Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Stejně vítám druhou část vládního návrhu, aby do budoucna nemohly se opakovati takové škody aspoň v takovém rozsahu, regulováním potoků a horských bystřin za pomoci státu a země, po případě na účet státu.

Mám za to, že tu mezi námi není nikoho, kdo by se stavěl proti vládnímu návrhu, a všichni do jednoho ze srdce si přejeme, aby poškozeným dostalo se této pomoci pokud možno brzy, aby poskytnutá podpora byla spravedlivě rozdělena a aby aspoň trochu bídu tohoto lidu zmarnila.

Řekl jsem, že všichni bychom si přáli brzkého a spravedlivého rozdělení. A tu dovolte, vážení pánové a dámy, abych z vlastní zkušenosti poukázal, že až dosud vláda přicházela s podporou, i když ji povolila, značně pozdě, a že při dosavadní praksi našich úřadů při rozdělování podpor nelze rozdělování podpor nazvati spravedlivým, a to proto, že okresní správa politická musí podle daných pravidel utvořiti komisi, která má zkoumati majetkové poměry poškozených a vyloučiti všecky z udělení podpory, kteří nejsou na své existenci ohroženi. Tato praxe není správná a není také udržitelna, poněvadž pojem ohrožení existence je takový, že ten, komu živelní pohroma u větších zemědělců zničila vedle úrody i chalupu, i dobytek a neodnesla i pole, jest z podpory vyloučen, poněvadž prý není na své existenci ohrožen. A já se táži, zda je to spravedlivé, když třeba takový 50ti, 60tikorcový zemědělec na takovém Sušicku, Kašperskohorsku, Nepomucku a jinde je vyloučen z podpory a za důvod se uvádí, že je majitelem tolika a tolika korců půdy? To není správné ani spravedlivé, zejména když taková živelní pohroma přijde často, jako na Sušicku krupobití v r. 1922 a letos dvakráte, 2. června a 11. srpna.

Prosím, slavná sněmovno, vžijte se do situace těch horalů, kde ten život i za normální úrody bez živelní pohromy je těžký, pln strádání, o němž se nám ani nezdá. Zde dluží skoro každý dávku z majetku, po případě za několik let, daň z příjmů prostě proto, že peněz nemá a nyní, kdy čeká mzdu za svou práci, aby si něco poplatil, stihne jej živelní pohroma a místo aby se mu dostalo podpory, předepíší se mu nové daně, jako by se mu nic nebylo stalo. Pak se nedivte, že se řekne tu a tam, že za Rakouska aspoň mu byla odepsána daň pozemková, a že zemědělský lid si na to trpce stěžuje, že musí platiti daně, i když ničeho netěžil. Proto budiž při rozdělování podpor brán zřetel na tyto chudé horské zemědělce. Budiž však zjednána náprava, aby podpory byly vypláceny urychleně, zejména když jde o osivo; buďtěž na zakoupení osiva včas dány peněžní prostředky, neboť není to jen zájmem poškozených, nýbrž jistě to je a musí to býti zájmem celostátním, aby včas bylo řádně zaseto. To budiž první starostí každé vlády, zejména ministerstva zemědělství. Letošního roku je mnoho okresů, ve kterých řádilo krupobití, a zemědělci nemají osiva, ale jest jistě málo těch, kteří již mají podpory na zakoupení osiva, ač doba setby již značně pokročila. Vedle ohromných škod, způsobených krupobitím, byly způsobeny škody jdoucí do milionů na budovách a zvláště byly způsobeny neobyčejné škody na zemědělském majetku, a to skoro vesměs u malých zemědělců. Je mnoho těch, kterým voda pobořila celé domky. Věřím, že vláda poskytnutou podporou jim umožní, aby si tyto domky znovu zřídili a snad i na jiném místě, aby život jejich rodin nebyl snad zase někdy tak ohrožen, jako se stalo roku letošního, kdy jen zázrakem na troskách chalupy jako na malém ostrově životy zachránili, že dostane se jim podpory i na znovuzřízení bytů, prádla a šatstva. Je však mnoho těch, jichž hlavní zaměstnání je na půdě malých zemědělců, domkářů, kterým byla zničena obytná stavení, odplaveny hospodářské budovy, kolny, stodoly i s úrodou, hospodářské stroje a nářadí, drobný dobytek, ano i velké kusy se utopily, zničeno šatstvo, prádlo i nábytek a co nejhoršího, i pole, luka, zahrady byly přeměněny v řečiště s nánosem ohromných kamenů. Toto jest viděti v obcích Holořehledech, Mýtově, Poříčí, Žakavě, na Blovicku, na Sušicku, Nepomucku, Blatensku a jinde, kde domkáři koupili si na dluh pole, stavěli stodoly, a voda jim vzala všecko - a dnes jsou z nich úplní žebráci.

Mám po ruce několik snímků (ukazuje fotografie), které svědčí, jaké děsné škody způsobila tato povodeň. Ovšem, kdo měl příležitost to viděti na místě samém, ten teprve posoudí, jaká to byla noc hrůzy, kde na místě budov, zahrad nebo polí jsou dnes hluboká jezera . . .

Upozorňuji na toto zvlášť, aby na takovéto obzvláštní případy byl vzat náležitý zřetel.

Pokud se týká komunikací, bude nutno nejen okresům poskytnouti pomoci na znovuzřízení silnic a mostů, nýbrž bude nutno poskytnouti podpory i obcím na opravy obecních cest, kde byly tak značně poškozeny, že obce naprosto nebudou s to vzhledem k ochuzenému obyvatelstvu cesty ty vlastním nákladem spraviti. Budiž pamatováno i na podpory pro opravy a stavby studní a vodovodů, které byly živelními pohromami zničeny.

