuto: Za prvé, aby projednávaná osnova byla nejen přijata, nýbrž aby částka, jež má býti poskytnuta na obnovu spustošených pozemků, byla zvýšena ze 14 na 25 milionů; za druhé, aby zemědělcům byly poskytnuty vydatné odpisy daňové po důkladném vyšetření těchto škod v postižených obcích, dále aby berním správám bylo nařízeno, aby parcely postižené živelními škodami osvobodily od předpisu daně z obratu a dávky z majetku, po případě z přírůstku na majetku; za třetí nutno zaříditi, aby všem poškozeným byla za všech okolností povolena vydatná pomoc k nákupu krmiva a hnojiva, jakož i k znovuzřízení poškozených polí a luk.
K druhé kapitole tohoto zákona žádám, aby z fondu k zamezení takových katastrof byla poukázána větší částka na pokračování v regulaci Malše a Vltavy a aby do regulace byly pojaty menší přítoky, horské potoky a bystřiny jižních Čech. Rovněž je nutno, aby byla konečně regulována Divoká Orlice, která téměř každoročně pustoší Orlické hory, nejvíce uznávané nouzové území republiky. (Souhlas.)
Předseda (zvoní): Slovo dále má pan posl. Štolba.
Posl. Štolba: Slavná sněmovno! V letošním roce postihly různé kraje Čech mimořádně veliké živelní pohromy, takže možno říci, že postižena byla katastrofálně polovina Čech. Nevídaných rozměrů byly živelní pohromy letošního roku z 11. na 12. srpen a z 25. na 26. srpen, které postihly velikou část západních Čech a téměř celé jižní Čechy. Vedle ohromných škod na soukromém zemědělském majetku byly zvláště postiženy komunikace okresní a obecní.
Až dosud bylo úředně zemskými inženýry zjištěno škod na okresních komunikacích za 5,865.000 a na obecních za 2 miliony, celkem tedy za 7,865.000. Zbývá ještě vyšetřiti škody v celé řadě okresů, zvláště v okresích: vlašimském, votickém, vožickém, strakonickém, planickém, březnickém a jiných, a možno tedy předpokládati, že škody na komunikacích v Čechách budou činiti nejméně 12,000.000 Kč.
Dosud úředně zjištěné škody činí: v okrese berounském na okresních komunikacích 480.000, na obecních 250.000, v Blatné na okresních 288.000, v Blovici na okresních 667.000, obecních 52.000, Benešově 55.000, v Budějovicích 225.000 na okresních a 90.000 na obecních, v Hluboké na okresních 113.000, na obecních 180.000, v Horažďovicích na okresních 1,250.000, v Horách Kašperských na okresních 210.000, obecních 655.000, v Nových Hradech na okresních 100.000, v Kaplicích na okresních 80.000, v Kladně na okresních 40.000, v Krumlově na okresních 55.000, na Křivoklátě na okresních 420.000, obecních 29.000, v Litoměřicích na okresních 207.000, v Milevsku na okresních 295.000, obecních 167.000, v Nepomuku na okresních 70.000, obecních 20.000, v Nýrsku na okresních 122.000, v Sedlci na okresních 195.000, na Smíchově na okresních 236.000, v Sušici na okresních 297.000, obecních 237.000, v Svinech Trhových na okresních 400.000, obecních 230.000, v Třeboni na okresních 60.000 Kč.
A tu musím vysloviti zemskému výboru díky za to, že nejen tyto škody dal ihned zjistiti, ale že poskytl částky 2 milionů Kč jako okamžité pomoci okresům na znovuupravení silnic a mostů a usnesl se převzíti veškeré náklady, spojené se zjištěním škod a vypracováním projektů na nové stavby, čímž bylo zejména chudým okresům velmi ulehčeno.
Bylo by si jen přáti, aby zemskému správnímu výboru bylo co nejdříve a v míře co největší umožněno, provésti pomocnou akci ve všech směrech až do konce, a bylo by tedy nutno, aby částka, jež z mimořádné dotace státní bude zajištěna na odstranění škod na komunikacích okresních a obecních, svěřena byla přímo zemskému výboru, který svou znalostí poměrů v našich okresích a svou pohotovostí v každém směru může nejlépe provésti úkoly jemu svěřené a přináležející.
Vedle ohromných škod na komunikacích způsobeny byly ještě daleko větší škody v kritických dnech na budovách a zemědělském majetku. Jindy jen malé potůčky proměněny byly tu v moře dravých vod, berouce s sebou všechno, co v cestě stálo: domky, hospodářské budovy, stroje, dobytek, pole, zahrady, luka, ano i lidské životy. A jako tenkrát všichni poškození a přímo ožebračení v té osudné noci ve Spáleném Poříčí - když podařilo se jednu část břehu osvětliti elektrickým světlem a když obyvatelé města slyšeli zoufalé volání o pomoc a viděli, jak celé rodiny jsou v křečovitém obětí na troskách svých chalup, na střechách a ve vikýřích v moři vod proudících se všech stran, když viděli zsinalé tváře ubožáků - zoufale upírali zraky, odkud pomoc přijde, tak také dnes tito ubožáci upírají zraky v ta místa, odkud čekají pomoci, aby zmírněna byla jejich bída a utrpení - ke státu, k vládě, k členům zákonodárného sboru. Vláda předkládá návrh zákona, ve kterém částkou 74 miliony chce zmírniti bídu postižených. Já proto s uspokojením vítám vládní návrh zákona, který se nese k tomu, aby, když ne plně odstranil nouzi těchto nešťastných, aspoň zmírnil jejich bídu, aby pomocí poskytnutou mohli si zbudovati svá obydlí a hospodářské budovy, aby si mohli opatřiti potřebné šatstvo a nábytek, aby mohly jim býti opatřeny potraviny, osivo, atd.