Při této příležitosti znovu upozorňuji vládu, zejména ministerstvo financí, aby urychleně zrušeno bylo nařízení ministerstva financí z r. 1917 o odpisu daně pozemkové, neboť až do dneška neznám případu, kde by zemědělec třebas jeho přírodní výnos byl úplně na pozemcích zničen, dosáhl odpisu daně pozemkové. Lid zemědělský nesnese, aby se mu ještě v takových krutých případech předpisovaly daně a přirážky, zejména u daně pozemkové.

Klub republikánské strany podal již loňského roku v březnu návrh zákona o odpisu daně pozemkové, a já nemohu jinak než důrazně žádati, aby konečně již tento zákon byl projednán. Jak nutno jest, aby vláda předložila k projednání zákon o pojištění proti živelním pohromám, ukazuje jasně letošní katastrofa krupobitní na českém jihu a západě, kde následky její jsou nedozírné.

Druhá část vládního návrhu má na mysli, aby regulováním vodních toků, potoků a horských bystřin zamezena anebo aspoň obmezena byla možnost opakování takových velikých škod na majetku, což stejně vítáme, neboť i zde je viděti snahu vlády, aby majetek národa byl chráněn.

Jest si jen přáti, aby nejbližší program pro úpravu vodních toků nesl se v tom směru, aby regulovány byly v prvé řadě potoky a bystřiny horské, které nejen že při povodních zaplavují úrodu, nýbrž ohrožují lidská obydlí a životy. Při úpravě těchto potoků a horských bystřin nebudiž žádán od obcí a okresů stavební příspěvek, nýbrž buďtež tyto práce provedeny na účet státu, a jenom tam, kde toho majetkové poměry okresů a obcí dovolují, možno žádati mírných příspěvků.

Ke konci své řeči chci se zmíniti ještě o jedné věci. Pan kol. Pik ve své řeči při rozpočtové debatě, pronesené v úterý s tohoto místa, obhajoval zákon o obecním statku ze dne 17. července 1919 a jako důvod uváděl, že starousedlí prý neplnili k obcím svých povinností. Kdyby pan kol. Pik chtěl hájiti tohoto zákona, musil by v prvé řadě dokázati, že tento zákon, kterým bylo ožebračeno tisíce rodin, někomu prospěl, buďto obcím anebo drobným malozemědělcům. Ale poněvadž tomu tak není, tedy po této stránce se tomu pan kol. Pik vyhnul.

Pan kol. Pik také s tohoto místa prohlásil, že starousedlí od r. 1864 zcizili obcím obecního statku nejméně za 100 milionů Kč. Kdyby pan kolega znal vznik obecního statku anebo jej chtěl znáti, pak by nemohl mluviti, zejména ne před sborem zákonodárným, o nějakém zcizení, neboť starousedlí toto užívání měli ještě dříve, než byly obce, jak je viděti z obecního zřízení z r. 1849, kde prvně nazval zákon ten půdu užívanou starousedlými obecním statkem a ustanovil, jak se má obecního statku užívati. Mohl by tedy podle toho pan kol. Pik chtíti, aby také pozemky, rozdělené před r. 1849 a po něm až do r. 1864, byly vráceny obcím.

Nebudu se zde zabývati historií obecního statku; ta je všeobecně známa. Také je známo, jakou hospodářskou podporou byl obecní statek na českém jihu a západu u drobných horských zemědělců, o čemž velice pěkně se zmiňuje ve svém posudku univ. prof. dr. Spiegel a univ. prof. dr. Drachovský. Ale chci hlavně poukázati, na to, koho obohatil a komu nejvíce prospěl tento zákon. Není to ani obec ani novousedlíci, nýbrž jsou to velkostatkáři; ti dostali darem více než polovinu obecního statku, a to zapomněl p. kol. Pik říci.

Zákonem ze dne 17. července dostala se obcím značná část půdy, zejména lesní, a tím ovšem zvýšeného příjmu, který chrání velkostatkáře od placení značných přirážek. Tak na příklad v Žinkovech, kde dostala obec 100 ha lesa a kde po rozparcelování velkostatku platí velkostatkář ještě 50 % obecních přirážek, užívá nyní velkostatkář 50 ha lesa z bývalého obecního statku, co naproti tomu dělník z králodvorských železáren, Spousta, který si koupil ze svých úspor chalupu s užíváním lesa, stal se po vydání tohoto tak vychvalovaného zákona úplným žebrákem. Toho jako bývalého příslušníka soc.-demokratického měl by se p. kol. Pik zeptati a celé řady jiných, kteří ve válce ztratili živitele a kterým revoluční Národní shromáždění zákonem o obecním statku vzalo půdu; těch by se měl zeptati nejen p. kol. Pik, ale všichni, kteří se staví proti rozumné a spravedlivé úpravě obecního statku, jak jsou spokojeni v této osvobozené vlasti s uvedenou úpravou otázky obecního statku.

Dovolím si přečísti dopis tohoto dělníka z králodvorských železáren. Je to bývalý sociální demokrat. Píše mi (čte):

"Milý příteli! Sděluji vám, jak se pracuje proti starousedlým, zvláště proti chudým. Pracoval jsem jako slevač 22 roků v králodvorských železárnách u Berouna. Střádal jsem, abych, až nebudu moci pracovati, nebyl nikomu na obtíž, takže jsem si koupil z vlastních úspor r. 1921 kousek pole ve výměře 2 ha 40 a pak zase 9. ledna 1925 hospodářské stavení čís. 21, na které jsem ještě dlužen, u kteréhož v pozemkových knihách jest užívací právo obecního statku zapsáno. Kupoval jsem vlastně užívací právo, neboť stavení je tak hrozně sešlé, že letošního roku se část rozvalila; i byl jsem nucen ji obnoviti a na ni si zase peníze vypůjčiti. Další část hrozí zbořením, takže půjde-li to tak dále, přijdu na mizinu co nejdřív. Nemaje žádných příjmů mimo pensi, jež mně byla dána z králodvorských železáren, když jsem nemohl pracovati, a to 16 Kč 33 hal. měsíčně, mám živiti a šatiti z toho 4 dítky, které jsou ještě školou povinné, 82 let starou matku a nemocnou ženu, která od r. 1915 je práce neschopná, takže stále cizí pomoci potřebuje. K tomu ještě mám platiti všecky ty velké daně, přirážky, daně z majetku, kterých nejsem s to zaplatiti, a ještě takto nevinně jsem vháněn zákonem ze dne 17. července do soudů. Též i ve válce jsem byl, kde jsem musel odvésti daň z krve, kde jsem přišel o poslední zdraví, takže teď jsem stále nemocen a za to vše neberu od státu ani haléře podpory.

Velkostatkářům se vyvlastňuje za náhradu a chudému venkovskému člověku se vezme pole beze všeho, nehledě k tomu, jak draze si to koupil za peníz, který nastřádal z pilné práce mozolnou rukou, takže z každého krejcaru tekla krev, neboť každý ví, že za Rakouska se lenost a zahálka neplatila.

Teď ať mi někdo poradí, jak mám býti živ s rodinou, když nemám od nikoho žádný příjem kromě pense, která činí 16 Kč 33 hal. měsíčně, za kterou nejsem s to opatřiti dětem ani školních potřeb. Zvláště letošního roku, kdy se na polích tak málo urodilo, že musím kupovati i živobytí . . .

Domek koupil jsem 9. února 1904, kde ve smlouvě výslovně je psáno: "se vším příslušenstvím, dále s právem na stejný 12. podíl požitku z obecního statku" do vlastnictví, kterýchž nerušeně jsem užíval až do 23. srpna 1919, kdy od okresního výboru mně zaslali dopis, že jsme užívacího práva pozbyli, aniž bychom dostali odněkud nějakou náhradu. Nešťastným zákonem ze dne 17. července 1919 byl jsem přímo ožebračen . . ." atd.

A takových podobných dopisů dostala se mi spousta do ruky a mohl bych dokázati, že nejde o sedláky, nýbrž o malé zemědělce.

Proto dovoluji si prohlásiti, jestliže já a naše strana trvá na tom, aby bývalým starousedlíkům dostalo se náhrady z pozemkové reformy, zejména lesů, že to nemůže býti na škodu novousedlým, ani obcím, naopak jim to značně může prospěti, neboť nebude pak u starousedlých koupěchtivost v obecním lese tak veliká, a jestliže tyto pozemky chtějí zaplatiti, pak se divím, že se někdo může najíti a stavěti se proti tomuto řešení, zejména když je možno předpokládati v tomto směru prospěch celku.

Zdůrazňuji proto, že řešení v tomto směru budeme se domáhati potud, pokud požadavek tak skromný nebude splněn. Hájili jsme vždy právo a spravedlnost. Nechceme také v této věci nic než spravedlnost. Kdo staví se proti právu a znemožňuje dovolání se spravedlnosti, nejedná dobře a není přítelem našeho mladého státu. Revoluční Národní shromáždění usneslo se na zákonu, který ožebračil chudé horské zemědělce, vzal jim půdu a z velké části dal ji velkostatkářům, zejména půdu lesní, ač tito dodnes vlastní ohromné plochy lesní, v nichž se vesele kácí. O těch se pan kol. Pik ani slůvkem nezmínil.

Tisíce ožebračených rodin volá k tomuto zákonodárnému sboru: Učiňte nápravu, vraťte anebo nahraďte nám potřebnou půdu! (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Slovo dále má pan posl. Mikuláš.

Posl. Mikuláš: Slavná sněmovno! Velké naděje zemědělců i státu kladené ve slibnou letošní úrodu zmařil kritický měsíc srpen. Ohromné živelní pohromy zasáhly celou řadu okresů všech zemí republiky. Katastrofou touto postižen nejen zemědělský lid, ale i majetek obcí, okresů a státu. Od r. 1882 nebylo u nás podobných katastrof. Žel, že vedle ohromných škod, jež způsobil dravý živel na úrodě, soukromém i veřejném majetku, vyžádal si oběti i na lidských životech. Celou naší veřejností, denním tiskem, samosprávnými i státními úřady bylo konstatováno, že tentokráte živelní pohromy byly mimořádného rázu.

Měl jsem příležitost shlédnouti některé poškozené kraje a přesvědčiti se o skutečném stavu věci. Mohu říci, že zprávy novinářské nebyly nikterak přehnané, naopak, některé přímo drastické případy ušly veřejné pozornosti. Prohlédl jsem některá místa na Hořovicku a Berounsku, kde zvláště poškozeny byly obce Hostomice, Nesvačily, Liteň, Běleč, Leč, Svinaře a Zadní Třebáň. Shlédl jsem ohromné škody. V posledně jmenované obci setkal jsem se s lidmi, kteří ještě několik dnů po katastrofě nebyli s to pro vzrušení vylíčiti noční hrůzy katastrofy. Zde jen s nadlidským úsilím zachraňovali lidé své životy. Škody na majetku, zvláště některých jednotlivců, jsou ohromné. Tak jmenuji domkáře a truhláře Kramotu, domkáře Hořejšího a Mejstříkal Uvedenému domkáři a truhláři Kramotovi přívalem vod poškozeny byly značně budovy. Zničeno vodou, která vystoupila v obytných místnostech až do výše 180 cm, veškeré zařízení v bytě, šatstvo, zásoby životních potřeb, krátce a dobře vše, co v místnostech se nacházelo. Mimo to uvedenému odnesla voda značné zásoby dříví, fošen a prken.

V ostatních zmíněných obcích způsobena především veliká škoda na úrodě jednak krupobitím a spoustami vod. Značné škody způsobeny rovněž na komunikaci obcí a okresů. V obci Litni protržena hráz rybníka, která byla právě velikým nákladem Vodním družstvem v Litni vybudována. Všeobecně se soudí, že jak tato hráz, tak i regulační práce potoku Vodice-Stříbrný nebyly technicky správně řešeny a prováděny. Má se za to, že průtrží této hráze byla v kraji tomto katastrofa dovršena. Rovněž v obci Leči poškozena byla velmi značně hráz velikého rybníka, který náleží velkostatku liteňskému. Majitel rybníka, podle informací, jichž se nám dostalo od okresní správní komise v Berouně a od obecního úřadu v Leči, hodlá rybník ten vypustiti, ježto znovuzřízení hráze vyžadovalo by nákladu 700.000 Kč. Úmysl majitelův nemůže však býti lhostejný obci Leči, poněvadž celá obec odkázána je na užitkovou vodu z tohoto rybníka. Mimo to stávající hráz slouží co veřejná cesta na pozemky, které byly přiděleny drobným zemědělcům ode dvora Skuhrova. Věcí touto zabývala se okresní politická správa v Hořovicích a proto chci věřiti, že nebude tato záležitost řešena proti potřebám obyvatelstva této obce.

Škody způsobené v tomto kraji odhadují se na několik milionů korun. Chudý zemědělský lid očekává okamžitou vydatnou pomoc.

Podobnými živelnými pohromami postihovány jsou, jak již řečeno, také i jiné kraje republiky. Ze všech stran ozývají se hlasy po pomoci. Po pomoci volají jižní a jihozápadní Čechy, volají kraje Moravy, Slezska, Slovenska a Podkarpatské Rusi. Na některých jihočeských a západočeských okresích zničena byla úroda drobných zemědělců, jimž dostalo se přídělu půdy loňského roku pozemkovou reformou. Situace těchto lidí je zvláště kritická. Do přidělené půdy vedle celoroční práce investovali osivo, sáď a umělá hnojiva. Těšili se na první sklizeň z přidělené půdy. Nyní místo očekávané úrody, která jim měla dáti prostředky k živobytí a k zaplacení daní, dávek a jiných platů, prostředky k nákupu nezbytných potřeb, dostavilo se dílo zkázy. Kojili se dále nadějí, že z úrody uhradí alespoň část druhé splátky na příděl půdy Státnímu pozemkovému úřadu. Předpoklady tyto úplně zklamaly, dnes stojí tito lidé bez prostředků, na zaplacení přídělu není letošního roku bez nového zadlužení ani pomyšlení. Domnívám se proto, že vedle státní pomoci, vyplývající z projednávaného zákona, bylo by žádoucno, aby Státní pozemkový úřad těmto krutě postiženým vyšel vstříc tím způsobem, že konečné letošní splátky na příděl půdy bezúročně odloží na podzim roku 1926. Domnívám se proto, že nebude v této slavné sněmovně nikoho, kdo by nesouhlasil s opatřením, jež právě projednáváme. Je všeobecně uznáváno, že při živelných pohromách takového rozsahu a takových důsledků, jakými byly letošní živelné pohromy, musí postiženým pomoci celek, musí pomoci stát. Nejedná se jen o poškozené jednotlivce. Zničením komunikací byla poškozena také celá řada okresů a obcí. K znovuzřízení poškozených komunikací nestačily by naprosto prostředky, jež tyto korporace mají nebo mohou ve svém oboru dosíci. Nemají-li býti celé kraje na dlouhou dobu zuboženy, musí pomoci stát.

Vláda přichází k tomu účelu s návrhem zákona. Budiž mi dovoleno, abych při této příležitosti poukázal, že při odhadování výše potřebných prostředků bylo postupováno příliš úzkostlivě. Souhlasím, že je nutno šetřiti. Šetřiti s prospěchem není však možno vždy a za všech okolností. Někdy nemístná šetrnost škodí více než prospěje. Šetřiti na podporách postiženým krajům bylo by po mém soudu nemístné. Byl bych rád, aby odhadnutý obnos plně vystačil. Obavu, zda nebylo v tomto případě příliš šetřeno, vzbuzuje toto přirovnání: r. 1922 požadovalo ministerstvo zemědělství 100 milionů Kč k poskytnutí podpor drobným zemědělcům, poškozeným živelnými pohromami r. 1922. Návrh nebyl tehdy uskutečněn. R. 1922 nebyly živelné pohromy ani zdaleka tak katastrofální jako roku letošního. Byla-li výše obnosu na podpory poškozeným odhadnuta na 100 milionů Kč, zdá se obnos 74 milionů Kč, touto osnovou žádaných, ne plně dostačujícím. Z obnosu 74 milionů Kč je pak vlastně pouze 36 milionů určeno k tomu účelu, k němuž r. 1922 bylo jako potřeba odhadováno 100 milionů Kč. Poněvadž zbývajících 38 milionů Kč určeno je k opravám silnic, mostů, vodotoků a rekultivaci zpustošených pozemků, je zjevno, že r. 1922 odhadována byla potřeba buďto příliš vysoko, nebo letošního roku příliš nízko. Doporučoval bych v podobných případech více svědomitosti a smyslu pro odpovědnost.

Důležitou otázkou je dále způsob, jakým a pro koho má býti povoleného obnosu použito. R. 1922 hodlalo ministerstvo zemědělství užíti žádaného obnosu tak, že by nakoupeno bylo určité množství slámy, sena, otrub a osiva, jež bylo by přidělováno poškozeným o 50 Kč levněji, než by byly ceny bursovní. Takovýmto způsobem in natura byly podpory i v jiných letech poskytovány. Stalo se při tom velmi často, že místo podpory byli malozemědělci takovou podporou ještě znovu poškozeni a podpořen byl vlastně někdo třetí. Osivo bylo pozdě dodáno, když každý opatřil si je soukromě, a poměrně drahé osivo musil pak semlíti a pod.

Považuji proto za nejsprávnější způsob poskytování podpor především v penězích, nikoliv v naturaliích. Každý poškozený bude si již věděti rady, jak nejvhodněji poskytnuté podpory použije. Není pak jistě třeba poskytovati podpory zámožným jednotlivcům, i když tito jsou snad poškozeni. Ti mohou vlastními prostředky utrpěné ztráty hraditi, aniž by jejich hospodářská existence byla nějak ohrožena. Kdo však podpory nevyhnutelně potřebuje, jsou drobní zemědělci, domkáři a drobní živnostníci. Těm musí býti podpory výhradně poskytovány.

Vítati možno také navrhované opatření k zamezení škod při živelných pohromách, nesmí však toto opatření býti přeceňováno. Živelným pohromám nebude totiž zabráněno, poněvadž zabrániti jim není v lidské moci. Prováděním navrhovaného opatření bude postupně odstraňováno nebezpečí povodní a zamezováno škodám povodněmi způsobovaným.

Živelné pohromy, průtrže mračen, krupobití, případně katastrofální sucho nebo mokro a pod., budou se i dále objevovati a způsobovati škody v zemědělství. Jsme-li přesvědčeni o tom, že budou živelné pohromy způsobovati dále škody a že živelným pohromám nelze zabrániti, musíme hledati cesty a prostředky, kterými by bylo možno způsobené škody nahraditi, a nahraditi je neprodleně, co nejdříve, jakmile se staly.

Zemědělský výbor usnesl se na resoluci, v níž se žádá urychlené předložení a projednání zákona o zveřejnění živelného pojištění. Záležitost tato je již delší dobu předmětem jednání v ministerstvu zemědělství. Již několik anket o věci jednalo. Jsou zajištěny i určité prostředky pro budoucí živelné pojištění. R. 1923 zřízen byl zákonem ze dne 4. července 1923, čís. 149 Sb. z. a n. zvláštní fond pro účely veřejného pojištění částkou 50 mil. Kč. Z tohoto fondu měla býti použita potřebná částka pro podpory poškozeným živelnými pohromami r. 1923. K témuž účelu použita byla částka 10 mil. Kč r. 1924 podle zákona ze dne 25. září 1924, čís. 219 Sb. z. a n. Počítáme-li, že r. 1923 použito bylo také 10 mil. Kč na podpory, zbývalo by 30 mil. Kč, jež podle zákona ze dne 25. září 1924, č. 219 Sb. z. a n., reservovány jsou ve prospěch fondu pro účely veřejného živelného pojištění. Původně podle zákona z r. 1923 mělo býti zbytku použito ve smyslu zákona, který bude vydán o veřejném živelném pojištění. Zákonem z r. 1924 bylo toto ustanovení zrušeno v tom smyslu, že zbytek má býti reservován ve prospěch fondu pro účely veřejné o živelného pojištění. Zde mluví se již o fondu. Řekl-li jsem, že obnos 36 mil. Kč, který podle projednávané osnovy je určen k přímé podpoře poškozených, je nedostačující - vždyť letošního roku zničena byla lidská obydlí, čemuž jiná léta nebylo - vyslovuji podivení nad tím, že ministerstvo zemědělství letošního roku nenavrhlo obdobně jako r. 1924 použití oněch zbývajících 30 mil. Kč z uvedeného fondu pro podpory postižených. Vedle toho ovšem zůstala by částka osnovou navrhovaná, 36 mil. Kč, takže bychom měli k disposici 68 mil. Kč, čili úhrnem 104 mil. Kč k podpoře postižených.

Byl bych povděčen, kdyby toto opomenutí ministerstva zemědělství bylo vhodným způsobem opraveno, a mluvím jistě ze srdce všech malozemědělců vůbec, vyslovuji-li přání, aby pro příště v podobných případech byly zájmy poškozených zemědělců opravdověji hájeny. Mluví-li se o živelném pojištění, resp. o pojištění proti živelným pohromám, nutno zdůrazniti, že nemůže pouze běžeti o pojištění krupobitní. Letošní pohromy potvrzují náš názor v anketách projevený, že jiné živelné pohromy, průtrže mračen atd. mohou nadělati mnohem více a citelnějších škod než krupobití. Má-li býti účelem živelné pojištění, nemůže se tento pojem zúžiti na pojištění krupobitní. Je jisto ovšem, že bude velmi těžko řešiti náhradu škod způsobených živelnými pohromami všeho druhu skutečným pojištěním podle zásad pojišťovacích.

Nutno proto uvažovati, zda tohoto účelu, nahraditi škody způsobené ať jednotlivcům, ať obcím, atd., nedalo by se dosáhnouti jiným způsobem. Jsem přesvědčen, že podle našeho návrhu dala by se záležitost bez obtíží ihned provésti. Navrhovali jsme utvoření zvláštního fondu pro náhradu škod živelnými pohromami způsobených. Základ tohoto fondu jest vlastně již dán citovaným již zákonem ze dne 4. července 1923, č. 149 Sb. z. a n., a zákonem z 25. září 1924, č. 219 Sb. z. a n.

Zákon z r. 1924 stanoví výslovně, že nevyčerpaný obnos má býti reservován pro účely veřejného živelného pojištění. Nešlo by tedy jen o to, uzákoniti další příjmy fondu. Navrhovali jsme vybírati od majitelů, event. pachtýřů půdy zvláštní příspěvek pro uvedený fond. Místo prémií pojišťovně platil by příspěvek fondu a měl by nárok, resp. fond by měl povinnost hraditi škody. Příspěvek platil by se ovšem nejen z půdy zemědělské, ale i jiné, lesní atd., což jest zcela odůvodněno, poněvadž živelní pohromy mohou i v lesích a pastvinách způsobiti velké škody.

Počítáme-li s povinným příspěvkem 10 Kč z jednoho ha ročně - podle návrhu na zřízení veřejné pojišťovny byla by prémie ca 35 až 45 Kč za jeden ha - a jednalo by se pouze o krupobití - činil by tento příjem fondu ročně v republice 125 mil. Kč.

Tato suma by jistě stačila ke hrazení škod způsobených během roku jakoukoli živelní pohromou. Připočítáme-li ještě nutný příspěvek státu do tohoto fondu - tak jako tak stát každý rok dává podpory - mohly by z fondu udělovány býti podpory na zřízení silnic a cest živelními pohromami poškozených. Poněvadž nejsou každoročně živelní pohromy katastrofální, mám za to, že by se prostředky fondu každoročně nevyčerpaly a že by prostředků těchto mohlo býti použito i jiným způsobem k prospěchu zemědělství, na meliorace a pod. a dalo by se toho dosíci bez nového nákladného aparátu. Dosavadní úřady by věc obstaraly samy.

Budeme-li míti na mysli účel a nebude-li nikde úmyslů postranních, dá se věc podle mého soudu snadno provésti a najdeme pro ni pochopení nejen mezi zemědělci, nýbrž i veřejnosti vůbec. Každý by uvítal, že by zaplacením poměrně malého příspěvku byl zajištěn, že škoda, způsobená mu živelní pohromou, nejen krupobitím, bude mu nahrazena. Jest jen s podivem, že tato myšlenka nenachází pochopení právě u ministerstva zemědělství.

Není-li možno zříditi monopolní pojišťovnu, jak se v resoluci revoluční Národní shromáždění usneslo, a je-li obtížno zříditi veřejnou pojišťovnu pouze pro pojištění krupobitní, jest jistě na místě provésti prozatímní opatření, jímž bylo by utvoření fondu pro živelní pohromy a uzákonění příspěvkové povinnosti, aby zde byly alespoň po ruce prostředky, jichž by mohlo býti k náhradě škod, resp. k podpoře postižených použito vždy ihned po pohromě a po zjištění jejího rozsahu.

Při této příležitosti budiž mi dovoleno, abych upozornil na neudržitelný stav při vyřizování žádostí postiženým za náhradu škod. Při loňské živelní katastrofě na Prostějovsku zničen byl domkáři v Dobrochově domek. Nejprve mu voda odplavila chlév, nato za několik dní vlivem zaplavení sesedl se mu o 30 cm domek, z něhož se musil postižený ihned vystěhovati a domek zbořiti. Komise škodu zjišťující byla v Dobrochově několik dní před zničením domku. Postižený chudý domkář byl z nároků na poskytnutí podpory úplně odmítnut, ač měl úřední doklady o tom, že domek byl po odchodu komise následkem zátopy zničen. Snad teprve nyní na obnovenou žádost se mu náhrady dostane.

Uvedu další případ zdlouhavého vyřizování. Mezi městem Přerovem a obcemi Předmostím, Popovicemi a Lejskami je obrovská plocha sta hektarů polí a luk, jež při deštivém počasí proměňuje se v močál a rybníky a zaplavuje zahrady a působí sesouvání železničního náspu na trati Přerov-Bohumín. Letošního roku nebylo téměř možno na tyto pozemky vstoupiti. Tyto obce od r. 1907 domáhají se odvodnění těchto pozemků, ale za celou řadu let postoupily práce tak, že nikdo neví, kdy k odvodnění dojde. Že také úřady zaviňují svým postupem zbytečné škody, toho dokladem je tento případ: V hornatém kraji Zdounecku na Moravě protéká obcí Roštínem bystřina Olšinka, jež několikráte ročně se rozvodňuje a působí velké škody. Posledně tato dravá bystřina zničila úplně jedinou cestu spojující obec s okresní silnicí. Obecní rada zažádala před 2 lety o regulaci tohoto potoka, který už letos několikráte způsobil zátopu obce, ale marně se snaží tyto spisy dostati z Moravského zemského výboru v Brně. Snad čekají úřady, až Olšinka zničí lidská obydlí, aby se potom vyřízení spisů urychlilo.

Stížností v tom směru je více. V minulých letech bylo si především poškozenými zemědělci stěžováno na nespravedlivé a zdlouhavé rozdělování podpor. Mám za to, že je příkazem lidskosti vzhledem k mimořádným pohromám letošního roku pomoci v prvé řadě tam, kde jest ohrožena existence rodin. Jsou případy, kde dravý živel zničil všechny prostředky existenční. Tu nelze již mluviti o způsobené škodě, nýbrž o neštěstí. V takových případech jest potřebí zvláštního ohledu se strany úřadů.

Jako praktický malozemědělec a mluvčí československé strany socialistické, znaje velmi dobře potřeby chudého lidu venkovského, cítím povinnost zdůrazniti, aby úřady pověřené rozdělováním podpor přihlížely především k různým tragickým případům a k sociálně nejpotřebnějším a aby podpory uděleny byly v penězích. In natura buďtež podpory udělovány jen tam, kde si toho poškození výslovně přejí.

Končím a prohlašuji: Strana československých socialistů vítá opatření vlády a v přesvědčení, že bude prostředků státem povolených k úhradě škod skutečně nestranným a spravedlivým způsobem použito, bude pro předložený zákon hlasovati. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Slovo dále má pan posl. Haupt, jako poslední řečník.

Posl. Haupt: Slavná sněmovno! Vítám s radostí předložený vládní návrh zákona o státní pomoci při živelních pohromách letošního roku, jímž se povoluje vládou částka až ve výši 74 mil. Kč podle skutečné potřeby.

Živelní pohromy, jež letos v nebývalém rozsahu postihly četné kraje a jimž padly za oběť i lidské životy, způsobily nesmírné škody na úrodě, na pozemcích zemědělských i lesních, na domácím zařízení, na dobytku, na komunikacích, na regulacích i na jiném majetku soukromém i veřejném. Rozsah těchto pohrom vyžaduje mimořádné akce výpomocné, aby se zabránilo ohrožení hospodářské existence postižených. Mám za to, že tímto způsobem zrychlí se tempo provádění regulačních prací na řece Moravě, jejíž záplavou způsobeny byly zvláště nedozírné škody na polní úrodě.

Dne 2. srpna měl jsem možnost shlédnouti zaplavený kraj as 16 vesnic v okolí Rudy nad Moravou, kterýžto kraj skýtal žalostný a bolný vzhled na blátem zanesené obilí a luka, zničené cesty a mosty a poškozená obydlí. Stejný osud rovněž postihl Valašsko, jižní a západní Moravu, kraje více méně horské, kdež mnoho rodin bylo v malé chvíli katastrofou téměř úplně zničeno. Škody zátopou reky Moravy způsobené na severní Moravě činily téměř 4 mil. Kč.

Nemenší škodu způsobila zátopa v hejtmanství přerovském u Tovačova, u Kojetína až po Kroměříž, kdež dravý živel z výměry půdy 1200 ha odnášel z polí mandele obilí, zaplavil obilí na stojato i pokosené. Kdo měl možnost viděti zápasící zemědělce, jak se rvou s nadlidskou silou o plody své práce s neúprosným živlem, jakým při zátopě je voda, ten jistě bude zcela jiného názoru, nežli je pan prof. Záhorský, jenž se domnívá, že úpravy řek a vod vůbec jsou ničením přírodních krás naší milé vlasti. Myslím, že větší přírodní krásou z hlediska zabezpečení státu a jeho soběstačnosti jsou zabezpečená pole s krásnou, bohatou úrodou, nežli různé nevzhledné ostrovy v řekách, jež zátopy pak zaviňují. Jest si jen přáti, aby skutečně úprava všech řek, toků a bystřin dostala se do zrychleného tempa, neboť až dosud veškeré práce, zvláště na řece Moravě byly velmi macešsky dotovány. Dnes zdá se, že nastane náprava a že bude odčiněna křivda, jež stálými odklady s úpravou řek byla spáchána. Jest třeba s největším urychlením provésti úplnou úpravu zvláště řeky Moravy, neboť jest to klíč ku všem úpravám na řece Moravě a na Moravě vůbec.

Jest ostatně celá otázka soustavného a účelného řešení podniků vodohospodářských u nás již staršího data a dnes, kdy podle předložené vládní osnovy zákona projednávaného jde o umožnění rozsáhlé soustavné akce vodohospodářské, dlužno si uvědomiti, že přes několik dosavadních náběhů tato akce až dosud se nedostala do správných kolejí.

Poslední dobou byla v historických zemích českých větší akce zahájena na základě známého zákona vodocestného z r. 1901 a příslušných zemských zákonů. Podnětem této akce byly zájmy vodních cest, zejména zřízení dopravní vodní cesty pro uhlí a koks z ostravské pánve do velkého průmyslového centra ve Vídni a do průmyslových oblastí zemí alpských. Jen zvláštnímu úsilí tehdejší české delegace ve Vídni podařilo se, jak známo, připojiti na tuto akci i provádění regulace řek zemí českých. Celá tato akce nesla však pečeť jednostranného řešení jenom z hlediska zájmů plavebních nebo čistě regulačních. Vždyť už v samém zákoně bylo vysloveno, že jen ty regulace se mají prováděti, které jsou v bezprostřední souvislosti s plavebními drahami. Marně se tenkráte ohražovaly zemědělské kruhy proti jednostrannému provádění těchto vodních staveb u nás. Teprve po přerušení těchto prací dobou válečnou ukázaly se v období válečném i po válce na pozemcích podél regulovaných a kanalisovaných vodních toků nepříznivé důsledky jednostranně a nesoustavně řešených projektů.

Ukázala se dokonce nutnost prováděti doplňovací práce meliorační, aby byly odčiněny škody, které byly přivoděny ne právě nejúčelněji prováděnými těmito vodními stavbami. Dlužno tu na př. poukázati jen na provedení dílčích staveb kanalisačních na středním Labi a částečně i na dílčí práce regulační na řece Moravě. Zvláště zde byly způsobeny velmi značné škody. Není tudíž divu, že interesované kruhy zemědělské už dříve volaly a domáhaly se nápravy, žádajíce buď zlepšení zákona vodocestného, anebo jeho náhradu zákonem účelnějším. Dlužno si připomenouti, že zákon vodocestný po stránce finanční již před válkou vlastně pozbyl účinnosti a že po převratě jsou podle něho prováděna jen některá opatření povahy administrativní při oněch podnicích, které jsou v působnosti ministerstva veřejných prací prováděny pod titulem "splavňovacích prací" na Vltavě a Labi. U většiny zájmových činitelů není dnes pravoplatnost zákona vodocestného vůbec uznávána nebo je brána v pochybnost. Jeví se tudíž potřebným, aby po uzákonění dnes projednávané vládní osnovy zákona o finančním zajištění soustavnějšího vodohospodářského podnikání u nás bylo postaráno o ujasnění otázky pravoplatnosti zákona vodocestného, a to nejúčelněji prohlášením jeho za neplatný a aby nově bylo uspořádáno po stránce administrativní jednotným způsobem provádění všech staveb vodohospodářských, které budou v budoucnosti finančně zajištěny jednak podle dnes projednávaného zákona a jednak na podkladě dosavadních a pro budoucnost nezkratitelných rozpočtových položek ministerstva veřejných prací. V tomto ohledu očekáváme zejména, že resolucí zemědělského i rozpočtového výboru bude navrhované zřízení státní vodohospodářské rady urychleně uskutečněno a že tato státní vodohospodářská rada připraví příslušné iniciativní návrhy především ohledně ujasnění v otázce pravoplatnosti a úpravy zákona vodocestného a dále ohledně sestavení takového stavebního programu, který by zaručoval provádění všech těch vodohospodářských staveb, které svým významem a hospodářskou rentabilitou jeví se nejdůležitějšími. Vyhrazujeme si už dnes žádoucí zastoupení nejen kruhů zemědělských, ale i oněch krajů v oboru vodohospodářských prací dosud zanedbávaných, v prvé řadě jižních Čech, Moravy a Slovenska.

S důvěrou očekáváme, že ve svobodném vlastním našem státě podaří se zdatnému úřednictvu technickému i administrativnímu a našim národohospodářským odborníkům za účasti všech zúčastněných kruhů přivésti provádění vodohospodářského podnikání u nás na správné koleje hospodářské účelnosti, aby podniky tyto staly se opravdu účinným prostředkem k povznesení a zvelebení celé naší hospodářské potence státní.

Vítáme dnes projednávanou osnovu vládní také z toho důvodu, že je nejlepším důkazem pokročilé konsolidace našeho mladého státu, a přejeme si, aby za touto osnovou, zajišťující a zahajující novou soustavnou činnost v oboru vodohospodářském, následovaly brzy podobné velké akce z oboru komunikačního a elektrisačního a aby produktivní hospodářská politika byla heslem pro všechno naše budoucí počínání za účelem povznesení blahobytu našeho občanstva a státu. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen. Debata je skončena. Žádám za přečtení návrhů, podaných k této osnově.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

1. Pozměňovací návrh posl. Mikulíčka a soudr.:

V §u 1 místo slov "až do úhrnné výše 74 mil. Kč" budiž vloženo "až do úhrnné výše 150 mil. Kč".

2. Pozměňovací návrh posl. Mikulíčka a soudr.:

V §u 3 za první řádkou budiž vloženo: "podle rozhodnutí komisí zvolených ze všech vrstev postiženého občanstva podle klíče zastoupení v obecním zastupitelstvu té které obce".

V §u 3 budiž vložen dodatek:

"Domkářům a malorolníkům, kteří nevlastní více nežli tři měřice půdy střední jakosti nebo pět měřic horské půdy na jednoho člena své rodiny, buďtež škody způsobené živelními pohromami nahrazeny podle tohoto zákona plnými 100%".

3. Pozměňovací návrh posl. Leibla a druhů:

§ 3 má zníti:

"(1) Státní úřad povoluje podpory pro území jednotlivých obcí.

(2) Na územích jednotlivých obcí přísluší rozdělování podpor obcím.

(3) Podrobnější ustanovení o tom, jak se škody vyšetřují a jak se podpory poskytují, vydána budou vládním nařízením."

Jako nový odstavec budiž v §u 3 připojeno:

"Domkářům a drobným zemědělcům, jejichž příjem nepřesahuje ročně 12.000 Kč, hradí se škoda v plném rozsahu."

4. Pozměňovací návrh posl. Mikulíčka a soudr.:

V §u 6 budiž za odst. 1. vloženo:

"Aby bylo zamezeno nepřiměřenému vykořisťování dělnictva při regulaci řek a stavbě přehrad zaměstnaného, buďtež zřízeny dozorčí komise pracovních a mzdových poměru, do kterých jednu třetinu zástupců vyšle podnikatelstvo staveb a dvě třetiny zaměstnané dělnictvo. Dělnictvo má právo vyslati do těchto komisí svoje zástupce i z řad mimo zaměstnance regulačního a stavebního podniku."

V §u 6 budiž za odst. 2 vloženo:

"Obvyklý povinny 15% příplatek nákladu regulačního se strany obcí, v jejichž katastru se regulace řek a potoků provádí, budiž zvláště chudým obcím, které by se tímto příplatkem finančně zakrvácely, přiměřeně zmenšen."

5. Resoluce posl. Schweichharta a druhů:

Vláda se vybízí, aby neprodleně podala přesnou zprávu o druhu a rozsahu zjištěných škod.

Předseda: Všecky tyto návrhy jsou dostatečně podepsány a jsou předmětem jednání.

Přerušuji projednávání tohoto odstavce, jakož i pořadu schůze a přikročím k ukončení jejímu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala zítra v úterý dne 13. října 1925 v 1 hod. odpol. s

Nevyřízené odstavce pořadu dnešní druhé schůze.

Jsou snad námitky proti mému návrhu? (Nebyly.)

Námitek není. Návrh můj je přijat.

Končím schůzi.